Nový svět

Přijďte na naši akci Londýn, Londýn, Londýn! Živé natáčení 200. epizody, kterou pořádáme 24. 11. v prostoru Chapter na Praze 7

Goout: https://goout.net/cs/londyn-londyn-londyn-zive-nataceni-200-epizody/szbfyny/

BOOM Events: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/londyn-londyn-londyn-zive-nataceni-200-epizody-wfkhj
Československá republika vznikla v říjnu 1918 na troskách starého Rakouska-Uherska. Tvořilo ji několik nesourodých entit:

1) České země (včetně Moravy a Slezska), jež byly součástí někdejšího Předlitavska a, současně, dlouhodobou, byť periferní oblastí evropského Západu;

2) Slovensko, jež bylo součástí Zalitavska, tj. Uherska, tj. jiného mentálního světa;

3) Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus).

Vytvoření republiky bylo zejména dílem tzv. zahraničního odboje v čele s Tomášem G. Masarykem, důležitou roli hrály rovněž československé legie. Primárně ovšem Československo vzniklo díky podpoře velmocí (USA, Francie a Velká Británie) a jeho osud byl především s Francií bytostně spjat. Jaké další faktory a osobnosti ke vzniku Masarykovy republiky přispěly a jakým státem tzv. první republika byla? 

Tohle všechno si můžete poslechnout ve 194. díle Nového světa.
Tak vzhůru na to, přátelé!
Vaši Martin, Michal a Mirek

Závěrečný díl či “dodatek” k našemu seriálu Tenkrát v Americe jsme věnovali cestě USA, “velké země za Velkou louží”, k občanské válce Severu proti Jihu (1861-1865), válce samotné i následujícímu období “rekonstrukce Jihu”.
Kromě toho jsme mluvili i o územním rozšíření USA, zejména o válce proti Mexiku, a o expanzi amerických pionýrů na Západ, inspirované tzv. Manifestem osudu (či Manifestem o zjevném předurčení).
Shrnuto a podtrženo - dnešní díl pojednává o složitém vnitropolitickém vývoji USA v 19. století, o jejich cestě k postavení světové ekonomické a politické velmoci.
Děkujeme Vám, že jste tuhle výpravu do minulosti podnikli s námi.
Nic nekončí, jedeme dál, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. 
Goout: https://goout.net/cs/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje/szrbpny/
Boom events: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Margaret Thatcherová je společně s Winstonem Churchillem nejvýraznější osobností, které ve 20. a 21. století zastávaly úřad britského premiéra / britské premiérky.

Jasnozřivé vizionářství, nezpochybnitelná mravní integrita a státnická rozvážnost a obratnost učinily z Thatcherové skutečnou legendu nejen britské politiky. 

Právě proto jsme o ní u příležitosti jejích nedožitých stoprvních narozenin natočili již 193. díl Nového světa. 

Tak si ho poslechněte, přátelé!

Jsme s Vámi, buďte s námi!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. 

Goout: https://goout.net/cs/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje/szrbpny/

Boom events: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

James Monroe (v Bílém domě v letech 1817-1825) byl posledním prezidentem USA z řad “virginské dynastie” i z tzv. “otců zakladatelů”. 

Za jeho vlády se postupně začaly zklidňovat rozbouřené vnitropolitické poměry (odtud označení “éra dobré nálady”), došlo k dalšímu územnímu rozšíření USA a, hlavně, k vydání tzv. Monroeovy doktríny v roce 1823. Tento zásadní dokument varoval evropské velmoci před jakýmkoli zasahováním do záležitostí “obou Amerik” (severní i jižní); střední a Latinskou Ameriku tak Monroe fakticky vymezil jako sféru vlivu USA. 

O tom všem i o dalších věcech je desátý díl našeho seriálu Tenkrát v Americe.

Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. 
Goout: https://goout.net/cs/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje/szrbpny/
Boom events: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Politická, ekonomická a vojenská přítomnost Američanů v Evropě po druhé světové válce byla pro západní, svobodnou část našeho kontinentu naprosto zásadní.

Jejími pilíři byly Trumanova doktrína, Marshallův plán a Severoatlantická aliance (NATO).

Přítomnost amerických vojáků a zbraní zajistila obyvatelům západní Evropy bezprecedentní bezpečnost a významně přispěla k jejich mimořádné, unikátní prosperitě. 

Připočteme-li k tomu osvobození západní a velké části jižní Evropy americkou armádou (a jejími spojenci), nemůžeme než dojít k závěru, že Evropa nikdy nebude sto vyjádřit USA svoji vděčnost. 

Náš díl NS je věnován americké vojenské přítomnosti v Evropě a aktuálnímu incidentu na americké letecké základně RAF Fairford ve Velké Británii. 

Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme stále s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Čtvrtý americký prezident James Madison (1751-1836; v úřadu v letech 1809-1717) stál sice v čele země v době druhé války s Velkou Británií (1712-1814/15), ve skutečnosti byl ale spíš intelektuálem než “válečníkem”. Madisonův podíl na vzniku USA, na ústavě a na prvních deseti dodatcích k ní byl zcela zásadní.

Proto patří nejen k předním představitelům tzv. “virginské dynastie”, ale i ke klíčovým “otcům zakladatelům” USA. A právě o něm a o jeho prezidentství jsme pro Vás natočili další, už devátý díl seriálu Tenkrát v Americe.

Tak nás poslouchejte, jsme stále s Vámi, přátelé,

Vaši Martin, Michal a Mirek

Pokud se vám líbil díl #190 o Yuvalu Noahovi Hararim, máme pro vás slevu 20 % na vstupenky na jeho vystoupení, které se koná 12. října ve Fóru Karlín. Na konferenci Harari in Prague mimo jiné vystoupí také Miroslav Bárta.

Kód SOLVO20 můžete využít na TÉTO ADRESE.

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Spolková kancléřka Angela Merkelová (2005-2021) patřila k vůbec největším osobnostem nejen evropské, ale i světové politiky prvních dvou desetiletí 21. století.

Na vrcholu moci, před migrační krizí z roku 2015, byla až na výjimky nekriticky adorována a její moc zejména v SRN a v Evropské unii, kterou fakticky řídila v souladu s německými zájmy, byla obrovská.

Dnes, pět po jejím odchodu z funkce kancléřky, je její politický odkaz přinejmenším složitý či problematický. Důvodem jsou její klíčová rozhodnutí týkající se vztahů s putinovským Ruskem, energetiky a (i)migrace.

Časový odstup nemilosrdně odhaluje, že se Merkelová ve všech důležitých věcech fatálně mýlila; doplácí na to nejen Německo, ale i Evropa včetně nás.

A právě o tom je 191. Nový svět. Tak si nás pusťte, přátelé, jsme s Vámi den co den, ve dne, v noci.

Máme Vás rádi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Využijte slevu na konferenci Harari in Prague. Kód SOLVO20: https://www.ticketportal.cz/event/HARARI-IN-PRAGUE-THE-FUTURE-IS-PERSONAL

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Jeffersonovo prezidentství (1801-1809), během něhož USA vstoupily do 19. století, nebylo ani trochu snadné. 

Pokračovaly vnitropolitické spory o budoucí směřování země (Jefferson mimo jiné zrušil “proti-imigrační” zákony z doby vlády Johna Adamse), mimořádně složité byly i vztahy s napoleonskou Francií; Na druhé straně došlo právě během Jeffersonovy vlády k odkoupení Louisiany od Francie, což byl zcela zásadní krok pro budoucnost USA. 

Když Jefferson v roce 1809 předával prezidentský úřad svému příteli Jamesu Madisonovi, neměly USA, pokud šlo o trvalé zajištění jejich existence, úplně vyhráno, přesto ale existovala řada důvodů k opatrnému optimismu.

A to je pro dnešek všechno, přátelé!

Tak nás poslouchejte, jsme s Vámi, 

Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Yuval Noah Harari je izraelský historik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který se proslavil bestsellerem o historii lidstva Sapiens: od zvířete k božskému jedinci.

Vzhledem k tomu, že bude za pár dní přednášet v Praze, jsme v tomto díle NS probrali Harariho knížky včetně posledního titulu 21 lekcí pro 21. století, jeho nápady a postřehy, jeho schopnost brilantně formulovat i jeho občasné lapsy. 

Knížky si přečtěte a na Harariho přednášku vyrazte, určitě to bude stát za to, přátelé!

A mějte se hezky, 

Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Prezidentství Johna Adamse (1797-1801) silně poznamenaly vnitřní spory mezi federalisty a demokratickými republikány o budoucí charakter země a také značné napětí v zahraniční politice, konkrétně mezi USA a revoluční/napoleonskou Francií. K otevřené válce ale navzdory několika dílčím střetům v Karibiku nedošlo, což bylo pro USA dobře.

V roce 1800 se vládní instituce přesunuly do Washingtonu a Adams se stal prvním prezidentem sídlícím v Bílém domě.

V roce 1800 Adams prohrál ve volbách s Thomasem Jeffersonem a v klidu mu předal prezidentský úřad, což napomohlo stabilizaci vnitropolitických poměrů.

A to je pro dnešek všechno, přátelé, tak nás poslouchejte a buďte s námi, my jsme s Vámi, 

Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠

Je AI jen strašlivě rychlá statistika, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? Právě o tom je dnešní díl Nového světa. Probereme, proč AI není HAL 9000, co dokázalo 1 200 agentů, kteří napadli Hugging Face, kolik energie a vody spolyká jeden prompt a proč Evropa zůstává chráněnou dílnou. Podíváme se i na to, jak může AI vyrovnat šance ve vzdělávání a jestli se jí máme bát v rukou Palantiru a spol. A jako vždy nějaké to knižní doporučení. Tak nás poslouchejte, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek

Prezidentství George Washingtona bylo pro USA naprosto zásadní. Došlo totiž k faktickému vybudování státu, navzdory tomu, že o jeho podobu bojovali tzv. federalisté a tzv. demokratičtí republikáni. Jejich vůdci - Alexander Hamilton (federalisté) a Thomas Jefferson (demokratičtí republikáni) měli o budoucnosti USA, jak pokud jde o pravomoci centrální vlády (versus práva jednotlivých států), tak pokud jde o jejich ekonomickou vizi USA až po zahraniční politiku hodně odlišné představy. 

A právě o tom je dnešní díl našeho seriálu Tenkrát v Americe. 

Tak nás poslouchejte, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok

Přední Východ na rozhraní. Skutečně? V posledních dnech můžeme hodně číst a slyšet o úspěších Hútíů, „Božích pomocníků“, jinak ozbrojeného nábožensko-politického hnutí v Jemenu. Poslední úspěchy této šíítské odnože větve islámu slaví značné vojenské úspěchy nejen v Jemenu, ale i na území sunitské Saudské Arábie. Právě zde se jim podařilo narušit poslední funkční saudský ropovod. 

Trhy šílí, ceny raketově stoupají, Čínu to již vážně znepokojuje a Američané, zdá se, si již nechtějí pálit prsty. Kam se svět ubírá a bude ubírat? Povrdí se, že vítězem je ten, kdo má přístup k levným zdrojům? 

Poslechněte si nejnovější díl Nového světa!

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Po vítězné válce proti Velké Británii si Američané uvědomovali, že jejich konfederace, daná první ústavou, nemůže vést ke vzniku silného státu ani doma, ani navenek. Právě z tohoto důvodu zkoncipovali “otcové zakladatelé”, mimo jiné v tzv. Listech federalistů, na konci osmdesátých let 18. století druhou americkou ústavu, jež platí s řadou důležitých dodatků dodnes. 

Spolu s tím se konstituovaly důležité instituce republiky - dvoukomorový Kongres, Nejvyšší soud a prezident; jako první jím byl zvolen George Washington. 

Fáze vzniku USA tak byla u konce.

Díky, že jste s námi, my jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Ondrova kniha na shelfie.cz: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=novy_svet&utm_medium=podcas...

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

V dnešním Novém světě si s Ondřejem Houskou povídáme o jeho knize Strůjci apokalypsy. Je možná překvapivé, jak aktuální kniha o posledním předválečném měsíci v létě 1914 je. 

Dozvíte se nejen to, kdo byl “vinen” rozpoutáním “války, kterou nikdo nechtěl”, ale i to, kdo patřil mezi klíčové hráče na mezinárodní scéně v posledních předválečných letech i bezprostředně před válkou.

Kromě toho si povídáme o tom, proč je z pohledu Čechů absurdní nostalgie po “starém dobrém Rakousku” i tom, v čem se současná Evropa podobé té z roku 1914.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a mějte se hezky.

Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Alternativa pro Německo drtivě vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku, získala zřejmě více než 44 % hlasů. Zejména CDU a SPD utrpěly těžké porážky. Co to bude pro spolkovou zemi v bývalé NDR znamenat, teprve uvidíme, stejně jako pro celou Spolkovou republikou Německo. Ta má ovšem veliký problém. Zda ho bude i v budoucnu řešit kancléř Friedrich Merz, není jisté, jeho pozice je po volbách velmi křehká.

O tom všem i o příčinách vítězství AfD jsou dnešní Minuty Nového světa. 

Tak nás poslouchejte, přátelé! 

Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Je to poněkud zvláštní, ale američtí osadníci, respektive již Američané válku proti Velké Británii vyhráli, i když na bojištích neměli zdaleka vždycky navrch. Přesto zvítězili, nejen díky vojenskému a logistickému géniu George Washingtona, ale i díky rozsáhlé zahraniční pomoci ze strany Francie a Španělska.

Vítězství v bitvě u Yorktownu v roce 1781 a pařížský mír z roku 1783 jejich triumf završily.

Klíčovým dokumentem, přijatým během války, byly tzv. Články konfederace, první americká ústava, která však vydržela jen několik let. O tom si ale budeme povídat zase až příště.

Díky, že náš seriál posloucháte a že jste s námi, my jsme s Vámi, 

Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Po druhé světové válce byly Francie a hlavně Německo na pokraji totalního rozvratu.

Konrad Adenauer, zakladatel CDU a první kancléř SRN, budoval nový stát prakticky od nuly a jeho státnické dílo bylo a je ve všech směrech obdivuhodné a téměř nedocenitelné. 

Charles de Gaulle ještě napoprvé, v hektických, nepřehledných prvních poválečných letech, neuspěl a stáhl se z politického života; když ale Francii hrozil totální politický rozvrat a možná i občanská válka, mimo jiné kvůli dekolonizaci Alžírska, vrátil se, stvořil “z ničeho” pátou republiku a zachránil svoji zemi podruhé; i to je čin monumentálního státnictví, které svou velikostí bere dech.

Poslechněte si druhý díl o obou velkých mužích moderních německých a francouzských dějin a buďte s námi, přátelé! 

Vaši Martin, Michal a Mirek

Máte zájem o koupi nemovitosti ve Španělsku? https://docs.google.com/forms/d/1K1Waa4vG6c8O1BORv_qWkFTLYRKLQF3LZCw316AHaHU/edit

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Vojenské střety (jak říkají Britové) či bitvy (jak je označují Američané) u Lexingtonu a u Concordu v dubnu 1775 fakticky vzato “spustily” válku amerických osadníků proti mateřské zemi - Velké Británii.

Právě o tom a o vzniku Deklarace o nezávislosti a o unii je dnešní, už třetí část seriálu NS Tenkrát v Americe. 

Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé! 

My jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Dva muži, kteří psali dějiny svých zemí - Francie a Německa. Tvůrci páté Francouzské republiky a Spolkové republiky Německo.

Moderní politikové a státníci a zároveň bytostní konzervativci, vycházející ze starých mentálních a politických tradic.

Dva pragmatici i vizionáři. 

Dvě ikony moderního státnictví.

Dva muži ztělesňující slovo Leadership, který dnešní Evropě tolik chybí.

Adenauer a de Gaulle.

Víc není třeba říkat. 

Dnes první díl o první, předválečné a válečné části jejich kariér.

Poslouchejte nás a budete vědět víc.

Jsme pořád s Vámi, 

Vaši Martin, Michal a Mirek

Máte zájem o koupi nemovitosti ve Španělsku? https://docs.google.com/forms/d/1K1Waa4vG6c8O1BORv_qWkFTLYRKLQF3LZCw316AHaHU/edit

Po vítězství nad Francouzi v tzv. Sedmileté válce se Britové stali faktickými vládci Severní Ameriky. Jejich vztahy s tamními třinácti osadami, respektive koloniemi, se nicméně v šedesátých letech 18. století stále více komplikovaly. Příčinou byla snaha Britů podřídit kolonie přímo Londýnu, což vyvolávalo u budoucích Američanů čím dál větší odpor. Po incidentu zvaném Bostonské pití čaje z prosince 1773 přerostla vzájemná nevraživost v první ozbrojené střety. První kontinentální kongres ve Filadelfii na sklonku léta a na podzim 1774 pak přivedl britské osady na okraj otevřené revolty.

A právě o tom je druhý díl našeho nového seriálu k 250letému výročí vzniku USA. Tak nás poslouchejte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina:  https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Španělská Ceuta v severní Africe a britský Gibraltar na jihu Pyrenejského poloostrova - dva neuralgické body při vstupu do západního Středomoří. 

Dvě města, dvě malé enklávy, dva cizorodé prvky svého druhu na dosah zemí, které si na ně dělají už dlouho nárok. 

V případě Ceuty se jedná o relikt španělského kolonialismu, o palčivý problém, jenž není dodnes vyřešen, jak ukázala nedávná migrační krize, která vyvolala napětí i v celé Evropské unii. Gibraltar je pro změnu faktorem, jenž dodnes kalí britsko-španělské vztahy.

A právě o těchto tématech jsme si povídali v dnešním již 184. Novém světě.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi, my jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

V prvním dílu našeho nového seriálu věnovaného 250. výročí vzniku USA, se věnujeme počátkům anglického osídlení na území dnešních Spojených států (Walter Raleigh, Jamestown, otcové poutníci), specifikám puritánské Ameriky (Salem) a fenoménu a vývoji amerického Jihu, až po vznik 13 britských kolonií (osad) a počátky tzv. sedmileté války (1754/56-1763). 

Věříme, že Vám seriál bude líbit, příště si budeme povídat o příčinách války amerických osadníků s mateřskou zemí, tak se můžete těšit, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Uplynulých deset let bylo ve světě mimořádně dynamických a dramatických. Podíváme-li se na to, jak se během jediné dekády změnily velké země - Spojené státy americké, Německo, Velká Británie, Francie - i menší státy, je to téměř k neuvěření.Kromě toho “se objevily” i některé nové fenomény, jež jsou pro dnešní svět a společnost krylovským “znamením doby”, výzvou i stimulem a nadějí; jako příklad lze uvést umělou inteligenci nebo klimatickou změnu.O tom všem i o dalších věcech, jakou je třeba zoufalá absence politického leadershipu v jeho nejlepší možné podobě, je dnešní už 183. Nový svět.Tak si ho pusťte, přátelé, a buďte i v horkém létě s námi, my jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Pro nové posluchače týden zdarma Bruselského diktátu: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe

S Novým světem do kina:https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Pro nové posluchače týden zdarma: Nový světhttps://herohero.co/novysvetpodcast/subscribe& Bruselský diktát:https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe

Tipy na knihy, které v této epizodě doporučujeme, najdete na Shelfie:https://shelfie.cz/kategorie/258-novy-svet-?utm_source=podcast&utm_medium=feed&utm_campaign=dil-knihy-ns

Milí přátelé, stejně jako na konci roku jsme i tentokrát vyhověli Vašemu přání a připravili jsme pro Vás díl Nového světa o tom, jaké knížky nás v poslední době zaujaly a proč Vám je doporučujeme, stejně jako filmy, které jsme viděli (nejen) v kinech, čímž nemáme na mysli zdaleka jen Nolanovu Odysseu. Tak si přes léto čtěte, choďte do kina, třeba na ďábelskou Road-Movie s názvem Sirat, a poslouchejte Nový svět. Příští týden se potkáme zase u nějakého aktuálního tématu!
Jsme pořád s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap
Pro nové posluchače týden zdarma Bruselského diktátu: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe
S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

Pro nové posluchače týden zdarma: Nový světhttps://herohero.co/novysvetpodcast/subscribe& Bruselský diktát:https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe
Země na jihovýchodním okraji Evropské unie, ke které mají Češi sentimentální vztah i díky jedné generaci řeckých imigrantů. Zatímco řecké ostrovy na čele s Krétou a Santorini jsou notoricky známé a hojně navštěvované, kontinentální Řecko, s výjimkou Athén, je podstatně méně navštěvované a tudíž známé. Tato země je také kolébkou zárodků současné západní demokracie. A není divu. Život se zde odedávna odehrává celoročně venku, kde nevidět jeden den slunce je událost. Dodejme ještě, že Řekové dokázali vždy vzdorovat a porážet perskou říši. Vydejte se s námi za jeho minulostí i současností!

Apartmány v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/premiove-bydleni-u-puerto-banus-439778/
Země na jihovýchodním okraji Evropské unie, ke které mají Češi sentimentální vztah i díky jedné generaci řeckých imigrantů. Zatímco řecké ostrovy na čele s Krétou a Santorini jsou notoricky známé a hojně navštěvované, kontinentální Řecko, s výjimkou Athén, je podstatně méně navštěvované a tudíž známé. Tato země je také kolébkou zárodků současné západní demokracie. A není divu. Život se zde odedávna odehrává celoročně venku, kde nevidět jeden den slunce je událost. Dodejme ještě, že Řekové dokázali vždy vzdorovat a porážet perskou říši. Vydejte se s námi za jeho minulostí i současností!

Apartmány v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/premiove-bydleni-u-puerto-banus-439778/

S Novým světem do kina:https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap
Pro nové posluchače týden zdarma: Nový světhttps://herohero.co/novysvetpodcast/subscribe& Bruselský diktát:https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe
Spojené státy. Amerika. První světová velmoc. Země za “velkou louží“, ke které jsme s nadějí vzhlíželi v časech husákovského a jakešovského marasmu. K Ronaldu Reaganovi, který uzbrojil “říši zla”, komunistický Sovětský svaz, k smrti. K americké muzice, k americké literatuře, k divadlu, k filmu, k Miloši Formanovi, který tam udělal závratnou kariéru, stejně jako Ivan Lendl a Martina Navrátilová. K americkým městům, jako jsou New York či San Francisco. K zemi, která má složité dějiny s temnými pasážemi, stejně jako každá jiná. K zemi, díky níž vzniklo Masarykovo Československo. K zemi, která zachránila Evropu před německým prušáctvím za Velké války a před nacismem za druhé světové války; o porážce sovětského komunismu už byla řeč. K velké svobodné zemi, kterou všichni milujeme, bez ohledu na to, že neprožívá úplně snadné časy. K zemi, která se ale ani trochu nepodobá tomu, jak ji dnes vykresluje evropský i český levicový mainstream, o levicových extremistech nemluvě. USA jsou země, které věříme. Země, která nikdy nic nevzdá. Věříme v její obyvatele, Američany, mezi nimiž máme řadu přátel!
Tak na Tvých 250 let, Ameriko! God Bless You!
A Vy si nás poslechněte, přátelé! Jsme stále s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek
️ Vila v golfovém resortu: https://clientzoneremax.lovable.app/villa/villa-la-cala-golf

Sešli jsme se s Hynkem Kmoníčkem, poradcem pro národní bezpečnost a bývalým velvyslancem v USA, Indii, Austrálii i Vietnamu, těsně předtím, než odletěl na svůj nový post do OSN v New Yorku. Mluvili jsme o tom, jak se za posledních osm let proměnila Amerika a proč je podle něj Trump spíše důsledek než příčina. Probrali jsme i to, jak Čína bojuje s vlastní “demografickou bombou”, proč čínský prezident při návštěvě Lán označil Čechy za "very exotic" a spoustu dalších věcí. Ostře a nekorektně. Tak si nás pusťte, přátelé, jsme pořád s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek
Apartmán v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/moderni-apartman-3-kk-dunes-beach-marbella-439974/

Je to sotva několik týdnů, co jsme se s Novým světem Live vrátili z francouzské Normandie. Navštívili jsme ji u příležitosti 82. výročí vylodění spojenců za druhé světové války. Atmosféra, která zde panovala, byla takřka neuvěřitelná: vzpomínka na dávné mrtvé hrdiny, radost z vítězství a optimistická víra v budoucnost - to všechno vytvářelo báječnou, nezapomenutelnou náladu.
Současně bylo i připomínkou toho, jak moc by Evropa měla být vděčná Spojeným státúm za všechno, co pro v minulosti udělali.
S tím souvisí i první připomínka 250. výročí založení USA, jemuž se budeme věnovat v některém z dalších dílů Nového světa.
Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme pořád s Vámi, i letošním horkém létě, Vaši Martin, Michal a Mirek
Apartmány u letiště: https://www.remax-lusso.eu/reality/stylove-apartmany-s-vybornou-dostupnosti-blizko-letiste-i-centra-429594/

Český zbrojní průmysl má za sebou příběh, který nemá v Evropě obdoby. Václav Holek z maličkých Nepodřic u Písku vynalezl kulomet, který Britové dodnes znají jako Bren. Škodovka v Plzni vyzbrojovala celý svět a ve třicátých letech se tu vyrábělo víc než čtvrtina všech zbraní vyvezených na světě. A dnes? Česká zbrojovka vlastní Colt a Jaroslav Strnad - muž, který začínal obchodem se šrotem, vybudoval jedno z největších zbrojařských impérií v Evropě.
Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na další díl už za týden! Jsme stále s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek
Apartmány ve Fuengirole: https://www.remax-lusso.eu/reality/stylove-apartmany-s-vybornou-dostupnosti-blizko-letiste-i-centra-429594/ 

Válečné vůdcovství bylo ve všech ohledech vrcholem Churchillovy politické kariéry. Jeho návrat do Downing Street č. 10 v roce 1951 připomínal, v symbolické rovině, spíše sentimentální “farewell party”, pomyslnou “rozlučku” se “světem včerejška”, než cokoli jiného. Zároveň se v těchto letech doslova zhmotnila legenda jménem Churchill. A právě o tom je druhý díl nejnovějšího Nového světa o tomto bez přehánění titánovi britské a světové politiky.
Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme stále s Vámi!
Vaši Martin, Michal a Mirek
Apartmán v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/moderni-apartman-3-kk-dunes-beach-marbella-439974/

Winston S. Churchill byl nejen politik a státník, který svou odvahou, osobním nasazením a nezlomností zachránil Velkou Británii a, svým způsobem, i celou západní civilizaci před německým nacismem, ale i muž, který svým životem inspiroval, v nejlepším slova smyslu, ostatní. Jeho projevy, v nichž sliboval jen “krev, pot a slzy” a v nichž burcoval Brity slovy “nikdy se nevzdáme”, jsou nezapomenutelné. A právě jeho velkým chvílím i jeho lapsům a nezdarům, kterých nebylo málo, je věnován tento díl našeho podcastu. Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na pokračování už za týden!
Jsme stále s Vámi.
Vaši Martin, Michal a Mire

Jakub Landovský, někdejší náměstek ministra obrany vlády ČR, velvyslanec ČR při NATO a výkonný ředitel Aspen Instiute Central Europe, zastává v současné době funkci vládního zmocněnce pro oblast plnění závazků vůči Severoatlantické alianci.
Dnešní díl podcastu Nový svět jsme proto věnovali právě NATO, jeho proměnám a roli, jakou hraje v dnešním dramaticky se vyvíjejícím světě; tomu, jak alianci vnímají v USA, jaká je úloha jejích evropských členských států a jaké postavení v ní má Česká republika. Nikdo kompetentnější k tomuto tématu než Jakub v naší zemi není.
Tak si nás poslechněte, přátelé! Jsme pořád s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Bulharsko může na první pohled působit jako nenápadná balkánská země. Při bližším pohledu ale rychle zjistíte, že vztah mezi Bulharskem a Českem je mnohem hlubší a zajímavější, než se může zdát. Češi se v Bulharsku těší mimořádně dobré pověsti, a to hned z několika důvodů. Významně se podíleli na budování moderního bulharského státu na přelomu 19. a 20. století, zejména v oblasti vědy, školství, architektury, pivovarnictví nebo archeologie. Silné vazby mezi oběma zeměmi později posilovala kultura, turistika i pracovní migrace, od nejstarší pobočky Českého centra na světě přes popularitu Bulharska jako české dovolenkové destinace už od 60. let až po příchod bulharských pracovníků do Československa ve 40. a 50. letech.

Bulhaři Čechy dodnes často vnímají jako slovanský národ, který to „dotáhl nejdál“, a Česko pro ně v řadě oblastí představuje určitý vzor. Bulharsko zároveň zůstává oblíbeným cílem českých turistů a pro české firmy je trhem s výrazným potenciálem. České značky a společnosti zde mají velmi dobré renomé, ať už jde o Škodu, Škoda Group, zdravotnictví nebo české pivo. Některé významné bulharské firmy navíc vlastní české mateřské společnosti. Velké poděkování patří Dr. Lukáši Kauckému, bývalému velvyslanci ČR v Bulharsku, který s námi ochotně konzultoval vše, co jsme k tématu potřebovali vědět. Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek.

Speciál s Bohumírem Janským
Hostem dnešního dílu podcastu
Nový svět je geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty UK a náš dlouholetý kolega a přítel profesor Bohumír Janský, ve světě známý jako objevitel pramenů řeky Amazonky.
Během našeho povídání se dozvíte nejen to, jak dlouhá a klikatá byla jeho cesta z vesničky u Plzně k objevení pramenů Amazonky, ale i to, jak se mladý docent Janský dostal ještě na sklonku komunistického režimu, na podzim 1989, do Latinské Ameriky a kdo mu na jeho vědecké cestě nejvíc pomohl.
Samozřejmě jsme se bavili i o jeho slavné expedici, o tom, jak mu Američané nejprve “ukradli” jeho velký objev a jak se mu potom po letech omluvili, stejně jako o tom, proč jsou geografie a hydrologie tak důležité, ba přímo strategické vědecké disciplíny.

Tak si to užijte, přátelé, a buďte s námi, my jsme s Vámi,
Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký sen je mýtus, legenda, fenomén, který zná celý svět.
Ti, kteří na tzv. americký sen dosáhli, pocházeli nezřídka z Evropy, muži, kteří přicházeli za “velkou louži” bez jediného dolaru v kapse, a přesto v řadě případů umírali jako pohádkově bohatí lidé, stojící v čele velkých, mocných rodin a průmyslových impérií.
V dnešním Novém světě jsme si povídali hlavně o významných představitelích rodiny Vanderbiltů, kteří byli nizozemského původu, a Rothschildů, kteří pocházeli z Německa.
Pozornost jsme věnovali hlavně 19. století (primárně jeho konci, tzv. Pozlacený věk - Gilded Age) a 20. století.
Tak si to užijte, přátelé, a buďte s námi, jsme s Vámi.
Vaši Martin, Michal a Mirek

V Londýně a v Anglii se minulý týden konaly komunální volby (ve Skotsku a ve Walesu lidé volili do národních parlamentů). V tomto díle NS, natočeném den před volbami, jsme rozebrali šance jednotlivých stran, předpověděli pád Labour Party premiéra Keira Starmera a vzestup strany Reform UK Nigela Farage atd.

Rozebrali jsme i situaci v britské metropoli a shodli jsme se na tom, že Londýn pořád je, všem problémům, jimž musí čelit, navzdory, tím neúžasnějším a nejlepším městem na světě.

Tak si nás pusťte, přátelé, jsme pořád s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

V hlavním městě Belgie, v Bruselu, sídlí Evropská komise i NATO.

Země samotná, v níž se mluví přinejmenším dvěma jazyky, je bohatá, úspěšná, ale zároveň velmi složitá na řízení a vládnutí.

Je to země krásných měst (Bruggy, Antverpy, Gent, Lovaň a další), vynikajícího jídla a pití – především ryb, mořských plodů a piva –, skvělých spisovatelů, jako je Georges Simenon, i literárních hrdinů, jako je Hercule Poirot.

Je to země, kde u Waterloo prohrál císař Napoleon a kde zvítězil vévoda z Wellingtonu; země, kde se odehrávaly kruté bitvy první světové války a kde byl použit yperit.

Je to země skvělých cyklistů a fotbalistů – třikrát sláva.

A je to také země pedofilního vraha Marca Dutrouxe, fuj.

Je to nesmírně zajímavá země se vším všudy.

Známe ji všichni tři dobře, nejlépe Michal, který tu pět let žil.

Tak si nás poslechněte, přátelé!

Vaši M&M&M

Evropa stojí znovu na křižovatce. V době, kdy se mluví o úsporách, dekarbonizaci a „nejlevnější energii, kterou nespotřebujeme“, si autoři podcastu Nový svět kladou otázku, zda může civilizace přežít bez růstu energie. Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr rozebírají, proč je právě energie základním předpokladem prosperity – a proč současná evropská strategie může vést spíš k úpadku než k udržitelnosti.
Debata se dotýká Jevonsova paradoxu, Green Dealu i reálné energetické závislosti Evropy na zahraničních zdrojích. Ukazuje, že technologický pokrok spotřebu nutně nesnižuje, ale naopak nezřídka zvyšuje, a že politická rozhodnutí často ignorují základní zákony fungování společnosti. Výsledkem je napětí mezi ideály a realitou – a otázka, zda se Evropa dokáže vrátit k racionálnímu řízení své energetiky i své budoucnosti.

Maďarsko mění směr – a s ním i rovnováhu střední Evropy. 

Po letech dominance Viktora Orbána přichází obrat, vítězí Péter Magyar, který sice slibuje jiný styl politiky, ale v mnohém navazuje na to, co kritizoval. 

V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč nebyly volby jen o jedné osobnosti, ale i o hlubokých historických traumatech, národní identitě a vztahu k Rusku i Evropské unii. 

Jak velkou roli sehrál rok 1956, proč je Trianonská smlouva stále živým tématem a zda Evropa právě přišla o svého „troublemakera“. 

A hlavně: je to skutečná změna, nebo jen sofistikovanější pokračování stejné politiky?

Jeruzalém. Město, o které se vedou války tisíce let – a které přesto nikdy neztratilo svůj význam. Místo, kde se potkávají dějiny, víra i politika v té nejkoncentrovanější podobě. 
V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč je právě Jeruzalém považován za „pupek světa“, jakou roli sehrál při vzniku moderního Izraele a proč jeden výbuch v hotelu King David změnil běh dějin.
Dozvíte se, proč je to město jedinečné nejen historicky, ale i strategicky, jaké konflikty se kolem něj vedly a vedou dodnes – a proč každý kámen v Jeruzalémě vypráví příběh, který stále neskončil.

Ve válce mezi Izraelem, Spojenými státy americkými a Íránem zavládlo, jak se alespoň zdá, křehké příměří. 

Ropa je holt ropa, do hry se navíc vložili Číňané, brzy by měla začít jednání v Islámábádu.

Podmínky či požadavky obou válčících stran jsou nicméně dramaticky nekompatibilní, oboustranné výhodná dohoda v podstatě není možná.

Donalda Trumpa navíc tlačí čas, Midterms se rychle blíží a většina Američanů je proti válce, kterou s “Bibim” Netanjahuem rozehrál, aniž bychom teď hodnotili, zda oprávněně či nikoli.

V zásadě lze shrnout, že další vývoj je naprosto nepredikovatelný a že si Íránci navzdory těžkým ranám, které utrpěli, vedou lépe, než v Jeruzalémě a ve Washingtonu předpokládali.

Evropa je zcela “mimo hru”, což je na jedné straně dobře, do budoucna může ale patřit k hlavním poraženým i ona, mimo jiné kvůli hloupé “trucovité” politice vůči USA.
Tak buďte s námi, přátelé, budeme pro Vás nejen tuhle válku sledovat i dál.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Kuba – ostrov, který kdysi symbolizoval protiamerickou a protikapitalistickou revoluci, hrdost a, pro levici na celém světě, alternativu k Západu, dnes balancuje na hraně kolapsu. Země, kde elektřina jde jen pár hodin denně, chybí benzín i jídlo a kde se z každodenního přežití stává hlavní životní strategie. Místo falešné romantiky “starých časů” přichází realita hluboké ekonomické a společenské krize.
Svět se zkrátka mění – a s ním i budoucnost Kuby. 
V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč se kubánský režim dostal na hranu přežití, jakou roli v tom hraje geopolitika i historické vazby na Spojené státy a proč se může blížit moment, který rozhodne o dalším směřování země.
A proč za obrazem „šťastných lidí v ráji“ stojí ve skutečnosti tuhý policejní stát, frustrace, odevzdanost a systém, který už nedokáže fungovat – a co se stane, až se zhroutí definitivně.

Tentokrát jsme si jako hosta podcastu Nový svět pozvali antropologa a novináře Martina Rychlíka.

Martin Rychlík dokáže spojit fascinaci lidskými kulturami s tématy, na která se většina lidí ani nechce dívat. Jeho cesta začala dětským zájmem o americké Indiány a „kodovky“, vedla přes studium etnologie až ke knihám, které rozebírají dějiny tetování, skalpování i těch nejtemnějších rituálů lidské historie.

Nepovídali jsme si jen o tom, jak vznikaly jeho knihy, ale i o jeho setkání s legendárním vědcem Leopoldem Pospíšilem i o tom, proč se z kdysi okrajového tématu, jako je tetování, stal seriózní vědecký obor.

Řeč byla i jeho nové knize o skalpování.

Mluvili jsme i o tom, proč je důležité ukazovat minulost takovou, jaká skutečně byla, i když je nepříjemná, a co nám to říká o dnešní společnosti.

Řeč byla i o vědě samotné – o tom, proč dnes ztrácí důvěru části veřejnosti, jak těžké je ji srozumitelně vysvětlovat a proč má smysl ji popularizovat víc než kdykoli dříve.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od indiánských příběhů až k pochopení toho, co vlastně znamená být člověkem.

Vaši Martin, Michal a Mirek.

Jedeme do Plzně — a téma nemohlo být aktuálnější

Víme, víme — prý je všechno jen v Praze. Tentokrát to napravíme. Vyrazíme do Plzně a rovnou ve velkém: Nový svět a Bruselský diktát otevřou letošní program Slavností svobody — a udělají to společně na jednom pódiu.

📅 Středa 29. dubna 2026, 19:00

📍 Měšťanská beseda – Malý sál, Kopeckého sady 13, Plzeň

🎟️ Vstupné: 399 Kč

👉 Lístky https://goout.net/cs/od-osvobozeni-k-nejistote-evropa-a-amerika-v-roce-2026/szackhy/

Celý díl Nového světa najdete na Herohero. A protože podcast Nový svět slaví už 3. narozeniny připravili jsme si pro vás kód na týden zdarma: https://herohero.co/novysvetpodcast/invites/KDZWUMKSDV

Katar - malý stát s obrovským vlivem, který dlouhodobě “boxuje nad svoji váhovou kategorii”. Země, která díky ropě a plynu a promyšlené strategii dokáže ovlivňovat geopolitiku, podporovat politický radikální islám a zároveň být významným partnerem Západu.

Jenže, svět se mění – a s ním i pravidla hry.

V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, jak Katar vybudoval svůj vliv, proč se stal jedním z nejkontroverznějších hráčů nejen na Blízkém východě, ale i ve světě: v energetice i v současných vojenských konfliktech.

A proč Evropa stále nerozumí arabskému světu, jak fatální mohou být diplomatické chyby a proč může být současná situace pro Katar zlomová.

Evropa začíná nahlas přiznávat chyby, které ještě nedávno nebylo možné ani vyslovit. Ursula von der Leyen říká, že vypnutí jaderných elektráren byla strategická chyba – jenže přichází to pozdě, a navíc nejde jen o politické gesto bez reálných kroků?

V Novém světě rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, co stojí za energetickou politikou EU, proč Green Deal naráží na realitu a jestli se Evropa probouzí, nebo jen mění rétoriku.

Dojde i na kritiku politické odpovědnosti, ekonomické dopady i otázku, kdo za současný stav skutečně nese odpovědnost.

Hormuzský průliv je jedním z nejstrategičtějších a nejzranitelnějších míst na planetě. Tato úžina je široká v nejužším místě pouhých 33 kilometrů. Na jedné straně Írán a na té druhé Omán a Saúdská Arábie. Právě tudy prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy a významná část globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru.

Donedávna tudy denně proplouvalo kolem 20 milionů barelů ropy a kondenzátů, což představuje zhruba čtvrtinu veškeré námořně přepravované ropy na světě.

Dnes zde íránské gardy útočí na tankery a snaží se ho zaminovat. Na hladině nyní nepluje prakticky jediná loď a vzrůstající nervozita stoupá u všech zúčastněných, včetně Číny.

Chcete vědět víc? Přivstaňte si a připojte se v sobotu ráno k našim Minutám s Novým světem!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Podcast Nový svět rozebírá státní převraty – jak vznikají, proč se některé podaří a jiné skončí fiaskem. Inspirací je slavná kniha Edwarda N. Luttwaka Státní převrat, kterou napsal v pouhých šestadvaceti letech a která dodnes patří k nejvlivnějším textům o zákulisí moci. Převrat podle Luttwaka není revoluce, ani občanská válka. Je to rychlá operace malé skupiny lidí, která musí ovládnout klíčové instituce státu dřív, než si většina společnosti uvědomí, že se něco stalo.

Na příkladech z Afriky, Blízkeho východu, Latinské Ameriky i Evropy ukazujeme, proč jsou dnes převraty těžší než dříve, jakou roli v nich hrají armáda, média a bezpečnostní složky a proč velké demonstrace samy o sobě téměř nikdy ke změně režimu nestačí. Řeč přijde i na slavné i zapomenuté pokusy o převrat – od Chile přes Moskvu roku 1991 až po Írán.

A nakonec se vracíme k otázce, která se týká nás samotných: byl rok 1989 v Československu skutečně revolucí či převratem? Nebo byl spíše kolapsem systému, jenž ztratil víru ve vlastní existenci?

O tom, jak funguje moc, proč jsou dějiny plné „úskoků v úskocích jiných úskoků“ a co z těchto lekcí platí i pro dnešní svět, je tento díl Nového světa.

Buďte s námi, jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek.

Aktuální Minuty Nového světa se znovu věnují rychle se vyvíjejícímu konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem. Boje trvají už několik dní a spíše eskalují, než aby směřovaly k rychlému konci. Írán se snaží destabilizovat region útoky dronů a raket, které míří i na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu. I jediný zásah přitom může způsobit výrazné škody a zvýšit napětí v celé oblasti. 
Konflikt má potenciál zasáhnout důležité dopravní trasy včetně Hormuzského průlivu a zároveň se odehrává na pozadí soupeření velmocí. Čína je klíčovým odběratelem íránské ropy, zatímco Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny tvrdě bránit bezpečnost Izraele i svoji. Nejde o krátkou epizodu, ale o konflikt, který může region i světovou politiku ovlivňovat ještě dlouho.

Přinesl do Česka legendu žlutého rámečku a strávil s ním a jeho budováním čtvrt století svého života. Cesta, která začala jednou mapou rozprostřenou na dětském koberci v Rakovníku, vedla přes Pákistán, Írán i svahy Kilimandžára až do National Geographic.

S Tomášem Turečkem jsme si proto nepovídali jen o tom, jak se zrodil šéfredaktor české mutace jednoho z nejslavnějších časopisů světa, ale také o posedlosti mapami, o první cestě „po zemi“ do Karáčí, o okamžiku, kdy ve dvaceti letech poprvé uviděl moře, i o pádu ega pod vrcholem africké hory, kde pochopil význam prostého „pole, pole“.

Vzpomínali jsme na budování českého National Geographic – od vyhozeného nultého čísla přes první unikátní reportáž o české egyptologii až po setkání s ikonami světové vědy. 

A mluvili jsme i o tom, proč klasická média ztrácejí půdu pod nohama, co znamená tlak na úspory a automatizaci a zda má ještě dnes smysl držet kvalitu za každou cenu.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od dětských atlasů až k velkým světovým příběhům.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Nedělní minuty Nového světa se zabývají Íránem. Podle dostupných informací byl při izraelském úderu zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí a desítky dalších představitelů režimu. Pokud se zprávy definitivně potvrdí, půjde o bezprecedentní zásah do struktury moci v Teheránu.

Izrael a Spojené státy podle všeho vsadily na razantní scénář.

Írán ale zůstává schopný odpovědi. Útoky dronů a raket na státy Perského zálivu, zásahy v Dubaji či útoky na americké cíle ukazují, že konflikt zdaleka nekončí. 

Uzavření Hormuzského průlivu – klíčové tepny světového obchodu s ropou a LNG – může během dní vyhnat ceny energií nahoru a vtáhnout do hry Čínu i Indii.

Právě Čína sleduje vývoj s mimořádnou pozorností. Írán je pro ni zásadním dodavatelem ropy i geopolitickým partnerem. Pokud by byl režim výrazně oslaben, znamenalo by to komplikaci pro čínskou strategii v regionu. Do toho se přidává napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem – tedy další oblast v bezprostřední blízkosti čínských zájmů.

Spojené státy naopak ukazují, že jejich vliv ve světě neklesá, jak se v posledních letech často tvrdilo. 

A Evropa? Ta zatím svolává krizová jednání a vyzývá k deeskalaci. V situaci, kdy rozhodují letadlové lodě, drony a kontrola energetických tras, působí její hlas spíše symbolicky. 

Blízký východ znovu dokazuje, že je jedním z klíčových uzlů světové politiky.

Zemřela Jana Brejchová, jediná skutečná velká mezinárodní hvězda českého filmu, pokud jde o herce a herečky, samozřejmě.
Její úmrtí v nás logicky vyvolalo spoustu vzpomínek, zejména na tzv. českou novou vlnu z šedesátých let minulého století.
Tolik skvělých, bystrých mladých mužů a žen od filmu, řečeno s Josefem Škvoreckým, se u nás nikdy předtím ani potom neobjevilo. Posuďte ostatně sami: Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš a mnozí další. Každý zázračný talent, všichni s oscarovým potenciálem, nezapomenutelné filmy, nezapomenutelná doba.
A právě o těchto lidech a jejich životních osudech, o jejich filmech, o hercích a nehercích, které do nich obsazovali, s přesahy k dnešku – přirozeně, jak už to u nás bývá – je nejnovější Nový svět.
Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé!
Vaši Martin, Michal a Mirek

V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence.

Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce?

O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa.

Buďte s námi, jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek.

Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde.

https://www.datarun.cz/mashup

První zimní olympijské hry se konaly ve francouzském Chamonix na přelomu ledna a února 1924; původně se přitom nejednalo o olympiádu, ale o tzv. Týden zimních sportů, který měl být jen jakousi „předehrou“ či „doplňkem“ ke hrám VIII. olympiády (do pořadí se počítají i hry, které se z různých důvodů neuskutečnily), konaným od května do července téhož roku v Paříži. Úspěch Týdne zimních sportů byl ale tak velký, že jej funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru na svém jednání v Praze v roce 1925 zpětně označili za první zimní olympiádu…

Takhle to tedy všechno na počátku roku 1924 začalo. A právě o tom jsou dnešní Minuty NS, stejně jako o našich největších zážitcích ze zimních her, o jejich legendách i o současných hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi. My jsme s vámi. A budeme s vámi i dál.

Vaši

Martin, Michal a Mirek

Až do přelomu 18. a 19. století se Egypt, pokud jde o jeho novověké dějiny, vyvíjel takřka nezávisle na Evropě. Vpád Napoleonovy armády a jeho vítězství v bitvě u pyramid v červenci 1798 tuto situaci změnily. Egypt sice formálně zůstával součástí Osmanské říše, fakticky si ale za vlády Muhammada Alího budoval samostatnost. Francouzský vliv v zemi nicméně pozvolna rostl, což vedlo v letech 1859–1869 k vybudování Suezského průplavu, který měl — a dodnes má — mimořádný strategický význam.

V sedmdesátých letech 19. století Britové využili ekonomických potíží egyptských vládců a získali nad Suezským průplavem kontrolu. Britská superiorita v Egyptě pokračovala i ve 20. století, třebaže „na papíře“ byla egyptská monarchie samostatná.

Za druhé světové války se dlouholetý odpor Egypťanů vůči Britům projevil v jejich sympatiích k Německu a Itálii; mocnosti tzv. Osy byly ale posléze poraženy a s koncem války se do Egypta vrátily „britské zájmy“.

V první polovině padesátých let 20. století došlo v Egyptě ke státnímu převratu, k moci se dostali vojáci v čele s plukovníkem Gamálem Abd an-Násirem. Ten v roce 1956 znárodnil Společnost Suezského průplavu, což vyvolalo tzv. Suezskou krizi. Britové se nakonec po americkém diplomatickém zásahu museli z Egypta stáhnout a Násirův režim přežil — Egypt se stal suverénním státem.

Po Násirově smrti vládli zemi další dva vojáci — Muhammad Anvar as-Sádát a Muhammad Husní Mubárak. Po tzv. arabském jaru byl v roce 2012 zvolen prezidentem Egypta Muhammad Mursí, jeho vláda ale přivedla zemi k rozvratu a na jaře 2013 znovu převzala moc armáda. V červnu 2014 se stal prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, jenž je garantem stability a relativně solidního rozvoje Egypta dodnes.

O tom všem — i o dalších dílčích tématech — je dnešní Nový svět.

Tak nás poslouchejte, přátelé, a vůbec buďte s námi!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Káhira, vítězná v překladu, je jednou z největších metropolí Afriky. Její historie sahá tisíce let zpět a je spojena se starými Egypťany, Peršany, Římany, Řeky, Makedonci i Araby – you name it. Pokaždé vás toto město překvapí, nikdy není stejné a jeho historie i současnost vás chtě nechtě vtáhnou. Od pyramid v Gíze na jejím předměstí, přes světová muzea v čele s Grand Egyptian Museum – největším muzeem na světě věnovaným historii jedné civilizace – až po středověkou historii, Alabastrovou mešitu Mohamada Alího z 19. století, fascinující Arabské jaro a dnešní moderní život, který neustává ani na minutu. Toto je město, které nikdy nespí. Dejte si ho s námi právě teď!

Blízký východ vstupuje do další fáze hluboké proměny. Region, který byl po desetiletí formován zejména soupeřením Izraele a Íránu, rolí Spojených států a opatrnou rovnováhou mezi sunnitskými a šíitskými mocnostmi, se dnes přeskupuje jinak a rychleji, než si Evropa často připouští. Rozpad dosavadních aliancí, oslabení Íránu, nová sebevědomá politika Saúdské Arábie, pragmatický byznysový model Spojených arabských emirátů a návrat Turecka jako klíčového regionálního hráče vytvářejí zcela nové mocenské pole. Události, jako je konflikt kolem Jemenu a ostrova Sokotra, válka v Gaze či proměna vztahů k Izraeli, nejsou izolovanými epizodami, ale symptomy širšího zlomu. O tom, proč se starý blízkovýchodní řád hroutí, čím je nahrazován a proč se zásadní dění odehrává mimo hlavní pozornost evropské veřejnosti, pojednává tento díl Nového světa. Buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek.

Sto padesátý čtvrtý díl Nového světa je vlastně reakcí na Vaše četná přání – přinášíme v něm naše doporučení ke čtení pro rok 2026.

Jedná se o odbornou, populárně-vědeckou i krásnou literaturu, o níž se domníváme, že je kvalitní a že by Vás, jako fanoušky Nového světa, mohla bavit.

Martin Vám doporučuje například knížku Zbigniewa Rokyty „Odřanie. Novým Polskem od Slezska k moři“, knihu Aleksandry Wojtaszekové „Fjaka. Chorvatská sezóna“ nebo román Markéty Pilátové „Hnízda“, napsaný v nejlepší tradici magického realismu…

Mirek Vám doporučuje například knihu Roberta D. Kaplana „Přicházející anarchie“, knihu Františka Janoucha „Případ Andreje Sacharova“ nebo knihu od Toby Wilkinsona „The Last Dynasty: Ancient Egypt from Alexander the Great to Cleopatra“.

Michal Vám doporučuje například knihu od Catherine Marridale „Lenin On The Train“, knihu od Hawarda Amose „Russia Starts Here“ nebo knihu od Malcolma Harrise „Palo Alto: A History of California, Capitalism, and the World“.

To je jen malý zlomek. Všechny knihy, které jsme doporučili najdete zde: https://shelfie.cz/258-novy-svet-

Mějte se hezky a užijte si knížky, ať už si ke čtení vyberete jakékoli.

Jsme stále s Vámi,

Vaši Martin, Michal a Mirek

Nobelova cena míru je udělována od roku 1901. Od té doby ji obdrželo několik amerických politiků, včetně prezidentů (Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson, Jimmy Carter, Barack Obama). Současný šéf Bílého domu, republikán Donald Trump, po ní zjevně touží, dosud se jí nicméně nedočkal – a je otázka, zda tomu tak někdy bude.

Dnešní Minuty Nového světa jsou věnovány právě Nobelově ceně míru a všemu, co s ní souvisí. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Režim íránských konzervativních ajatolláhů v čele s Alím Chameneím se ocitl pod dosud největším tlakem. Statisícové protesty v Teheránu i v dalších městech jsou mimořádně silné a vláda je na pokraji zhroucení. Výsledek je nicméně těžké předvídat. Jediný, kdo by snad mohl rebelům efektivně pomoci, je americký prezident Donald Trump, jisté to ale není – USA mají totiž v regionu mnoho zájmů a partnerů a řadě z nich by oslabený teheránský režim vyhovoval…

A právě o tom všem, a nejen o blízko- a středovýchodním kontextu, jsou nejnovější Minuty Nového světa.

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Co můžeme čekat od roku 2026? Klíčový bude výsledek tzv. midterms, tedy listopadových voleb do celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu amerického Kongresu. Ty rozhodnou o tom, jak silný bude prezident Donald Trump ve druhé polovině svého druhého funkčního období – v USA i ve světě.

Ve Francii dost možná dojde k dalším předčasným volbám a odvolací soud rozhodne o tom, zda se šéfka Národního sdružení Marine Le Penová bude moci účastnit prezidentských voleb na jaře 2027, nebo zda ji ve volebním klání zastoupí formální předseda strany Jordan Bardella.

Na Ukrajině se bude hrát o to, zda – a případně jak daleko – Rusové postoupí na frontě, a o možnou podobu budoucího míru.

O tom všem, i o dalších důležitých tématech, bude řeč v tomto díle Nového světa.

Tak buďte s námi nejen dnes, ale po celý rok 2026.

Vaši

Martin, Michal a Mirek

Výmarská republika, oficiálně Německá říše (Deutsches Reich; 1918–1933), se zrodila po pádu vilémovského císařství na sklonku první světové války. V následujících letech prošla mnoha vážnými krizemi (poválečná hospodářská krize, bolševické i pravicové pokusy o převrat, rúrská krize a hyperinflace), v polovině 20. let je ale překonala. Následovalo období hospodářského vzestupu, politické stability, mimořádného kulturního rozmachu a smíření Němců s dříve „nenáviděným státem, který jim vnutili spojenci“.

Velká hospodářská krize (1929–1933) a její sociální dopady však republiku znovu – tentokrát již fatálně – oslabily, rozervaly ji vedví a výsledkem byl prudký nástup radikální levice (komunisté) i pravice (nacisté).

Vyvrcholením překotné politické krize bylo jmenování šéfa NSDAP Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933 a nástup nacistické diktatury se všemi známými důsledky.

Podle mnoha odborníků, historiků a politologů je dnešní doba v řadě ohledů podobná přelomu 20. a 30. let minulého století. Zda tomu tak skutečně je a zda je současná liberální demokracie podobně křehká, jako byla Výmarská republika, si můžete poslechnout v tomto díle Nového světa.

Buďte s námi, jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Spektakulární operace v Caracasu, která skončila zadržením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy americkými vojáky, ukázala, že když Donaldu Trumpovi na něčem opravdu záleží, jde za tím rychle a tvrdě. Když mu na tom záleží…

Jaké důsledky bude mít Madurovo zatčení pro Venezuelu, jaké „poučení“, pokud vůbec nějaké, si z akce vezmou Číňané a Rusové, teprve uvidíme. Jedno je ale jisté už teď: žijeme v „novém světě“ a budeme v něm žít i dál. Pro Evropu to úplně dobrá zpráva není…

A pokud jde o nás, nemohli jsme náš podcast před necelými třemi lety nazvat lépe.

Buďte s námi, jsme s vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Jak jsme Vám už dlouho slibovali, poslední Nový svět v letošním roce věnujeme zcela mimořádně České republice a české politice.

Shodli jsme se na tom, že Česká republika je skvělá země, a to navzdory všem problémům a těžkostem, na něž často oprávněně žehráme a na něž si stěžujeme. Teprve ve srovnání se světem, zejména se zámořským světem, je evidentní, v jak báječné, bohaté a bezpečné zemi žijeme a jak dobře se máme…

Tak si naše povídání o dnešním Česku, o tom, jaké je a jaké by mohlo být, poslechněte, přátelé.

A buďte i v roce 2026, do kterého Vám všem přejeme jen to dobré, s námi. Máme Vás rádi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Příměří z 11. listopadu 1914, které ukončilo hrůzy Velké (první světové) války, se již více než sto let slaví jako tzv. Den válečných veteránů (Remembrance Day či Veterans Day). S plukovníkem Generálního štábu ve výslužbě a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem jsme si proto povídali nejen o veteránech z první a druhé světové války, ale i o těch, kteří bojovali poměrně nedávno, například na Středním východě, o tom, jak je vnímá (nejen) česká veřejnost a jak je o ně ze strany státu postaráno.

Současně jsme vzpomínali i na legendární vánoční příměří z roku 1914, jež bylo tehdy ojedinělým, unikátním „zábleskem lidskosti“ uprostřed strašlivých válečných hrůz.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a užijte si krásné svátky!

Vaši

Martin, Michal a Mirek

Súdán je země, která vznikla v důsledku oddělení Jižního Súdánu v roce 2011. Zatímco jihu zůstaly zejména zdroje ropy, severu pak potřebná infrastruktura. Samozřejmě toto rozdělení bylo a je jedním ze zdrojů soudobého konfliktu dvou ozbrojených složek původní súdánské armády. Dalším faktorem, který způsobil i značnou „internacionalizaci“ konfliktu, je soudobá těžba zlata v objemu zhruba 65 tun ročně a boj o kontrolu této decentralizované těžby.

Pokud chcete vědět více o tomto konfliktu a této krásné zemi, poslechněte si aktuální díl Nového světa. Jako varování ale berte skutečnost, že současný konflikt v této zemi má podle všeho celosvětově na svědomí zdaleka nejvíce civilních obětí – a to bez většího zájmu světa…

Henry Ford patřil k největším osobnostem Ameriky meziválečné éry nejen proto, že byl jejím „automobilovým králem“, ale také proto, že svými výrobky významně ovlivnil život Američanů, jejich životní styl a že dokázal inspirovat obrovské množství podnikatelů v cestě za úspěchem.

Muž, který zavedl v USA strojovou pásovou velkovýrobu, který umožnil takřka každé domácnosti vlastnit osobní automobil, byl složitou osobností: na jedné straně proslul jako jeden ze zakladatelů sociálního státu svého druhu, na druhé straně silným odporem vůči odborům i neskrývaným antisemitismem.

Jeho odkaz budoucím generacím je nicméně navzdory všem kontroverzím nezpochybnitelný.

Tak si nás poslechněte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident USA, patří k legendárním postavám amerických i světových dějin 20. století.

Jeho prominentní rodina, služba vlasti ve druhé světové válce, strmá politická kariéra, nedokončené prezidentství kvůli jeho zavraždění v texaském Dallasu a tzv. kennedyovský mýtus, který trvá i ve dvacátých letech našeho století (jeho synovec Robert Kennedy mladší je ministrem zdravotnictví a sociální péče ve vládě Donalda Trumpa) – to všechno fascinuje nejen americkou veřejnost.

Dnešní Nový svět jsme proto věnovali právě fenoménu JFK a všemu, co s ním souvisí.

Tak si to užijte, přátelé, jsme s vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký prezident Donald Trump prožívá hektické časy. Ať chce či nechce – a zdá se, že spíš nechce – musí věnovat pozornost válce na Ukrajině, která ho zjevně obtěžuje a unavuje. Osud „Trumpova mírového plánu“, jenž nese, zdá se, „ruskou stopu“, ale který někteří politici i některá média přesto označují za „nadějný“, je zatím nejasný – uvidíme. Totéž platí o budoucnosti Venezuely – Trump evidentně váhá; v případě „ropného Eldoráda“ jde skutečně o hodně, stejně jako v případě jeho domácí hospodářské politiky. Midterms jsou už za necelý rok a právě jejich výsledek rozhodne do značné míry o tom, jak budou vypadat poslední dva roky jeho prezidentství.

O tom všem, ale i mnoha dalších věcech, včetně odchodu někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, jsme si povídali v dnešním díle Nového světa.

Tak buďte s námi, my jsme s vámi.

Srdečně,

Martin, Michal a Mirek

Amsterdam je město mnoha tváří: velké, s dlouhou historií, jeden ze symbolů nizozemského protestantského odporu vůči španělské nadvládě v 16. a 17. století, centrum slavné burzy a obchodu, mořeplavby a zámořského podnikání, nizozemského impéria i malířství, jehož klenoty – včetně Rembrandtovy Noční hlídky – si můžete prohlédnout v místním Rijksmuseu. Zároveň je to i město vynikajícího fotbalu (Ajax Amsterdam), skvělého jídla a pití.

Tak se do něj s námi vypravte a užijte si to.

Srdečně, Martin, Michal a Mirek

Tímto dílem začíná podcast Nový svět nepravidelnou sérii zamyšlení nad výjimečnými osobnostmi našeho světa. Chceme tím ukázat, že k zásadní změně světa stačí výjimečný člověk. Tak to bylo, je a zřejmě bude i nadále. Věříme, že vás tyto debaty budou fascinovat stejně jako nás!

Alexandr Makedonský dokázal něco, co nikdo před ním ani po něm. Během let 336 př. Kr., kdy nastoupil na trůn, a 323 př. Kr., kdy umírá za záhadných okolností – zřejmě v důsledku otravy jedem – v Babylónu, dokázal vybudovat říši sahající od Makedonie přes dnešní Turecko, Egypt, Blízký a Střední východ až po Indii, Pákistán a Afghánistán. Geniální vojevůdce a žák slavného filozofa Aristotela zároveň neměl zábrany nechat vyhladit obyvatele celých měst. Jeho říše se zhroutila během několika měsíců a na jejích troskách povstaly jiné.

Místo posledního odpočinku Alexandra mělo být na jeho přání v egyptské Síwě, ale nakonec bylo v Alexandrii – a dodnes nebylo objeveno.

Prvního listopadu bylo s velkou pompou otevřeno v egyptské Káhiře největší muzeum na světě, věnované výlučně unikátním výtvorům staroegyptské civilizace. Muzeum se nachází v těsné blízkosti gízských pyramid a představuje vskutku jedinečný svět doby stavitelů pyramid. Na ploše 50 000 m² se nachází téměř 60 000 uměleckých děl a artefaktů. Velkou část z nich tvoří několik tisíc předmětů nalezených v Tutanchamonově hrobce z počátku 20. století. Nezapadnou zde ani české objevy na pyramidovém poli v Abúsíru – například královské sochy panovníka Raneferefa nebo sochy z rodinného komplexu princezny Šeretnebtej a kněze Nefera. Tak neváhejte a vzhůru do oblak! Ostatně – chystáme se tam i s Novým světem!

Irové si zvolili novou prezidentkou krajně levicovou političku Catherine Connollyovou, právničku, kterou server Politico označil za „často protizápadní“.

Čím Connollyová, která je odpůrkyní Evropské unie – již kritizuje mj. za vojenskou podporu Ukrajiny – i NATO, a která má problém jednoznačně odsoudit teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, občany oslovila a proč získala přes 63 % hlasů?

A jaké vlastně je dnešní Irsko – země, která ve všech ohledech vydělala na vstupu do Evropských společenství, dnešní Evropské unie, v roce 1973? Jaké má problémy a těžkosti, co ji trápí, v čem je evropským premiantem?

O tom všem je dnešní díl Nového světa.

A nejen o tom – ve stručnosti došlo i na několik dalších aktuálních témat.

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Dnešní Nový svět chápejte, milí posluchači a milé posluchačky, jako jakýsi bonus – tento týden totiž můžete už od pondělí poslouchat Nový svět o bankách a bankovnictví.

Dnes se jedná o ohlédnutí za naším římským NS Live – a to jak za městem samotným, které je bezpečné, čisté a obecně „v pohodě“ jako už dlouho nebylo, tak i za italskou vnitropolitickou scénou. Za náhled do ní děkujeme Jeho Excelenci Dr. Janu Kohoutovi, velvyslanci ČR v Římě, který nám laskavě věnoval spoustu času.

Pro zájemce pak Ondra Houska vypráví o Papežské koleji Nepomucenu, kde studují budoucí české církevní elity.

Tak si náš „pendant“ o Římu (k Novému světu č. 133) poslechněte a užijte si ho.

Vaši Martin, Michal a Ondra

Banky formovaly svět dávno před vznikem moderních států. Od templářských směnek přes renesanční Florencii až po digitální fintech dneška – úvěr, důvěra a riziko byly vždy motorem civilizace. V novém díle podcastu Nový svět se Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr vydávají po stopách peněz: od prvních mincí v Egyptě přes krachy Medicejských, vzniku Bank of England, vzestup nizozemských bank, vznik Fedu až po krizi roku 2008. Ukazují, že dějiny bankovnictví nejsou jen o financích, ale o tom, jak lidé věřili a riskovali.

Díl vychází už v pondělí ve spolupráci s oceněním Mastercard Banka Roku, proto je ke shlédnutí celý na všech podcastových platformách.

Jane Goodall byla bez diskuse jednou z největších primatoložek minulého i tohoto století. Společně s Dian Fossey a Biruté Galdikas tvořily slavnou trojici. Zatímco Goodall studovala šimpanze v rezervaci Gombe v Tanzanii, Fossey se věnovala gorilám ve Rwandě a Galdikas orangutanům na Borneu.

Právě díky desítkám let trvajícímu studiu šimpanzů dnes víme, že s námi mají společného opravdu mnohé: používají nástroje, jsou schopni se dorozumívat, chápat i abstraktní pojmy, ale také vést vyhlazovací války.

Jane Goodall se od 70. let minulého století věnovala i ekologickým tématům a ochraně přírody po celém světě. Její postoje a názory znali lidé na všech kontinentech a i po své smrti zůstává globální inspirací.

Od středy posloucháte 137. díl Nového světa o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny v České republice, o dění ve Francii, Británii a Německu.

A protože se události ženou doslova zběsilým tempem, přicházíme s dalším, aktuálním dílem NS již dnes, v sobotu.

Věnujeme se v něm znovu situaci u nás doma, komentujeme možnou příští vládu i to, proč volby dopadly, jak dopadly, a znovu konstatujeme, že navzdory hysterii části politiků, médií a uživatelů sociálních sítí nedošlo k žádné katastrofě, ale „jen“ k výměně vládnoucí garnitury, což k demokracii západního střihu patří.

Francie pokračuje i nadále ve „volném pádu“ – vnitropolitická krize se prohlubuje a prezident Emmanuel Macron působí stále zoufaleji, jako člověk, který totálně ztratil kontakt s realitou. Faktický konec jeho vládnutí již přišel; nyní se hraje o budoucnost Páté republiky.

K velkým věcem se schyluje na Blízkém východě, kde – vyjde-li plán amerického prezidenta Donalda Trumpa – by po více než dvou letech mohl zavládnout křehký mír. Jak to nakonec dopadne, uvidíme. Hamás je naprosto nevyzpytatelný – držme palce.

O tom všem je dnešní, již 138. Nový svět. Tak nás poslouchejte a buďte s námi – my jsme s vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek

V České republice proběhly ve vzrušené atmosféře parlamentní volby. Přesvědčivého vítězství dosáhl šéf opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, který bude s vysokou pravděpodobností skládat příští vládu.

Ve Francii se k volbám teprve patrně schyluje – premiér Sébastien Lecornu podal demisi a prezidentu Macronovi mnoho jiných řešení než další předčasné volby nezbývá. Pátá republika je v hluboké krizi, vyloučena není ani prezidentova demise.

V Británii vrcholí nespokojenost se Starmerovou labouristickou vládou, daná zejména katastrofálními důsledky de facto neregulovaného přistěhovalectví a prosazováním woke principů v politice i každodenním životě.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně ukazuje, že chyby, jichž se v čele vlády dopustila a které si není ochotna přiznat, budou mít na Německo i na Evropu dlouhodobě silně negativní dopad.

Jak vidno, Evropa je znovu – vlastně téměř nepřetržitě – ve varu.

Tak nás poslouchejte, přátelé, budeme vás jejími peripetiemi pravidelně provázet.

Vaši Martin, Mirek a Michal

Na rozdíl od depresivního centra Los Angeles a “šíleného” Las Vegas je San Francisco stále místem, které Vás okouzlí a zůstane ve Vás na dlouhou dobu, ne-li navždy. Báječná poloha v Sanfranciském zálivu, teplé, nesmírně příjemné babí léto a hlavně město samo: romantický přístav včetně ikonického Pier 39, nejautentičtější Malá Itálie (North Beach) i Čínská čtvrť (snad s výjimkou NYC) v celých USA, Coit Tower z počátku třicátých let minulého století, tyčící de majestátně nad městem, City Lights Bookstore, kde se scházeli beatnici, nemluvě o majestátním mostu Golden Gate Bridge a o legendárním vězení Alcatraz, kde byste nechtěli strávit ani den, natož několik let… 

Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na další díly podcastu Nový svět! 

Buďte s námi, jsme s Vámi! 

Vaši Martin, Michal a Mirek

Michal Půr a Martin Kovář se s novým světem hlásí z Las Vegas. Město hazardu a kýče popisují nejen jako „totální blázinec“, ale i jako bránu do fascinujících míst v okolí – od Údolí smrti po legendární Area 51. Nechybí ani dojmy z unikátní Sphere arény, kde viděli digitálně zrekonstruovaného Čaroděje ze země Oz, vzpomínky na mafiánskou historii Vegas a filmová zastavení u Casina, Kmotra či Zabriskie Point. A protože Vegas není jen hazard a show, řeč přijde i na politiku v Nevadě, Karla Gotta či to, proč se v amerických pouštích lépe chápe, jak rozdílný je svět velkoměst a venkova.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Patreonu.

Michal Půr a Martin Kovář vyrazili s Novým světem do LA a představí vám město andělů bez filtru: depresivní downtown s bezdomovci a varováním od policisty „běžte do hotelu“, vedle něhož září filmová mašina – Universal Studios, Griffith Observatory a dostanete tip, jak se dostat co nejblíž k nápisu HOLLYWOOD. Vezmou vás i do Chinese Theatre (kde je zklamal horor Him), mluví o kontrastu Venice Beach s čistou Santa Monicou a připomenou, že architektura (Disney Concert Hall) i filmové dějiny tu pořád berou dech. Přidají praktické rady, kde v LA bydlet (ne v downtownu) a nechybí filmový guide k městu.

Celý díl najdete na našem HeroHero.

Itálie má dnes druhý největší hospodářský výkon ze zemí Evropské unie (po Spolkové republice Německo) a vůbec nejstabilnější vládu ze všech velkých zemí EU. Je tomu tak především díky politické obratnosti a charismatu premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana Bratři Itálie dominuje italské vnitropolitické scéně. Meloniová si vede velmi dobře i na mezinárodněpolitické scéně a Itálie díky ní získala na respektu.

Meloniová pochází z Říma, a proto jsme v podcastu věnovali pozornost i italské metropoli – a to jak po stránce politické, tak umělecké a v neposlední řadě i gurmánské, o množství filmů o Římu nebo natáčených v Římě nemluvě.

Tak nás poslouchejte, přátelé.

Vaši Martin, Michal a Mirek a náš dnešní host Ondra Houska

Dnes mluvíme hodně o posledních událostech ve Státech, konkrétně o vraždě Charlieho Kirka. Ale nejen o ní. Předcházela jí řada dalších pokusů, úspěšných i neúspěšných, na demokratické i republikánské politiky. Spojené státy, ale i Evropa se radikalizují a svým způsobem hrají do not ruské hybridní válce. Co to může znamenat obecně a konkrétně i pro každého z nás? A dostává se svět skutečně na práh dokonalé bouře? Poslouchejte dnešní Minuty Nového světa!

Celý díl najdete na našem HeroHero.

Vynález velkých strukturovaných sídel doprovází člověka tisíce let. Nejstarší města logicky vznikala v oblasti Úrodného půlměsíce a v údolích velkých řek. Slunce, podnebí a řeky byly hybnou silou nejen jejich vzniku, ale i dalšího růstu. Dnes jsou města symbolem ekonomické a technologické dominance, a i proto jsme svědky jejich největšího rozvoje v Asii a v řadě arabských zemích Zálivu. Města budou i nadále a ve zvýšené míře utvářet naši civilizaci. O tom, co města znamenala, znamenají a budou znamenat, stejně jako o různých aspektech jejich růstu do šířky a výšky a dalších přínosech i nevýhodách, mluvíme již v tomto díle Nového světa!

Celý díl najdete na našem HeroHero.

Zdena Salivarová (1933–2025) byla nejen velká spisovatelka, autorka legendárního románu Honzlová, ale také – a dost možná především – nakladatelka, která společně se svým manželem Josefem Škvoreckým (1924–2012) v roce 1971 „na koleně“ vybudovala nakladatelství 68 Publishers, v němž v následujících desetiletích vyšlo téměř 230 knih.

Milan Kundera v roce 1990 řekl, že nikdo neudělal pro moderní českou literaturu a kulturu obecně víc než Salivarová se Škvoreckým. Měl naprostou pravdu. A právě „manželům Škvoreckým“ jsme věnovali sice trochu smutný, ale podle nás nezbytný a důležitý díl Nového světa. Tak si ho s námi užijte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Celý díl najdete na našem HeroHero.

Pouště jsou krajinou, kterou v Evropě můžeme jen stěží zakusit. Zcela jinak je tomu v případě Afriky. Pouště v dnešním Egyptě nebo Súdánu jsou jakousi časovou konzervou, odrážející historii člověka i klimatu. Zdánlivě mrtvý a hrozivý svět pouští přitom vypráví nebývalá dramata člověka i přírodního prostředí, které se skokově mění a zásadně ovlivňuje historii lidstva už tisíce let.Chcete vědět víc? Tak si nás poslechněte!

Kambodža je kolébkou Khmérské říše s majestátním a stále záhadným Angkor Watem, který je považován za největší chrámový komplex na světě. Byl postupně budován od 10. do 15. století. Francouzská kolonizace v 19. století přinesla zemi rychlý rozvoj, ale také prohloubila majetkovou nerovnost. Tu se snažil „vyřešit“ neslavně proslulý režim Rudých Khmerů v 70. letech minulého století, který během pouhých několika let zavraždil odhadem 1,5–2 miliony lidí a zcela zničil intelektuální i ekonomické elity země.

Dnes se Kambodža znovu probouzí díky turismu a textilnímu průmyslu. Je konstituční monarchií, v jejímž čele stojí král Norodom Sihamoni, který hovoří plynně česky – v Československu vyrůstal jako dítě a na AMU vystudoval tanec, hudbu a divadlo. Kambodža je země, která je nám možná blíž, než byste čekali.

Lidé čtou detektivky „od nepaměti“. Baví se jimi, odpočívají u nich, jsou zvědaví, kdo je vrah, a občas se trochu bojí…

Někteří velcí detektivové jsou nejen v našem civilizačním okruhu „světové pojmy“: Sherlock Holmes, Hercule Poirot, slečna Marplová – a není se čemu divit. Detektivní šarády jako Pes baskervillský, Smrt na Nilu nebo Vražda v Orient Expresu jsou i literárními majstrštyky svého druhu.

Poté, co se ve Spojených státech ve dvacátých letech minulého století vytvořila kolem časopisu Černá maska skupina nadaných autorů, povýšili detektivní žánr prostřednictvím tzv. drsné školy (hard-boiled school) na novou úroveň a stali se – kromě toho, že psali skvělé detektivky – i klasiky velké světové literatury: Dashiell Hammett, Raymond Chandler, Erle Stanley Gardner… Phila Marlowa zná, stejně jako Hercula Poirota, úplně každý, podobně jako – v Evropě – komisaře Maigreta.

Specifickým žánrem je tzv. severská detektivka či severská krimi – „romány o zločinu“ Maj Sjöwallové a Pera Wahlööa počínaje, temnými příběhy Joa Nesbøa konče.

Vynikající detektivky psali i někteří čeští autoři – Eduard Fiker, Jiří Marek, Josef Škvorecký, Václav Erben či Jaroslav Velinský. O nich je v našem letním detektivkovém speciálu také řeč.

Tak si nás, přátelé, poslechněte, užijte si to, nakupte si ty nejlepší detektivky a vzhůru do čtení. Je léto, takže – kdy jindy?

Vaši Martin, Michal a Mirek

Dan Brown je americký spisovatel thrillerů, proslulý svými napínavými příběhy kombinujícími kryptografii, umění, historii a konspirační teorie. Jeho nejznámější dílo, Šifra mistra Leonarda, se sice stalo světovým bestsellerem, ale zároveň vyvolalo kontroverze kvůli některým historickým a náboženským tvrzením. Brownova série o harvardském profesorovi symbologie (vědy o symbolech a jejich roli v dějinách lidstva a civilizací) Robertu Langdonovi je charakteristická rychlým tempem a dějem odehrávajícím se během několika desítek hodin. Jeho styl kombinuje fikci s fakty, což přitahuje miliony čtenářů a diváků, ale je i předmětem kritiky. Celosvětově Dan Brown prodal přes 200 milionů knih a jeho díla byla přeložena do 57 jazyků. 9. září přichází na trh jeho nejnovější kniha Tajemství všech tajemství – a my všichni, stejně jako Praha, kde se valná část příběhu odehrává, se máme na co těšit!

Vaši Martin, Michal a Mirek

CELÝ DÍL SI MŮŽETE POSLECHNOUT NA NAŠEM HEROHERO.

Dust Bowl je velkým příběhem Ameriky 30. let 20. století. Příběhem amerického jihu a farmářů, kteří nerozuměli prostředí, v němž se usadili. K tomu přidejte změnu přírodního prostředí (ano, už tehdy – ale tehdy to ještě nebylo téma pro podnikatele a politiky všeho druhu) a máte téměř dokonalou bouři: statisíce lidí migrujících na západ, opuštěné farmy a zbídačenou generaci zemědělců a jejich dětí. Tento příběh, starý takřka jedno století, představuje nesmírné poučení i dnes. Proč? To se dozvíte v aktuálním díle Nového světa, tak se s námi vydejte na cestu časem.

Martin, Michal a Mirek

Británie, Francie a Kanada se v září chystají – po splnění několika podmínek – uznat palestinský stát. Jakkoli z dlouhodobého hlediska představuje tzv. dvojstátní řešení jediné možné trvalé východisko z nekonečně složitého problému na Předním východě, v současnosti jde o krok předčasný a neuvážený. O to víc, že k němu Keira Starmera i Emmanuela Macrona vedou do značné míry vnitropolitické motivy – snaha neztratit (či získat) levicový, respektive radikálně levicový elektorát a voliče z řad nebílých Britů a Francouzů. Je to hloupé, neprozíravé a v ničem jim to nakonec stejně nepomůže – ale zřejmě k tomu stejně dojde. Co bude dál, uvidíme.

Kromě toho pokračuje i Trumpova hra s cly, stejně jako konflikt mezi Kambodžou a Thajskem – i o tom je řeč v nových Minutách NS.

Tak si aktuální Minuty poslechněte a buďte s námi, přátelé! Martin, Mirek a Michal

Odkaz najdete na našem HeroHero.

Amerika je zpátky ve hře – a tentokrát tvrdě. Donald Trump během několika měsíců uzavřel obchodní dohody s Čínou, Japonskem, Velkou Británií i Evropskou unií, které mu umožňují razantně snížit obchodní deficit. Nový “obchodní pakt” s EU může podle propočtů přinést USA až 80 miliard eur ročně. Jestli to bude na úkor evropských automobilek nebo tzv. digitální daně, nehraje roli – důležitý je výsledek.

V podcastu Nový svět se Michal Půr, Miroslav Bárta a Martin Kovář zamýšlejí nad tím, proč Evropa v jednání s Trumpem opět tahala za kratší konec, jak se zachraňovala Ursula von der Leyenová a proč Japonci vyjednali nulová cla, zatímco EU bude platit 15 %. Dojde i na Trumpův „golfový styl diplomacie“, Epsteinův seznam, válku v Gaze nebo tajemství nízké inflace na americkém venkově. Za šest měsíců vlády toho Trump vyřešil hodně. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Srdečně Martin, Michal a Mirek

Provence je jedním z nejpozoruhodnějších koutů Francie a Evropy. Kraj, kde se potkává antika s impresionismem, Napoleon se Cézannem, římské akvadukty s četníkem ze Saint-Tropez, místo, kudy pravidelně jezdi Tour de France. Jakou roli hrála Provence v evropských dějinách – a proč je pro místní “víc než Francie”?
V novém díle podcastu Nový svět Martina Kováře, Michala Půra a Miroslava Bárty dozvíte, proč by měl každý vidět most v Avignonu, amfiteátr v Arles, obrazárnu Paula Cézanna i levandulové pole u kláštera Sénanque. A proč – alespoň jednou za život – stojí za to dát si “dobrý ročník”.

Prohlášení spolkového kancléře Friedricha Merze o tom, že Německo v posledních deseti letech nezvládlo imigraci do země, že „Wir schaffen das!“ neplatí, je zcela zásadní.
Nejde jen o to, že Merz veřejně pojmenoval to, co každý příčetný Němec ví, ale hlavně o to, že se tím opravdu ostře vymezil vůči všemu, co lze shrnout pod termín „merkelismus“.
Zároveň zjevně sílí napětí mezi kancléřem SRN Merzem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která je s bývalou kancléřkou politicky úzce spojená. Budoucnost předsedkyně EK je v Merzových rukou – a to pro Leyenovou ani pro její druhou komisi není dobrá zpráva, zvlášť podíváme-li se na současné dění ve Francii, kde má „na kahánku“ současná podoba sociálního státu a kde se pomalu blíží prezidentské volby (jaro 2027)… Pro Německo, pro Evropu a pro nás by to ale dobrá zpráva být mohla.
Tak nás poslouchejte, přátelé, a těšte se na středeční nový díl Nového světa o Provence!

Češi. Malý národ ve střední Evropě, přes níž se nezřídka valily velké dějiny. Jak to náš národ poznamenalo ve vzdálené i v relativně nedávné minulosti? Jaký dopad mělo na Čechy šest let německé okupace a jednačtyřicet let komunismu? Jsme pořád ještě “postkomunistická” země, a pokud ano, tak v čem všem? A lišíme se v něčem důležitém od našich středoevropských sousedů - Slováků, Poláků nebo Maďarů? 

Patříme opravdu k evropskému Západu, na jehož východní periferii svého druhu (až na výjimky, například za vlády Karla IV.) jsme dlouhá staletí žili? 

Je naší budoucností federální Evropa, evropský superstát, po němž prahnou bruselští progresivisté anebo dojde ke zvratu ve prospěch stoupenců národních států? Jakou budoucnost by v prvním i ve druhém případě měla před sebou Česká republika? 

Jsme více národem Švejků nebo Karlů Čapků? Národ Václava Havla nebo Václava Klause či Miloše Zemana? Anebo směs všech tří bývalých českých prezidentů? 

Právě o tom všem je nový díl Nového světa. Tak si nás poslechněte, přátelé, máme Vás rádi a vážíme si Vašeho zájmu.

Srdečně 

Martin, Michal a Mirek

Elon Musk založil, respektive zakládá novou politickou stranu s názvem Amerika. Zda uspěje a zda se mu podaří rozbít politický duopol demokratů a republikánů, které ostře kritizuje, je těžké říct, jeho naděje ale podle nás nejsou, i s ohledem na historické zkušenosti, velké. 

Podobně složité je odhadovat i reálné dopady “velkého krásného zákona”, který Donald Trump těsně, ale přece protlačil Kongresem; obojí chce čas.

V podcastu je řeč i o Trumpově pojetí oslav vyhlášení nezávislosti USA 4. července a o tom, zda se mu podařilo vyvolat či probudit vlnu vlastenectví / patriotismu, a jaké dopady to na USA může mít.

Stranou nezůstalo ani dění ve Spojeném království a v Evropské unii.

Tak si nás poslechněte, přátelé! 

Srdečně Martin, Michal a Mirek

Odkaz na celou epizodu

Dnes vás čeká debata o generacích. Od baby boomers až po tu dnešní – o jejich charakteristických rysech, o jejich snech, plánech, předsevzetích, vizích i zklamáních a traumatech, o jejich střetech a o vzájemných nepochopeních… O tom, čím se od sebe lišily a v čem se podobaly, o tom, jaká je dnešní mladá generace.

Uslyšíte trochu historie, trochu současnosti a něco málo o budoucnosti. Trocha vzpomínek, trocha „filozofování“ a něco málo o tom, co příští generaci / generace dost možná čeká.
Tak si první prázdninový Nový svět užijte! Jsme s vámi, přátelé – Martin, Michal a Mirek.

Odkaz na celý díl

Přátelé, poslechněte si naše nové Minuty Nového světa. Nemohli jsme jinak - poslední události na Středním východě, B-2 nad Íránem, summit NATO a Trump vítězící na všech frontách si rozhodně uvažování nahlas zaslouží. A blýská se na lepší časy euroatlantického spojenectví? Chcete vidět víc? Poslechněte si nás!

⁠Odkaz na celý díl

Málokdo dokáže pohnout světem. Elon Musk je jedním z těch, kterým se to myšlenkami a vizemi jednoznačně povedlo. Jeho finanční startup, převzetí konceptu elektrického auta, ze kterého vznikla Tesla, anebo Space X jsou toho nepopiratelnými doklady. A dokonce jeho kroky a konec v roli DOGE byly unikátní, protože dokázaly, že systém zahlcený výdaji není schopen zásadní obrody. Elon Musk prostě udělal svět lepší, a to i přes všechna “ale”, která se k němu vážou.