Věda Plus

První let s lidskou posádkou nabral velké zpoždění. Proč? - Spatřit u nás polární záři je velmi vzácné, přesto dnes v noci v Česku vidět byla a šance bude možná i v dalších dnech. - Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže v agentuře NASA. Jak chtějí restartovat družice, které přestaly fungovat? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Ukázala to nová studie Národního ústavu duševního zdraví. Jak dokáže včasná léčba pacientů ovlivnit další rozvoj tohoto onemocnění? - Západočeská univerzita v Plzni oslavila 20 let existence fakulty umění a designu Ladislava Sutnara. Připomeneme si genezi jejího vzniku. - Studenti z obuvnického ateliéru ve Zlíně vytvořili unikátní obuv s podrážkami z 3D tiskárny. Jejich projekt sklízí ohlasy i v zahraničí - teď se chystají na výstavu do německého Erfurtu. Moderuje Renata Kropáčková.

Zároveň se stále častěji prosazují na poli tzv. excelentní vědy. Jak je na tom česká věda ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie? - Evropská unie chce jít cestou snižování odpadu a opakovaného použití některých obalů. Jak to bude chtít naplnit Česko? - Míra ohrožení pylem je dnes podle Českého hydrometeorologického ústavu vysoká. Jak si dokáže medicína s pylovými alergiemi v současnosti poradit?

Jestli jsou klíšťata infikovaná, testují ve Státním zdravotním ústavu. - Před 680 lety papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství a prvním arcibiskupem jmenoval dosavadního pražského biskupa Arnošta z Pardubic. Jaké akce s výročím spojené se budou konat? - Lépe nahlédnout do lidských cév můžou čeští vědci i medici díky novému zařízení. Nejmodernější angiograf využívají v experimentální laboratoři Fyziologického ústavu v Praze na Albertově.

Při příležitosti Světového dne imunologie nás bude zajímat jak na jeho výzkum navazují vědci po celém světě? - Zjistilo se, že káva arabica je starší, než se myslelo. Od kdy se popíjí na našem území? - Belgický farmář žaluje ropnou společnost kvůli škodám, které mu způsobují dopady změny klimatu. Může uspět? Moderuje Lukáš Matoška.

Brněnští vědci vyvíjejí nové čerpadlo pro mimotělní oběh se speciálním softwarem. Čečensko zakazuje techno hudbu. Autonomní ruská republika zakázala taky veškerou hudbu nad 116 tepů za minutu. Co shoří, nezmizí. Odborníci upozorňují na negativní dopady kosmických letů na životní prostředí. Na Sibiři je desítky let studoval i český vědec. Jak asi vypadala tvář svatého Vojtěcha? Díky moderním technologiím to můžeme zjistit. Přibližnou podobu na základě lebky vytvořil mezinárodní tým vědců. Moderuje Ondřej Látal.

Co to bude znamenat do budoucna. - Jak je na tom zdraví českých lesů? Nejhůř se daří borovicím, nejlépe pak bukům. Čím to je? - Před 70 lety představili američtí vědci světu první prakticky využitelný fotovoltaický článek. Co všechno to tehdy ovlinilo?

Co ale rozhoduje, čeho si oko všimne, když je zrakových vjemů až příliš? - Dnes je světový den meningitidy. Jak účinně před tímto onemocněním mozkových blan ochrání očkování? - A zavedeme vás do nové špičkové laboratoře na vývoj nových léčivých látek, která dnes odpoledne otvírá. Moderuje Daniela Vrbová.

Jak posilovat odolnost společnosti vůči současným bezpečnostním hrozbám? - Které snímky nabídne mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů v Olomouci? Moderuje Lukáš Matoška.

Jak posilovat odolnost společnosti vůči současným bezpečnostním hrozbám? - Které snímky nabídne mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů v Olomouci? Moderuje Lukáš Matoška.

V ambitu Emauzského kláštera vědci testují speciální monitoring, který kombinuje naměřená data a automaticky vyhodnocuje riziko poškození starobylého prostoru. Jaké technologie pomáhají s ochranou památek? A proč je někdy složité prosadit jejich použití? Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci. Můžou nové odrůdy lépe čelit klimatické změně? V Praze jsou špičkoví intervenční kardiologové z celého světa. Přijeli na workshop Prague Rhythm, zaměřený na srdeční arytmie. Moderuje Renata Kropáčková.

Proč, jak a kdy? - Místo smrků se dnes často sázejí buky, které jsou odolnější vůči klimatické změně. Bude to ale na úkor biodiverzity? Vymizí smrk z krajiny úplně? - Proč jsou čeští vědci nadšeni ze šumu, který jim poslal jejich přístroj z paluby sondy JUICE?

Do vývoje speciálních pastí se zapojilo výzkumné centrum RTI Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. - Fakultní nemocnice u svaté Anny vyrobila první šarže vlastního léčebného konopí. Podle lékařů je to světový unikát.

Už dnes o něj mají zájem genové banky od Peru po Indii. Jak dávkovač funguje? - Před 80 lety vznikl koncentrační tábor Litoměřice, kde se měly vybudovat podzemní továrny pro válečnou výrobu nacistického Německa. Co o tom víme? - Otevírá se nová jednotka intenzivní metabolické péče a první část unikátního XXL centra. Jakou pomoc můžou lidé trpící nadváhou a obezitou využít? Moderuje Renata Kropáčková.

Jak náročná je jejich recyklace? - Jediný český studentský tým odjíždí na mistrovství světa ve sportovní robotice do amerického Houstonu. S jakým robotem? - Díky nové krabičce brněnských vědců bude možné nabíjení elektromobilů z celé ulice ve stejnou chvíli. Jak funguje? - Jaké změny čekají v nejbližší budoucnosti českou energetiku? A jak energetikům pomáhá umělá inteligence?

Jakým způsobem? - Čeští vědci se zabývali otázkou, jestli je člověk zákeřnější, když je sám, nebo když je ve skupině. K čemu dospěli? - Úrodu brambor v Americe ničí nemoc. Mohla by se dostat i do Evropy? Moderuje Lukáš Matoška.

Ve spolupráci s očními lékaři z Ostravské fakultní nemocnice ji vyvíjejí vědci z tamní Technické univerzity. - Co jsou katalytické technologie, o kterých mluví čeští experti jako o vizi pro ukládání energie? -- Polární záři můžeme vidět i ve chvíli, kdy je sluneční vítr zcela klidný a ve vesmíru se neobjeví. Speciální demonstrační přístroj ji totiž dokáže udělat tady na Zemi.

Pětiapůltunový přístroj se dnes po dvou letech renovace vrací do své kopule. - Jak vnímáme anonymitu na internetu a v jakých situacích cítíme potřebuje svoji online identitu skrýt? To nově zkoumají vědci z Masarykovy univerzity. - Jak pokročil vývoj elektromobilů ? to dnes předvádějí na ČVUT v Praze Dejvicích. Kromě odborného setkání tu je i výstava aut.

Speciální nátěr totiž dokáže jen za pomoci světla rozkládat řasy a mechy a památka je tak stále čistá. - Umíme správně dýchat? A jaký dopad může mít špatné dýchaní na náš organismus? - Jsou vodíkové vlaky v Česku stále jen sci-fi? Vědci z VŠCHT vidí ve vodíku na českých železnicích budoucnost.

Uchovalo se v městské džungli víc druhů než ve volné krajině? - Jak může genomika a sekvenování DNA zlepšit prevenci a léčbu rakoviny? Ptáme se čerstvé nositelky ceny Czexpats in Science Markéty Tomkové. - Co způsobuje, že na Žatecku vadne chmel? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Je to možné? - Rakouští vědci se pokusili o obecnější pohled na vývoj textů písniček za posledních 50 let. K čemu dospěli? - Jak vypadá celostátní středoškolská olympiáda v latině? Moderuje Lukáš Matoška.

Studiu primátů v africké volné přírodě zasvětila celý svůj život. To, co zjistila, změnilo lidský pohled na myšlení i chování těchto zvířat. - Dětské říkanky pomáhají odkrýt průběh vývoje jazyka. - Vzdálená supermasivní černá díra měla podle vědců čtyři měsíce škytavku. Jak je to možné?

Studiu primátů v africké volné přírodě zasvětila celý svůj život. To, co zjistila, změnilo lidský pohled na myšlení i chování těchto zvířat. - Dětské říkanky pomáhají odkrýt průběh vývoje jazyka. - Vzdálená supermasivní černá díra měla podle vědců čtyři měsíce škytavku. Jak je to možné?

To se snaží zjistit brněnští vědci. - Geofyzikální ústav spolu s ústavem Struktury a mechaniky hornin AV ČR měří na jihozápadě Islandu sopečnou aktivitu - jakým způsobem se čeští vědci a vědkyně zapojují?

Ptačí vejce jsou téměř sterilní, ukazuje studie volně žijící sýkory koňadry. Co z toho vyplývá pro zoologii nebo veterinářství? - Jak může studium starých kostí přispět ke znalostem o chudokrevnosti. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Co se děje s živočišným odpadem? Jaké jsou u nás nejčastější varianty zpracování? - Měřením kvality ovzduší na osmi místech Jihomoravského kraje se zabývá projekt AIRSENS. K jakým zjištěním se při vyhodnocování dat dospělo? - A zavítáme na řecký ostrov Santorini v Egejském moři, který je jednou z nejprozkoumanějších podmořských sopek. Přesto teď geologové zjistili, že výbuch před 1300 lety byl daleko silnější, než se dosud předpokládalo. Co to znamená? Moderuje Renata Kropáčková.

Jak je to možné? - Jak se adaptovat na změnu klimatu v souvislosti s ochranou veřejného zdraví? V Praze se dnes koná konference zaměřená na důsledky, které může mít klimatická změna na lidské zdraví. - Mořské bouře, porucha lodi a ledové kry. S tím vším se museli vypořádat čeští vědci při expedici na Antarktidu. Místo šesti týdnů měli na výzkum jen sedmnáct dní. Co za tu dobu stihli? - Dětská Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice má nové terapeutické zahrady. Tam můžou pacienti sportovat, odpočívat i se vzdělávat.

Jak jim v tom pomáhá Krabí mlhovina? O co vlastně jde? - Solární parky mohou podle zjištění britských vědců za jistých okolností zastavit úbytek hmyzu v krajině. Jak? A co naopak tento úbytek způsobuje? - Výprava Masarykovy univerzity na Antarktidu se po dvou měsících vrátila do Česka. Kvůli špatnému počasí nebyli vědci na výzkumné stanici ani polovinu naplánovaného času. Stihli udělat vše, co potřebovali? - Když se velký jazykový model učí nová data, spotřebuje energie jako město. Jak energeticky náročná je umělá inteligence? Moderuje Renata Kropáčková.

Jak funguje a k čemu by se měla využívat? - Jak jinak zorganizovat práci zdravotních sester, aby nebyly přetížené a více se zapojovaly do podpory prevence, zejména osvěty pacientů? Co vyplynulo z průzkumu Národního institutu SYRI? - Čestné medaile za zásluhy v různých vědeckých oborech získali od Akademie věd geolog, historik a taky archeolog. S jedním z oceněných se spojíme. Moderuje Renata Kropáčková.

Zda se neztratil vodík v regulaci řeší třídenní mezinárodní konference Hydrogen Days, která dnes začala v Praze. - Co by mohlo vzejít z nové spolupráce agentury Czechinvest se švýcarským Cernem? Jaký přínos by z toho mohla mít nastupující generace vědců? - S předstihem začala sezóna klíšťat a možná vás překvapí závěry výzkumu, podle kterého na infikovaná klíšťata narazíme spíše v městském parku než v lese.

K čemu poslouží malým a středním firmám? - Počty lidí s Alzheimerem se budou podle lékařů do budoucna výrazně zvyšovat. Odborníci proto připravují nové doporučené postupy, které péči o pacienty v Česku zpřehlední. - Alternativní potravinové sítě podle průzkumu SYRI využívají dvě třetiny českých domácností. Tato varianta podporuje užší vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, udržitelné způsoby hospodaření a klade důraz na kvalitu či původ potravin. - Průvodce právy pacientů chce pomoct lidem lépe se zorientovat ve zdravotnictví. Moderuje Renata Kropáčková.

Jak kopytníci volně se pasoucí v krajině pomáhají ukládat uhlík do půdy, a tím zmírňovat změnu klimatu? - Jak bojovat s Alzheimerovou chorobou? Moderuje Lukáš Matoška.

Vědci z Akademie věd teď zkoumají, jak by mohli v uchu opravit nebo nahradit poškozené buňky. - Praha chce kultivovat dopravní značení ve městě. Jak usměrňovat dopravu v městském prostředí, aby se utvářelo příjemné prostředí pro život? - Jen ve Fakultních nemocnicích v pražském Motole a v Hradci Králové operují kardiochirurgové srdce s pomocí robota. Co takové výkony pro kardiochirurga obnášejí?

Česká online sféra nenabízí jen pole pro řadu názorových střetů, ale i takzvaná "třetí prostředí", která poskytují prostor pro trpělivou diskusi mezi zastánci opačných postojů. Jak fungují? - U příležitosti dnešního Světového dne ledvin se zaměříme na nefrologii - věk pacientů s onemocněním ledvin roste. Jaké potíže pro případné transplamtace to představuje?

Technici na ruzyňském letišti mají přes zimu napilno. Prakticky do posledního šroubku musejí rozebrat a zase sestavit skutečná letadla. Jak často se taková kontrola provádí? - Proč Evropa není připravená na to, jak její obyvatelstvo stárne a jak rychle se zároveň náš kontinent otepluje? Co Evropská agentura pro životní prostedí doporučuje Střední Evropě? Moderuje Daniela Vrbová.

Podle amerických odborníků se z nich dají vyrobit například účinnější léky. - Jak mladí lidé v Česku vnímají problematiku sociálního vyloučení? Přineseme výsledky nové studie. - Brněnské VUT vyvíjí zdroj plazmatu pro pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze - jak to funguje, v čem by to mohlo být užitečné?

A jak jejich množství ovlivňuje třeba počasí? I to budou zjišťovat vědci z Mikrobiologického ústavu spolu se studenty šesti pražských škol. - Podíváme se do nově objevené nové galaxie - jedné z nejmladších a nejvzdálenějších. Proč ji odborníci přirovnávají k americkému herci Jamesi Deanovi, který říkal žij rychle, zemři mladý? - Počet případů tuberkulózy roste. Jak významně? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Jaký dopad mají klasické řezané květiny na životní prostředí a jaké existují alternativy? - Jak vypadá diskuse o překonávání genderových stereotypů a co ukazují data o rovnosti pohlaví? - Na víkendové akci v Plzni budou programátorské týmy pomáhat lidem s handicapem. Co chtějí vyvinout? Moderuje Renata Kropáčková.

Čeští vědci odhalili, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ, tedy přes Blízký východ a dál pak přes oblast Ukrajiny. - Málo živočichů toho umí tolik, co hadi. Na to, proč příroda hadům tak přála, odpovídá výzkum, který zveřejnil časopis Science. - Vědci radí, abychom zčásti omezili živočišné proteiny ve stravě. Proč? A co to pro naše tělo může znamenat? - Nejteplejší únor, rekordní teplota moří - planeta zažívá další teplotní rekordy, jak uvádí evropská služba Copernicus, více si povíme s klimatologem. Moderuje Šárka Fenyková.

Od začátku roku v Česku prudce přibývá případů tohoto onemocnění. Zeptáme se na detaily. - Budeme mluvit i o chemii - konkrétně o prvcích, které jsou do periodické tabulky seřazeny přesně 155 let. Mnohé z nich ale vědci tehdy ještě neznali, přesto už tam měly své místo. Jak je to možné? - Jak se může proměnit Ostravsko díky vědě? Technici a přírodovědci se propojí se sociálními vědci v projektu REFRESH. Moderuje Ondřej Látal.

Specializovaný dotazník pomáhá rodičkám počínající potíže odhalit. Kde ho rodičky mohou vyplnit? - Dermatologové varují před trendem z TikToku: děti používají kosmetiku pro dospělé, která může nezvratně poškodit pleť. Na co si rodiče mají dát pozor? - Člověk pospává, občas komunikuje s lékaři a přitom má za uchem otevřenou lebku. I tak může nově vypadat operace, při které lidem se špatným sluchem doktoři dají kochleární implantát. Moderuje Daniela Vrbová.

Jak tato finanční kompenzace uhlíkových daní funguje v Rakousku? - Umělá inteligence se stává čím dál běžnějším nástrojem českých zaměstnanců. K čemu ji využívají? Moderuje Lukáš Matoška.

nevyléčitelnými chorobami trpí na světě asi 300 milionů lidí. Některým pomáhají léky z krevní plazmy. Je dostatek jejích dárců? - Kdyby nebyl 29. únor, měli bychom Vánoce v červenci. Sladit kalendář s ročním obdobím zkoušeli lidé po staletí. Proč vlastně nakonec stačí jednou za čtyři roky den navíc? - Co ukazují data z digitálních přihlášek na střední školy o stavu oborové soustavy středních škol? Jak inovovat nabídku oborů, aby odpovídala potřebám trhu i poptávce uchazečů?

Řeč je o e-koloběžkách. V Ostravě teď přišli na způsob, jak je elegantně uklidit, ochránit před nepřízní počasí a ještě dobít. - Vliv digitálních technologií na takzvaný wellbeing - tedy celkovou osobní pohodu - budou zkoumat vědci z Olomouce. K čemu můžou dospět? - Výzkumníci v Brně budou příštích pět let studovat důsledky sepse. Onemocnění přežije až 85 procent lidí, velká část z nich se ale potýká s různými následky. Může jít například o deprese, ale i chronické bolesti. - Věděli jste, že správnou léčbu pro pacienty už několik let v nemocnicích neurčuje ošetřující lékař? Na starosti to má takzvaný klinický farmaceut.

Snaží se zjistit, jak může krize identity vést k válkám a jak tomu můžeme předejít. - Krajina Českého Švýcarska byla před rokem a půl zasažená rozsáhlým požárem. Co přinášejí nová data národního parku zaměřující se na cestovní ruch? - Nebezpečné honičky nebo pokládání pásů propichujících pneumatiky by za pár let mohlo být minulostí. Čestí vědci totiž pro policii vyvíjejí systém zastavování aut na dálku. Jak funguje?

To vše díky nové luciferáze vyvinuté českými vědci. Co je na ní tak zvláštního? - Odborníci upozorňují na necitlivý způsob lesního hospodaření ve Ždánickém lese a Chřibech na jihovýchodní Moravě. Proč jsou právě tyto oblasti ohrožené? A co by pomohlo situaci změnit? - Olomoučtí vědci odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy. Moderuje Tomáš Pavlíček.