Názory a argumenty

Pokud existuje pro nějakou politickou stranu něco jako nejhorší možný scénář, tak je to asi ten, když uzavře svou kandidátku a zjistí, že jeden z jejích kandidátů je zapleten do pořádného skandálu. Nejraději by ho stáhla, ale kvůli nejrůznějším úředním lhůtám to už nejde. Přesně to se stalo protimigrační Alternativě pro Německo (AfD).

Politik, který si může říci, že na jeho slova došlo, by měl být spokojen, ale v případě nejnovějšího projevu francouzského prezidenta na téma Evropa to tak úplně neplatí. Když Emmanuel Macron přednášel svou řeč v roce 2017 na půdě jedné z nejstarších evropských univerzit, pařížské Sorbonny, razil tezi, že politická Evropa ztělesněná v Evropské unii, může obstát, jen když vnitřně posílí.

Pojem „konstruktivní opozice“ zní lehce utopisticky, jako přání otcem myšlenky, nebo čirý protimluv. A v praxi lze pozorovat loajální chování opozice vůči vládě spíš jen v obecně vypjatých situacích.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové bylo důvodem rezignace ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové to, že ministryně věnovala více úsilí obsahové části práce než její prezentaci navenek. A sama Langšádlová tvrdila, že končí kvůli tomu, že svou práci neuměla lépe prodat a neměla „lajky“.

Pokud k sobě chtěla politická strana TOP 09 přitáhnout pozornost poté, co se v průzkumech pohybuje na minimu zisku voličských hlasů, jistě se jí to podařilo. Ministryně vlády pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, do této chvíle opravdu spíše neviditelná, je po své ohlášené demisi na vrcholu zájmu médií.

Až příliš viditelný konec neviditelné ministryně. To sladké slovo komunikace. Nekonstruktivní opozice. Macronova Evropa může padnout u něj doma. Nejnovější aféry AfD odvádějí pozornost od skutečnosti, že strana chce Německo odstřihnout od Západu. Radost z olympijských her

Když zůstáváme zrakem připoutáni k Zemi, moc radosti dnes nemáme. Jedna obava střídá druhou, pochybujeme o vlastních schopnostech. Když ale zvedeme hlavu ke hvězdám, můžeme získat jiný obraz reality, nadějnější.

Spojené státy konečně poskytly Ukrajině balistické rakety dlouhého doletu ATACMS – navíc tajně, ještě před definitivním rozhodnutím Kongresu. Ukrajina už je, jak se zdá, i poprvé použila.

Většina poslanců Evropského parlamentu schválila ve čtvrtek rezoluci, ve které odsoudila pokusy Ruska vměšovat se do „evropských demokratických procesů“. Je tím míněno počínání, jako byla vlivová operace proruského serveru Voice of Europe, kterou odhalila česká rozvědka a potvrdila ta belgická.

Mrazy zničily v Čechách celou letošní úrodu jablek i dalšího ovoce, hodně špatné je to i v okolních zemích, Rusko vetovalo v radě bezpečnosti OSN rezoluci proti jadernému zbrojení ve vesmíru a podle německého ministra obrany Pistoriuse vyrábí už více zbraní, než potřebuje pro svou agresi na Ukrajině, a v centru Londýna se splašilo 5 koní královské kavalerie.

Ve všech možných vyhrocených situacích a krizích platí zlaté pravidlo: „Dokud se jedná, tak se nestřílí.“ Takže je dobré jednat, dokud to jen trochu jde. Protože když jednání zkrachují, bývá to špatně pro všechny. Nyní hnutí ANO ohlásilo, že už nebude s vládou pokračovat „v jednáních strategického charakteru v hospodářské a sociální oblasti, a to ani za účasti prezidenta“.

Fallout po Česku. Europarlament ukončil práci před volbami poslední salvou stovky rozhodnutí. Bude obnovená pomoc západu Ukrajině účinná? NASA už zase přijímá data z Voyageru-1. Člověk, to zní hrdě, někdy. Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory. TikTok má v Americe skončit a pod tlak se dostává i v Evropě

Helena Langšádlová končí ve funkci ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Bývalá místopředsedkyně TOP 09, zastupitelka Středočeského kraje a starostka Černošic podala demisi. A uvedla, že za svou prací si stojí – jen prý neměla lajky a dostatečnou podporu vlastní strany, vládní TOP 09. Může to být pravda, ale otázkou zůstává, jestli si za to paní Langšádlová nemůže částečně i trochu sama.

Evropský parlament zavřel ve čtvrtek své dveře a europoslanci skončili své pětileté období, které bylo v mnohém mimořádné a nabité událostmi. Pět let byla v tomto případě opravdu dlouhá doba. Stačí jen připomenout, že na počátku tohoto Evropského parlamentu byly v jeho řadách ještě europoslanci z Velké Británie. A vydrželi tam až do roku 2020, kdy Británie definitivně z Evropské unie odešla a její europoslanci s ní.

Po 20 letech členství v Evropské unii předstihla Česká republika v životní úrovni Portugalsko, Řecko a Španělsko, mírně zaostává za Itálii a je na tom nejlíp z Visegrádské čtyřky. Ve srovnání s ostatními členskými státy má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost a z bruselské pokladny dostává pořád ještě víc peněz než tam odvádí.

Nelze popřít, že Eurostat nám Čechům pokazil radost – i když moc radosti tady nebylo ani předtím. Začalo to tím, že Český statistický úřad zveřejnil výpočet, podle kterého se stát loni zadlužil částkou 240 miliard korun, a to i po započtení přebytků, které na svých účtech tradičně vykázaly obce a kraje.

Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců. Dokud nám ještě někdo půjčí. 20 let v EU? Pro Čechy žádná velká sláva. Demise ministryně Langšádlové. Brexit, covid, Green Deal, plyn, Ukrajina. Pět nabitých let europarlamentu.

Předem bych chtěl vysvětlit, proč je téma dnešního zamyšlení důležité i pro nás. Na první pohled se totiž může zdát, že stav ruské protiputinovské opozice je vysoce odborná záležitost. Tak tomu i bylo, leč v mírových dobách. Nyní by měla vědět i širší veřejnost, co lze od agresivního Ruska očekávat.

Pokud si dobře pamatuji, o eutanázii se u nás diskutuje už déle než dvacet let. V Poslanecké sněmovně byly k tomuto tématu předloženy čtyři návrhy zákonů a zatím neprošel ani jeden. Není snadné k tak komplikované materii poslaneckou iniciativou připravit takový návrh, aby nevykazoval legislativní nedostatky.

Dva a půl roku slýcháme, čteme a leckteří také sami hloubáme nad tím, že kdesi ve voličském podzemí dřímá milionový drak. Při posledních volbách zůstal na ocet, vsadil na špatné koně, ale až se ze zachmuření příště probere, budeme se divit.

Původně čínskou sociální síť TikTok, plnou krátkých videí charakterizovaných touhou vyvolat prchavou pozornost veřejnosti, nečeká jednoduchá budoucnost. Americký Senát v úterý schválil zákon, který de facto ničí byznys Číňanů v Americe. Kromě toho se TikTok dostává i do hledáčku evropských úředníků.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, otevřený v Letech na Písecku, bezesporu bude důstojným pietním prostorem pro uctívání obětí strašlivých zločinů nacismu. O to naléhavějším, že stojí právě tam, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, řízený českými úřady a střežený českými četníky.

Na domácí scéně se aktuálně vede vzrušená debata o podobě důchodového systému. Apely odborníků zanikají ve vřavě politických půtek. Dohoda je v nedohlednu, takže pravděpodobně nastane to, co avizoval na kongresu občanských demokratů jejich předseda Petr Fiala: Reforma z pera Mariana Jurečky projde výhradně hlasy pětikoalice.

Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici. Důchody i rovnost pohlaví vyžadují vyzrálost. Mystérium posledně propadlého milionu. TikTok má v Americe skončit, pod tlak se dostává i v Evropě. Památník v Letech. Proč nepodporuji eutanázii

Vládní koalice se rozštěpila v otázce, zda do plánované novely zákoníku práce zahrnout i možnost výpovědi bez udání důvodu. Občanská demokratická strana a TOP 09 tento krok podporují. Hnutí Starostů a nezávislých a Piráti váhají a chtějí dál jednat. Zato lidovci jsou jednoznačně proti.

Společnému zasedání ministrů zahraničí a obrany 27 členských států Evropské unie se říká v evropském žargonu „jumbo“. Od toho pondělního se čekala zásadní oznámení o navýšení vojenské pomoci Ukrajině, zejména systémů protivzdušné obrany. A to tím spíš, že političtí lídři stejných zemí se ve čtvrtek v Bruselu shodli na naléhavé potřebě takové pomoci. Ministři měli tento politický „pokyn“ přetavit v realitu. Nestalo se však nic. Hora porodila myš.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken je na návštěvě Číny. Se svým čínským protějškem a dalšími představiteli bude jednat o napětí na Blízkém východě, agresi Ruska na Ukrajině, situaci v Jihočínském moři i dalších tématech. Podle agentury Reuters Blinken zejména vyzve Peking, aby omezil podporu, kterou poskytuje ruskému vojenskému průmyslu.

Když premiér Petr Fiala oznámil, že Česko chce být prostředníkem při zajištění chybějící munice pro Ukrajinu, iniciativa se setkala ve světě s velkým a pozitivním ohlasem. K České republice se připojilo asi 20 zemí, včetně Kanady nebo Nizozemska.

Vojenské zpravodajství odvádí dobrou práci, nechal se slyšet na začátku loňského roku premiér Petr Fiala. Jeho slova tehdy doplnila ministryně obrany Jana Černochová výrokem, že slýchá chválu i v zahraničí.

Penze: Boj o reformu, která ještě není. Černochová chce změnu v čele Vojenského zpravodajství. Občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska. Strategická dvojakost Číny. Hora porodila myš: Evropané stále váhají se zásadním navýšením dodávek zbraní Ukrajině.

Není pochyb, že důchodová reforma ještě počká, zvláště když některé záchranné práce na havarovaném systému proběhly. Po politické přestřelce mezi Hradem, vládou a opozicí však vznikly pochybnosti, jestli vůbec někdo dokáže sebrat odvahu a do reformy se někdy pustí.

Skandály někdy posouvají společnost více než systematická práce. Skandál přitahuje pozornost, vyvolává emoce, vtahuje do dění a z okrajového problému se stává veřejná záležitost, kterou najednou všichni – občané, odborníci, politici – mají potřebu vyřešit. Vždyť média se na nás dívají!

V neděli skončilo v Polsku druhé kolo voleb, v nichž Poláci volili své městské, obecní i krajské zastupitele. A na rozdíl od nás přímou volbou i starosty a primátory.

Společnost Člověk v tísni v dubnu znovu potvrdila, že uprchlíci z Ukrajiny už státu odvádějí více peněz, než kolik stát vydá na podporu těch nejzranitelnějších mezi nimi. Pro českou společnost je to důležitá informace.

Odmítnout pozvání na Pražský hrad není uctivé vůči prezidentovi ani vůči voličům, kteří od politiků očekávají, že budou svůj mandát vykonávat bez vytáček a šprajců. Ve vztahu opozice–vláda už ale nevstřícnost hnutí ANO pochopit lze. Nehodlá zkrátka být spolupachatelem penzijní reformy, na niž má pramalý vliv a která bude u občanů na první pohled nepopulární.

Na neochotu stran seriózně jednat je i prezident krátký. Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi. Potvrzeno: Uprchlíci z Ukrajiny nám pomáhají. Nedoplácíme na ně, ale taky je neumíme využít. Druhé kolo polských komunálních voleb. Naše „umčo“ ve veřejném prostoru.

Americký Kongres se poslední půl rok bolestivě a zdlouhavě hádal o poskytnutí finanční pomoci několika spojencům v čele s Ukrajinou. Celé drama nakonec ale vyšumělo. Z nového předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona i z exprezidenta Donalda Trumpa se nakonec vyklubali daleko menší „potížisté“, než jak se dosud prezentovali.

Původně to vypadalo jenom jako bizarní sešlost na bizarním místě z bizarního důvodu. Nicméně věc záhy vzbudila nebývalý rozruch v pobouřených řadách katolické církve.

Němečtí Romové, jsou-li označeni za cikány, cítí se uraženi podobně jako Židé, když někdo o nich mluví jako o židácích. Nelze si totiž nevybavit nacistický holocaust. Přesto, tak soudí německý romský aktivista Gianni Jovanovic, si jazyk, aniž by měl ambici urážet, dál drží takový pojem jako kupříkladu cikánská pečínka. Připomíná, že si po staletí na takové pečeni pochutnávali nejen Romové.

Nenechám zemi populistům, řekl na volebním kongresu ODS Petr Fiala. Bohužel neřekl, jak to chce udělat, když má tak nízkou podporu.

Zrušením druhého hradního setkání, které se týkalo změn důchodů, hnutí ANO definitivně hodilo vidle do jakékoliv dohody o důchodové reformě z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Jen pro připomenutí, ta řeší nedostatek peněz na důchodovém účtu především prodloužením věku odchodu do důchodu.

Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory. A zase ty důchody. Aby se extrémisté nedostali do vlády. Křest jako řemen. Kterak nediskriminovat nás učí Španělé.

Změny v zákoníku práce představené ministrem Marianem Jurečkou jsou víc než obsahem pozoruhodné koaliční přestřelkou kolem nich. Která navíc není jediná a nevěstí nic dobrého pro zbytek vládnutí kabinetu Petra Fialy.

Deník The New York Times spolu s agenturou Sienské univerzity organizovaly průzkum veřejného mínění, aby zjistily, jak se nyní, po 4 letech prezidentování Joea Bidena, změnil postoj voličů k výkonu jeho předchůdce Donalda Trumpa. S výsledkem dotazovací akce určitě nebyly spokojeny.

Pokud se někomu pletou soudní spory Donalda Trumpa, pak není divu. Na svém začátku je další kauza, sice pro exprezidenta možná méně nebezpečná než jiné, ale o to více vypovídá o Americe jako takové, a o té dnešní zvlášť.

Co vlastně vysílá do světa někdejší ČSSD víc než dva roky poté, co vypadla z Poslanecké sněmovny? Snad jen že se přejmenovala na Sociální demokracii, ve zkratce SOCDEM, vede ji takřka neviditelný předseda a její voličská podpora zůstává pod pětiprocentní hranicí.

V Česku už 5 let funguje koncept minimální důstojné mzdy. Ta byla podle dat za uplynulý rok stanovena na 45 600 korun hrubého mimo Prahu a 47 700 korun v Praze. Co minimální důstojná mzda ukazuje?

Evropská unie nedrží krok ani s Čínou, ale ani se Spojenými státy. Její ekonomika ztrácí dech, a pokud to půjde takto dál, přijde o postavení průmyslové mocnosti. Musí tedy reformovat a zdokonalit svůj jednotný vnitřní trh tak, aby si v globálním měřítku zachovala svou konkurenceschopnost.

Andrej Babiš potvrdil, že se rozhodl zařadit do čela evropského nacionálně extrémistického bloku. Během debaty na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny označil migrační pakt schválený EU za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky“. Masová migrace je podle něho „rakovinou, která rozkládá evropskou společnost“.