Štěpení

Tentokrát do Štěpení zavítal ekonom a investor Dan Vořechovský. Jak funguje čínský model řízený stranou? Odkud se bere čínský přístup k Západu?Jak se liší energetická politika? Role uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů v čínském mixu, rozvoj sítí a národního trhu, emisní povolenky a závislost Evropy na čínských technologiích a surovinách. Co si z čínského přístupu může Evropa vzít? A proč se Polsko dostává do podobné pozice jako Čína v rámci své energetiky?

Hormuz je zavřený a plynový trh se ještě nevzpamatoval. Ceny kolísají podle zpráv z jednání a podle chování investičních fondů. Vrátí se plyn na předkrizovou úroveň, nebo už zůstane vyšší pojistka za riziko? Odpovídá Michal Kocůrek ze společnosti EGU, který do Štěpení zavítal již podruhé. Jak náročná bude následující zima? Co plynové zásobníky? S jakým scénářem počítají experti? Čím se dnešní krize liší od té z roku 2022, a hrozí, že se bude opakovat?

Vedení ČEPS podalo trestní oznámení kvůli nákupu plynovodů Net4Gas. Stát tehdy převzal i třicet tři miliard dluhu, aniž by o ceně vyjednával a společnost koupil bez výběrového řízení na posudky. Kdo za tuto transakci ponese odpovědnost? Šéf ČEPS Martin Durčák, který transakci podepsal, byl na jaře odvolán a nahrazen Janem Kalinou, donedávna manažerem ČEZ. Jak spolu souvisí loňský blackout, otevřený dopis šéfa ČEZ Daniela Beneše a personální kolotoč mezi ČEZ, ČEPS a státem?

Zapište si do kalendářů termín 30. listopadu. Něco pro vás chystáme! Díky, že nás posloucháte!

Poptávka po elektřině kvůli datacentrům a umělé inteligenci roste ve Spojených státech a dřív nebo později se dotkne i Evropy. Jaký energetický mix Česko čeká a kolik bude stát? Kapacitní aukce na paroplynové elektrárny se mezitím posunuly o dva měsíce. Dodavatelé plynových turbín mají objednávky plné na roky dopředu, tři firmy drží většinu světového trhu, takže i schválené projekty čekají ve frontě. Stihneme zajistit nové zdroje dřív, než dojde uhlí? A dává smysl těžit plyn na území EU?

Vláda znovu zastropovala marže pohonných hmot a zavedla mimořádnou daň na rafinerie, tentokrát cílenou na PKN Orlen. Dává smysl trestat firmu za vysokou marži ve chvíli, kdy by měla naopak investovat do chybějících kapacit? Ceny plynu u dlouhodobých kontraktů rostou i pro rok 2028, což signalizuje, že krize se táhne dál, než se čekalo ještě na jaře. Kdo pocítí zdražení jako první? Ursula von der Leyen ve svém projevu o stavu Unie mluvila o investicích do jádra a obnovitelných zdrojů jako o cestě k levnější energii. Jak to sedí s tím, že jaderné notifikace v Bruselu vázly roky?

Tentokrát jsme natáčeli bez Michala, zato s hostem, ekonomem Petrem Bartoněm. Proč vysoké ceny plynu dopadají hlavně na průmysl a ne na domácnosti s fixací? Karel Havlíček znovu naznačil možnost zastropování cen elektřiny a plynu. Proč je to úplně jiná situace než v roce 2022? A dává smysl vracet zpět poplatek za OZE? Vláda míří na rafinérské marže stejně jako dřív na marže benzinek. Co marže znamená a proč se to furt záměrně plete? A co čeká nemovitosti, až dorazí ETS 2 a zdaní i teplo v domácnostech? Jaký vývoj máme čekat u cen bytů?

Evropská komise poprvé odpověděla na českou notifikaci a ukázala nezačerněné číslo. Cena Dukovan bude minimálně dvojnásobná. V jakých cenách se tato částka počítá? Proč se to nedá srovnávat s dnešní investicí? Dává smysl srovnávat náklady na dotace fotovoltaiky s cenou jaderného bloku? U ČEZu pokračuje transformace na Czech Energy. Bude součástí i rizikový trading, který zdržuje celý proces? Co odhalil rozhovor Martina Nováka? A jak číst trestní oznámení okolo nákupu Net4Gas?

Cena plynu na krátkých kontraktech vyskočila z padesáti na sedmdesát pět eur za megawatthodinu během pár týdnů. Jde o nedostatek plynu, nebo o nervozitu trhů před zimou? Proč zásobníky letos plníme pomaleji než loni? Proč to nemusí být nutně na škodu? Kolik zaplatí domácnosti, pokud se okamžitá cena plynu dostane až ke sto eurům? Vyplatí se teď fixovat ceny energií na rok, na dva, nebo raději počkat?

Evropská komise Česku schválila kapacitní mechanismy pro nové zdroje, jednu z nejrychlejších notifikací, jaké kdy udělila. Do Štěpení proto dorazili René Neděla, vrchní ředitel sekce Energetika na Ministerstvu průmyslu, a náměstek ministra průmyslu Jan Sechter. Jak vypadá proces vyjednávání notifikace s Evropskou komisí? Proč se standardně táhne roky? Jak budou fungovat aukce a kdo se do nich může přihlásit? A jak budou v mixu figurovat plyn, baterie, nebo dokonce modernizované uhelné elektrárny?

Do dnešního dílu Štěpení jsme si pozvali hosta, který stojí za investičním fondem zaměřeným čistě na energetickou transformaci. Portfolio manažer J&T Energy Martin Seyček zcela otevřeně popisuje, proč se dnes na plynové turbíny čeká čtyři až pět let. Jaký vzkaz to vysílá firmám typu Siemens Energy? Proč fond investuje převážně do dodavatelů komponent než do výrobců elektřiny jako ČEZ? Jak moc je Evropa závislá na Číně v solárních panelech a bateriích? Jaký je realistický výhled pro jádro, plyn a obnovitelné zdroje za patnáct let? A jak se fondu daří rok od spuštění?

Podpořte tvorbu Štěpení na Patreonu: patreon.com/stepeni

Evropská komise představila revizi systému emisních povolenek EU ETS. Bezplatné povolenky pro těžký průmysl budou platit i po roce 2034, výměnou za splněné dekarbonizační plány. Kam plynou peníze z modernizačního fondu a proč z nich Česko čerpá tak výrazný podíl? Co čeká domácnosti se systémem ETS 2? O kolik zdraží benzin, nafta a vytápění plynem nebo uhlím, až se od roku 2028 naplno rozjede zpoplatnění emisí i pro dopravu a topení?

Napětí na Blízkém východě opět rozhýbalo trh s energiemi. Ceny plynu, elektřiny i emisních povolenek nejprve prudce vzrostly kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, aby vzápětí začaly klesat s náznaky uklidnění situace. Marže pro uhelné elektrárny přesto zůstává na rekordních úrovních kolem třiceti eur. Znamená to, že roky 2027 a 2028 budou pro českou uhelnou energetiku mimořádně výnosné? Proč se zásobníky plynu plní výrazně pomaleji než loni? Jaké riziko to představuje pro nadcházející zimu? A jak se vyvíjí cena elektřiny v regionu?

Evropská energetická politika naráží na průběh a křivku české zimy. Co s tím má společného Brusel a naše politická reprezentace? Ekonom Lubomír Lízal pregnantně popisuje stav evropské energetiky. Proč dnes platíme za dva paralelní energetické systémy? Co všechno se z Bruselu chystá na spotřebitele? Dá se ještě vůbec investovat nejen v evropské energetice ale už i průmyslu?

Tentokrát s Janem Krčálem z think-thanku Fakta o klimatu. Proč neumíme v Česku prosadit rozvoj větrných elektráren? Jak by měl vypadat energetický mix v kontextu českých klimatických podmínek? Jak je na tom vývoj technologií, které nám mají pomoci s transformací energetiky? Zaspali jsme jako Česko v důležitých momentech naší energetické budoucnosti? O co se v energetice hraje z hlediska klimatu? Máme šanci na prosperující vývoj nebo nás nutně čeká energetický náraz do zdi?

Tentokrát jsme si na ČEZ vzali nejen argumenty, ale i nůžky, lepidlo a papír, protože tématem je otevřený dopis, který varuje před transformací ČEZ a pod kterým je podepsaný mimo jiné bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Proč stojí na velmi zavádějících argumentech? Nakonec se vracíme k tomu, jestli může Česko se současným modelem EDU II uspět před Evropskou komisí. Polsko už má svou jadernou notifikaci schválenou, Francie žádá o šest nových bloků a český postup vedle nich začíná vypadat čím dál problematičtěji.

Trh s elektřinou se mění rychleji, než byli spotřebitelé i velcí hráči zvyklí. Igor Schulmeister ze společnosti EnerSpot vysvětluje, proč se obchodování přesouvá ke kratším kontraktům, jak cenu elektřiny ovlivňují fotovoltaika, baterie a spotový trh. Proč levná elektřina neznamená automaticky levnější účty? Jak funguje evropský trh s elektřinou? Lze ho stále nazývat trhem? Je Lipská burza pouze mediálně vděčný buzzword? A budou baterie řešením pro obnovitelné zdroje, nebo jen další investicí s nejistou návratností?

V otázkovém dílu Štěpení se vracíme k ČEZu, jeho plánované restrukturalizaci. Co může čekat minoritní akcionáře? Jak složité je vrátit Německo zpátky k jádru? Proč je japonská cesta po Fukušimě úplně jiný příběh? Kde naráží obnovitelné zdroje bez dlouhodobého skladování elektřiny? Jak vypadají plány na malé modulární reaktory v Česku? A co na konci dne rozhodne o konci uhlí?

Děkujeme všem, kteří nás podpořili svým hlasem v anketě Podcast roku. Díky!

Evropská komise se poprvé výrazněji vyjádřila k českému modelu státní podpory a ukazuje se, že kolem nových bloků zůstává i nadále řada zásadních otázek. Kolik bude projekt stát? Kdo ponese rizika? Co může s notifikací udělat plánované zestátnění výroby ČEZ? Kdo zaplatí rozdíl mezi politicky přijatelnou cenou elektřiny a reálnými náklady nové jaderné elektrárny?

Miroslav Kalousek odmítá tezi, že si nová vláda bude půjčovat na investice. Už dnes stát financuje desítky miliard běžného provozu dluhem a příští rok bude ještě hůř. Proč nestačí říkat, že stavíme dálnice a jádro, když vedle toho dál projídáme rozpočet? Co se stane, až se v jednu chvíli potkají nové jaderné bloky, obranné výdaje a demografická propast? Jaký je jeho postoj k jádru a větrníkům? A jak vzpomíná na své působení na Ministerstvu financí, kde měl v té době na stole projekt Temelína?
Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Jak probíhala valná hromada ČEZ? Proč působila úplně jinak než v minulých letech? Co znamená schválená optimalizace vlastnické struktury? Jaké kroky mohou vést k tomu, že stát jednou ovládne výrobu elektřiny naplno? Proč je klíčové, za kolik se prodá minoritní podíl v distribuci a co z toho mohou mít současní akcionáři? Proč pořád plete budoucí zestátnění ČEZ se slibem levnější elektřiny, když skutečný důvod leží někde úplně jinde?
Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Plyn se po roce 2022 stal jedním z nejcitlivějších témat evropské energetiky. S Michalem Kocůrkem z EGÚ rozebíráme, jak se proměnil trh po odstřižení od ruských dodávek. Jakou roli dnes hraje americký plyn a co s cenami udělá krize v Hormuzském průlivu? Jak bezpečné je spoléhat na globální LNG trh? Může Evropa skončit s ruským plynem do roku 2027?
Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu.
Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/stepeni-cez-mezi-statem-a-trhem-agbzf
Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Již podruhé do studia zavítal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Mluvíme o budoucnosti ČEZu před zásadní valnou hromadou. Proč vláda musí získat větší kontrolu nad klíčovou výrobou elektřiny? Jak nahlíží na chybějící debatu okolo financování nových jaderných bloků? Může se Česko dovolit stavět jádro za stovky miliard korun? Jak chce stát řešit naplnění zásobníků plynu a za jakých okolností by mohl znovu zasahovat do cen energií?
Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu.
Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/stepeni-cez-mezi-statem-a-trhem-agbzf
Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Bude stavba nových jaderných bloků v Česku inženýrským triumfem? Jsou malé modulární reaktory spása, nebo jen marketing? A kdy skončí líbánky s korejskou společností KHNP a začne tvrdý střet o zodpovědnost? Nejen na tyto otázky odpovídá ten nejpovolanější - František Heczko. Stál totiž při klíčovém spouštění bloků v Temelíně.
Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu.
Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/stepeni-cez-mezi-statem-a-trhem-agbzf
Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu.
Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/nwcmrs...
Tentokrát odpovídáme na vaše dotazy. Proč politici slibují elektřinu za 90 eur? Kdo zaplatí účet za nové Dukovany? Proč to nemilosrdně dopadne na české peněženky? Proč se v Česku nedá už nic postavit? Co říkáme na nápad "akceleračních zón" pro jádro? A dojde konečně na tolik slibované rozdělení a zestátnění ČEZu? Rozebíráme i překvapivé Babišovo vystoupení o výkupu minoritářů a vysvětlujeme, proč zahraniční analytici střílí ohledně ceny akcií úplně mimo.

ČEZ pravděpodobně čeká historický otřes. Je to onen dlouho očekávaný první krok k plnému zestátnění výroby elektřiny a výkupu minoritních akcionářů z peněz samotné firmy? Tentokrát detailně rozebíráme, jak by celá restrukturalizace mohla probíhat a komu se minoritní podíl prodá. Jakou moc získá představenstvo na blížící se klíčové valné hromadě? Na závěr pro vás máme exkluzivní pozvánku! Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Bližší informace o akci a vstupenkách najdete na našich sociálních sítích nebo na Patreonu!

Energetické trhy žijí v nebezpečném optimismu z brzkého uklidnění na Blízkém východě. Proč nás mnohem víc než drahá ropa brzy zasáhne nedostatek zdánlivě obyčejných komodit a materiálů? Do střetu s cenami energií se dostávají i blížící se emisní povolenky ETS2. Europoslankyně Danuše Nerudová se teď snaží z plateb vyjmout vytápění budov, přestože sama hlasovala pro přísné klimatické cíle, které bez toho nepůjde splnit. Dostane se také na aktuální stabilitu elektřiny na burzách a nově podepsané memorandum o malých modulárních reaktorech.

S ekonomem Miroslavem Zámečníkem se dostáváme přímo do jádra současné energetické a geopolitické krize. Jak moc nám hrozí další zdražení ropy a LNG kvůli blokádám v Rudém moři a Hormuzu? Proč Evropa nemá strategické zásoby které by ji ochránily před výpadky logistických řetězců? Jak se u nás řeší energetická politika od aukcí větrných elektráren až po plánované nové jaderné bloky? A proč se opakují chyby z minulosti když bychom to mohli dělat všechno mnohem chytřeji?

Česká energetika stojí před transformací, na kterou se dvacet let čekalo a za niž nikdo nepřevzal odpovědnost. Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil otevřeně přiznává chyby ODS v energetice, rozebírá, za jakých podmínek by ODS podpořila zestátnění ČEZ, a varuje, proč plán ukončit uhlí v roce 2033 jednoduše nemůže vyjít, když tu posledních deset let nikdo nepostavil jedinou plynovou elektrárnu. Jak to celé bylo s Windfall Tax a kdo z politiků řekne nahlas pravdu o jádru?

Tentokrát jsme s ředitelem strategie EGÚ Michalem Macenauerem zcela otevřeně rozebrali nevyhnutelný návrat k realismu v evropské energetice. Proč Evropa začíná střízlivět z přehnaných klimatických cílů, jak astronomické budou skutečné náklady na dekarbonizaci průmyslu a jak dopadnou masivně dotované domácí fotovoltaiky? Zaměřili jsme se také na budoucnost emisních povolenek a nutnost vnímat budování nových jaderných bloků jako naprosto klíčovou strategickou infrastrukturu státu. Rozhovor jsme si užili, padlo mnoho překvapivých a silných argumentů. Pevně doufáme, že se vám bude epizoda líbit! Příjemný poslech.

Geopolitika dál drží trhy s energiemi v napjaté situaci. Pro Evropu, která si z plynu udělala hlavní motor své transformace, to znamená obrovský problém. Zároveň se ale na trhu děje něco nečekaného. Zatímco plyn kolísá, emisní povolenka naopak prudce zlevnila. Znamená to záchranu na poslední chvíli pro české uhelné elektrárny?
Rozebrali jsme i fiasko posledního evropského summitu. Znovu se ukázalo, že Česko pro své vize nemá v Evropě spojence a každý stát hraje sám za sebe. Proč jsme naši energetiku v minulé dekádě zkrátka jen prožrali a jak velké účty nás čekají? A nebojte, jsme jen v novém studiu, na Štěpení se nic nemění. Dejte nám vědět, jak se vám líbí!

Rozhovor s Pavlem Tykačem vyvolal obrovský ohlas, a proto přinášíme slíbený navazující díl, ve kterém čteme mezi řádky. Co nám jeden z nejvlivnějších hráčů české energetiky svým vystoupením doopravdy vzkázal? Proč by případný státní výkup akcií ČEZu nemusel trvat roky, ale klidně jen několik měsíců? Jaká je skutečná hodnota firmy, když pomineme běžné analytické tabulky? Mohla být tvrdá kritika finančního ředitele promyšleným signálem pro celé představenstvo i vládu? Vystřelí ceny plynu na násobky současných hodnot? A co definitivní konec uhelných elektráren Sev.en už v roce 2027? Poslechněte si náš analytický speciál a zjistěte, proč podle nás velká hra o českou energetiku teprve začíná.

Již podruhé k nám do studia dorazil Pavel Tykač. Ostře zhodnotil současné vedení energetického gigantu. Kvůli čemu považuje práci finančního ředitele ČEZu za vyloženě tragickou a jak se staví k případnému zestátnění? Jak s cenami plynu zamíchá dění v Hormuzském průlivu? Jaká je budoucnost Kladna? Chystá se manželka Ivana Tykač bojovat o post prezidentky? Poslechněte si otevřený a informačně nabitý rozhovor s jedním z nejvlivnějších hráčů české energetiky.

Útok Spojených států a Izraele na Írán okamžitě rozhýbal globální energetické trhy, ale je opravdu důvod k panice? Ačkoli média chrlí titulky o stoprocentním zdražení plynu, my se podíváme na to, co se skutečně děje v dlouhodobých kontraktech a proč bychom se zatím neměli bát o své složenky. Jak dlouho tento konflikt potrvá, než začneme naplňovat poloprázdné zásobníky před další zimou? V druhé části se pak zaměříme na Itálii, která představila ambiciózní, ale velmi kontroverzní balíček na záchranu svého průmyslu. Proč jejich nápad na umělé odstřihnutí emisních povolenek od ceny elektřiny nedává v evropském kontextu příliš smysl? A v čem by se naopak Česko mohlo od Italů inspirovat, pokud jde o podmínky pro dotování energeticky náročných podniků?

Jak zranitelná je energetická infrastruktura hlavního města? A víme vůbec, na čem stojí každodenní fungování Prahy? Ve Štěpení vítáme Stanislava Votrubu, člena představenstva PREdistribuce, která zajišťuje distribuci elektřiny v hlavním městě. Rozhovor vznikl i v reakci na lednový útok na energetickou infrastrukturu v Berlíně a otevírá otázky bezpečnosti, otevřenosti dat, rizik sabotáží i připravenosti měst na krizové situace. Řeč je o přenosu a distribuci elektřiny, zranitelných uzlech sítě, blackoutech, investicích do infrastruktury, elektromobilitě, fotovoltaice, i bateriích. Proč je Praha extrémně závislá na několika málo nohách, na kterých její energetika stojí. Co všechno se skrývá za položkou distribuce na faktuře za elektřinu a proč je energetická bezpečnost mnohem křehčí, než si připouštíme?

Evropský parlament schvaluje cíl −90 % emisí do roku 2040 a zároveň se ozývají hlasy, že ETS je potřeba zastropovat, změkčit nebo z něj vyjmout domácnosti. Tenhle paradox rozebíráme do detailu. Proč jsou sliby o zastropování v přímém rozporu s emisními cíli? Vysvětlujeme, proč ceny povolenek skáčou a co se děje na trhu. A má EU vůbec jinou podstatu než ideologicky pojatou dekarbonizaci?

ČEPS rozhodl: Chvaletice jako pojistka kvůli stabilitě soustavy, Počerady a Kladno mohou z kola ven. Jak ovlivní výhled pro českou energetiku po roce 2027 a co v celé debatě pořád chybí? Jiří Feist z EPH vysvětluje, proč nejde jen o to kolik vyrobíme, ale také o řízení sítě, napětí a nové nástroje, které Česko pořád nemá připravené. Řeč přijde i na teplárny jako skrytou rezervu výkonu, kapacitní mechanismy pro plyn i německé lekce z aukcí. Co s Evropou dělá ETS? Je to tržní nástroj, nebo umělá komodita, která má být co nejdražší?

Rok 2025 přinesl po energetické krizi klidnější období, ale zároveň tvrdé vystřízlivění z toho, co v opravdu znamená česká energetická koncepce. Rozebíráme, proč plyn výrazně zlevňuje, zatímco emisní povolenky znovu tlačí cenu elektřiny nahoru. Jaký vývoj čeká uhlí, plyn i investice do nových zdrojů? Proč jsou futures na roky 2028-2029 často zavádějící a proč se rozhoduje hlavně v kratším horizontu? Jaká je pozice Česka mezi Německem a Polskem? Na závěr naťukneme cenový spread vůči Německu a důvod, proč se bez tvrdých rozhodnutí o uhlí a kapacitních platbách nikam neposuneme.

Tentokrát rozebíráme rozhodnutí ČEPSu, které má udržet v provozu dva bloky Chvaletic jako rezervu pro stabilitu sítě. Jak to ovlivní cenu elektřiny i český spread vůči Německu, když uhelné zdroje ekonomicky nevychází a plynové náhrady se nestaví? Navazujeme také na turbulentní týden kolem akcií ČEZ. Co mohlo stát za prudkým propadem a následným uklidněním? A jak do toho zapadá vstup CSG na burzu, geopolitika i stokrát zopakované debaty o možném rozdělení či zestátnění části ČEZ?

Česko se z výrazného exportéra elektřiny pomalu, ale jistě stává jejím importérem. Nezůstaneme však pouze u české situace, podíváme se i na významné evropské energetiky a jejich bilanci. Jak chce po vypnutí jádra fungovat Německo a co to znamená pro nás? Jak to naopak vypadá v jaderných zemích v čele s Francií? A proč u nás nevznikají nové paroplynové elektrárny? Podíváme se také na to, jak jsme v minulosti nahlíželi na objem výroby elektřiny, například v době výstavby Temelína.

Co udělá ČEPS v Počeradech, Chvaleticích a také s kladenskou teplárnou? Kdo a kolik bude doplácet, pokud se ukaže, že bez těchto zdrojů hrozí problém se stabilitou sítě a s dodávkami elektřiny? Je to ještě trh, nebo se už z energetiky stala přeregulovaná hra, kde stát nese riziko i nastavuje pravidla? Jaký osud čeká uhlí, máme ho vůbec příštích letech čím nahradit? Jak probíhají vyjednávání o jádru? Jak Karel Havlíček naváže na dosavadní boj o notifikace, financování i podíl českých firem?

Polsko má schválenou notifikaci na tři nové jaderné bloky a může začít stavět. Česko mezitím žádá o novou notifikaci a celý jaderný projekt se znovu posouvá. Jaký model Poláci zvolili a proč je pro Evropskou komisi čitelnější než ten český? Jak fungují rozdílové kontrakty, proč je klíčová role sítí, tržních signálů a návratnosti kapitálu? A co to všechno udělá s cenou elektřiny i pro české daňové poplatníky v příštích dekádách?

Jak funguje sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy a jak se z něj dají vytěžit peníze? Jak se registruje výrobna v energetickém datovém centru a které odběratele si vyberete? Jaký je reálný přínos sdílení elektřiny, když přebytky vznikají ve stejný čas na všech fotovoltaikách najednou? Proč není sdílení elektřiny spásou, kterou si ho v loňském roce médií představovaly, a jaké háčky se mohou schovat v budoucnu, když začnou reagovat distributoři a dodavatelé? Přinášíme konkrétní zkušenosti, čísla i to, proč se na prvotní euforii kolem sdílené elektřiny postupně nabaluje realita o elektroměrech, nákladech a budoucích tarifech.

Druhý otázkový díl Štěpení je tady. Co přinese nová regulační metodika na roky 2026 až 2030? Jak se tvoří regulované ceny? Proč se v Nizozemsku dostali do bodu kdy se roky čeká i na obyčejné připojení spotřeby nebo nabíječky a máme se z jejich chyby šanci poučit dřív než nás to doběhne? Jak do sebe nezapadají ETS1 a ETS2 když jeden vytlačuje uhlí a druhý tlačí na elektrifikaci? Proč je u nás elektřina drahá i bez drahé komodity a proč bude čím dál víc rozhodovat síť regulace a politika? A na závěr jak by mohl vypadat český mix v roce 2035 co reálně stihneme a kde se ty skutečné náklady nakonec schovají. 

Co se stane, až do Evropy definitivně přestane proudit ruský plyn? Německo i Nizozemsko na pokraji kolapsu sítí. Proč nemůžou připojit nové továrny, byty ani nabíječky? S Lenkou Kovačovskou řešíme, jaké to bude mít následky pro Česko, a to už během několika let. Proč ceny plynu padají? Proč v energetice nic nefunguje bez zásahu státu? Jak je možné, že i přes vysoké ceny elektřiny se nové zdroje nevyplatí stavět?

Pavel Tykač oznámil, že jeho uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice skončí nejpozději na přelomu let 2026 a 2027. Má stát plán? Jaké jsou možné varianty vývoje? Jak velký díl české výroby elektřiny tím mizí? Proč uhlí přestává ekonomicky vycházet? Co může nahradit výkon v zimních špičkách a jak vysoký účet pravděpodobně čeká stát i spotřebitele? Řešíme reakce politiků, možné varianty státní podpory, zpomalené investice do nových zdrojů, záložní elektrárny i roli ČEZ a ČEPS.

Otevřený pohled do zákulisí rozhodnutí ukončit provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice. Proč se z uhlí stal dlouhodobě neudržitelný byznys? Kolik stojí emisní povolenky a jaký dopad bude mít odstavení uhelných zdrojů bez náhrady.
Popisujeme, jak funguje proces vůči ČEPSu a ERÚ, jakou roli má stát a co bude následovat v případě, že budou elektrárny označeny jako klíčové pro stabilitu soustavy. Bavíme se o budoucnosti české energetiky, rizik závislosti na dovozu a o tom, co Česku reálně hrozí v příštích letech.

Tentokrát s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition Fund, řešíme, co vlastně znamená spuštění ETS2 pro české domácnosti a firmy. Jde spíš o politický experiment než promyšlený nástroj? Jak z povolenek vznikl investiční produkt pro banky místo stabilního systému? Jak to bude s náklady ETS2? Dopadnou nejvíc na chudší spotřebitele a východ Evropy? A proč se dnes v energetice investuje snáz v Polsku než v Česku?

Jak je na tom notifikace jádra, francouzská stopa, její vliv a půjčka pro EDU2, kde jsou skutečné náklady a kdo je bude platit? Co mění německý průmyslový tarif a přerod Německa v dovozce elektřiny? Dává smysl ETS1/ETS2, nebo proč prostě vypnout nic neřeší? A co musíme zvládnout do roku 2040, aby to naše ekonomika zvládla?
Na všechny otázky se nedostalo. Odpovíme na ně v jednom z příštích dílů.

Německo přehodnocuje Energiewende: z exportéra je dovozce, obnovitelné zdroje narážejí na limity, přenosová síť nestíhá, průmysl ubývá a vláda si pomáhá hrou s čísly místo tvrdých rozhodnutí. Vysvětlujeme, proč bez plynu, zbytkového uhlí a masivního zásahu státu transformace nevyjde, co znamenají plánované kapacitní platby a proč je Česko na německém vývoji existenčně závislé, zatímco doma pořád chybí realistická energetická koncepce.

EK po roce odpověděla na podnět minoritních akcionářů k windfall tax. Znamená to, že členské státy mohly unijní pravidla ignorovat? Proč komise tvrdí, že žádné povinné nařízení vlastně neexistovalo? Otevírá se tím cesta k žalobě na stát? A jak do hry vstupuje možné zestátnění ČEZ?

🎧 Nový díl Štěpení o dopadech verdiktu EK i dalším postupu akcionářů.

Naděje, že modularita zlevní jádro, zatím naráží na realitu. Některé projekty jsou  až čtyřikrát dražší, než se čekalo, a fungují jen v Rusku a Číně. Opravdu se malé reaktory v budoucnosti stanou klíčovým zdrojem pro AI, datová centra a průmysl? A má Česko riskovat miliardové investice do technologie, která zatím existuje hlavně na papíře?

🎧 Nový díl Štěpení o mýtech a realitě SMR, investicích ČEZu a budoucnosti jádra.

Tentokrát jsme si pozvali hosta, investora Michala Semotana, který má energetiku v malíku. Téma elektromobility jsme probrali do detailu, od současného vývoje až po to, co může rozhodnout o její budoucnosti. Řešíme, kde se dnes v energetice opravdu vydělává. Jde o elektrárny nebo o kabely, turbíny a infrastrukturu? Jak poptávku mění AI a datacentra? A jak to ovlivňuje jeho investiční uvažování?

Ceny energií se po krizi zdánlivě uklidnily. Má ještě smysl měnit dodavatele, fixovat cenu nebo čekat? A jak velký vliv má dnes regulovaná složka, kterou spotřebitelé neovlivní? V novém díle Štěpení řešíme, co teď dává u elektřiny a plynu největší smysl, jak přemýšlet o výběru tarifu a proč se i sleva 10 % může na složence projevit jen minimálně. Praktický průvodce tím, jak se na podzim vyznat v cenách energií.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Transformace energetiky stojí na sítích. Páteřní přenosová soustava a rozvětvená distribuční síť ale byly stavěné pro velké zdroje minulého století. Boom střešních solárů a decentralizace zdola ukazují, že investice za stovky miliard nelze dál odkládat. Zároveň se právě regulovaná složka stává zásadním faktorem účtů za elektřinu.V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, jak funguje přenos a distribuce, proč dnes tvoří regulovaná složka klidně polovinu ceny pro domácnosti, co znamená přeceňování regulované báze aktiv a jakou roli v tom sehraje Modernizační fond, chytré elektroměry i evropský tlak na posílení sítí.

Maďarský projekt jaderné elektrárny Paks II měl být symbolem nové výstavby v regionu. Jenže stavba se vleče, náklady rostou a do celé věci zasahuje politika. Rakousko se tradičně staví proti a zpochybňuje podobné projekty u sousedů. Pro Česko to znamená jediné. I Dukovany čeká složitá cesta. Ukazuje se, že v Evropě není stabilní model, jak nové jaderné bloky stavět a financovat. Každý projekt naráží na odpor části veřejnosti, na právní nejistotu i na geopolitické komplikace.

Co říká maďarský příklad o budoucnosti jádra ve střední Evropě? Proč i přes deklarovanou podporu zůstává jaderná energetika v EU v šedé zóně a proč ani české Dukovany nemají vyhráno? O tom všem v nové epizodě Štěpení.

Akcie ČEZ v minulých týdnech překročily 1300 korun. Než přišla malá korekce, vzniklo z toho velké haló, slyšeli jsme o nestandardním růstu kvůli spekulacím na výkup minoritních akcionářů hnutím ANO. To ale není hlavní důvod posilování. Stěžejní jsou vyhlídky na končící windfall tax, zásadně poškozující ziskovost společnosti, a také na nadále vyšší ceny elektřiny. ČEZ se navíc po nedávném ovládnutí plynové distribuce stává stále atraktivnějším. Platí, že podnikání v regulované sféře, kde nehrozí cenové výkyvy, trhy oceňují.
Proč Michal Šnobr říká, že na aktuální situaci čekal dvacet let, a proč si on ani valná většina minoritních akcionářů žádné zestátnění nepřeje? I to se dozvíte v nové epizodě Štěpení.

Poslední měsíce ukazují, jak snadno se kolem nových jaderných bloků míchá politika s byznysem: vyřazený Westinghouse se přes licenční dohodu vrací „oknem“, KHNP ustupuje z dalších evropských projektů a českému průmyslu se slibuje 60 % podíl, který není ve smlouvě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, co přesně dohoda KHNP × Westinghouse znamená pro Dukovany, proč se „60 % pro české firmy“ jeví jako nerealistické a co přinese notifikace EU nebo případné šetření Evropské komise

Jak reálně funguje ekologická masná farma v Česku? V prvním díle speciální série Farmaření v Česku si Michal Šnobr si pozval Leontýnu, zootechničku a manažerku Ekofarmy Adršpach v Horním Adršpachu, aby otevřeně popsali roční provoz masné farmy.

V díle jsme prošli rok masné bio farmy krok za krokem. Od první seče přes pastvu a krmení až k telení, navážení hnoje či kejdy a návratu živin zpátky na louku. Vysvětlili jsme, kdy a proč volit seno a kdy senáž a co to dělá s výživou před i po porodu. Nechyběla ani část, kde jsme se zaměřili i reprodukci a genetiku. Proč se 85 procent březostí řeší inseminací? Jak se selektuje bezrohost, mléčnost a snadné telení? 

Rozebrali jsme i technologie, které farmu posouvají dopředu – obojky s pedometry a čidla na ocas, díky nimž víme, kdy je říje a kdy se blíží porod. A neopomenuli jsme ani ekonomiku. Proč dotace tvoří zhruba dvě třetiny příjmů a co přináší tržby?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Windfall daň v českém provedení není to, co zavedla EU. Zatímco Evropa v krizi nařídila 90% odvod z tržeb výrobců elektřiny, Česko zvolilo daň ze zisku a nastavilo základ z „temných” let 2018–2021 +20 %. Výsledek? Tíha dopadla hlavně na ČEZ, zatímco banky odvedly zlomek slibovaného inkasa.
Markéta Malá a Michal Šnobr rozpitvávají, proč se tahle daň „sama nevypne” (ceny plynu a povolenek jsou strukturálně výš), jak se efektivní zdanění ČEZ v některých kvartálech vyšplhalo až k ~85 %, a proč prodloužení WFT do let 2024–2025 už neslouží krizové pomoci, ale záplatování rozpočtu. Řeč je i o právních krocích a o tom, jak tahle konstrukce poškozuje kapitálový trh i minoritní akcionáře.
Co by dávalo smysl místo toho? Evropský strop z tržeb a transparentní dividendová politika. Místo „přílepků” a křoví jasná pravidla, která nehubí investice do nových zdrojů a důvěru investorů.

V posledních letech stát ukázal, jak nedělat vlastnickou politiku: mimořádné dividendy na poslední chvíli, windfall daň, pokus snížit 90% hranici pro přeměny (Lex ČEZ). Výsledek? Nepředvídatelnost, propad důvěry investorů a ještě silnější postavení managementu vůči politicky obsazené dozorčí radě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, jak má vypadat dividendová politika „s péčí řádného hospodáře”, proč koaliční klíč v dozorčí radě oslabuje kontrolní funkci, a co přesně znamená 90 % pro vytěsnění. Bavíme se o tom, proč „zkratky” typu Lex ČEZ rozbíjejí trh, zatímco férový výkup s přiměřenou prémií je jediná udržitelná cesta, pokud chce stát skutečnou kontrolu (a zároveň si zachovat reputaci právního státu). Do kontextu dáváme i nadcházející investiční vlnu: přenos, distribuce, nové zdroje — a proč bez předvídatelných pravidel porostou náklady všem.

Jak může vypadat férové ovládnutí ČEZ? Proč dává smysl z pohledu budoucích investic? A co přesně řešil Lex ČEZ?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Nový systém emisních povolenek zasáhne pohonné hmoty i vytápění a promítne se přímo do peněženek spotřebitelů. Už nejde o velké elektrárny a průmysl jako v ETS1, ale o běžné lidi, kteří platí za benzín, naftu, plyn nebo uhlí. Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, kde má ETS2 svůj původ, kdo jej v Česku schválil, jaké budou dopady na inflaci i proč hrozí, že Česko nemusí získat ani korunu z klimatického sociálního fondu, který by měl zmírnit následky pro zranitelné domácnosti. Jaký je skutečný cíl tohoto systému? Je možné, aby ho politici ještě odvrátili, nebo jde jen o alibismus?

Celý díl: https://www.patreon.com/c/stepeni

Ani s 70% podílem nemůže rozhodnout o všem. Může jen to, co mu dovoluje zákon o obchodních korporacích – a to je pro mnoho lidí překvapení. Jaká jsou jeho skutečná práva?

V první části trilogie o akciových společnostech a roli státu v nich vysvětlují Markéta Malá a Michal Šnobr, jak funguje valná hromada, dozorčí rada a představenstvo ČEZu, co znamenají hranice 50 %, 75 % a 90 % a proč ani vláda nemá jednoduchou cestu k vytěsnění minoritářů.

Dozvíte se, kdo je „kvalifikovaný akcionář“, jak funguje akcionářská žaloba a proč může být klíčem povinnost loajality – zejména v souvislosti s windfall daní. Bez znalosti těchto pravidel nelze pochopit, co stát v ČEZu může a co už je za hranou zákona.

Poslechněte si díl Štěpení, který rozkrývá právní základ celé debaty o ČEZu.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Domácí fotovoltaika zažívá útlum. Velké solární parky se nestaví. A Česko míří daleko mimo vlastní klimaticko-energetický plán.

Obnovitelné zdroje mají být pilířem moderní energetiky. Jenže v Česku jejich rozvoj brzdí přeregulovanost, zpomalené dotace i systémové chyby. Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení dívají na to, proč klesá zájem o domácí fotovoltaiku, proč firmy ruší připravené projekty a proč se velké solární parky na brownfieldech prakticky nestaví.
Zásadní je ale otázka, kterou politici neřeší: co se musí změnit, aby obnova energetiky skutečně fungovala? A jakou roli má hrát stát – tvůrce podmínek, nebo byrokratický brzdič? Dojde vůbec někdy k opravdovému rozvoji komunitní energetiky a akumulace? A jak se v tom všem odráží střet jádra a OZE?

Evropa se rychle transformuje a obnovitelné zdroje jsou její novou realitou. Německo a Polsko se rychle přizpůsobují a obnovitelné zdroje u nich hrají stále větší roli. V Německu už většinu elektřiny vyrábějí z větru a slunce, Polsko se odhodlalo investovat do obnovitelných zdrojů, aby se dostalo k podílu 50 procent z OZE.
A jak je na tom Česko? I když máme národní plán na zajištění 30 procent podílu obnovitelných zdrojů, realita je zatím jiná. S obnovitelnými zdroji jako fotovoltaika a větrné elektrárny se stále potýkáme s nízkým výkonem a legislativními překážkami.
Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení zaměřují na vývoj obnovitelných zdrojů v Česku, Polsku a Německu. Jakým výzvám čelí naše přenosová soustava? Proč nám stále chybí dostatečné investice do infrastruktury a jaký vliv mají zahraniční přetoky energie na naši stabilitu?

Mezi lety 2015 a 2020 jsme žili v energetické nirváně – plyn za 15 eur, elektřina za 30. Nikdo neřešil investice, nikdo neměl důvod šetřit. A všechno se zdálo být samozřejmé.

Dnes jsme o desítky eur výš. Levný ruský plyn zmizel, místo něj tankery LNG. Emisní povolenky už nestojí pět, ale sedmdesát eur. A Německo místo vývozu elektřiny dováží. Co se stalo?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vrací k základům cenotvorby. Rozebírají roli plynu jako závěrného zdroje, vliv povolenek i geopolitické přelomy poslední dekády. Mluví o tom, proč je současná cena elektřiny stále příliš nízká na to, aby se vyplatilo stavět nové zdroje – a proč je návrat levné energie už jen iluzí.

Co určuje cenu elektřiny? Kde se láme evropská konkurenceschopnost? A proč na energetiku stále nemáme plán?

Česko má plán. Tedy spíš: mělo by mít. Uhlí má skončit do roku 2033, fotovoltaika má vyrůst na 10 GW, větrníky na 1,5 GW. Místo toho vidíme miliardy utopené v neefektivních dotacích, přetíženou síť a firmy, které radši od projektů ustupují.V novém díle Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřují na to, proč se rozvoj obnovitelných zdrojů nedaří – a jak stát místo strategické energetiky rozdává miliardy na soláry pro domácnosti, ale kašle na distribuční síť. ČEZ selhává ve svých cílech a náhrada za uhlí zatím neexistuje.Stane se z Česka dovozce elektřiny? Jakou cenu zaplatíme za patnáct let nečinnosti? A proč dnes žádný nový megawatt – ať už solární, plynový nebo jaderný – nevznikne bez státní podpory?Celý díl k poslechu na Patreonu a HeroHero

Celé epizody najdete na našem HeroHero a Patreonu

Evropa se stále snaží přejít na čistě bezemisní energetiku, ale plyn je momentálně nepostradatelným článkem její energetické stability. Přesto má být „pouze přechodný zdroj” – je ale reálné, že se to podaří?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr podívají na to, jaký vliv má plyn na cenu elektřiny a proč bude v následujících letech pro fungování evropské energetiky stěžejní. Jaká je cena plynu v Evropě ve srovnání s Amerikou a proč je pro nás stále tak drahý? A co bude s plynem a dalšími zdroji, pokud se Evropa skutečně rozhodne přejít na bezemisní energetiku?

V podcastu jsme také řešili to, jakým způsobem se s vysokou cenou plynu vypořádávají jednotlivé evropské státy a jak vypadá role plynu v energetice 21. století. Ovlivňuje geopolitika globální trh s energiemi? A co nás čeká v budoucnu?

Poslechněte si, jaké výzvy čekají Evropu v souvislosti s plynem a jak se trh s touto energií vyvíjí – od ruského plynu přes LNG až po budoucnost fosilních paliv v rámci přechodu na obnovitelné zdroje.

Odkaz na celý díl: https://herohero.co/stepeni

Cena nových bloků v Dukovanech se oficiálně uvádí jako 407 miliard korun. Elektřina z nich má stát 90 eur za megawatthodinu. Ale je to realita – nebo jen chytrý trik s nulovým úrokem?

Ve skutečnosti jde jen o cenu stavby a technologie – bez započtení úroků, inflace a nákladů, které přijdou až časem. A ty nezmizí. Zaplatí je stát. Tedy daňový poplatník. Tedy každý z nás. Jen ne přímo na složence.

Michal Šnobr a Markéta Malá se v nové epizodě Štěpení vrací k tendru na nové jaderné bloky. Vysvětlují, jak stát a ČEZ manipulují s čísly, proč projekt není tak výhodný, jak je prezentován veřejnosti – a proč je to nebezpečné nejen pro veřejné finance, ale i pro důvěru lidí.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu

V pátek zasáhl Česko masivní výpadek elektřiny. Nešlo o blackout v pravém slova smyslu, ale dopady byly citelné – stála doprava, stála výroba, výpadek postihl i kritickou infrastrukturu.
Šlo o ojedinělou poruchu? Nebo o následek letité podinvestovanosti? A proč přetoky z Německa dusí naši přenosovou síť?
V nové epizodě Štěpení rozebírají Markéta Malá a Michal Šnobr, co se v pátek skutečně stalo – a co to vypovídá o stavu české i evropské energetiky.
O selhání státu jako investora. O projektech, které měly být hotové už před deseti lety. A o tom, jak draho nás stojí německá transformace, i když ji neprovozujeme.Čekají nás další výpadky? A kdo to všechno zaplatí? Připravte se – energetická realita 21. století přichází.

Odkaz na celý díl

Evropská energetika se mění rychle. Rádi si hrajeme na to, že máme jeden, společný energetický trh, ale není tomu tak. Trh je regionálně rozdělen a každý stát jde jinou cestou. Jen Česko zůstává viset ve vzduchoprázdnu a chybí mu konkrétní plány, které je možné naplnit.

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřili na stav evropského trhu s elektřinou. Jak vypadá energetický mix v klíčových zemích? Proč bez masivní podpory státu žádná transformace nedává smysl? Má Polsko reálnější šanci na změnu než my? A proč je v Německu levnější elektřina než v Česku, i přesto, že se z pozice významného exportéra elektřiny dostalo do pozice významného importéra? 

Poslechněte si, co čeká evropskou energetiku – a jestli má Česko ještě šanci držet krok.

Odkaz na celý díl

Valná hromada ČEZu trvala skoro dvanáct hodin. Schválila dividendu 47 Kč na akcii – přesně podle přání státu. A vedení dál tvrdí, že navýšení dividendy o pár miliard by ohrozilo budoucnost firmy. Podle nás ale šlo hlavně o demonstraci moci. Stát si z firmy ročně vytahuje desítky miliard přes windfall daň, zatímco minoritní akcionáři platí účet. A to doslova.

Valná hromada ukázala, jak hluboko už je ČEZ v rukou jednoho akcionáře – a jak málo prostoru zbývá pro ostatní. Zároveň veřejnost dál slyší o „levné” elektřině z Dukovan. Jenže všechna ta čísla – 407 miliard, 90 eur za MWh – jsou jen současné odhady, bez inflace, bez reálných úroků, bez kontextu. Zaplatí to stát. Tedy daňový poplatník. Tedy vy.

Proč stát a vedení ČEZu postupují jako jedna ruka? Mají se minoritní akcionáři vůbec jak bránit?

Odkaz na celý díl

ČEZ letos navrhuje dividendu 47 korun. O pět korun méně než loni. Mimořádná daň měla být dočasná, spravedlivá a cílená na nadměrné zisky. Ale stále ji tu máme a 87 % z celkové částky, kterou stát vybral, platí jediný subjekt: ČEZ. A na tom tratí minoritní akcionáři.
V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vracejí k loňské valné hromadě a připomínají sliby, které tehdy zazněly. Jak dopadla realita? Jak se společnost chová ke svým spoluvlastníkům? A proč ještě stále vybíráme windfall daň?
Nastiňujeme také, jak může vypadat letošní valná hromada. Většinou to ale probíhá pořád stejně: minoritáři se ptají, ale kvůli jednacímu řádu jsou bezmocní. Představenstvo odpovídá předem připravenými texty – a často úplně mimo téma. Do toho se valí nové miliardové výdaje na soláry či plynové zdroje. A co Dukovany?

Jaderná renesance tu už jednou byla – mezi 60. a 80. lety rostly reaktory v Evropě neuvěřitelným tempem. Stavěly se desítky bloků ročně, ve východní i západní části kontinentu. A právě tahle investiční vlna dodnes drží evropskou energetiku na nohou. Ale může se tenhle boom ještě někdy zopakovat?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr ptají, co by se muselo stát, aby Evropa znovu skutečně stavěla. Nejen plánovala, nebo podepisovala memoranda.

Reaktory z minulého století pomalu dosluhují – ať už mají prodlouženou životnost na 60, nebo i 80 let, jejich čas se krátí. Přesto nové bloky nepřibývají. Výstavba je pomalá, nákladná a na liberalizovaném trhu prakticky neproveditelná bez masivní podpory státu.

Co znamená „jaderná renesance” dnes? Co brání její realizaci? A jakou roli mají hrát politici – tvůrci podmínek, nebo jen opakovači slibů?

Česká vláda podepsala smlouvu na nové jaderné bloky v Dukovanech. Co to znamená pro nás všechny jako daňové poplatníky a zároveň spotřebitele?

Liberalizovaný trh vystavuje jadernou energetiku k soupeření s ostatními výrobními zdroji, přednost mají podporované obnovitelné zdroje. Trend je jasný a pro jádro je a bude těžké v budoucnosti na trhu fungovat.

Jaderné projekty se v čase silně prodražují, finanční náklady tvoří největší část z celkové ceny a elektřina z nových bloků levná nebude.

V nové epizodě Štěpení se Michal Šnobr a Markéta Malá zaměřují mimo jiné na jádro z pohledu ekonomiky. Jak drahá je tato investice? Proč notifikace podpory u Evropské komise vázne? A je řešením prodloužení životnosti stávajících bloků?

Vláda podepsala smlouvu na výstavbu jaderného bloku Dukovany 2 s KHNP, ale to je jen začátek. Co to znamená pro českou energetiku, státní rozpočet a geopolitické vztahy? V aktuálním dílu Štěpení rozebíráme nejen detaily smlouvy, ale i související politické a ekonomické faktory. Jaké jsou výzvy, a jak velké zapojení českého průmyslu opravdu bude?

Poslechněte si náš aktuální pohled na situaci, která všechny překvapila.

Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech má být strategickým milníkem pro českou energetiku i vládní koalici. Místo včasného podpisu smlouvy jsme sledovali sérii chyb, právních překážek a geopolitických střetů.

V první epizodě podcastu Štěpení Michal Šnobr a Markéta Malá rozebírají klíčové chyby vlády, roli ČEZu, tlak francouzské EDF, evropská pravidla i geopolitický kontext.

Proč krajský soud zablokoval podpis smlouvy? Jaké důsledky může mít vyšetřování Evropské komise? A stane se celý tendr fiaskem, které může poškodit reputaci české jaderné politiky na roky dopředu?

Poslechněte si první epizodu a připojte se ke komunitě Štěpení na Patreonu – společně budeme mapovat dostupnost energie, trh, investice i geopolitické souvislosti.

️Rozvoj civilizací stojí a padá na dostupné energii.

V Evropě ale tato jistota mizí. Ceny rostou, společnost se štěpí a konkurenceschopnost slábne.

Proto vznikl podcast Štěpení, ve kterém investor a analytik Michal Šnobr a novinářka Markéta Malá rozebírají to, co skutečně ovlivňuje naši budoucnost – energetiku.

Otevřete si s námi nový pohled na energii, trh a Evropu.