Alarm

V nejnovějším TL;DR jsme po nějaké době opět sáhli po non-fiction. Ostatně bylo těžké odolat, protože česky nedávno vyšla rozsáhlá publikace o počátcích lidských dějin Davidů Wengrowa a Graebera Úsvit všeho. Autoři se na časové ose nejprve vrací ne až tak daleko do minulosti – do osvícenství. Právě osmnácté století přineslo počátky zásadní reflexe o evropské civilizaci a jejím hierarchizovaném uspořádání. Graeber s Wengrowem nacházejí možná nečekaný intelektuální impuls této myšlenkové revoluce, která v důsledku přinesla koncept modernity, a tím byli původní američtí filozofové z ameroindiánských kmenů. Kniha nastiňuje počátky lidských dějin, které ovšem zahrnují většinu doby trvání lidské existence, jako značně variabilní a pestré, bez jednoznačné civilizační vývojové posloupnosti, zato s jen velmi málo zákonitostmi, které by šlo z jednotlivých nálezů vyvozovat. Přelomové je i to, že do svého panoramatického obrazu „zapomenutých“ dějin zahrnují množství lokalit mimo nejznámější archeologická naleziště. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 17:20 🗯️ Knižní tipy: 17:27 - 26:21 📕 David Graeber, David Wengrow - Úsvit všeho: 26:52 - 1:22:30 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Deset měsíců v řadě zlomilo předchozí teplotní rekordy. Čeští politici k tomu buď mlčí, nebo nabádají, abychom to se záchranou Země zbytečně nepřeháněli. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Ve slovenských prezidentských volbách došlo k překvapení jen v prvním kole. Ve druhém jasně zvítězil Peter Pellegrini. Všimne si toho ale reálně někdo? Ve Studiu Alarm diskutovali o prezidentských volbách na Slovensku redaktoři Saša Uhlová, Jan Bělíček a Stanislav Biler. Probrali předvolební kampaň i prezidentské debaty a zvláštní pozornost věnovali způsobu komentování voleb ze strany liberálních slovenských médií. Při pohledu zpoza hranic totiž nepůsobí bizarně ani tak kampaň či samotné výsledky voleb, ale neschopnost pochopit a komentovat motivace voličů jinak, než že nenávidí demokracii, jsou nevolníci nebo neumějí jíst příborem. Diskutující se také věnovali dopadům na českou politiku, tedy otázce, zda řádění vlády Roberta Fica pomůže v Česku spíše Andreji Babišovi, nebo vládním stranám, které získají nového strašáka na voliče. Podpořte vznik dalších dílů a chod redakce Alarmu! https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí a chtěli by prosadit celofederální omezení. Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.

Minulý rok 7. října šokoval svět brutální útok hnutí Hamás z Gazy na Izrael, včetně vražd civilistů. Odpověď Izraele byla od počátku mimořádně tvrdá a nebrala příliš humanitárních ohledů. Situace v Gaze se od té doby dále zhoršuje a počty obětí izraelské invaze jdou do desítek tisíc včetně dětí. V Kolapsu o situaci mluvila Čechopalestinka a odbornice na Blízký východ Lamis Khalilová Bartůšková, která nedávno podepsala petici vyzývající českou vládu k přehodnocení jednostranného proizraelského postoje a k zasazování se o příměří, propuštění rukojmích a ukončení krveprolití. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nový díl podcastu Moshpit s Klárou Bělíčkovou a Hugem Wiesnerem zabrousí do tématu humoru. Jaký humor jsme ochotni akceptovat a jaký nás spíše zraňuje? Měl by mít humor hranice, a pokud ano, kde leží? Je v pořádku si s kámoši posílat fatfobní, rasistické nebo homofobní reels, když je vidíme jenom my, anebo bychom se vůči tomu měli striktně vymezit? Odpovědi jsme hledali s Adamem Královičem, Annou Kovaříkovou a Matějem Damianem. Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nové epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková vrátily k tématu druhé směny a férovější rozdělení práce v domácnosti. Pozvání do podcastu přijala Martina Dvořáková, autorka projektu Férová domácnost a Auditu domácnosti. Audit pomůže párům zjistit, jak na tom doma jsou, a také pomoci řešit situace, kdy rozdělení není zrovna fér. Férové rozdělení domácí práce přitom nemusí znamenat dělení padesát na padesát. V každé rodině a v každé životní fázi to může být jiné a pro spokojenost partnerů jsou důležitější faktory jako faktické rozdělení domácí práce, účast na placené práci, nebo s kým se vlastně srovnáváme. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Podpořte vznik naší knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích, již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty – co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a chtěli byste v knížce číst? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují, a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit. Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou?

Hosty Kolapsu byli tentokrát insideři českého grassrootového hnutí. Tématem byla organizace sociálního hnutí i nezdravá fixace na Západ. Před časem vyšel na Alarmu text Ani levicové dohánění Západu, ani nacionalismus. Za novou třídní politiku od autorské dvojice zkušených aktivistů Josefa Patočky a Jakuba Orta. Jakub Ort se výrazně angažoval v komunitním prostoru Klinika, Josef Patočka začínal s aktivismem ještě jako gymnazista při protestech proti zpoplatnění vysokého školství. Oba se výrazně angažovali a angažují v klimatickém hnutí a v současnosti se podílejí na aktivitách Re-setu, odborů i Iniciativy nájemníků a nájemnic. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Pátý díl podcastu Heatwave hodnotí evropskou zelenou politiku z různých úhlů. Klimatické krize byla převedena do čísel a ekonomických ukazatelů. Chápat ji jinak ve společnosti zaměřené na ekonomický zisk a růst snad ani nešlo. Odpor ke green dealu, tak může být i reflexí zmíněných nerovností, kdy jedna část společnosti padá do energetické chudoby a další neskutečně bohatne. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Březnový Soundsystém se rozplývá nad novými deskami Kim Gordon a Moor Mother, které si vypůjčují formát současného rapu a vrací ho v polámané, excentrické podobě, ale zároveň do něj vtělují silnou výpověď. Posádka Soundsystému si v novém díle podcastu také zrekapitulovala vítěze hudebních cen Vinyla a podivuje se nad některými reakcemi na vítězství trnavského rappera Fvck_Kvlta hned ve dvou hlavních kategoriích výročních slovenských cen Radio_head Awards. Ne všichni vidí jeho angažovanou desku Cigán jako důležitý milník v slovenském rapu, místo toho se ji snaží zaplést do kulturních (možná už dokonce politických) válek, které se momentálně na Slovensku dějí kolem veřejnoprávního rozhlasu. Našim sousedům na východě držíme palce a také nás zajímá, kdy Denis Bango změní jméno svého rapového projektu na Kult kefovačky. A taky kdy vydá nové album. V dalších rubrikách došlo i na doporučení zajímavých březnových alb a singlů, nechyběly ani pozvánky na akce nebo výhled na další měsíc. Pochopitelně došlo i na oblíbené kočičí zprávy. Jak se měří znojemský čas, zabil kapitalismus rap a který hudebník rád spílá svým fanouškům? Poslechněte si nový díl hudebního podcastu deníku Alarm Soundsystém. 🎧 Playlist: Kim Gordon – The Collective Moor Mother – The Great Bailout Ariana Grande – eternal sunshine Tierra Whack – World Wide Whack yanntray a Tokyo Drift – Silver 🍩 Jednohubky: Yaya Bay – Chasing The Bus Aya ft. Ecko Bazz – Essente! 4Batz – act ii

Hnutí ANO se snaží navenek působit jako triumvirát Babiše, Havlíčka a Schillerové. Jak ale ve studiu Alarm podotkl Pavel Šplíchal, ve skutečném triumvirátu se trojice o moc rovným dílem dělila. V hnutí ANO se Babiš s nikým o nic nedělí a všichni to ví. Alena Schillerová rozvíjí svou roli přísné učitelky, hodné mámy a starostlivé účetní, zatímco role model pro Karla Havlíčka je poslušný německý ovčák, jehož osobnost rozpustila spánková deprivace. Oba drží na řetězu Andrej Babiš, jehož bohatství enormně narostlo díky politice současné vlády. Je tak skutečným vítězem inflační a energetické krize. V začátcích Babiš imitoval kampaň Obamy, později se posunul k imitaci Trumpa a podobně se to má s jeho politikou, která je imitací skutečné politiky, hodnot nebo idejí. Jedinou konstantou je tak osobnost Andreje Babiše. Ve Studiu Alarm redaktoři probrali vývoj Babišova hnutí, otázku jeho dalšího směřování nebo srovnání s leadery jako je Viktor Orbán nebo Robert Fico. Babiš sám žádnou reálnou politiku nenastoluje, jen pozorně sleduje rozdělení postojů a nálad v české společnosti. Ta také vytyčuje mantinely jeho politiky. Babiš je samozřejmě hrozbou, ale nikoli kvůli svým postojům k Ukrajině, ale kvůli svému bohatství. Miliardáři jsou hrozbou každé demokracie a svobodné společnosti. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů. Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal? A jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť?

V úvodním dílu podcastu Baráky v ohrožení diskutujeme s kurátorem a teoretikem Adamem Štěchem o výstavě Projekt: Sever, kterou můžete navštívit v Domě umění v Ústí nad Labem. Výstava má podtitul 50 příběhů z Ústeckého a Karlovarského kraje a zabývá se přínosem regionu v oblasti designu, uměleckého řemesla, průmyslu a architektury. Kromě legendárních artefaktů (jako je například ikonické křeslo z hotelu Thermal od manželů Machoninových) zde můžete spatřit i nové mladé talenty a absolventy z Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Startujeme nový podcast Baráky v ohrožení, ve kterém si klademe za cíl zpopularizovat opomíjenou architekturu stojící v už i tak zapomenutém kraji jako je Ústecký. V podcastu Kateřiny Hrachové budeme mluvit hlavně o architektuře a urbanismu 20. století na Mostecku a v Ústeckém kraji, speciálně se budeme zabývat architekturou, která se objevuje na červeném seznamu a hrozí jí zánik nebo degradující rekonstrukce. Těšit se můžete i na umělecká díla ve veřejném prostoru a design, jenž k této architektuře neodmyslitelně patří. A také se samozřejmě budeme potkávat se zajímavými hosty z řad teoretiků i tvůrců. V prvních dílech se budeme věnovat hlavně výstavbě nového města Mostu, konkrétně architektonickým soutěžím nebo zahraničním vlivům, které můžeme v centru města potkat. Ale brzy se pobavíme i o umění, na které zde můžete narazit a možná jste o něm dosud nevěděli. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Nedalo nám to a v nejnovějším vydání TL;DR se vracíme k románu Ivy Hadj Moussy Těžké duše, pro který jste hlasovali, ale málo a který řeší snad nejfrekventovanější téma současné domácí literatury, jímž je generační spor zoomerů a boomerů. Iva Hadj Moussa v této tematické disciplíně patří mezi zdaleka nejvnímavější pozorovatele. V románu se zrcadlí a rezonuje množství textů, motivů, prostředí, nápadů, genderových a generačních postřehů, které sytí reflexi současné společnosti, zároveň ale zůstává sama sebou a nutno říci velmi vyhraněnou autorkou. Tato vyhraněnost neznamená nějaký nestravitelný svéráz, ale naopak – jde o extrémně čtivou a vtipnou věc, na jejíž zfilmování napjatě čekáme! ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 21:30 🗯️ Knižní tipy: 21:36 - 30:45 📕 Iva Hadj Moussy - Těžké duše: 31:14 - 1:18:06 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Jednání Sněmovny o bezpečností hrozbě Babiš využil do poslední vteřiny. Hrozbou není kvůli Rusku, ale protože jeho zaměstnanci nemají na jídlo. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Viděli jsme to už asi všichni a asi všichni už na to máme názor. Režisérka Daria Kashcheeva získala Českého lva za nejlepší studentský film a ve své děkovné řeči otevřela téma situace žen umělkyň a matek v českém filmovém průmyslu. Asi minutu před koncem jejího projevu se na celé Rudolfinum ozvalo „Darjo, prosím vás, přestaňte, jsme moc dlouhý“ a režisérka se musela poroučet z pódia. Z tohoto incidentu se překvapivě stalo celonárodní téma, ke kterému se musí vyjádřit opravdu každý. Proto jsem se k němu tímto pořadem vyjádřili i my. Rozebírali jsme záplavu velmi bizarních reakcí na tento incident a okomentovali veřejnou debatu, kterou vyvolal. Došlo i na vaječníky, dělohy a otázku, jestli Marek Eben vůbec ví, kde je klitoris. Podpořte vznik pořadu Studio Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Trump čelí žalobám kvůli takzvanému “držhubnému“ i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis. Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony?

Za měsíc se desítky tisíc děti začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Únorové teploty byly rekordní, ale tentokrát bylo těžké se z příchodu jara radovat. V Evropě se vůbec málokdo raduje. Naděje na zvrácení klimatické krize se vzdaluje, jako politický program to zajímá stále méně lidí. Naopak v průzkumech před volbami do evropského parlamentu posilují ti, kteří slibují se zelenými opatřeními na ochranu klimatu zatočit a rychle se jich zbavit. Pokusy o změny nejen v české společnosti naráží na konzervativní reakci, která v tomto případě znemužňuje se účinněji připravit na klimatický rozvrat, byť — alespoň dílčí — techniky a mechanismy adaptace a přechodu na nízkouhlíkové technologie existují. Části lidí tak nezbývá než žít s klimatickou úzkostí a pro pozitivní vize a utopie se ohlížet do minulosti, kdy se ještě věřilo, že technologie přinesou spásu všem. Dnes tomu věří méně lidí a řada z nás se stává technooptimisty z donucení, z nedostatku jiných aspoň trochu nadějných variant. Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Saša Uhlová, Karel Veselý a Pavel Šplíchal, a došlo i na devadesátky, ekofašismus, nedostatek peněz a na to, co má společného sci-fi a sociální demokracie. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Tématem této epizody je láska či vášeň k práci. Řešíme, kde se tento koncept vzal a kam až nás může láska k práci zavést. Jako obvykle zmiňujeme naše osobní i pracovní zkušenosti, ale také různé jiné autory a myšlenky, například Sarah Jeffe. Když máme svoji práci rádi až příliš, může to pro nás mít velmi vážné dopady. Připomněly jsme si případ úředníka Jakuba Šepse, který ukončil svůj život právě v souvislosti s prací a rozvířil debatu o workoholismu jako ctnostné závislosti. Zmiňujeme různé typy workoholiků, jak je popisuje psychiatr Tomáš Rektor, a věnovaly jsme se také tomu, jak si nastavit své vlastní limity. S láskou k práci je zkrátka potřeba nakládat opatrně. Jak připomíná Austin Kleon: “Jednou z nejsnazších cest k tomu, abyste začali nenávidět něco, co milujete, je udělat z toho svou práci.” Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Knihu Vyhoření Petra Šestáka jsme přečetli možná jako poslední recenzenti v zemi. A překvapilo nás, jak moc by se ta kniha dala vyrešeršovat z textů na Alarmu, kde jsme psali o zhoubě automobilismu, aktivismu proti SUV, gig ekonomice i městech, která jsou vstřícná k cyklistům. Autor své dopravní drama také rámuje neudržitelností globálního kapitalismu. Přesto, jak lze prozradit už zde, nás kniha nijak neuhranula. Jak se to mohlo stát? Poslechněte si v novém díle TL;DR. Kromě disputace nad Šestákovým románem se také pobavíme o nominacích na ceny Magnesie Litera a stručně okomentujeme diskusi, kterou rozproudil náš minulý básnický díl. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 26:40 🗯️ Knižní tipy: 26:45 - 33:40 📕 Petr Šesták - Vyhoření: 33:50 - 1:17:05 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra? V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.

Do nového dílu podcastu MOSHPITU si tentokrát Klára a Hugo nepozvali žádného hosta, ani hostku. Místo toho společně rozebírají aktuální pocity z předkvětnového stresu. Maturita se totiž nezadržitelně blíží. A s ní i Scio testy, umělecké školy, brigády a četba. Konec střední školy přináší enormní stres, vypětí, ale taky přemýšlení o vlastní budoucnosti. Jak jste to měli vy? Prožívali jste to stejně? Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Přes řadu dobrých návrhů, akčních plánů, expertních analýz i příkladů dobré praxe je v Česku adaptace na klimatickou krizi pomalá a nesystémová. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká. Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Rychlost adaptace krajiny na klimatickou změnu je pomalá. Brání jí nevypořádané majetkové vztahy, ale i malá vůle státu s nejpalčivějším problémem dneška něco dělat. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká. Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Klimatická krize a její dopady ukazují, že pro budoucnost lesů na našem území je potřeba nechat vyrůst skutečné lesy namísto monokulturních plantáží. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká. Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Zákaz HHC ukazuje drogovou politiku státu, která je řízena větrem. Paralelně připravovaný zákon o legalizaci konopí se snaží zničit Lidovci, věční nepřátelé veškeré pozemské radosti. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Už takřka pět měsíců sledujeme vojenskou invazi izraelské armády v palestinském Pásmu Gazy. Mezinárodní společenství vyzývá k příměří a ukončení bojů, Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora v Haagu obviňuje Izrael z možného páchání genocidy. Jednou z mála demokratických zemí, které postup Izraele i nadále bezvýhradně podporují, je Česká republika, která chce být slovy premiéra Fialy „hlasem Izraele v Evropské unii“. I u nás se ale zvedá kritika v tom smyslu, že bezpodmínečná podpora Tel-Avivu má své meze. Na začátku února vznikla iniciativa žádající zásadní přehodnocení postupu české vlády. Mezi jejími signatáři najdeme třeba Tomáše Halíka, Alenu Wagnerovou, Kateřinu Šedou nebo Radku Denemarkovou. Čím vším trpí česká debata o palestinsko-izraelském konfliktu? Zažíváme momentálně nějakou radikální změnu? A jak momentálně vypadá situace přímo v Gaze? V podcastu Kolaps jsme si o tom povídali s publicistkou a dokumentaristkou Natašou Dudinskou. Podcast se nahrával několik dní předtím, než došlo k úmrtí přibližně stovky lidí při snaze dostat se k humanitárnímu konvoji v Gaze. Část z obětí byla zastřelena přímo izraelskými vojáky. Této události se z tohoto důvodu rozhovor vůbec nevěnuje. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Mitch McConnell působí v americkém Senátu od půlky 80. let. Od roku 2007 tu pak republikány vede a pod jeho taktovkou se republikáni odhodlali k nejvíce bezskrupulózním obstrukcím v americké historii. Jaké byly zlomové body v jeho kariéře? Jak se vůbec tento člověk dostal do čela republikánské strany? A proč je jeho odchod špatnou zprávou pro Ukrajinu?

Čeští konzervativci vyvinuli extrémní úsilí, aby zabránili zrovnoprávnění lidí. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Únor svědčí ponurým náladám a proto se posádka Soundsystému vypravila do hájemství gotického rocku a popřemýšlela, jak moc je tento fenomén dnes ještě živý. Jako doličný materiál použily nové desky Chelsea Wolfe a debut skupiny The Last Dinner Party. V rubrice Co nás sere si Soundsystém posvítil na letošní ceny Grammy, které na začátku února rozdaly gramofónky všem obvyklým podezřelým. „Působilo to na mě celé jako firemní večírek, na kterém Taylor Swift dostala ocenění zaměstnanec roku,“ říká Karel, který po letech už nedokáže být z Grammy ani zklamaný. A když jsme se bavili o šancích afroamerických hudebníků na výhru v kategorii album roku, mohla Míša konečně do éteru použít své oblíbené slovní spojení „institucionalizovaný rasismus“. V dalších rubrikách došlo i na doporučení zajímavých únorových alb a singlů, nechyběly ani pozvánky na akce nebo výhled na březen. Pochopitelně došlo i na oblíbené kočičí zprávy. Naučí se Karel někdy název poslední desky Chelsea Wolfe? Proč je společenský rozpad romantický, co má společného gotika a monstra a je goth rock víc revoluční nebo kontrarevoluční? Playlist: Chelsea Wolfe - She Reaches Out to She Reaches Out to She The Last Dinner Party - Prelude to Ecstasy Dukla - Stejný lepší El Perro Del Mar - Big Anonymous Little Simz - Drop 7 The Smile - Wall of Eyes Jednohubky: glaive - I Don´t Really Feel It Anymore Mezi patry lid - Linh Adrianne Lenker - Sadness as a Gift Knihovna: John Robb - The Art of Darkness: The History of Goth Lol Tolhurst - Goth: A History Akce: Besídka Bad Names: Margo/ Sundays on Claderon Road/ Spomenik/ TMA 29/2/2024 Klubovna https://www.facebook.com/events/315661404297525 Gaika + Arleta 29/2/2024 Meetfactory https://fb.me/e/1xPB2aMs3 Fvck_Kvlt + Dušan Vlk 1/3/2024 Palác Akropolis https://www.facebook.com/events/694394445853727 Slavnostní vyhlášení cen Vinyla: Petra Hermannová, Anna Vaverková, Klara Wodehn, Toyota Vangelis 6/3/2024 Lucerna Music Bar https://www.facebook.com/events/356463237092677 Mary Lattimore 10/3/2024 Meetfacory https://www.facebook.com/events/696905912550477?active_tab=about desky: Moor Mother - The Great Bailout (8.3.) Kim Gordon - The Collective (8.3.) Tierra Whack - World Wide Whack (15.3.) Kacey Musgraves - Deeper Well (15.3.) Julia Holter - Something in the Room She Moves (22.3.) Jlin - Akoma (22.3.) Adrianne Lenker - A Bright Future (22.3.) Shabazz Palaces - Exotic Birds of Prey (29.3.)

České zemědělstvo se sjelo do Prahy a debatovalo o tom, jak efektivně umí protestovat jejich kolegyně a kolegové v jiných zemích. Jaké jsou ale požadavky zemědělců, jsme se dozvěděli spíše od jejich zahraničních souputníků, kteří jednotlivé body zformulovali. Ti čeští se spíše pohádali o to, čí je to demonstrace a kdo ji komu ukradl. A pravdou je, že se na jejich protestech snažila přiživit celá česká ultrapravice a dezinfoscéna, což značně znesnadňuje hledat si k protestujícím sympatie nebo rozklíčovat, o co komu přesně jde. Druhou věcí je, že když chce někdo vyjádřit odpor k vládě a hledá pro své protesty podporu, je v tuto chvíli právě tato scéna přirozeným a často jediným spojencem. To nemění nic na tom, že problémy zemědělců jsou reálné, některé jejich požadavky věcné a je věcí politiků je vyslyšet a hledat řešení. Jako typická česká cesta nikam se jeví odmítnutí protestů coby nátlaku nebo jejich rámování ze strany některých členů vlády či médií jako proruské propagandy, posmívání se zemědělcům, že jsou „leví“ nebo dokonce pohoršení, že mají drahé traktory díky dotacím „z našich daní“ a tak by měli být zticha a hezky makat. Pro část pohoršených liberálních elit jsou pracující stále spíše podezřelými poddanými, kteří nemají právo se ozvat, což je přitom jejich základní demokratické právo. Odmítání, výsměch a zpochybňování tohoto práva žene nespokojené protestující do náruče ultrapravice a dezinfoscény, která dokáže být nakonec mnohem inkluzivnější než vzdělaná elita. Máslo na hlavě pak mají zvláště lidovci, kteří se zájmy zemědělců zaklínají po celé dekády, ale reálně s nimi strana komunikuje jen krajně obtížně. V podcastu dojde také na cestu Tuckera Carlsona, celebritu americké konzervativní pravice, který v Moskvě obdivoval čisté metro, vozíky na mince nebo voňavý chleba a ptal se, jak to ten pan Putin dělá, že je i uprostřed války všude tak hezky čisto a uklizeno. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

K výsledku primárek v Jižní Karolíně se Nikki Haley silně upínala. Ve státě má vazby už od svého narození, především ale pak z doby, kdy tu zastávala post guvernérky. Ani to ji ale nakonec nepomohlo k tomu, aby tu Trumpa porazila. Přesto oznámila, že kampaň stále neukončuje – nehledě na to, že cesta k vítězství je pro ní takřka beznadějně uzavřená. V čem se Trump a Haley politicky liší? Mohl by si ji vzít jako viceprezidentku? Proč Haley nedůvěřují už ani někteří donoři, kteří si ji v uplynulém roce zamilovali? A z čeho i přes všechna vítězství může mít těžkou hlavu Donald Trump?

Jsou naše příbuzenské vazby přeceňovaný koncept a proč stojí za to se od něj osvobodit? Závěrečný díl podcastové série o střetu umění s realitou se zaměřuje na knihu „Zrušte rodinu” feministické autorky Sophie Lewis. Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Tíseň z nekončící konfliktu je všudypřítomná, optimismus již vyprchal, nicméně podpora veřejnosti naštěstí zůstává. Situaci se snaží zneužít jen Okamura a terén testuje také Babiš. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V literárních tipech výroční ankety Alarmu se v drtivé převaze próz objevila i básnická sbírka Iryny Zahladko Tváření. To nás zaujalo i proto, že básnířčinou mateřštinou je ukrajinština, zatímco Tváření napsala česky. A to nás pak také přivedlo k do jisté míry i úkazu posledních let v české literatuře, za nějž lze považovat pronikání autorek a autorů, jejichž mateřským jazykem je jiný, většinou slovanský, jazyk, nikoliv ale čeština. Kromě Tváření došlo i na sbírku Poslední cestopisy Zofie Bałdygy, což je pro změnu původem polská autorka a překladatelka. Na závěr panslavistického dílu TL;DR přichází i hlasování: na sociálních sítích i e-mailem můžete hlasovat pro jednu z následujících knih: Ty moje skvostné zvířátko Marieke Lucas Rijneveld, Vyhoření Petra Šestáka nebo Těžké duše Ivy Hadj Moussy. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 11:00 🗯️ Knižní tipy: 11:10 - 25:40 📕 Iryna Zahladko - Tváření: 26:10 - 1:13:55 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Brzy ráno 24. února 2022 zahájil Vladimír Putin ruskou invazi na Ukrajinu. Počáteční plán na rychlou operaci se proměnil ve vleklou válku, v níž umírají statisíce vojáků na obou stranách. Není úplně jisté, kdo momentálně vyhrává, kdo je na tom hůře a jak daleko jsme od konce. Jisté je jen to, že takto krvavý a brutální konflikt Evropa dlouho nepamatuje a není těžké propadnout depresi a zoufalství. O tom, jak vypadá situace na válečné frontě a co znamenají změny ve velení ukrajinské armády, jsme se ptali Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Peace Research Center Prague. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nové vydání podcastu Moshpit má trochu netradiční formát. Klára s Hugem si totiž pozvali své dvě spolužačky Aničku a Jasmínu, které se připojily k hostce nového vydání Magdaleně Středové. Všichni pak společně diskutovali aktuální otázky ohledně povahy ženství, diskriminace, feminismu a všech možných nástrahách patriarchátu. Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nové epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková věnovaly zejména genderovým stereotypům při volbě povolání. Pozvání do podcastu přijala konzultantka a lektorka Jana Černoušková, se kterou jsme si povídaly o genderových stereotypech při volbě povolání, tedy na nejrůznější předsudcích, které ovlivňují mladé lidi i dospělé při rozhodování o jejich profesním směřování. Sdílely jsme naše osobní zkušenosti, pátraly po původu setereotypů, upozornily na jejich dopady, mluvily o situaci ve školách i v rodinách a také zmínily příklady dobré praxe. Podpořte vznik naší knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích, již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty - co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a chtěli byste v knížce číst? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Potkali jste někdy někoho, kdo se jmenuje doslova „Vítězka Reality”? Jedna taková totiž žije v USA a v rozporu se svým jménem skončila ve vězení. Přesně o její kauze je jeden z filmů v dnešním Rednecku. Proč je druhý snímek, o kterém je tu řeč, slabší? Proč a jak tyto slabiny vypovídají o americkém liberalismu a manželech Obamových? A vezme vás Matěj Schneider na procházku?

Senátem neprošla takzvaná Istanbulská úmluva. Jaké argumenty senátoři používali a co nám to říká o síle tamního antigenderového hnutí? A měla úmluva zavést kanibalismus ve školkách? Redaktorky Alarmu Saša Uhlová, Eva Klíčová a Magdalena Dušková se v novém díle videopořadu Studio Alarm věnovaly nedávnému hlasování senátu o Istanbulské úmluvě. Někteří senátoři a senátorky za řečnickým pultíkem úmluvu prezentovali jako zhoubný dokument, který umožňuje manipulaci dětí do tranzice nebo zavádí genderovou ideologii. Istanbulská úmluva má přitom za cíl pomáhat ženám v těžkých situacích. Podpořte vznik pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nejzajímavější projev předvedl Karel Havlíček, který se pokoušel stylizovat do role autokrata bezejmenné postsovětské republiky. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Naomi Klein patří mezi jednu z nejprozíravějších intelektuálek (myšleno včetně intelektuálů) současnosti. Její poslední kniha Doppleganger (dvojník či dvojnice) bodovala i v příslušné bilanční anketě Alarmu. Nedokázali jsme čekat na český překlad a do čtení mimořádně komplexní knihy se pustili hned. V češtině dosud vyšly autorčiny knihy Bez loga, Šoková doktrína, Ne nestačí, Tím se všechno mění – Doppleganger na ně v mnohých tématech navazuje, zároveň přináší zevrubnou analýzu globálního nástupu ultrapravice. Dokáže propojit ezo matky a covidové konspirace s masivním útokem Izraele na Palestinu, rozkrývá analogie mezi PR globálních firem a konspiracemi, které ovládají rozhodování voličů. Podle Naomi Klein žijeme v rozpojeném světě analogií vznikajících v digitální éře, kde se zrcadlí influenceři s politiky, kde země kapitalistického úspěchu těží ze svých stínových území a kde vyvstávají duchové starého fašismu i nacismu. TL;DR nezapomíná ani na obvyklé rubriky včetně aktuality a kulturních tipů. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 11:50 🗯️ Knižní tipy: 12:00 - 19:45 📕 Naomi Klein - Doppelganger: 20:10 - 1:12:10 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Donald Trump za uplynulý rok prohrál tři občanskoprávní spory. Jeho kandidaturou se teď zabývá Nejvyšší soud a další případ ohledně jeho prezidentské imunity má k tomuto soudu dost možná namířeno. To největší ale teprve příjde. Od příštího měsíce se začnou rozjíždět další čtyři, tentokrát trestněprávní soudní procesy. Bude se v nich řešit „držhubné“ pro jeho údajné milenky, nepravomocné zacházení s utajenými dokumenty, a především jeho snahy zvrátit výsledek minulých prezidentských voleb. O co konkrétně v jednotlivých kauzách jde? Které z nich by Trumpa měly trápit nejvíce a které mají zase příliš mnoho slabin? Jak je vnímají voliči a jak právní experti? A stihnou se do voleb vůbec dořešit?

Fialova vláda slibuje malý a efektivní stát. Slibuje vyhazování tisíců úředníků. Bez nich se ale stát nikam neposune, pouze se zhroutí. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Loni slavili úspěchy odboráři v Hollywoodu, v zásilkové službě UPS, nebo také v amerických automobilkách. Přes patrné stoupající sebevědomí a řeči o generální stávce ale počet členů odborů v absolutních číslech zatím příliš nestoupá. Podaří se na loňské výhry letos navázat poštovním zaměstnancům, pracujícím v továrnách zahraničních automobilek, nebo stále bojujícím čerstvým odborářům v Amazonu a Starbucks? A kdy si odbory troufnou na Teslu a velkého odpůrce odborů Elona Muska? A jak s tím vším souvisí Gaza?

Jak kapitalismus mění biodoverzitu a jak to souvisí s uměním? Umělkyně, kurátorka a filmová vědkyně v pátém díle podcastu Ke zdrojům! přibližují, proč jsou důležité dekoloniální myšlenky i v české společnosti Co pro někoho znamená zisk a zdroje, pro jiné zase krvavou historii a temnou budoucnost. Zelený kolonialismus ukazuje, proč jsou důležité dekoloniální myšlenky i v české společnosti. Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Nenávist brněnského magistrátu ke všemu živému nezná hranic. Po lidech se rozhodl zničit životy také havranům a kavkám. Z dopravního hlediska nemá lanovka žádný smysl. Takové věci Brno miluje. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V dalším díle podcastu Pay Gap rozebíráme současnou situaci na trhu práce i v legislativě a jejich dopady (nejen) na ženy. Co nás v letošním roce čeká a Jak se projeví loňské změny? V závěru epizody diskutujeme náš největší letošní plán – připravujeme knihu! Bude se jmenovat (nepřekvapivě) Kratší konec provazu a budeme k ní potřebovat vaši podporu i vaše podněty. Sledujte nás a komunikujte s námi! Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Texaské úřady začaly hranici s Mexikem opevňovat žiletkovým drátem a přistupovat k jiným brutálním opatřením. To se nelíbí administrativě Joea Bidena, která naopak drát s žiletkami odstraňuje. Tahanice dospěla až ke konzervativnímu Nejvyššímu soudu, který uznal, že ochranu hranice má primárně v gesci federální vláda v čele s Bidenem. Texaský guvernér Greg Abbott ale rozhodnutí soudu obchází a získává pro to podporu většiny svých republikánských kolegů. O tom, kam bitva o imigraci může dospět, je dnešní díl podcastu Redneck.

Od ledna je redakce Alarmu přítomná na Mostecku, kde zakládá svou první regionální pobočku. S naší novou šéfovou regionální redakce Ester Klimeckou si v novém díle Studia Alarm povídali Saša Uhlová a Jan Bělíček. Proč má smysl sledovat politické a společenské pohyby právě na Mostecku? A proč má smysl rozvíjet právě regionální žurnalistiku? Jakými problémy trpí lidé v tomto regionu a jak může kvalitní informování o dění v regionech zlepšit důvěru v demokracii a zvýšit kvalitu rozhodování obyvatel v každodenním životě? Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706 Tento audiozáznam byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.

Touha posluchačstva po slasti bez výčitek a přijetí zatracované identity, to je podle podcastu Soundsystému klíčem k úspěchu Rohonyho nové desky Superfly. Divoký mix vesnického hardrocku, současného rapu a brakové elektroniky je podle Soundsystému skvělým příkladem umělecké metody, se kterou hyperpop překódoval populární hudbu posledních let. Smíchal vysoké a nízké a naučil nás milovat věci, které jsme kdysi nenáviděli. Lednový Soundsystém si všímá také dění na Slovensku, kde ve velkém začala řádit národovecká klika na ministerstvu kultury. Smutně sledujeme i dění kolem webového magazínu Pitchfork, který jeho majitelé sloučili s pánským časopisem GQ, vyhodili půlku redakce a patrně ho nečeká nic dobrého. Hudební blog má kořeny ještě v devadesátých letech, na přelomu nultých a desátých let nového tisíciletí se stal etalonem dobré hudební publicistiky a arbitrem hipsterského vkusu. Panování Pitchforku jako nejdůležitější nezávislé hudební publikace končí v roce 2015, kdy přešel pod mediální konglomerát Condé Nast. Teď se možná přiblížil jeho definitivní konec. Playlist: Kali Uchis - Orquídeas Rebe - es que acaso no me oyes??? Marika Hackman - Big Sigh Kim Gordon - Bye Bye Rohony - Superfly Bols/Slob - Esoteric Garden Habitat Ensemble - Habitat Ensemble ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Jak se žije a tvoří umělkyním, kterým město začalo být těsné a i když samy nevyrůstaly na venkově, na nově nabytý prostor a vzduch si rychle zvykly. Vede cesta do Krkonoš a Mirošovic přes Londýn nebo Tchaj-wan? Čtvrtý díl podcastu o střetu umění s realitou přináší reportáž o dvou umělkyních, které z měst přesídlily na venkov. Jsou vzduch, ticho nebo prostor zdroje, pro které se vyplatí opustit město? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Dlouhou dobu jsme byli u nás i v Evropě zvyklí chápat změnu klimatu jako něco, co se odehrává někde jinde, co se děje někomu jinému nebo je záležitostí vzdálené budoucnosti. Česko přece není ostrovním státem uprostřed oceálnu, který by se měl obávat o to, že se jednoho dne ocitne pod mořskou hladinou vlivem tání ledovců. Podíváme-li se na situaci dnes, vypadá to, že se Evropa ze svého pohodlného spánku probouzí a dochází jí, že ani ona nestojí stranou klimatické krize a pociťuje dopady změny klimatu na vlastní kůži. Tím prozatím nejvýraznějším dopadem jsou rekordní sucha a vlny veder, které jim často předchází. Zvlášť během uplynulé dekády jsme v Česku zažili zcela nebývalou epizodu sucha, která měla komplexní a dalekosáhlé dopady jak na místní ekosystémy, tak i zemědělství a další oblasti lidské činnosti. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Roman Radkovič přišel do ústavu v dospělosti a na pobyt ve velké instituci plné neznámých lidí si zvykal jen pomalu a těžko. Neměl si tam s kým povykládat. Několikrát se odhodlal k útěku a nebýt kamarádů, kteří ho nakonec přiměli zůstat, možná by se dodnes toulal po kopcích a lesích Vysočiny. Byli to kamarádi, kdo Romana přesvědčili, aby neodcházel, protože oni ho přece potřebují. Kromě přátel, kteří Romanovi rozmluvili plán na útěk, mu život v ústavu ulehčuje i vlastní umělecká tvorba. Po večerech, když ostatní v ústavu spí, píše básně a písňové texty, a skládá písničky, které je ochoten zahrát a zazpívat každému, kdo je ochoten poslouchat: „vychovatelkám“ a „klientům“ v ústavu, přátelům u ohně, a nebo, doprovázen noisovou kapelou Roman Radkovič Collective, návštěvnicím a návštěvníkům koncertů a festivalů alternativní hudby. Každému, kdo je ochoten naslouchat, je Roman připraven zazpívat o křehkém světě, který se může každou chvíli rozpadnout pod tíhou válek, násilí a ekologických katastrof, kterému možná nezbývá mnoho času, ve kterém ale přesto zůstává naděje. Naděje, že Sandokan nakonec přeci jen zvítězí, Drákula zatančí svůj poslední tanec a děti se už nikdy nebudou muset bát. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Román Kim de l'Horizon narušuje mnoho zautomatizovaných samozřejmostí, jež si spojujeme s literaturou. Nebinární autorstvo dekonstruuje jazyk inkluzivní gramatikou, neologismy, mnohojazyčností i umělou inteligencí. Ve vyprávění, které je především hledáním sebe a rozrušováním generických identit etnických, sociálních i genderových, se kříží estetika campu, baroka, rustikality, neumělé zápisky o perzekuci čarodějnic se tu prolínají s rekonstruováním vzpomínek na dětství i současnými často sexuálně explicitními pasážemi. Více o možná jedné z nejneuchopitelnějších knih, které jsme tu zatím četli, v novém díle podcastu TL;DR. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 13:00 📕 Kim de l'Horizon - Kniha krve: 13:30 - 1:03:50 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Martina Šimkovičová zaujala i za hranicemi své země. Její neschopnost vyjádřit jednu smysluplnou větu hraničí se svéprávností. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Klára a Hugo pozvali do studia Kateř Tureček, autorstvo několika dokumentárních snímků jako Iluze (2018), Proč se cítím jako kluk? (2019), nebo Lidi (2022). V tomto díle jsme se snažili více zjistit, jak vzniká dokument, co dělá filmařstvo filmařstvem, jak vypadá prostředí na FAMU, nebo před jakými výzvami stojí současné filmařství? Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Pokud nám chcete s jeho dalším vývoje pomoci, přispějte v aktuální crowdfundingové kampani.

Okupace, největší věznice pod otevřeným nebem, sekuritizace, genocida, nebo apartheid - to jsou výrazy, které se běžně používají v souvislosti s tím, co se dnes děje na Západním břehu nebo v Pásmu Gazy. Co přesně tyto termíny znamenají a jak se projevují v praxi? Jak fungují jednotlivá území na Západním břehu, ale i checkpointy a zdi obemykající palestinská území? O tom všem s námi mluvil antropolog Yasar Abu Ghosh z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Po několika letech nadějí, že by Ron DeSantis mohl představovat novou tvář posttrumpistické republikánské strany, skončila jeho prezidentská kampaň fiaskem. V prvním primárkovém státě skončil sice druhý, ovšem se ztrátou téměř třiceti procentních bodů na Trumpa. V dalších primárkách v New Hampshire mu hrozil výsledek okolo šesti procent, a než aby se zostudil, ukončil DeSantis kampaň a podpořil právě Trumpa. Jaká cesta floridského guvernéra dovedla k tomuto nezdaru a proč si vůbec v uplynulých letech mnozí mysleli, že to může dopadnout jinak?

Jako národ se často popisujeme coby mírumilovné holubičí povahy. Pravda je taková, že jakkoliv sami vůči uzurpátorům především taktizujeme v rámci každodennosti, cizí konflikty máme rádi. Především pak čeští zbrojaři. Právě jejich lobby, která ožívá v souvislosti s aktuálními změnami v zákonu o zbraních, se pokusily zmapovat Saša Uhlová, Magdalena Dušková a Eva Klíčová. Ve Studiu se vrací nejen k českým militaristickým tradicím, jejichž reziduum nacházejí mezi současnými argumenty zbrojařů pro zachování velmi snadného přístupu ke zbraním pro širokou veřejnost. Mapují také pestrý vějíř tzv. debilních argumentů, které například spojují širokou dostupnost zbraní se svobodou a lidskými právy nebo feminismem. Pro změnu například myslivci s jejich nehodami tu pak slouží jako experimentální vzorek segmentu společnosti, která se zbraněmi ne úplně šťastně manipuluje i mimo střelnici. Právě v dostupnosti zbraní přitom patříme mezi světovou špičku, jíž kralují USA nebo středoamerické státy. A také některé z nejvyspělejších států jako Švýcarsko nebo Finsko. Přesto jsou rozdíly v počtech mrtvých střelnou zbraní v jednotlivých zemích propastné. Záleží totiž nejen na legislativě, ale i na tom, v jaké společnosti působí. Ta česká z toho nevychází nejlépe – nemáme ani dostatečnou psychologickou péči a podporu, panuje tu laxnost vůči zákonům a ekonomické nejistoty ani mezinárodní situace, v jejímž důsledku nákupy zbraní rostou, rozhodně nepřispívají k psychické odolnosti a životní stabilitě občanů. V debatě tedy dojde i na náklady na bezpečnostní opatření, psychickou odolnost nebo sociální soudržnost, které by musely narůstat v přímé úměře ke zbrojařským ziskům. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706

Poslechněte si pátý díl naší tematické série zaměřující se na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. Tentokrát je řeč o mírových dohodách z Osla, o tom, co jim předcházelo a co po nich následovalo. Ve dne 13. září 1993 byla ve Washingtonu v Bílém domě podepsána takzvaná Mírová dohoda z Osla, v níž došlo k dohodám mezi Organizací pro osvobození Palestiny a izraelskou vládou. OOP díky tomu poprvé uznala existenci státu Izrael a Izrael naopak uznal OOP jako zástupce palestinského lidu. Proč k této dohodě dochází právě v tento moment? Co jí předcházelo a jak na ní reagovala palestinská i izraelská strana? O tom si budeme v dnešním Kolapsu povídat s Břetislavem Turečkem, bývalým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě a dnešním vysokoškolským pedagogem na pražské Metropolitní univerzitě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

O historii izraelské pravice od kolektivistických padesátých let až po současnost, zejména o straně Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua, mluvila v Kolapsu antropoložka věnující se židovským studiím Anna Fontánová. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podle Babiše by sněmovna měla řešit důležitější věci než je korespondenční volba. A tak ji na týden zablokoval, aby nemohla řešit vůbec nic. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady další pokračování speciálu našeho podcastu Kolaps, ve kterém se zaměřujeme na historické souvislosti aktuálního konfliktu v Pásmu Gazy. V dnešním díle se podíváme na aktivity Organizace pro osvobození Palestiny, Hamásu, ale i radikálních uskupení na izraelské straně. Pokusíme se pochopit dynamiku těchto radikálních, ozbrojených skupin a zrekonstruovat širší dějinný a společenský kontext, který v české debatě často chybí. Hostem aktuálního dílu je politolog Marek Čejka, který se dlouhodobě specializuje na dění na Blízkém východě a speciálně pak v Izraeli a Palestině. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Druhá část šestidílného Kolaps speciálu o historii izraelsko-palestinského konfliktu se zaměří na reakci arabského světa na vznik státu Izrael. O co šlo v jednotlivých konfliktech a válkách a jak existence Izraele ovlivnila politiky arabských států? Jak vypadalo soužití Arabů a Židů před rokem 1948 a jak se změnilo po vyhlášení nezávislosti? O tom všem jsme mluvili s politoložkou a expertkou na islámské myšlení a arabskou politiku Zorou Hesovou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Přichystali jsme si pro vás tematickou sérii, která se zaměří na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. V následujících dnech vám nabídneme hned šest dílů podcastu Kolaps, v nichž se budeme se šesti hosty bavit o jednotlivých etapách vývoje vztahů izraelského a palestinského obyvatelstva od počátku 20. století až do dneška. V současné české debatě je totiž celá řada témata zamlžená a je potřeba se v nich zorientovat. V úvodním díle této minisérie se zaměříme na samotný vznik státu Izrael, co mu předcházelo a jak se izraelská společnost vyvíjela v prvních letech své existence. Izraelský establishment vyhlásil nezávislost v květnu 1948, ale už půlroku předtím dochází k intenzivním bojům mezi izraelskou populací a palestinskými Araby. Následuje první arabsko-izraelská válka, jejímž výsledkem bylo vytlačení až 700 tisíc Palestinců z jejich domovů. Co si představit pod tím, že izraelský stát stál na levicových základech, jaké politické strany jsme zde mohli najít a jaký byl jejich postoj ke konfliktu s původní arabskou populací? Proč došlo k roztržce se Sovětským svazem, který Izrael v jeho počátcích silně podporoval? A jaký byl vztah západní levice k Izraeli v jeho úplných počátcích? O tom všem jsme si povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Před rokem se zdálo, že budoucností Republikánské strany v éře po Donaldu Trumpovi bude jasně floridský guvernér Ron DeSantis. Ten se včera v iowských primárkách umístil stěží druhý, necelých 30 procentních bodů za Donaldem Trumpem. Jsou letošní republikánské primárky zbytečné, nebo se ještě může něco změnit? A jaké šance má třetí umístěná, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley? Čtvrtý kandidát Vivek Ramaswamy po výsledku necelých 8 procent kampaň ukončil. Posílí to v dalších státech Trumpa?

Před nějakým rokem napsal Michal Viewegh text, v němž se stal ženou, respektive hrdinkou a vypravěčkou. Nedopadlo to úplně dobře, postava měla například tik se pořád osahávat nebo se svlékat a prohlížet v zrcadle. Patrik Hartl je v tomto genderovém experimentu o něco šikovnější než jeho prodejně úspěšný předchůdce. Přesto se o prožívání žen mnoho nedozvídáme, snad jen to, že mají a případně jaká – prsa. Více včetně obvyklých tipů a glos najdete v audiu. ► Playlist: ✏️ Literární tipy: 4:14 - 14:20 📕 Patrik Hartl - Gazely: 14:51 - 1:04:50 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Na rozdíl od vrcholového sportu, práce v továrně nebo v kanceláři je sex work ve společnosti tabuizované a stigmatizované téma. Legislativa, internet nebo covidová pandemie mění jeho podobu i provoz, ale ne podstatu. Stále je to transakce za účelem vyvolat konkrétní pocit a uspokojení. „Na školu jsem nastoupila poměrně mladá, rok po maturitě. V tu dobu, pokud nemáte silné téma, které můžete používat jako zdroj pro své klauzurní práce, stanete se zdrojem vy sami, je to úplně logické,“ píše autorka autobiografického eseje. Její identita zůstane skrytá, ale její text velmi otevřeně zachycuje cestu mladé umělkyně nejen k sebepoznání. Studium vysoké umělecké školy doprovázené potřebou se uživit, ale zároveň mít prostor pro tvorbu autorku přivedlo k sugardatingové platformě. Zpětně se na svou zkušenost dívá v kontextu znásilnění, o jehož podstatě se stále vedou diskuze, a to i na legislativní úrovni. Podobně nejasná je otázka odměny za sexuální služby a stále chybí také status umělce/umělkyně, což významně přispívá ke kritické finanční a psychické nejistotě. Sophia Giovannitti v knize Working Girl (Pracující dívka, 2023) ukazuje, že oba světy – umění a sexuální práce – jsou naplněny podvody, nejasnými právními obrysy a vykořisťováním. Varování: podcast obsahuje popis znásilnění, který může být pro někoho zraňující. Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí je nebo distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Češi o sobě sice rádi tvrdí, že mají smysl pro humor, ale reálný svět vypovídá o opaku. Debaty o humoru se zde rychle zaseknou na padesát let starých vtipech postavených na stereotypech nebo na obhajobě šikany vydávané za legraci. Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Magdaléna Dušková, Karel Veselý a Stanislav Biler. Magda si dovolila říct v debatě Českého rozhlasu s Jiřím Černickým, že by humor nemusel být založen na urážení, a ve veřejné diskuzi se z toho rychle stala otázka návratu totality. Karel zase ve své recenzi konstatoval, že se z Rickyho Gervaise stal otravný strejda. Standa humor nenávidí. V debatě ve Studiu Alarm jsme v rychlém sledu probrali, jestli může být šikana vydávána za legraci, co všechno je vtipnější než poslední upocené stand-upy Rickyho Gervaise a zda by stačilo humor nějak omezit, nebo bude lepší ho v Česku zakázat úplně. Pro druhou možnost hovoří zvláště český stand-up nebo tragické komentáře politiky z dílny TMBK. Zdá se, že největším problémem českého humoru je absence humoru. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706

Fotografie rodičů a sourozenců, keramické busty řádových sester, svaté obrázky i pár starých holínek, ve kterých kdysi přišel do ústavu, posloužily Jaroslavu Stránskému jako osnova životního příběhu a plán cest na místa, na která se chtěl vrátit. Ačkoli tam v dětství zažil „hrozné“ věci, chtěl navštívit rodný a babiččin dům a zajít na hrob rodičů. Díky Životním příběhům mohl na cestu přizvat svoje sestry, které jinak nemá možnost vídat, a spolu s nimi navštívit i další příbuzné, aby mu pomohli jeho vyprávění doplnit. Jarda cestuje rád a všechna pracovní setkání výzkumné skupiny spojuje s dlouhými vycházkami po pamětihodnostech. Jedna z jeho oblíbených tras vede do Štěkně na Strakonicku, kde po odchodu z Maxova žije Hedvika, řádová sestra, které „se chytil hned“ poté, co do maxovského ústavu přišel. Byli přibližně stejně staří, spojovalo je nucené vystěhování do zdevastovaných Sudet a nezbylo jim, než se společně snažit, aby v opuštěných budovách vznikajícího ústavu sociální péče mohli žít co nejlépe. Jardovo vyprávění o konkrétních podobách osobních a občanských přátelství vyzývá ke spekulacím o takových verzích přátelství, které by lidem v potížích umožnily žít jinde než ve vzdálených a odloučených ústavech. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Máme za sebou dvacet let debat o jednotné měně. Energii k přijetí už nemá nikdo a tak budeme i nadále platit národními groši. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Hugo a Klára pozvali do studia dvě novinářky - Lucii Kotvalovou a Hanu Řičicovou. Bavili se s nimi především o tom, jaké je to být mladou novinářkou v České republice. Jak obtížně je se dnes jako mladý novinář či novinářka prosadit? V jakém prostředí se mladí lidé v médiích pohybují a dokáží kolem sebe vybudovat nějakou komunitu? Platí v tomto prostředí stereotypy a očekávání, která máme s novinářskou prací spojená? A jak je to třeba s clickbaity?

Kauze a smrti finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina se Redneck nevěnuje poprvé. Vzhledem k novému vývoji v kauze je ale na místě si ji připomenout. Co přesně Epstein udělal? Jak to bylo s jeho smrtí? Kdo se okolo něj točil a kdo všechno je jmenovaný v právě vydaných dokumentech? Implikuje zmínka v dokumentech zapojení v Epsteinových zločinech? A co na to Donald Trump a Bill Clinton?

Věci, které dnes řada z nás považuje za samozřejmoou součást života – dobré rodinné vztahy, vlastní domov, zaměstnání nebo možnost svobodného rozhodování – si Josef Šopík musel tvrdě vybojovat. Namísto rodiny, která by mu poskytla jistotu a zázemí, se musel již od útlého věku vyrovnávat s životem v ústavech. Namísto vzdělání a profesionální sociální práce pro něj český vzdělávací a sociální systém měl jen ponižování a nesmyslné kruté tresty. Namísto podpory a porozumění se mu od okolí dostalo jen podceňování a vytěžování. Navzdory všem těmto překážkách a těžkostem se Josefovi podařilo opustit ústav a přestěhovat se do chráněném bydlení, navázat vřelý vztah se svou sestrou, najít si přátele i dobré zaměstnání. Ani nyní nemá rozhodně v plánu se na cestě za splněním svých životních cílů zastavit – čeká ho zápas o navrácení svéprávnosti, chce si najít vlastní bydlení a jednoho dne by rád uzavřel manželství a měl děti se svou vysněnou partnerkou. O svých krušných začátcích – zejména o špatném zacházení, jehož se mu dostalo v dětském domově ve Vřesovicích – nejprve nechtěl s kolegyněmi a kolegy z projektu Životní příběhy za lidská práva mluvit. Nakonec se však rozhodl přinést o nich svědectví a zároveň podniknout právní kroky vedoucí k potrestání viníků. Veřejnosti chce vylíčit, co by se podle něj už nikdy nikomu nemělo stát. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

V žánru novoročních projevů nejvíce překvapil Okamura, kterému se podařilo říct skoro celou smysluplnou větu. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Letošní první díl literárního podcastu TL;DR se ještě ohlíží za rokem loňským, ale dojde také na literární výhledy, respektive na glosování české kulturní politiky nebo úpadku knižního trhu. Bavíme se také o tom, jak poznamená umělá inteligence podobu literatury v budoucnosti a jako obvykle doporučíme několik knižních novinek. Hlavním tématem je pak román Jiřího Weila Moskva-hranice, který je sice z roku 1937, vracíme se k němu ale proto, že jednou z jeho hlavních postav je Ri čili Helena Frischerová, k jejímuž osudu se vrací i Alena Machoninová v románu Hella, který vyšel nedávno. ► Playlist: 🗣️ Ohlédnutí se za uplynulým rokem v literatuře a výhledy do dalších roků: 0:00 - 31:15 ✏️ Literární tipy: 31:22 - 42:45 📕 Alena Machoninová - Hela: 43:13 - 1:21:39 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Americký politolog Stephen Skowronek přišel s pozoruhodnou a přehlednou teorií o cyklech, v jakých se střídají prezidenti USA. Podle něj existují čtyři základní typy prezidentů – prezident ustavující, předjímající, kontinuální a rozkládající. Jak do této teorie zapadají Joe Biden a Donald Trump? Byl Trump opravdu prezidentem, který tolik bořil paradigma? Může jím být napodruhé? Anebo se ukáže, že Skowronekův model už nadále nefunguje a potřeboval by aktualizovat?

V Bratislavě už si na neoznačeném chodníku nezaparkujete, na exponovaných místech přibývají cyklostezky a magistrát má klimatickou kancelář. Bude se metropole chtít stát klimaticky odolným městem? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Hamburk se dekády brání velké vodě. Pomáhá mu to se inovativně přizpůsobovat i změně klimatu. Jak se mu daří transformovat se v „houbové město“ a proč v něm jezdí tolik aut? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Jak se Praha v posledních letech posunula v přípravě na změnu klimatu? Zvládne se adaptovat na extrémní počasí? A proč se neřídí svým klimatickým plánem? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Madrid, donedávna pionýr zelených změn, rozvolnil klimatické strategie v době, kdy počasí přitvrdilo. Ve vedrech tu ročně umře přes tisíc lidí. Co se stane, když bude politika klima ignorovat? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Když jako mladá dívka nemohla už Věra doma vydržet, obrátila se na stát. Napsala úřadům s nadějí, že jí pomůže sehnat práci, aby se mohla osamostatnit. Úřady ji ale označily za práceneschopnou a její cesta vedla do ústavu sociální péče umístěného v jednom z moravských zámků. S řádovými sestrami tam pak desetiletí pracovala v prádelně, v kuchyni, v ústavním hospodářství, nebo na polích JZD. „Lítala po zámku jak zběsilá“ a chtěla se učit nové věci. Ke studiu se nabízela znaková řeč, kterou se mezi sebou dorozumívaly starší chovanky ústavu. Znakovat se od nich naučila při práci v dílně, kde společně šily a vyšívaly. Věře je dnes 72 let a divoká a zvědavá je pořád. Už deset let žije s přítelkyní v chráněném bytě nedaleko zámku. Do zámku se nikdy nechce vrátit. Ráda by dožila v bytě na vesnici. Před tím ale ještě jednou napíše úřadům. Tentokrát s tím, aby jí vrátily svéprávnost. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Jak česká gynekologie disciplinuje ženská a queer těla? Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

V pokračování série Mezi Bohem a ultrapravicí mapujeme, jak se největší česká antichoice organizace dostává mezi české gynekology. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

Apely na péči o své vlastní zdraví slýcháme skoro denně ze všech stran. Jak se ale v takovém ovzduší žije lidem, kteří z mnoha důvodů "zdraví" být nemohou? To bylo hlavním tématem nedávné podcastové série Postíže, kterou pro Radio Wave připravili společně Zuzana Kašparová a Jakub Strouhal. Jaké je to být mladý a nemocný v současné české společnosti a na co všechno většinová společnost zapomíná, když přemýšlí o lidech se zdravotním znevýhodněním? O tom v Kolapsu mluvila Zuzana Kašparová známou z podcastu Vyhonit ďábla, která moderovala a připravovala také podcast Postíže společně s básníkem a právníkem Jakubem Strouhalem. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Přinášíme vám pilotní díl našeho nového pořadu, který jsme si pilotně pojmenovali Studio Alarm. V tomto pilotu jsme vám chtěli ukázat, na co se budete moci v novém roce těšit a zároveň také vnitroredakčně zhodnotit, co důležitého jsme v roce 2023 zažili. Velkou část pořadu zabírá analýza vládnutí premiéra Petra Fialy a jeho koaličních partnerů a asi není překvapivé, že z toho nevychází úplně dobře. Ve studiu spolu o těchto tématech debatují Jan Bělíček, Saša Uhlová, Pavel Šplíchal, Eva Klíčová a Stanislav Biler. Natáčelo se přesně týden před hrůzostrašnou střelbou na pražské filozofické fakultě, a proto se jí v tomto díle nevěnujeme. Kromě současné vlády jsme se bavili také o prezidentu Petru Pavlovi, ruské agresi na Ukrajině a taky o tom, jak se diskutuje o současných aktivitách státu Izrael v Pásmu Gazy. Tento pilotní díl je ochutnávkou toho, co můžete od nového videopořadu Alarmu očekávat v příštím roce. Nabídneme vám pravidelné redakční debaty nad aktuálními tématy z Česka i zahraničí. Pokud byste chtěli podpořit další rozvoj tohoto pořadu, přispějte nám v aktuální kampani Naděje v temných časech na portálu Darujme. Věříme, že podobný formát glosující české i světové politické dění z progresivních pozic na české mediální scéně chybí. S novými díly se přihlásíme v novém roce. Videozáznam pořadu najdete na našem Youtube kanálu: https://youtu.be/hs_WQHXaKkY?si=wNvEhKV9pyWqDj4c Podpořit vznik pořadu můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1208706

Vánoční svátky a uplynulé dny si žádají specifický přístup. Nabízelo by se připomenout nějaký vánoční příběh z americké historie, jenže spousta z nich je příliš temných, jiné zase nepatřičně komické. Dnešní 97. díl podcastu Redneck nás tak zavanul 51 let do minulosti. Hlavními postavami jsou Nixon a Biden a spolu s nimi i jeden telefonát, který se – překvapivě – dochoval. Souvisí se vším možným: od Nixonovy paranoie přes bombardování severního Vietnamu až po Bidenovo rodinné neštěstí. A dojde i na Donalda Trumpa…

Jak se kulturním platformám daří ve světě snů o nerůstu a drahotě, když na jedné straně vynakládají velké úsilí na získání grantové podpory a na straně druhé bojují o pozornost soukromého sektoru? Závěr roku 2023 provází v spolu s inflací i docela zřejmá vyhlídka konce mnoha, zatím menších, kulturních platforem. Vyučující a jinak pracující na vysokých školách vyšli letos v říjnu do ulic za důstojný objem prostředků na vzdělávání a na pražské Umprum se scházela odborná veřejnost nad možným rušením dvou ateliérů. Po zvážení situace a svých sil také na podzim ohlásil vyčerpání a konec tým festivalu Luhovaný Vincent. “Přáli bychom si, aby to naše rozhodnutí bylo chápáno jako nějaké varování adresované obcím a krajům, které své projekty zdálnivě podporují, ale v praxi je ta podpora mnohdy zanedbatelná, “ vyzývá Magdalena Hruška za festival Luhovaný Vincent k zamyšlení nad důležitostí kulturních projektů. Prosinec je také posledním měsícem provozu univerzitního kina Scala v Brně, online byl k podpisu otevřený dopis za rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích a poslední rok svého působení čeká také galerii a ateliéry prostoru Petrohradská kolektiv v pražských Vršovicích. Žižkovský Prostor 39 se rozloučil večírkem s ateliéry a barem, který dál nemůže pokrýt náklady na provoz budovy. Letošní rok tak ještě výrazněji ukazuje, že v současném nastavení cen, partnerství a podpory nelze systematicky vytvářet prostor pro diskuzi o společenských tématech a umění, a že nutná transformace zdaleka nemá jasné obrysy. Navíc se stále od pracujících v kultuře očekává práce za symbolický honorář a politická reprezentace nemá podporu umění jako prioritu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice. Podcast vydává inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Miloš Šandera neměl lehký život. Krátce po narození ho matka umístila do kojeneckého ústavu, aby ho ochránila před násilnickým otcem, a v ústavech sociální péče a různých léčebnách pobývá celý život. Před traumatizujícími zážitky ho to neuchránilo. Při řídkých návštěvách v rodině byl vystaven týrání a v ústavech se opakovaně dostával do konfliktů. Odborníci na péči o osoby s „problematickým chováním“ na něm vyzkoušeli snad všechny „léčebné“ prostředky, které měli k dispozici, včetně „koňských“ dávek utišujících psychofarmak a apomorfinu, jímž ho zkoušeli zbavit závislosti na nikotinu. Ani bolestné zážitky ani intenzivní „léčba“ však Miloše nezlomily. „Neodnaučili mě to,“ říká s hrdostí, „kouřím pořád, až doteď“. Cigarety však nejsou jedinou věcí, které si Miloš nenechal vzít. Vedle vášně pro kouření ho naplňují také vzpomínky na lidi, kteří se k němu v životě chovali hezky, péče o blízké osoby, které jsou na tom stejně nebo hůře než on, láska ke zvířatům a živý zájem o věci „tam venku“, za zdmi ústavu. Rozpoznat v Milošově příběhu pozitivní tóny není jednoduché. Komu se to podaří, uslyší melodii nebývalé krásy a něžnosti. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK.

Výroční žebříčky dávají hudebním fanouškům a fanynkám poslední šanci objevit klenoty, které jim v průběhu roku unikly a bilanční díl Soundsystému má právě takový cíl. Připomněli jsme si v něm desky, o nichž jsme se už v průběhu roku bavili, ale zmínili jsme i nějaké, o nichž zatím nebyla řeč. Nejprve jsme si ale připomněli smutný osud zrušených kulturních center a ukončených festivalů a došlo samozřejmě i na připomínku aktivit iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš, která upozorňuje na neudržitelný stav kulturní publicistiky v Čechách. Přes všechny možné škrty to byl ale podle Soundsystému v české alternativě skvělý rok, ať už jde o nevyčerpatelnou nabídku koncertů nebo skvělé domácí desky. Soundsystém si také všímá, že v hitparádách se čím dál více prosazuje i hudebnictvo mimo tradiční anglo-americkou osu. K jihokorejským a latinoamerickým interpretům a interpretkám, které už jsme v hitparádách vídali v minulých letech, letos přibyli i zástupci Afriky. Každý ze stálých členů Soundsystému měl za úkol vybrat pět svých nejoblíbenějších desek. Na jedné se všichni shodli a mohli jsme ji doporučit jako naši desku roku 2023. Třináctka alb, které si Soundsystém zamiloval, odráží pestrobarevnou podobu současné alternativy. Kromě českých a anglo-amerických jsou zastoupeny také desky hudebnictva ze Slovenska, Maďarska, Irska, Brazílie, Švédska nebo Polska. Kdo natočil podle Soundsystému desku roku 2023? Jaké album poslouchal Karel na zahradě a jaké tři singly by si posádka vzala na opuštěný ostrov? Poslechněte si bilanční díl vaše oblíbeného zahrádkářsko-hudebně-meteorologického podcastu. Playlist: Tirzah – trip9love…??? James Blake – Playing Robots Into Heaven Yves Tumor - Praise a Lord Who Chews but Which Does Not Consume; (Or Simply, Hot Between Worlds) Petra Hermanová – In Death’s Eyes Martyyna Basta – Slowly Forgetting, Barely Remembering Fvck_Kvlt - Cigán Lankum - False Lankum Lil Yachty - Let´s Start Here DJ K - Panico No Submundo Adela Mede – Ne Lépj a Virágra Janelle Monae – The Age of Pleasure Toyota Vangelis - Výklopný světlomety Lost Girls - Selvutsletter ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Co přesně rozhodl coloradský Nejvyšší soud? Proč budoucnost tohoto zákazu nevypadá dobře a brousí si na něj zuby nadřazený federální Nejvyšší soud? Jakou roli v tom hraje to, že sám Trump dosadil třetinu této nejvyšší instance? Proč část americké ústavy, o kterou se coloradský soud opírá, není zrovna nejfunkčnější? A proč se na Trumpovu stranu v tuto chvíli jednohlasně staví i jeho primárkoví rivalové?

Do nového dílu podcastu Moshpit si Klára Bělíčková a Hugo Wiesner pozvali dvacetiletého Tobiáše Frýdla. Probírali s ním situaci LGBTQIA* lidí v České republice, vztah orientace a katolictví nebo také to, jaké je to žít na faře se sedmi sourozenci. Otevřeli jsme Tobiášův projekt V barvách duhy, který představuje sérii videí s církevními představiteli. Projekt cíleně představuje otevřené a přijímající názorové proudy uvnitř církve a přibližuje tématiku i nevěřícím. Poslechněte si jak takový projekt vznikal, jaké dostal reakce, co ho nejvíce zasáhlo a nebo naopak zmínky o tom, co je v církvi naprosto běžné.

Tento podzim potkaly středoevropský prostor ne jedny, ale rovnou dvoje důležité volby. Novou politickou reprezentaci si volilo sousední Polsko i Slovensko. V rámci naší série Mezi Bohem a ultrapravicí jsme obě země v mnohém uváděly jako důležitá centra středoevropského antigenderového hnutí. Jak volby ovlivní ultrakonzervativní směřování těchto států? Mnoho liberálně smýšlejících Čechů a Češek má za to, že zejména v Polsku nová vláda zemi vyvede z temnoty spojené s omezováním reprodukčních svobod a pošlapáváním demokracie. Je tomu ale skutečně tak? Bude Polsko pro ženy a queer lidi opravdu bezpečnějším a svobodnějším místem k životu? Jak se žije queer lidem na Slovensku? Propisovala se vůbec feministická témata do letošních voleb u našich sousedů? Existují mezi těmito zeměmi nějaké paralely, nebo je každé tažení antigenderového hnutí jiné? Jsou feministky a feministé úspěšní a úspěšné v mobilizaci mas? Na otázky v debatě o právech žen a queer lidí ve střední Evropě odpovídala slovenská překladatelka Kristína Karabová z platformy feministky.sk, česká socioložka a odbornice na evropský antigender Eva Svatoňová a polsko-česká socioložka Ludmila Wladyniak působící na Fakultě humanitních studií UK a v Centru pro společenské otázky SPOT. Debata a celý projekt Mezi bohem a ultrapravicí vznikly za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.

Místo řešení reálným problémů se vláda uzavřela ve svém světě škrtů a konsolidace financí. Pokud si z roku 2023 nebudete nic pamatovat, není to vaše chyba. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Do dětské psychiatrické léčebny Opařany se Karel Čacký dostal po smrti své matky. Strávil tam polovinu dětství a ke své rodině se už nikdy nevrátil. Jeho optimismus a víra v existenci vlastního místa ve světě zůstaly přesto nezlomeny. Nejprve si své místo našel v kotelně ústavu v Horním Maxově, kam z Opařan odešel v patnácti letech a na jehož chodu a údržbě se svou prací v následujících desetiletích podílel. Poté, co ústav prošel modernizací a kotelna byla zrušena, začal si budovat vlastní útočiště, malý zahradní domek stojící na ústavních pozemcích. Domek obklopuje sad, který brzy vydá první plody. Karel by se o ně rád podělil s rodinou, k níž přes léta odloučení chová vřelé vztahy, s blondýnou, o které se mu zdává, a možná i s orangutany, o nichž pojednávají jeho písně. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).