Laboratoř

Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda.

Migrace pakoňů je velká podívaná, která láká každý rok do Afriky stovky tisíc turistů. Vědci zjistili, že různé překážky na migrační trase způsobují, že pakoně jsou jako druh ohroženější.

Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody, zvláště pak býložravců. Mnohým by nevadil ani vlk nebo rys.

Čmeláci zemní zvládli vyřešit složitější úkol, který vyžadoval dva kroky. Cílem bylo postupně otevřít dvě krabice a dostat se tak k potravě. Jednotlivě to nedokázali.

Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali, jak moc tamní obyvatelé trpěli chudokrevností neboli anémií. Porovnávali to s kostrami dnešních lidí. Výzkum by mohl mít užitek i pro současnou medicínu.

Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Konzumentům, včetně vegetariánů nebo veganů, tak chtěli dát příležitost ochutnat širší spektrum chutí a vůní, proteinů nebo tuků, zaměřili se také na antioxidanty.

Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Rakouští a izraelští badatelé spolu s českou vědkyní při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.

Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.

V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru zkoumali jejich vlastnosti a hledali způsob, jak je druhotně využít. S pomocí tohoto materiálu dokázali čistit vodu nebo vytvořit tajné písmo.

V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady. Studie se zúčastnilo 535 lidí z vesnických komunit. Většina z nich hledá způsob, jak se útokům hadů bránit, ale jako prevenci používají neúčinné, někdy i pochybné postupy.

Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku. Geneticky byla tamní populace blízce příbuzná ženě, jejíž stejně stará lebka se našla v jeskyni Zlatý kůň u Koněprus.

Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to je důležité zvláště pro činnost mozku.

Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů. Údaje badatelé sbírali ve snaze přispět k větší udržitelnosti obchodu s mořskými druhy.

Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. Ke zranění dochází při lovu termitů.

Ptáci se nerodí s tím, zda budou mít experimentátorskou nebo konzervativnější povahu. Na jespácích rezavých u pobřeží Německa vědci ověřili, že více či méně odvážnému přístupu se učí postupně.

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky. Na širší uplatnění ve výrobě textilu to ale zatím nevypadá. Postup od vývoje k výrobě ve velkém by se protáhl třeba na 15 let.

Samci a samice řady živočichů reagují mnohdy odlišně na klimatickou změnu. V severských oblastech například taje věčně zmrzlá půda, a když se ochladí, polární sobi nemůžou k potravě. Samice pak migrují na sever, kde je ale víc predátorů.

Když naši pravěcí předci a příbuzní začali konzumovat kvasící stravu, zejména ovoce, přispělo to zřejmě ke zmenšování jejich střev a zvětšování mozků. Lidská trávicí soustava je dnes o 60 procent menší než trávicí soustavy ostatních primátů, mikrobiom máme méně bohatý než lidoopi, zato mozek třikrát větší.

Někteří plazi nebo obojživelníci nestárnou tak rychle jako lidé, myši nebo žirafy. Vědci zkoumali, jak k tomu mohla přispět éra, kdy prapředky savců ohrožovali dinosauři.

Voskový obal rostlin, takzvaná kutikula, chrání rostliny před vyschnutím. Badatelé z Toronta zjistili, že navíc vysílá dosud neznámé signály. Doufají, že jako postřik na polích by mohly mást škůdce.

Studie osmiletých a starších dětí s nedávno zachyceným diabetem testovala protilátky proti jednomu typu bílých krvinek, které jim poškozují zdraví. Pacienti si díky nim dokázali udržet vyšší hladinu vlastního inzulínu i dva roky od začátku studie.

Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů. Můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování těchto částic může pomoci zpřesnit klimatické modely.

Rašeliniště v australských horách mnohem hůře uchovávají uhlík, pokud po nich běhají divocí koně. I když rašeliniště pokrývají jen tři procenta zemského povrchu, je v nich uloženo kolem 30 procent světových zásob uhlíku, mnohem víc než v lesích.

Fotbaloví brankáři se musí umět rozhodnout ve zlomku sekundy. Vědci z Dublin City University doložili, že hlavně proto sportovci tohoto zaměření vnímají a zpracovávají smyslové podněty jinak než ostatní populace, i než jejich spoluhráči z pole.

Mořské řasy a chaluhy jsou čím dál populárnější svou výživnou hodnotou i zdravotními účinky. Vědci z Glasgow a Yorku na vzorcích zubního kamene z 28 evropských archeologických nalezišť potvrdili, že těsně před nástupem zemědělství, asi před 8 tisíci lety, se vodní rostliny ve světě, včetně Evropy, konzumovaly běžně.

Lidé, kteří jsou nositeli tří variant jednoho konkrétního genu zděděného od neandrtálců, jsou citlivější na bolest. Přišel na to mezinárodní tým vedený badateli z University College London. Tento gen je základem neuronů, které zachycují signál z poškozené tkáně.

Myši potřebují k přežití dobrý sluch. Nový výzkum pod vedením vědců z Univerzity Johnse Hopkinse dokládá, že když jsou tato zvířata vystavena různým zvukům najednou, mají dobře propojenou pravou a levou hemisféru. U hluchých myší takové propojení nenašli.

Umělá inteligence začíná být užitečným nástrojem při studiu ekologie, chování a vztahů v ptačích společenstvech. Například americká Cornellova univerzita s pomocí AI zpracovává údaje od více než 900 tisíc pozorovatelů ptáků, chtěla by tak lépe zacílit ochranu ptáků.

Botanici a matematici z Oxfordu spojili síly, aby prozkoumali, jak láčkovky, masožravé rostliny původem z jihovýchodní Asie, přizpůsobují svůj vzhled hmyzu, který konzumují. Ze studie plyne, že na úpravách svého zažívacího ústrojí nešetří.

Tichomořský klan kosatek z oblasti kolem Vancouveru a Seattlu patří k ohroženým populacím. Zbývá už jen 75 jedinců ve třech rodinných skupinách. Nová studie uvažuje o tom, proč a jak trápí mláďata jiného druhu kytovce, sviňuchy. Vědci to považují za kulturní fenomén.

Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby. Dokládá to čerstvý výzkum australských expertů.

Houby spojené s kořeny stromů dokážou vázat až třetinu emisí vzniklých spalováním fosilních paliv na světě za rok. Spočítal to mezinárodní tým vědců v čele s univerzitou v britském Sheffieldu. Sítí houbových vláken za rok projde kolem 13 gigatun uhlíku.

Na ostrově uprostřed Panamského průplavu pokrytém tropickým lesem vědci měřili vzdálenost mezi stromy téhož druhu. Zjistili, že je obvykle větší, než kam běžně doputují jejich semena. Výsledkem je zdravější les s větší druhovou pestrostí.

Losos kisuč, běžný v Pacifiku, patří k ohroženým druhům ryb. Badatelé z univerzity v americkém státě Washington přišli na to, že když biologicky přečistí srážkovou vodu, která ve městě nabírá jedovaté látky, přispějí tím výrazně k přežití lososího potěru, ryby jen byly menší.

Badatelé z Toulouse a Minnesoty testovali na primátech úroveň párové spolupráce mezi lovci a sběrači. Ta mohla v pravěku přispět k úspěchu lidského druhu. Muži chránili ženy při sběru výživnější potravy, o kterou se pak navzájem dělili.

Taurin, látka kterou si přirozeně vyrábí naše tělo a patří k oblíbeným potravinovým doplňkům, prokazatelně zpomalila stárnutí u pokusných háďátek, myší i makaků. „Efekt byl překvapivě významný,“ potvrzuje biochemička Klára Hlouchová.

Ve střevech dvou druhů buřňáků se našly mikroplasty, plastové částice kratší než pět milimetrů. Podle zjištění vědců z několika institucí, včetně McGillovy univerzity v Kanadě, se jejich vlivem u ptáků změnily vlastnosti mikrobiomu ve střevě.

Vědci ze dvou prestižních amerických univerzit několik let shromažďovali data o velikosti a biomase každého typu organismu na planetě. Vyšlo jim, že příroda preferuje největší nebo nejmenší velikost živých organismů.

I když se lodní motor ozývá na podobných frekvencích jako vítr, keporkakové to do vzájemné domluvy nepromítnou. „Jsou adaptovaní na to, aby rozuměli akustickému prostředí,“ říká zoolog a etolog Marek Špinka.

Samotářské včely zvané hedvábnice svým larvám podávají kapalnou stravu obohacenou o laktobacily, což není pro tento hmyz obvyklé. Jak si vedou včelí mistryně ve fermentaci a proč bychom jim měli věnovat větší pozornost, popsal časopis Frontiers in Microbiology.

Mezinárodnímu týmu vědců se poprvé podařilo nejenom vyluštit genetický kód pravěkého člověka z předmětu místo kostry, ale také ho přiřadit konkrétní osobě. Provrtaný jelení zub, možná původně přívěsek, objevili v denisovské jeskyni na jihu Sibiře.

Hmyz je pro člověka klíčový, opyluje plodiny k obživě. To se týká tří čtvrtin světové úrody. Zároveň ale hmyzu ubývá – důvodem jsou hlavně pesticidy, ničení stanovišť, invazní konkurenti a klimatická změna.

Délka střev se u různých lidí liší, může jít přitom o statisticky významné rozdíly. Jak plyne ze studie Dukeovy univerzity, například ženy mají tenká střeva delší než muži, což jim usnadňuje trávení.

Rostliny se snaží chránit před dopady klimatické změny podobně jako lidé nebo zvířata. Badatelé z několika světových institucí to potvrdili na základě nálezů z usazenin z posledních zhruba 20 tisíc let. Zmapovali tak šíření stromů od poslední době ledové.

Věčně zmrzlá půda neboli permafrost taje v polárních oblastech pod vlivem změny klimatu rychleji, než vědci předpokládali. Navíc se kvůli tomu ztrácí povrchová voda. Děje se to například na Aljašce.

Sýkora černohlavá, známá z amerického kontinentu, si v zimě ukládá do různých spíží až 5000 kousků semen denně. V zájmu přežití přitom musí vědět, kam je dala. Badatelé z Kolumbijské univerzity upozorňují, že mozek ptáků, kteří si takto ukládají rostlinné zásoby, bývá dočasně větší než u ptáků podobné velikosti s jiným potravním chováním.

Odborníci na biodiverzitu z Bonnu varují před konzumací žabích stehýnek. Spočítali, že počet stehýnek vyvezených do Evropské unie v letech 2010 až 2019 odpovídá zhruba dvěma miliardám usmrcených žab.

Více než polovina afrických nosorožců žije na soukromých pozemcích, nikoli ve státem spravovaných národních parcích. Rostoucí náklady na ochranu těchto zvířat před pytláky vedly vědce k doporučení, aby vlády farmáře v ochranářském úsilí podpořily.

Vědci zkoumali, jaká frekvence, míra a intenzita požárů je pro lesy vhodná, aby přírodě prospívala. Došli k tomu, že k přirozené obnově lesních ekosystémů přispívají požáry, které mají střední intenzitu a opakují se po několika letech.