Počítám do tří!

Tušíte správně, že toto je náš nejsprostější díl, jaký jsme doposud vydaly. A protože jsme vám nechtěly vypípat díru do hlavy, tak doporučujeme přizpůsobit prostředí, ve kterém budete podcast poslouchat.
Ano, toto varování je zejména pro vás, kdo řešíte excesivní užívání sprostých slov u vašich dětí a nechcete jim ještě víc obohatit slovní zásobu. 
Tak disclaimer bychom měly a teď co vás v této epizodě čeká… 
V různých sprosťárnách a vulgarismech naších dětí potřebujeme rozlišovat jestli je to nevhodný výraz směrující na nějakou věc či situaci a nebo se jedná o zraňující zbraň namířenou na živou bytost. Jestli dítě říká “vypíčený talířek” nebo “jseš zmrd”. 
To, proč děti používají sprostá slova, může mít milion důvodů. Dost to bude souviset s věkem, situací, emočným rozpoložením či nenaplněnými potřebami.
Než začneme s kázněním “takhle mluvit nebudeš!”, pojďme se v prvním kroku podívat, co je za tím. 

👉 Často cílem dítěte není pomocí vulgarismů někoho zranit (ačkoli to zraňuje).

👉 Děti někdy nechytnou, jak velký náboj některá slova mají a zkouší jejich sílu.

👉 Zároveň i prostřednictvím sprostých slov objevují a okoušejí sociální hranice.

👉 A nebo jim naše reakce sytí potřebu pozornosti či moci.
Když se nám to podaří rozklíčovat, můžeme dítě dobře podpořit v místě té nenaplněné potřeby, aby si jí pak nemuselo dosycovat nadávkami. 
V této epizodě si rozebereme několik příkladů k tomu, abychom pochopili, co může být za tím, že dítě mluví vulgárně a taky si řekneme, jak reagovat, aby to nebylo pro dítě zostuzující a zároveň to padlo na úrodnou půdu. 
❓Jak dětem vysvětlit, že nadávky mají nějaký dopad?

❓Že někdy přijatelné jsou a jindy nejsou?

❓A jak jim pomoci napravovat přešlapy spojené s nadáváním jiným lidem?

Povíme si, co funguje v různých situacích a s různými dětmi. Jestli a kdy je dobré nadávky ignorovat. 
I tady bude klíčový timing - connection before correction.
U menších dětí bude fungovat přesměrování, starší děti budeme potřebovat procesem trochu provést.

Nakonec si pojďme narovinu říct - naše děti budou mluvit sprostě i když uděláme všechno správně.
Potřebujeme tomu ale dávat dobré hranice a pravidla.

Celý rozhovor (58 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Taky vás překvapilo, jak se váš život změnil po narození prvního dítěte? Že všechno, co jste předtím budovaly, svoji osobnost, koníčky, pracovní dráhu, bylo najednou pryč? Pamatujete ještě na to, jak jste se cítili ty první měsíce? 

Možná se dokážeme dost dobře připravit na rodičovství prakticky a zajistit všechny technikálie potřebné pro péči o dítě. Na co se však připravit nedokážeme, jsou všechny ty pocity a stavy spojené s tím, že je tady nová bytost, která je na nás kompletně závislá a stáváme se strojem (a ultimátním zdrojem) pro zajišťování jejích potřeb.

Ztrácíme svobodu a autonomii. Ztrácíme samy sebe a stáváme se neviditelnými. 

Co vlastně reálně od mateřství očekávat? A jak se vyrovnat se ztrátami, které přinese? 

Naše blízkost, přítomnost a konání zklidňuje nervovou soustavu našeho miminka. Není tedy divu, že sa prvé roky upozaďujeme a u toho ztrácíme svoji vitalitu, jiskru a šmrnc. 

Jak se ale stane, že jsme z toho celého období rodičovské tak strašně vyřízené? 

Nejde jen o emocionální a fyzickou zátěž, ale taky o tu mentální.

Jak jsme dlouho doma s dětmi, tak se nám nějak plíživě postupně do portfolia dostane množství další práce, ke které jsme se původně vědomě neupsaly. Spadl nám do klína trojboj: děti, prádlo, žrádlo i s bonusem dalších povinností. 

Podíváme se na to, co je pravdy na tom, že se ženám na mateřské snižují kognitivní schopnosti a že se o nás někdy říká, že máme “mlíko v hlavě”.

Vrátí se to někdy zpátky do normálu? 

Další výzvy přicházejí, když nám děti odrůstají a začínají vylétat z hnízda. Ne až po pubertě, ale třeba jen do školy. Najednou přijde smutek, lítost i truchlení za tím, co bylo a už se nevrátí. 

Jak to, že jsme to miminovské období nedokázaly víc ocenit, když byly děti malé? A jak se s tím rozloučit a dobře to odtruchlit?

Jako společnost máme malou dovednost dobře uzavírat etapy, dobře ukončovat. Strašně rychle to pofrčíme a pak je nám to líto.

Málo slavíme konce, kde můžeme vidět, co jsme získali a oplakat co ztrácíme, aby nám zbyla kapacita začínat dobře to další. Potřebujeme takové dožínky pro každou etapu života!

Je vám líto za tím, co jste v mateřství nestihly? Mateřství je strašně obohacující, ale taky svazující.

Když jsou děti malé, tak na mnoho věcí nedosáhnem. A i když online najdeme spoustu inspirace, co všechno bychom mohli s dětmi dělat, nejde to stihnout všechno. A někdy nejde stihnout vůbec nic.

V této epizodě se podíváme na to, co nám mateřství vzalo, co nám dalo a jak s tím dál naložit. 

Celý rozhovor (80 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Co s tím našim dítětem je, že na nás pořád útočí? A jak se postarat o to, aby neubližovalo svému zranitelnějšímu sourozenci?

Často se ptáte na dětskou agresivitu. Kopnou. Kousnou. Něco po nás hodí. Jakoby z ničeho nic. V jednu chvíli si hrají a pak se v sekundě promění v “neúprosného zabijáka”. Wtf?!

My se ještě jakž-takž dokážeme ochránit, ale co dělat, když takhle starší dítě vyjede na miminko? Chceme, aby měli spolu děti vztah. Nezakazujeme kontakt a dotyky. Avšak totálně nás děsí, jak rychle se od něžného hlazení dokáže dostat do škrábání. Nemáme šanci to zastavit dřív, než se to stane. Dokonce to někdy přichází až po pár měsících, kdy to mezi nimi bylo skvělý.

Co je za tím? Jak tomu předcházet? A co dělat ve chvíli, kdy se to děje?

V druhé epizodě Q&A se podíváme na vaše nejčastěji se opakující dotazy ohledně dětské agresivity a sourozeneckých šarvátek.

Proč se ani starší sourozenci skoro nesnesou? A co dělat, když se naše náctileté děti mlátí do krve?

Tato epizoda je předskokanem naší páté série, kterou odstartujeme 10. září 2026. V rozšířené verzi ji najdete na našem ⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠ a ⁠herohero.co/pocitamdotri⁠ pod záložkou BONUSY.

Děkujeme, že se i nadále zajímáte o to, jak tu výchovu nedělat hovadsky. 🙆⁣🙆🏻‍♀️

Souvisí strategie HODNÉ HOLKY se společenskými očekáváními, nebo je to reakce na trauma způsobená autoritářskými rodiči? A nebo je v tom ještě něco jiného? A můžeme našimi výchovnými postupy předejít tomu, aby z našich holek vyrostly ženy, které ustupují všem na úkor sebe? 👀
O tom jsme si povídaly na živém vystoupení našeho podcastu v rámci Letní podcastové scény. Podívaly jsme se na deset znaků PEOPLE PLEASERS a rozebraly několik situací, kdy je pro nás těžké nastavit si vlastní hranice a říkat druhým ne. 🙂‍↔️
Jak v tom podpořit naše děti? Máme zasahovat, když ustupují druhým a plní jim jejich přání, nebo to může být v něčem kontraproduktivní? 🙏
Nemyslime si však, že se tento scénář týka jenom holek. Existují i empatičtí, citliví, na druhé se dobře naciťující a rozdávající se HODNÍ KLUCI. I pro ně může být challenge nespadnout do extrémů svých darů. 🫠

Čeho se však obáváme trochu víc je, aby naši kluci neskončili v útrobách manosféry. Aby jejich vitalita, živelnost a bojovnost nevedla k přehnané tvrdosti a páchání trestných činů. 💪
Jak je dobře životem provádět, aby z nich nebyly totální hovada? Řekneme si, co může klukům pomoci nehledat svoji identitu v skupině Andrewa Tatea a jemu podobným. A jak zařídit, aby patřily spíš k nám, než k Andrewovi a podobným hovadům. 🧐

Všechny naše epizody v kompletním rozsahu i s bonusovými materiály najdete na našem herohero a forendors. 💙

Vlaďka má pro vás navíc na jakvychovavat.cz webináře Jak vychovávat HOLKY a KLUKY a nezbláznit se. Tam se k tématu dnešního živáku dozvíte, jak nejlíp na ně. S kódem “léto” je budete mít za příjemnější cenu. 🌸

Taky se vám stává, že se lidi na ulici tváří, jakoby nikdy neviděli děti? Nebo často narážíte, že vaše širší rodina ví jen málo o vývoji dětí a nevěří na žádné diagnózy? 

Nejste samy!

Lidi často vidí křičící dítě a řeknou si, že to je rozmazlený spratek. Ta vaše (nezvládnutá) výchova. A to ani nemusí být dítě neurodivergentní. Jak v takových případech vysvětlovat okolí, co se s dítětem děje a proč se chová tak, jak se chová?

Nemusíme se omlouvat. Fakt ne. To, co funguje, je lidi edukovat. Potřebujeme světu pomoci přeložit svět našeho dítěte. Aby tomu rozuměli a nakonec měli větší pochopení.

Jít bojovat se řvoucími dětmi v náručí proti pindající pani v MHD je náročná disciplína. Avšak ne vždy jsme ve stavu, kdy máme dost empatie na rozdávání a pak potřebujeme ochránit aspoň sebe.  V případě dlouhodobých vztahů je však rozhodně lepší cesta skrz napojení a edukaci, než fight. V této epizodě si povíme JAK a taky CO dělat, pokud nám ani edukace nezafunguje.

Zabrousíme i k tématu sourozenců a to konkrétně do situace, kdy má jedno dítě nějaké výrazné náročnosti, které vyžadují víc naší péče a to druhé je neurotypicky splavné. 

Co dělat, aby naše nenáročné dítě nevyrůstalo ve stínu svého sourozence? Na co dát pozor, aby nestrádalo?

U dětí na spektru často narážíme na bezohledné až agresivní chování. V zátěži snadno spadnou do ještěřího a žahavkovýho mozku. Mají horší seberegulaci, sníženou schopnost číst, jak se druhý cejtí a co s ním naše chování dělá.

Fyzická agrese je často o KOMUNIKAČNÍM ŠUMU: “snažím se vyjádřit, co potřebuju a dělám to blbě” nebo “čtu špatně, co jde z tvojí strany” - a nebo o SENZORICKÉM PŘETÍŽENÍ. 

Pro ten druhý případ si pojďme zopakovat postupy z předchozí epizody. 

V této epizodě se zaměříme hlavně na to, jak reagovat, když naše neurodivergentní dítě ublíží jinému dítěti a jak ho postupně učit se omluvit.

Napovíme: Je to běh na dlouhou trať.

Nakonec se podíváme taky na to, jak se za sebe a naše dítě postavit u lékaře, když nám autorita v bílém plášti necitlivě nebo nesrozumitelně sděluje nějakou diagnózu a my se cítíme malí a bezmocní.

Musíme si uvědomit, že v ordinaci nejsme jenom pasivní příjemce informací. 

Jsme klíčový partner v péči a zároveň expert na naše dítě. Když na náš odborník chrlí diagnózu, pojďme zastavit ten rozjetý vlak. A když se to napoprvé nepodaří, vždy můžeme dát zpátečku a znovu se doptat nebo si dovykomunikovat to, co potřebujeme.

Celý rozhovor (53 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Co funguje s jedním dítětem nemusí fungovat s jiným. My jsme různí, děti jsou různé a každé z nich bude potřebovat trochu jiný přístup. Zejména pokud má neurodivergentní fungování nervové soustavy. Potřebujeme trochu experimentovat, co nám s dětmi pomáhá a funguje.

V této epizodě si ukážeme nástroje do situací, kdy je to dětské chování v něčem extrémní.

Když je všeho moc. Moc aktivace. Moc vjemů. Potřebujeme snížit ten stres. Jak na to? V této epizodě rozebereme několik konkrétních typů, jak postupně děti dostávat víc do pohody. Důleźité je vědět, že to nepůjde hned z extrému do pohody, potřebujeme se tam dostat postupně.

Pomůže nám správně nastavená senzorická stimulace, přesné vjemové a pohybové “svačinky”.

Nezapomínejme určitě na PROPRIOCEPCI. Hluboké receptory a struktury, které přinášejí informaci o tom, kde se nachází naše tělo, a když jsou správně stimulované, tak přinášejí intenzivní sebe/regulaci. Tady bude fungovat tzv. HEAVY WORK, o které jsme mluvily už v předchozích epizodách a v této si řekneme jak konkrétně může vypadat.

U různých dětí bude taky fungovat různá SENZORICKÁ VÝŽIVA, která nám pomůže zejména u přechodů, kdy dostat se z místa A do místa B je, jak už víme, pro děti velikou výzvou.

Když něco nejde, hledejme cesty. Varianta tlačit nebude fungovat.

Povíme si taky jak a kdy mluvit s dětmi o jejich zdravotním stavu a jinakosti. I v tomto chceme aby se necítili menejcenne a zároveň rozuměli tomu, proč jim nějaké věci nejdou tak, jak by si představovali nebo jak od nich okolí očekává. Pojďme zkusit nemluvit o jejich divergentním nastavení jako o problému. Sdělujme jim radši mapu fungování jejich mozku.

I když jim jejich dary způsobují potíže, potřebujeme s nimi být víc v jejich emočním mozku a opět aplikovat connection before correction. To co chceme je pomoct jim lépe přijmout svou jinakost.

A ještě jedna důležitá věc: Kdykoliv o tom s dětmi budeme mluvit, ať to nezní jako omluva. Pojďme normalizovat, že lidi jsou různí a někteří ještě různější.

Celý rozhovor (48 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

PS: Vstupenky na Letní podcastovou scénujsou pořád v prodeji! Osobně se uvidíme již 28. července od 19 hod. v Trojském pivovaru, kde si budeme povídat o tom, jak nevychovávat hodné holky, které budou v dospělosti ustupovat všem na úkor sebe a agresivní kluky, ze kterých se přinejlepším stanou obdivovatelé manosféry. 👀 Lístky pořídíte ⁠zde⁠.

Co znamená mít dítě na spektru? A jak poznat, jestli se projevy našeho dítěte ještě vejdou pod výraznější osobnostní typ nebo už se jedná o neurodivergentní fungování nervové soustavy?

Autistické (AuDHD) spektrum není jako škála hlasitosti - od nejslabší po nejsilnější. Je to spíš kruhový MIXÁŽNÍ PULT s různými rysy, vlastnostmi a potřebami. To, co rozhoduje je jejich míra nebo intenzita. Pokud je vysoká, bude v neurotypickém světě představovat určitou zátěž. A když je těch rysů v extrémech víc, můžeme mluvit o autismu nebo ADHD.

V této epizodě si dopodrobna rozebereme rysy, které na AuDHD spektru sledujeme:

📆 Potřeba rutiny

🏃‍♀️ Vyhledávání známého prostředí

🤼‍♂️ Obtíže v sociálních situacích

🧮 Vyhledávání repetitivních činností

😖 Neschopnost začít

🤔 Potíže vnímat stálost věcí (“sejde z očí, sejde z mysli”)

🕺 Sebestimulace (pro zklidnění a uvolnění)

⏰ Časová slepota

🍬 Vyhledávání dopaminu

💃 Hyperaktivita (vrtění se)

⚖️ Zhoršení rozhodovacích schopností

🦸 Masking (potlačování vlastních potřeb venku)

🤯 Zhoršení zvládání emocí

😰 Přemrštěná smyslová citlivost

🤹‍♀️ Specifické zájmy (hra jenom s jednou věcí)

🐙 Potíže s prioritizací

💩 Introcepce - vnímání vnitřních tělesných signálů (problémy s kakáním)

💔 Citlivost na odmítnutí

😶 Dítě nemluví (protože zatím nemá důvod)

🧐 Těžko čtou pocity druhých

🫟 Věci nejsou tak akorát - buď jsou věci málo nebo moc

Povíme si taky jak poznat, jestli je důvod za tím, že naše dítě dlouho nemluví autismus nebo vývojová dysfázie. A jak to v obou případech podpořit, aby se dítě postupně rozmluvilo?

A podíváme se i na typické neurodivergentní znaky, které ale v určitých případech budou znamenat jenom neintegrované primární reflexy, potíže se senzorickou integrací nebo vysokou citlivost.

Kdyby šlo neurodivergentní dítě poznat dle toho, že má modrou ruku, bylo by to jednoduchý. Je to však mnohem složitější téma, s kterou se ale potřebujeme seznámit, abychom nebyli tak v panice a měli víc pochopení pro sebe, naše děti i okolí.

Celý rozhovor (65 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

PS: Děkujeme za vaší podporu v anketě Podcast roku 2026! 🤩 Pojďme spolu oslavit co se nám s vámi a našim podcastem daří budovat na Letní podcastovou scénu, kde si budeme 28. července od 19 hod. povídat o tom, jak nevychovávat hodné holky, které budou v dospělosti ustupovat všem na úkor sebe a agresivní kluky, ze kterých se přinejlepším stanou obdivovatelé manosféry. 👀 Vstupenky jsou v prodeji zde.

Spí vaše miminko celou noc? A mohly bychom ho vidět?

V této epizodě se společně s medicínskou antropoložkou, odborníci na dětský spánek, Lenkou Medvecovou Tinkovou, kterou poznáte z profilu Prosim Spinkej, podíváme na fyziologii spánku dětí. A co vám s jejich spánkem pomůže.

Co je v souvislosti se spánkem přirozené, co kulturně podmíněné a co už jsou vlastně zbytečné zásahy, které víc škodí než pomáhaj? Nebo bychom to měli říct naplacato: který zásahy jsou užitečný a který už našim děti můžou ublížit?

Nedávno proletěl sociálními sítěmi beef ohledně spánkového tréninku a na to si taky posvítíme! A to jak z pohledu psychologického, tak antropologického.

Jak se v tom vlastně vyznat? 

Co je na spánkovém tréninku nebezpečné a kdy se jedná o nápomocnou strategii, jak miminku pomoci s usínáním?

Řekneme si taky hlavní RED FLAGS, na které si dát v spánkovém poradenství pozor.

Asi vás nepřekvapí, když řekneme, že i spánkové procesy dětí jsou VZTAHOVÁ záležitost. Dítě se rodí nesamostatné, na nás napojené a všechno se postupně učí v kontaktu s námi. Pro to, aby se dostalo z bdělého stavu do utlumení a spánku, se potřebuje koregulovat v naší přítomnosti. Často je k tomu důležitý právě FYZICKÝ KONTAKT.

Pojďme normalizovat, že děti potřebují pomoct s usínáním. A že je normální, když se v noci budí. Čím jsou starší, tím se to bude dít míň - a zároveň v náročným obdobích budou naši podporu potřebovat zase víc.

Ve dvou třech (a někdy ani v šesti) letech však ani zdaleka nemáme doma hotového tvora, který by byl ve všem samostatný a bezúdržbový. Takže ani ve spánku.

Pojďme si taky říct, že NENÍ normální, aby všechna péče o děti, ve dne i v noci, ležela na jednom člověku. Není divu, že nám v tom přetíženém stavu běží v hlavě jenom: “Tak už doprdele spi!”

A co teprv dělat, když stojíme tváří v tvář večernímu uspávání více dětí, které každé má rozdílné potřeby? Je vůbec možné to zvládnout bez újmy?

Pokud vaše večery vypadají jako jeden velký chaos, ve kterém se urputně snažíte vybojovat aspoň chvilku pro sebe, tak je tahle epizoda přesně pro vás.

“Mamííí, napít! Čůrat. Papat. Zima. Pusu. Bojím. Napít.”

Podíváme se, co je za tímhle častým “vymýšlením si” před spaním i na to, proč děti jinak usínají s jedním rodičem a jinak s druhým. 

Nebo taky na to, co dělat, když jsou děti před spaním nezastavitelný, dělaj kotrmelce a furt sebou melou. 

Řekneme si jak, na noční můry, noční děsy i bdělé okna. A povíme si i to, jak přistupovat k dětem, které odmítají denní spánek, i když by ho ještě stále potřebovali.

Celý rozhovor (111 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Děkujeme za vaši ohromnou podporu v anketě ⁠PODCAST ROKU 2026⁠, do které pořád můžete posílat vaše hlasy. 🥰 Rády vás potkáme na vyhlášení výsledků 22. června!

Nebo se pojďme potkat na našem živáku, který bude součástí ⁠LETNÍ PODCASTOVÉ SCÉNY⁠ 28. 7. od 19 hod., kde si budeme povídat třeba i o tom, jak NEvychovat hodný holky nebo jak uchránit kluky před manosférou. Slevový kód na vstupenky pro vás je “pocitamdo3”.

Jak vychovat psychicky odolné dítě? Takové, které se nezhroutí z ledajaké prkotiny? Jak v dětech budovat tolik užitečnou schopnost OHNOUT SE A NEZLOMIT?

I tu budeme potřebovat být tak akorát - ani příliš tvrdí, ani moc ochranářští. Odolnost se totiž nebuduje tak, že se dítě nepotká s náročnou situací. Buduje se tím, že se s náročnou situací potká a dokáže ji zvládnout. Ne z povinnosti. Ne z nátlaku. Ze své vlastní KOMPETENCE.

Nepleťme si odolnost s tvrdostí. U budování odolnosti totiž pomáháme dětem snést určitou míru diskomfortu a zároveň dáváme najevo, že nám není jedno jak se u toho cejtí.

Odolnost je schopnost ČELIT a mít na to nějakou kapacitu.

A ta kapacita se bude u různých dětí lišit. Proto taky ta výslední odolnost bude u různých dětí vypadat jinak. Pro jedno dítě bude výzvou jenom zvládnout pozorovat celé školního představení ze zákulisí, pro jiné hrát hlavní roli na pódiu před publikem.

Každá*ý máme jinou frustrační toleranci, ale i na této kapacitě můžeme nějak pracovat.

V této epizodě se podíváme na to, jak při běžných každodenních situacích nebo hře pomoct dětem budovat schopnost ZVLÁDAT, kdy si skrz zkompetentňování utvářej vlastní SEBEHODNOTU.

Budeme mluvit o samostatném chození do školy, na nákup nebo aktivním účastněním se domácích prací. Kdy s tím začít a jak děti postupně vést k vlastní zodpovědnosti?

Řekneme si, jakou roli při budování odolnosti hraje práce s chybou.

A nakonec i to, jak zvládnout jejich frustraci z toho, že se jim jiné dítě posmívalo nebo si s nimi nechtělo hrát. Asi tušíme, že v životě budou podobných situací zažívat naše děti hodně a my jich potřebujeme dobře doprovodit.

Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Děkujeme, že za nás hlasujete v anketě Podcast roku 2026! 💙

Uvidíme se LIVE na Letní podcastové scéně? Vstupenky už jsou v prodeji a my se na vás moc těšíme. 🤗

Jak pomáhat dětem s nestandardními dary s emocemi, jak jim nastavovat hranice a motivovat je k povinnostem?

Tato epizoda bude užitečná rodičům neurodivergentních dětí, ale taky všem, kteří tápou, protože jejich děti nereagují tak, jak bychom očekávali. Extrémní hysteráky a meltdowny. Ignorování pokynů i laskavých požadavků. Neschopnost se nacítit na ostatní i na sebe.

Budeme mluvit o dětech, které jsou často v emočním a ještěřím mozku. Neurodivergentní děti mají strašně blízko k tomu, aby se jim rozpadla nervová soustava. Rychle se pak propadnou z ještěřího mozku do žahavky. Je to stav podobný „chybovému módu", kdy už nic nepomáhá. V něm už NEJDE O VÝCHOVU, ALE O KRIZOVÝ MANAGEMENT.

Nejvíc pomůže včas zasáhnout. Řekneme si, jak vypozorovat varovné signály před meltdownem – když je podchytíme, nedojde k eskalaci. Nedělejme si však iluze, že bychom mohli snížit počet hysteráků na nulu. Není v našich silách předcházet všemu. Proto si taky povíme, jak dobře provést a ošetřit dítě s MELTDOWNOVOU KOCOVINOU.

A jak postupovat, když dítě udělá přešlap? Důležité je popsat situaci, vyjádřit pochopení a směřovat dítě k nápravě. Pokud je však naším cílem, aby dítě slíbilo, že už to nikdy neudělá, tak to nebude fungovat. Ono to dost pravděpodobně udělá znovu, zatím se to totiž teprve učí. Co je tedy potřeba?

Velkou výzvou pro děti, a o to víc pro neurodivergentní děti, jsou taky PŘESUNY. Ukončit činnost a začít novou. Přesunout se z bodu A do bodu B. Odejít od něčeho líbivého k povinnostem. Je to něco, co ani pro nás, dospělé, není jednoduché ani pro nás. Přesuny vyžadujú velké zapojení neokortexu, který dětem není snadno dostupný.

Co nikdy nepomáhá, je spěch a tlačení. My potřebujeme tomu nervovému systému pomoci, aby byl víc v pohodě – protože v nepohodě se ten systém neučí, ale JENOM BRÁNÍ. A co může pomoct?

Pokud často zažíváte náročné situace, kdy si říkáte „a co teď?", tak je tato epizoda právě pro vás. Navážeme na předchozí povídání o osobnostních typech, abychom věděli, jak to může vypadat, když naše osobnostní dary vystřelí do extrémů nebo když nám prostě jinak funguje nervová soustava. A to hlavně tehdy, když je nezralá a přetížená.

Na závěr se taky dozvíte, co je pravdy na tom, že autistické děti mají problém s nápodobou, a tedy i s empatií. A jak se to společně můžeme naučit.

Celý rozhovor (114 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jaký má moje dítě nejspíš osobnostní potřeby?

A je opravdu dobrý to vědět; protože pak budeme znát přibližný návod, jak k němu přistupovat a budeme mu víc rozumět.

Taky vás to někdy mate? Měli jste po naší epizodě #15 ⁠O OSOBNOSTNíCH TYPECH ⁠pocit, že už konečne rozumíte svému dítěti a umíte se na něj napojit, ale pak přišly situace, kde se vůbec nechovalo tak, jak by jste čekaly?

Nebo jste si už tenkrát říkali, že stejně pořád nevíte, protože jednou je to tak, a jindy zas jinak? Co jsou teda ty jeho osobnostní potřeby?

V této epizodě se podíváme na to, jak dítěti lépe porozumět skrz jeho osobnostní potřeby. Abychom na ně uměli lépe reagovat a ve výsledku měli doma spokojenější dítě s vyšší ochotou spolupracovat.

Budeme vycházet ze čtyř oblastí GPOP, které utváří výslední osobnost:

👉 Kde čerpáme enegii? (I-introverze, E-extraverze)

👉 Jak k nám přichází informace? (S-smyslovost, N-intuitivnost)

👉 Na základě čeho se rozhodujeme? (T-myšlení, F-cítění)

👉 V čem zažíváme bezpečí? (J-strutura, P-otevřenost/procesovost)

Nelze přistupovat ke všem dětem stejně. Na osobnostní potřeby nasedají jejich zájmy, motivace, a reakce na naše chování. Vychází z nich i jejich chtění a nechtění. A když pochopíme, jaké ty potřeby jsou, dokážeme se na děti lépe napojit.

Celý rozhovor (107 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

PS: Od dnes nás můžete podpořit v anketě ⁠PODCAST ROKU 2026⁠! 😍 Dnes bude také zahájen předprodej lístků na ⁠LETNÍ PODCASTOVOU SCÉNU⁠, kde budeme mít 28.7. od 19 hod. live vystoupení! 🙋🙋‍♀️

Valí se to na nás ze všech stran, když se tu výchovu snažíme nedělat hovadsky. Prý tady máme labilní a úzkostnou mladou generaci a prý za to můžou ty dnešní matky a jejich respektující výchova. To musíme probrat!

Všichni přece chceme. aby naše děti byly sebevědomé, odolné a připravené na život. To je náš společný cíl. Na tom se asi shodneme. 

V čem se však naše názory liší, je v tom, jak toho docílit. My máme jasno a výzkumy také: přílišnou TVRDOSTÍ to nebude. Ani přílišnou VOLNOSTÍ. Potřebujeme být i v tomhle tak akorát.

Často slýcháme od rodiny nebo známých, jak to děláme blbě. Neustále někdo zpochybňuje naši výchovu, dost možná proto, že nemá dostatek informací. 

A nepomáhájí tomu ani vyjádření některých pedagogů, psychologů či psychiatrů, kteří o mladých lidech mluví dost dehonestujícím způsobem ve veřejném prostoru.

Vážně je to tak špatný? A jestli jo, tak kdo za to může - a jak tomu předejít?

Celý rozhovor (110 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Znáte to taky? Mobil se pro nás stává únikem před tíhou každodenního trojboje “děti, prádlo, žrádlo.” 

Když zažíváme období, které přináší víc zátěže než radosti, tak lehce propadneme rychlému dopaminu, který máme snadno po ruce. 

Jak z toho ven? A jak učit naše děti plavat v digitálním světe, když to samy neumíme? 

To co nechceme jsou ty extrémy: nechat dítě úplně sebeřízeně (bez hranic a bez podpory) u obrazovek nebo mu je nadobro zakázat. 

Čím jsou děti menší, tím víc bude na nás kdy, k čemu a na jak dlouho budou mít děti přístup. A největší výzvou bude pomoct jim ten screen time dobře ukončit. 

Dozvíte se, co si myslíme o zákazu mobilů na školách a jak pomoct řešit digi šikanu. V této epizodě se podíváme taky na to, kdy a jak mluvit s dětmi o nástrahách internetu a co dělat, když se tam něco stane. 

Všechno to půjde líp ve vztahu, kde už máme vybudovanou důvěru. Kde dítě ví, že když udělá průser, neutrhneme mu hlavu.

Celý rozhovor (116 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Máte dítě v něčem extrémně náročné? Říkate si, že to už fakt není normální? Narážíte na to, že vám běžné rady, tipy a triky “jak na děti”, absolutně nefungují? 

Pojďme se spolu podívat, co za tím může být… (a bude výživný i pro rodiče, který to doma “až takový” nemají).

Jsme různí. A naše děti taky. A některé (z různých příčin) ještě různější.

Všem nám pomůže pochopit, co to je NEURODIVERGENCE a proč ji některé přístupy vidí jako “problém” a jiné jako “rozmanitost”. 

V této epizodě si taky řeknem, co může být příčinou toho, že některé děti mají mozek propojený neběžně (a i se podle to ho chovají), prostě trochu jinak,  než co se ve společnosti považuje za normu. 

Může za to genetika? Trauma? Očkování? Nebo paracetamol?

Podíváme se na to, jak se dívat na neurovývojová specifika a jinakost, když ne jako na omluvenku… a rozebereme si některá (děsivá) vyjádření odborníků na sociálních sítích.

Budem hledat odpovědi na to, proč některé mámy malých dětí vypadají, jako že mají ADHD i když ho nemají? I na to, jak poznat, že patrně máme neurodivergentní dítě.

A projdeme si, k čemu nám ta diagnóza bude.

Celý rozhovor (120 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Už jsme pochopili, že motivovat druhé tím, co dělají blbě, kritizováním, vyhrožováním, trestáním, není úplně nejlepší cesta. Vlastně to není vůbec dobrá cesta.

Zároveň ale máme obrovskou paniku z používání pochval, protože ty jsou přece vnější motivace, kterou s dětmi manipulujeme a učíme je závislosti na uznání z venku.

Tak co teď? Jak tedy s dětmi mluvit? Co jiného říct, aby to nebylo bez pozitivní zpětné vazby a zároveň i bez fasfoodového, přehnaného a o-ničem-vypovídající “šikulka” nebo “good job”? 

V této epizodě se podíváme na "tak akorát" přístup v tom, jak děti povzbuzovat a oceňovat. Projdeme si několik efektivních nástrojů pro kvalitní oceňování dětí. A to nejen proto, aby byly schopny něco udělat, něco se naučit, v něčem se posunout. Ale v první řadě proto, protože dobrá zpětná vazba buduje jejich SEBEHODNOTU a ODOLNOST. Náš hlas se stává jejich vnitřním hlasem, a ten je bude doprovázet i v dospělosti.

Celý rozhovor (132 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Tato epizoda je předskokanem naší páté série, kterou odstartujeme 12. března 2026. Je to díl dělaný na míru pro vás a vaše trable, na základě vašich častých otázek, které nám zasíláte.Povídáme si v něm o tom, co je za tím, když dítě odmítá jednoho z rodičů. Je to pořád jenom “máma, máma,” když potřebuje pofoukat bebíčko nebo pomoci s uspáváním? Nebo naopak říká “mámo, jdi pryč” a vyžaduje jenom tátu? Řekneme si, jak postupně povolit ledy a nevzdávat budování vztahu s dítětem.A taky jsme se dostaly k Vašim postřehům a nejistotám okolo dětských emocí. Co jsou jen velké emoční stavy a kde je možná nějaká domněnka o tom, že něco není v pořádku? Jako odpověď dostanete něco uklidňujícího o jednoduchém tématu - kdy se nemluví o diagnózách (protože není důvod) a kde pomůže celkem snadná pomoc s integrováním PRIMÁRNÍCH REFLEXŮ.Rozšířenou verzi epizody najdete na našem forendors.cz/pocitamdotri a herohero.co/pocitamdotri mezi bonusovými materiály.

V další část rozhovoru si probereme jak:👉 pomoci dítěti zdravě ventilovat hněv, aby neubližovalo sobě nebo neničilo věci👉 odnaučit dítě používat výhrůžky, nadávky a sprosté slova👉 praktikovat respektující výchovu s vícero dětmi

Možná jste už slyšeli o 4 pilířích zdraví - vztahy, psychika, pohyb a strava? Děti chcem mít zdravý a tak není divu, že se jídlo stává klíčovou disciplínou v rodičovství.

Jak u dětí budovat zdravý vztah k jídlu? Jak je co nejlépe vyživit těmi “správnými” potravinami? Co je moc a co je málo? A co je “správně”?

Asi se shodneme, že jezení je důležité a má i nějaký dobrý “pravidla”. Nejde se na to úplně vybodnout a bez nějakých základních principů se nechat unášet vlnami jezení čehokoliv, co se nám zlíbí kdykoliv ucítíme v těle impuls strčit si něco do pusy.

Jak se z toho nezbláznit a najít ten správný balanc?

V této epizodě si s výživovou poradkyní, Zdeňkou Trummovou, povídáme o tom, jak by měly vypadat naše stravovací návyky, aby jsme z toho všichni spíš benefitovali než strádali. Aby bylo všeho tak akorát. Tak akorát pravidel, tak akorát sycení, tak akorát potěšení, tak akorát klidu. 

PS: Kód na webináře “odvlaďky” uplatníte zde. 💙

Zvýhodněné roční předplatné podcastu Počítám do tří! pořídíte na hlavní stránce našeho FORENDORS profilu v sekci “darovat předplatné”. Platí do 31. 12. 2025. 🤗

Jak to s těma obrazovkama je? Jsou pro děti hrůzným heroinem nebo seberozvojovým zázrakem? Máme je omezovat, kontrolovat, zakazovat, abychom děti uchránili? A před čím? 

Asi tušíte, že to nebude černobílé. Technologie totiž mohou být skvělé a v mnohém nám ulehčovat život. Jsou zdrojem informací, inspirace a zábavy. Taky jsou nástrojem socializace, hlavně když jsme opuštění*é, izolovaní*é a máme pocit, že nám nikdo nerozumí. Díky internetu můžeme najít spřízněné duše.

Nojo, jenže jak se v tom vyznat? 

Kdy začít děti s technologiemi seznamovat. Kde jsou ty hranice - kolik obrazovky je tak akorát obrazovky? Jak vybrat vhodný obsah? A do jaké míry dávat dětem svobodu? A JAK JE OD TĚCH OBRAZOVEK ODLEPIT? 

V této epizodě to všechno probereme. Dopodrobna se podíváme právě na to, jak dětem jejich pobyt u obrazovky pomoci ukončovat.

Celý rozhovor (135 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Každá zátěž v podobě příchodu sourozence, nástupu do instituce, stěhovaní, změn v rodinném uspořádání může stav dětské nervové soustavy, a potažmo chování, zhoršit. 

A když se to spojí s nesplavným osobnostním typem, neintegrovanými primárními reflexy, netypickým nastavením nervové soustavy nebo hormonálními změnami, tak to je pak skutečně velmi silný koktejl pro všechny. 

Často to pak zvýší i četnost dětských konfliktů, kterých je i bez toho hojně.

Konflikty do výchovy a sourozenectví patří. Konflikty totiž do VZTAHŮ patří. 

Jen možná ne takové, jaké si představujeme a na jaké jsme zvyklí z našeho dětství.

Jak tedy vypadají normální konflikty? A jak je dětem pomoci zvládnout?

V téhle epizodě se podíváme na konkrétní konfliktní situace a rozebereme si, jak to udělat, aby se dobře ukočírovaly a nezůstaly z nich dětem jenom šrámy na duši.

Budeme se bavit o tom, jak proměnit rivalitu v parťáctví, vyměnit soutěžení za spolupráci a naučit se dělit o hračky.

Celý rozhovor (124 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Máte doma dítě v předškolním věku? Nebo ještě menší a už teď přemýšlíte jakou školu pro něj vybrat? Kde nebude trpět, neztratí přirozenou motivaci, kde s ním budou jednat s respektem a bude tam moci rozvinout svoji osobnost? A jak vůbec poznat, jestli je na školu ready?

Někdy náš naše vlastní zkušenost tak bolí, že v žádném případě nechceme, aby to samé zažívaly naše děti. A je v pořádku je chránit. To je naše rodičovská úloha. Zkusme se ale nejdříve podívat na to, jaké je naše dítě a co by doopravdy potřebovalo.

Jaký je osobnostní typ? V čem spočívá jeho “nadání”, co mu jde a půjde snadno? V čem mu naopak máme dopomoci, aby pro něj svět nebyl tak náročnej?

V této epizodě se podíváme na jednotlivé osobnostní typy a jejich fungování ve vzdělávacím systému. Rozebereme si je na známých knižních postavách z Harryho Pottera, abysme si to konečně dokázali představit.

Jak moc nechávat výběr školy na dítěti? Kdy ho přizvat a které rozhodnutí udělat za něj? Pokud vybíráte z více možností, řekneme si, podle čeho se rozhodnout a které klíčové faktory neopomenout.

Celý rozhovor (97 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jak to udělat, abychom byli v rodičovství za jedno? A musíme být za jedno?

Dítě spadne, máma ho zvedá, fouká bebíčko a říká: “jauvaj, to byla rána, asi teď nejseš úplně v pohodě?” Do toho přichází táta, celý neklidný, že tento přístup z dítěte udělá leda mamánka a ne odolnou lidskou bytost, připravenou na všechny náročnosti drsného života!

Jak se spolu můžeme o výchově bavit? Jak skrz společné sdílení a komunikaci nacházet shody v přístupu k naším dětem? V této epizodě se podíváme na to, jak se v partnerství přibližovat trochu jinak než sexuálně. Jak se přibližovat v otázkách výchovy našich dětí.

Dozvíte se taky, co říkají moderní výzkumy o roli otců a mužské výchově. K čemu je dobré, když je to jejich otcování dobré. #ShareTheCare

Celý rozhovor (121 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Říkáte si, že už jsme se nachytřili dost a máme jakž-takž představu o vývojových stádiích, osobnostních typech, emocích a reakcích nezralého mozku na ohrožení, tolik už toho známe, odkud se ten nepokoj a nepohoda bere?

Co když je náš introvert až příliš introvertní? A ta naše holčička má až panický strach ze všeho? Co když je naše dítě dynamické, ale jeho akčnost nám ubližuje, když nás pořád kope? A když má naše dítě hysterák až moc často a v enormní intenzitě?

V této epizodě se podíváme na to, jak můžeme zjistit “v čem je pes zakopanej” a jak zlepšit stav i kapacity našeho dítěte. Aby nemuselo jít po příliš kamenisté, trnité, klikaté dlouhé cestě, ale mohlo projít příjemnou lesní stezkou, na které bude schopné lépe zvládnout nečekané náročnosti. 

Celý rozhovor (135 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

My, rodiče, chceme, aby děti spolupracovaly. Aby nás taky někdy poslechli. Aby nás slyšeli a vnímali, šlo se s nimi nějak domluvit.

Avšak ani efektivní nástroje nebudou fungovat, pokud budeme v rodičovství postrádat jednu úplně základní důležitou, klíčovou věc. A tou je NAPOJENÍ. Connection before correction.

Napojení potřebujeme v akutních krizových situacích, abychom děti dostali z nebezpečí zpátky do bezpečí. Nebo je připravili na diskomfort, který bude následovat, ať už se jedná o ukončení hry, přesun do školky nebo přijetí nových úkolů a povinností. Na napojení však potřebujeme pracovat hlavně dlouhodobě. A dělá se lépe, když je naše dítě v pohodě a když jsme v pohodě my.

Celý rozhovor (138 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jak u vás probíhají přesuny z jednoho místa do druhého? Daří se vám ráno v klidu vypravit do školky? Rozloučit se bez slz v šatničce? Odejít bez problémů z hřiště? Vypravit děti z domu na kroužek? A jak to probíhá, když od dětí odcházíte vy?

Pojďme se společně podívat na odchody, přesuny, přechody, odváženi, převážení, ukončování, začínání, loučení…, prostě na změny a to i změny prostředí. 

Změny VYŽADUJÍ POUŽITÍ NÁROČNÝCH KOGNITIVNÍCH PROCESŮ. Ty se dějí v neokortexu…, to je ta část mozku, kterou DĚTI NEMAJ ROZVINUTOU.Takže jsou pro ně změny pochopitelnej voser.

Celý rozhovor (127 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Taky se někdy na děti zlobíte? Blbnou a nespolupracují hlavně tehdy, když se to zrovna nejmíň hodí? Nebo je vůbec nedokážete (nenásilně) přivést ke spolupráci? Neposlouchají vaše POKYNY, prosby, povely a instrukce? Kdo odpověděl “ANO”, má asi pak občas obavy, aby mu nepřerostly přes hlavu.

Rodič má být přece autorita. A taky “být respektován”. Nechceme z našich dětí vychovat “people pleasers”…, co se nás bojí…, ale někdy fakt potřebujem, aby nás poslechly!

Nejlepší způsob, jak se vyhnout zlobení a neposlouchání dítěte, je proto PREVENCE. V této epizodě se podíváme na to, jak se postarat o to, aby dítě líp spolupracovalo.

Celý rozhovor (124 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Proč tak často zažíváme dětské hysteráky? Je to vůbec ještě normální? A dá se tomu nějak předejít?

Děti jsou mnohem častěji v jejich EMOČNÍM a JEŠTEŘÍM mozku, v nižších, nezralejších mozkových oblastech.  A tak se často stává, že nás z ničeho nic třeba kousnou nebo praštěj autíčkem. Nebo se úplne složej v drogérce kvůli kravině s nákupním vozíkem nebo proto že jsme jim nekoupili další voňavou bombu do vany nebo lízátko, které nutně potřebovali. Nebo na nás řvou: “Mlč! Neříkej to! Jdi pryč!”

Co s tím? Hovadské způsoby necháme stranou. V této epizodě se podíváme na to, jaké jiné nástroje můžeme použít, abychom tváři v tvář dětskému hysteráku mohli dětem s emocemi pomoc, když nám nefunguje ani empatické doprovázení a krizová intervence zmiňovaná v epizodě O EMOCÍCH.

Celý rozhovor (122 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Co otřáslo vaším vztahem po narození dětí? Krásně vám to fungovalo před dětmi a najednou jste si úplně cizí?

Chybí nám BLÍZKOST, NAPOJENÍ, INTIMITA. Stáváme se servisní jednotkou, které řeší zejména provozní věci a ani si nestihne všimnout, jak čas neúprosně letí. Kdy jsme měli naposledy RANDE? Kdy jsme měli naposledy SEX? Kdy jsme jen tak byli pospolu.

Je důležité rozumět tomu, že spoustu z toho, co se děje, nemůžeme moc ovlivnit. BIOCHEMIE, kterou nás příroda vybavila, funguje hlavně ve prospěch našich dětí - těch bezbranných stvoření. A taky tak trochu proti nám dvěma.

Co však můžeme dělat abychom i přesto naše spojení nadobro neztratili? Schází nám totiž nejen sex. Scházíme si MY.

Celý rozhovor (99 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ojíždí vaše děti nábytek, aby si udělaly dobře? Překvapilo vás, jak brzy začínají s masturbací? Ve chvíli, když si děti dokážou uspokojit nějaké potřeby samy, začínají využívat i vlastní tělo za účelem POTĚŠENÍ. A ne jen to. Je to pro ně i novým nástrojem k UVOLNĚNÍ a ZKLIDNĚNÍ SE. Byla by škoda jim ho vzít.

Pokud jsme ako malé*í slýchávali: Fuj, co to deláš?! není divu, že u intimních tématech i teď cítíme stud, diskomfort či paniku. Tyto témata však nejsou jenom o biologii a technickém pojetí, jak na to. SexEd, výuka a výchova k zdravé sexualitě, je hlavně o POTŘEBÁCH, HRANICÍCH, RESPEKTU, SOUHLASU a taky o KŘEHKOSTI.

Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Máte trable s dětma deset plus? S náctiletýma? Přijdou vám moc drzí. Nevrlí. Nic je nebaví. Jsou pořád na mobilu. V pokoji mají bordel. Povinnosti je nezajímají. No a my, trapní rodiče? MY NIČEMU NEROZUMÍME! V této epizodě se podíváme na to, co se děje v mozku dětí v předpubertálním a pubertálním období.  Proč děti opouští aktivity, které jim donedávna přinášely radost a proč mění svou identitu k nepoznání? A jak hledat společnou řeč?

Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠.

Čeho se bojí vaše dítě? Hadů, pavouků, psů…? Nebo něčeho míň výrazného? Říkáme si, tak je to strašpytel, bojko, poseroutka? A sami k tomu máme strach, co z něho vyroste, když se k ničemu neosmělí. To co nepomáha je věta: “Neboj se!”. V této epizodě si povídáme o dětském strachu i rodičovských obavách.  Je přirozené, že chceme, aby naše děti byly zdravé a spokojené. Kdy už ale naše přehnaná ochrana vybuzená naspídovanou obavou smysl nedává?

Celý rozhovor (84 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠.

Máme toho naloženo hodně. Rodičovství je plné požadavků, omezení, koncentrované negativní zpětné vazby na nás a enormní provozní zátěže. Zároveň do rodičovství vstupujeme s určitou výbavou, genetickou, osobnostní i rodinně historickou. A někdy je ta výbava… křehká, bolavá, nezkušená…. Není divu, že se v nás tedy občas hromadí vztek, až z nás vyletí dračice, která “sežehne na uhel” všechno kolem.

Na druhou stranu pochopitelně cítíme, že takhle to s našimi dětmi dělat nechceme. Víme často, jak moc to ubližovalo nám. Bolí nás to za ně… A tak se sžíráme v nekonečné smyčce pocitů viny, pokusů zátěž vydržet, všechno zvládnout, dozdrojovat se (když se zazdrojovat nejde…) a nakonec zase skončit v přetížení ve výbuchu vzteku. Nebo v disociativním odpojení.

JAK Z TOHO VEN? V téhle epizodě si řekneme jaké máme možnosti prevence, aby to tolik nenastávalo, i co je nejlepší první pomoc ve zmíněných situacích.

Celý rozhovor (114 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠.

Nechceme děti motivovat k lepšímu chování STRACHEM, tím, že je čert odnese. Skvěle to funguje, ale jen proto, že to aktivuje přežívací mozek, který pak nastavuje psychiku dítěte na stav ohrožení. Je “lež” o Ježíškovi to kruciální místo, na kterém se rozhoduje, jestli jsi traumatizující rodič? Lidi - není! Ale bobtnající checklist nás v adventu snadno zahltí a my tam pak nemůžeme být DOBŘE PRO TY DĚTI, ani pro sebe. Jak se z toho všeho nezbláznit? A jak zvládnout sváteční návštěvy?

Celý rozhovor (88 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠ a ⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠.

Když jsou děti malé a neustále nás potřebují, tak je to rodičovství náročné. A pokud se nám narodí dvojčata, tak je ta zátěž dvojitá. Podíváme na to, jak zvládnout dvě malé děti, když každé prchá na jinou stranu. Taky si rozebereme situaci, když mají obě děti meltdown najednou. Budeme se bavit o napojení i odpojení v sourozenectví . Proč někdy potřebují být spolu i proč je jindy lepší být bez sebe.

Do této epizody jsme si pozvaly Nikol Hladovou (nikolhladova.cz) psycholožku a biosyntetickou terapeutku, mámu čtyřletých dvojčat, která s námi posdílí zkušenosti z praxe i osobního života.

Celý rozhovor (85 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠ a ⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠.

⁠pocitamdotri.cz

Máte doma ORCHIDEJKU? Vysoce citlivou bytost? Nebo sami patříte mezi hypersenzitivní lidi? Může se to zdát být módní, ale skutečně existují lidi s vysoce citlivou nervovou soustavou. Je dědičná a dá se změřit pomocí EEG. V této epizodě se podíváme na to, jak rozpoznat vysokou citlivost u dětí, co od takových dětí očekávat, jak s nimi “pracovat”, jak to s nimi nepos*at.

Celý rozhovor (74 min.) s předstihem najdete na ⁠herohero.co/pocitamdotri⁠ a ⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠.

pocitamdotri.cz

Epizoda o mezigeneračních konfliktech a způsobech, jak stavět mosty nad propastí. Za posledních 30 let se posunuly výzkumy o vývoji dětského mozku. Že to dnes děláme jinak, neznamená, že vy jste to dělali špatně. Děláme to jinak, protože se změnil kontext, ve kterém žijeme. Doufáme, že tato epizoda bude užitečná všem třem generacím. Protože máme stejný cíl - vychovat ŠŤASTNÉ a ODOLNÉ dítě.

Celý rozhovor (118 min.) s předstihem najdete na ⁠herohero.co/pocitamdotri⁠ a ⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠.

pocitamdotri.cz

O hranicích znovu a lépe. Epizoda o tom, jak dítě dostat do patřičných mezích, aby u toho zůstalo celý. Proč nefunguje nekonečné opakování a co používat místo toho. Jak dítě zastavit, když už je jeho chování moc. A jak při tom využít neurobiologické výzkumy o reaktivitě dětského mozku v rodičovský prospěch.

Celý rozhovor (95 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Začátek školního roku. Epizoda pro všechny, kdo dávají děti do institucí. Malé nebo velké. Napoprvé nebo napodesáté. Pro snadnější začátek školního roku. Tak důležitá epizoda, že jsme ji nahráli na dálku, vsunuli do ní i odpovědi z předchozího Vladčina rozhovoru a dáváme ji k dispozici veřejně celou. Nemusíme se rozčilovat, že toho spoustu nezvládají. Ani to po nich nechtějme. Zatím se to učí. Učme je to. Po malých kouskách. Doprovázejme je. Hlavně emočně. A ano, bude to chvíli trvat.

Další související epizody (o neposlušnosti, o motivaci, o školkách, o osobnostních typech,...) v rozšířené verzi najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Největší chyba v mateřství je … NEDOVOLIT SI DĚTAT CHYBY. Tohle nastavení nás zbavuje možnosti dělat přešlapy, mít horší dny a úplně normálně lidsky chybovat. A okrádá nás o příležitost věci a vztahy napravovat, ošetřovat, léčit, náročnou zkušenost integrovat. Zbavuje nás taky mít možnost být sama k sobě laskavá. A i kdyby byl náš výchovný přešlap, jednotlivé rozhodnutí, nebo třeba intenzita, ...

Celý rozhovor (91 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Že jsme různí, to už jsme si všimli, že jo? Naše rysy a osobnostní tendence jsou našimy dary. Poměrně jasně určují oblasti, kde dobře pokveteme. A jiné, kde to pro nás bude obtížnější. A když osobnostním tendencím a rysům my nebo druzí aspoň trochu nerozumíme, vytváří to zbytečná očekávání, střety a nedorozumění. Epizoda, která odhalí stručný náhled do toho, jak různě zacházet s různými dětmi...

Celý rozhovor (127 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

S jedním, nejlépe splavným dítětem, bylo docela v pohodě být respektující rodič. Teprve po narození druhého a dalšího dítěte nastala ta pravá rodičovská čelindž. Máte to taky tak? Mozek vyhodnocuje limitované zdroje (třeba spánek, čas pro sebe…) a hlídá si oxytocinové priority: “buď tu pro to mrně”. Díl o sourozeneckých počátcích a o tom, jak jim ve vztahu nepřekážet. Jak se jim postarat o vz...

Celý rozhovor (104 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Tohle svým dětem dělat nechcete: aby měli pocit, že jsou přijímané, jen když podávají super výkon. Školní, soutěžní, sportovní, umělecký. V dospělosti pak třeba pracovní nebo rodičovský. Jak se stane, že se nám jako životní strategie nastartuje podávání výkonů? Kde se rodičům v pokynech ztratí potřebná podpora a dítěti zbyde jen obava, že zase zklameme? A jak to všechno souvisí s pochroumanou ...

Celý rozhovor (87 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Velké díky za vaší podporu v anketě podcastroku.cz/#hlasovani! Jste to nejlepší posluchačstvo, jaké jsme si mohly přát. ❤️🙋🏼🙋🏻‍♀️ŠKOLKA. Hrůza nebo dobro pro děti? Traumatizujeme nebo rozvíjíme? Výbušné téma přináší praktické postupy, jak dobře vybrat. Pokud je z čeho. Jak dítě doprovodit. Jak vyprovodit. Jak zvládnout odloučení i náročno po školce. Proberem, jak na to nejít, ale zazní i to, ž...

Celý rozhovor (97 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotria forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Jak vést dítě k nápravě přešlapů bez trestů tak, aby při tom zůstalo celé? Rodič v bezmoci, nebo ten, který myslí, že trest je funkční nástroj vede záměrným odepřením potěšení nebo způsobením bolesti a nepříjemna dítě k vnější kázni. Výsledkem je možná poslušnost, ale taková, kterou nechcete. Tu máte, jak na to jinak, aby se dosáhlo sebekázně a převzetí zodpovědnosti, abychom učili ten “lidský...

Celý rozhovor (96 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Co dětem brání skončit s tím, co dělají a začít s tím, co je potřeba? Jak motivovat ke spolupráci a povinnostem bez odměn, trestů a vyhrožování? Bez tisícího opakování a řevu? Bavil Vás minulý díl? Chcete víc konkrétních příkladů? Tak pojďme na to. Úkoly, tréninky, kroužky, zuby, léky, povinnosti, vopruzy. Jak tady všude uplatnit PĚT Pé…

Celý rozhovor (85 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Rozkazovat nechceme, vyhrožovat, trestat nebo podplácet už nebudeme, počítat do tří nemáme…Konečně. Konečně se dozvíme, co dělat, když potřebujeme, aby dítě něco udělalo nebo aby to, co dělá, dělalo jinak nebo vůbec. Jak vést dítě tak, abychom nebyli nekonečně frustrovaní z toho, že ono našim potřebám nenaslouchá. Že s náma nespolupracuje. ŽE NEPOSLOUCHÁ.

Celý rozhovor (108 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Jak je to možný? Kde se to naučily? Doma si přece nelžete… Drží v ruce ulomenou větvičku… a říká, že to neudělala. Jak Vám může lhát do oči? Setkáváte s tím? Nelži, nebo budeš mít nos jak Pinocchio! Co dětské lhaní kdy znamená a jak pomoc dětem Vám důvěřovat najdete v této epizodě o lhaní.

Celý rozhovor (86 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Traumatizujeme naše děti? Za co všechno už jste měly pocit viny v obavách, že vaše děti traumatizujete? Díl, který by nás mohl uklidnit. Výchova má své dopady. Dobré dopady. Buduje vztah. A náročné dopady. Které se dají ošetřit. Dobrým kontaktem, nápravou. Jak ošetřit přešlapy a náročnosti…, aby nevzniklo TRAUMA.

Celý rozhovor (83 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Není to snadné ošetřovat ublíženého, zastavovat náročné chovaní, a zároveň dítě přivádět k omluvě tak, abychom ho neztratili. Není totiž náš rodičovský cíl, aby dítě procedilo mezi zuby “PROMIŇ”. Díl i tom, jak dát hranice jejich agresivitě a při tom je nepřipravit jejich dynamiku a sílu. Jak je učit věci napravit. A jestli dětem stát za zadkem v jejich konfliktech.

Celý rozhovor (60 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Chceš facku?! Slýchávali jste? A vyletí to někdy i z Vás, když Vás Vaše dítě z ničeho nic nebo ze vzteku flákne? A mlátí se někdy Vaše děti? Díl o tom, jak ukočírovat vlastní frustraci. Osvětlíme, jak je možné, že Vás Vaše dítě někdy praští, i když Vy to doma přece neděláte. I co dělat, když Vaše dítě bouchá v zoufalství samo sebe.

Celý rozhovor (60 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Když dojde na tohle téma, tak teprve začínají ty pravé náročnosti výchovy. Opravdové POČÍTÁM DO TŘÍ! Jsme to my, kdo limituje a na koho padají emoce dětské nespokojenosti. Limitujeme, děti reagují a my máme pocit, že neposlouchají.

Celý rozhovor (88 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Epizoda o respektu na obou stranách. Respektovat a být respektován. Jak snadné, to nemohu říct. Bože, jak skvělé by bylo, kdyby to šlo jednoduše. Cítíte se jako rodiče respektovaní? Ups. Jde Vám respektovat dětské potřeby? Ups. Vlastní potřeby? Ups.

Celý rozhovor (82 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Kdo z nás se kdy necítil marnej? Epizoda o tom, jak se u dětí buduje sebehodnota, jak tomu napomoct a jak to neposrat. Rodičovský fuckupy, chyby. A naše paniky, jestli jsme to nadobro nepokazili.. Jak se necítit jako úplně marnej rodič.

Celý rozhovor (85 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz

Epizoda o tom, jak to s těmi emocemi nedělat hovadsky: Bebíčka, stížnosti i hysteráky. Anatomie dětských emocí. Proč ani pojmenování emocí někdy nefunguje. Mlčte a naslouchejte. Sveďte dítě z emočního kopce jako zkušený krizový intervent. Hacky, jak na vlastní stavy.

Celý rozhovor (79 min.) s předstihem najdete na herohero.co/pocitamdotri a forendors.cz/pocitamdotri.

pocitamdotri.cz