Dlouhé devatenácté

Slované tu byli odjakživa. Alespoň podle Pavla Josefa Šafaříka.

Ze syna evangelického kazatele se stal evropsky uznávaný slavista, přítel Palackého, ředitel univerzitní knihovny — a také cenzor. Jeho Slovanské starožitnosti dodaly obrozencům sebevědomí. Jenže kde končila průkopnická věda a začínal národní sen?

O tom je nový díl Dlouhého devatenáctého.

Ludvík XVI. chtěl zachránit francouzské finance. Místo toho přišel o korunu — a nakonec i o hlavu. Byl jen nerozhodný král, kterého smetla revoluce? Nebo zdědil stát, který už nešel udržet pohromadě?

V novém bonusovém dílu jdeme za „králem smolařem“ od Versailles přes útěk do Varennes až ke gilotině. 🎧 Celý díl najdete na HeroHero.

#DlouheDevatnacte #LudvikXVI #FrancouzskaRevoluce #Versailles #DejinyFrancie

Nobelova cena za mír v jedné ruce, velký klacek v druhé. Theodore Roosevelt krotil monopoly, chránil americkou přírodu a kvůli Panamskému průplavu se nebál ukázat sílu. Jak změnil prezidentský úřad a pomohl posunout USA mezi světové velmoci? O tom je nový díl Dlouhého devatenáctého. A ano, dojde i na medvídka.

Slovany hledal ve starých nápisech, názvech měst i puklinách v kameni. Jan Kollár byl básník, kazatel a velký snílek slovanského obrození. A jeho Mína ze Slávy dcery? Skutečná předloha mluvila německy a česky se nikdy nenaučila.

V novém bonusovém dílu se ptáme, co z Kollárovy vize přetrvalo — a kde se touha po slavné minulosti začala vydávat za důkaz.

Nejdřív Francie hledala silného muže, který jí vrátí hrdost po porážce od Německa. Pak hledala německého špiona. Našla Alfreda Dreyfuse — nevinného důstojníka, kterému přitížilo, že byl Žid.

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého sledujeme dvě krize Třetí republiky: vzestup populárního generála Boulangera a Dreyfusovu aféru. Dojde na nacionalismus, zmanipulované důkazy, armádu odmítající přiznat chybu i slavné Zolovo „Žaluji“.

Co se stane, když je pro stát pověst jeho institucí důležitější než spravedlnost pro jednoho člověka?

🎧 Bonusové epizody najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify.

#DlouheDevatenacte #DreyfusovaAfera #Francie

Bismarck je pryč a mladý císař Vilém II. má konečně volné ruce. Německo bohatne, staví továrny a lodě a chce své místo na slunci. Uvnitř říše to ale začíná pořádně skřípat.

Nový kancléř chce zlevnit chleba a získat dělníky na svou stranu. Rozzuří tím pruské velkostatkáře. Sociální demokraté dál sílí, staré elity se ohánějí nacionalismem a antisemitismem a císař se čím dál víc dívá za hranice Evropy.

V novém bonusovém díle Dlouhého devatenáctého se podíváme na Německo po Bismarckovi: na Viléma II., jeho kancléře i časované bomby, které se skrývaly za obrazem silného císařství.

Děkujeme, že nás podporujete na HeroHero. Díky vám mohou vznikat i tyto bonusové epizody.

#DlouheDevatenacte #Bismarck #Nemecko

Mladí, naštvaní a přesvědčení, že Rakousko potřebuje pořádně zatřást. Pokrokáři házeli dlažební kostky, ničili císařské orlice, zpívali Marseillaisu a žádali české státní právo i všeobecné volební právo.

Vídeňské úřady však uvěřily, že za nepokoji stojí tajná organizace jménem Omladina. Problém byl, že žádná taková organizace nejspíš neexistovala.

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se podíváme na radikalizaci české mládeže, výjimečný stav v Praze a vykonstruovaný proces, který dostal za mříže Aloise Rašína, Stanislava Kostku Neumanna a desítky dalších.

Čeští Bídníci: méně krve, více piva a dlažebních kostek.

🎧 Bonusové epizody najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify.

#DlouheDevatenacte #Omladina #CeskeDejiny

Revoluce skončila, Napoleon ovládl Francii a Joseph Fouché byl opět tam, kde se cítil nejlépe: v centru moci, obklopený špehy a připravený zradit kohokoliv.

Ve druhé části jeho příběhu sledujeme Fouchého cestu z pařížského pokojíčku až do čela Napoleonovy tajné policie. Vybudoval síť informátorů, bez vědomí císaře vyjednával mír s Anglií a nechával si otevřená vrátka ke všem jeho nepřátelům.

Z revolucionáře se stal vévoda a jeden z nejbohatších mužů Francie. Nakonec přísahal věrnost i bratrovi krále, pro jehož popravu sám hlasoval.

Jak dlouho lze přežívat díky intrikám? Poslechněte si dokončení příběhu profesionálního převlékače kabátů, který byl věrný pouze sám sobě.

🎧 Jde o druhou část bonusového speciálu. První díl najdete na našem HeroHero a v placené verzi Spotify.

#DlouheDevatenacte #JosephFouche #Napoleon

Čeština byla jazykem vesnic, vzdělanci mluvili německy a české noviny měly čtyři předplatitele. Pak přišel Václav Matěj Kramerius.

Nebyl velkým teoretikem národního obrození. Byl jeho dělníkem: psal, redigoval, tiskl, prodával a dostával české knihy a noviny mezi obyčejné lidi. Jak se mu podařilo vybudovat první skutečně úspěšné české noviny? A proč tento velký vlastenec miloval Habsburky, ale nesnášel francouzskou revoluci?

Nová epizoda Dlouhého devatenáctého je o počátcích české žurnalistiky, obrození zdola a muži, bez něhož by Jungmannovy slovníky možná neměl kdo číst.

🎧 Bonusové epizody Dlouhého devatenáctého najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify.

💬 Přidejte se do naší facebookové skupiny Dlouhé devatenácté.
📷 Sledujte nás na Instagramu.
🔔 Přihlaste se k odběru, ať vám neunikne další díl.

#DlouheDevatenacte #Kramerius #CeskeNarodniObrozeni

Joseph Fouché začínal jako učitel v církevním semináři. Pak přišla revoluce a on rychle pochopil, že nejlepší způsob, jak ji přežít, je stát vždycky na straně vítězů.

Z umírněného revolucionáře se stal radikál, hlasoval pro popravu Ludvíka XVI., bojoval proti církvi a v Lyonu se podílel na krvavých represích, které mu vysloužily pověst „lyonského kata“. Když se ale karta obrátila, dokázal se obrátit s ní.

První část příběhu jednoho z největších politických přeživších francouzských dějin. Muže, který dokázal zradit téměř kohokoliv a přesto znovu a znovu zůstat ve hře.

Londýn, devatenácté století. Kanalizace prakticky neexistuje, žumpy prosakují do studní, Temže připomíná otevřenou stoku a nesnesitelný puch nutí poslance přerušit zasedání parlamentu. Do ideálních podmínek přichází cholera – zákeřná nemoc, která během několika hodin připravovala lidi o veškerou vodu v těle a při opakovaných epidemiích zabíjela po desítkách tisíc.

Proč lékaři dlouho vinili špatný vzduch, morální úpadek dělnické třídy nebo rovnou boží trest? Jak John Snow vystopoval londýnskou epidemii k veřejné pumpě? A proč trvalo další desítky let, než Robert Koch odhalil skutečného původce nemoci?

Tentokrát se podíváme na stoletý boj s cholerou, francouzsko-německé vědecké soupeření i poněkud nechutnou realitu života ve velkoměstech. Protože právě cholera nakonec donutila Evropu budovat kanalizaci, chránit pitnou vodu a začít brát veřejné zdraví vážně.

Karel Havlíček Borovský. Zakladatel moderní české žurnalistiky, mistr sarkasmu a muž, kterého nedokázala umlčet ani cenzura.

Z nadšeného obdivovatele Ruska se stal jeho ostrý kritik. Založil první český deník, utahoval si z vlády, církve i vlastenců a otevřeně požadoval občanské svobody. Když mu zakázali jedny noviny, založil další. A když nepomohly zákazy, přišla noční deportace do Brixenu.

V bonusovém díle Dlouhého devatenáctého sledujeme Havlíčkovu cestu od kněžského semináře přes revoluční rok 1848 až k vyhnanství a předčasné smrti. Proč se ho rakouský režim tolik bál? Jak vznikly Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra? A co by asi Havlíček říkal na politiky, kteří se jeho jménem ohánějí dnes?

Padesát let byl téměř u všeho. Revoluce roku 1848, Národní divadlo, boj za češtinu i nekonečná jednání s císařem. Pak ale přišel kompromis, který Františka Ladislava Riegra stál úplně všechno.

Noviny, které pomáhal založit, z něj udělaly „zrádce národa“, rozzuřený dav mu vytloukal okna a jeho strana se ve volbách propadla na jediné křeslo.

Byl Rieger mistrem politického kompromisu, nebo mužem, který nedokázal poznat, že se změnila doba? Poslechněte si nový díl Dlouhého devatenáctého o vzestupu a drtivém pádu jednoho z nejvlivnějších českých politiků 19. století.

🎧 Nový díl právě teď.

Austrálie měla být místem, kam Británie odklidí své zločince. Za krádež ovce, oblečení nebo třeba stovek párů punčoch mohl člověk dostat sedm let na druhém konci světa. Cesta trvala měsíce a pro některé skončila smrtí ještě dřív, než Austrálii vůbec spatřili.

Jenže z trestu se postupně stalo něco, co Britové nejspíš úplně neplánovali: druhá šance.

Bývalí trestanci získávali půdu, zakládali hospody, podnikali a někteří pohádkově zbohatli. Nakonec se našli i odsouzenci, kteří proti zrušení deportace protestovali, protože do Austrálie skutečně chtěli.

Za příběhem nového začátku ale zůstává i mnohem temnější kapitola. Půda, kterou získávali noví osadníci, už někomu patřila. A zatímco pro tisíce Britů znamenala Austrálie nový život, pro původní obyvatele přinesla kolonizace nemoci, násilí a vytlačování z jejich území.

Jak se z obřího vězení na konci světa začala rodit moderní Austrálie? A jakou cenu za to zaplatili ti, kteří tam žili dávno před Brity?

Nový bonusový díl Dlouhého devatenáctého je venku.

Simón Bolívar osvobodil velkou část Jižní Ameriky od španělské nadvlády. Proč se ale jeho sen o sjednoceném kontinentu rozpadl – a jak se z osvoboditele stal zastánce vlády „osvíceného despoty“?

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáváme do Latinské Ameriky. Od španělského koloniálního systému, obrovských majetkových nerovností a napoleonských válek přes první venezuelské republiky až k Bolívarovým tažením, přechodu And a vzniku Velké Kolumbie.

Dozvíte se:

proč se španělské kolonie vyvíjely jinak než Severní Amerika,

kdo byli kreolové, mestici a peninsulares,

jak Napoleon pomohl odstartovat boj za jihoamerickou nezávislost,

proč byl Francisco de Miranda „Che Guevarou své doby“,

jak Bolívar získal pověst jihoamerického Napoleona,

proč se Velká Kolumbie rozpadla,

a co znamenala jeho hořká věta: „Ti, kdo slouží revoluci, orají moře.“

Příběh osvoboditele, který pomohl zlomit jednu říši, ale nedokázal vybudovat novou a jednotnou Jižní Ameriku.

🎧 Bonusové epizody najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify. Na HeroHero nezapomeňte zvolit ODEBÍRAT, nikoli pouze sledovat.

💬 Přidejte se do facebookové skupiny Dlouhé devatenácté.

📷 Sledujte nás na Instagramu jako Dlouhé devatenácté.

🔔 Přihlaste se k odběru, ať vám neunikne další výprava do dlouhého 19. století.

Josef Jungmann nebyl jen jedním z vůdců národního obrození. Byl člověkem, který věřil, že bez vlastního jazyka nemůže existovat ani národ. Desítky let proto budoval moderní češtinu, překládal největší díla světové literatury, vytvořil monumentální slovník a nebál se ani odvážných kroků, ktaeré dodnes budí spory. Kde končí obrozenectví a začíná nacionalismus? A jak moc dnešní čeština vypadá právě díky němu? O tom je nová epizoda Dlouhého devatenáctého. 

Většina z nás zná Josefa Kajetána Tyla jen jako autora slov české hymny. Jeho skutečný život ale připomínal spíš tragický román. Chudoba, kočovné divadlo, zakázaná láska k sestře vlastní manželky, sedm nemanželských dětí, politické střety, ostrá kritika od Karla Havlíčka Borovského i poslední roky strávené v bídě a těžké nemoci. Jaký byl člověk, který napsal slova písně Kde domov můj, a proč zemřel téměř zapomenutý? V nové epizodě rozebíráme život jedné z nejvýznamnějších a zároveň nejtragičtějších osobností českého 19. století.

Které jiné historické období bychom chtěli zpracovat? Byl by život Čechů lepší pod Pruskem? Kdo patří mezi hrdiny a padouchy 19. století a proč František Josef udělal tolik špatných rozhodnutí? V tomto speciálním díle odpovídáme na otázky posluchačů. Mluvíme o alternativní historii, osudech severních Čech, knihách a filmech, zapomenutých osobnostech i událostech, které bychom chtěli vidět na vlastní oči. Dojde také na Napoleona, Sisi, Boženu Němcovou a zákulisí vzniku podcastu Dlouhé devatenácté.

Proč měla být Eiffelova věž jen dočasnou stavbou, jak průmyslová revoluce proměnila architekturu a proč lidé kdysi považovali impresionisty za rebely? S Adélou a Klárou z projektu Kunsthistoričky procházíme Paříží, Londýnem i Prahou 19. století a to od historizujících paláců a prvních nádraží přes Národní divadlo a Rudolfinum až k Manetovi, Monetovi a zrodu moderního umění. Poslechněte si, jak vznikal svět, ve kterém dodnes žijeme.

Britské impérium se v 19. století rádo vidělo jako síla, která světu přináší civilizaci, řád a pokrok. Jenže v Jižní Africe narazilo na Búry. Potomky evropských osadníků, tvrdé farmáře, skvělé střelce a protivníky, které Britové fatálně podcenili. V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáváme do búrských válek: ke zlatu, koloniálním ambicím, snu o propojení Káhiry s Kapským městem, vojenským porážkám, Winstonu Churchillovi i lordu Kitchenerovi. A také k temné stránce britského vítězství a to taktice spálené země, vypalování farem a koncentračním táborům, ve kterých umíraly tisíce žen a dětí. Jak se z války za impérium stal morální skandál? A jakou roli sehrála Emily Hobhouseová, žena, která se rozhodla říct britské veřejnosti pravdu? Poslechněte si díl o válce, která ukázala, že i „civilizované“ impérium může mít ruce od krve.

Máte nás rádi? Budeme vděční za hlas v Podcastu roku: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani

Fridrich III. vládl Německu pouhých 99 dní. Liberál mezi pruskými konzervativci, odpůrce války a muž, který chtěl z Německa udělat moderní parlamentní monarchii. Mohly jeho reformy změnit evropské dějiny? A co by se stalo, kdyby neumřel příliš brzy?

Autor Máje. Ikona českého romantismu. Muž, kterého jsme se ve škole učili obdivovat. Jenže skutečný Karel Hynek Mácha byl mnohem temnější a rozporuplnější osobnost.

V novém díle Dlouhého devatenáctého se podíváme na jeho dramatický život. Od chudého dětství v Praze přes posedlost vlastní výjimečností až po bouřlivý vztah s Lori Šomkovou, plný žárlivosti, manipulace a emocionálních extrémů.

V tomhle díle se podíváme na Maďarsko jinak, než jak ho známe z dnešních zpráv. Vrátíme se do doby, kdy Uhersko bylo mocností, která sahala daleko za dnešní hranice. Projdeme revoluci roku 1848, krvavé potlačení i zásadní zlom v podobě Trianonské smlouvy, která Maďarsko připravila o většinu území. Právě tady vzniká pocit historické křivdy, který dodnes formuje maďarskou politiku i identitu. 

Jak fungovalo vzdělávání v Rakouském císařství od Marie Terezie až po revoluci 1848?

Proč stát podporoval jen základní vzdělání, ale brzdil rozvoj gymnázií a univerzit? A jak se lišil přístup od progresivního Pruska?

V téhle epizodě rozebíráme, proč se z obyvatel neměli stát myslitelé, ale hlavně poslušní úředníci a jak se to celé začalo lámat až s revolučními změnami v roce 1848.

👉 Baví vás historie? Stejně jako nás? Tak nás prosím odpořte nás na HeroHero a získejte bonusové epizody a jejich exkluzivní obsah, my tak budeme moc připravovat další epizody: https://herohero.co/dlouhedevatenacte

V 19. století se z honby za surovinami, trhy a mocí stal globální závod, který přetvořil Afriku, Ameriku i Asii. Za řečmi o „civilizační misi“ se často skrývalo násilí, vykořisťování a pocit nadřazenosti. V dnešní epizodě rozebíráme, proč k tomu došlo, jaké byly rozdíly mezi mocnostmi a jaké důsledky si neseme dodnes.

Jaký byl skutečný život na vesnici v 19. století? Ne ten romantický obraz, který si často představujeme, ale realita plná chudoby, vysoké dětské úmrtnosti a každodenního boje o přežití. 

V této epizodě se podíváme na periferii Rakouska-Uherska. Do míst, kam pokrok přicházel pozdě a kde lidé často neměli jinou možnost než odejít. Do měst nebo přes oceán do Ameriky.

Uslyšíte, jak industrializace ničila tradiční řemesla, jak fungovalo vystěhovalectví nebo kdo byla andělíčkářka.

Karel Jaromír Erben je pro většinu z nás hlavně autor Kytice. Jeho vlastní život je ale skoro stejně silný jako jeho příběhy.

V novém díle se podíváme na jeho dětství, studia i práci archiváře v Praze. Probereme, jak sbíral lidové písně a pověsti, odkud čerpal inspiraci a proč se v jeho tvorbě tak často objevují temné motivy.

👉 Poslechněte si celý díl a zjistěte, kdo byl Erben doopravdy.

Charles-Maurice de Talleyrand byl u všeho:Francouzská revoluce, Napoleon, Vídeňský kongres… a vždy odešel jako vítěz.Intrikoval, bral úplatky, měnil strany, ale zároveň patřil k nejlepším diplomatům své doby.Jak se člověk stane legendou… i symbolem zrady zároveň?Poslechni si celý příběh na Hero Hero.

Baví vás historie? Stejně jako nás? Tak nás prosím odpořte nás na HeroHero a získejte bonusové epizody a jejich exkluzivní obsah, my tak budeme moc připravovat další epizody: https://herohero.co/dlouhedevatenacte

Kdo byli muži, kteří stáli bok po boku Napoleona? Za jeho vítězstvími můžeme hledat lidé, kteří se z ničeho vyšvihli až na vrchol Evropy. Synové hospodského nebo bednáře barvíře se stávají maršály, králi i legendami. Ale stejně rychle, jak vystoupali, dokázali i padnout. V tomhle díle se podíváme na pět nejslavnějších Napoleonových maršálů. Prozkoumáme na jejich odvahu, ambice, zrady i osudy, které často končí před popravčí četou nebo v zapomnění. Protože napoleonské války nejsou jen o císaři. Jsou hlavně o lidech, kteří za něj bojovali… a někdy i proti němu.

Měl být budoucností monarchie. Inteligentní, liberální a otevřený světu, jenže vyrůstal pod tlakem, který ho postupně zlomil. Konflikt s otcem, nepochopení na dvoře, nešťastné manželství i vlastní démoni ho dovedli až k tragickému konci v Mayerlingu. Příběh Rudolfa není jen o jedné osudové noci, ale o tom, jak se z naděje říše stal muž bez vlivu, bez opory a nakonec i bez východiska.

👉 Baví vás historie? Stejně jako nás? Tak nás prosím odpořte nás na HeroHero a získejte bonusové epizody a jejich exkluzivní obsah, my tak budeme moc připravovat další epizody: https://herohero.co/dlouhedevatenacte

Příběh Jeana-Baptista Bernadotta je jedním z nejpodivuhodnějších osudů napoleonské doby. Francouzský generál, republikán a někdejší protivník monarchie se stal adoptivním dědicem švédského trůnu. A nakonec i jedním z mužů, kteří pomohli Napoleona porazit.

Arcivévoda Karel byl výjimka mezi Habsburky: schopný vojevůdce, který z rakouské armády začal dělat modernější stroj.

V epizodě uslyšíte, proč je bitva u Aspern jeho „největší moment“, co přesně měnil v armádě a jak ho vlastní bratr František I. opakovaně brzdil i využíval.

👉 Baví vás historie? Podpořte nás na HeroHero a získejte bonusové epizody a exkluzivní obsah: https://herohero.co/dlouhedevatenacte

Josefov býval labyrint středověkých uliček, synagog a domů a pak přišla nechvalně známá asanace a celá čtvrť zmizela. Hygiena, kriminalita, lobbing stavebních firem… to všechno jsme stihli probrat. Co jsme bouráním získali a co je naopak už navždy ztraceno?

V tomhle dílu sledujeme arcivévodu Bedřicha Rakousko-Těšínského jako podnikatele: jak se z aristokratického majetku dělá moderně řízená ekonomika a proč jeho „mléčné impérium“ dobře fungovalo? A pak přichází druhá rovina: monarchie často přidělovala funkce podle původu, ne podle schopností a právě u Bedřicha se ukáže, co se stane, když se talent pro podnikání zamění za „talent na vojenské velení“.

Maxmilián Habsburský měl pocit, že je zrozený pro velkou roli a tak kývl na mexickou císařskou korunu. Jenže „pozvání lidu“ byla do velké míry iluze, oporou byly francouzské bajonety a když Napoleon III. začal vojáky potichu stahovat, celé císařství se sesypalo.

Volný čas nebyl samozřejmost. V českých zemích se formoval v 19. století spolu s industrializací, urbanizací a proměnou práce.V této epizodě sledujeme, jak se z procházek, spolkového života a turismu stala moderní masová zábava a hlavně jak do toho vstoupil fotbal.

Arcivévoda Otto byl mladší bratr Františka Ferdinanda a na přelomu století se reálně ocitl nebezpečně blízko nástupnictví.
Na veřejnosti působil charismaticky a zvládl s přehledem reprezentovat rodinu.
Jenže jeho životní styl a skandály děsily císaře Františka Josefa víc než cokoliv jiného.

Myšlenka, že Spojené státy mají právo „hlídat“ svůj dvorek, nevznikla včera. Už v roce 1823 vznikla Monroeova doktrína a to původně jako obrana proti Evropě, postupně jako návod k expanzi, intervencím a budování impéria.
Od Latinské Ameriky přes Kubu až po Pacifik: jak se z izolované republiky stala globální mocnost a proč se k těmhle myšlenkám Amerika vrací i dnes, v éře Donalda Trumpa.

Jaké to je narodit se do jedné z nejmocnějších rodin Evropy… a přesto z ní dobrovolně odejít?Arcivévoda Leopold Ferdinand měl všechno: titul, budoucnost, císařovu přízeň i otevřené dveře ke kariéře. Stačila ale jedna cesta kolem světa, jeden konflikt s následníkem trůnu a několik špatných rozhodnutí a jeho život se začal řítit dolů.Prostituce, skandály, alkohol, armádní pád, otevřený rozchod s Habsburky a nový život pod cizím jménem. Příběh muže, který sundal Řád zlatého rouna a z arcivévody se stal obyčejný Leopold Wölfling.

Červen 1859, severní Itálie. Rakouská armáda stojí v poli a v jejím čele poprvé a naposledy císař František Josef I. Bitva u Solferina nemá být zlomem dějin a přesto se jím stane. Zmatek ve velení, promarněné okamžiky a protivník, který je lépe připravený, promění vítězství v porážku, jejíž důsledky sahají daleko za bojiště. Solferino otevírá cestu ke sjednocení Itálie a ukazuje, že absolutistické Rakousko ztrácí kontakt se svou dobou. Nový díl Dlouhého devatenáctého o bitvě, která nebyla jen vojenským neúspěchem, ale začátkem konce jednoho světa.

Jsou Vánoce. Čas zpomalit, nalít si něco dobrého – a podívat se na devatenácté století trochu jinak.

V tomhle vánočním speciálu Dlouhého devatenáctého si dáváme pauzu od klasického vyprávění a místo toho vás bereme na filmovou a seriálovou cestu napříč 19. stoletím.

Balkán byl v 19. století místem, kde se potkával rozpad říší, probouzející se nacionalismus a zájmy velmocí. Slábnoucí Osmanská říše už nedokázala udržet prostor plný národů, které snily o vlastních státech – často na stejném území a s neslučitelnými představami hranic. Řekové, Srbové, Bulhaři i další usilovali o nezávislost, zatímco Rusko a Rakousko si Balkán přetahovaly do svých sfér vlivu. Výsledkem byly balkánské války, krátké a brutální konflikty, které se staly předehrou první světové války a ukázaly, proč se Balkánu říkalo sud se střelným prachem Evropy.

Rok 1848 bývá popisován jako neorganizovaný chaos a v téhle epizodě se do něj ponoříme naplno. Revoluční vlna se valí Evropou od Sicílie až po Prahu, od Paříže až po Budín. Králové padají, armády nestíhají, hladomory stupňují napětí a staré monarchie slibují hory doly, aby získaly čas.

Projdeme si francouzské krvavé léto, rozpolcené Německo, maďarské tažení, italská bojiště i okamžik, kdy Rakousko zachránil doslova Deus ex machina z Ruska.

Jaké státy revoluci ustály, kdo se úplně rozložil, a proč se nakonec tolik věcí změnilo… jenom napůl? Poslechněte si barvitý průlet evropským požárem let 1848–49.

Více o sérii o Českých dobrodruzích, kterou zmiňujeme v dílu najdete zde: https://donio.cz/dobrodruzi

V bonusové epizodě se vracíme k jedné z nejvíce opomíjených válek 19. století a to k britsko-americké válce 1812–1814. Rozebíráme její skryté příčiny, roli Tecumseha a indiánských kmenů, kolaps iluzí o dobytí Kanady i to, jak tato „zbytečná“ válka nakonec sjednotila americký národ a ovlivnila vznik Monroeovy doktríny.

Výjimečný díl s profesorem Martinem Kovářem, jedním z nejvýraznějších českých historiků. Procházíme vzestup britského impéria od Tudorovců až po napoleonské války, sledujeme roli námořnictva a parlamentu. Proč právě Británie dokázala ovládnout svět? Jak se rodila moderní demokracie? A kde stojí Británie dnes?

Evropa je v plamenech, monarchie se otřásá a Praha poprvé skutečně vstupuje do moderní politiky. V nové epizodě Dlouhého devatenáctého sledujeme, jak se zprávy o revolucích v Itálii a Francii přelily do českých zemí, co se dělo ve svatováclavských lázních, co požadovali Brauner, Rieger nebo Havlíček a proč se nakonec v červnu 1848 stavěly barikády. A také to, jak moc se bála Vídeň, jak ambiciózní byli čeští radikálové a proč se nakonec vše zlomilo ve chvíli, kdy do Prahy pochodoval Windischgrätz.

Je to příběh naděje, chaosu, sporů… a prvního skutečného politického probuzení české společnosti.

Celé naše epizody najdete na našem HeroHero.

Proč se Spojené státy rozpadly a jak zničující konflikt je znovu spojil? V této epizodě se vracíme k válce Severu proti Jihu – k příběhu, který zrodil moderní Ameriku. Mluvíme o otrokářství, Lincolnově morálním postoji, bitvě u Gettysburgu i o tom, proč dodnes nezmizely její stíny.

V roce 1866 se česká krajina stala dějištěm války, která navždy změnila Evropu. Prusko pod vedením Bismarcka porazilo Rakousko a u Hradce Králové rozhodlo nejen o budoucnosti monarchie, ale udělalo i výrazný krok ke sjednocení Německa.

V této epizodě rozplétáme spletitou cestu k válce — od diplomatických urážek a zákulisních intrik až po osudovou bitvu, která z Čech udělala na pár měsíců okupovanou zemi. Jak František Josef vybíral špatné generály? A proč Češi i v porážce nakonec získali?

Stavitel, který se stal milionářem. Architekt, který navrhoval paláce i porodnici u Apolináře. A muž, který svoje jmění odkázal studentům, umělcům a české vědě.

Josef Hlávka – jméno, které z učebnic téměř zmizelo, ale jeho odkaz pořád stojí. Doslova.

🎧 Poslechněte si nový díl podcastu Dlouhé devatenácté – o muži, který postavil Černovickou univerzitu, Hlavkovu kolej a z Čech udělal místo, kde se z práce rodí kultura.

Jak se z daňového sporu stal boj za svobodu. Jak z plantážníků, obchodníků a farmářů vznikla armáda, která dokázala porazit nejmocnější říši světa.

Americká válka za nezávislost nebyla jen o Georgei Washingtonovi a Deklaraci, ale byla o lidech, kteří chtěli víc než jen zaplatit méně daní. O myšlenkách, které se z Filadelfie přelily až do Paříže. A o tom, že i malý národ dokáže změnit dějiny, když má dost odvahy.

V této velké závěrečné epopeji sledujeme Napoleonův vzestup i pád – od korunovace v Paříži přes lásky, zrady a války až po mrazivé tažení do Ruska.

Jak se z hrdiny stane tyran? A proč jeho sen o impériu skončil na skále uprostřed oceánu?

👉 Epizoda, která uzavírá napoleonskou ságu Dlouhého devatenáctého.

Příběh moci, geniality – a lidské osamělosti.

Celé díly najdete na našem HeroHero, kde nás můžete podpořit.

Krymská válka (1853–1856) bylo střetnutí mezi Ruskem a Osmanskou říší, do kterého se brzy zapojily i Francie, Británie a Piemont – a válka se stala laboratoří nových technologií i médií. Poprvé se objevují váleční zpravodajové, fotografie či organizovaná zdravotní péče v čele s Florence Nightingaleovou.

Jaké byly skutečné příčiny války? Proč se Rakousko ocitlo v izolaci a proč Rusko nikdy nezapomnělo „zradu“ Františka Josefa? A kdo naopak z konfliktu nejvíc vytěžil? Pojďte s námi do příběhu, který změnil mocenskou mapu Evropy.

👉 Podpořte nás na HeroHero a získejte bonusové epizody a exkluzivní obsah:

Jak se z mladého generála stal vládce Francie? V tomto dílu sledujeme Napoleonovo vítězné tažení v Itálii, nečekané fiasko v Egyptě, převrat 18. brumairu a jeho nástup k moci. Zrod občanského zákoníku, politické reformy a korunovace císaře – to vše ukazuje, jak Napoleon změnil tvář Evropy.

Celé díly najdete na našem HeroHero, kde nás můžete podpořit.

Jak se z neporazitelného císaře stal poražený vyhnanec? V tomhle dílu projdeme Napoleonovy poslední velké tažení – od krvavé války ve Španělsku, přes katastrofální ruskou kampaň až po slavnou Bitvu národů u Lipska a definitivní porážku u Waterloo. Války, které měly být triumfem, skončily v troskách – a s nimi i Napoleonova říše.

Jak porazit Napoleona? V roce 1813 přišel český vojevůdce Josef Radecký s geniálním plánem: místo jedné rozhodující bitvy měl být Napoleon neustále „štván“ spojeneckými armádami, až ho vyčerpají a obklíčí. Tento plán nakonec vedl k porážce u Lipska – Bitvě národů.

Jenže slávu si připsali Prusové a Rusové, zatímco Radeckého role zůstala v pozadí. Přitom právě on byl mozkem celé operace, která změnila dějiny Evropy.

🎧 Celý příběh a další bonusové epizody najdete v podcastu Dlouhé devatenácté na HeroHero: https://herohero.co/dlouhedevatenacte

Jaký byl Napoleon, než se stal císařem? V novém díle Dlouhého devatenáctého sledujeme jeho cestu od korzických kořenů přes roky neúspěchů a hledání identity, až k prvním vítězstvím, která mu otevřela cestu k moci. Nechybí rivalita s Paolim, útěk z Korsiky, dobývání Toulonu, krvavé potlačení pařížského povstání – ani první láska, která nakonec skončila na švédském trůně.

Celé díly najdete na našem HeroHero, kde nás můžete podpořit.

Napoleonova hvězda stoupá k vrcholu. V této epizodě se podíváme na klíčové okamžiky let 1805–1807: námořní bitvu u Trafalgaru, triumf u Slavkova, porážku Pruska a setkání Napoleona s carem Alexandrem uprostřed řeky Němen. Jak se zrodil Tylžský mír? A proč se zisk Španělska nakonec stal Napoleonovým prokletím? Poslechněte si nové pokračování série o napoleonských válkách.

Mladý, nezkušený a vržený přímo do ohně první světové války. Karel I. nastoupil na trůn ve chvíli, kdy Rakousko-Uhersko krvácelo ze všech stran – a od první minuty se snažil o nemožné: ukončit válku a zachránit říši. Přestože bojoval s německými generály, paličatými Maďary i nedůvěrou vlastní šlechty, nikdy se nevzdal snahy o mír. Jak dopadla tajná jednání se Spojenci? Proč jeho pokusy skončily skandálem? A proč je dodnes vnímán spíš jako tragická postava než politický diletant?

Celý díl této bonusové epizody najdete na našem HeroHero, kde nás taky můžete podpořit a odemknout si přístup dalším bonusovým dílům.

Druhá koaliční válka měla být pohřbem revoluční Francie. Britský admirál Nelson ničí francouzské loďstvo u Abúkíru, Suvorov drtí armády v Itálii a Paříž se otřásá v politické krizi. Napoleon mezitím riskuje v Egyptě, aby pak – proti všem očekáváním – převzal moc v Paříži a obrátil vývoj války. Bitva u Marenga rozhodla, jestli se z něj stane zapomenutý generál, nebo muž, který změní Evropu.

Sledujte nás na HeroHero, podpořte Dlouhé devatenácté a získejte bonusové díly.

Narodil se jako šestý v pořadí, ale trůn mu spadl do klína. Karel I., poslední rakouský císař a uherský král, do role vladaře vkročil bez přípravy, uprostřed světové války a na konci jedné éry. V této epizodě sledujeme jeho cestu od víry a empatie ke zklamání z německých spojenců i bezmoci vůči vojenským jestřábům. Byla monarchie ještě zachranitelná? A mohl vůbec tenhle dobrosrdečný císař změnit běh dějin?

Celý díl této bonusové epizody najdete na našem HeroHero, kde nás taky můžete podpořit a odemknout si přístup dalším bonusovým dílům.

První díl nové série bonusových epizod podcastu Dlouhé devatenácté o válečných konfliktech. Začínáme válkou první koalice – střetem revoluční Francie se zbytkem Evropy, který postupně přeroste v mezinárodní požár. Proč Francouzi vyhlásili válku? Jakou roli v tom hrála poprava Ludvíka XVI.? A proč to celé nakonec vyhráli? V epizodě mimo jiné uslyšíte i o tom, jak vznikla Marseillaisa, proč Napoleon válčil v Itálii a jak revoluce proměnila válčení na další století.

Rok 1908 byl pro Rakousko-Uhersko mimořádně výbušný – a Praha se stala jeho ohniskem. Politické krize, pnutí mezi Čechy a Němci, nedůstojná ignorace od Františka Josefa a nakonec i ulice plné bitek, zranění a stané právo. Proč se v Praze střílelo, sekalo šavlí a stavěla šibenice? A jak moc už tehdy pukala monarchie ve švech? V epizodě plné emocí, detailů a dramatických momentů vás vezmeme do roku, který ukázal, že s touhle říší je zle.

Celý díl této bonusové epizody najdete na našem HeroHero, kde nás taky můžete podpořit a odemknout si přístup dalším bonusovým dílům.

Ve třetím díle série o Španělsku se podíváme na druhou polovinu 19. století – období plné převratů, občanských válek, ztracených kolonií a politických experimentů. Od pádu královny Isabely II. přes krátkou republiku až po návrat Bourbonů v čele s Alfonsem XII.

Proč se král dováží z Itálie? Jak Španělsko přišlo o Kubu a co na to Američani? A jak vypadá republika, kde se prezidenti střídají rychleji než počasí? Jeden z nejchaotičtějších příběhů evropského 19. století – s generály, karlisty, atentáty i ideály, které se pokaždé ztratí v překladu

V roce 1865 vznikl Americký klub dam – první vzdělávací a emancipační spolek pro ženy v českých zemích. U zrodu stál Vojta Náprstek, vizionář, který po návratu z Ameriky chtěl přenést myšlenku rovnosti i do zkostnatělé monarchie.

Ve své knihovně pořádal přednášky, zakládal diskuze o postavení žen ve společnosti a podporoval ženy, aby studovaly, mluvily veřejně a rozhodovaly samy za sebe. Některé členky klubu si díky tomu vyšlapaly cestu až k legislativním změnám.

Americký klub dam byl to tichý začátek ženské revoluce – v zemi, která na ni ještě nebyla připravená.

Celý díl této bonusové epizody najdete na našem HeroHero, kde nás taky můžete podpořit a odemknout si přístup dalším bonusovým dílům.

Král Ferdinand umírá, dcera je ještě v plenkách – a tak začíná jeden z nejchaotičtějších příběhů 19. století. Generálové se střídají jak na běžícím pásu, církev intrikuje, Don Carlos vystrkuje rohy a Izabela II. tápe. Co se stane, když Španělsku vládnou vojáci, regentky a nikdo nečte ústavu? Karlisté jen spí – revoluce teprve přijde.

Vojta Náprstek byl jednou z nejvýraznějších postav českého 19. století. Revolucionář, emigrant, mecenáš, sběratel a zakladatel řady kulturních i vzdělávacích institucí.

V tomto díle sledujeme jeho cestu z Prahy do Ameriky a zpět – přes revoluce, konflikt s matkou, ztrátu partnerky i návrat do společnosti, která na jeho myšlení nebyla připravena.

Mluvíme o vzniku Průmyslového muzea, podpoře ženského vzdělávání, jeho působení v komunální politice i o tom, jak proměnil veřejný život v Praze.

Náprstek byl vizionář, který přinesl do českých zemí nové myšlenky a technologie. Přesto dnes zůstává ve stínu vlastní vitríny v muzeu.

⁠⁠Zde můžete podpořit naši tvorbu

Podpořit nás můžete zde

Španělsko kdysi vládlo oceánům, ale do 19. století vstupuje jako slábnoucí monarchie s mocnou církví, rozhádanou šlechtou a králem, kterému manželku přebral premiér. Do toho Napoleon, kontinentální blokáda, francouzská invaze, partyzáni, guerilla, svobodné volby, ústava z roku 1812... a pak zase popravy, čistky a francouzská „záchrana“.

Vydejte se s námi na Pyrenejský poloostrov v době, kdy se ještě nevědělo, jestli bude Španělsko patřit budoucnosti – nebo minulosti.

Ve druhé části příběhu Františka Ferdinanda d’Este se podíváme na jeho politické plány, snahu reformovat monarchii a nenávist k Maďarům, která ho hnala k federalizaci říše. Proč chtěl být korunován českým králem, ale nakonec dal přednost Chorvatům? Jak potají podporoval české politiky – a jak to skončilo skandálem? A co všechno se muselo pokazit, aby v Sarajevu skutečně padly výstřely, které změnily svět?

Plánoval, počítal, připravoval se 25 let. Ale šanci vládnout nikdy nedostal.

⁠Zde můžete podpořit naši tvorbu

Zde nás můžete podpořit

Francie roku 1871. Zajatý císař, Paříž v plamenech, levicová komuna proti vládní armádě a pruské vojsko u bran. Bonusová epizoda Dlouhého devatenáctého o krvavém zrodu Třetí republiky – od drtivé porážky u Sedanu až po boj ulici od ulice v obklíčené Paříži. A taky o tom, jak skončil Napoleon IV. s britskou puškou v Africe a oštěpem v hlavě. Celý díl najdete na našem HeroHero.

Franz Ferdinand d’Este. Jméno, které známe hlavně kvůli atentátu v Sarajevu. Ale kým byl muž, jehož smrt odstartovala první světovou válku? V této epizodě se díváme na jeho život jako na příběh tvrdohlavého, věřícího a často neoblíbeného arcivévody, který miloval lov, nenáviděl Maďary, a zamiloval se do ženy, kterou mu císař zakazoval. Přeneseme se na Konopiště, do Vídně i na plavbu kolem světa — a nahlédneme pod povrch monarchie, která se nedokázala změnit včas.

Pokud se vám líbí, co děláme, podpořte nás na herohero.co/dlouhedevatenacte a získejte přístup k bonusovým epizodám, komunitě a zákulisí naší tvorby.

Zde můžete podpořit naši tvorbu

Německé císařství je na světě, ale euforie z Versailles netrvá dlouho. Nový stát se musí vyrovnat s vnitřními napětími, národnostními menšinami, katolickou církví i rostoucím socialismem. Sledujeme, jak Bismarck – často pragmaticky a někdy brutálně – staví instituci za institucí, bojuje s liberály i je využívá, zavádí pojištění i cla a přitom si dává pozor na Francii i papeže. Jak dlouho se dá balancovat mezi tolik rozdílnými silami? A kdo nakonec rozhodne o konci muže, který stvořil říši?

Kdo jiný z Čechů může říct, že porazil Napoleona?

Josef Václav Radecký z Radče byl generál, který se do armády dostal až napotřetí – a přesto se stal polním maršálem, vymyslel plán na porážku Napoleona a ve dvaosmdesáti letech ještě vedl armádu v poli. Sloužil pod pěti panovníky - žil pod šesti, zažil několik velkých válek, nekonečné vojenské reformy, hromadu dluhů a pořádný kus slávy. Byl tvrdý, důsledný a věřil, že armáda musí pořád cvičit. A když zrovna nepsal memoranda, pořádal opulentní hostiny, miloval ženy a údajně přinesl do Vídně recept na řízek.

Proč ho dějiny vytěsnily? Proč zmizela jeho socha z Malostranského náměstí? A jak by se o něm mluvilo, kdyby se narodil o dvě stě let později?

Díl o muži, kterého si dnes spojujeme se zvukem pochodu – a přitom by si zasloužil vlastní náměstí.

Podpořit naši tvorbu můžete na: https://herohero.co/dlouhedevatenacte

Nová éra Dlouhého devatenáctého je tady! Nový profil, videoformát, sociální sítě. Přidej se k výpravě do 19. století v úplně novém stylu.