Přírodní lékárna

Když budete bedlivě sledovat jarní kvítka, nemůžete minout modrofialové květy rostlinky plazící se trávníkem nebo okrajem záhonu. Nejčastěji narazíte na popenec obecný či břečťanovitý, méně často na popenec chlupatý. Jsou to jediné dva u nás rostoucí druhy.

Na jaře mnoho lidí cítí potřebu držet krok s přírodou a trochu se oživit, probudit a rozkvést. Stejně jako rostlinám nám může pomoci více vody, více čerstvého vzduchu a více slunečních paprsků, na které se nebudeme dívat pouze z okna.

Máte rádi sladké? Pokud vaše upřímná odpověď zní ano, pak naše upřímná rada zní: Ať vás skořice provází každým dnem! Jedná se totiž o naprosto zásadní koření, které aktivizuje organismus při efektivním zpracování cukru.

Hřebíček se odedávna využíval na očistu dechu a ústní hygienu. Za vlády čínské dynastie Chan si lidé, kteří chtěli mluvit s císařem, museli do úst vložit hřebíček, aby ho neobtěžovali páchnoucím dechem.

Co kdybychom z kuchyňské zásuvky vytáhli jedno z nejběžnějších koření a použili ho na obnovení střevní stěny, zlepšení trávení, zničení rakovinných buněk, zastavení srdečních potíží a navíc by nám pomohlo zhubnout? To zní zajímavě a rozhodně to není nemožné.

Rostlinu konopí máme spojenou spíše s psychoaktivními a toxickými účinky odrůd s vyšším podílem látky THC. Pro řadu minulých generací však byla běžně pěstovaným všestranným pomocníkem. Z konopí se totiž vyráběly látky, koudel, lana, plachty, pytle odolné proti hnilobě a vlhkosti, ale také papír.

Velkými pomocníky v boji proti civilizačním nemocem, včetně srdečních chorob a obezity, jsou citrusové plody. Patří mezi ně i grapefruit, který byl objeven na Barbadosu v polovině 18. století jako kříženec pomeranče a citroníku šedoku.

Na půli cesty mezi špenátem a řepou je chuť mangoldu. Hlíza jedlá není, ale podobně jako u špenátu se konzumují listy, které můžeme vařit nebo přidat čerstvé do salátu. Řapíky zpracováváme jako chřest či brokolici.

Zralé tobolky sezamu indického pukají a z nich vypadávají semínka žlutá, bílá, ale i červená a černá. Jsou jednou z prvních plodin používaných jako koření i jako surovina k výrobě oleje.

Za jednu z nejstarších léčivých bylin je považován artyčok. Oblíbili si jej již staří Řekové a Římané, v Čechách je znám od 16. až 17. století. Za „artyčokový pupek světa“ se označuje kalifornské město Castroville, kde je jediný zpracovatelský závod v USA.

Podle legendy byl čaj objeven náhodně 2700 let před naším letopočtem za vlády čínského císaře Šen Hunga. Když císař odpočíval ve stínu stromu, sluha ohříval poblíž vodu a vítr zavál několik lístků z blízkého čajovníku do nádoby s vroucí vodou. Netrpělivý císař začal srkat vodu a byl potěšen příjemnou chutí.

V době chřipkových epidemií se vyplatí častěji sáhnout po cibuli. Je totiž přírodním antibiotikem. Pomůže nám ale i s vysokým tlakem. Její prospěšné účinky znali už staří Egypťané, Řekové a Římané, kteří z ní dělali jednoduchý salát.

Zelený plod stromu citroníku kyselého, to je limeta. Může být sladká i kyselá. Obvykle obsahuje více cukru a kyseliny citronové než citrony a na chuť bývá kyselejší a ostřejší.

Nigella sativa, černucha, egyptský černý kmín. To je několik názvů pro jednoletou rostlinku, o které prý prorok Mohamed prohlásil, že vyléčí vše kromě smrti. Výrok vypadá přehnaně, ale řada vědeckých studií přináší další a další zprávy o pozitivních účincích na lidské zdraví.

Kdo by neznal a do kapes si na podzim nestrkal kaštany? Jejich hlazení bylo spojováno s magickými účinky a silou zbavovat člověka slabostí a všech možných neduhů a bolestí.

Fíky byly známé již v biblických dobách a sama Bible je ze všech druhů ovoce zmiňuje nejčastěji. Z téhož zdroje se dozvídáme, že fíkové listy byly první lidskou módní vlnou. Plody však pro jejich prospěšnost uctívala i Kleopatra a řečtí olympionici je dostávali místo medailí.

Zdá se, že z našich lesů mizí nízké keříky brusinek s červenými typicky trpkými plody. O to více se na trh nahrnula produkce severoamerické klikvy velkoplodé, která se za brusinky vydává. Všechny spřízněné druhy však mají pozitivní účinky.

Bíle kvetoucí tropická rostlina stévie je v současné době velmi vyhledávaná díky své vysoké sladivosti bez přidaných kalorií. Využívá se jako přírodní náhražka cukru a umělých sladidel, ale má i léčivé účinky.

Na čem se shodnou zastánci různých dietních směrů, výživoví poradci i lékaři? Že přidat do jídelníčku rybu, zvláště tu mořskou, přináší nesporné benefity pro zdraví.

Je to ovoce, kterého se mezi citrusy vypěstuje a sní nejvíce. Pomeranče pocházejí nejspíše z jižní Asie, odkud se rozšířily do Evropy. Kolumbus je dovezl do karibské oblasti a Španělé na Floridu, kde se začaly ve velkém pěstovat od konce 19. století.

Zatímco pohanka dodávala sílu čínským bojovníkům a quinoa starým Inkům, amarant platil za posvátnou obilovinu Aztéků. To bylo trnem v oku příchozích Španělů, takže netrvalo dlouho a Hernán Cortéz dal spálit amarantová pole.

Papája je až desetimetrová tropická bylina, která produkuje aromatické plody vážící až 10 kilogramů. Dříve byla v našich končinách vzácná, v poslední době se k nám ale dostává produkce ze Španělska. Můžeme tak z těchto lahodných plodů získat mnoho prospěšného.

Již staří Egypťané jím kořenili maso, ale také mumifikovali mrtvé. Kmín římský pochází z rostliny podobné koriandru, která se jmenuje šabrej kmínovitý. Náš známý kmín kořenný není v kuchyni se šabrejem zaměnitelný, jelikož obě rostliny mají zcela jinou chuť i aroma.

Chia semínka patří mezi nejvýživnější superpotraviny na planetě. Ještě dávno předtím, než v 90. letech zažila semínka svou renesanci, byla pevnou součástí středoamerické domorodé diety.

Je to ovoce, kterého se na světě pěstuje zdaleka nejvíc. Hroznové víno bylo dobře známé již v antice a rychle se rozšířilo do celé Evropy. Dnes mezi největší světové producenty patří Itálie, Španělsko a Francie.

Kedluben je jednou z nejstarších košťálovin. Pěstuje se celoročně na polích i ve sklenících, a dokud nejsou kedlubny zdřevnatělé, jsou lehce stravitelné. Mladé lístky obsahují několikanásobně více vitaminu C a třikrát více vápníku než bulvy, proto je nevyhazujeme.

Ostropestřec mariánský na první pohled nevypadá pro lidské tělo příliš vstřícně. Je to bodlák, který dorůstá až do dvoumetrové výšky. Neměli bychom se mu ale vyhýbat, může nám totiž pomoci s velkým problémem současné doby.

Na současné farmářské trhy se mezi řepu, zelí a brambory prosadil topinambur. Tato hlíza není tak exotická, jak by se mohlo zdát. Pochází sice z Nového světa a její název odkazuje k indiánskému kmenu Topinambů, ale zdomácněla u nás a v 19. století byla důležitou potravinou, než ji vytlačila brambora.

Koriandr je v české kuchyni známý hlavně díky semínkům, která se používají jako koření. Ve světě se ale užívá hojně jako bylinka. Čerstvé listy připomínají plochou petrželku, objevují se především v asijské a latinsko-americké kuchyni. Mletý koriandr je pak důležitou ingrediencí kari koření.

Je to opravdový citrusový gigant a člověka nutí k zamyšlení, jak se něco tak velkého udrží na stromě. V jihovýchodní Asii, odkud pomelo nejspíš pochází, vědí, že to zvládne. A to dokonce i tehdy, když doroste do váhy až 5 kilogramů.

Z období kolem roku 1500 př. n. l. pocházejí zmínky o tom, že křen patřil k pěti hořkým bylinám, které Židé jedli během svátku pesach. V Evropě získával oblibu od 14. století, v 17. století bylo v Německu a Británii velmi módní křenové pivo. Své místo by měl mít křen v našich jídelníčcích i dnes.

Semena podzemnice olejné neboli arašídy ve skutečnosti nepatří mezi ořechy, jak si mnozí lidé myslí. Jedná se o luštěniny příbuzné s fazolemi a hráškem. Plodem rostliny je lusk, který obsahuje jedlá semena. Arašídy rostou pod zemí.

Původní léčivá bylina černý kořen je osvěžující změnou jídelníčku. Podobá se křenu, chutná jako pastinák a připravuje se jako chřest. Jde o vynikající lahůdkovou zeleninu, která se dříve často pěstovala na zahrádkách.

Už pro staré Slovany byly houby oblíbenou potravinou a východní kultury je používají k vaření a léčení po tisíciletí. Staří Egypťané věřili, že pojídáním hub se člověk stane nesmrtelným. Vikingové užívali před bojem odvary z muchomůrek k podpoře odvahy a síly. V době moderní se lékárny plní řadou produktů, jejichž základem je prášek ze sušených hub.

Seznamte se s další skutečnou superpotravinou – avokádem. Na povrchu hrbolaté zelené či hnědé hruštičky s velkou kulatou peckou uvnitř patří mezi to nejlepší, co pro naše zdraví příroda stvořila.

Kapusta a její různé variety jsou skutečným darem pro naše zdraví. Je velká škoda, že ji nekonzumujeme častěji. Sama o sobě je totiž přirozeným multivitaminem, který lidský organismus nabíjí vitalitou.

Ve vysokých nadmořských výškách v extrémních klimatických podmínkách roste podzemní hlíza maka. Je známa již tisíce let pro své posilující účinky a schopnost upravovat a harmonizovat hormonální systém.

Pistácie patří do čeledi ledviníkovitých stejně jako kešu, mango či broskev. Tyto zelené oříšky rostou v hroznech na řečíku pistáciovém, stromku, který dává hojnou úrodu až zhruba po patnácti letech.

V Evropě jsou považovány za vánoční sladkost. Málokdo však už ví, že datle působí preventivně proti zdravotním obtížím a léčí nemoci. V zemích Blízkého východu, v bývalé Persii, v dnešním Iráku, Izraeli nebo Sýrii se považují za léčebný prostředek.

Mezi tradiční osvědčené plodiny patří čočka. Lidstvo spolehlivě vyživuje už tisíce let. Pravděpodobně pochází z Přední Asie, znali ji také ve starém Egyptě a postupně se rozšířila na všechny kontinenty. Díky vysokému množství bílkovin skvěle sytí a má velmi dobrou nutriční hodnotu.

Kurkuma je známé koření, tradiční součást kari směsí. V současné době více než 95 procent jeho světové produkce pochází z Indie. Indové denně zkonzumují 25 až 50 miligramů kurkumy. A vyplatí se jim to.

Lidové léčitelství od nepaměti přisuzovalo červené řepě velké schopnosti. Věřilo se, že slabým dodá sílu a nesmělým odvahu. Staří Římané hojně využívali řepu jako léčivou rostlinu a již ve starověku se pěstovaly její různé kultivary.

Koncem 60. let minulého století si Dennis Burkitt, britský lékař, který řadu let působil v Africe, všiml, že všude tam, kde domorodci přijímali stravu bohatou na vlákninu, se rakovina tlustého střeva prakticky nevyskytovala. Následujících dvacet let propagoval názor, že jídelníček s vysokým obsahem vlákniny je zřejmě účinnou ochranou před některými typy rakoviny.

Ananas není jen nádherný reprezentant tropického ovoce, ale využíval se už v lidovém léčitelství. Kloktáním ananasové šťávy se léčily bolesti v krku, věřilo se, že pomáhá proti katarům, artritidám, bronchitidám a poruchám trávení.

Vlašské ořechy patří mezi to nejlepší, co nám příroda poskytuje k uchování plného zdraví a svěžesti. Také jste byli někdy fascinováni tvarem jejich jader? Připomínají lidský mozek a určitě by se našla spousta dietetiků, kteří by vám také řekli, že pro mozek a nervovou soustavu je vlašský ořech zcela nepostradatelný.

Od dob, kdy Aztékové připravovali rituální nápoje zvané xocolatl (čti: šokólatl) z kakaových bobů, chilli a vody a popíjeli je mezi bojovníky a aztéckou šlechtou, uplynulo hodně času. Španělé do nápoje přidali mléko a počátkem 19. století se objevila první tabulka čokolády.

Kokosový ořech, který je ve skutečnosti největším semenem, se v poslední době těší nové vlně zájmu. Do zapomnění upadal po druhé světové válce, která přinesla oblibu margarínů a hydrogenovaných tuků. Ty se mylně považovaly za zdravější.

Na začátek malá hádanka. Vypadá to jako oranžové rajče, voní to po vanilce a chutná jako meloun, broskev a hruška v jednom. Co je to? Královna pozdního podzimu a časné zimy, diospyros kaki, božské nebo Diovo ovoce.

Ohnivě červené plody šípku naznačují, že tato léčivá rostlina bude mít mnoho společného s posílením vitality. Vskutku, je to jeden z nejlepších prostředků na přirozenou imunitu. Šípek se totiž musí prosadit v hojné konkurenci rostlin na zarostlých stráních, a proto je napěchovaný látkami, které chrání a posilují.