Podcast Akademie věd

Superhrdinové středověku, ženy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková zeSlovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis inspiruje popkulturu. 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti? Poslechněte si, na jakých projektech pracují Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Jaroslav Piálek a Josef Bryja z  Ústavu biologie obratlovců AV ČR, a dozvíte se víc o tzv. hybridních zónách, proč je Etiopie přírodní laboratoří i proč se musel překreslit evoluční strom čeledi myšovitých.   

Audio vychází z článku Leony Matuškové v čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na predplatne@ssc.cas.cz.

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Jaký byl první rok Centra pro hlubší bádání (CPHB), intelektuálně dislokovaného pracoviště AV ČR? S jakými inovacemi pavědědci přišli a jak slaví mezinárodní úspěchy? Ředitel Centra a přední český parapsycholog Vlastimil Čunderle objasní, jak je třeba pečovat o média nebo jak spolupracovali se Slovenskou akadémiou vied na predikci prezidentských voleb. Dostaneme se také k paraoborovému výzkumu velikonočních svátků, ve kterém Čunderleho tým řeší velikost Velké noci i vliv vyšupání na fertilitu žen. Vylaďte se na náš aprílový speciál a nechte se unést do nečekaných sfér.  

Poslechněte si také epizodu, ve které Centrum pro hlubší bádání představujeme: https://open.spotify.com/episode/7yMrOSgxPEqmI75KJyEXiR

Účinkují:Vojtěch Klinger a Jitka KostelníkováEdit: Jitka KostelníkováMastering: Anna Kolářová 

Tento podcast záměrně nebyl podpořen ze Strategie AV21. 

…….

Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČRje milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí Laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh? Proč jsou sex a pohlavnost dominantními způsoby rozmnožování a jak je možné mít tři sady chromozomů místo dvou? 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet a studiu meteorů. V druhé části našeho speciálu vyvrací omyly o možném životě ve vesmíru, představí zapojení českých vědců do mise EnVision, která zamíří k Venuši. A na závěr taky prozradí, jak probíhaly jeho první chemické pokusy v domácí laboratoři. 

Edit a moderace: Jitka Kostelníková, mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet, studiu meteorů. V první části našeho speciálu se ho ptáme, co tvoří tzv. prebiotickou polévku a jak z ní může vzniknout život, zda lze čekat objev života nebo jeho stop spíše na Marsu nebo třeba na Jupiterově měsíci Europa. 

Edit a moderace: Jitka Kostelníková, mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a na analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře. Jakou podobu mohou takové scénáře mít? Jak probíhá participativní výzkum? A jak ji práce metodou scénářů budoucnosti ovlivňuje v jejím osobním životě? Poslechněte si epizodu o zkušenostech mladé vědkyně z českého prostředí, Afriky i švédského Resilience centra. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČRzkoumá v projektu AMBIEX toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Tento výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu. Co vše ukázala měření, která provedli na čtyřech místech v Česku? Na které lokalitě živý systém nepřežil vliv toxického vzduchu? A může se lidské tělo na znečištění adaptovat? 

Moderace: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu roku 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Současně vede multioborový výzkumný program ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce. Tým vědců a vědkyň z technických, přírodních i společenskovědních oborů vytváří výstupy na podporu veřejného rozhodování, i pro komerční sféru. Jaké přínosy a výzvy přináší výzkum propojující různé perspektivy? Jak vědkyni ovlivňuje rozšiřování mentálních horizontů v její vlastní výzkumné práci, ve které se dlouhodobě zaměřuje na období politické transformace? Poslechněte si podcast o městu a mnohovrstevnatém období 90. let. 

V pořadu odkazujeme na tuto epizodu Podcastu pro soudobé dějiny. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Viktor Černý z pražskéhoArcheologického ústavu AV ČRse posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu různých populací na světě? 

Audio vychází z článku Leony Matuškovéčtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na predplatne@ssc.cas.cz.

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková //  Mastering: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů, tedy dlouhých výběžků neuronů, po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettemz Cambridge.

Edit: Jitka Kostelníková // Dramaturgie a mastering: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Skrytěnky, zlativky, krásnoočka nebo třeba parožnatky — mnohé z řas mají poetické názvy. Stanou se někdy důležitou součástí našeho jídelníčku? Nebo už jí jsou, aniž bychom to tušili? Poslechněte si, jak se řasy dají využít v kuchyni, medicíně nebo průmyslu. Richarda Lhotského z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR jsme se zeptali, jak se řasy zkoumají a jak se v tomto oboru daří propojovat vědu a byznys. Rozhovor byl součástí programu festivalu Týden Akademie věd, který proběhl v listopadu 2023.

Edit a mastering Anna Rice Kolářová //  Moderuje Martina Spěváčková.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem? Poslechněte si, jak o pohádkách uvažuje Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR, který se lidovými pohádkami zabývá přes 20 let, Pavel Šidák z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ivo Čermák z Psychologického ústavu AV ČR. Audio vychází z hlavního tématučtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na predplatne@ssc.cas.cz.

Autorka textu: Radka Římanová // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá i Ondřej Mudrák zBotanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Ochranáři a vědci se už přes dvě dekády intenzivně snaží o jejich obnovu. Jak takový proces probíhá? Je vůbec možné půdu zcela vrátit do původního stavu? A proč se vědec do svého rodného kraje neustále vrací? Poslechněte si audioprocházku podzimními Bílými Karpaty.  

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Stačí sebrat data, analyzovat je a napsat studii? V akademickém think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR mají ambici jít dál. Snaží se svými studiemi z oblasti ekonomie vzdělávání, trhu práce, dopadů veřejných politik a hodnocení výzkumu oslovit i širší veřejnost. Ekonom, výkonný ředitel IDEA a koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich představuje, jaké výzvy přináší empirický výzkum ve společenskovědní oblasti, obzvláště když chcete informovat tvůrce veřejných politik. 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Jak moc by se musela naše Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru. 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová

Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Taky je členem budovaného experimentu gama záření Cherenkov Telescope Array a dalšího připravovaného experimentu SWGO. Akademie věd jeho výzkum letos v říjnu podpořila prémií Lumina quaeruntur.   

Moderuje: Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠.

Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, nebo vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studentky a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevřené vědy, Ireny Adámkové zÚstavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČRa Markéty Fílové zÚstavu experimentální botaniky AV ČR. Zkušenosti z pohledu studenta přináší absolvent 3 stáží Štěpán Tomek, který prozradí, jak vyplnit přihlášku, aby měla co nejvíc šancí na úspěch.

Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, jak se vyvíjí nové typy solárních panelů, co lze vyčíst z náhodně zachycené DNA, proč se ozonová vrstva ztenčuje kvůli konzumaci kávy bez kofeinu, kde ve vesmíru mohl být život dávno před tím naším, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí a zda je opravdu souvislost mezi používáním sociálních sítí a zhoršením kvality spánku.

Audio vzniklo na základě textů z ⁠magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.⁠   

– 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠.

Čím v současnosti inspirují božstva Druidů, Germánů a Slovanů? Religionista Pavel Horák z Etnologického ústavuAV ČR odhaduje, že naše budoucnost bude výrazně pohanská. Nejvýraznější skupiny tzv. moderního pohanství tvoří  severské novopohanství, neodruidismus, slovanskými bohy inspirované rodnověří a současné čarodějnictví zvané wicca. Kde má moderní pohanství své kořeny a proč počty jeho stoupenců neustále stoupají? A čím to je, že nejrozšířenější skupinou je wicca? Poslouchněte si lehce okultistickou epizodu s hudebními ukázkami v novopohanském duchu.

Vznik epizody byl podpořen ze Strategie AV21.

Martin Schwarzer působí v Laboratoři gnotobiologieMikrobiologického ústavu AV ČRv Novém Hrádku, kde pracuje na průlomovém výzkumu bakterieLactiplantibacillus plantarum(kmen LpWJL). Ta podporuje růst u podvyživených organismů a dává tak naději na léčbu důsledků podvýživy. Vydejte se s námi na „mikroodyseu“ do našeho nitra a dozvíte se, zda opravdu fungují probiotika, jaký vliv má kojení na lidský mikrobiom a jak o něj můžeme pečovat. 

...

Vznik epizody byl finančně podpořen zeStrategie AV21.

Lidstvo bezesporu jednou vyhyne. Bude v tom mít prsty umělá inteligence, nebo jsou takové scénáře jen bujnou fantazií alarmistů? Poslechněte si, jak o AI přemýšlí etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Jiří Wiedermann a František Hakl z Ústavu informatiky AV ČR a Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR. A ke slovu se taky dostane sama AI.  Vydejte se do opravdového světa iluzí. Audio vychází z hlavního tématučtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na predplatne@ssc.cas.cz.

Autor textu: Viktor Černoch // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠Strategie AV21⁠. 

Veronika Brychová hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u kterých to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu složité přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který sídlí v Řeži a kam jsme se za ní vydali. Mladá vědkyně, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho, nám při exkurzi po svém pracovišti představí přístroje, se kterými pracuje – například urychlovač MILEA. Dozvíte se, jak se dostala k molekulárně-specifickému přístupu datování artefaktů, jak testy jaderných zbraní ovlivnily určování stáří radiouhlíkovou metodou a co vše může skrývat starobylá keramika.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠Strategie AV21⁠⁠. 

Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenou léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠Strategie AV21⁠⁠. 

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, zda temnou hmotu opravdu tvoří temné fotony, zda jsou Evropané na pokraji krize duševního zdraví, nebo jak efektivně pomoci matkám bez domova. Ptáme se také vědců a vědkyň, zda může být umělá inteligence autorem vynálezu, jak moc umíme redukovat uhlíkovou stopu, která vzniká díky ukládání dat, a jestli opravdu přichází zlomový moment na cestě k termojaderné fúzi. 

Audio vzniklo na základě textů z magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.   

– 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠Strategie AV21⁠⁠. 

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) byl hostem speciální epizody Áčka, kterou jsme nahráli naživo na Veletrhu vědy 2023. Přes vedro a dusno mluví vědec s nadhledem o tom, proč je voda jeho dlouhodobou vášní, jak jeho vědeckou kariéru ovlivnila náhoda a proč nemá smysl vše plánovat. Fyzikální chemik, který vede skupinu Molekulové modelování, letos získal prestižní ERC Advanced grant, jenž podpoří projekt na zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení. Ačkoliv bylo pro něj udělení podpory ve výši skoro 60 milionů korun takhle “nudnému projektu” trochu nečekané, vnímá ho v podstatě jako službu vědecké komunitě. Poslechněte si, jaký je Pavel Jungwirth pedagog, co dělá v noci, když nemůže spát, a čemu by se věnoval, kdyby nebyl vědec.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠. 

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Poslechněte si, jak na tyto otázky odpovídá filozof a odborník na etické výzvy současných technologií Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha. Centrum vzniklo při Filosofickém ústavu AV ČRa zaměřuje se na výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. 

…. 

Připravili: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Mastering: Anna Rice Kolářová / Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠. 

Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu trilobitů. Specializuje se na larvy těchto prvohorních členovců, které mohly sloužit jako potrava pro některé mořské živočichy. Ačkoli vědci popsali přes 20 tisíc druhů trilobitů, o jejich životě stále nevíme vše. Jaké měli vyhynulí členovci superschopnosti? Kde jsou nejzajímavější naleziště jejich zkamenělých schránek? Musíme nález oznámit muzeu, nebo si ho můžeme nechat? A jaké to je najít nový druh trilobita?  

Vznik podcastu byl podpořen ze Strategie AV ČR.

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR. Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounové klimatický zákon? Na co si stěžují žalobci v klimatické žalobě proti Česku? A má šanci na úspěch globální smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou by svět přijal po vzoru smlouvy o nešíření jaderných zbraní? 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠. 

Kdy nám budou lékaři předepisovat náhradní orgány na míru? Co jsou největší výzvy pro obor tkáňového inženýrství? A jak se vůbec staví cévy? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnuje Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR, ve kterém vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství. Expertka na tyto obory představí bioprinting i to, jak se hledají kvalitní náhrady za dokonalé tkáně a kosti. Text vyšel v aktuálním čísle magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum. 

...

Autorka textu: Radka Římanová / Načetli: Jitka Kostelníková, Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová / Vznik audia je finančně podpořen ze Strategie AV21.

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR. Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné? S energickou vědkyní se z ománské pouště vypravíme taky na tzv. jantarovou stezku a do období 500 let př. n. l., které je těžištěm jejího dlouholetého výzkumu.  

Chcete vidět archeologickou expedici v akci? Přímo v Ománu natáčel tým našeho YT kanálu Zvěd.  https://www.youtube.com/watch?v=S5mHtHH-SFU

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se to Haně Cahové Macíčkové povedlo? Jak může výzkum RNA modifikací pomoci v medicíně? A co ji motivuje překonávat výzvy?

Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.

Neurovědec Aleš Stuchlík dlouhodobě zkoumá paměť. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR vede oddělení neurofyziologie paměti, kde se snaží porozumět nervovým základům chování a přináší i aplikované výstupy. V rozhovoru se ptáme, jak se ukládají naše vzpomínky, jak fungují neurony, i na to, zda můžeme mozek trénovat v každém věku. Je opravdu lidský mozek nepřekonatelný ve srovnání s umělou inteligencí? 

Tato epizoda byla podpořena ze StrategieAV 21.

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR zkoumá indickou společnost, tamilský jazyk a tamilskou literaturu. Přeložil román nejznámějšího tamilského spisovatele Perumála Murugana (nominovaný na The Booker Prize) a plánuje převést do češtiny i další díla literatury jihoindického státu Tamilnádu. V čem je tato literatura specifická a čím oslovuje čtenáře i kritiky mimo Indii? Jak se do ní propisuje problematika kastovního systému? Poslechněte si, jak spletitý a pestrý je systém kast v současné Indii, jaké omyly se o něm na Západě tradují a zda může diskriminace na základě kastovní příslušnosti překročit hranice Indie. 

Vlastimil Čunderle, přední český parapsycholog, představuje nově vzniklé Centrum pro hlubší bádání (CPHB). Jde o nové pracoviště Akademie věd ČR, kde se vědci věnují opomíjeným oborům, jako jsou astrologie, homeopatie, čakrové dráhy a ezoterie. Jaký dopad mohou mít výsledky jejich výzkumů na náš život? Co nám může přinést iracionální rozhodování a otevření čaker? Vylaďte se na náš aprílový speciál a nechte se unést. Tento podcast výjimečně nebyl podpořen ze Strategie AV21.

Účinkují: Vojtěch Klinger a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Kolářová 

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČRse zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na pracovištích, třeba toxický leadership. Víte, jak se pozná šéf, kvůli kterému časem patrně odejdete z práce? Jak se můžeme chránit před vyhořením? A proč věnujeme až 40 % času v zaměstnání konfliktním vztahům? Podcast je podpořen ze Strategie AV21.

Práci zdar!

Strach je přirozená emoce a do určité míry nemusí být škodlivá. Jenže se dá snadno zneužít – posilováním tzv. kultury strachu lze ovládnout celou společnost. Jak se proti tomu bránit? Víme, jak posílit individuální i společenskou odolnost, neboli rezilienci? To je hlavní téma časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum, které přinášíme ve zkrácené podobě v podobě audio článku. Vznik audio článku je finančně podpořena ze Strategie AV21.

----
Autorka textu: Leona Matušková / Načetli: Jitka Kostelníková, Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Kolářová 

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, co to hate speech přesně je a proč je to nebezpečný fenomén. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČRa sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů. 

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík? V rozhovoru se také dozvíte, jak se musí proměnit metody, které fungují v laboratoři, aby obstály v průmyslu. A také třeba to, proč se někdy může vyplatit bydlet na kolejích se staršími studenty.

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČRse zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karlova mostu i pod jedním z mostních oblouků. Poslechněte si, jak se proměňovala kamenická práce napříč staletími, co přinesli do Prahy kameníci z Itálie nebo i to, proč se Karlův most stavěl dlouhých 50 let.

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a badatelky, proč se této parybě vyhýbají nádorové a degenerativní nemoci? A jakou roli v tom hraje protein P53?

Ekonom Jan Švejnar založil před 30 letyCERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkouCERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunistických státech a v USA, kde česko-americký vědec také působí? A proč zkoumá vliv miliardářů na ekonomiku?

Václav Kuna z oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový inovativní systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho nemohou dovolit země, kde mívá zemětřesení ničivé následky. Aby byl systém levný, využívá principy IoT (Internet of Things) a dostupné elektroniky. Jak vědci takové řešení testují v Nepálu nebo na Haiti? Jak bude jednou fungovat v plném provozu? A jaké součástky jej tvoří?

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternativou k destruktivní produkci potravin? A co vše je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili?

David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky AV ČR spolu s Tomášem Hříbkem z Filosofického ústavu AV ČR reflektují přínosy a rizika autonomních vozidel. Jako editoři připravili publikaci Autonomous Vehicle Ethics: the Trolley Problem and Beyond(Oxford University Press), ve které na proměnu dopravy nahlíží tři desítky vědců z perspektivy etiky, filozofie nebo sociologie. Jak budou automobily řešit kolizní situace? Co je špatnost smrti a sociální dilema? Jak auta bez řidičů promění naše města? A zvládneme se vypořádat s tím, že přijdeme o možnost řídit svá auta? Vydejte se na jízdu do budoucnosti v další epizodě Vědy na dosah.

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou kvůli tristní situaci Ujgurů žijících v autonomní oblasti Sin ťiangu. 12 milionů místních obyvatel je násilně nuceno vzdát se své ujgurské identity. Proč je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Proč mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje demokratický svět? Poslechněte si, jak český vědec vnímá příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá. 

Sociální psycholožka Sylvie Graf založila v roce 2014 Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů přiPsychologickém ústavu AV ČR a spolu se svým mezinárodním vědeckým týmem zkoumá meziskupinové vztahy v mnoha kontextech – od národních stereotypů, přes postoje k imigrantům až po vztahy v postkonfliktní společnosti. Harmonické soužití mezi různými skupinami lidí se jeví jako důležitá výzva současnosti i turbulentní budoucnosti. Jak ji ohrožují předsudky? Co podporuje jejich vznik a kdo všechno na ně doplácí? Poslechněte si, jak se negativním předsudkům můžeme bránit nebo v čem jsou inspirativní myšlenky amerického psychologa Gordona Allporta, který položil základy teorie meziskupinových vztahů.

Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje čtení a psaní školáků.  Aktuálně realizuje výzkum s cílem pomoci předcházet neúspěchům v oblasti čtenářské gramotnosti u dětí na 1. stupni základních škol. Proč je důležitá i takzvaná předčtenářská gramotnost a jak ji mohou děti trénovat? Jak se zkoumá čtení u předškolních dětí, které ještě neumí číst? Co vše se díky čtení učíme a jak nám to pomáhá ve školní i pracovní kariéře?

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem pokrokového Brita? A proč Jan Kotěra s Tomášem Baťou nakonec nepostavili zahradní město ve Zlíně? K poslechu i na procházku po stopách českých zahradních měst a zahradních předměstí vás zve další epizoda podcastu Věda na dosah.

Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech menšin? A proč u nás není obvyklé vnímat lidská práva kriticky? Poslechněte si rozhovor s vedoucímCentre for Law and Public Affairs (CeLAPA), který prozradí i to, čím v životě vyvažuje roli akademika a jak vnímá své studenty.

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. Ptáme se ho, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko, jak se opeřenci učí svůj “mateřský jazyk” a jestli a jak jim školu komplikují lidé. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které ptačí druhy se rády předvádějí.

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu?

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých časech? Vydejte se za příběhy českých chalupářů v poslední epizodě letní série podcastu Věda na dosah.

Eliška Maršálková působí v Centru pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá způsoby, jak z vodních nádrží odstranit sinice a jejich toxiny. Proč je nutné pro každou vodní plochu zvolit individuální postup? Jak ovlivňuje chov ryb přemnožení sinic a jsou všechny jejich druhy pro lidi a zvířata nebezpečné? A jak si každý z nás může otestovat, jestli jsou v nádrži sinice? Letní díl podcastu zve k brněnským Splaviskám.

Jitka Šotkovská z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zabývá dramatem, divadelní kritikou a má bohaté zkušenosti s amatérským divadlem. V letní epizodě podcastu AV ČR mluví o tom, proč měli divadelní amatéři v době národního obrození tak významnou roli nebo jak fungovala amatérská scéna za minulého režimu a co s ní udělala 90. léta. Do příběhu současnosti i historie amatérského divadla vás zve Jitka Kostelníková.

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? 

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se výzkum nachází? Jak vědci o vynálezu jednají s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skladování energie?

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme díky rekonstrukci pohlédnout do 4000 let staré tváře.

Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR se zabývá dějinami šlechtických elit, filantropie i dámského automobilismu. Jaké ženy usedaly za volant v pionýrském období automobilismu a co měly tehdy na sobě? Jaké příběhy střežil Tereziánský ústav na Pražském hradě, který poskytoval útočiště neprovdaným šlechtičnám? A jak se proměňovala dobročinnost? Držte si klobouček, vyrážíme!

Marek Piliarik vede v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vědeckou skupinu nazvanou Nano-optika. Vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit i do nanorozměrů. Nanooptika totiž vidí i tam, kam klasická mikroskopie nedohlédne. V podcastu představujeme jeho laboratoř nad atomovým krytem i vášeň pro objevování nových rozměrů a předávání znalostí studentům.

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a hlízám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? Uslyšíte také, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou.

Dendrochronologové Michal Rybníček, Tomáš Kolář a Irena Sochová z Ústavu výzkumu globální změnyAV ČR (CzechGlobe)umí datovat stáří dřevěného vzorku ze stromu nebo dřevěné stavby s přesností na rok, a dokonce i roční období. Co z minulosti nám odhalují letokruhy? A co vědci zjistili z rekonstrukce klimatu posledních dvou tisíc let, na které se podíleli?

Petr Cígler vede výzkumnou skupinu syntetické nanochemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jeho tým vytváří a sleduje nové typy nanočástic pro použití v terapii, zobrazování a diagnostice onemocnění. Jak je dlouhá cesta nanočástice z laboratoře k pacientům? Co vše znamená objev „univerzálního dopravce“ účinných látek, který se nedávno skupině povedl? A jak se Petru Cíglerovi daří kombinovat výzkum se skládáním vážné hudby?

Karolína Stegurová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (I ženy chtěly bojovat!) a historička Alena Flimelová (Ve stínu mužů)sledují ve svých publikacích příběhy československých vojákyň za druhé světové války. V rozhovoru uslyšíte, proč ženy bojovaly v pomocných sborech armády Velké Británie nebo na východní frontě a s čím se v mužském prostředí potýkaly. Dozvíte se i to, jak se historičky dívají na současnou válku na Ukrajině, ve které bojují tisíce žen. Knihy vydalo Nakladatelství Academia.

Helioseismolog Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak Zemi ohrožují geomagnetické bouře, jak se sleduje a měří sluncetřesení i to, jak jsou čeští vědci zapojeni do světového pozorování naší nejbližší hvězdy.

Eva Jamrichová a Lydie Dudová z Botanického ústavu AV ČR se věnují paleoekologii. Ve svém výzkumu kombinují přístupy botaniky, archeologie a ekologie. Jak jim v nahlížení do historického terénu krajiny pomáhá fosilní pyl? Kde ho hledají a jak je možné, že se zachová po tisíce let? A do jakých období vědkyně rády cestují? 

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR vysvětluje, proč v tropech běží evoluce rychleji, jak se počítá hmyz a z jakých důvodů obvykle selhávají ochranářské projekty na Papui Nové Guineji. Dozvíte se, nakolik spolu souvisí biologická a kulturní diverzita i to, jak zní papuánský prales či některý z 850 místních jazyků.

Ivo Pezlar z Filosofického ústavu AV ČR umí najít filozofické otázky ve videohrách i v kresleném vtipu. V rozhovoru se dozvíte, jak se od elektronické hudby dostal k logice, co ho baví na teorii důkazů i to, jak lze jejich principy aplikovat do praxe. A je právě logika společným jazykem pro matematiky, informatiky, lingvisty a filozofy? 

Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR vysvětluje, jak se zkoumá vnímání řeči u nenarozených dětí. Jak souvisí hudební trénink a schopnost učit se cizí jazyk. Proč je podle ní důležité zaměřit vědeckou pozornost také na indiánské a africké jazyky? A je možné, že se rodíme jako poetické bytosti?     

Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nám ve vánočním speciálu podcastu Věda na dosah přiblíží, jak se v průběhu času proměňovala štědrovečerní tabule. Řekneme si, proč většina z nás nejí na Vánoce hlemýždě, kdy se podával kapr s knedlíkem, jak ovlivnila sváteční stolování válka nebo čím se v minulosti „znesvětil“ bramborový salát. V podcastu pro dokreslení atmosféry Vánoc zaznívají úryvky lidových koled v podání Domažlické dudácké muziky, která s jejich použitím laskavě souhlasila.

Radovan Kukutsch z Ústavu geoniky AV ČR s námi fárá symbolickou poslední šichtu po stopách končícího havířského řemesla. Vysvětluje, jaká nebezpečí na horníky v podzemí číhala a jak jim pomáhali koně a kanárci, ale také se dozvíme, co je v hornickém slangu rikša, pikovačka nebo klec. Podcast jsme natáčeli v bývalém dole a připravovaném hornickém muzeu v Horním městě na Bruntálsku.

Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR u příležitosti 230 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta přibližuje některé méně známé okamžiky z návštěv geniálního rakouského skladatele v Praze. Vysvětluje, co je pravdy na údajném Mozartově výroku „mí Pražané mi rozumějí“, proč u nás nakonec nezůstal anebo proč nemají někteří muzikologové v láce oskarový film Amadeus.

Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.

Jiří Suk zÚstavu pro soudobé dějiny AV ČRv podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vypadaly zlomové okamžiky sametové revoluce. Přímo v budově bývalého Federálního shromáždění se vrací k osudovým okamžikům, ukazuje, proč se dějinný zvrat obešel bez krveprolití, jak těžké bylo stát se revolucionářem na malém městě anebo kdo na poslední chvíli převlékl kabát a zachránil Václava Havla.

Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah prozradí, kde lze uprostřed Prahy narazit na nefalšovanou městskou džungli. Přímo při pouti pražskou krajinou se dozvíme, jak souvisí mikulášská nadílka s invazí fíkovníků do Čech, ale také v čem byla přírodě prospěšná ničivá povodeň a které pochutiny si můžeme připravit z volně rostoucí městské květeny. Přijměte pozvání na netradiční audioprocházku s poetizujícím botanikem Jiřím Sádlem.

Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČRv podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vzniká zemětřesení a nakolik hrozí v našem okolí. Přímo v muzeu ve Skalné u Chebu, které se nachází v epicentru západočeských zemětřesných rojů, nám osvětlí vztah mezi magnitudem, řinčením skleniček a borcením střech. Poslechneme si ale také, nakolik otřesy země souvisejí s blechami sibiřských psů a jedem kapajícím do očí bohů.

Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, proč už u nás zbývá jen poslední asi stovka párů sýčka obecného, dříve zcela běžného obyvatele české zemědělské krajiny. Dozvíme se, co jsou sýčkovníky a jak se k záchraně sov staví současní zemědělci. A také proč se dříve věřilo, že sýček zve lidi do záhrobí a jestli na tom, že sýček předpovídá smrt, skutečně něco není.

Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR odpovídá v podcastu Věda na dosah, jestli a proč je podle ní lepší fotoaparát v chytrém mobilu než zrcadlovka. Řekne nám, jak se obraz reality stává fotografií a jestli vůbec zachycuje skutečnou realitu. Dozvíme se také, podle čeho odborníci odhalují úpravy digitální fotografie a že díky své expertize pomáhají usvědčovat zločince.

Lucie Kubalíková a František Kuda z Ústavu geoniky AV ČR vás v podcastu A / Věda na dosah provedou po geologických zajímavostech Brna. Dozvíte se, jestli a případně kde se dají v moravské metropoli najít trilobiti, kolik stovek milionů let vznikaly horniny tvořící základy katedrály na Petrově, a poslechnete si příběh o nedalekém puklinovém prameni, který přinesl tyfovou zkázu.

Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR nás v podcastu A / Věda na dosah přenese na Staroměstské náměstí do doby přesně před 400 lety. V červnu 1621 se tam odehrálo krvavé divadlo – exemplární hrdelní trest pro 27 vůdců takzvaného stavovského povstání proti tehdejší královské moci. Jak vypadaly poslední chvíle odsouzených? Kolik peněz inkasoval za svou práci mýty opředený kat Mydlář a jaká národní traumata si odnášíme z pobělohorského období?

Lingvistka Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR se ve svém výzkumu zaměřuje na hodně netradiční téma: mluvu českých raperů. V podcastu A / Věda na dosahzjistíme, co znamená někoho dissovat, jak si nejlépe zaflausit nebo kdy je dobré draulit jako bauch. Dozvíme se také, z jakého důvodu čeští rapeři raději sáhnou po anglickém než našem vulgarismu a proč už nepaří v partě, ale v crew.

Romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějinypři Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu A / Věda na dosahpředstavuje méně známou historii československých Romů. Přibližuje, jak vypadalo peklo tábora v Letech u Písku, a připomíná osudy legendárního černého partyzána. Dozvíme se více o ne zcela zdařilých sociálních experimentech z doby komunismu a zmařené naději Romů v devadesátých letech, ale také o soudobé romské literatuře.

Fyzik Michal Duška z Ústavu termomechaniky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah vysvětluje, kde a jak se hledají kritické body mezi skupenstvími vody. Dozvíme se, jak zahřát vodu, aby zmrzla, a poslechneme si, jak si můžeme doma v mrazáku vyrobit podchlazenou vodu. Povíme si, jak se tvoří matematické rovnice, které přesně popisují fyzikální vlastnosti vody, a osvětlíme, proč jezero v Andách zamrzá jinak než rybník na Vysočině.

Ekonomka Julie Chytilová z CERGE – společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy – v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, co vše ovlivňuje chování lidí a jak se to dá změřit. Dozvíme se, jak souvisejí odčervovací pilulky s úspěchy ve škole, jestli se muži a ženy rozhodují odlišně nebo proč u nás vlivem pandemie covidu-19 podléhají depresím především mladí lidé.

Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvíme se také, nakolik ovládal rusínštinu slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyšíme, jak vlastně rusínština zní.

Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jak se zkoumají střevní paraziti a jestli se máme bát tatarského bifteku. Dozvíme se, nakolik funguje léčba pomocí červů – helmintoterapie – a jak se pozná člověk, který má v sobě tasemnici nebo roupy.

Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, nakolik byla první republika zlatými časy, jak se v ní žilo nejen Čechoslovákům, ale i Němcům, Židům nebo Romům. Dozvíme se, jak jsme z kolektivní paměti vymazali španělskou chřipku, která vrcholila právě v době zakládání republiky. A ohlédneme se za zvěstmi o legionářském pokladu.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, kdy a jestli se zcela objasní příčiny černobylské jaderné katastrofy, v čem se mýlí ikonický seriál HBO a co naopak věrně připomíná. Dozvíme se také, co je pravdy na zvěstech o takzvaném mostě mrtvých, proč okolí elektrárny stále přitahuje tisíce návštěvníků a jestli skutečně můžeme na hranicích mezi Ukrajinou a Běloruskem narazit na dvouhlavého jelena.

Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, kdy se lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska nebo v čem spočívá krása marsovských vulkánů. Vydáme se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nemůže chybět ani povídání o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vědu.

Jan Klusák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v našem podcastu A / Věda na dosah odpovídá, proč je ocel pevná a guma pružná, jak funguje tvarová paměť a jaký je ideální materiál budoucnosti. Dozvíme se také, jak souvisí lidová pořekadla s exaktní vědou, proč je nutné před vstupem na most takzvaně zrušit krok a jak může pomoct znalost materiálu při útěku z nejstřeženější věznice světa.

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odpovídá v podcastu A/ Věda na dosah, k čemu je dobrý základní výzkum, jak těžké je zkoordinovat práci vědecké skupiny nebo jaké změny plánuje v čele Učené společnosti ČR. Mluvíme s ním také o jeho oblíbených experimentech, jejichž výsledky se dostávají na stránky prestižních vědeckých časopisů a o úspěšném pěstování vína.

S imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky AV ČR hovoříme o tom, proč a jak může covid-19 zaútočit i na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka. Vycházíme z osobní zkušenosti autora podcastu Martina Ocknechta, který v necelých 33 letech bojoval skoro půl roku se středně těžkým průběhem onemocnění. Proč neplatí, že nový koronavirus ohrožuje pouze starší a zranitelné osoby? Pomůže nám očkování? Objevuje se v pandemii covidu-19 světlo na konci tunelu? Skončí doba covidová?

Jak a proč vědci loví ryby na rozbouřeném Lipně? Z jakých důvodů z naší největší přehradní nádrže mizí candáti? A k čemu je biologům manuální zručnost? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah, točeném částečně přímo na vědecké lodi, odpovídá Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.