Ptačí řeči

Ptačí mejdan ve Slavičím háji! Pavel Kverek, legenda české ornitologie a člověk, který okroužkoval přes 6000 slavíků, prostírá stůl plný dobrot pro migrující ptáky. A my se společně ponoříme do fascinujícího, ale stále trochu tajemného světa slavíků.

Co se děje se slavíky, když utichne jejich zpěv? Proč jsou pro ně bezinky a ostružiny tak důležité, jak probíhá jejich náročné přepeřování a co znamená „načítání krajiny“? Jak se mladí slavíci dokážou vrátit tam, kde se vylíhli? A kam vlastně naši slavíci v Africe táhnou? Ani po letech výzkumu na to neznáme všechny odpovědi.

Pavel Kverek vypráví také o dlouhé cestě za poznáním slavíků – o letech kroužkování bez jediného zpětného hlášení, o záhadě, jak spolehlivě rozlišit samce a samice, i o tom, jak těžké může být odlišit slavíka obecného od slavíka tmavého, který je u nás vzácnou raritou. Dozvíme se, jestli se slavíci vracejí ke stejným partnerům, co všechno potřebují k životu a proč mohou být problémem kočky nebo nevhodně vysázené keře kolem silnic.

A přestože o nich dnes víme mnohem víc než dřív, slavíci zůstávají zahaleni tajemstvím. Vydejte se s námi do Slavičího háje na Mladoboleslavsku a objevte jejich neobyčejný svět.

Pozor! Tento díl má ještě druhou část, ranní pokračování, tak sledujte Ptačí řeči, ať vám díl neuteče :)

web Pavla Kverka

Dejte nám hlas v soutěži!

Rehek domácí patří k našim nejběžnějším ptačím sousedům. Možná ho znáte jako kominíčka nebo čermáčka, ale jeho život je mnohem zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát. Proč někteří rehci zůstávají přes zimu u nás, zatímco jiní odlétají až ke Středozemnímu moři? Jak věrní jsou svému teritoriu a co všechno můžeme zjistit díky barevným kroužkům?

Hostem Aleny Klvaňové je amatérský ornitolog a kroužkovatel Filip Petřík, který se rehku domácímu věnuje už od dětství. Stojí za projektemRehci v Brně a podílí se také na programu Rehci v zimě, díky kterému můžeme lépe poznat, kolik rehků u nás v zimě zůstává a odkud přilétají. V rozhovoru se dozvíte i to, kdo je Mafián, Náčelník rehků nebo Legenda Hybešky a jaké příběhy se mohou skrývat za dvěma písmeny na ptačím kroužku.

Filip je zároveň učitelem přírodopisu a zeměpisu a vypráví také o tom, jak se snaží svou lásku k ptákům a přírodě předávat další generaci. Řeč přijde i na hrdličku divokou, chřástala polního a na radost z obyčejného pozorování ptáků.

Hlasování v anketě Prix Bohemia Radio: https://www.mujrozhlas.cz/42-prix-bohemia-radio-hlasovani-o-nejlepsi-podcast

Ptáci dokážou používat nástroje, učit se od ostatních, řešit nové situace nebo rozpoznávat predátory. Jak jejich inteligence funguje a co všechno o ní můžeme zjistit z výzkumu jejich chování a mozku? A mohou se ptákům zdát sny?

V novém díle Zobáku se s Ondřejem Fišerem podíváme na ptačí inteligenci, učení a reakce na predátory. Dozvíme se například, jak kakadu Goffinovi vyrábějí a používají několik různých nástrojů, aby se dostali k potravě, nebo jak se ptáci učí, čeho se mají bát.

S Kateřinou Hejnou pak nahlédneme do ptačího mozku. Proč jeho velikost není rozhodujícím měřítkem inteligence a jak souvisí kognitivní schopnosti s množstvím, hustotou a uspořádáním neuronů? Jak se ptačí mozek přizpůsobil létání a co všechno má na starosti mozeček? A nakonec dojde i na ptačí sny – co nám může prozradit aktivita mozku holubů během REM spánku?

Ptačí řeči letos soutěží o nejlepší podcast v anketě Prix Bohemia Radio. Budeme moc rádi za váš hlas! Podpořit nás můžete do 22. října zde:https://www.mujrozhlas.cz/42-prix-bohemia-radio-hlasovani-o-nejlepsi-podcast

Jak to vypadá, když se vinařství daří nejen révě, ale i ptákům?

Vypravili jsme se na jižní Moravu do biovinařství Marcinčák. Jeho zakladatel Petr Marcinčák má ptáky ve vinicích i celé oblasti Pálavy rád a dokáže svým hospodařením vytvářet podmínky, ve kterých se jim daří. Představil nám své vinice a povídal o tom, proč ekologické hospodaření pomáhá vytvářet krajinu, ve které se daří hmyzu i ptákům – od vlh a dudků po poštolky a sýčky.

Řeč přišla i na špačky, sucho a klimatickou změnu a samozřejmě na víno. Nahlédli jsme také do zákulisí výroby Novosedelského slámového vína a zjistili, jak poznat biovíno.

Pojďte s námi na návštěvu do vinic. 🍇🐦

Jak se z jedné ornitologické výpravy stane dvacetiletá životní cesta?

Ornitoložka Vlasta Škorpíková se už téměř dvacet let vrací do Severní Makedonie – země, která i dnes skrývá ornitologicky málo prozkoumaná místa a překvapení. Společně s kolegy pomohla objevit nová hnízdiště vzácných druhů, zpřesnit jejich rozšíření a významně přispět k poznání tamní avifauny.

V rozhovoru uslyšíte o dobrodružných výpravách za ptáky Balkánu, pátrání po záhadném rehku bělokřídlém, nocích strávených pod širým nebem i historkách, které někdy končily na policejní stanici nebo ve vojenském prostoru. Nechybí ani zamyšlení nad tím, jak se za posledních dvacet let proměnila ochrana přírody a ornitologie v Severní Makedonii.

Moderuje Petr Voříšek

Jak věda odhaluje tajemství ptačího života? Ornitolog Petr Procházka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR vysvětluje, co se vědci dozvěděli o kukačkách, rákosnících i jejich neuvěřitelných cestách do Afriky. V rozhovoru s Alenou Klvaňovou uslyšíte, jak moderní metody výzkumu mění naše poznání ptáků, proč některé druhy ubývají a co všechno se dá vyčíst z GPS vysílačů nebo izotopových analýz. Přijde řeč i na evoluční souboj kukačky s jejími hostiteli, ochranu mokřadů a na to, proč je kritické myšlení důležité nejen ve vědě.

Víte, že i ptáci mají svá nářečí? Projekt Nářečí českých strnadů se zaměřuje na mapování rozdílů ve zpěvu strnada obecného a zkoumá, jak tato ptačí „řeč“ vzniká a jak se předává se mezi generacemi. Strnadí nářečí se skrývá v nenápadném detailu – ve výšce posledních dvou tónů zpěvu, kterého si na první poslech málokdo všimne. I strnadi se totiž učí zpívat od svých rodičů a sousedů, a v různých oblastech tak vznikají místní varianty jejich zpěvu.

Vydejte se s námi do korun stromů za jedním z nejimpozantnějších českých dravců. V tomto terénním dílu podcastu se s moderátorem Petrem Voříškem vydáme na kroužkování mláďat orlů mořských. Společně s ornitologem a odborníkem na dravce Tomášem Bělkou a ornitologem Václavem Beranem nahlédneme přímo do orlího hnízda. Dozvíte se, jak kroužkování probíhá, proč je pro ochranu druhu tak důležité a jaká dobrodružství i překvapení přináší práce vysoko v korunách stromů.

Uslyšíte také, jak se populaci orlů mořských v České republice daří, proč některá hnízdění končí neúspěchem a jak vědcům pomáhá sledování označených ptáků při jejich ochraně. Čeká vás autentická reportáž z terénu plná zajímavostí, napětí i jedinečných okamžiků z bezprostřední blízkosti orlího života.

Martin Harper, CEO of BirdLife International, visits Prague to celebrate the 100th anniversary of the Czech Society for Ornithology. In the podcast, he talks about how a global network of 124 conservation partners operates across vastly different political and economic contexts, why staying non-partisan is key for NGOs, and what the next generation of conservationists should focus on to protect birds and nature at scale.

Jsou hraboši skutečně kalamitou, nebo spíš důsledkem toho, jak přistupujeme ke krajině a jak ta dnes ve skutečnosti vypadá? A je řešením diskutovaný jed Stutox nebo se naopak může trávením problém ještě prohloubit?

Zdeněk Vermouzek si povídá se sedlákem Danem Pitkem a ornitologem Martinem Šálkem o letošní debatě kolem používání jedů na hraboše, o roli přirozených predátorů i o tom, proč se hraboší problémy nejčastěji objevují v intenzivně obhospodařované krajině. Řeč přijde také na vliv zemědělské politiky, lobbingu velkých agrárních podniků, nastavení dotací i na otázku, jakou krajinu vlastně jako společnost chceme. Jak souvisí hraboši, sýčci, klimatická změna a budoucnost českého zemědělství?

Proč orel křiklavý téměř vždy vyvede jen jedno mládě? Co je kainismus a proč u těchto orlů dochází k zabíjení sourozenců přímo v hnízdě? A jak se z nenápadného dravce stal jeden z nejzajímavějších druhů evropské ornitologie?

Hostem Ptačích řečí je ornitolog Tomáš Bělka, který se orlům křiklavým věnuje desítky let. Společně s Petrem Voříškem mluví o výzkumu na Slovensku, hledání hnízd v horách, satelitním sledování migrace až do Afriky i o překvapivém návratu orla křiklavého do Česka.

V epizodě uslyšíte:
- proč silnější mládě zabíjí slabšího sourozence
- jak orli migrují 10 000 km do Afriky
- proč vznikají nová hnízdiště v Česku
- jak orly ovlivňují změny krajiny a zemědělství
- co se děje při křížení s orlem volavým
- a historky z terénního výzkumu na Slovensku

Orel křiklavý je možná méně známý než orel skalní nebo mořský, ale jeho život je plný nečekaných záhad, které vědci stále úplně nerozluštili.

🎙️ Podcast Ptačí řeči
Host: Tomáš Bělka
Moderuje: Petr Voříšek

Speciální díl podcastu Ptačí řeči natáčený živě na oslavách 100 let České společnosti ornitologické v parku Portheimka.

Moderátorka Alena Klvaňová si povídá s hudebníkem a přírodovědcem Danem Bártou a ředitelem ČSO Zdeňkem Vermouzkem o vztahu lidí k ptákům, inspirací přírodou i o tom, proč je důležité chránit krajinu kolem nás.

Uslyšíte osobní příběhy, vzpomínky na první setkání s ptáky, úvahy o jejich zpěvu i zamyšlení nad tím, jak se mění svět kolem nás — a co s tím můžeme dělat.

Lelek lesní je nenápadný noční pták, kterého spíš uslyšíte než uvidíte – a přesto skrývá překvapivě složitý život. Právě proto se Richard Schnürmacher výzkumu lelků věnuje. Proč potřebují pestrou, mozaikovitou krajinu a jak kombinují hnízdění na otevřených plochách s lovem potravy často i několik kilometrů daleko? Jak funguje jejich noční komunikace a co o ní zatím víme? Jaké nové poznatky přinášejí moderní technologie sledující jejich pohyb a aktivitu? A především, jak je možné populace lelků efektivně chránit? Odpovědi přináší dnešní Zobák.

Zapomenutý příběh člověka, který do značné míry formoval českou ornitologii.
Jan Hora vzpomíná na stanici v Serrahnu v bývalé NDR a jejího zakladatele Huberta Webera – osobnost, která inspirovala generace ornitologů a propojovala vědce i přes železnou oponu.
Jak se dělala ornitologie v 60. a 70. letech? A jak velký vliv může mít jeden člověk?

Jak vypadá život čejky v intenzivně využívané zemědělské krajině – od jarního příletu přes opakovaná hnízdění až po migraci do západní Evropy? A proč je její hnízdní úspěšnost tak nízká?

Ornitolog Martin Sládeček přibližuje, jak moderní telemetrie umožňuje sledovat ptáky doslova na metry přesně a odhalovat jejich chování v krajině: výběr hnízdišť, přesuny s mláďaty i migrační strategie. Dozvíte se, jaké faktory nejvíce ovlivňují přežívání čejčích kuřat, jakou roli hraje struktura vegetace nebo predace a jak lze tato data využít v ochraně přírody.

Dostane se i na tajemnější druh – sluku lesní, o jejímž životě zatím víme překvapivě málo.

👉 Epizoda o tom, jak věda pomáhá pochopit a chránit druhy v rychle se měnící krajině.

web Čejčí stopou

Hostem série Ptáci v srdci je ilustrátorka, street artistka a autorka komiksů Toy_Box, jejíž tvorba citlivě, ale nekompromisně otevírá témata duševního zdraví, sociálních nerovností, práv zvířat i stavu krajiny.

Proč začala malovat právě ptáky? Jak ji ovlivnilo každodenní pozorování městské přírody? A proč se rozhodla podpořit a spolupracovat s Českou společností ornitologickou prodejem svých děl a další činností.

Rozhovor o kráse všednosti, o propojení umění a přírody i o tom, jak se vyrovnávat s environmentálním žalem – skrze péči, tvorbu a malé konkrétní kroky.

Pojďte s námi do brněnské džungle! S Janem Sychrou prozkoumáme překvapivou druhovou pestrost opomíjených brownfieldů a rumišť, která jsou klíčová pro hmyz i ptactvo navzdory tlaku na novou výstavbu. Gábina Večeřová přiblíží problematiku synantropních druhů a vysvětlí, jak hnízdění kavek či rorýsů ovlivňuje zateplování budov. Závěr patří Adamu Šťastnému a rehkům domácím, kteří díky městským tepelným ostrovům a dostupnosti bobulí loubince přestávají na zimu migrovat na jih.

Kde spí ptáci v noci? Někteří krkavcovití se shromažují na nocovištích a společně takto tráví noc. Překvapivě mnohá nocoviště jsou přímo uprostřed města. Pojďme společně s moderátorem Petrem Voříškem a Jaroslavem Cepákem z Kroužkovací stanice Národního muzea prozkoumat, jak se ptákům daří nocovat v ulicích Prahy. Poslechnete si havraní a kavčí krákání při svítání v Dejvicích a dáte dobrou noc strakám na Albertově.

Kolika let se ptáci dožívají a co nejvíc ovlivňuje jejich přežívání? Moderátorka Alena Klvaňová se ptá veterináře a ornitologa Zdeňka Valeše, který přibližuje, proč je kroužkování stále nenahraditelným nástrojem výzkumu, co ukazují dlouhodobá data o přežívání ptáků a proč je pro ně nejnáročnější období hnízdění. Dozvíte se také, jaké nemoci ohrožují ptáky na krmítkách, jak se chovat při nálezu nemocného či uhynulého ptáka nebo jak se nemocní ptáci dokáží sami léčit.

Pojďme do terénu pozorovat ptáky na krmítku! Dita Hořáková vás vezme do pražského parku Hvězda, kde společně s koordinátorem Ptačí hodinky Filipem Tuháčkem představí tento projekt občanské vědy. Dozvíte se tipy jak určovat ptáky v zimě na krmítku i mimo něj, jak správně přikrmovat, co ptákům nejvíc chutná nebo jak celkově ptákům v zimě přilepšit aniž bychom jim nechtěně ublížili - například nevhodným krmivem. Tak co, jste nachystaní na Ptačí hodinku 2026? Pište do komentářů vaše dotazy i jaké zajímavé druhy vám létají na krmítko. Tak ať to lítá!

Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek si v podcastové sérii Nocoviště povídal s Petrem Voříškem o tom, jak funguje ochrana přírody v rozvojových zemích. Zásadní je podle něj dobře vysvětlit lidem, proč je pro ně výhodné a užitečné přírodu ve svém okolí chránit. Řeč byla i o tom, zda a za jakých okolností mají nevládní organizace zasahovat do politiky.

Proč jsou vojenské prostory pro přírodu cenné a jak se vrací život do krajiny zničené těžbou uhlí? Do podcastové série "Zobák" Jakuba Hroudy přijali pozvání hosté: Václav Bystřický, zoolog z CHKO Český les a Václav Beran, zoolog a muzejník z Ústí nad Labem. V první části budeme v CHKO Český les zkoumat opuštěné vojenské prostory, jejich nečekaně pestrou mozaiku biotopů a druhy, které v běžné krajině mizí. V druhé části se podíváme do oblasti severočeské potěžební krajiny, kde se měsíční povrch výsypek mění v útočiště vzácných ptáků — a kde příroda někdy vítězí i tam, kde by to nikdo nečekal.

With Sergi Herrando, a researcher at CREAF and Catalan Ornithological Institute and a chair of the European Bird Census Council, we discuss atlases of bird distribution. How the atlases are done, what challenges we face and how the results are used in research and policy. From a continental scale to the scale of cities of Barcelona and Prague we discover sometimes surprising changes in bird distribution and abundance. 

Nelegální obchod se nosorožčími rohy, kontrola chovu dravců i pašování vzácných papoušků. S tím vším se ve své práci setkává Barbora Kaminiecká, kterou si do podcastové série Ptáci v srdci pozvala Alena Klvaňová. Barbora se v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR zabývá mezinárodní úmluvou CITES, která chrání volně žijící zvířata před nadměrným obchodem, který by mohl vést k jejich vyhubení. Jak vypadá její práce v praxi, co jí na ní baví a které zážitky naopak považuje za nepříjemné, se dozvíte v podcastu.

Petr Voříšek nás tentokrát vezme do terénu a společně zjistíme, jak funguje Psí jednotka České společnosti ornitologické v akci. Psovodka Klára Hlubocká se svými chesapeake bay retrívry Vikym a Irbis pátrají v krajině po mrtvých dravcích a dalších zvířatech, kteří zahynuli vinou člověka. Trávení dravých ptáků, zástřel nebo použití želez a pastí jsou v Česku trestným činem. Psí jednotka tak pomáhá policii s hledáním důkazů. Práce psů je nebezpečná a riziková, přesto svým čenichem dokázali vystopovat stovky kadáverů a pomohli tak usvědčit už tři pachatele těchto kriminálních činů.

více info na www.karbofuran.cz

Jak pro Elišku Víravovou a Václava Pecinu vypadal běžný den výzkumu v Mongolsku, kde není signál, asfaltové cesty končí hned za městem a děti si hrají venku i v chladu? Proč je permafrost klíčový pro tamní lesy a co znamená, že se poušť Gobi posouvá na sever? Jak se s klimatickou změnou vyrovnávají místní pastevci a proč Mongolsko plánuje vysadit miliardu stromů? Eliška a Václav popisují, jaké to je značit turistické stezky, učit lesní pedagogiku a bydlet v jurtě uprostřed stepi – a také proč v Mongolsku každou chvíli narazíte na luňáka!

V zimě nazout skialpové lyže a vydat se na celý den do divočiny kontrolovat fotopasti, v létě pozorovat mláďata čápů černých, jak jedno po druhém vystrkují hlavu z hnízda, ale taky skoro zešílet z náletu obrovského hejna muchniček. Jaká je práce zooložky Správy Krkonošského národního parku, o tom mluvila v tomto díle podcastu Karolina Mikslová. Vzpomínala také na Jiřího Flouska, svého předchůdce, špičkového ornitologa a bývalého dlouholetého předsedu České společnosti ornitologické. Ze "studia Krtek" ve Vrchlabí podcast připravila a moderovala Alena Klvaňová.

Bonusový díl! Petr Jan Juračka vyrazil na Antarktidu sbírat rozsivky a točit filmy - ale nakonec mu před objektiv stejně pořád lezli ptáci. Jaké je kroužkování mladých chaluh s naštvanými rodiči v zádech? Jak se člověk musí chovat v obří tučňáčí kolonii? Proč mají velryby na těle rozsivky? A hlavně, co všechno se dá s ptáky zažít, i když na Antarktidu jedete kvůli něčemu úplně jinému?

Nahrávání tohoto dílu bylo podobně šílené, jako Petrovy zážitky - vznikal kolem čtvrté ráno na vrcholu Rock of Gibraltar, jednoho ze zásadních míst evropské ptačí migrace!

V tomto díle Terénu se podíváme s Ludmilou Korešovou do ptačího parku Kosteliska na jižní Moravě. Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, která o park pečuje, vám řekne víc o tomhle krásném místě na Hodonínsku. Ještě nedávno tu byla nevábná a neprostupná džungle zarostlá zlatobýlem. Během několika let péče a obnovy se místo změnilo k nepoznání. Najdete tu mokřady lákající plno ptáků a obojživelníků, jsou tu písčiny, pastviny, lesíky, stepi i tůně. Vyskytuje se tady přes 200 druhů ptáků, ale taky se tu vyskytuje jeden velmi vzácný plaz, o kterém se více dozvíte v podcastu. 

V čem může být ptačí migrace podobná hudebnímu festivalu (na kterém jsme epizodu naživo nahrávali)? Jak se desetigramový ptáček vypraví z českých luk až do Afriky a dokáže najít cestu bez rodičovského vedení? Proč se tažným druhům vyplácí překonávat Saharu a Středozemní moře, i když je to stojí téměř všechnu energii? A jak moc mění klimatická změna jejich šance na přežití? Ornitolog Vojtěch Brlík, který se výzkumu ptačí migrace věnuje v Evropě, Africe i Kanadě, vysvětlí, co všechno o tahu ptáků víme – a co je pro nás stále záhadou. Dozvíte se i o jeho terénních dobrodružstvích v Africe, o rizicích, která ptáky na cestách čekají, i o tom, proč je klíčové získávat data přímo ze zimovišť.

Epizoda vznikla na festivalu Povaleč - děkujeme organizátorům za pozvání a publiku za velký zájem!

Do dalšího dílu podcastu si Petr Voříšek pozval Miroslava „Ešuse“ Šálka z České zemědělské univerzity. Jeho celoživotní vášní jsou bahňáci, skupina ptáků, která není veřejnosti příliš známá a která je i pro některé ornitology obtížná k určování. Šálek se bahňáky zabývá už od svých 12 let, prý automaticky díky tomu, že pochází z jižních Čech, krajiny podmáčených luk a rybníků, kde je bahňáků spoustu. V podcastu řekne více o tom, jak v 80. letech probíhal výzkum a ochrana čejek chocholatých, které hnízdí na polích. Prozradí také, jak vidí budoucnost tohoto druhu, jehož populace za posledních 40 let ubyla o víc než 80 %. Aktuálně se nejvíce zabývá tajemnou slukou lesní, která žije tak skrytě, že je téměř nemožné dohledat její hnízdo. Nakonec prozradí více o severském dobrodružství na drsné Čukotce se spoustou komárů a řekne, co má na bahňácích nejraději a proč o nich chystá knihu.

Jako kluk váhal mezi studiem výtvarného umění a přírodovědy. Jana Hoška nakonec zlákala příroda a vypracoval se na špičkového ilustrátora ptáků. Prý mu v tom hodně pomohla i spolupráce s Českou společností ornitologickou. V podcastu mimo jiné prozradí, jaké je ilustrovat ptáky pro „odborníky, kteří nic neodpustí“. Jan Hošek je také úspěšným tvůrcem dokumentů o přírodě, mimo jiné Planeta Praha (2022), Slyšet sýčka (2020) či Planeta Česko (2017). S Petrem Voříškem si povídal i o tom, jak vidí budoucnost dokumentárních filmů a jak vnímá trend krátkých videí natáčených na mobil.  

Pojďme do terénu! Ornitologická akademie přináší tři reportáže plné inspirace pro letní ornitologické výpravy. Začneme na Heřmanickém rybníce u Ostravy, kde se s kroužkovatelem Mikulášem seznámíme s projektem Constant Effort Site a zjistíme, co všechno se dá vyčíst ze života rákosních ptáků, jako je slavík modráček a sýkořice vousatá. Pak se s Marťou vydáme na přírodovědnou exkurzi do Moldavska a Rumunska, abychom prozkoumali bohaté mokřady u dolního Prutu s pelikány a ibisy, a horské oblasti s překvapivými druhy. A na závěr nás Dorka provede maďarskou pustou v národním parku Kiskunság, kde se pokusíme najít dropa velkého a poznáme místní unikátní ekosystém.

Kdysi běžná a všudypřítomná sova sýček obecný dnes patří ke kriticky ohroženým. Potkat se s ním ve volné přírodě je bohužel již raritní. Doplácí na rychlé a velké změny v zemědělském hospodaření. Alena Klvaňová si do podcastu pozvala Zuzanu Kučerovou, která se v ČSO od roku 2022 věnuje v terénu ochraně sýčka. Jak se k práci dostala, co to obnáší a co by si do budoucna pro sýčky přála, se dozvíte v tomto díle podcastové série Ptáci v srdci.

Ptáci žijí všude kolem nás. Čím dál častěji se ale dostávají do konfliktů s člověkem. Hnízdění jiřiček, straky, kočky, nárazy ptáků do skel. Alena Klvaňová si v podcastu povídala s Lukášem Viktorou, který se v ČSO zabývá soužitím ptáků a lidí a aktivně se podílí na řešení konfliktů. Lukáš vyvrátil některé zakořeněné mýty o ptácích a prozradil, z jakých příčin u nás nejčastěji ptáci hynou a co se s tím dá dělat. Lukáš Viktora je specialistou na synantropní ptáky, předsedou Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea a v rámci své kroužkovací činnosti se věnuje zejména dudkům chocholatým a rorýsům obecným.

Prozaik, básník a zoolog Vít Zavadil svou vášeň pro přírodu propojil se světem umění. Dlouhodobě se věnoval nahrávání hlasů ptáků a obojživelníků. To ho v 80. letech sblížilo s malířkou Olgou Karlíkovou, která svými kresbami zachycovala zpěv ptáků.

Ze spolupráce vznikla série jedinečných maleb. Podílel se také na vydání CD Magorovi ptáci a další příběhy (2012) kde Ivan Martin Jirous recituje své verše, které doprovází nahrávky Víta Zavadila. V podcastu prozradí, zda dnes ještě nahrává hlasy zvířat a čím se nyní v ornitologii zabývá.

Vztahy mezi lidmi a ptáky v Asii mohou vypadat různě. Honza Grünwald v Indii zkoumal, jaké druhy žijí v městském prostředí a co jejich výskyt nejvíc ovlivňuje. V podcastu vypráví o tom, jak může indická urbanizace i na úkor původního prostředí vytvářet pro některé ptačí druhy nové (a často překvapivé) příležitosti. Naopak v Indonésii tradice a moderní technologie vytvářejí pro některé ptačí druhy problémy, jak zjistila Nela Tesařová. Ve svém výzkumu dva roky sledovala prodej ohrožených pěvců na Facebooku, kde analyzovala desítky indonéských prodejních skupin. Zatímco dříve probíhal nelegální obchod s ptáky hlavně na tradičních trzích, dnes se pytláci přesouvají na internet, zejména do uzavřených skupin na Facebooku, kde komunikují pomocí kódů a šifer. Kvůli nim ohrožené druhy ubývají z přírody závratným tempem. Jaká existují řešení a jakou roli v tom hraje mladší generace, o tom si povídala v další epizodě série Zobák s Kubou Hroudou.

A nezapomeňte také podpořit i českou ochranu přírody podpisem výzvy "Divočina na beton", o které se mluví v závěru epizody - https://divocinanabeton.hnutiduha.cz/

Ornitoložka Tereza Petrusková se přes 20 let zabývá výzkumem ptačího zpěvu a jeho různými regionálními dialekty. Na Katedře ekologie Univerzity Karlovy založila a vede Bioakustickou skupinu, která pomocí nahrávek studuje, jak se mění ptačí zpěv v prostoru a čase a také, jak si ptáci s různými nářečími mezi sebou rozumějí a co si sdělují. Díky této metodě lze rozpoznávat a odlišit konkrétní jedince. Tereza stála v roce 2011 u zrodu unikátního projektu Nářečí českých strnadů. Ten zmapoval hranice regionálních nářečí strnadů obecných v Česku. Díky projektu jsme nejlépe zmapovaná země, co se týká strnadích dialektů a projekt se rozšířil i do zahraničí. Mapování od letošního roku znovu pokračuje v moderní podobě a zapojit se můžete i vy.

Lucie Brejšková prostřednictvím fotopastí zaznamenává tajný život ptáků a dalších zvířat. Díky tomu, že se zvířata fotopastí nebojí, chovají se přirozeně. V nevábné a skryté části Prahy zachytila zajímavá zvířata jako je vydra, bobr nebo čáp černý. Myšice udělá na fotopast až 200 záběrů za sebou a červenky zevlují před fotopastí i celý den. S Petrem Voříškem si povídala o tom, proč ji fotopasti fascinují, jak si je technicky vylepšila pro detailnější záběry a proč jsou umělé rostliny nejlepší maskování.

Eliška Kovářová zkoumá hnízdící populaci havranů v Českých Budějovicích pomocí GPS vysílaček i zapojení veřejnosti a odhaluje překvapivé detaily z jejich života ve městě. Kristina Svobodová z kampaně Černá křídla nad Brnem zase bojuje za ochranu největšího jihomoravského zimoviště havranů, které ohrožuje plánovaná stavba lanovky. Jak se havranům daří v městském prostředí, čím krmí svá mláďata, jaké problémy jim hrozí a proč je důležité chránit jejich klid? To všechno v epizodě série Zobák o životě těchto inteligentních ptáků zjišťoval Kuba Hrouda.

V životě okroužkoval už přes 900 sýců rousných. Volnočasově se jimi zabývá více než 20 let a pro tuto vášeň získal i svou rodinu. Hostem Aleny Klvaňové byl kroužkovatel a odborník na sýce rousné Filip Hruška. Co ho na těchto sovách fascinuje, proč rád uniká do noční přírody a jak vypadá výzkum sýců v praxi, se dozvíte v podcastu Ptáci v srdci.

Ondřej Sedláček je biolog, ekolog a ornitolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se praktickou ochranou přírody, zejména obnovou narušovaných stanovišť. Kromě toho se dlouhodobě věnuje také ornitologickému výzkumu středoafrických pralesů. O tom, jak probíhá bádání v tropické Africe, si Ondřej Sedláček povídal s moderátorem Petrem Voříškem.