MišMaš Art

Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře vystavuje dílo manželů Švankmajerových. Do studia Winternitzovy vily přijal pozvání kurátor této výstavy a zároveň vedoucí uměleckého oddělení GASKu Richard Drury. Máša Pivovarová s ním mluví o analogiích mezi manýrismem a surrealismem, celosvětovém významu Jana Švankmajera, jeho pohledu na současnou ekologickou krizi, emancipačním cyklu Evy Švankmajerové i dalších výstavních plánech Galerie Středočeského kraje.

Ve Špálově galerii v Praze probíhá výstava s názvem Černý Petr. Máša Pivovarová si do studia pozvala vystavujícího umělce Jakuba Janovského a kurátora expozice Petra Vaňouse. Společně probírají charakteristické motivy Jakubovy tvorby: dětství, vanitas nebo postavy zbavené tváří. Dotýkají se ale i vlivu Charlese Baudelaira a Edgara Allana Poea nebo významu šedé barvy, která je pro Jakubovy obrazy příznačná.

Oblastní galerie Liberec vystavuje obrazy Ivany Lomové. Máša Pivovarová se malířky, která původně vystudovala architekturu, ptá na rodinné zázemí, zkušenosti s grafickou i animovanou tvorbou nebo pocity, které zažívala, když poprvé vystavila svoje obrazy. Mluví také o námětech, které se Ivaně Lomové do obrazů neustále vkrádají, jako jsou okna, Praha nebo dětství. Malířka ale také například prozrazuje, jak složité je nepozorovaně fotografovat na veřejných místech, jak bojuje se svým sklonem k perfekcionismu a co pro ni znamená zastavený čas.

Německý vizuální umělec, teoretik a pedagog Joseph Beuys na počátku sedmdesátých let na düsseldorfské Akademii vyzval, aby do jeho ateliéru byli přijati všichni zájemci o studium bez ohledu na talent, a svůj koncept, že každý může být umělcem, shrnul do termínu „sociální socha“. O tom, jak důležitým kritériem je o půl století později talent nejen u přijímacích zkoušek na Akademii výtvarných umění, ale pro vznik a podstatu současného uměleckého díla vůbec, diskutují historička a teoretička umění Milena Slavická, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová a výtvarný umělec, první laureát CJCH a vedoucí ateliéru Grafika 2 na pražské AVU Vladimír Kokolia. Do studia Winternitzovy vily je pozvala Míša Vrchotová.

Kamila Ženatá je multimediální umělkyně a zároveň psychoanalytická psychoterapeutka, jejíž dvě výstavy v Praze právě probíhají. V Centru současného umění DOX je to výstava s názvem Všechno jako na počátku světa a v Campusu Hybernská vystavuje Kamila svůj projekt Moje boty, tvoje boty. Máša Pivovarová s ní mluví nejenom o těchto výstavách, ale i o Václavu Hraběti, výcviku v aktivní imaginaci, snech, analogiích mezi uměním a šamanstvím, transgeneračním přenosu nebo zážitcích z psychotropních látek, kdy si Kamila prožila, jaké to je být buňkou, řasou nebo rostlinou.

V zahradě Winternitzovy vily se otevřela první sochařská výstava s názvem Otisky. Máša Pivovarová si proto pozvala jednoho z vystavujících sochařů Ondřeje Filípka. V rozhovoru se dotýkají inspiračních zdrojů, jako jsou egyptské sochy, betonu coby oblíbeného materiálu, punkové hudby jako důležitého ventilu i morálních pravidel, která si Ondřej nastavil v souvislosti s prodejem svých soch.

V roce 2005 nakreslil pro časopis ERA 21 komiks výtvarných příběhů o československé předrevoluční architektuře a předznamenal tak velký zájem mladé generace o toto diskutované období v dějinách československého stavitelství. Míša Vrchotová tentokrát do studia Winternitzovy vily pozvala multimediálního umělce, rappera, člena skupiny PSH, zakladatele labelu a nakladatelství BigBoss, výraznou osobnost graffiti scény, ilustrátora a komiksového výtvarníka a v neposlední řadě i autora a editora nejen knih o architektuře Vladimira 518, který jako málokdo dokáže propojovat nejrůznější sociální bubliny. A právě veřejný prostor a architektura jsou hlavním tématem jejich rozhovoru.

Centrum současného umění DOX otevřelo novou výstavu nazvanou Kafkaesque, která ukazuje, jak Franz Kafka inspiruje současné výtvarné umělce. Máša Pivovarová si do studia pozvala šéfkurátora DOXu Ottu M. Urbana a jednoho z vystavujících umělců, Josefa Bolfa. V podcastu mluví o významu Franze Kafky, jeho neutuchajícím vlivu, pestrosti jeho textů, koncepci výstavy, dilematu Maxe Broda, zda zničit Kafkovo literární dílo i budoucích plánech galerie DOX.

Martin Gerboc vystavuje v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Máša Pivovarová s ním mluví o analogiích mezi sadomasochismem, politickou mocí a náboženstvím, o fascinaci obdobím Výmarské republiky, o specifickém rytmu obrazů, o pojmech jako krása a ošklivost, o úloze teoretiků umění i o strachu z rozpadu osobních jistot, který tvorba překonat nedokáže.

Podcast MišMaš Art uskutečnil svůj první výjezd mimo Winternitzovu vilu, a to do slavné vily Tugendhat v Brně. Máša Pivovarová probírá s její ředitelkou Ivetou Černou problematiku restaurování moderní architektury, mistrné pojetí prostoru v podání Miese van der Rohe a řeč se stáčí i k mezinárodní organizaci Iconic Houses, která sdružuje architektonicky významné domy 20. století. Iveta Černá je totiž spouzakladatelkou této neziskové organizace.

O fotografiích z cyklů Trpaslík, ŠrotoaNáčelníci vystavených v galerii Art in Box, světě dětství, procesu tvorby, hraní si s vlastní identitou nebo kalkulu jako zabijáku svobody výpovědi mluví Máša Pivovarová s umělcem, hudebníkem, básníkem a performerem Petrem Niklem.

Míša Vrchotová se tentokrát ve studiu Winternitzovy vily sešla s vizuální umělkyní Kateřinou Šedou, jejíž tvorba bývá označována jako sociální architektura. V podcastu spolu mluví nejen o Národní sbírce zlozvyků, ale také například o eliťácích z Varnsdorfu, americkém ArtParku nebo švýcarském Radiu Guggach, které patří mezi poslední Kateřiny projekty. „Přijde nám normální umělá inteligence, ale to, že někdo obejde tisíc domů, je naprosto nemyslitelná kategorie,“ pozastavuje se v rozhovoru umělkyně, která převezla moravské Bedřichovice do londýnské Tate Modern a stala se tak jednou z mála českých umělkyň a umělců, kteří zde vystavovali.

V pražském Museu Kampa právě probíhá výstava Michaela Rittsteina Nohy na stole. Máša Pivovarová s malířem mluví o současném tlaku na korektnost, venkovském životě, rockové hudbě i animalitě skryté v člověku.

Na cestu zpět o sto let zve Míša Vrchotová v dalším díle podcastového týdeníku MišMaš Art. Přesněji do roku 1923, kdy přední představitelé umělecké a zároveň politické scény tehdy velmi mladého československého státu učinili nejvýznamnější nákup zahraničního umění v naší novodobé historii. Ze studia Winternitzovy vily o něm mluví s historičkou umění a odbornicí na česko-francouzské kulturní vztahy Annou Pravdovou. Možné i nemožné paralely k současné situaci na výtvarné scéně hledali společně s šéfredaktorem časopisu Art&Antiques Tomášem Kličkou.

V novém dílu podcastu MišMaš Art nazvaném Přezul jsem se mluví Máša Pivovarová s rusistou a vysokoškolským pedagogem Tomášem Glancem o současném ruském umění v exilu. Dozvíte se, v čem je situace současných ruských umělců nesouznících s Putinovým režimem odlišná či podobná od situace emigrujících ruských neoficiálních umělců v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, jak vypadá situace těch, kdo v Rusku zůstávají, zda vznikají na Západě nová centra ruské kultury nebo o břemenu viny, které si Rusové do budoucna ponesou.

Podcast je věnovaný výstavě Myšlení obrazem Vizuální události Miroslava Petříčka, která právě probíhá v Městské knihovně, tedy v jedné z výstavních síní Galerie hlavního města Prahy. Máša Pivovarová si to studia pozvala dva z vystavujících umělců: Zbyňka Baladrána a Martina Velíška. Mluvit budou jak o zmíněné výstavě, nutnosti „připravenosti“ diváka k současnému umění, tak o rostoucím vlivu architektů na vnímání výstav.

Rozhovor Míši Vrchotové s ředitelem PLATO Ostrava a radním Českého rozhlasu Markem Pokorným o testování možností galerie současného umění v prostorách zkrachovalého hobbymarketu Bauhaus i v nově rekonstruované historické budově bývalých jatek. Co podle Marka Pokorného znamená současná instituce výtvarného umění? S jakým publikem v Ostravě počítá? Kde bude úloha regionálních galerií v příštích letech? A jak vidí stav české výtvarné žurnalistiky? 

V berlínské galerii moderního umění právě probíhá výstava Edvarda Muncha, proto si Máša Pivovarová do studia Winternitzovy vily pozvala tentokrát kurátora a odborníka na období symbolismu a dekadence Ottu M.Urbana. Mluvit budou nejenom o Munchově pobytu v Berlíně a návštěvách vinárny U Černého selete, kde se scházela severská a berlínská intelektuální bohémská společnost, ale i například o Munchově vlivu na české umění nebo o tom, jak by mohla vypadat současná výstava norského předchůdce expresionismu v Praze.

Rozhovor Míši Vrchotové s grafickým designérem, zakladatelem studia Laboratoř a vedoucím Ostrova pokladů - Ateliéru grafického designu a nových médií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Petrem Babákem o osmdesátých letech v Brně, Jiřím Valochovi i Daliboru Chatrném, umělé inteligenci nebo například o dobře schované části navigačního systému v Národní technické knihovně v Dejvicích.

Máša Pivovarová se ptá umělkyně a členky nejužšího vedení České akademie vizuálního umění Eriky Bornové a letošního laureáta ceny kurátor roku Petra Vaňouse na možnosti směřování ČAVU, na podmínky, ve kterých současní kurátoři výstav pracují, ale i na současnou situaci na pražské Akademii.

V podcastu volně inspirovaném současnou výstavou amerického fotografa Andrease Serrana v Doxu se Máša Pivovarová ptá dvou fotografů: Jaroslava Brabce a Ivana Pinkavy nejenom na Serranovu tvorbu a potřebu šokovat v umění, ale i na téma krásy, tvůrčí principy obou umělců či problematiku současné manipulace s fotografií.

Nejen o možnostech nadhledu při pozorování brutalistní architektury, ale také například o akustických sochách, které mají schopnost zaplnit a ovládat velký prostor nebo o dočasnosti umění ve veřejném prostoru v rozhovoru Krištofa Kintery s Míšou Vrchotovou.

Na co a na koho se můžete těšit? Poslechněte si upoutávku na nový podcast o výtvarném umění. Připravovat ho pro vás budou Máša Pivovarová a Míša Vrchotová. Vše se bude natáčet v nádherném prostředí Winternitzovy vily od Adolfa Loose. www.loosovavila.cz