Odemčeno

V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty znamenají rostoucí úrokové náklady, které mají dosáhnout zhruba 145 miliard korun, a proč nízké zadlužení Česka představuje výhodu, kterou má smysl chránit.

Velká část debaty míří k roku 2028. Současný fiskálně-strukturální plán předpokládá rychlé snížení deficitu, které by po rozpočtu roku 2027 vyžadovalo korekci zhruba 130 až 140 miliard korun. Mirek s Míšou proto porovnávají českou situaci se Švédskem, Itálií, Kanadou, Německem a Velkou Británií a hledají, co jejich zkušenosti říkají o konsolidaci, fiskálních pravidlech i důvěře finančních trhů.

Na závěr přichází jednoduchý myšlenkový experiment. Rozhodovala by dnešní vláda o rozpočtu stejně, kdyby věděla, že sama ponese jeho důsledky ještě za deset let? Právě délka horizontu, ve kterém stát uvažuje, může rozhodnout o tom, zda si Česko zachová prostor stabilizovat veřejné finance podle vlastních podmínek.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní asociace, řeší růst HDP, jádrovou inflaci, úrokové sazby, produktivitu i dopady návrhu státního rozpočtu.

Druhá část epizody se věnuje rozdílu mezi HDP a hrubým národním důchodem, reinvestovaným ziskům zahraničních firem a odlivu dividend. Data přitom nabízejí překvapivě optimistický pohled na českou ekonomiku. Zahraniční firmy v Česku dál ve velkém reinvestují a zároveň roste objem kapitálu, který české firmy investují v zahraničí.

Řeč je také o tom, co tento vývoj vypovídá o vyspělosti českého kapitalismu, konkurenceschopnosti zdejších firem a stále silnější schopnosti českého byznysu expandovat za hranice.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 92. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují letošnímu Evropskému semestru a doporučením Evropské komise pro Česko. Ta poprvé doporučení propojuje s budováním Unie úspor a investic.

Mirek s Míšou řeší zda jsou relevantní a na porovnání s Německem a Dánskem zkoumají, proč samotné vysoké úspory nebo velké penzijní fondy ještě nestačí k financování růstu firem.

Klíčovým příkladem je pak Švédsko, které dokazuje, že doporučení mohou fungovat a spojuje domácí investory, penzijní kapitál, venture capital, private equity a burzu do fungujícího systému. Řeč je také o švédském investičním účtu, penzijním „autopilotu“, trhu pro menší firmy a o tom, co by z tohoto modelu mohlo převzít Česko.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 91. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Zuzanou Ceralovou Petrofovou, prezidentkou společnosti PETROF Group, o budování prémiové české značky, exportu, ekonomické diplomacii a proměně rodinné firmy na globálním trhu.

Debata začíná příběhem značky PETROF a návratem mezi světovou špičku koncertních klavírů. Zuzana Ceralová Petrofová popisuje transformaci firmy po privatizaci, vznik nejvyšší produktové řady Antonín Petrof i to, proč bylo nutné vedle tradiční značky vybudovat nový prémiový segment. Řeč je také o práci s portfoliem značek, výrobě v Evropě i Asii a hledání správného postavení na světovém trhu. 

Velká část epizody se věnuje exportu a ekonomické diplomacii. Hosté probírají podnikatelské mise, roli ambasád, CzechTrade i podporu českých značek v zahraničí. Dostane se na zkušenosti z Uzbekistánu, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Číny i dalších trhů a na otázku, jak mohou stát a diplomacie pomáhat českým firmám otevírat nové obchodní příležitosti. 

Řeč je také o geopolitických změnách, clech, přesunech světové poptávky a o tom, jak se mění strategie exportně orientovaných firem. Závěr patří nástupnictví v rodinné firmě, dlouhodobému budování značky a tomu, proč může být právě důvěra jedním z nejcennějších aktiv českého průmyslu. 

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 90. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují polskému zemědělství a potravinářství. Debata vychází z Mirkovy cesty do Polska a hledá odpověď na otázku, jak se z dříve zaostalého zemědělství stal jeden z největších evropských agroexportérů.

Řeč je o rozdílech mezi českým a polským modelem hospodaření, produktivitě práce, přidané hodnotě na hektar i o tom, proč Polsko dokázalo vybudovat silný potravinářský průmysl navazující na vlastní zemědělskou produkci. Mirek s Míšou probírají rodinné farmy, zpracování potravin, export i roli státu při ochraně zemědělské půdy a podpoře domácích producentů.

Velká část epizody se věnuje tomu, proč Polsko vyváží výrobky s vyšší přidanou hodnotou, zatímco Česko často exportuje základní zemědělské komodity. Dostane se na drůbežářství, mléčný průmysl, ovoce, zeleninu, moderní zpracovatelské provozy i na otázku, kde má české zemědělství největší prostor pro další rozvoj.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 89. dílu podcastu Odemčeno vrcholí letní pivní speciál. Mirek Zámečník si potřetí povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát o projektu nového návštěvnického centra, které má vzniknout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským hlavním městem kultury.

Debata začíná u samotného projektu. Petr Dvořák vysvětluje, proč Budvar nechce budovat klasickou expozici, ale otevřít návštěvníkům skutečný pivovar. Řeč je o nové pivovarské zahradě, lávce nad výrobním provozem, autentické prohlídkové trase, sklepích, historické sladovně i o tom, jak skloubit každodenní výrobu s rostoucím turistickým zájmem.

Velká část epizody se věnuje inspiraci ze zahraničí. Mirek s Petrem Dvořákem probírají návštěvnická centra pivovarů Guinness, Estrella Damm, Kuchlbauer nebo americké NASA Kennedy Space Center a diskutují, jak spojit silný zážitek s autenticitou a vyhnout se tomu, aby se z pivovaru stala pouze atrakce bez vazby na skutečnou výrobu.

Závěr patří ekonomice celého projektu. Řeč je o návratnosti investice, budování značky Budvar, rozvoji cestovního ruchu v Českých Budějovicích i o hledání nových zdrojů příjmů v době, kdy se pivní trh dlouhodobě proměňuje. Petr Dvořák vysvětluje, proč návštěvnické centrum chápe jako plnohodnotnou součást budoucího rozvoje pivovaru i města.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 88. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují evropskému automobilovému průmyslu, situaci koncernu Volkswagen a postavení Škody Auto v rychle se měnící globální konkurenci. Debata vychází z červencového jednání dozorčí rady Volkswagenu a hledá odpověď na otázku, proč se největší evropská automobilka dostala pod tak silný tlak.

Řeč je o restrukturalizaci Volkswagenu, vysokých nákladech výroby v Německu, využití výrobních kapacit i o tom, jak velkou roli skutečně hraje Green Deal. Mirek s Míšou porovnávají evropské automobilky s japonskými výrobci a ukazují, že zásadní změnu přinesl především vývoj čínského trhu, kde domácí značky během několika let výrazně posílily svou konkurenceschopnost.

Velká část epizody se věnuje Škodě Auto. Hosté probírají její silnou pozici na evropském trhu, úspěch nových modelů, flexibilní výrobu spalovacích i elektrických vozů na jedné lince i expanzi na zahraniční trhy. Dostane se na Indii, Vietnam, Austrálii i na otázku, proč dnes už žádný trh nedokáže nahradit význam, který měla pro evropské automobilky Čína před deseti lety.

Závěr patří konkurenci ze strany Tesly a čínských výrobců, zejména společnosti BYD. Mirek s Míšou rozebírají rozdíly ve výrobní efektivitě, nákladové struktuře i organizaci výroby a diskutují, jaké podmínky budou rozhodovat o úspěchu evropských automobilek v příštích letech.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 87. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Ladislavem Janíčkem, rektorem Vysokého učení technického v Brně, o inovacích, startupech, spin-offech a roli technických univerzit v transformaci české ekonomiky.

Debata začíná u toho, jak se na vysoké škole buduje prostředí, ve kterém znalosti nezůstávají jen v laboratořích a učebnách. Ladislav Janíček vysvětluje, proč je podnikání přirozeným pokračováním výzkumu a tvůrčí činnosti a proč má vedle výuky a vědy své pevné místo v akademickém životě. Řeč je o tom, jak VUT nastavilo procesy pro vznik startupů a spin-offů, jak pracuje s duševním vlastnictvím a proč je důležité zbavovat studenty i akademiky strachu z podnikání.

Velká část dílu se věnuje Brnu jako inovačnímu ekosystému. Hosté probírají propojení VUT, Masarykovy univerzity, Jihomoravského inovačního centra, technologických firem a soukromého kapitálu. Dostane se na elektronovou mikroskopii, optiku, čipy, jadernou energetiku, spolupráci s Jižní Koreou, Thermo Fisher, onsemi i na to, proč může být Brno jedním z nejsilnějších technologických hubů v Česku.

Mirek s hosty probírají také konkrétní příklady úspěšných firem a projektů spojených s VUT. Řeč je o NenoVision, Phonexii, Codasipu, Kamee, Flowmonu i o nových studentských startupech a spin-offech. Ladislav Janíček připomíná, že jen za poslední období vznikla na VUT necelá dvacítka nových startupů a spin-offů, které už se aktivně prezentují i na mezinárodních akcích.

Důležitým tématem je podnikavost studentů. Jan Rafaj zdůrazňuje, že nestačí mít dobrý nápad, pokud zůstane v šuplíku. Univerzity mají studenty učit také týmovou práci, projektové řízení, systémové myšlení, schopnost prezentovat ideu a proměnit ji v reálný produkt nebo firmu. Debata se věnuje studentským týmům, satelitu VUT, formulím, planetárním vozítkům, týmu Chicken Wings i tomu, proč jsou podobné projekty důležité pro rozvoj technických i manažerských dovedností.

Dostane se také na další vzdělávání pro průmysl, mikrocertifikáty, programy Master of Science, kyberbezpečnost, stavebnictví a environmentální inženýrství. Hosté probírají, proč už firmám často nestačí klasické dlouhé studium a proč roste význam kratších specializovaných kurzů pro lidi z praxe.

Závěr míří k novelizaci vysokoškolského zákona, startupovému zákonu a podpoře angel investic. Řeč je o tom, že technické univerzity potřebují pružnější ekonomická pravidla, lepší podmínky pro podnikání, možnost pracovat s investičními fondy a prostředí, které umožní rychleji převádět výzkum do praxe.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do financování infrastruktury.

Debata začíná u rozsahu majetku státu. Podle údajů zmiňovaných v epizodě dosahují státní aktiva přibližně osmi bilionů korun, dlouhodobá aktiva představují zhruba 5,8 bilionu a čistá hodnota majetku po odečtení závazků přesahuje dva biliony korun. Mirek s Martinem Hanzlíkem řeší, zda lze část tohoto majetku aktivovat tak, aby dál zůstával pod kontrolou státu a současně vytvářel kapitál pro nové investice.

Velká část dílu se věnuje infrastrukturním fondům. Martin Hanzlík vysvětluje, proč jsou dálnice, železnice, energetická infrastruktura, nemocnice nebo dostupné bydlení atraktivními aktivy pro penzijní a investiční fondy. Nabízejí dlouhodobý a relativně předvídatelný výnos, který odpovídá potřebám institucí spravujících úspory obyvatel. Česko přitom svůj rozvoj stále financuje hlavně prostřednictvím státního rozpočtu, daní a dalšího zadlužování.

Řeč je také o fondech kvalifikovaných investorů, PPP projektech, infrastrukturních dluhopisech a možnostech, jak propojit veřejné peníze se soukromým kapitálem. Martin Hanzlík připomíná evropský přístup, podle kterého by se prostředky určené na výnosové projekty neměly pouze jednorázově rozdělit formou dotací. Mohou vytvořit počáteční kapitál investičních struktur, které následně přitáhnou další peníze a budou financovat projekty opakovaně.

Důležitým tématem je příští evropské programové období. Mirek s Martinem Hanzlíkem probírají možnost vložit část evropských prostředků do dlouhodobých finančních nástrojů spravovaných například Národní rozvojovou bankou. Taková struktura by mohla financovat dálnice, vysokorychlostní železnice, energetiku nebo sociální infrastrukturu a současně vytvořit nabídku pro české penzijní a investiční fondy.

Dostane se i na aktivaci stávajícího majetku. Princip spočívá v oddělení provozu od investičního aktiva a využití budoucího peněžního toku. Stát by nemusel prodávat samotnou budovu, elektrárnu, dálnici nebo podnik. Investoři by získali podíl na příjmech, které dané aktivum vytváří, zatímco veřejný sektor by si ponechal kontrolu. Podobné struktury dnes běžně využívají soukromé fondy i jiné evropské státy.

Závěr míří k českým úsporám. Pokud domácí penzijní a investiční fondy nemají dostatek vhodných českých aktiv, peníze obyvatel odcházejí do zahraničních akcií a fondů a financují rozvoj jiných ekonomik. Martin Hanzlík vysvětluje, proč by kvalitní české infrastrukturní fondy mohly udržet větší část kapitálu doma, přilákat zahraniční investory a vytvořit dlouhodobý zdroj peněz pro modernizaci země.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 85. dílu podcastu Odemčeno pokračuje druhým dílem náš letní pivní speciál. Mirek Zámečník si opět povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát hlavně o českých hospodách, proměně gastroscény, spolupráci s craftovými pivovary a příběhu piva Budvar 33.

Debata začíná u české hospody a toho, jak se mění její role. Klasická čtyřka, jak ji znaly starší generace, postupně mizí, zatímco úspěšné hospodské koncepty jsou profesionálnější, více pracují se zážitkem, kvalitou piva, jídlem, personálem i místem. Petr Dvořák vysvětluje, proč gastro jako celek neklesá, ale proměňuje se. Rostou obědové koncepty, bistra, sushi bary, foodbary i podniky, které umí spojit dobré jídlo, dobře ošetřené pivo a jasně uchopený provoz.

Velká část dílu se věnuje tomu, proč je dnes provoz hospody náročný. Rostou mzdy, profesionalizují se služby a hosté za vyšší cenu očekávají lepší zážitek. Mirek s Petrem Dvořákem probírají, proč některé koncepty fungují okamžitě, zatímco jiné se nechytnou ani s dobrým pivem, jak velkou roli hraje poloha, personál, konzistence a schopnost dělat gastro každý den stejně dobře.

Řeč je i o tom, jak mladší generace pije pivo jinak. Méně často sedí v klasické pivnici, víc vyhledává nové formáty, jiné příležitosti a sociální zážitek. Dostane se na rodinné podniky, profesionální gastrokoncepty, sudy u hasičárny, berlínské spätis i otázku, jak může české pivo dál fungovat mimo tradiční hospodský model.

Druhá část epizody míří ke craftové scéně a vztahu Budvaru k menším pivovarům. Petr Dvořák popisuje, proč Budvar nechtěl jen napodobovat craftové styly, ale stát se součástí komunity. Řeč je o tom, proč craft není jen IPA, ale hlavně přístup, subkultura, autenticita a vztah k pivu. Mirek s Petrem Dvořákem probírají i to, čím je Budvar ve výrobě specifický: klasická varna, celé hlávky žateckého poloraného červeňáku, dlouhé ležení piva ve sklepích a investice do ležáckých kapacit.

Závěr patří Budvaru 33. Petr Dvořák vysvětluje, proč právě toto pivo pomohlo Budvaru otevřít dveře do nových hospod a oslovit méně konzervativní část trhu. V nově získaných hospodách už Budvar 33 tvoří zásadní část výtoče a vedle klasického ležáku funguje jako druhá silná opora značky.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 84. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují novele stavebního zákona, stavebnímu řízení a tomu, zda může Česko konečně začít rychleji povolovat a stavět. Řeč je o principu jedno řízení, jeden úřad, pevných lhůtách, větší předvídatelnosti a silnějším postavení bytové výstavby.

Debata ale rychle ukazuje, že samotné zrychlení povolování nestačí. Pokud se má v Česku skutečně víc stavět, musí se vedle stavebního řízení řešit i územní plánování, intenzita využití pozemků, výšková regulace, hustota zástavby a schopnost měst rozvíjet lokality napojené na infrastrukturu. Mirek s Míšou proto probírají Pankrác, výškové limity, pohledové koridory, UNESCO i otázku, proč se u zásadních regulací často nepracuje s ekonomickým vyčíslením dopadů.

Velká část dílu se věnuje zahraničním příkladům. Dostane se na Londýn, Paříž, Vídeň, Minneapolis, Kalifornii i Nizozemsko. Mirek s Míšou rozebírají, jak jiná města pracují s pohledovými koridory, zahušťováním kolem dopravní infrastruktury, rušením příliš restriktivního zoningového nastavení nebo s pravidlem, že projekt splňující předem dané podmínky se nemá znovu politicky posuzovat.

Česká část debaty míří hlavně k Praze. Řeč je o Letňanech, metru končícím v poli, nevyužitých městských a státních pozemcích, landbankingu, plánovacích smlouvách, veřejné infrastruktuře a nákladech obětované příležitosti. Zaznívá i srovnání s Vídní, která dlouhodobě pracuje s městskými pozemky jako s nástrojem bytové politiky a rozvoje města.

Dostane se také na NIMBY efekt, roli památkářů a ekologů, veřejný zájem na bytové výstavbě, dostupnost bydlení a otázku, proč Česko potřebuje vedle efektivního stavebního řízení i moderní územní plánování. Bez obojího se podle Míši a Mirka bytová krize zásadně neposune.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 83. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují cestování, letecké dopravě a tomu, proč se dovolená stává zajímavým ekonomickým ukazatelem. Řeč je o spotřebitelské důvěře, cenách letenek, palivech, kapacitě aerolinek, geopolitice i o tom, jak se mění chování turistů před letní sezonou.

Debata začíná u globálního cestovního ruchu, který se po pandemii vrátil na rekordní úrovně. Mezinárodní příjezdy podle dat zmiňovaných v epizodě dosáhly zhruba 1,52 miliardy a poptávka po cestování dál roste. Současně ale do trhu vstupují vyšší náklady na letecké palivo, napětí na Blízkém východě, omezení vzdušných koridorů a výrazný tlak na marže leteckých společností.

Velká část dílu se věnuje samotnému letectví. Mirek s Míšou probírají, proč aerolinkám nechybí cestující, ale často chybí letadla. Dostane se na objednávky Airbusu a Boeingu, problémy motorů u části letadel Airbus A320neo, uzemněné stroje nízkonákladových dopravců, čínský COMAC, ambice tureckých, emiratských i afrických aerolinek a kapacitní limity velkých evropských letišť.

Druhá část epizody míří k turistickým destinacím. Řeč je o přetížených městech, rostoucích poplatcích, změně od masového turismu ke kvalitnějšímu cestování, dopadech vysokých teplot a nedostatku vody i o tom, proč se pro část Evropanů stávají atraktivnější severnější destinace včetně Baltu.

Dostane se také na Prahu, alkoholovou turistiku, spotřebu vody v turistických resortech, odsolování, dražší zážitkové cestování a otázku, proč je ochota utrácet za dovolenou zároveň signálem krátkodobé důvěry domácností.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 82. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Kateřinou Kupkovou, viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedkyní správní rady Lenzing Biocel Paskov, o výrobě vysoce kvalitní rozpustné dřevní hmoty, biorafinériích a konkurenceschopnosti energeticky náročné výroby v Evropě.

Debata začíná u Paskova, který prošel zásadní technologickou proměnou a dnes vyrábí viskózovou buničinu pro textilní i netextilní průmysl. Kateřina Kupková vysvětluje, jak funguje výroba založená na zpracování dřevní hmoty, výrobě celulózy a proč jde o téměř bezodpadový provoz a jak si podnik dokáže z vedlejších produktů vyrábět vlastní teplo i elektřinu.

Velká část dílu se věnuje tomu, proč se i takto efektivní průmysl v evropských statistikách často jeví jako energeticky náročný a jak do jeho konkurenceschopnosti vstupují emisní povolenky, poplatky, regulace, CBAM a absence rovných podmínek vůči mimoevropské konkurenci. Mirek s Janem Rafajem probírají také postoj Svazu průmyslu k bezplatným povolenkám a k ceně emisních povolenek, která výrazně ovlivňuje náklady evropské výroby.

Řeč je i o českém dřevu jako jedné z mála domácích obnovitelných surovin. Hosté probírají, proč se část dřeva stále vyváží bez vyššího domácího zhodnocení, jakou roli hrají pily, dřevostavby, veřejné zakázky, kůrovcová kalamita a proč by hospodářská strategie měla více řešit zpracování surovin s vyšší přidanou hodnotou v Česku.

Dostane se také na evropské nařízení proti odlesňování, požadavky na dohledatelnost původu dřeva, administrativní náklady, ESG požadavky bank a širší otázku, zda Evropa dokáže chránit přírodu a zároveň neoslabovat vlastní průmysl.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 81. dílu podcastu Odemčeno začíná první ze tří dílů letního pivního speciálu. Mirek Zámečník si povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, o tom, jak se mění světový pivní trh, spotřebitelé, hospody i postavení českého piva v zahraničí.

Debata začíná u exportu Budvaru a u toho, na kterých trzích má české pivo dlouhodobě silnou pozici. Řeč je o Evropě, Německu, Rakousku, Británii, Severní Americe i Asii. Petr Dvořák vysvětluje, proč je Budvar nejvyváženější českou pivní značkou, jak se liší jednotlivé trhy a proč ve starém světě dlouhodobě klesá spotřeba piva i alkoholu obecně.

Velká část dílu se věnuje pivní kultuře. Mirek s Petrem Dvořákem probírají rozdíly mezi Českem, Bavorskem, zbytkem Německa a Británií. Dostane se na pivní nacionalismus, německé cenové války, ústup točeného piva, britské puby, hospodské řetězce i na to, proč má česká hospodská kultura pořád mimořádnou hodnotu.

Závěr míří k novým trhům, craftové scéně a tomu, jak se ve světě znovu objevuje respekt k českému ležáku. Řeč je o Asii, Koreji, Severní Americe, značkách Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar i o tom, proč může být pitelnost českého piva důležitou výhodou i na velmi konkurenčních trzích.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 80. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují umělé inteligenci, investicím do AI infrastruktury a dopadům na trh práce. Debata začíná u velkých technologických firem, které dnes nesou hlavní část investic do cloudu, výpočetní kapacity a jazykových modelů. Řeč je o tom, jak rychle rostou kapitálové výdaje, proč se část firem začíná výrazně zadlužovat a kde se v tomto vývoji nachází Evropa.

Mirek s Míšou probírají také změny na trhu práce. Umělá inteligence podle nich neznamená jen plošné nahrazování profesí, ale především zásah do vstupních pozic, přes které se lidé běžně učili a postupně získávali zkušenost. Dostane se proto na juniorní programátory, koncipienty, analytiky, média, bankovnictví, HR nebo IT podporu a na otázku, kde budou firmy za několik let brát zkušené lidi, pokud dnes omezí nástupní vrstvy.

Velká část epizody se věnuje i českému kontextu. Řeč je o podnikovém IT, službách, aplikační vrstvě AI, zdravotnictví, diagnostice i o tom, kde může mít Česko praktickou výhodu, přestože nemůže soutěžit s americkými hyperscalery v objemu investic. Současně se debata posouvá k fiskálním dopadům. Pokud se část hodnoty přesune z práce do kapitálově vlastněné digitální infrastruktury, bude třeba znovu promýšlet zdanění, sociální odvody a financování průběžných systémů.

Dostane se i na evropskou technologickou suverenitu, datová centra, energetickou infrastrukturu, digitální služby, daň z obratu, zvláštní zdanění vybraných technologických firem a možné kompenzace pro lidi, kterým AI změní pracovní dráhu.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 79. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Liborem Krausem, prezidentem Asociace výzkumných organizací a šéfem společnosti Comtes FHT, o aplikovaném výzkumu, inovacích a jejich vazbě na český průmysl.

Debata vychází z příkladu společnosti Comtes FHT, která vznikla jako spin-off plzeňské Škodovky a Západočeské univerzity. Dnes se věnuje výzkumu kovových materiálů a technologií jejich zpracování, spolupracuje s průmyslovými firmami doma i v zahraničí a ukazuje, jak může fungovat propojení výzkumné organizace s praktickými potřebami výroby.

Mirek, Jan Rafaj a Libor Kraus se věnují také širšímu nastavení českého systému. Řeč je o institucionálním financování, smluvním a kolaborativním výzkumu, transferu výsledků do firem, daňových odpočtech na výzkum a vývoj i o tom, proč se Česká republika potřebuje více soustředit na patenty, licence, spin-offy a komerční využití výsledků.

Dostane se i na roli TA ČR, evropská pravidla pro výzkumné organizace, srovnání s Německem a Spojenými státy a otázku, jak nastavit podporu tak, aby firmy i výzkumné instituce více spolupracovaly na konkrétních výsledcích.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 78. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují proměně ČEZ a tomu, co chystaná valná hromada znamená pro českou energetiku. Řeč je o restrukturalizaci firmy, oddělení vybraných aktiv, distribučních sítích, zákaznickém segmentu a o tom, proč už ČEZ dávno není jen dividendový titul na pražské burze.

Debata zasazuje český případ do širšího evropského kontextu. Mirek s Míšou probírají, jak podobné změny probíhaly u velkých energetik typu RWE, E.ON, Fortum nebo EDF a proč se v energetice stále víc oddělují části byznysu s jinou cenou kapitálu, jiným investičním horizontem a jiným typem ideálního vlastníka.

Velká část dílu míří k distribuční infrastruktuře, jejíž význam poroste s obnovitelnými zdroji, elektromobilitou, datovými centry, tepelnými čerpadly i dekarbonizací průmyslu. Dostane se také na jadernou energetiku, roli státu, ochranu minoritních akcionářů a možné způsoby, jak do vyčleněných aktiv přivést kapitál, včetně struktur typu SICAV.

Debata o firmě, která stojí mezi kapitálovým trhem, energetickou bezpečností, státním zájmem a obrovskými investicemi do infrastruktury.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 77. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady o změnách zákona o rozpočtové odpovědnosti. Debata začíná vysvětlením, co se ve veřejném prostoru často plete. Deficit zůstává jen jeden a rozpočet také. Podstatou navrhovaných úprav je zvýšení maximálně přípustného schodku, jen zabalené do výjimek a únikových doložek.

Řeč je o národních fiskálních pravidlech, evropské tříprocentní hranici, výdajích na obranu, investicích do infrastruktury i o tom, proč samotné rozpočtové pravidlo nestačí, pokud se jím politická reprezentace nechce řídit. Mirek s Danielem Bártou probírají také to, jak se na české veřejné finance dívají finanční trhy a ratingové agentury.

Velká část debaty míří k penzím a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Právě změny ve věku odchodu do důchodu, valorizačním vzorci nebo dlouhodobých nákladech stárnutí jsou podle Daniela Bárty pro investory i fiskální modely zásadnější než jednotlivé rozpočtové položky v jednom roce.

Debata o tom, zda si Česko dokáže udržet svou dosavadní výhodu fiskálně obezřetné země, nebo se začne přibližovat státům, které si na vyšší schodky postupně zvykly.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 76. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují demografii, porodnosti a tomu, proč se Česko bude muset připravit na zásadně jinou věkovou strukturu společnosti. Debata začíná u poklesu počtu narozených dětí a u otázky, proč se z mateřství v moderní společnosti stala osobní volba, kterou stát nedokáže jednoduše změnit daňovými pobídkami ani štědrými příspěvky.

Řeč je o tom, proč podobné snahy nepřinesly trvalý obrat ani v Maďarsku nebo Polsku, jak se mění porodnost v Evropě, Indii i dalších částech světa a proč bude vedle podpory rodin stále důležitější adaptace na stárnutí populace. Mirek s Míšou proto probírají i care economy, dlouhodobou péči, zdravý životní styl, vyšší zaměstnanost lidí nad 55 let, roli migrace a otázku, jak celý systém financovat.

Debata o zemi, která bude muset méně spoléhat na jednoduché recepty na porodnost a víc řešit, jak bude fungovat práce, péče a veřejné finance ve stárnoucí společnosti.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 75. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, o zaměstnaneckých benefitech, zdravotní prevenci a spoření na stáří. Debata začíná u takzvané kafetérie a limitů zavedených konsolidačním balíčkem, ale postupně se dostává k širší otázce, jakou roli mají firmy sehrávat v péči o zdraví, produktivitu a dlouhodobou finanční jistotu zaměstnanců.

Řeč je o zdravotních benefitech, rehabilitacích, očkování, lázeňských pobytech nebo fyzioterapii pro lidi v průmyslových provozech. Jan Rafaj vysvětluje, proč podle něj nízké limity nedávají smysl tam, kde benefit pomáhá snížit nemocnost, udržet lidi v práci a předcházet nákladům, které by jinak dopadly na zdravotní systém.

Velká část debaty se věnuje také doplňkovému penzijnímu spoření a roli zaměstnavatelů ve třetím pilíři. Mirek s Janem Rafajem probírají, proč se v Česku nedaří vytvořit stabilní a srozumitelný systém, jakou inspiraci nabízí Dánsko nebo Polsko a proč je pro mladší generace klíčové začít spořit včas. Dostane se i na fitka, kolektivní vyjednávání, nemocenskou a na to, proč některá témata potřebují politickou dohodu přesahující jedno volební období.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 74. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují močovině, dusíkatým hnojivům a tomu, jak se dražší vstupy do zemědělství mohou postupně promítnout do cen základních potravin. Hlavní otázkou je, co udělá farmář ve chvíli, kdy hnojiva zdraží, budoucí cena úrody je nejistá a počasí může změnit výsledek celé sezony.

Řeč je o pšenici, kukuřici, dávkách dusíku, změnách osevních postupů i o tom, proč se tlak na vstupy nejdřív projeví na poli a až potom v regálu. Dostane se také na močovinu jako nejpoužívanější dusíkaté hnojivo, Haber-Boschův proces, historickou roli guana a limity organických hnojiv.

Mirek s Míšou probírají i možnosti, jak se zemědělství může přizpůsobit. Přesnější hospodaření, biotechnologie, lepší práce s plodinami nebo zelený amoniak mohou část problému zmírnit, žádná z těchto cest ale není rychlá ani jednoduchá.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 73. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují tomu, proč v Česku znovu rostou hypoteční sazby a co za tím skutečně stojí. Nejen rozhodování České národní banky, ale i geopolitické napětí, dražší tržní sazby a přirážka malé měny. Debata tak rychle ukazuje, že mezi Hormuzem a českou hypotékou vede přímější spojnice, než se může na první pohled zdát.

Řeč je i o tom, zda by českému trhu pomohlo euro, proč by levnější financování samo o sobě neznamenalo levnější bydlení a jaké poučení nabízí polská a maďarská zkušenost s hypotékami v cizích měnách. Vedle toho přichází i závěr, že skutečný problém českého bydlení neleží jen v ceně peněz, ale hlavně ve slabé nabídce a pomalé výstavbě.

Debata o hypotékách, měně a bydlení v zemi, kde krátkodobé řešení prakticky neexistuje a to dlouhodobé je známé už dávno.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 72. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, co skutečně říkají letošní výsledky českých bank. Nejen o rekordním zisku, ale hlavně o tom, co za ním stojí, jak se mění struktura bankovního byznysu a proč je dobré dívat se na bankovní sektor v širším kontextu celé ekonomiky.

Řeč je o úvěrové expanzi, oživení investic, úrokových maržích i o tom, jakou roli dnes hrají poplatkové výnosy, digitalizace a vyšší efektivita bank. Jaromír Šindel vysvětluje, proč samotná výše zisku nevypovídá všechno, jak si české banky stojí v mezinárodním srovnání a proč bankovní sektor ve skutečnosti nevybočuje tak, jak se často veřejně tvrdí.

Diskuze se postupně posouvá i k firemním dluhopisům, korporátním úvěrům, hypotékám a k tomu, jak citlivý je český bankovní sektor na vnější šoky. Třeba na vývoj cen energií nebo na zpomalení v eurozóně. Vedle toho přichází i otázka, co dnešní vývoj znamená pro financování firem, bydlení a další kondici české ekonomiky v letošním roce.

Debata o bankách, které je potřeba hodnotit méně podle emocí a více podle čísel, cyklu a jejich role v ekonomice.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 71. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vracejí k tématu, které se v evropské energetice znovu dere do popředí. K jádru. Impulsem je korekce postoje Ursuly von der Leyenové, která připustila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Debata ale nezůstává u politického výroku. Jde přímo k tomu, co dnes v Evropě skutečně stojí energie, jaké jsou reálné náklady jednotlivých zdrojů a proč už nestačí srovnávat jen cenu samotné výroby.

Řeč je o tom, že obnovitelné zdroje sice výrazně zlevnily, ale zároveň si vynucují vysoké systémové náklady. Tedy investice do sítí, akumulace i záložních kapacit. Na druhé straně jádro naráží na jiný problém. Ne tolik na technické náklady, ale hlavně na čas, financování a schopnost vůbec elektrárny v evropských podmínkách postavit včas a bez dramatického prodražení. Právě čas a úrokové náklady podle Mirka rozhodují víc, než si evropská politika připouští.

Míša do debaty přináší druhou podstatnou rovinu. Tedy otázku závislosti. Jádro se často představuje jako cesta k větší energetické nezávislosti, ale ani tady není obraz úplně jednoduchý. Mluví se o dovozu paliva, obohacování uranu, čekacích lhůtách v dodavatelských řetězcích i o tom, že Evropa už dnes nemá plně zachovaný vlastní jaderný průmyslový řetězec. Výsledkem tak není jednoduchá nezávislost, ale spíš odlišná forma diverzifikace rizika.

Debata o tom, proč se Evropa k jádru vrací pozdě, draze a v situaci, kdy už dávno nejde jen o emise, ale i o čas, kapitál a strategickou odolnost.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 70. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jiřím Tylečkem, hlavním analytikem XTB, o tom, jak současné napětí na Blízkém východě mění pohled na komoditní trhy, energetiku i širší ekonomické souvislosti. Výchozím bodem je Hormuzský průliv, ale debata rychle ukazuje, že nejde jen o krátkodobý šok na trhu, nýbrž o otázku, jak hluboká je evropská závislost na dovážených energiích a jak rychle se může geopolitické riziko propsat do cen.

Řeč je o ropě, plynu i zlatě, ale také o tom, proč trhy v podobných situacích nefungují přímočaře. Jiří Tyleček vysvětluje, proč se do cen promítají rizikové přirážky, proč je dnes Evropa mnohem citlivější na vývoj kolem LNG a proč ani zlato nemusí v době krize automaticky růst. Vedle toho se dostává i na rozdíl mezi Brentem a americkou ropou WTI nebo na to, jak mohou státy Perského zálivu reagovat tlakem na vlastní rezervy.

Důležitou částí debaty je i evropská energetická budoucnost. Tyleček mluví o tom, že současná situace může Evropu dál tlačit k obnovitelným zdrojům a k jádru, zároveň ale ukazuje, jak těžké je v evropských podmínkách reagovat rychle a ve větším měřítku. Do hry vstupuje i uhlí, dlouhodobá závislost na dovozu a otázka, zda si Evropa umí vytvořit odolnější energetický rámec pro dobu, kdy se z krizí stává nový normál.

Debata o trzích, které nereagují jen na válku, ale hlavně na nejistotu, závislost a limity evropské energetické politiky.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 69. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, a Josefem Průšou, zakladatelem Prusa Research, o tom, co dnes skutečně ohrožuje evropský průmysl. Nejen tradiční výrobu, ale i technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou. Hlavním tématem je tlak Číny, ztráta výrobního know-how, nerovné podmínky na trhu a otázka, proč už dávno nejde jen o cenu, ale také o bezpečnost a schopnost Evropy udržet si strategické obory.

Řeč je o 3D tisku jako klíčové technologii pro vývoj, prototypování i budoucí návrat části výroby zpět do Evropy. Josef Průša popisuje, jak čínská konkurence těží ze subvencí, jak funguje tlak přes patentové přihlášky i proč mohou být levné technologie zároveň bezpečnostním rizikem. Debata se tak postupně posouvá od průmyslové konkurenceschopnosti k širší otázce ekonomické a technologické suverenity.

Honza Rafaj k tomu přidává evropský rozměr celé debaty. Tedy otázku, proč Evropa neumí dostatečně chránit své vlastní šampiony, proč podceňuje strategický význam některých technologií a proč bude muset začít znovu přemýšlet podnikatelsky. Vedle toho přichází i téma talentu, kyberbezpečnosti a vzdělávání, protože bez lidí, know-how a jasně definovaných priorit nebude mít evropský průmysl v příštích letech silnou pozici.

Debata o průmyslu, který se dnes nebrání jen levnějším dovozům, ale i ztrátě kontroly nad technologiemi, daty a vlastní budoucností.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 68. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují starému tématu v novém politickém balení: dvourychlostní Evropě. Impulsem je návrh německého ministra financí Larse Klingbeila, ale debata jde podstatně hlouběji. A to k tomu, proč Evropa nikdy nebyla skutečně jednorychlostní, jak se liší zájmy jednotlivých států a proč je stále těžší hledat společný ekonomický a politický směr.

Probírají historické kořeny eurozóny, rozdíly mezi severem a jihem Evropy, limity jednotného trhu i otázku, co současné napětí uvnitř EU znamená pro Česko. Řeč je o francouzské a německé ekonomice, o fungování Evropské centrální banky i o tom, proč bude pro menší země stále důležitější schopnost adaptace a vytváření koalic.

Debata o Evropě, která se mění rychleji, než jsou její instituce schopny přiznat.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V novém díle podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Davidem Slánským z KPMG věnují tomu, jak různé země budují obrannou a společenskou odolnost. Debata se opírá o mezinárodní srovnání a konkrétní příklady z Finska, Francie, Polska nebo Estonska. A to od organizace armády a akvizičních procesů přes podporu inovací až po propojení obranného průmyslu s ekonomikou. Slánský má v rámci KPMG na starosti část skupiny specializující se na obranu.

Slánský se Zámečníkem rozebírají například finský model celospolečenské odolnosti, kdy obrana není jen úkolem armády, ale sdílenou odpovědností celé společnosti. Finové zároveň dokázali propojit velké akvizice, například stíhačky F-35, s domácím průmyslem a technologickým know-how. V jiných zemích zase fungují centralizované akviziční instituce, průmyslová konsorcia nebo systémy, které propojují výzkum, firmy a armádu při vývoji nových technologií.

Diskuse se dotýká i podpory obranných inovací. Příklady z Polska nebo Estonska ukazují, jak mohou státní fondy, výzkumné instituce a soukromý kapitál vytvářet ekosystém pro vznik nových technologií. Zaznívá také téma tzv. dual-use startupů a role venture kapitálu při financování technologických inovací využitelných jak v civilním, tak v obranném sektoru.

Jedním z hlavních závěrů je, že nejde pouze o objem peněz vynakládaných na obranu. Klíčové je nastavení systému, dlouhodobé plánování, propojení veřejného a soukromého sektoru a schopnost státu organizovat spolupráci mezi armádou, průmyslem a výzkumem. Jak zaznívá v debatě, moderní konflikty ukazují, že obrana není jen otázkou armády, ale celé ekonomiky a společnosti.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Český třetí pilíř má nízké výnosy a vysoké náklady. Mirek Zámečník a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI v 66. dílu podcastu Odemčeno rozebírají, proč samotné vklady nestačí a klíčem je výnos, jak poplatky dlouhodobě ukusují kapitál a proč by řešením mohly být fondy životního cyklu či automatické zapojení mladých.

Debata o tom, jestli má penzijní systém sloužit jen budoucím důchodům, nebo i širší hospodářské politice – a proč je možná poslední šance ho opravit.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 65. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník vrací k tématu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a Romanem Blažíčkem, dlouholetým jednatelem a nyní ředitelem pro vnější vztahy společnosti Lasselsberger a viceprezidentem evropské keramické asociace, rozebírají problémy energeticky náročných odvětví.Keramický průmysl má v českých zemích více než 140letou tradici a patří mezi obory, které prošly hlubokou transformací.

Moderní závody dnes pracují s nejlepší dostupnou technologií (ve střední Evropě se zdejším energetickým mixem vycházejí nejlépe plynové pece), automatizací a výraznými úsporami energie na jednotku produkce. Přesto čelí strukturálním nákladům, kterých se nedokáží zbavit, ať již se jedná o emisní povolenky v rámci EU ETS, ceny energií či daňové zatížení (energií), jež se promítají do schopnosti obstát na evropském i globálním trhu.Jak zmiňuje Roman Blažíček, energeticky náročné obory průmyslu se dostávají do absurdní a neúnosné situace, kdy jsou provozní náklady zejména kvůli energiím a povolenkám tak vysoké, že jim nepomohou ani stoprocentní investiční dotace na pořízení nejefektivnější technologie.

Další linkou je obchodní politika. Tady má zásadní význam otázka postupného stahování bezplatných povolenek v rámci reformy systému EU ETS při paralelním uplatňování vyrovnávacích uhlíkových cel CBAM na dovozy ze zemí, které nemají stejně vysoké uhlíkové daně nebo ceny emisních povolenek. Ve svém výsledku hrozí bez dalšího ztráta konkurenceschopnosti při vývozu mimo EU, zejména pokud evropské firmy ponesou plné náklady emisí, zatímco část zahraniční konkurence nikoli, a budou se utkávat na trhu třetích zemí či na trhu mimoevropského konkurenta.

Antidumpingová opatření EU vůči některým dovozům keramických výrobků z Číny drží tlak ze strany čínské konkurence pod kontrolou, svůj podíl na evropském trhu však rychle posiluje Indie, jejíž ceny jsou v některých sortimentech velmi nízké, což silně doléhá na evropské producenty. Dohoda o volném obchodu s Indií tak získává pro energeticky náročná odvětví specifický a nepříliš atraktivní obsah: bez vyrovnaných podmínek hrozí další oslabování evropské produkce.A nakonec domácí politika a český „goldplating“, držení tvrdších podmínek, než vyžaduje Komise.

Kompenzace nepřímých nákladů, daňové zatížení energií a využití evropských nástrojů jsou otázky, které naráží na rozpočtové priority. Nejde o zvýhodňování vybraných firem, ale o nezhoršování jejich postavení a zachování rovných podmínek v rámci jednotného trhu EU. Pokud má Česko zůstat průmyslovou zemí, musí si ujasnit, jaké náklady je ochotno nést a jaké podmínky je schopno nabídnout.

65. díl Odemčeno je debatou o tom, kde se dnes skutečně láme konkurenceschopnost českého průmyslu a jak úzce souvisí energetika, regulace a obchodní politika.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 64. dílu Odemčeno bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou konec těžby černého uhlí v Česku. Událost, která by ještě před pár dekádami vyvolala politickou bouři, dnes proběhla téměř potichu. Právě to otevírá prostor podívat se na uhlí bez nostalgie, ale se znalostí historie, ekonomiky a energetické reality. 

Vracíme se k tomu, jak se uhlí stalo palivem průmyslové revoluce a proč bylo na Ostravsku víc než jen surovina. Uhlí formovalo region, jeho sociální strukturu, profesní identitu i rané podoby solidarity a pojištění. V českém prostoru se k tomu přidala i pozdější ideologizace hornictví, která se snažila z tvrdé a nebezpečné práce udělat symbol režimu. 

Druhá linka dílu je čistá ekonomika. Vysvětlujeme, proč se evropská podzemní těžba dlouhodobě dostala do nevýhody vůči povrchovým dolům v Indonésii nebo Austrálii, a jak do hry vstupují ceny elektřiny, náklady a emisní povolenky. Uhlí je cyklický byznys, který umí krátce vydělat v krizích, ale v běžných letech naráží na tvrdou aritmetiku. 

Díváme se i na Polsko, kde uhlí dál drží energetickou bilanci a politiku regionů, přestože je drahé. A pak na českou zkušenost. Útlum po roce 1989 byl bolestivý, ale z makro pohledu zvládnutý. Zůstala ovšem otázka, co s regionem, jehož průmyslová éra skončila. V závěru proto mluvíme o transformaci jako o dlouhé práci, ve které hrají klíčovou roli vzdělání, univerzita a schopnost přitáhnout kvalitu do míst, která mají energii a potenciál, jen potřebují nový motor.



64. díl Odemčeno je debatou o konci jedné epochy a o tom, proč se vyplatí chápat, jak se velké energetické a průmyslové změny propisují do života regionů, firem i veřejných rozpočtů. 

Sledujte nás také na X

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 63. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník potkává s Petrem Hlaváčkem (STAN), náměstkem primátora hlavního města Prahy pro územní a strategický rozvoj. Tématem je Metropolitní plán a jeho význam pro budoucí fungování Prahy, dostupnost bydlení i ekonomiku města jako celku.

Debata se soustředí na to, v jaké fázi se Metropolitní plán nachází, jak probíhá jeho vypořádání s tisíci připomínek a proč je reálné usilovat o jeho schválení ještě v tomto volebním období. Probíráme proces veřejných projednání, digitální zpracování připomínek i to, proč se atmosféra kolem plánování města postupně mění.

Výrazná část dílu se věnuje brownfieldům a dopravní infrastruktuře. Metropolitní plán je staví do centra rozvoje města a pracuje s myšlenkou kompaktní Prahy krátkých vzdáleností. Rozebíráme, proč právě bývalé průmyslové areály představují klíčový zdroj nové bytové výstavby a jak souvisí s kapacitou města a přirozeným rozvojem metropole.

Dostáváme se také k plánovacím smlouvám a jejich ekonomickému významu. Jak funguje dohoda mezi městem, městskými částmi a investory. Co všechno se do nich promítá, od škol a školek přes veřejný prostor až po infrastrukturu. A proč je transparentní metodika klíčem k tomu, aby se rozvoj města nestal zdrojem permanentního konfliktu.

V závěru se dotýkáme změn stavebního zákona, role samospráv při definování veřejného zájmu a rizik, která by pro Prahu znamenalo neschválení Metropolitního plánu. Z ekonomického pohledu jde o časovou hodnotu peněz, schopnost města růst a udržet si funkčnost v prostředí, kde každý rok přibývají tisíce nových obyvatel.

63. díl Odemčeno je věcnou debatou o plánování města jako dlouhodobém ekonomickém rozhodnutí, které ovlivní kvalitu života v Praze na desítky let dopředu.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 62. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují politizaci globalizace a jejím konkrétním dopadům na ekonomiku, obchod a schopnost Evropy prosazovat vlastní zájmy.

Debata se rozvíjí na příkladu dohody EU–Mercosur, která se po více než dvaceti letech vyjednávání stala symbolem toho, jak se obchodní politika dostává do střetu s vnitropolitickými tlaky, regulacemi a bezpečnostními obavami. Probíráme, proč i relativně malé objemy citlivých komodit dokážou zablokovat strategickou dohodu a jaké signály tím Evropská unie vysílá svým partnerům i konkurentům.

Dostáváme se k mechanismům evropského rozhodování, k rozdílu mezi obchodními a komplexními smlouvami a k tomu, jak ratifikační procesy ovlivňují důvěryhodnost EU v globálním prostředí. Politizace obchodu se zde neprojevuje jen v ochraně konkrétních sektorů, ale i v neschopnosti rychle reagovat na změny ve světové ekonomice.

Výrazná část dílu se věnuje globálnímu přeskupování sil. Reakcím jednotlivých zemí na americkou obchodní politiku, proměnám vztahů mezi USA, Kanadou, Indií, Čínou a Evropou a tomu, jak se mění pojetí otevřenosti trhu v době vyšších nákladů, geopolitického napětí a nejistoty. Globalizace pokračuje, ale v jiném režimu, s větším důrazem na transakčnost, vyjednávání a ochranu vlastních zájmů.

V závěru se vracíme k evropskému kontextu. K otázce jednoty, schopnosti hledat kompromisy a k tomu, jak politická fragmentace oslabuje ekonomickou váhu EU. Politizace globalizace zde vystupuje jako dlouhodobý trend, který zvyšuje náklady, zpomaluje rozhodování a klade vyšší nároky na strategické myšlení států i institucí.

62. díl Odemčena je věcnou debatou o tom, jak se mění pravidla globálního obchodu a co to znamená pro Evropu i Česko v prostředí, kde ekonomika a politika přestaly fungovat odděleně.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 61. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vrací se k otázce, která se v Česku řeší pořád dokola. Tedy proč máme spoustu strategií, ale jen málo hmatatelných výsledků.

Debata se točí kolem nové hospodářské strategie vlády a toho, co z ní může v praxi skutečně vzniknout. Řeší se, v čem se tentokrát přístup liší od minulých let, kde se reálně propsaly podněty byznysu a proč je klíčové mít u podobných dokumentů jasné priority, odpovědnosti a časový plán.

Velký kus dílu patří vzdělávání a trhu práce. Propojení škol s firmami, technické a řemeslné obory, duální vzdělávání a práce s talenty v prostředí, kde se struktura ekonomiky rychle mění. Jde o téma, které se roky nedaří v Česku systémově posunout.

Dostáváme se i k inovacím, výzkumu a vývoji a k tomu, proč se soukromé investice u nás pořád lámou na daňové nejistotě a regulatorních bariérách. Mluví se o kapitálovém trhu, start-upech, andělských investorech i o tom, co by firmám reálně pomohlo víc než další dotační program.

V druhé části dílu se pohled posouvá do Evropy a světa. Průmyslová politika EU, vztah k Číně, Green Deal, energetika, obranný výzkum a to, jak se mění evropský pohled na otevřený trh. A jakou pozici by si v tomhle přerodu mělo hledat Česko.

V závěru se vracíme k prioritám. K otázce, co má stát řešit dřív a co později, proč je problém snažit se rozjet všechno najednou a proč bez jasného akčního plánu zůstane i sebelepší strategie jen na papíře.

Nejnovější 61. díl Odemčena je věcná, byznysově ukotvená debata o tom, co dnes českou ekonomiku brzdí a kde se dá relativně rychle pohnout správným směrem.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 60. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vydávají mimo Česko – do Venezuely. Ne kvůli geopolitickým titulkům o Donaldu Trumpovi a Nicolási Madurovi, ale kvůli mnohem staršímu a hlubšímu příběhu o tom, jak může bohatství ze surovin zničit celou ekonomiku.

Hlavním tématem je takzvaná holandská nemoc. Ekonomický mechanismus, kdy prudký příliv peněz z ropy, plynu nebo jiných zdrojů vede k posílení měny, růstu mezd a cen, ztrátě konkurenceschopnosti a postupnému rozpadu domácího průmyslu. Venezuela je v tomhle smyslu učebnicový příklad. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě dnes těží méně než před osmdesáti lety a prakticky žije jen z jednoho sektoru.

V díle rozebíráme, proč samotná ropa není prokletím, ale jak zásadní roli hrají instituce, rozpočtová politika a schopnost „sterilizovat“ ropnou rentu. Dostáváme se k příkladům zemí, které to nezvládly, od Venezuely přes Nigérii až po Angolu, a naopak k Norsku jako zlatému standardu toho, jak se dá surovinové bohatství proměnit v dlouhodobý stabilizační fond a mezigenerační jistotu.

Mluvíme také o tom, proč se rentierské ekonomiky často zadluží právě v době největšího boomu, proč průmyslové ambice kryté clem a ochranou trhu obvykle končí fiaskem a jak rychle se může blahobyt změnit ve spirálu chudnutí, korupce a institucionálního kolapsu.

A nakonec se vracíme domů. Přes litium, nemovitosti a českou posedlost „cihlami“ jako uchovatelem hodnoty. Řešíme, jestli Česku něco jako holandská nemoc vůbec hrozí. A proč jsou pro nás mnohem větším rizikem realitní bubliny, špatně nastavené pobídky a cykly levných a drahých peněz než nějaký budoucí surovinový boom.

Šedesátý díl Odemčena je příběhem o tom, proč náhlé bohatství často přináší víc problémů než prosperity. A proč se vyplatí přemýšlet o stabilitě, institucích a dlouhém horizontu dřív, než přitečou první miliardy.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 59. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady. Ne náhodou. Jejich první společný díl patřil k nejposlouchanějším v historii podcastu. A otázky kolem veřejných financí jsou dnes možná ještě citlivější než tehdy.

V centru debaty stojí státní rozpočet a to, jak ho skutečně číst. Proč se v médiích pracuje s jedním číslem schodku, zatímco analytici sledují jiné. Co znamená „očištění o evropské peníze“ a proč právě tohle číslo lépe vypovídá o tom, jak vláda reálně hospodaří. A také proč může rozpočet na první pohled vypadat hůř, než jaká je jeho skutečná dynamika.

Dostáváme se i k výhledu na další roky. Kde jsou skutečná rizika příjmů, proč nelze spoléhat na opakování „šťastných náhod“ v podobě vyššího růstu a co dnes nejvíc zatěžuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Řeč je i o výkonovém rozpočtování. Ne jako o módním heslu, ale jako o nástroji, který by mohl změnit způsob, jak stát přemýšlí o výdajích.

A v závěru se vracíme k širšímu obrazu české ekonomiky. Proč vysoké investice samy o sobě nezaručují vyšší růst. Jakou roli hraje struktura ekonomiky, evropské fondy a rozdíl mezi „investicí v účetnictví“ a investicí, která skutečně zvyšuje produkční potenciál.

59. díl Odemčena je analytický, obrazný a hlavně velmi praktický návod, jak se dívat na rozpočtová čísla bez politických zkratek – a proč na jejich interpretaci záleží víc, než se na první pohled zdá.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 58. novoročním díle Odemčeno otevírají Mirek Zámečník a Míša Filipová témata, která jim přijdou pro rok 2026 zásadní a zajímavá.

Začínají kapitálovým trhem. Česko má vysokou míru úspor domácností, ale zároveň zoufale málo domácích investičních příležitostí. Většina dlouhodobého kapitálu odtéká do zahraničí. Probírají, co by mohl změnit aktivnější přístup státu, větší využití kapitálového trhu, PPP projekty nebo inspirace ze zahraničí. A to od Polska až po americké „Trump accounts“, které staví na dlouhodobém a trpělivém investování od narození.

Druhé velké téma je bydlení. Nejen jako sociální problém, ale jako makroekonomická brzda. Věnují se novému stavebnímu zákonu, jeho skutečnému potenciálu a také renesanci družstevního bydlení. Rozebírají, proč právě kombinace družstev, bankovního financování a municipální role může přinést dostupnější bydlení bez eskalace cen a jakou roli v tom mohou sehrát chytré finanční struktury, garance a zapojení veřejných pozemků.

Výrazný blok patří obraně a bezpečnosti. Nejen ve smyslu výdajů, ale jejich efektivity. Mluví o tom, proč tradiční dlouhé zadávací procesy selhávají v prostředí rychlého technologického vývoje, jaký potenciál mají obranné start-upy, dual-use projekty a proč se Evropa musí poučit z ukrajinské zkušenosti, pokud nechce investovat miliardy do technologií, které budou při dodání zastaralé.

Dostáváme se i k energetice a malým modulárním reaktorům. Ne jako k jedné stavbě, ale jako k příležitosti pro český průmysl zapojit se do globálního dodavatelského řetězce. Řeší, kde má Česko reálnou šanci uspět, proč dává smysl mezinárodní spolupráce s Británií a Švédskem a proč je lepší mít menší podíl na velkém trhu než se snažit urvat většinu z projektu, který nikdy nevznikne.

Společným jmenovatelem všech témat je konkurenceschopnost a produktivita. Udržet kapitál doma, proměnit veřejné výdaje v růstovou kapacitu, obstát v tlaku Číny, USA i proměn evropské ekonomiky. V závěru se proto vracíme k tomu nejdůležitějšímu: bez dlouhodobé strategie, schopnosti spolupracovat a ochoty dělat strukturální změny se žádný z těchto problémů sám nevyřeší.

58. díl Odemčeno je úvodem do roku 2026, ve kterém bude o čem věcně, bez zkratek a s důrazem na ekonomickou realitu mluvit.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 57. předvánočním Odemčenu bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou rok, který byl pro spoustu lidí pocitově těžký, ale v datech vychází překvapivě lépe, než jak se o něm často mluvilo. Nejde o „všechno je skvělé“, spíš o věcný součet toho, co se v nejdůležitějších veličinách stabilizovalo, co se zlepšilo a kde naopak zůstává napětí.

Začínáme u inflace. Po dvouciferných letech 2022 a 2023 je návrat ke zhruba dvěma a půl procentům velký úspěch, byť o něco výš, než je dvouprocentní cíl ČNB. Probíráme, proč se v ekonomice drží proinflační ohniska a proč by další rychlé „stlačení“ inflace už stálo citelný kus výkonu. Tady se taky vracíme k tomu, jak se letos ukázalo, že jarní prognózy růstu kolem 1,7 procenta byly příliš opatrné, zatímco realita vychází lépe.

Pak přichází trh práce a mzdy. Česko drží extrémně vysokou zaměstnanost a stále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Zároveň se letos výrazně zvedly nominální mzdy a reálné mzdy konečně rostou. Řešíme ale i odvrácenou stranu. Pro ČNB je tlak na mzdy důležitý faktor, který drží inflaci výš, než by chtěla. A zároveň se dál rozevírá nůžky mezi tím, kde lidí přebývá a kde chybí, v průmyslu je to jiné než ve službách, zdravotnictví nebo sociální péči.

Velký blok patří energetické bezpečnosti a odolnosti infrastruktury. Blackout je vždy špatná zpráva, ale je to i tvrdý test, po kterém má smysl udělat detailní pitvu příčin a hlavně připravit konkrétní opatření. V díle mluvíme o tom, co se má vyhodnocovat, proč je klíčové investovat do sítě a dispečerského řízení a proč takové investice mají přednost před „rychlými úsporami“ v rozpočtu.

Díváme se i ven. Trumpova celní politika a její chaotická dynamika ukázala, jak rychle se může změnit prostředí pro exportéry a jak důležité je hledat nové trhy a dohody. Připomínáme také, že geopolitika není jen abstrakce. Týká se obrany, bezpečnosti dodávek, ale i schopnosti Evropy dělat dlouhodobou hospodářskou politiku bez pocitu závislosti. V téhle souvislosti mluvíme i o Číně jako o systémové výzvě pro evropské a české firmy. Ne jako o jedné zprávě v médiích, ale jako o dlouhodobém tématu korporátní strategie, kde se rozhoduje o tom, v čem se s ní dá soutěžit a kde je rozumnější hledat jiné směry.

A do toho všeho vstupuje demografie. Ne jako okamžitá krize, ale jako jistota, která zužuje manévrovací prostor. V závěru se proto vracíme k tomu, co se vyplatí dělat bez ohledu na politické nálady. Investice do vzdělání, digitalizace, automatizace, produktivity a racionální a selektivní přístup k pracovní migraci. Ne ideologicky, ale podle toho, kde jsou skutečné mezery na trhu práce a jaký dopad to má na veřejné finance.

Poslechněte si předvánoční 57. díl Odemčeno. Je to bilance bez dojmových zkratek, opřená o čísla a o to, co se v ekonomice skutečně děje.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 56. Odemčenu mluví Mirek Zámečník s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, jak dnešní česká ekonomika skutečně funguje. Proč prognózy na jaře předpovídaly růst 1,7 %, zatímco realita míří ke 2,5 %. Proč úrokové sazby nejsou tam, kde jsme je čekali. A proč silnější růst přichází za cenu inflace, kterou centrální banka musí dál brzdit.  

Probíráme prudký návrat reálných mezd, které letos rostou rychleji, než se čekalo, a přitom se zatím nepropisují do spotřeby. Mluvíme o rekordních úsporách domácností, které se koncentrují v nejvyšších příjmových skupinách a drží zpátky dynamiku celé ekonomiky. Vysvětlujeme, proč firmy stále šetří, proč investice do strojů nepřekračují úroveň před covidem a proč se český průmysl už šest let nepohnul z místa.  

Dostáváme se i k velkým strukturálním tématům. Diverzifikace exportu pomalu posouvá Česko dál od Německa, ale jen v omezené míře. USA zůstávají překvapivě silným trhem, zatímco závislost na Číně se mírně snižuje. Zároveň se ukazuje, že česká ekonomika stojí na velmi křehkém investičním základu. Růst příštích let bude záviset na tom, zda se podaří rozhýbat soukromé investice a zvládnout tlak vysokých veřejných výdajů, včetně nákladných infrastrukturních projektů a přípravy nových jaderných bloků.  

Řešíme také roli trhu práce. Příliv pracovních sil z Ukrajiny pomáhá firmám, ale zároveň oddaluje tlak na růst produktivity. Ta je dnes jedním z nejzávažnějších slabých míst celé ekonomiky. A týká se jak průmyslu, tak veřejného sektoru. Bavíme se o tom, co mohou udělat vlády, centrální banka i firmy, aby se produktivita konečně začala zvedat.  

A v závěru přichází klíčová otázka měnové politiky. Jak centrální banka zareaguje na vyšší růst mezd, nejasnou fiskální politiku a riziko přehřátí spotřeby. Podle Šindela bude ČNB spíše držet stabilitu sazeb, s mírným jestřábím tónem, což už dnes podporuje kurz koruny.  

Epizoda je analyticky nabitá, ale zároveň ukazuje jednoduchou pravdu. Česká ekonomika má šanci růst rychleji, pokud konečně rozhýbe investice, zlepší řízení veřejných rozpočtů a udrží stabilní měnovou politiku. Bez toho budeme dál stát na místě. I když čísla porostou.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách i na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Veřejné zakázky nejsou okrajové téma. Každý rok se přes ně v Česku protočí zhruba bilion korun. A na jejich kvalitě závisí, jestli veřejné instituce nakupují efektivně, transparentně a s kontrolou. Jenže ve státě neexistuje žádná centrální autorita, která by dlouhodobě sledovala kvalitu zadávání. Tu roli dnes paradoxně zastává Datlab Jiřího Skuhrovce, který si data o zakázkách sám sbírá, čistí a vyhodnocuje. 
V 55. Odemčenu se Mirek Zámečník ptá Jiřího Skuhrovce na to, jak české zadávání vypadá po patnácti letech zkušeností. Proč jsou některé instituce výrazně lepší než jiné, jak velký rozdíl dělá odborný procurement tým a co se dá poznat z dat, i když nevidíme jednotlivé korupční kauzy přímo.
Mluvíme o tom, jak Lesy ČR vyrostly na „best practice“, proč letos ocenění dostal i Dopravní podnik Praha a jaký dopad mělo dozimetrické období na data o zakázkách. Řešíme také zdravotnictví. Jediný sektor, kde do cen reálně není vidět, protože se skrývají skrze „suklmax“ a zpětné bonusy. Bavíme se o rozdílu mezi čistě vysoutěženou zakázkou a zakázkou, která je už od začátku nesmyslná, a proč se 85–90 % českých IT projektů stále soutěží jen na nejnižší cenu. 
Dostáváme se i k příkladům institucí, které se zásadně zlepšily. Třeba Nemocnice Na Homolce, kde výměna managementu po kauzách během tří let proměnila celý režim nákupu. A naopak k místům, kde se kvalita láme nejvíc. Tedy u přípravy zakázek, průzkumu trhu a následné kontroly toho, co bylo skutečně dodáno.
A hlavně: ptáme se, jestli se české veřejné zakázky posouvají správným směrem. Podle Skuhrovce se krade méně než před patnácti lety, kultura je lepší, ale pořád chybí důraz na kvalitu výsledků. Bez lidí, kteří umí zakázky připravit, vyhodnotit a následně zkontrolovat, to dál nepůjde.
Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

Klimatická politika se často ztrácí v detailech. Přitom jde o jeden z mála globálních problémů, který vyžaduje koordinaci stovek zemí. Ale také ochotu přiznat si, co je reálné a co jen politické přání.

V 54. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Míšou Filipovou o tom, co skutečně přináší klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Jak vypadá dnešní mapa největších emitentů, proč globální finance nestačí potřebám rozvojových zemí a kde naráží snaha zrychlit dekarbonizaci přes uhlíkové trhy.

Rozebíráme, proč jen desetina klimatických investic směřuje do rozvojových zemí, proč jejich potřeba do roku 2030 míří ke 2,4 bilionu dolarů ročně a proč nadace typu Tropical Forests Forever fungují jen tam, kde je jasné vlastnictví, kontrola a místní důvěra. Mluvíme o rizicích neokolonialismu, o tom, jak snadno se dá s uhlíkovými kredity podvádět a proč bez jejich zprůchodnění nepůjde naplnit ani evropské cíle.

Podíváme se i na dnešní klíčové hráče: Čínu, která je největším emitentem, ale zároveň světovým výrobcem solární a bateriové techniky. USA, kde federální politika kolísá, ale Kalifornie dekarbonizuje tempem srovnatelným s Evropou. A Evropskou unii, která i přes ambiciózní závazek –90 % emisí do roku 2040 naráží na limity konkurenceschopnosti a složité vyjednávání o cenách uhlíku.

V závěru se dostáváme k tomu podstatnému: proč globální emise stále rostou, ale současně jsme blízko okamžiku, kdy začnou klesat. A co rozhodne o tom, zda se svět přiblíží oteplení o 2,7 °C, nebo výrazně méně.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

České bydlení se léta zasekává na kombinaci přeregulovaného stavebního řízení, nedostatku bytů ve velkých městech a slabé motivace obcí k rozvoji.

V 53. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Martinou Sieber, ekonomkou a expertkou na bytovou politiku z ČSOB, o tom, jestli nový stavební zákon konečně dokáže tuhle zemi „odemknout“ pro rychlejší výstavbu. A jak k tomu mohou přispět chytré ekonomické nástroje.

Řeč přijde na zásadní novinku v podobě uznání bydlení jako veřejného zájmu, zkrácení povolování hromadného bydlení z dnešních 10–12 let na jednotky měsíců a proměnu stavebních úřadů v „úřady rozvoje“. Probíráme integraci desítek razítek do jednoho řízení, novou kategorii hromadného bydlení nad 100 bytů, ale i to, jakou roli mohou sehrát prefabrikace, moderní stavební technologie a rychlé uvolnění kapacit, pokud má Praha dohnat deficit odhadovaných 150 tisíc bytů.

Druhá část rozhovoru se zaměřuje na poptávkové stimuly a regiony mimo Prahu a Středočeský kraj. Kdy dává smysl dotovat poptávku. Tedy například při obnově starších domů na venkově, výkupech nemovitostí „po babičce“ nebo podpoře mladých rodin.

A kdy naopak stimuly jen zvednou ceny bez nové výstavby. Řešíme NIMBY efekt, rozpočtové určení daní, možnost sdílet část DPH ze staveb s obcemi a motivovat je k tomu, aby rozvoj nebrzdily, ale plánovaly infrastrukturu i nové bydlení.

Třetím pilířem je družstevní bydlení jako chytrý návrat k české tradici. Jak může fungovat model, ve kterém obec poskytne pozemek, banka financuje až 80 % nákladů, domácnosti postupně doplňují vlastní „equity“ a zároveň se lépe hlídá spekulace i extrémní růst nájmů?

Na příkladu Hanušovic se bavíme o tom, jak může vypadat dobře nastavený družstevní projekt v obci, která rozhodně není „v zóně prosperity“. A proč dává smysl, aby stát nebo bankovní sektor připravil pro starosty srozumitelnou „kuchařku“ místo toho, aby každý začínal od nuly.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Jestli má Česko z „montovny“ přerůst do země vlastních nápadů, musí se změnit prostředí pro startupy. Tedy víc chytrého kapitálu doma, jednodušší pravidla, míň byrokracie.

V 52. Odemčenu Miroslav Zámečník s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Martinem Jiránkem (předseda České startupové asociace) pojmenovávají, proč nám utíkají firmy i výnosy, a co zafungovalo ve Švédsku či Británii.

Řeč je o ESOPech, „startupovém zákonu“, daňově-regulatorním sandboxu a zapojení penzijních fondů do VC, ale hlavně o tom, jak dostat korporace k roli prvních zákazníků a zrychlit cestu od šuplíku k trhu. Krátce, prakticky, bez ideologie, aby české nápady zůstávaly doma a rostly rychleji.

Co v epizodě probíráme srozumitelně a bez ideologie:

• Kde dnes Česko ztrácí: méně startupů a násobně méně VC peněz než ve srovnatelných zemích (typicky Švédsko) a častý odchod firem do ciziny za kapitálem.

• ESOP konečně na startu — a co ještě doladit, aby zaměstnanecké podíly fungovaly i pro externisty a v rané fázi motivovaly, ne brzdily.

• „Startupový zákon“: jasná definice, zrychlené procesy, jednodušší najímání talentů, daňové pobídky pro investory. Proč pomohly ve Španělsku a jak to udělat česky.

• Regulatorní/daňový sandbox: vymezené hřiště (řádově stovky firem), kde se prototypuje zdanění výzkumu a inovací bez byrokratické paralýzy.

• Kapitál, kapitál, kapitál: proč mají peníze do VC plynout i z penzijních fondů (švédská zkušenost), jak nastavit české schéma po britském vzoru EIS a proč bez toho scale-up nevznikne.

• Komercializace vědy: od šuplíku k prvnímu zákazníkovi. Co se naučit od TUM/Rakouska a jak do toho nacvaknout korporace jako první referenční klienty.

Padnou i praktické otázky: Jak zjednodušit odpisy na R&D, aby pravidla vyhovovala i finančáku? Jak nastavit „FlexiWorker“ legálně a férově? Jakou roli má sehrát Svaz průmyslu a banky? A co může vláda změnit rychle a měřitelně už v příštím volebním období?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Z čínské pětiletky se nás týká víc, než si myslíme. V 51. Odemčenu Miroslav Zámečník s Míšou Filipovou rozebírají, co může další plánování v Pekingu znamenat pro Evropu i Česko. Tedy od technologií přes obchod až po politiku.

Co v epizodě probereme srozumitelně a bez ideologie:

- Kde už je Čína globálním lídrem (EV, baterie, soláry) a kde stále zaostává (proudové motory a civilní letadla, špičkové čipy a EUV, precizní obráběcí stroje, biotechnologie/farma, vyspělé materiály).

- Jak funguje „síla soustředění“. Tedy masivní státní podpora, která v některých sektorech vytvořila přebytečné kapacity, deflační tlak a tlak na export.

- Proč má země zároveň vysokou nezaměstnanost mladých a realitní bublinu . A jak to brzdí domácí spotřebu, kterou Čína potřebuje zvednout.

- Co čekat od další pětiletky: víc autonomie v technologiích, víc peněz do AI a robotizace, pokračování průmyslové politiky „víc téhož“.

- Jak by měl reagovat Západ (a Česko): jasná pravidla proti dumpingu, chytré clo/antisubvence, důraz na lokální výrobu v citlivých řetězcích, de-risking místo decouplingu a důsledná obrana férové soutěže.

- Kde jsou příležitosti pro nás: specializace v precizním strojírenství, polovodičové vybavení, materiály, energetická infrastruktura, a hlavně schopnost „dodat kvalitu“ tam, kde Čína stále dohání.

Padnou i praktické otázky. Tedy například jak chránit evropský trh, aniž by se rozbil? Co z čínské průmyslové politiky využít (a co rozhodně ne)? Jak si včas pohlídat strategické obory a zároveň nezabít konkurenci?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Dotace nejsou sprosté slovo, ale ani univerzální lék. V jubilejním Odemčenu #50 se s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se podíváme střízlivě na to, co dotace jsou, kde dávají smysl a kde už spíš škodí. Projdeme typy (investiční vs. provozní), proč jich u nás máme tolik a proč se „čerpání“ často zaměňuje za skutečný přínos.

Bez ornamentů pojmenujeme hlavní potíže:

– Rozdrobenost programů a obří administrativa, která zvýhodňuje zkušené „žadatele“, ne nejlepší projekty.

– Dotační závislost: když polovinu investice platí erár, firmy si netvoří rezervy a čekají na další kolo.

– Křivení soutěže a majetková nerovnost, když výběrové dotace posilují jen část trhu.

– Vysoké náklady příležitosti: kdyby část podpory běžela jako revolvingové nástroje, dnes by se v ekonomice otáčely stovky miliard.

Co doporučujeme místo plošného rozdávání:

– V příští evropské sedmiletce omezit investiční dotace podnikům a přepnout na finanční nástroje: zvýhodněné úvěry, záruky, venture/venture-debt a fond-fondů. Peníze se vracejí a mohou podpořit více projektů.

– Více „ex-post“ podpory: podmíněné granty po úspěchu (izraelský model), ne předem.

– Jednoduché a předvídatelné daně pro inovace: jistější R&D superodpočet, srozumitelný patent box, jasná metodika, aby se firmy nebály kontrol.

– Chytré veřejné zakázky a sandboxy: menší losy, předkomerční nákupy, rychlý most z pilotu do rutiny.

– Cílená pomoc tam, kde je veřejný zájem a trh to sám neudělá (např. infrastruktura), ne „pocukrovat“ všechny stejně.

Mluvíme konkrétně. Tedy proč jsme místo dálnic stavěli rozhledny, jak fungují podmíněné granty, co umí záruky NRB a jak přesměrovat podporu tak, aby zrychlila produktivitu, ne excelové tabulky.

Méně dotací z principu, více nástrojů, které vracejí peníze do oběhu a zvyšují efektivitu. Kdo platí, kdy a co za to dostaneme, tohle si v Odemčenu #50 řekneme nahlas.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Start-upy nejsou móda, ale chybějící motor růstu. V Odemčeno #49 řešíme, proč Česko i přes vysoké úspory domácností a investice firem roste pomalu. A jak omladit strukturu ekonomiky, aby vznikalo víc inovativních firem a víc z nich zůstávalo doma.

Podíváme se na to, co brzdí ekosystém a jak to napravit. ESOP tak, aby motivoval a neředil kontrolu (zvláštní podíly bez hlasovacích práv + „no tax before cash“). Jasná definice start-upu a právní rámec, který se dá reálně použít. Sandboxy s koučinkem regulátora místo papírových slepých uliček. One-stop-shop po francouzsku, víceletá podpora „mladých inovativních společností“ po finsku a podmíněné granty, které se při úspěchu vrací po vzoru Izraele.

Řešíme i peníze. Jak zapojit penzijní a další dlouhé úspory do fondů rizikového kapitálu přes model fond-of-funds. Jak přestat trestat neúspěch a hodnotit portfolia, ne jednotlivé střely. Co změnit u OSVČ, aby due diligence neodradilo investory. Proč dává smysl speciální víza pro technologické týmy a zároveň větší důraz na matematiku, přírodní vědy a informatiku už od základní školy.

Přidáme fakta pro orientaci. V Česku působí zhruba dva tisíce start-upů, tedy kolem 167 na milion obyvatel. Estonsko je na zhruba pětinásobku, evropský průměr je výš než my, USA ještě výš. Nejde o závist. Jde o recept, jak to dohledat: méně formulářů, víc kapitálu a jasných pravidel. A hlavně, kupovat výsledky, ne litry inkoustu.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.

Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost:

- Silnější primární péče a prevence ve firmách

- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)

- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)

- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu

- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.

Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.

Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:

- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)

- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď

- A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.

Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ceny potravin nejsou spiknutí ani osud. V Odemčenu číslo 47. Mirek s Míšou rozebírají, co skutečně zdražuje potraviny a co s tím. Srovnáme Česko s Polskem (cenově jsme si dnes velmi blízko) a ukážeme, proč debata často míří vedle.

Bez ideologie projdeme mýty i „zkratky“:

- Proč nula na DPH nezlevní jídlo těm, kteří to nejvíc potřebují a stojí desítky miliard

- Co ve skutečnosti znamená „potravinová soběstačnost“ (vyšší ceny, nižší bezpečnost)

- Jak do cen promlouvají světové komodity, energie a poptávka v USA/Číně

- I to, proč evropské dovozní limity drží některé položky nahoře.

A hlavně řešení! Adresná pomoc místo plošných slev (neúplné rodiny s dětmi, nízkopříjmoví senioři), chytřejší daně a bonusy namísto drahých všeobecných opatření a férová podpora farmářům. Tedy platit krajinu a pestrost. Ne jen na dominantní hektarové dotace, odstupňované podle velikosti podniku.

Méně kouzel, víc čísel a jednoduchá otázka. Kdo to zaplatí a kdy?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Volby nejsou soutěž pohlednicových slibů. Miroslav Zámečník a Michala Filipová odhalují, co dnešní programy opravdu znamenají pro ekonomiku i vaši peněženku.

Ale také to, proč kampaně „zinfantilněly“, jak jsme rezignovali na debaty o zdravotnictví a důchodech a proč místo reforem řešíme jen rychlé dávky a valorizace. V novém Odemčenu vysvětlujeme, co dává u daní smysl (míň danit práci, jednodušší DPH), co jsou líbivé slepé uličky (nula na potraviny, která stojí všechny) a proč dluh není zadarmo: Česko si půjčuje dráž než eurozóna, a i tak se tváříme, že to nic neznamená.

Projdeme oblíbené předvolební „zkratky“ jako jsou cenové stropy energií, dotované hypotéky, státního developera či potravinovou soběstačnost a bez emocí vám ukážeme jejich reálné náklady a vedlejší efekty. A taky to, proč „nejdu volit“ není protest, ale tichá podpora horšího výsledku.

Tahle epizoda je pozvánka k dospělé politice. To znamená méně kouzel, víc čísel, a především otázka u každého slibu, kdo to zaplatí a kdy.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Evropa tlačí na elektromobilitu, ale trh uhýbá a průmysl hledá kyslík. Co se skutečně odehrálo na jednání zástupců automobilek s předsedkyní EK 12. září a jaké korekce kurzu jsou realistické, pokud nechceme jen předat trh Číně? Miroslav Zámečník to probírá s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Zdeňkem Petzlem (výkonný ředitel AutoSAP).

Co se v epizodě dozvíte:

• Jaké závěry a sliby padly k revizi CO₂ norem a k roku 2035 a jaké manévrovací okno vůbec existuje.

• Proč aktuální přepočty u plug-in hybridů uměle vytlačují technologii z trhu – a komu tím Evropa nahrává.

• Regulace vs. realita: povinných 25 % BEV vs. zhruba 15 % skutečných prodejů, tři čtvrtiny registrací tvoří firemní flotily a co to dělá s residual value a leasingem.

• Jak hrají roli Čína, cla, servisní síť, záruky a proč „levná elektromobilita vyrobená v EU“ naráží na náklady vstupů.

• Co znamená technologická neutralita v praxi a proč se bez ní rozumná dekarbonizace neobejde.

• Co může udělat Česko hned: nastavení podmínek pro investice a retooling, gigafactory, přetahování výroby ze západu, rychlá koalice států v Radě EU a regionální spolupráce V4+.

Poctivá, debata bez sloganů o tom, co můžeme v příštích 12–24 měsících ztratit, ale i získat.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má Česko jednu z nejvyšších měr úspor v EU, ale důvěru střadatelů podkopáváme retroaktivními zásahy? Co udělaly poslední změny se stavebním spořením, proč dnes sektor hlásí „uvěrovanost“ okolo 130 % (úvěrů je víc než vkladů) a jak tenhle tradiční produkt modernizovat místo „vypínat“?

Ve 44. epizodě Odemčeno si Miroslav Zámečník povídá s Liborem Vošickým (prezident Asociace českých stavebních spořitelen, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny) a Patrikem Nacherem (poslanec hnutí ANO a místopředseda hospodářského výboru). Probíráme, co se v tomhle volebním období stalo se státní podporou, proč je důvěra klíčová a jak vrátit smysl spoření i investicím tak, aby peníze pracovali pro českou ekonomiku.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co s trhem udělaly retroaktivní změny u běžících smluv a proč to ničí důvěru

– Proč roste poptávka po úvěrech ze stavebka, zatímco vklady klesají, a jak vrátit systém do rovnováhy

– Jak dát stavebnímu spoření „2. dech“: vyšší podpora pro mladé do 35 let, širší účel (např. vzdělávání), úvěr na družstevní podíl

– Jak sladit produkty přes životní cyklus: spoření na vzdělání → bydlení → penze (kombinace spoření a investování)

– Co si vzít z Polska (PPK, defaultní „life-cycle“ fondy, domácí kapitálový trh) a proč Česko potřebuje recyklovat úspory doma, ne je vyvážet na zahraniční burzy

– Proč má stát podporovat spoření nejen penězi, ale hlavně stabilními pravidly bez (byť nepřímé) retroaktivity

Tohle je epizoda o vizi, předvídatelnosti a chytrém propojení úspor s investicemi do bydlení, vzdělání i kapitálového trhu. Když víme, co chceme za 5–10 let, můžeme tomu přizpůsobit produkty i politiku, a přestat prošustrovávat potenciál českých střadatelů.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má letos Evropa skokově víc registrovaných elektromobilů, zatímco benzín a nafta ztrácí? Kdo si drží zisky a marže, a kdo bojuje o přežití v cenové válce s Čínou? A jak se do téhle mapy promítá Škoda Auto, od modelového mixu po návratnost kapitálu?

Ve 43. epizodě Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová dívají na auta jako byznys. Řešíme tržby a ziskovost velkých hráčů (VW zhruba 357 mld. USD tržeb, Toyota nejvyšší absolutní zisk), extrémy provozních marží (Ferrari zhruba 29 %), ale i to, proč má Tesla solidní marži a přesto nízké ROCE. Probereme, co znamená evropský obrat k BEV a hybridům (BEV cca 15,6 % prodejů za 7 měsíců; diesel už jen zhruba 9,5 %; hybridy zhruba 2,25 mil. kusů, včetně mild hybridů), kde Čína reálně stojí v Evropě (podíl zhruba 5,1 % dnes, odhady zhruba 12 % do 2030) a proč je klíčová servisní síť a důvěra ve značku.

Zastavíme se i u baterií: závislost na Asii, nákladový dopad a co by znamenala „evropská“ výroba. A samozřejmě Škoda: silné měsíce v evropské top 3, meziroční růst, posun portfolia k elektromobilům a lekce z Číny i Indie o tom, jak trefit cenu, vkus a marži.

Co si z epizody odnesete:

– Kdo skutečně vydělává v globálním autoprůmyslu a proč

– Jak se proměňuje evropský mix pohonů a co to udělá s dodavateli a zaměstnaností

– Reálný dopad čínské konkurence v EU vs. mimo EU

– Proč je Škoda momentálně „case study“ dobře nastavené nabídky a nákladů

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Proč Česko zvládá platit kartou v bezobslužném obchodě na vesnici, ale u státu pořád narážíme na formuláře a fronty? A jak moc s námi pohnul covid, BankID a veřejno-soukromé partnerství, díky kterému se digitální služby staly masovou realitou?

Ve 42. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Pavlem Kolářem (garant digitální agendy a finanční bezpečnosti v ČBA) a Markem Růžičkou (CEO BankID). Probíráme, kde stojíme v evropském srovnání, co šlo rychle díky bankám a proč státní digitalizace často vázne. Řeč je i o tom, co přinese evropská „peněženka“ digitální identity a jak z ní vytěžit nové služby a byznys modely.

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak BankID během covidu zrychlilo nástup e-služeb (datové schránky, sčítání lidu, rezervace na očkování) a proč dnes mluvíme o 6,5 mil. vydaných identit a 5 mil. uživatelů

– Proč banky dávají státu identitu zdarma a vydělávají až v soukromém sektoru (onboarding, zaručený digitální podpis, ověřování věku)

– Kde digitalizace táhne: MPSV „Jenda“, zdravotní pojišťovny, bezobslužné prodejny na venkově (už zhruba 150) – a kde naopak zaostává energetika

– Co je evropská peněženka digitální identity (eIDAS 2.0), proč má být v celé EU nasazená nejpozději do prosince 2026 a jaké služby může propojit napříč státy

– Proč je klíčová spolupráce státu a bank (od základních registrů po pomoc uprchlíkům z Ukrajiny) a jakou roli hraje důvěra, uživatelská jednoduchost a kyberbezpečnost

– Co obnáší „digitální ústava“ (právo na e-služby), proč se její plnění posouvalo a co musí přijít, aby se Česko posunulo z průměru v DESI

Digitální Česko nevznikne překlápěním papíru do PDF, ale chytrým propojením identit, dat a procesů, kde stát i firmy táhnou za jeden provaz. Tohle je epizoda o tom, co už funguje, co brzdí a co může během pár let změnit hru.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má „paliativní“ v Česku stále nálepku „terminální“, když ve skutečnosti jde o přístup, který zlepšuje kvalitu života často celé roky? Jak je paliativní péče dostupná napříč kraji, kdo ji platí a proč je klíčová otevřená komunikace s pacientem i rodinou?

Ve 41. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Monikou Markovou, předsedkyní Fóra mobilních hospiců a ředitelkou mobilního hospice v Litoměřicích. Mluvíme o kontinuu kurativní a paliativní léčby, o tom, jak fungují nemocniční konziliární týmy (v úhradové vyhlášce od roku 2022), jak vypadá domácí hospic „v terénu“ a proč Česká republika potřebuje lepší síť služeb i méně bariér v úhradách.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co paliativní péče opravdu je a proč nezačíná až „na konci“

– Jaká je doporučená kapacita (orientačně jeden hospic a tým na 100 tisíc obyvatel) a kde jsou dnes „bílá místa“

– Proč některé kraje (např. Vysočina) zvládají pokrytí lépe a kde chybí atestovaní lékaři či smlouvy s pojišťovnami

– Jak prakticky vypadá domácí paliativní péče: plánování scénářů, 24/7 dostupnost, spolupráce rodiny a týmu

– Jak se paliativa financuje (vícezdrojově) a kde naráží na zbytečné regulace

– Proč je zásadní dříve vyslovené přání a plán péče – a jak chrání vůli pacienta i rodiny

– Co si vzít z dánské praxe a proč má smysl propojovat nemocnice, hospice a terénní služby

Paliativní péče není rezignace. Je to promyšlená, multidisciplinární práce s příznaky, hodnotami a přáními – v nemocnici, v hospici i doma. Tohle je epizoda o dostupnosti, kvalitě i ekonomice péče, která se týká každého z nás.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč jsou některé regiony v Česku dlouhodobě v útlumu, i když peníze nechybí? A proč je pro obce často jednodušší stavět rozhledny než dobře fungující školu nebo čistírnu?

Ve 40. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Daniel Prokop z PAQ Research zaměřují na příčiny regionálních nerovností. Od rozpočtového určení daní, přes podfinancované školství a daně, které „vysávají“ kupní sílu z venkova, až po nefunkční dotační logiku.

Co se v epizodě s šéfem PAQ Research dozvíte:

– Proč jsou malé obce nucené šetřit a velká města neumějí investovat

– Jak špatně nastavený daňový mix znevýhodňuje nízkopříjmové a chudé regiony

– Co brání spolupráci obcí a co by ji mohlo odblokovat

– Proč nám nestačí rozhazování evropských peněz bez systému

– A jaké reformy by přinesly lepší služby, vzdělávání i životní úroveň

V epizodě nabízíme konkrétní návrhy změn, které mohou posílit slabé regiony. A zároveň přestat trestat ty, kdo se snaží. Mluvili jsme o společenstvích obcí, přímých incentivách pro starosty i novém rozpočtovém modelu, který by odměňoval spolupráci, nikoliv roztříštěnost.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Minimální mzda v Polsku a Litvě roste tempem, o kterém se Česku může jen zdát. Proč se naši sousedé nebáli agresivního zvyšování, zatímco u nás převládá opatrnost? A co by se stalo, kdybychom minimální mzdu skokově dorovnali na jejich úroveň?

Ve 39. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Míša Filipová dívají na rozdíly ve výši minimální mzdy v regionu, jejich příčiny a důsledky. Řeší strukturu ekonomiky, roli odborů, politické priority a fenomén pracovní mobility, od polského exodu do Británie až po českou neochotu měnit místo či obor.

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč Polsko a Litva vsadily na „mzdovou šokovou terapii“

– Jak se vyšší minimální mzda promítá do kupní síly a domácí poptávky

– Které skupiny zaměstnanců a regiony by u nás byly skokovým růstem ohroženy

– Jaké by byly dopady na zaměstnanost, ceny a veřejné finance

– A proč se Česko bez růstu produktivity z pasti nízkých mezd nedostane

Debata o minimální mzdě není jen o číslech na výplatní pásce. Týká se konkurenceschopnosti, životní úrovně a strategického směřování celé ekonomiky. Poslechněte si, proč se v regionu rozcházejí cesty a co by znamenalo, kdybychom se vydali po té polské.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Refinanční tsunami na obzoru! V příštích dvou letech bude nutné přefinancovat hypotéky v objemu přes 900 miliard korun. Koho čeká cenový šok a komu se naopak uleví? A co s tím udělá trh?

Ve 38. epizodě Odemčena rozebírají Miroslav Zámečník a hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, jak se refinanční vlna z let hypotečního boomu promítne do domácích rozpočtů, cen nemovitostí a celé ekonomiky.

Co se v epizodě dozvíte:

– Kdo bude při refixaci tratit a komu se paradoxně uleví

– Proč jsou ceny nemovitostí tak vysoko i přes vysoké sazby

– Jak se liší český hypoteční trh od Polska nebo USA

– A proč bez strukturálních reforem dál zůstaneme „dýchavičnou ekonomikou“

Refinancování hypoték se netýká jen bank a klientů. Má přímý vliv na trh práce, inflaci i přístup k bydlení pro mladé. Poslechněte si, co říkají data a proč se bez změny nabídky nehneme z místa.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Nezaměstnanost nízká, inflace klesá, reálné mzdy rostou. A přesto se většina Čechů cítí hůř než před covidem. Proč je nálada ve společnosti tak špatná, když data vypadají nadějně? A co všechno se vlastně do „pocitu prázdné peněženky“ promítá?

Ve 37. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová vydávají po stopách českého (ne)blahobytu – a to od oficiálních statistik přes výdaje na bydlení až po strukturu spotřebního koše.

Co se v epizodě dozvíte:

- Proč má Česko nejnižší ohrožení chudobou v EU, ale Češi si připadají chudí?

- Kde leží hranice mezi statistikou a realitou, a proč decily často nestačí?

- Jaký vliv má drahé bydlení, fixace hypoték nebo zdražené rohlíky na náladu ve společnosti?

V nové epizodě mluvíme nejen o tom, komu reálně rostou příjmy, ale také o tom, proč se část společnosti cítí opomíjená. Vysvětlujeme, proč se nevyplácí podceňovat psychologii voliče a proč může být „pocit prázdné peněženky“ silnějším motivem než jakákoli makroekonomická tabulka.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Družstevní bydlení zažívá renesanci. Co bylo ještě nedávno považováno za relikt minulosti, se dnes stává jedním z posledních dostupných způsobů, jak v Česku bydlet. Ve 36. epizodě podcastu Odemčeno diskutuje Miroslav Zámečník s poslancem ODS Jiřím Havránkem a předsedou představenstva Buřinky Liborem Vošickým o tom, proč se k družstvům začínají vracet i developeři, banky i politici.

Co se v epizodě dozvíte:

- Kdo si dnes může dovolit vlastní bydlení?

- Jak funguje financování družstevních bytů?

- Co tomu všemu brání, a jak to změnit?

Dozvíte se, proč stát zaspal, co může změnit přístup obcí, a proč by kuchařka pro družstva mohla být jedním z nejefektivnějších nástrojů bytové politiky. Nechybí ani příklady ze zahraničí – od newyorského mrakodrapu Dakota po švýcarské neziskové modely.

„Družstevní bydlení je kvazi-vlastnictví. A možná i proto má šanci být řešením krize dostupnosti,“ shrnuje Zámečník.

Poslouchejte na YouTube a všech podcastových platformách.

Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 35. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na ekonomicky i společensky výbušné letní téma - sklizeň a ilegální migrace.

Co se stane, kdyžAmeričané zavřou hranice, ale nemá kdo sbírat úrodu?

Ve Spojených státech tvoří migranti až 73 % sezónní pracovní síly v zemědělství, a z toho téměř polovina pracuje nelegálně. Prezident Donald Trump se chlubí tvrdými zásahy proti ilegálním přistěhovalcům, ale pole na Floridě i jinde zůstávají prázdná.

Ovoce a zelenina hnijí. Bez levné pracovní síly z Mexika, Guatemaly nebo Salvadoru se americké zemědělství zkrátka neobejde.

Zámečník s Filipovou vysvětlují, proč je současný stav výsledkem dlouhodobého tichého konsenzu mezi farmáři, vládou a spotřebiteli, jaké dopady má agresivní politika ICE(Immigration and Customs Enforcement), a proč se bez legalizace části nelegálních pracovníků situace nevyřeší.

Podíváme se i do historie a zahraničí:

- Jak kdysi fungoval americký program Bracero a proč byl výhodný zejména pro Mexiko

- Jak se liší přístup Kanady nebo Evropy, kde je sezónní zaměstnávání více formalizované

- Proč i české zemědělství dnes stojí na zahraniční pracovní síle, zejména v období sklizně

- A co má společného chřestová sezóna v Německu a marocké dělnice ve Španělsku

„Bez migrace by nebylo co jíst, a politici to dobře vědí. Ale zároveň se bojí to říct nahlas,“ shrnuje Miroslav Zámečník.

Pokud vás zajímá, kdo doopravdy sklízí vaše ovoce a zeleninu, jak migrace formuje globální zemědělství a proč může tvrdá imigrační politika zdražit váš nákupní košík, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 34. epizodě podcastu Odemčeno rozebíráme novou klimatickou realitu, která se dotkne většiny českýchdomácností. Od roku 2027 začne platit rozšířený systém emisních povolenek EU ETS2 – tentokrát i pro silniční dopravu, vytápění a ohřev vody v domácnostech.

Co všechno to přinese? Kolik to bude stát? A proč se o tom zatím mluví v téměř katastrofickém tónu?

Miroslav Zámečník a Míša Filipová upozorňují, že v případě nezvládnutí přípravy na EU ETS2, může dojít až k protestům podobným „žlutým vestám“ ve Francii, ale také jak ji zvládnout bez sociálního výbuchu – a ideálně jako příležitost k pozitivnízměně.

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak se EU ETS2 liší od dosavadního systému a koho nejvíc zasáhne

– Proč i malý nárůst cen pohonných hmot může vést k velké společenské reakci

– Jaké náklady přinese ETS2 pro domácnosti v Česku a proč hrozí růst energetické chudoby

– Jak fungují kompenzační schémata v Rakousku nebo Německu – a co z nich převzít

– Proč Evropská unie snižuje emise, ale její globální dopad je marginální

– Jak chytře komunikovat klimatická opatření a kde vlády selhávají

– Jakou roli mohou hrát technologie, výzkum a transfer know-how do rozvojových zemí

– Proč je důležité stanovit předvídatelný cenový rámec pro emisní povolenky

– A co by měl říkat premiér, pokud to myslí se zelenou politikou vážně

„Když se lidem zvednou náklady o 3 koruny na litr, hrozí společenské nepokoje. Přitom se to dá zvládnout – třeba přes klimatické dividendy, sociální leasing nebo jasný cenovýkoridor. Jen se o tom musí mluvit dřív než tři týdny před volbama,“ říká Zámečník.

Pokud vás zajímá, proč se o ETS2 mluví s takovými obavami, co může způsobit neřízený nárůst cen a jaká klimatická politika má šanci přežít nejen v grafu, ale i ve volebním programu, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 33. epizodě podcastu Odemčeno se ponoříme do jednoho z největších milníků české energetiky: podpisu smlouvy na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Co pro Česko znamená vítězství korejského KHNP? A jaká je budoucnost malých modulárních reaktorů?

Hostem Miroslava Zámečníka je Anna Fořtová, specialistka na energetiku a jadernou energetiku ze společnosti KPMG, která se výběrovému řízení i SMR věnuje dlouhodobě. Otevřeně mluví o parametrech vítězné nabídky, účasti českých firem a strategických významech celého projektu.

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč byla vysoutěžená cena pod 90 €/MWh zlomová a v čem překvapila i korejská média

– Jaké výhody a rizika přináší tenderový přístup oproti G2G modelu

– Co přesně jsou malé modulární reaktory (SMR) a proč se o ně zajímají i Microsoft nebo Rolls-Royce

– Jakou roli může sehrát český průmysl v globálním jaderném řetězci

– Kde a kdy může v Česku vyrůst první SMR – a proč se vyplatí spolupráce s Velkou Británií

– Jak se mění vztah jádra a obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu

– Proč budoucnost nepatří ani výhradně solárům, ani výhradně jádru, ale jejich kombinaci

„Díky modulárním reaktorům může Česko znovu získat technologickou kompetenci a stát se exportérem know-how. To je příležitost, která se nemusí opakovat,“ vysvětluje Anna.

Pokud chcete pochopit, proč je jaderná energie zpět, co chystá ČEZ na 30. léta a proč se investice do SMR vyplatí, i když dnes působí jako sci-fi, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno - k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 32. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová vydávají po stopách fenoménu, který trápí nejen Benátky, Barcelonu nebo Kanáry– overturismu.

Cestovní ruch se po covidu vrátil s plnou silou. Přes 300 milionů lidí vycestovalo jen za první čtvrtletí roku 2025, a turistický boom dál nabírá na obrátkách. Jenže kde končí ekonomický přínos a začíná obtěžování a nepřiměřená zátěž místních komunit?

Zámečník s Filipovou hledají odpovědi v Evropě, Africe i Americe – a ptají se: Co se dá dělat, aby se z cestování nestala dovolená v davu?

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak masový turismus přetváří města k oboustrannému diskomfortu – a proč jsou dnes na pláže potřeba rezervace, QR kódy a zákazy ručníků

– Co stojí za nárůstem regulací krátkodobých nájmů a jak bude fungovat nové evropské nařízení

– Proč overturismus zatěžuje evropské památky, a obtěžuje gepardy v Africe

– Jak Rwanda reguluje přístup ke gorilám a proč je to jeden z mála funkčních modelů

– Jak se do trendu vkrádá politika – a proč turisté přestávají jezdit do USA od nástupu Donalda Trumpa

– Jak funguje tzv. regenerativní turismus a proč by měl každý z nás změnit cestovatelské chování

„Overturismus je daň kterou platí atraktivní lokality. Ale ta daň nesmí být tak vysoká, aby se dovolená změnila v logistické cvičení a pláž ve vojenskou zónu. Cestování má být přínosem, pro návštěvníky i místní.“

Pokud vás zajímá, proč dnes na dovolenou potřebujete víc aplikací než plavek, proč Airbnb mění celé čtvrti a jestli existuje laskavější způsob cestování, tahle epizoda je přesně pro vás.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 31. epizodě podcastu Odemčeno rozkrýváme jednu z největších slepých skvrn české ekonomiky: proč i přes stovky miliard na účtech domácností a firem zůstává kapitálový trh v Česku v ústraní?

Miroslav Zámečník si tentokrát pozval dva muže, kteří se nebojí pojmenovávat věci napřímo – Petra Koblice, šéfa pražské burzy a prezidenta Federace evropských burz, a Jana Rafaje, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Společně hledají odpovědi na otázky, které tu visí roky: Proč české firmy tak málo využívají burzu? Proč mají banky tak vysoký podil na financování firem? A co vlastně brání tomu, aby se z Česka stala investiční země?

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč firmy raději stáhly akcie z burzy a bojí se minoritních akcionářů

– Jak kupónová privatizace vytvořila nedůvěru ke kapitálovému trhu

– Proč by české banky měly firmám pomahat hledat i jiný typ financování než úvěr

– Kolik peněz leží ladem v transformovaných penzijních fondech – a proč se tak málo investuje do českých firem

– Jaké tři firmy by měl stát nabídnout na burze, aby oživil trh: Letiště Praha, Budvar, ČEZ

– Jak vypadá úspěšný start-up na burze – a proč český retail miluje akcie Coltu a Doosanu

– Jak švédský model drobných investorů mění pravidla hry v celé Evropě

– A proč „DIP“ je jen dobrý začátek, nikoliv cíl

„Máme zemi, která plave v penězích – ale kapitál nepracuje. Potřebujeme změnit pohled. Kapitálový trh by se měl stát nástrojem růstu. A ten růst potřebujeme víc než kdy jindy.“

Pokud chcete pochopit, co brání rozletu českých firem, proč stát zaspal privatizaci 2.0 a proč banky nepomáhají dost, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 30. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na klíčovou otázku pro české domácnosti: mají hypotéky v roce 2025 ještě smysl?

S analytickým nadhledem a konkrétními daty rozebírají, jak se proměnil hypoteční trh - a proč je dnes problémem nejen samotná výše úrokových sazeb, ale i jejich výkyvy v čase. Hypotéky přestávají být nástrojem dlouhodobého plánování, protože trhu chybí elementární predikovatelnost.

Co v epizodě uslyšíte:

– Jak poměrně mírný pokles sazeb nastartovat nejen zájem o hypotéky, ale bohužel i ceny nemovitostí

- Jak výkyvy sazeb v čase komplikují rozhodování domácností i developerů

- Proč banky nejsou ochotné poskytovat dlouhé fixace

- Co dělá s trhem stagnující nabídka nového bydlení a vysoké ceny nemovitostí

- Jak do celého systému promlouvají regulace, inflace i makroekonomická nejistota

- A proč mladé páry s malými úsporami z trhu de facto zmizely

Hypotéky už nejsou cestou k lepšímu bydlení pro střední třídu, protože čistý příjem žadatele o průměrnou hypotéku je dnes řadí do skupiny finančně silných - a každá další změna sazeb přináší v systému další cenové napětí.

Poslechněte si Odemčeno a zjistíte, proč český hypoteční trh připomíná houpačku, na níž pokles úroků zdaleka neznamenánižší splátku.

Sledujte nás i na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 29. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník zaměřuje na jednu z největších výzev, které před českouekonomikou a společností stojí – realizační fázi „renovační vlny“, dopady na stavebnictví a mikroekonomii domácností.

Spolu s Liborem Vošickým ze Stavební spořitelny Buřinka a odborníkem na stavebnictví Vítkem Kutnarem rozebírají, covšechno musíme zvládnout, aby Česko mohlo do roku 2050 výrazně dekarbonizovat své budovy.

Co v epizodě uslyšíte:

– Proč nestačí jen peníze: chybějí hlavně lidé, specializace a politické zadání

– Jak se vyhnout cyklickým výkyvům a nastavit „pěknou křivku“ rozumného rozvoje

– Kde je největší úzké hrdlo: ne ve výrobě materiálů, ale v pracovních kapacitách a legislativě

– Proč se rekonstrukce neobejdou bez zrychlení povolovacích procesů a zjednodušení pravidel

– Jakou roli v tom hraje stát, stavební spořitelny i digitální nástroje

– A proč se do stavebnictví nevracejí lidé, kteří jej po krizi opustili – a co s tím

V sázce je 2–4 biliony korun, stovky tisíc domů a bytů – a především schopnost celé země zvládnout změnu, která má být nejen ekologická, ale i ekonomicky únosná.

Poslechněte si podcast a zjistíte, že „Renovace bez lidí“ je problém, který nesmí zůstat bez řešení.

Sledujte nás i na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 28. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová věnují největší zakázce v historii České republiky – výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Proč projekt opět vázne? A jaké ekonomické, právní a politické důsledky hrozí, pokud se spor s EDF nepodaří rychle urovnat?

Co v epizodě uslyšíte:

– Proč se výběr korejské KHNP stal terčem kritiky, ačkoliv tendr byl legitimní

– Jak zásah soudu a žaloba EDF ohrožují harmonogram i cenu projektu

– Kolik miliard stojí Českou republiku každý měsíc zdržení

– Jak to dělají jinde: právní srovnání s Francií, Německem nebo Polskem

– Proč samotný francouzský Nejvyšší účetní dvůr prohlásil, že má EDF historicky problematickou reputaci a varovné ekonomické výsledky

– Co by měla česká legislativa změnit, aby podobné strategické projekty příště lépe chránila

V sázce je nejen energetická bezpečnost Česka, ale i reputace celé EU. Vítěz výběrového řízení čeká, zatímco diplomatická a právní přestřelka pokračuje.

Poslechněte si podcast a uznáte, že „Jádro v pasti“ není jen výstižný název epizody, ale realita dnešní energetické politiky.

Sledujte nás i na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 27. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník zaměřuje na téma digitalizace, konkurenceschopnosti a budoucnosti českého průmyslu. Jeho hosty jsou Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy, a Luboš Lukasík, ředitel divize pro korporátní klientelu a veřejný sektor ve společnosti T-Mobile.

Jak si Česko vede v mezinárodním srovnání, pokud jde o digitalizaci firem, e-government a připravenost ekonomiky na technologické změny? A proč nestačí nakoupit nové stroje, pokud nezměníme myšlení?

– Česká populace má nadprůměrné digitální dovednosti, ale digitalizace firem i veřejné správy zaostává za potenciálem.

– V Číně už dnes fungují továrny s 95% mírou automatizace a minimem lidské obsluhy. Český průmysl oproti tomu stále přemýšlí, jestli použít Wi-Fi nebo 5G.

– Hlavní překážkou není nedostatek kapitálu, technologií ani lidí – ale chybějící odvaha a vize.

– Nejde o výměnu jednoho stroje. Opravdová změna znamená přestavbu procesu jako celku a strategické řízení transformace.

– Inspiraci můžeme najít i doma: český e-government není v některých oblastech špatný, BankID ukazuje, že umíme uspět. Ale chybí národní koordinace a standardizace.

– Co s tím? A jakou roli v tom mohou sehrát mladé generace, které dnes patří mezi světovou špičku v digitální gramotnosti?

Poslechněte si novou epizodu podcastu Odemčeno a zjistěte, proč je pro Česko klíčové začít jednat, než bude pozdě.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 26. epizodě podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová detailně zaměřují na český daňový systém a jeho slabá místa. Jaké daně v Česku výrazně převyšují mezinárodní průměr a které naopak trestuhodně zanedbáváme?

- České daňové paradoxy

Máme jedny z nejvyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, přesto vybíráme téměř nejméně z daní majetkových a překvapivě málo také z daně z příjmů fyzických osob. Proč je tento systém škodlivý pro ekonomiku?

- Majetkové daně: tabu české politiky?

Většina zemí využívá majetkové daně k financování veřejných výdajů. Proč Česko ne? Rozebíráme, jak by chytré daně na investiční byty a luxusní nemovitosti mohly snížit zátěž z práce a pomoci ekonomice.

- Inspirace Dánskem

Dánský model s jedinou sazbou DPH a jednoduchým systémem financování sociální politiky by mohl být vzorem i pro Česko. Co by nám jeho zavedení přineslo a proč se mu čeští politici brání?

- Donald Trump a jeho daňová politika

Jaká rizika přináší Trumpův přístup k daním a clům? Proč jeho model zdanění importu neprospívá chudším domácnostem, zatímco chytré přerozdělení zátěže v Česku by mohlo být spravedlivější?

- Proč nerozumíme daním?

Diskutujeme také o tom, jak Češi vnímají daně a proč nedůvěra v systém brzdí jakékoli smysluplné změny. Jak se zorientovat v komplikovaném českém daňovém prostředí a proč je to pro budoucnost klíčové?

🎙️ Poslechněte si novou epizodu podcastu Odemčeno a pochopte, jak souvisí daně, ekonomika a kvalita života každého z nás.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 25. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem a jeho hosty – ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem a Liborem Vošickým z Buřinky –řešíme, jak rozhýbat české investice, modernizovat energetiku a konečně postavit víc dostupného bydlení.

Jaderná energie: české firmy chtějí být u toho

Kontrakt s korejskou KHNP se blíží podpisu. Máme šanci, aby až 60 % zakázek šlo českým dodavatelům? A proč je důležité myslet na údržbu, která poběží i dalších 80 let?

Bydlení: peníze jsou, ale nestaví se

Obce mají stovky miliard na účtech, banky chtějí půjčovat, penzijní fondy se nově mohou zapojit. Tak proč pořád nestavíme? A co s tím mají dělat zákony, úvěry a digitalizace?

Energetika: LexPlyn a nový systém

Česko už není závislé na ruském plynu. Ale bez modernizace sítí, akumulace a chytré regulace nás žádný rozvoj OZE nečeká. Jak má vypadat chytrá a efektivní transformace?

Green Deal: šance nebo hrozba?

Trumpův návrat může otřást evropskou klimatickou politikou. Je čas přehodnotit Green Deal, nebo ho využít jako příležitost pro růst a technologický pokrok?

Dřevostavby: české zlato v lese

Ze dřeva umíme – ale většinu vyvážíme. Proč to neotočit a nestavět víc bytů, škol a školek z domácí obnovitelné suroviny?

Poslechněte si nové Odemčeno o tom, jak propojit český průmysl, veřejné peníze a chytrou regulaci – a konečně začít růst.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 24. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou řešíme téma, které se týká nás všech – růst životních nákladů. Proč je v Česku tak draho, i když vyděláváme méně než na Západě? A jak se tento tlak promítá do politiky a nálady ve společnosti?

- Cenová hladina: jsme dražší než ŠpanělskoČesko má vyšší ceny oblečení, obuvi i elektroniky než země jako Španělsko či Portugalsko. Proč platíme víc za stejné zboží? A proč si to stále necháváme líbit?

- Bydlení a energie: náklady, kterým neunikneme
Nájemné v Praze dohání západní metropole, ceny energií patří k nejvyšším. Přesto si třetina domácností nedokáže nic ušetřit. Kdo dnes ještě dosáhne na hypotéku a jak vypadá realita „poloblahobytu“?

- Strach místo optimismuČeši se bojí – inflace, růstu cen a budoucnosti. Politické kampaně místo růstu slibují redistribuci a hledají viníka. Proč se raději neptáme, jak zvětšit koláč, místo toho, jak ho přerozdělit?

- Produktivita, kvalifikace a odvaha říct si o vícJak se bránit růstu nákladů? Proč má řemeslo zlaté dno a jak přemýšlí ti, kteří prosperují i v těžkých časech? A proč bychom si měli každý den zvyšovat svou hodnotu?

Poslechněte si nové Odemčeno a zjistíte, proč se Češi bojí o svůj „skromný blahobyt“ a co s tím můžeme dělat.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 23. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem a Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR,se zaměřujeme na jednu z nejdynamičtějších oblastí současnosti – obranné technologie. Naším hostem je Lucie Brešová z investiční skupiny Presto Tech Horizons.

- Defense tech: příležitost pro český průmysl
Zatímco se pozornost upíná k těžké technice, klíčem k moderní obraně jsou technologie – od dronů přes umělou inteligenci po kyberbezpečnost. Jak může Česko chytře investovat, aby nepropáslo šanci na technologickou transformaci?

- Izrael, Estonsko, USA: co se můžeme naučit
Fungující ekosystémy, kde se startupy potkávají s armádou, existují. Izrael pomocí grantů a agentury MAFAT propojuje vojáky s inovátory. Spojené státy umožňují přímý nákup technologických řešení bez zdlouhavé byrokracie. Proč Česko stále zaostává?

- Chybí nám poptávka i odvaha zadávatStartupy v Česku často nemají komu své nápady nabídnout. Armáda se bojí otevřeně zadávat problémy, které potřebuje řešit. Bez kultury zadávání a podpory rizikového kapitálu zůstane většina potenciálu nevyužita.

- Jak vybudovat obranný inovační ekosystém?Diskutujeme konkrétní návrhy: vytvoření národní inovační agentury pro obranné technologie, změnu pravidel pro nákupy armády, zapojení firem a vysokých škol. Chceme vyrábět, ale také vymýšlet.

Poslechněte si nové Odemčeno o tom, jak obranné technologie můžou být nejen bezpečnostní nutností, ale i ekonomickou příležitostí.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 22. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se věnujeme českému zdravotnictví – jeho financování, strukturálním problémům i promarněným šancím digitalizace. Máme opravdu málo doktorů, nebo jen špatně nastavený systém?

- Zdravotnictví: problém není v penězích
Česko dává na zdravotnictví víc než většina zemí střední Evropy. Přesto slyšíme, že peníze nestačí. Proč? A kde všude systém ztrácí efektivitu?

- Máme málo doktorů? Spíš špatně rozdělené
Praha má po Aténách nejvíc lékařů na obyvatele v EU. V regionech ale specialisté i praktičtí lékaři zoufale chybí. Problém je strukturální a systémový.

- Zaspali jsme digitalizaci

Zatímco jiné země zavádějí disease management, sdílené pacientské karty a automatické hodnocení kvality péče, Česko přešlapuje. Jediným funkčním pokrokem zůstává eRecept.

- Jak z toho ven?

Diskutujeme doporučení pro českou vládu: digitalizovat systém, podpořit řízení kvality péče, zjednodušit přechody mezi zdravotní a sociální péčí a edukovat pacienty o jejich právech i možnostech.

Poslechněte si nové Odemčeno a zjistíte, proč české zdravotnictví nebrzdí nedostatek peněz, ale neochota ho konečně začít řídit.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V první epizodě nového formátu 5 minut s podcastem Odemčeno rozebíráme s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou, co se skrývá za Trumpovým zmatkem kolem cel.

Trump nejdřív oznámil dramatické zvýšení cel na dovoz do USA – a pak je zase pozastavil. Je to chaos, nebo záměrná strategie?

🛃 Dvě soupeřící teorie:

Trumpův poradce Navarro vidí cla jako páku pro návrat výroby do USA. Jeho protivník Stephen Miran prosazuje tzv. Mar-a-Lago Accord: cla mají přinutit spojence, aby oslabili dolar a levně refinancovali americký dluh.

💣 Co hrozí, když Trumpova administrativa zpochybní důvěryhodnost amerických dluhopisů? A jak to celé může skončit pro dolar jako světovou rezervní měnu?

🎧 Poslechněte si novou 5minutovku Odemčeno a zjistěte, proč současná americká celní politika připomíná spíš teorii chaosu než strategický plán.

Ve 21. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se věnujeme jednomu z nejzásadnějších témat dneška – rostoucím výdajům na obranu. Co přináší investice do zbrojního průmyslu české ekonomice a jaký mají smysl v době geopolitického napětí?

- Výdaje na obranu: břemeno, nebo příležitost?Česko letos poprvé splnilo alianční závazek 2 % HDP na obranu. Co to znamená z ekonomického pohledu? Jaký multiplikátor mají výdaje na zbraně a jak se liší podle toho, zda se vyrábí doma, nebo dováží?

- Zbrojní průmysl Česka: máme co nabídnoutPandury, letouny L-39NG nebo legendární tatrovky. Kde máme komparativní výhodu a proč je důležité podpořit domácí výrobce, pokud chceme, aby se tyto výdaje skutečně vracely?

- Trump, F-35 a evropská autonomieJsou americké stíhačky F-35 výhodnou investicí, nebo bezpečnostním rizikem? A jak se Evropa může vymanit ze závislosti na americkém zbrojním průmyslu? Co nabízejí Francouzi nebo Němci?

- Co s tím má dělat česká vláda?Diskutujeme doporučení pro český stát – jak nastavit efektivní obrannou strategii, jak spolupracovat s EU i domácím průmyslem a proč je důležité strategické plánování napříč vládami.

Poslechněte si nové Odemčeno a zjistíte, jak výdaje na obranu mohou posílit nejen bezpečnost, ale i českou ekonomiku.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 20. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem diskutujeme, jakou příležitostí jsou renovace domů pro českou ekonomiku. Hosty jsou Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, a Libor Vošický, prezident Asociace stavebních spořitelen České republiky a předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny, známé Buřinky.

600 tisíc domů čeká na renovaci:

Petr Valdman (Státní fond životního prostředí ČR) vysvětluje, proč je třeba renovovat půl milionu rodinných a 100 tisíc bytových domů. Jakou roli v tom hraje program Nová zelená úsporám a jak pomáhá ohroženým domácnostem?

Investice, která se vrátí:

Libor Vošický (Buřinka – Stavební spořitelna České spořitelny) popisuje, jak výhodné úvěry od stavebních spořitelen umožňují financovat renovace, které nejen snižují účty za energie, ale zároveň zvyšují hodnotu nemovitostí.

Zálohy fungují překvapivě dobře:

Státní fond životního prostředí začal poskytovat dotace zálohově, což přineslo pozitivní výsledky. Proč se nepotvrdily obavy, že lidé peníze zneužijí?

Renovační pas jako kuchařka na úspory:

Jak překonat bariéru, kdy lidé nevědí, jak s renovací začít? Fond připravuje nový nástroj – renovační pas, který domácnostem poradí, jak efektivně renovovat.

Poslechněte si Odemčeno a zjistěte, proč jsou renovace zásadní pro energetickou bezpečnost Česka i pro domácí ekonomiku.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 19. epizodě podcastu Odemčeno s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou rozebíráme, co stojí za návratem celní politiky Donalda Trumpa a proč je jeho přístup k mezinárodnímu obchodu ekonomickým nesmyslem.

- Cla a obchodní války: návrat merkantilismu

Trump se netají úmyslem zavést 10% clo na veškerý dovoz do USA a 60% na čínské zboží. V podcastu vysvětlujeme, proč je taková politika v přímém rozporu s teorií komparativních výhod a proč poškodí hlavně americkou ekonomiku.

- Kanada jako příklad: proč se brání

Spojené státy míří clem i na Kanadu, přestože s ní mají dlouhodobě vyrovnanou obchodní bilanci. Kanadský premiér Mark Carney vzkazuje: pokud USA „sundají rukavice“, my taky. Proč je kanadská reakce vzorem pro ostatní?

- Tesla: symbol odlivu podpory

Prodeje Tesly v Evropě dramaticky padají, v Německu meziročně o 75 %. Jak se mění vnímání značky a co to říká o vztahu mezi ekonomikou a politikou?

- Co čeká Evropu?

Trump chce Evropu rozdělit a zatížit obchodními překážkami. EU zvažuje odvetná opatření – ale mají smysl? A může volný obchod být odpovědí na americký protekcionismus?

Poslechněte si Odemčeno, kde rozebíráme, co návrat obchodních válek znamená pro Evropu, Kanadu a celý svět.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 18. epizodě podcastu Odemčeno ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR. rozebíráme, jak si vede český průmysl v době rostoucích cen energií, přísných regulací a obchodní války mezi EU a USA. Našimi hosty jsou prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj a předseda představenstva ČD Cargo, a.s. Tomáš Tóth.

Konkurenceschopnost pod tlakem
Evropský průmysl čelí krizi. Drahé energie, přeregulovanost a sílícíkonkurence ze zahraničí oslabují klíčová odvětví jako ocelářství, chemii čiautomotive. Česko se stále drží, ale i zde průmysl ztrácí podíl na HDP. Jakékroky je třeba podniknout, než bude pozdě?

Ceny energií: hrozba pro železnici i výrobu
Železniční nákladní doprava jako ekologická alternativa? Jenže když cenaelektřiny pro železničáře vzrostla o 70 %, nákladní přeprava se přesouvá nasilnice. Ocelářství v ČR se hroutí a výroba se přesouvá do Asie. Jak se dátento trend zvrátit?

Obchodní válka: co přinese souboj USA vs. EU?
Trump chce odstoupit od Pařížské dohody a zvýšit cla. Evropská unieodpovídá protiopatřeními, což může dál oslabit evropskou ekonomiku. Kdo na tomvydělá a kdo bude tratit?

Je šance na změnu?
Evropská komise si začíná uvědomovat dopady svých opatření. Přichází s prvnímireformami, ale stačí to? Může pomoci zbrojní průmysl a investice dostrategických sektorů?

Poslechněte si podcast Odemčeno, kde hledáme odpovědi na klíčové otázkyčeského i evropského průmyslu.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

Ve 17. epizodě podcastu Odemčeno s hlavním ekonomem České bankovní asociace Jaromírem Šindelem rozebíráme, jak si skutečně vedou české banky v evropském srovnání, co čeká hypoteční trh a jak se ČNB vypořádává s obřími devizovými rezervami.

- České banky: výjimečné, nebo průměrné?

Často se říká, že české banky jsou extrémně ziskové. V realitě ale nejsou na špici – Maďarsko i Polsko vykazují vyšší návratnost, jenže za cenu většího rizika. Český bankovní sektor je stabilní, konzervativní a méně dravý. Je to výhoda, nebo brzdí růst ekonomiky?

- Hypotéky a sazby: co přinese vlna refinancování?

Česko čeká velká vlna refinancování hypoték, které byly sjednány v době rekordně nízkých sazeb. Mnoho domácností bude čelit vyšším splátkám. ČNB snižuje úrokové sazby, ale pomaleji, než by si lidé přáli. Jak velký tlak to vytvoří na domácnosti a bankovní sektor?

- Devizové rezervy: co s nimi?

ČNB spravuje obří devizové rezervy – mnohem vyšší, než by nutně potřebovala. Část expertů navrhuje jejich aktivnější investování, což by mohlo přinést zisky a přispět státnímu rozpočtu. Jiní varují před vyšším rizikem. Jaký model je správný?

- Měnová politika a její náklady:

ČNB hledá způsoby, jak snížit své náklady, především na úrokových platbách bankám. Zvýšení povinných minimálních rezerv přineslo překvapení – ale jaký bude skutečný dopad?

Poslechněte si nejnovější Odemčeno, kde rozebíráme, co čeká českou ekonomiku a jaké změny můžeme očekávat.

🎙️ Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 16. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová věnují povolební situaci v Německu a jejím dopadům na českou ekonomiku. Jaké politické změny Německo čekají a jak se projeví na jeho vztahu s USA i Českem?Politická situace po volbách:- CDU/CSU sice zvítězila, ale s horším výsledkem, než se čekalo.- Strany minulé koalice (SPD, Zelení, FDP) utrpěly porážku, jejich lídři končí.- AfD posílila a má historicky silnou pozici, ale všechny ostatní strany se proti ní vymezují.- Jaké koaliční scénáře jsou reálné a co by znamenaly?Německo a USA: konflikt na obzoru?- Trump naznačuje, že hodlá uvalit 25% cla na německá auta.- Německý export by tím mohl utrpět tvrdou ránu – kdo na tom vydělá?- Jaká protiopatření může Berlín podniknout a co může udělat EU?Dopady na Česko: příležitosti i rizika:- Obranný průmysl a jádro – dvě oblasti, kde se Česko může s Německem propojit.- Pokud Berlín přehodnotí svou zelenou politiku, jak se to projeví na české ekonomice?- Je možné, že se Němci více zaměří na vlastní průmysl a přestanou tak výrazně táhnout české dodavatele?Energetika, obrana a budoucnost německého průmyslu:- Prolomí nová vláda tabu kolem jaderné energetiky?- Posílí Německo svůj vojenský rozpočet, jak požaduje Trump?-A jaký bude osud německého automobilového průmyslu v nové geopolitické realitě?Poslechněte si podcast Odemčeno, kde rozebíráme všechny důležité aspekty německé politiky a jejího dopadu na Českou republiku.A sledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 15. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník společně s Michaelou Filipovou podívají na proměny transatlantických vztahů a sílící napětí mezi USA a Evropou v éře druhého mandátu Donalda Trumpa.

Společně rozebírají:

- Trumpova transakční diplomacie – jaké požadavky klade na Evropu a proč se vztahy mění radikálněji než kdy dříve.
- Obranné výdaje a NATO – Evropa dlouhodobě zaostává, ale jsou Trumpovy požadavky splnitelné?
- Obchodní politika a cla – kde je Evropa v defenzivě a kde může hrát aktivnější roli.
- Čína a Rusko – jaký dopad má evropský postoj k těmto mocnostem na vztahy s USA.
- Jak se Evropa může bránit – existují strategie, které zabrání dalšímu oslabování transatlantických vazeb?

Zjistíte, proč se USA začaly chovat k Evropě tvrději, jaké důsledky to může mít pro geopolitiku i byznys a zda existuje cesta, jak udržet strategické partnerství v nové realitě.

Poslouchejte Odemčeno na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:
📢 @PodcastOdemceno
📢 @M_Zamecnik

Ve 14. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník společně s analytikem Národní rozpočtové rady Danielem Bártou ponoří do České fiskální rokliny – hlubokého rozporu mezi příjmy a výdaji veřejných financí.

Společně rozebírají:

Zjistíte, proč Česko investuje víc než většina Evropy, ale zároveň roste pomaleji, kde se ztrácí přidaná hodnota a jak z toho ven.

Poslouchejte Odemčeno na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

Ve třinácté epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník společně s hlavním ekonomem investiční platformy XTB Pavlem Peterkou věnují investičnímu chování Čechů. Jak se mění přístup mladé generace k investicím, proč jsou mileniálové opatrnější než generace Z a jaké trendy dominují kapitálovým trhům?

Společně se podívají na:

Zjistíte, proč se investice do akcií a dluhopisů stávají čím dál atraktivnější, jak se investoři vypořádávají s inflací a kde hledat příležitosti v době ekonomické nejistoty.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a sledujte nás na Twitteru:
@PodcastOdemceno @M_Zamecnik

Ve dvanácté epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník společně s ekonomkou a publicistkou Michaelou Filipovou věnují jednomu z nejpalčivějších témat současnosti – dostupnosti bydlení v Česku. Proč je situace alarmující a co s tím dělat?

Společně se podívají na:

- Vývoj bytové výstavby od 70. let do současnosti – kde se stavělo nejvíce a proč dnes stavíme méně než před 50 lety.

- Pražské stavební předpisy a jejich vliv na ceny a dostupnost bydlení.

- Dopady demografických změn – jak populační vývoj a prodlužující se délka života ovlivňují trh s bydlením.

- Možnosti rozvoje brownfieldů v Praze a jak tyto lokality využít pro bydlení.

Inspiraci zahraničními modely – od Singapuru po Skandinávii a jejich řešení bytové krize.

- Zjistíte, proč se mladé rodiny stěhují za města, jaký vliv mají hypotéky a úrokové sazby na dostupnost bydlení, a proč je koordinované plánování klíčem k řešení.

Poslouchejte Odemčeno na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V jedenácté epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník společně s publicistou a znalcem americké politiky Michalem Durčákem podívají na návrat Donalda Trumpa do úřadu. Co může přinést jeho druhé prezidentské období? A jak to ovlivní nás a celý svět?

Společně diskutují o:

- Rozdílech mezi prvním a druhým Trumpovým mandátem – od strategií až po tým lidí kolem něj.

- Významu exekutivních příkazů a jejich vlivu na americkou politiku.

- Trumpově nekompromisní imigrační politice a jeho vztahu k Mexiku i Kanadě.

- Možných amerických clech na evropský průmysl a jejich dopadu na Česko.

- Budoucnosti NATO a tlaku na vyšší obranné výdaje.

Zjistíte, proč Trump rozděluje svět jako málokdo, jaké změny jeho politika přinese a jak by se na ně Česko mělo připravit.

Poslouchejte Odemčeno na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V desáté epizodě podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník a Jana Matesová probírají výzvy, kterým čelí česká ekonomika v měnícím se světě. Jaké kroky musíme podniknout, abychom udrželi konkurenceschopnost, zvládli stárnutí populace a využili příležitostí dekarbonizace? A proč bezpečnost a stabilita hrají zásadní roli pro náš ekonomický rozvoj?

Diskutují o:

- Dopadech stárnutí populace a co to znamená pro český důchodový systém.

- Závislosti české ekonomiky na Německu a možnostech diverzifikace.

- Budoucnosti energetiky, renesanci jádra a potenciálu modulárních reaktorů.

- Investičních příležitostech – od obranného průmyslu po lithiové baterie.

- Klíčových podmínkách pro úspěšné reformy – od důvěry ve stát po edukaci veřejnosti.

Dozvíte se, jak se můžeme inspirovat u sousedů, kde leží největší příležitosti pro český průmysl a proč je pro budoucnost naší země zásadní dlouhodobá vize.

Poslouchejte na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V deváté epizodě podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník a Michala Filipová rozebírají ožehavé téma daní a ochoty je platit. Proč mají Češi tak nízkou důvěru ve stát, že raději přemýšlejí, jak se placení daní vyhnout? Co nás naučila historie od první republiky až po dnešek? A jak by mělo vypadat férové a funkční zdanění?

Diskutují o:

Zjistíte, proč český přístup k daním zůstává tak skeptický, jak se lišíme od jiných evropských zemí a proč je pro úspěch jakékoli změny klíčová důvěra ve vládu.

Poslouchejte na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V osmém dílu podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník přivítal Jana Indráčka, experta na transformační řízení, aby spolu diskutovali o tom, jak zlepšit fungování české státní správy. Jaké změny jsou nutné k tomu, aby stát fungoval efektivněji, a co se můžeme naučit z inspirativních příkladů ze zahraničí?

Rozhovor se věnuje těmto tématům:

V epizodě se dozvíte, jak důležitá je politická podpora, zapojení ministrů do řízení změn a proč český státní aparát potřebuje více flexibility, aby mohl efektivně reagovat na současné výzvy. Jan Indráček sdílí také své zkušenosti z práce v McKinsey a ukazuje, jak aplikovat principy korporátní transformace ve veřejném sektoru.

Pokud vás zajímá, jak modernizovat státní správu, vytvořit efektivní týmy a odstranit zbytečnou byrokracii, nenechte si ujít tuto epizodu.

Poslechněte si ji na tradičních platformách a sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V sedmé epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michala Filipová zaměřují na to, jak Češi zacházejí se svými financemi, a hledají inspiraci ve zvyklostech jiných evropských zemí. Proč Bulhaři investují odvážněji než my a jaké ponaučení si můžeme vzít z jejich přístupu? Diskutují o: - Chybách českých domácností v přístupu k úsporám. - Historických kořenech naší finanční konzervativnosti. - Praktických tipech, jak začít efektivněji pracovat s penězi. - Inspiraci z úspěšných modelů, jako je švédský penzijní systém nebo investiční chování Bulharů. - Dozvíte se, proč u nás přetrvává "kultura vkladní knížky", jak si vylepšit výnosy a proč je důležité začít investovat dříve, než dosáhnete 100 minus svého věku. Poslouchejte na všech platformách a sledujte nás na Twitteru: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V šesté epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michala Filipová zaměřují na jedno z nejdůležitějších globálních témat – dekarbonizaci.

Rozebírají klíčové konflikty mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi ohledně emisí a financování, analyzují výsledky klimatických konferencí a nabízejí pohled na to, proč současné cíle nedokážeme splnit. Proč například Čína dominuje v dekarbonizačních technologiích a jak by Evropa mohla přestat "mistrovat" zbytek světa a soustředit se na skutečná řešení?

Z epizody se dozvíte:

- Jaké historické a aktuální faktory formují spor o snižování emisí.

- Proč jsou rozvojové země závislé na čínských technologiích.

- Jak by levnější technologie a zajištění kapitálu mohly změnit globální situaci.

- Proč regulace a ambiciózní cíle Evropy možná spíše škodí než pomáhají.

- Najděte světlo na konci dekarbonizačního tunelu s konkrétními návrhy řešení a inspirací, jak zvládnout jednu z největších výzev současnosti.

Poslouchejte na všech platformách a sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V páté epizodě podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník přivítal Lenku Zlámalovou, aby společně otevřeli téma efektivity investic v Česku. Ačkoliv naše země dlouhodobě patří mezi státy s nejvyšší investiční mírou v rámci OECD, návratnost těchto investic zůstává nízká.

Diskutují o tom, proč je český soukromý sektor i stát při alokaci kapitálu neefektivní, jaké dopady má přebytek modernizačních investic a absence průlomových inovací, a co by pomohlo zlepšit situaci. Inspirace přichází ze Švédska, Polska nebo Irska – zemí, které efektivně využívají kapitálové trhy a behaviorální ekonomii.

Jak změnit mindset české ekonomiky? Jak nastavit penzijní fondy tak, aby podporovaly rozvoj inovativních firem? A co má společného česká dálnice se startupy? To vše a mnohem víc najdete v nové epizodě.

Sledujte nás na Twitteru, kde se dozvíte o dalších epizodách a zajímavých tématech:

👉 @PodcastOdemceno

👉 @M_Zamecnik

Poslechněte si pátou epizodu Odemčeno a přidejte se k debatě!

Ve čtvrté epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michala Filipová věnují zásadnímu tématu důchodové reformy a jejímu dopadu na naši společnost.

Diskutují o posunutí věku odchodu do důchodu, sdílených vyměřovacích základech a o dlouhodobé udržitelnosti průběžného důchodového systému.

Přinášejí kritický pohled na spoření, demografické výzvy i inspiraci ze zahraničí. Co by se změnilo, kdyby měli reformu v rukou oni?

V třetí epizodě podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník s Michalou Filipovou odhalují klíčové výzvy automobilového průmyslu v době elektromobility.

Diskutují o dopadech obchodní politiky Donalda Trumpa, rostoucí dominanci Číny v oblasti baterií a technologií a o tom, proč evropské automobilky ztrácejí dech.

Jak geopolitika, regulace a inovace mění budoucnost dopravy? Dnešní díl nabízí jedinečný pohled na změny, které formují tento globální průmysl.

V druhé epizodě podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník s Michalou Filipovou zkoumají kontroverzní téma zdanění slazených nápojů.

Na základě zahraničních zkušeností z Dánska, Maďarska a Polska rozebírají, proč samotná daň na obezitu nestačí a jak ji uchopit, aby měla skutečný zdravotní a společenský přínos.

Proč nestačí „zdanit cukr“ a jaká řešení mohou fungovat lépe? Poslechněte si inspirativní debatu o prevenci, změně životního stylu a o tom, jak efektivně využít fiskální nástroje.

V první epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník s Michalou Filipovou zabývají budoucností jaderné energetiky v Česku i Evropě.

Diskutují o plánech ČEZ na malé modulární reaktory ve spolupráci s Rolls-Royce, o energetické politice Německa a o tom, proč je jádro stále klíčové pro naši energetickou bezpečnost.

Jak obnovitelné zdroje, emisní povolenky a geopolitické tlaky ovlivňují naše rozhodování? Nový ekonomický podcast vždy nabídne jasné argumenty a analýzu aktuální situace.