Region

Pravidelně usedá za moderátorský stůl a sděluje divákům, co bylo i co bude. Původně ale byla tanečnicí a její snem bylo stát se dokonce primabalerínou.

Teploty stoupají, jaro je v plném proudu, a proto je na čase pomalu začít zprovozňovat bazény, aby byly na sezonu v plné kondici. Ať už nadzemní nebo zapuštěné.

Karel Petschke měl vždy rád starožitnosti a auta, která měla styl. Netušil ale, že díky svému životnímu stylu bude mít na stáří doma v Horoměřicích doslova technické muzeum.

Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v chudé rodině na pražském Žižkově. Otec byl socialista a matka zanícená katolička.

Hostem pořadu K věci byl ředitel středočeské záchranné služby Pavel Rusý.

V běžném životě to často platí, medicíně bez výhradně a dvojnásob. Tohoto pravidla se drží i atraktivní dáma, která dnes sedí u mikrofonu proti mně ve studiu. Neřekli byste, že začínala v pitevně. Tam už bývá často na některé věci pozdě. Ale právě tam se naučila vnímat spoustu věcí s pokorou.

První písemné zmínky o Aši v Karlovarském kraji pochází už z roku 1270, přesto se ve městě většina historických památek nedochovala. Vůbec nejstarší doloženou stavbou je tři sta let starý kamenný most. Ten spolu s bývalým hřbitovem a pomníkem na místě vyhořelého evangelického kostela Svaté Trojice tvoří základ parku Historie, který se nachází jen několik desítek metrů od ašské radnice.

Na 8. května připadá jedna z hlavních událostí historie nejen České republiky, ale i Evropy, a to ukončení 2. světové války v roce 1945. Tomu předcházelo jedno z největších válečných vzepětí na území protektorátu – Pražské povstání. Dramatické události konce války připomněl v pořadu Alex a host historik Tomáš Jakl.

Letos byla krátká zima, navíc nás pravděpodobně čeká suché teplé léto. To vše jsou důvody, proč můžeme v přírodě očekávat problémy s přemnoženými klíšťaty, která přenáší dvě závažná a nebezpečná onemocnění – lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Ačkoliv se nebezpečí z jejich nákazy zdá být ještě daleko, právě nyní je již nejvyšší čas zocelit imunitu očkováním.

Jan Satke vedl evangelickou farnost v Přešticích na Plzeňsku, poslední léta ale byla kvůli covidu a uprchlické krizi tak náročná, že začal hledat práci, kde nebude muset tolik mluvit s lidmi a která bude zajímavá. Rozhodl se pro strojvůdce a manželka se čtyřmi dětmi mu to schválily.

Ve čtvrtek 9. května 2024 to bude přesně 50 let, kdy slavnostně vyjela první vlaková souprava pražského metra. Významné výročí připomenou ve středu 8. května jízdy historickými soupravami a 9. května zajímavý program v Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Fezy – typické orientální pokrývky hlavy připomínající svým tvarem červené květináče – se v 19. století staly výhodným obchodním artiklem strakonických textilních podnikatelů. O tom, jak se fezy dostaly zrovna do Strakonic, vyprávějí legendy.

Michal Slaný je herec známý především rolí krále Vladana v pohádce Kouzla králů, kde si zahrál po boku Libuše Šafránkové nebo Josefa Abrháma. Jak sám říká, štěstí má především na záporné role. „Myslím, že mám asi výraz nepříjemného, zlého a nesympatického člověka,“ říká v pořadu Alex a host.

Mezi historická města českého severu, která se mohou chlubit řadou památek, patří i Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji. Nejvýznamnější a také největší místní památkou je Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy z počátku 18. století. Historie místa je ale mnohem starší, zdejší dodnes fungující dominikánský klášter byl založen kolem roku 1250 právě Zdislavou z Lemberka, která byla pochována v původním kostele, a s jejímž hrobem se dodnes nepohnulo.

Stín nám vytvoří v zahradě nejeden druh stromu, katalpa ovšem patří mezi dřeviny, které vyloženě padnou do oka. Uhranout vás může její kmen, listy, větvoví a tvar koruny, ale i plody. Ty vyrůstají nahloučené po třech a více kusech. Mají tvar velikých lusků, které na stromě zůstanou po celou zimu, neshodí je ani na Tři krále.

Úspěchu můžeme dosáhnout kdykoliv, říká oceněná Sestra roku 2023 Růžena Macháčková. Cena jí byla udělena za celoživotní dílo v ošetřovatelství. Svým nadšením a energií strčí do kapsy o dvě generace mladší kolegyně. Potkat ji můžete nejen v Masarykově nemocnici v Rakovníku, ale také v Centru následné péče Fakultní nemocnice Motol, kam jako mentorka doprovází studenty.

Tycho Brahe pocházel z Dánska ze starého šlechtického rodu. V mládí býval bouřlivák. Při hospodské šarvátce přišel o nos a musel si nechat vyrobit nos umělý. A prý jich měl hned několik, jeden dokonce ze stříbra a zlata, a měnil si je podle nálady.

Vinná réva částečně poškozená dubnovými mrazy znovu obráží. Potvrzují to vinaři v Kutné Hoře. Zatímco na Mělnicku a Mostecku jsou škody téměř stoprocentní, na Kutnohorsku mráz zničil zhruba polovinu keřů. Teď vinaři doufají, že nové výhonky pomohou aspoň zčásti zachránit letošní úrodu.

Režisér a scenárista má na kontě řadu úspěšných filmů, namátkou Účastníci zájezdu, Ženy v pokušení nebo Muži v naději. Úspěch sklízí i pokračování Aristokratky, kterému se původně bránil.

Ve Zlínském kraji na Uherskohradišťsku se nad obcí Salaš tyčí stejnojmenná rozhledna. Zajímavý je především její netradiční tvar, který tvoří dvě do sebe navzájem zaklesnuté šťastné sedmičky. Dostat se k ní můžete z několika směrů a z jejího vrcholu pak dohlédnout třeba až na Velkou Javořinu na hranicích se Slovenskem.

Po absolvování Hotelové školy v Mariánských Lázních měl Václav Šmíd nastoupit do hotelu Richmond v Karlových Varech. Tehdejší ředitel hotelovky v pražských Klánovicích ho ale přemluvil, aby změnil směr. Psal se rok 1964, kdy se Václav, jen o málo starší, než studenti nejvyššího ročníku klánovické školy, stal hlavním mistrem odborného výcviku. Na tamní Střední škole hotelnictví a gastronomie působí už 60 let.

Počátkem 50. let 20. století ovládali Československo komunisté a poválečné ekonomice se stále příliš nedařilo. Lidé měli stále větší úspory, protože peníze nebylo za co utrácet.

Čtyři desítky metrů vysoká vyhlídková věž Stezky korunami stromů na břehu lipenského jezera tvoří dominantu jihovýchodního cípu Šumavy. Je vidět zdaleka. Mnozí ale netuší, že pod ní se nachází spousta dalších atrakcí. Jednou z nich je víc jak čtyřhektarové hřiště Království lesa.

Areál želivského kláštera na Vysočině láká turisty nejen na nádherný kostel Narození Panny Marie, expozici psychiatrické léčebny, výstavu starých motocyklů, ale i na malý pivovar nebo wellness. Nově se teď turistům otevřela i stará prelatura. Nová expozice přibližuje, jak mohl kdysi vypadat byt opata.

Banán konzumujeme běžně. Většinou odtrhneme jeden konec, pak oloupeme slupku a sníme dužninu. Ale při společenské události nebo v restauraci, je to nepatřičné.

Litinový pekáč, mnohdy s víkem, to býval dokonalý pomocník v kuchyních našich babiček. Péct v něm byla radost, rovnoměrně se zahříval, dlouho držel teplo, poradil si se svatomartinskou husou i kynutými buchtami.

Soutěžní recept: Uzené s povidlovou omáčkou uvařil Rudolf Cibulka. Rada z etikety: Jak oloupat a sníst banán ve společnosti radí Ladislav Špaček. Litinový pekáč se smaltem je český vynález, který si chválily už naše praprababičky.

Skvostný barokní areál hospitálu Kuks blízko Dvora Králové nad Labem v Královéhradeckém kraji založil hrabě František Antonín Špork na počátku 18. století jako místo odpočinku vysloužilých vojáků, o které pečoval řád milosrdných bratří. Na vzhledu areálu se podíleli proslulí umělci, především architekt Giovanní Batista Alliprandi a sochař Matyáš Bernard Braun.

Kateřina Baďurová Janků se kdysi nechávala na dlouhé tyči vynést do výšky několika metrů, aby se pak přehoupla přes vodorovně umístěnou laťku a dopadla do vysoké matrace pod ní. Bývalá úspěšná atletka byla šest let držitelkou českého ženského rekordu, který se jí podařilo překonat dokonce čtyřikrát. I když s vrcholovým sportem skončila ještě před třicítkou, pohybu se věnuje dál. A vede k němu i děti. Ve své sportovně zaměřené školce v Horoměřicích na Praze-západ.

Domácí kávovary dnes umí úplné divy, takže kdo není vyznavačem kavárenské kultury, může si kvalitní kávu a kávové nápoje připravit i doma. Jako všechny domácí pomocníci však i moderní kávovary potřebují náležitou údržbu. Pokud ji zanedbáte, budete pít patoky.

Bolesti kolen jsou velmi široké a složité téma, stejně tak, jako je složitý samotný kolenní kloub. Často ho přetěžujeme. Proč vadí víc chůze ze schodů než do schodů? Co je to skokanské koleno?

Sounáležitost obyvatel obcí Ježov, Hýsly a Žádovice na Kyjovsku na jižní Moravě symbolizuje majestátní rozhledna Súsedská. Nachází se v bodě, kde se katastry všech tří obcí spojují. A číslovka "tři" je důmyslně ukryta v celé její architektuře. Rozhledna je přístupná celoročně a nabízí dokonalý rozhled do širokého okolí.

Jednoduché, rychlé a vynikající. Povidla, skořice, citron i rum je kombinace, která se překvapivě krásně snoubí. Vývar z uzeného všechny chutě dokonale spojí. Nevšední propojení ingrediencí nám předvedl Rudolf Cibulka z Šošůvky v Jihomoravském kraji. Nabídl typický moravský pokrm, který si zamilujete.

Živý plot z jedovatých keřů, to zní jako protimluv. Ale pravdou je, že do takzvaných živých plotů občas vysazujeme keře, jejichž plody bychom rozhodně neměli ochutnávat. Většina z nich nechutná ani ptákům. Jedovatost souseda se mnohdy dá potlačit zjištěním, že máme nějaké společné zájmy. Nad jedovatostí keřů vyzrajeme tím, že o nich budeme mít dostatek informací. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Jaroslav Kolčava od mládí točí amatérské filmy. Svůj zatím poslední film Četníci za protektorátu natočil ve spolupráci s desítkami nadšenců vojenské historie. Navázal tak na filmy Četníci a Četníci v roce 1938. Na premiéře filmu, která bude v pátek 3. 5. 2024 v Kulturním domě v Milovicích, se můžete setkat nejen s tvůrci, ale také s herci v dobových kostýmech.

Užijte si víkend s našimi tipy na zajímavé akce.

Český architekt a urbanista, který se proslavil svými kubistickými a funkcionalistickými stavbami. Narodil se v roce 1880 v Semíně u Přelouče.

Pochází z Mexika a Střední Ameriky, jako okrasná rostlina se juka pěstuje také v Česku. Patří mezi léčivé rostliny, silně pročišťuje.

Velký Blaník nedaleko Vlašimi je tajemnou horou. Podle pověsti v ní po staletí dřímá vojsko. Až bude náš národ v nejvyšší tísni, otevře se takzvaná Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí, pod velením svatého Václava vyrazí proti nepřátelům a všechny vyženou.

Řeč není o biblickém příběhu, ale o hrdinech protinacistického odboje za Protektorátu. Jmenovali se Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek.

Hudebník, který složil spoustu hitů, kdysi uvažoval, že muziku dělat nebude. Stálo za tím jedno neštěstí.

Druhý ročník Pochodu Alice Garrigue Masarykové se koná o víkendu 4. a 5. května a vede z Prahy do Lán. Připomíná odkaz mimořádné osobnosti, dcery našeho prvního prezidenta a zakladatelky Československého červeného kříže, od jejíhož narození uplyne letos 145 let.

Proseč se může pochlubit velmi dlouhou tradicí výroby dýmek. Malé městečko na Chrudimsku je dnes jediným místem v Česku, kde se elegantní kuřácké nástroje průmyslově vyrábějí. Vše se o nich dozvíte v místním Muzeu dýmek.

Juraj, Míša a Nikolas jsou mladí Romové, kteří žijí na ústeckém sídlišti Mojžíř. Stereotypní představy o Romkách a Romech přitom nenaplňují. Díky svým rodičům, vůli a motivaci studují – nejstarší Juraj a prostřední Míša vysokou školu a nejmladší Nikolas chodí na střední. Všichni tři mají ambice, které by jim kde kdo mohl závidět. Dokument Kateřiny Hrochové Na cestě z Mojžíře ukazuje, jak pomocí vzdělání prolomit stigma zvané vyloučená lokalita.

Pavel Rataj je psycholog a párový terapeut, který doprovází partnerské dvojice a manželské páry v procesu zvládání manželských krizí a zátěžových období. „Párový terapeut není žádný mudrc se zlatým pokladem, který vám dá. Je tu od toho, aby pomohl pochopit lidem jejich vztahovost,“ říká v pořadu Alex a host.

Občas se s autistou setká každý z nás. Nebo si to o dotyčném aspoň myslí. A také nám o tom v dnešním prvomájovém podcastu víc řekne paní docentka MUDr. Pavlína Danhofer, dětská neuroložka z Brna. Je vedoucí Centra pro diagnostiku a výzkum neurovývojových poruch Kliniky dětské neurologie LF MU a FN Brno, ke kterým se poruchy autistického spektra řadí.

František Kamler pracoval celý život na jednom místě, ve Výzkumném ústavu včelařském, který v Dole u máslovického přívozu funguje už od roku 1919. Se včelařením začal v 6 letech, pod dohledem dědy, kterému pomáhal. Jako sedmiletý už měl svoje včelstvo, pak tři, a když šel na střední školu, děda zemřel, a on se najednou staral o 10 včelstev. To bylo na Moravě, v Moravské bráně, naproti hradu Helfštýn.

Z dobrých nápadů se rodí dobré věci. Někdy dokonce celé aleje. Přesně takovou Alej Dobra byste našli na kopci nad slezskou obcí Hrádek, cestou na Filipku. Roste v ní jednačtyřicet jabloní krajových odrůd, jedna hrušeň a jeden javor klen. Alej je symbolem pospolitosti místních obcí. Každá z nich zasadila jeden strom.

Vítězem velké jarní soutěže roku 2024 a šťastným majitelem zahradního traktůrku VARI se stal Radek Šulc z Koutů na Chrudimsku.