HOVORY O DUŠI

Pozvání do podcastu přijal supervizor a psychoterapeut Jan Šikl, který vystudoval speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval výcvik pro vedoucí Bállintovských skupin, Psychoanalytický trénink, výcvik v rodinné terapii, mezinárodní výcvik v terapii drogových závislostí a výcvik v dramaterapii, dále výcvik pro vedení supervize, výcvik ve změněných stavech vědomí a konečně výcvik v jungovské analytické psychologii. Začínal jako vychovatel ve Výchovném ústavu v Načeradci a v Dětském domově Horní Počernice. Pracoval jako terapeut ve Středisku pro mládež a v RIAPSu Praha při ZZS HMP. Od roku 1997 má svou soukromou psychoterapeutickou praxi, kde působí také jako supervizor. Je autorem literární předlohy a filmového scénáře k filmům Marian a Paralelní světy. Publikuje též odborné texty z oblasti krizové intervence, závislostí a dospívání, psychoanalýzy a analytické psychoterapie.

Společně s Janem Šiklem hovoříme v podcastu o supervizi, která zprostředkovává náhled na procesy a vztah mezi supervidovaným a jeho klientem. Supervizor v podstatě pečuje o celý psychoterapeutický prostor, v němž vrhá stín jak supervidovaný, tak jeho klient. Supervize proto vyžaduje od supervidovaného odvahu, podobně jako samotná psychoterapie. A to odvahu nahlédnout s dostatečnou dávkou sebereflexe na své postoje, přesvědčení, vztahování se ke klientovi i profesní dovednosti.

Pozvání do podcastu přijal psycholog a filmový kritik Mojmír Sedláček, který vystudoval psychologii a mediální studia na Univerzitě Karlově. O filmu publikoval pro webová média TV Prima, Kinobox.cz, přičemž stále přispívá na Moviezone.cz.V současnosti též vede časopis Psychologie Dnes.V podcastu se zabýváme tím, čím nás filmy fascinují a nutí nás k jejich dalšímu sledování. Rozkrýváme základy "hry, kterou s námi filmaři hrají" a typickými rysy hollywoodské produkce. Společně s Mojmírem Sedláčkem se zamýšlíme nad tím, jak film sledovat, aby pro nás byl zážitek nejen inspirující, ale také terapeutický. A co vše se v našich myslích během sledování poutavých filmových příběhů tedy odehrává. Podrobně se těmto a dalším tématům Mojmír Sedláček věnuje i ve své nové knize Psychologie v kině.

Inspirováno vyhledáním pomoci v Centru krizové intervence Psychiatrické nemocnice Bohnice v listopadu 2025.TEXT A ČETBAJeroným JaníčekPRODUKCEJan VolejníčekKarlín On AirHUDBA/MUSIC:Depression · OlexandrMusicDepression℗ Olexandr Ignatov Productions2022PURCHASED AND DOWNOLADED:ENVATO 2025YOUTUBEⓕ ŽIVOT ZA ZDÍ

Pozvání do podcastu přijal psycholog a psychoterapeut Martin Skála, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je vyškolen ve směru analytické psychologie C. G. Junga, na jejímž rozvoji se u nás podílel. Má mnohaleté zkušenosti v práci se sny, fantaziemi, mýty a mimořádnými stavy vědomí, stejně jako s jejich symbolickým vyjádřením v mezilidských vztazích, v lidské duši, umění, kultuře a ve společnosti. Vedl řadu tematických přednášek a seminářů. Pracuje v soukromé praxi Altán Psychologie v Praze. Je autorem techniky symbolických konstelací a knihy Cestou sluneční záře, v níž zkoumá 22 vyobrazení alchymického rukopisu Splendor Solis. A rozebírá jejich symboliku, vztahy mezi jednotlivými detaily i provázanost obrazů celého cyklu, a nachází v nich paralelu s procesem individuace, jak ho popsal C. G. Jung.

Společně s psychoterapeutem Martinem Skálou se vydáme na dobrodružnou cestu Legendy o grálu, jak na ní nahlížely autorky Emma Jung a později Marie Louis von Franz ve stejnojmenné knize, kterou vydalo Nakladatelství Portál. Legenda o grálu je totiž více, než jen středověká legenda. Dříve, než se vydáme na zmíněnou cestu, tak si zodpovíme některé související otázky, neboť svět analytické psychologie Carl Gustava Junga je plný symbolů, často složitě uchopitelných a vyjádřitelných.

Pozvání do podcastu přijal známý německý psychoterapeut a spisovatel Heinz-Peter Röhr. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Jako psychoterapeut působil 36 let ve specializované klinice ve Fredeburgu, kde se zaměřoval především na léčbu lidí se závislostmi. Více než dvacet let se podílí na vzdělávání psychoterapeutů. Práce s pacienty ho inspirovala k sepsání mnoha knih, které chápe jako formu biblioterapie – jejich četba má působit léčivě. Za tímto účelem pracuje s analýzou klasických pohádek i výběrem výrazných témat typu narcismu, hraniční poruchy osobnosti, sebeúcty nebo závislosti.

V podcastu hovoříme s Heinz-Peterem Röhrem o psychoterapii a nedostatečném pocitu vlastní hodnoty, který v člověku vyvolává pocity zoufalství a neštěstí různé intenzity. Ale nejen to, může člověka zavést do úplných propastí. Výsledkem jsou pak úzkostné poruchy, deprese, závislosti a psychosomatická onemocnění. Většina duševních onemocnění ostatně pochází, podle Petera Röhra, právě z narušeného pocitu vlastní hodnoty.

Speciál Hovorů o duši věnujeme společně s psychiatrem a psychoterapeutem Michalem Krylem psychosomatické medicíně a psychosomatickému přístupu ke zdraví i nemoci. Vydáme se také na chvíli do historie medicíny, abychom se následně mohli podívat na psychosomatiku komplexnějším pohledem a věnovali se - obohaceni o poznání pramenící z minulosti - mechanismu léčby onemocnění, která bývají označována za psychosomatická. Neboť jestliže uvažujeme o skutečné cestě k uzdravení u většiny duševních onemocnění, pak se bez psychosomatického přístupu obejdeme jen těžko.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠Platóna⁠⁠ a ⁠⁠Aristotela⁠⁠, ⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠Aischyla⁠⁠, ⁠⁠Sofokla⁠⁠ či ⁠⁠Eurípida⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠Universität Zürich⁠⁠, ⁠⁠Duquesne University⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠a ⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Karel Dobroslav Riegel, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Masarykovy univerzity v Brně, ale také adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na lékařské fakultě absolvoval též doktorské studium lékařské psychologie a psychopatologie. Prošel výcviky v katatymně imaginativní psychoterapii, v psychoterapii zaměřené na přenos a v psychoanalýze. Působí jako vedoucí klinický psycholog a psychoterapeut na Klinice adiktologiea odborný asistent na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve výzkumu se zaměřuje na strukturu a fungování osobnosti, dále na rozšířenou dimenzionální diagnostiku poruch osobnosti, včetně psychoanalyticky orientované strukturální diagnostiky osobnosti v adiktologii. Společně s Kamilem Kalinou a Ondřejem Pěčem je autorem publikace Poruchy osobnosti 21. století: Diagnostika v teorii a praxi, kterou vydalo nakladatelství Portál, a za níž obdržel Národní psychiatrickou cenu profesora Vondráčka.

V podcastu hovoříme o projevech a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti, které jsou stále jedněmi z nejvíce stigmatizovaných poruch soudobé psychiatrie. Přitom nějakou z forem poruch osobnosti různé závažnosti trpí přibližně 50 % lidí, vyhledajících psychoterapeutickou pomoc. Společně s Karlem Rieglem nejprve hovoříme o mýtech spojených s poruchami osobnosti, abychom se následně podrobněji věnovali osobnosti, tedy temperamentu, charakteru, identity, systému morálních hodnot a myšlenkových procesů. A samozřejmě symptomům a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠Platóna⁠ a ⁠Aristotela⁠, ⁠lékaře Hippokrata⁠, ale také autorů tragédií ⁠Aischyla⁠, ⁠Sofokla⁠ či ⁠Eurípida⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠Universität Zürich⁠, ⁠Duquesne University⁠ v Pittsburghu a ⁠Université de Lausanne⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠. Je autorem knih ⁠Fenomén duševní poruchy⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠Akademie věd České republiky ⁠a ⁠Japan society for the promotion of science⁠. Partnerem podcastu je ⁠Nakladatelství Portál⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.

Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republikya Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Kristýna Haluzíková Bušková, absolventka magisterského studia psychologie na University of Glasgow, ale také sociální a vývojové psychologie na Cambridge University a klinické psychologie na University of Nottingham. Její disertační práce se zabývala dopady politické perzekuce jednotlivců a rodin v 50. letech minulého století na jejich psychiku. V letech 2017 až 2019 pracovala ve Výzkumném oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Na základě výzkumu napsala s kolegy monografii Vězení jako zrcadlo společnosti: nerovný souboj vědy, politiky a humanity. Dlouhodobě se zabývá výzkumem traumatu, jeho individuálních, rodinných a společenských aspektů. Specializuje se na poruchy citové vazby a jejich spojitost s traumaty rodičů a jejich dětí. S Kristýnou Haluzíkovou Buškovou nejprve v podcastu hovoříme o vazebném systému (attachmentu), který se po narození aktivuje a rozvíjí mezi námi a naší primární vztahovou osobou, nejčastěji matkou. Jeho cílem je zabezpečení našeho přežití, poskytnutí pocitu bezpečí a možnosti postupně objevovat vnější svět. V rámci rozhovoru se poté detailněji zaměřujeme na poruchy zmíněné vztahové (citové) vazby, které později mohou vyústit v četná duševní i somatická onemocnění. Z duševních se nejčastěji jedná o posttraumatickou stresovou poruchu a s ní spojené úzkostné poruchy, deprese, ale také poruchy osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2018 vede Subkatedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Je předsedou České psychoterapeutické společnosti, působí v čele Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně a je autorem programů průkopnického programu Mindwell. V několika zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně-behaviorální terapii. Je autorem několika set odborných textů a osmdesáti monografií.

S Jánem Praškem v podcastu hovoříme o přístupech, které vznikly v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přístupy se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování. Třetí vlna je propojena především se schematerapií, dialekticko-behaviorální terapií (DBT) a terapií přijetí a odhodlání (ACT). S Janem Praškem se také v podcastu vydáváme na krátkou prohlídku Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně, v jehož čele působí. A v závěru rozhovoru nás profesor Praško seznamí s novým programem Mindwell, který také vychází z třetí vlny v KBT. Průkopnický program je důkazem, že i v on-line světě je možné účinně pracovat s úzkostmi, depresemi nebo se syndromem vyhoření.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval Dynamicky orientovaný komunitní výcvik v psychoterapii. Pracoval jako psycholog a artetarepeut v Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol a v Centru zrakových vad. Dlouhodobě spolupracoval s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. A působil též jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. V roce 2011 založil Centrum psychoterapie Anděl, kde pracuje s dětmi, dospělými i celými rodinami. Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií přednáší o rodině. Je autorem řady publikací, mimo jiných i knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, kterou vydalo Nakladatelství Portál.

Společně s naším hostem se nejprve ohlížíme do minulosti, abychom zjistili, jak vypadala v našich podmínkách tradiční rodina, která v určité podobě existuje dodnes. Během minulého století se ovšem začal postupně proměňovat pohled na výchovu dětí, rodiny se více atomizovaly a ženy se začaly postupně emancipovat, což vedlo k vzniku moderní rodiny. Jedenadvacáté století s sebou přineslo větší míru rovnoprávnosti, která se promítla také do rodinného uspořádání. Proměnila se role dětí, ale také prarodičů v širší rodině. Nelze proto jednoznačně odpovědět na otázku, jaká je dnešní rodina v naší euroamerické kultuře. Jak píše Jan Kulhánek ve své nové knize, je to velmi různé. Proto se s ním podíváme blíže na některé důležité aspekty, jež tvoří různorodost dnešních rodin a projdeme si nejrozšířenější modely rodinného soužití.

Pozvání do podcastu přijala lékařka Zuzana Martínková, která v rámci studia medicíny absolvovala chirurgickou stáž v Brazilském Cascavelu a studovala také jeden semestr v Toulouse ve Francii. V roce 2020 atestovala z všeobecného praktického lékařství a o tři roky později z paliativní medicíny. Prošla kurzy sdělování závažných zpráv ESPERO, komunikace a krizové intervence. Od roku 2020 působí v neziskové organizaci Cesta domů, která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým.

Společně se Zuzanou Martínkovou přijal pozvání i psychoterapeut Pavel Duba, který absolvoval výcvik se zaměřením na skupinovou dynamickou psychoterapii v Remediu. Prošel také výcviky Krizové intervence, kurzem Critical Palliative Care Skills for Social Workers na půdě California State University a kurzy dětské paliativní péče. Ve své praxi pracoval s mladými dospělými po skončení jejich ústavní výchovy, působil v sociálně vyloučených lokalitách, ale pracoval též s uprchlíky. Má svou psychoterapeutickou praxi a od roku 2019 pracuje v neziskové organizaci Cesta domů, kde vede podpůrné služby.

Strach a obavy ze smrti zažíváme především v panických atakách s mučivou intenzitou. Na smrt a umírání se proto s hosty podcastu podíváme blíže a pokusíme se přitom oslabit obavy z vlastní konečnosti, a to alespoň na vědomé úrovni. Můžeme se tím nechat inspirovat k postupnému přijetí vlastní smrtelnosti, které obvykle vede k prožívání smysluplnějšího života.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Tereza Hrušková, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde pokračuje v doktorském studiu psychologie. Pracovala jako poradenská psycholožka pro studenty s psychickým onemocněním na Vysokém učení technickém v Brně. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně-behaviorální terapii v Mezinárodním institutu KBT Odyssea, dále kurzy v psychodiagnostice a krizové intervenci, ale také letní školy v Amsterodamu a Ženevě, zaměřené na emoční regulaci. Je zakladatelkou projektu „Kpsychologovi“, který pomáhá lidem najít cestu k odborné pomoci. Součástí projektu je průvodce duševním zdravím Nekašli na sebe. Stejně se jmenuje i její nová kniha, kterou vydalo Nakladatelství Portál.

S Terezou Hruškovou hovoříme v podcastu především o tom, čím jsou naše emoce, jak se je můžeme naučit postupně „číst“ a proč je dobré s nimi umět pracovat. Vycházíme přitom z její knihy Nekašli na sebe, psané pro všechny, kteří se o sebe chtějí starat pravidelně a naučit se efektivně pracovat právě s emocemi. Nikoliv jednorázově, až když je to dlouhodobě neudržitelné. Kniha je určena čtenářům, kterým se emoce někdy střídají jako na houpačce a chtějí konečně pochopit, co a proč se v nich skutečně děje. Informace a tipy uvedené v publikaci Nekašli na sebe jsou výzkumně podloženy a pocházejí z kognitivně-behaviorální terapie (KBT), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) a schematerapie. Ale také z poznatků, které Tereza Hrušková získala ve své psychoterapeutické praxi a dvou letních školách o emoční regulaci.

Ve speciálu podcastu hovoříme jak o počátcích léčby závislosti na alkoholu u nás, tak o vnímání podstaty závislosti, které prošlo za posledních sto padesát let zajímavým vývojem. A to od různě pojímaných modelů morálních, přes modely sociální a úzce medicínské, až ke komplexnímu modelu bio-psycho-sociálnímu. Teprve v polovině 20. století začala být závislost považována za nemoc a prosadila se do mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). V návaznosti na dynamický rozvoj neurověd v posledních dvou dekádách převážil neurobiologický model závislosti, který závislost chápe jako chronické recidivující onemocnění mozku, přesněji systému odměny. S profesorem Michalem Miovským ve speciálu diskutujeme především o léčbě závislostí s pomocí psychoterapie. A nacházíme v ní řadu momentů, překvapivě společných pro většinu psychoterapií.

Pozvání přijala psychiatrička, psychoterapeutka, vědecká pracovnice a vysokoškolská pedagožka Hana Papežová, která vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Již v průběhu studia pracovala jako pomocná vědecká síla v Ústavu genetiky a Fyziologickém ústavu, což jí později motivovalo k další vědecké práci. Pro psychiatrii se rozhodla díky setkání s předními osobnostmi české psychiatrie, mezi něž patřili profesoři Vladimír Vondráček a Jan Dobiáš. Po promoci působila ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, dnes známém jako Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech. V roce 1983 se vrátila zpět na 1. Lékařskou fakultu a o tři roky později i na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN, kde působí dodnes. A to s výjimkou dvou let strávených v Nathan Kline Institute for Psychiatric Research NYU ve Spojených státech, kde získala zkušenosti ve výzkumu zaměřeném na násilí v psychiatrii a také pro vedení postgraduální výuky. Jejím klinickým i výzkumným zaměřením se ale stala problematika poruch příjmu potravy. Dlouhodobě vede Centrum pro poruchy příjmu potravy 1. LF UK a VFN Praha. Zabývá se postgraduální výukou i výukou studentů medicíny a nutričních specialistů, výcvikem psychoterapie a výzkumem biologických i genetických faktorů spektra poruch příjmu potravy. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných textů a monografií, zakladatelkouSekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, specializovaného Denního stacionáře pro poruchy příjmu potravy a také Asociace pro pacientky s poruchami příjmu potravy, jejich příbuzné a přátele. Reprezentuje Českou republiku v mezinárodních výzkumných projektech a spolupracuje se zahraničními centry, mezi něž patří Academy for Eating Disorders (AED) a European Council for Eating Disorders (ECED).

Poruchy příjmu potravy představují spektrum poruch psychogenně navozeného nežádoucího jídelního chování. Mezi nejrozšířenější patří mentální anorexie a bulimie, ale také psychogenní přejídání nebo noční jedlictví. S psychiatričkou a psychoterapeutkou Hanou Papežovou si nejprve zpřesníme projevy jednotlivých poruch příjmu potravy, abychom se následně mohli věnovat především rizikovým faktorům vedoucím k jejich vzniku a rozvoji.

Pozvání do podcastu přijal psycholog, psychoterapeut, akademický pracovníkem a spisovatel Zbyněk Vybíral, který vystudoval český jazyk a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracoval jako učitel, novinář, ale také jako dramaturg královehradeckého divadla DRAK. V letech 1989 až 1994 působil v manželské a rodinné poradně v Hradci Králové, kdy absolvoval postgraduální výcvik v manželské a rodinné terapii. V roce 1995 ukončil systematický výcvik v psychodynamické psychoterapii SURa podstoupil základní stupeň výcviku v transkační analýze v Německu. Od roku 2000 působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde dvanáct let vedl katedru psychologie. Vydával časopis pro psychoterapii Konfrontace a byl též šéfredaktorem časopisu Psychoterapie. Je autorem či spoluautorem knih Jak se stát dobrým psychoterapeutem, Současná psychoterapie, Psychologie komunikace nebo Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Hlavní téma podcastu vychází z nedávno publikované práce Zbyňka Vybírala, v níž se zabývá přehledem i příčinami negativních zkušeností klientů v psychoterapii. Mezi druhy negativních zkušeností zaujímají výrazné místo zkušenosti s narušováním hranic v psychoterapii, včetně hranic intimních či sexuálních, zkušenosti s neadekvátním chováním terapeuta nebo nezvládnutá ukončení terapie. Výskyt negativních zkušeností v psychoterapiích je podle Zbyňka Vybírala nejspíš vyšší než tradovaný odhad mezi 5 a 13 procenty a představuje v dnešní době již dobře pojmenovaný a přiznávaný problém. Příčiny negativních účinků lze přitom detekovat jak na straně terapeuta, tak na straně klienta.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut Michal Pacvoň, který absolvoval magisterské studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval psychoanalýzu v Avignonu a doktorát získal na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice, který obhájil disertační prací na téma Technika a individuace, v níž zkoumal hluboký vztah člověka, lidského světa a techniky. Absolvoval výcvik v jungovské psychologii u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP)a také mezinárodní výcvik u International Association of Analytical Psychology (IAAP). Pracoval jako učitel filozofie na gymnáziu, překladatel z francouzštiny a angličtiny nebo výchovný asistent na lyceu ve Francii. Vede semináře v Psychoterapeutickém centru Lávka, jungiánský filmový klub v centru BeBalanced a má též svou privátní psychoterapeutickou praxi.

V podcastu hovoříme s Michalem Pacvoněm o archetypu stínu, který pro Junga představuje oblast morálně pochybných vnitřních kvalit a proto bývá vytěsňován z našeho života. Stín je často promítán na druhého člověka. Setkání se stínem je důležitým aspektem dialogu s nevědomím, kterým v životě musíme všichni pravidelně procházet. Úspěšné zpracování stínové problematiky může vést k přílivu energie, která byla předtím blokována naší kontrolou nebo úzkoprsými postoji. Setkáním se stínem začíná cesta k bytostnému já, k novému centru osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a facilitátor Martin Nawrath, který vystudoval biochemii, biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity. Absolvoval výcvik Metody komunitního rozvoje, Facilitace a konzultace v kontextu místního rozvoje, Facilitace skupinových procesů a psychoterapeutický Výcvik v procesově orientované práci. Jako facilitátor, terapeut a lektor pracuje s jednotlivci, ale také pro obce a města, neziskové organizace a školy v oblasti rozvoje komunit, ochrany životního prostředí, řešení konfliktů, péči o duševní zdraví, vzdělávání a sociální péče. Věnuje se také tématu klimatické krize a environmentálního žalu na individuální i společenské úrovni. Jeho eseje se rády noří do míst, kde se potkává psychologie, ekologie, nová kosmologie a poezie v duchu starých tradic péče o duši. Klimatická úzkost nebo environmentální žal nesouvisí jen se změnami klimatu a budoucností Země. Zmíněná vnitřní bolest bývá také odrazem globálního i lokálního přístupu k životnímu prostředí i atomizace západní společnosti. A překvapivě může zrcadlit také vztah člověka k sobě samému. V podcastu proto hovoříme s terapeutem Martinem Nawrathem o různých aspektech enviromentálního žalu a úzkosti, s cílem inspirovat k práci s pocity bezmoci a zoufalství.

Pozvání do podcastu přijala sociální a akademická pracovnice Terezie Pemová, která vystudovala magisterský obor sociální práce a sociální politika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2003 pracuje jako sociální pracovnice a výkonná ředitelka Národního institutu pro děti a rodinu. V rámci své klinické praxe se věnuje především práci s ohroženými dětmi a rodinami, zejména pak problematice zanedbávání a násilí na dětech v kontextu komplexního vývojového traumatu. Zabývá se také vědeckou, metodickou a supervizní činností pro sociální pracovníky, opatrovnické soudce, pedagogy i další pomáhající profese. Působí též jako lektorka a akademická pracovnice Justiční akademie ČR. Jako spoluautorka se spolupodílela na několika odborných publikacích v oblasti ochrany dětí a deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti, a to společně s profesorem Radkem Ptáčkem. Jejich poslední společnou publikací jekniha Sdílené rodičovství.

Rozvod či rozchod rodičů nemusí pro dítě nutně znamenat psychické trauma, i když bývá pokaždé bolestivý. Koncept sdíleného rodičovství, založený na vzájemném respektu rodičů během rozchodu, a po něm, může významně mírnit bolest dítěte a z ní plynoucí negativní psychické i somatické důsledky. S Terezií Pemovou v podcastu hovoříme jak o proměnách rodiny v průběhu posledního století, tak o rozvodu a zmíněném konceptu sdíleného rodičovství. Právě na něm bývá nejtěžší oddělení role manžela či partnera od role rodiče.

Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Lucie Sedláčková, která vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně behaviorální terapii a individuální schematerapii. V roce 2022 atestovala z klinické psychologie a o rok později též z psychoterapie. Od roku 2021 pracuje na Psychoterapeutickém oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod jako klinická psycholožka. Je také školitelkou v atestačním oboru Klinická psychologie i lektorkou ve výcviku Kognitivně behaviorální terapie. A provozuje svou privátní ambulantní praxi, v níž se zaměřuje na psychoterapii a psychodiagnostiku neurovývojových onemocnění u dětí i dospělých.

Psychoterapeutické oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod patří mezi moderní pracoviště, v němž se tým odborníků, spolu s Lucií Sedláčkovou, specializuje na diagnostiku a terapii neurovývojových onemocnění. Jde o geneticky podmíněné ADHD či PAS (poruchy autistického spektra), které podle empirické zkušenosti tamních psychiatrů a psychologů stojí v pozadí obtíží řady pacientů s úzkostnými poruchami, depresí nebo poruchami osobnosti. Diagnostickému závěru je následně přizpůsobena i léčba psychofarmaky a psychoterapie.

Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Janina Fisher, která je světově uznávanou expertkou na léčbu psychického traumatu. Pracovala na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity a dodnes je v úzkém pracovním kontaktu s psychiatrem a výzkumníkem Bessel Van der Kolkem, autorem světového bestselleru Tělo sčítá rány. Janina Fisher je též členkou poradního sboru Nadace pro výzkum traumatu, autorkou tří knih a lektorkou kurzů pro psychoterapeuty z celého světa.

Psychická traumata v nás často zanechají následky, přetrvávající desítky let. Až do konce devadesátých let se soudilo, že při práci s traumatem pomáhá, pokud o něm opakovaně hovoříme. Lidé, kteří trauma prožili ale popisují něco jiného. Opakované líčení traumatických zážitků totiž často vede ke zhoršení jejich psychického stavu. S Janinou Fisher v podcastu hovoříme právě o změně práce s traumatem, podobně jako o její knize Překonávání traumatu, kterou věnovala lidem s traumatem, hledajícím cestu z labyrintu psychické bolesti.

Pozvání do podcastu přijal kněz, teolog, člen řeholního řádu Jezuitů a duchovní učitel Petr Vacík, který nejprve vystudoval analytickou a environmentální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 2000. Poté studoval filozofii na Hochschule für Philosophie v Mnichově. V letech 2004 až 2006 získal ve Švýcarsku kvalifikaci k dávání duchovních cvičení a pracoval jako pastorační asistent v Akademické farnosti Praha u pátera Tomáše Halíka. Studoval také teologii na Papežské Gregoriánské Univerzitě v Říměa spirituální teologii na Graduate Theological Union v kalifornském Berkeley.  Zabývá se různými druhy duchovních cvičení, ale také vztahem spirituality a umění. Od ledna 2021 působí v Římě, kde vede Českou sekci Vatikánského rozhlasu.

I v našem kulturním prostoru po staletí pomáhaly meditační praktiky na cestě k vnitřní vyrovnanosti, soustředění a štěstí. Byli to otcové pouště a později křesťanští světci jako Jan od Kříže či Terezie z Ávily, kteří podporovali „rozvoj srdce a duše“. Neurovědci dnes přinášejí důkazy o tom, že meditace výrazně prospívá člověku i po tělesné stránce, jak se můžeme dozvědět v knize Spiritualita pro mozek, kterou vydalo Nakladatelství Portál. S Petrem Vacíkem se v podcastu zabýváme zmíněnou křesťanskou meditací a kontemplací. Společně hledáme odpovědi na otázky, zda může její praktikování pomoci mírnit úzkost a jestli je nám západní meditace přístupná, i když nepatříme mezi věřící. A také, kdy se z meditace, jak ji řada z nás zná, stává skutečná duchovní cesta.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog Jan Bažant, který vystudoval sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii (rozvoj, výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých s poruchou emocí a chování) na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. Následně navázal magisterským studiem jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal specializaci v klinické psychologii. Absolvoval výcvik v kognitivně-behaviorální terapii a jako lektor a organizátor působil ve výcvikovém kurzu Arteterapie a artefiletiky. Přednášel lékařskou psychologii, psychoterapii a orofaciální bolesti na Lékařské fakultě v Hradci Králové. A v Hradci Králové pracoval jako klinický psycholog, neuropsycholog a psychoterapeut. Od roku 2016 vede Oddělení klinické psychologie v Nemocnici Pardubického kraje. Je také předsedou pobočky Asociace klinických psychologů České republiky pro Východní Čechy.

Náplní práce klinických psychologů ve zdravotnictví je prevence, diagnostika a často i terapie duševních potíží a poruch, včetně poskytování krizové intervence. Cesta k práci samostatně působícího pracovníka ve zdravotnictví trvá od počátku studia psychologie na vysoké škole nejméně deset let. A tak je logické, že zkušenosti a dovednosti takto vzdělaných psychoterapeutů jsou odlišné od jejich kolegů, kteří absolvují bakalářské či magisterské studium některého z humanitních oborů a certifikovaný výcvik v psychoterapii. Oba světy jsou specifické a z povahy studia a získaných zkušeností nemohou být rovnocenné. Z této zdánlivě zřejmé odlišnosti vzniká v oblasti poskytování psychoterapeutické péče řada zbytečných nedorozumění a nepochopení.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Eliška Nuslauerová, která získala magisterský titul v oboru psychologie na britské Univerzitě v Chesteru, kde se také věnovala práci s lidmi, kteří se vyrovnávali s dopady násilí. Čtyřletý psychoterapeutický výcvik absolvovala na Irish College of Humanities and Applied Sciences v Irsku. V irském Galway se zaměřovala na práci s klienty, kteří prožívali dlouhodobý stres a měli tendence k závislosti na alkoholu nebo drogách. Individuální psychoterapii poskytuje od roku 2010 a párovou od roku 2018, kdy absolvovala svůj první výcvik zaměřený na párové poradenství. Od té doby se každý rok účastní online seminářů a workshopů organizovaných výcvikovými centry v Kanadě, Irsku a USA. Pod supervizí se věnuje podpoře párů, které prožívají krizi, zažívají dlouhodobé odcizení či konflikty, nebo mají komunikační problémy. Běžně pracuje s páry, které zažily nevěru nebo v jejichž dynamice jsou patrné sklony k agresi. Je členkou mezinárodní asociace párových terapeutů International Centre for Excellence in Emotionally Focused Therapya také České Asociace pro Psychoterapii.

V podcastu hovoříme s Eliškou Nuslauerovou především o tom, jaký dopad mají úzkosti na naše vztahy. Společně zkoumáme vliv úzkostí na bezpečí i svobodu v partnerských vztazích. Odkrýváme také téma vztahové závislosti, dopadů úzkostí na rodinu a projevů manipulace ve vztazích. A zjišťujeme, jak je možné s takto zasaženými, nerovnovážnými a zraněnými vztahy pracovat v párové terapii.

Speciál podcastu je zaměřen na sexuální zdraví a volně navazuje na rozhovor se sexuologem, klinickým psychologem a psychoterapeutem Petrem Weissem. Společně s Kateřinou Klapilovou a Kateřinou Potyszovou z Národního ústavu duševního zdravíbudeme hovořit nejen o sexuálním zdraví, ale také o genderu, tedy o tématu, které bývá často zdrojem řady nepochopení, nedorozumění a také manipulací ve veřejném prostoru. Dále si vymezíme pojmy jako parafilie a věnovat se budeme i sexualitě lidí s úzkostnými poruchami a depresi. A především nahlédneme do fungování a nabízených služeb nově zřízené Národní linky pro sexuální a genderové zdraví SexHelp.

Pozvání do podcastu přijal sexuolog, klinický psycholog a psychoterapeut Petr Weiss, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Pracoval na sexuologických odděleních psychiatrických léčeben v Bohnicích a Horních Beřkovicích. Působí jako klinický psycholog v Sexuologickém ústavu VFN a 1. LF UKa přednáší sexuální psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je předsedou Sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyněa zabývá se též soudně znaleckou činností v odvětví psychiatrie (specializace klinická psychologie a sexuologie). Publikoval několik set odborných článků, zaměřených především na problematiku sexuálních deviací a dysfunkcí. Profesor Petr Weiss je také autorem první české monografie o parafiliích s názvem Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika a léčba. Spolu s kolegy také napsal a sestavil obsáhlou interdisciplinárně pojatou monografii Sexuologie.

V podcastu se nejprve soustřeďujeme na oblast sexuálního zdraví, k němuž se s Petrem Weissem vztahujeme během celého rozhovoru. Dále navazujeme popisem nejrozšířenějších sexuálních dysfunkcí, které nás mohou potkat, a to tím spíše, jestliže se léčíme s některou z úzkostných poruch nebo depresí. Zmiňujeme se o terapii sexuálních dysfunkcí, ale také o nejčastějších mýtech a předsudcích, souvisejících se sexuálním životem. Právě ty totiž mohou spolu s úzkostmi a depresí vytvářet bariéru, která neumožňuje plně prožívat radost a uspokojení plynoucí z milování.

Pozvání do podcastu přijaly psycholožky a psychoterapeutky Mgr. Tereza Jirotka Beníčkováa Mgr. Karolína Peruth, které vystudovaly psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obě absolvovaly pětiletý psychoterapeutický výcvik mezinárodního institutu KBT Odyssea. Kromě psychoterapeutické práce připravují podcast Psycholožky v županu, v němž sdílejí poznatky a aktuality z psychologie v neformálním a přátelském duchu, avšak s pevným základem v odborné teorii a praxi. Prioritou podcastu je poskytovat informace založené na důkazech (evidence-based), což znamená, že se opírají o vědecké studie a odborné závěry. V letošním roce vydaly v Nakladatelství Portál knihu, která nese název jejich podcastu s podtitulem 10x neformálně o duševním zdraví.

V rozhovoru je řeč o destigmatizaci lidí s duševním onemocněním a tématech, s nimiž se obě psychoterapeutky setkávají ve svých praxích a zároveň je reflektují v podcastu Psycholožky županu. Jde především o trable spojené s používáním sociálních sítí, syndrom vyhoření u mladých lidí, nadváhu a obezitu, vztahovou problematiku, ale také feminismus a další témata, která jsou odrazem dnešní doby.

Psychické a tělesné zdraví je spolu velmi úzce propojené a podle toho bychom měli v péči o sebe i postupovat. Úzkostné poruchy a deprese často souvisí právě s kardiovaskulárními obtížemi a obezitou. A stejně tak je tomu i naopak, neboť kardiovaskulární obtíže a obezita se může podílet na vzniku a rozvoji zmíněných duševních onemocnění. Právě proto v podcastu hovoříme o následujících tématech: - úzkostné poruchy, deprese a onemocnění kardiovaskulárního systému - oběhový systém - průtok krve srdcem - tuková tkáň - cholesterol a triglyceridy - interpretace výsledků hladiny lipidů v krvi - vznik, projevy a léčba akutního infarktu myokardu - příčiny vzniku obezity - obezita, diabetes a spánková apnoe - prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění a obezity

Hosté: prof. MUDr. PETR TOUŠEK, Ph.D., FESC. Kardiologická klinika 3.LF UK a FN Královské Vinohrady ⁠prof. MUDr. MARTIN MATOULEK, Ph.D. ⁠⁠ Obezitologické centrum XXL 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval psychoterapeutický výcvik u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP), a následně i mezinárodní psychoterapeutický výcvik u International Association for Analytical Psychology (IAAP), kde obdržel status jungovského analytika. V rámci ČSAP působí jako výcvikový analytik a supervizor. Profesní zkušenosti získával v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, kde působil na sexuologickém oddělení a oddělení pro léčbu závislostí. V roce 2007 nastoupil do krizového centra RIAPS, kde v letech 2011 až 2018 pracoval jako vedoucí centra a školitel v postgraduální přípravě kolegů v oboru klinická psychologie. Od roku 2019 působí ve vlastní psychoterapeutické praxi. Profesně se zaměřuje převážně na problematiku krizové intervence a psychoterapii úzkostných poruch, zejména posttraumatické stresové poruchy. V tomto ohledu jej ovlivnil absolvovaný certifikovaný výcvik v psychoterapeutické metodě EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing).

S Tomášem Holcnerem se v podcastu nejprve věnujeme životu a dílu C. G. Junga (1875 – 1961). Následně se seznamujeme s charakteristickými prvky analytické (jungovské) psychoterapie, mezi něž patří symbol, stín, sen či archetyp. Právě ty jsou důležité při práci na propojení naší vědomé a nevědomé podstaty v jeden funkční celek. V praxi to znamená plnější prožívání života a jeho vnímání v pestřejší a plastičtější podobě.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Benda, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval tříletý komunitní výcvik satiterapie, na osobu zaměřené integrativní psychoterapie, dále výcvikškoly Stargate v práci s mimořádnými stavy vědomí, čtyřletý sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik Pesso Boyden System Psychomotor Therapy, seberozvojový kurz „Hledat – Najít – Pustit“ pod vedením Jitky Vodňanské a výcvik v Emotion Focused Therapy (EFT). Pracoval jako psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, u Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje nebo na Oddělení intenzivní medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Od roku 2006 působí ve své privátní psychoterapeutické praxi a pracuje také jako lektor a kouč. Je autorem knih Mystika a schizofrenie – mystické zážitky jako předmět klinického zájmu, Všímavost a soucit se sebou – proměna emocí v psychoterapii a Všímavost a já – od sebeléčení k sebepřesahování.

V podcastu se spolu s Janem Bendou nejprve věnujeme spiritualitě v psychoterapii a vymezení pojmu všímavosti v psychoterapeutické práci. Hlavní část rozhovoru je věnována terapii vnitřních zranění, zahrnující odhalování klientových skrytých jádrových přesvědčení a ošetřování jeho niterných emočních bolestí, které se mohou projevovat v podobě existenciální hrůzy, zoufalé osamělosti nebo studu. V podcastu je dále řeč o všímavé diagnostice duševních poruch. A také o rozvíjení autentického i transcendentního Já. 

Co dělat, když psychoterapeut poskytuje nekvalitní péči, nebo s ní klient není spokojen? Jak jsou chráněny u psychoterapeuta či psychologa citlivé osobní údaje klientů? A podle jakých pravidel s nimi nakládá? Co když klient zjistí, že se psychoterapeutem deklarované vzdělání a praxe nezakládají na pravdě? Proč jsou na jedné straně psychoterapeutické a psychologické služby těžko dostupné a na straně druhé jsou stávající kapacity odborníků nedostatečně využity? S ohledem na roky nezměněnou legislativu, nedostatečně upravující poskytování psychoterapeutických a psychologických služeb, jde o zcela zásadní otázky, na něž budeme hledat odpovědi s hosty dalšího streamovaného speciálu. Aktuální zákonná úprava je navíc dílčí a neucelená, a v některých resortech zcela chybí. To má za důsledek nízkou ochranu klientů a zvýšené riziko jejich poškození. Proto připravila Česká asociace pro psychoterapii společně s Unií psychologických asociací ČR nový zákon, který navíc umožní vznik psychoterapeutické a psychologické komory. Hosté:

DOMINIKA ČECHOVÁ, MA Česká asociace pro psychoterapiia Counseling.cz PhDr. MICHAL WALTER Unie psychologických asociací ČR

Pozvání do podcastu přijal neurovědec Aleš Stuchlík, který vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorandské studium v oboru neurověd absolvoval na 1. lékařské fakultě UK. V současnosti působí jako vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). Zabývá se zejména učením a pamětí, ale také modely neuropsychiatrických poruch. A objasňuje to, proč se chováme tak, jak se chováme. Učí a vede domácí i zahraniční studenty nejen na Univerzitě Karlově v Praze. Svůj čas věnuje také popularizací vědy, a ve svém volnu se zabývá neurokoučinkem a osobním i profesním rozvojem lidí. Společně s profesorem Alešem Stuchlíkem se nejprve vydáváme na cestu krajinou lidského mozku, abychom se seznámili s jeho základní anatomií i funkcemi. Jakkoliv jde o vědecky intenzivně zkoumaný orgán, víme o něm stále velmi málo. Abychom ale porozuměli alespoň v obrysech těm mechanismům, o nichž často hovoříme v našem podcastu i cyklu Život za zdí, je třeba lépe poznat stavbu lidského mozku. Počínaje neurony a gliovými buňkami, přes vývojově nejstarší centra, až po místa, zodpovědná za stres, úzkost, obavy, dech či paměť. V podcastu se ale věnujeme také tomu, co mozku prospívá a škodí, aby bylo zřejmé, co dělá dobře nebo ubližuje nám samotným a našemu duševnímu zdraví.

Záznam live streamu SPECIÁLU PODCASTU HOVORY O DUŠI, v němž jsme hovořili s odborníky z oborů psychofarmakologie, farmakologie a farmacie o následujících tématech: - lékový záznam - volba správných antidepresiv a anxiolytik - originální léky a generika - zásady správné manipulace s léky - chyby v dávkování a užívání - kontraindikace - lékové interakce - nástupu terapeutického účinku léků - vedlejší účinky - vysazování antidepresiv a anxiolytik - jak (ne)číst příbalové letáky Hosté: prof. MUDr. JIŘÍ MASOPUST, Ph.D. psychiatr a psychofarmakolog Psychiatrická klinika FN Hradec Králové PharmDr. IRENA ŠTENGLOVÁ NETÍKOVÁ, Ph.D. klinická farmakoložka Oddělení klinické farmakologie a farmacie Farmakologický ústav VFN a 1. LF UK PharmDr. BOHDANA ŠVEHLOVÁ klinická farmaceutka Oddělení klinické farmacie a farmakologie VFN v Praze Odkazy: Česká neuropsychofarmakologická společnost Česká společnost klinické farmakologie Česká farmaceutická společnost ČLS JEP Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP

Pozvání do podcastu přijal terapeut a lektor Rostislav Honus, který vystudoval obor sociální práce s poradenským zaměřením na Ostravské univerzitě. Absolvoval individuální sebezkušenostní výcvik v logoterapii, integrativním koučování a práci s pozůstalými po obětech trestných činů. Poskytoval supervizi lidem v pomáhajících profesích a psychosociální podporu umírajícím i pozůstalým. V současnosti se zaměřuje na existenciální přístup v oblasti seberozvoje, prevencí syndormu vyhoření a existenciálním koučováním a supervizí, ale také terapeutickou prací s pečujícími. Je autorem publikace Kdo jsem a co tady dělám, s podtitulem Praktický průvodce sebezkušeností, kterou vydalo Nakladatelství Portál.

V podcastu nahlížíme společně s terapeutem Rostislavem Honusem do jeho nové knihy, jejímž smyslem je zprostředkování sebepoznávacích technik a cvičení, které nám mohou pomoci strukturovaně přemýšlet o důležitých aspektech bytí. Ale také o podstatných otázkách našeho jedinečného a neopakovatelného života, včetně toho, jak poznat a realizovat to, čím disponujeme. Podle Rostislava Honuse je jedním z důležitých cílů publikace postupné objevování smyslu naší existence. Dobrodružství sebepoznání, sebenaplnění a hledání smyslu není bohužel i bohudík jednorázovou záležitostí, ale úkolem či výzvou na celý život.

Pozvání do podcastu přijal americký psychiatr a psychoterapeut Blaise Aguirre, mezinárodně uznávaný za svou rozsáhlou práci v oblasti léčby poruch nálady a hraniční poruchy osobnosti, respektive emočně nestabilní poruchy osobnosti. Od roku 2000 pracuje v McLean Hospital v Belmontu v Massatchuses, tedy v jedné z nejlépe hodnocených psychiatrických nemocnic na světě. Zároveň působí jako vysokoškolský pedagog na Harvardově univerzitě, s níž lékaři McLean Hospital velmi úzce spolupracují. V léčbě hraniční poruchy osobnosti se psychiatr a psychoterapeut Aguirre specializuje na dialektickou behaviorální terapii (DBT) a další způsoby léčby, jako je terapie založená na mentalizaci (MBT).  Pravidelně přednáší po celém světě a je autorem nebo spoluautorem řady knih o hraniční poruše osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a lektor Michael Chytrý, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, a to obor Speciální pedagogika. Absolvoval psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubině orientované psychoterapii, dále v systemické rodinné a párové psychoterapii, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapii, a také výcvik Českého institutu pro supervizi. Jako psychoterapeut pracoval s dětmi se zrakovým postižením, dále s dětmi s poruchami emocí a chování, ale i s dětmi se syndromem týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte CAN. Od roku 2002 provozuje svou privátní psychoterapeutickou praxi. Kromě skupinové psychoterapie se zabývá rodinnou a párovou psychoterapií i supervizí. Je členem Evropské asociace pro psychoterapiia Evropské asociace pro supervizi a koučink. VedeInstitut pro vzdělávání v psychoterapii SUR.

Systém a výcvikový model SUR je spojen se jmény psychiatra a alkohologa Jaroslava Skály, psychologa Eduarda Urbana a psychoterapeuta i psychiatra Jaromíra Rubeše. Iniciály příjmení zakladatelů daly výcviku jméno, jehož jedinečnost spočívá především ve spojení výcviku ve skupinové psychoterapii s širším a hlubším rozměrem velké skupiny, respektive komunity. První výcviková komunita zahájila svou práci v roce 1967 a sestávala ze šesti výcvikových skupin. V období normalizace byl SUR platformou pro svobodné názory a postoje. Patřil k odbornému disentu, podobně jako další aktivity v oblasti filosofie, ekologie či ekonomie. Řadu let byl sledován Státní bezpečností. SUR byl prostřednictvím mnoha osobností propojen s českou psychoanalytickou obcí a v průběhu desetiletí z něj vycházely domací linie samostatných uznávaných směrů a přístupů, jako byla rodinná terapie, Gestalt terapie, transakční analýza, Bálintovské skupiny, arteterapie a jiné neverbální metody, ale i KBT a rogeriánská terapie zaměřená na klienta. Stále je považován za nejnáročnější výcvikový model v psychoterapii u nás.

Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka a výživová poradkyně Petra Mocová, která vystudovala bakalářský program na University College Maastricht v Holandsku v oboru psychologie a sociologie. Magisterský diplom získala na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, a to v oboru sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii. Absolvovala gestalt psychoterapeutický výcvik, dále výcvik v koučování, relaxačních technikách, kognitivně behaviorální terapii obezity, všímavém jedenía také kurz všímavosti a sebelaskavosti. Čtyři roky pracovala v terapeutické komunitě Kaleidoskop pro lidi s poruchou osobnosti a dva roky v komunitě pro závislé v SANANIMu. Již přes deset let vedeskupinové kurzy zdravého hubnutí STOB (STop OBezitě). Od roku 2015 působí v pražském centru Alivio, kde se věnuje psychoterapii, koučování a výživovému poradenství. 

Obezita je rizikovým faktorem řady onemocnění, kam se řadí nejen kardiovaskulární a onkologická onemocnění nebo diabetes 2. typu, ale také deprese a úzkostné poruchy. Samotná deprese i úzkostné poruchy jsou zároveň rizikovým faktorem pro rozvoj samotné obezity. Tím se nešťastně uzavírá bludný kruh nemoci, spoluzodpovědné za sníženou kvalitu života i jeho zkrácení. Lidí s nadváhou a obezitou přitom v posledních dekádách přibývá. S Petrou Mocovou nejprve v podcastu hovoříme o nutnosti pochopení, čím je obezita a co přispívá k jejímu rozvoji. Blíže se věnujeme situacím, kdy jídlo slouží jako regulátor emocí. A podrobněji se seznamujeme s obsahem kurzů hubnutí STOB a významu pomalých změn v životních návycích, které můžou přinášet trvalou pozitivní změnu. Petra Mocová nás též seznámí s psychoterapií zaměřenou na léčbu obezity a mýty spojenými se zdravým stravováním.

Pozvání do podcastu přijala básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička Olga Stehlíková, která vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je editorkou webového magazínu Tvaru s názvem Ravt. Jako nakladatelská redaktorka se Olga Stehlíková podílela na desítkách knih. Naposledy připravila pro Nakladatelství Portál klasickou knihu švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louis von Franz s názvem Analytická psychologie v pohádkách. Olga Stehlíková debutovala jako básnířka sbírkou Týdny (2014), která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs (2017), sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a hudebním doprovodem Tomáše Brauna. V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár, poté sbírku O čem mluví Matka, když mlčí (2019) a Zkoušku Sirén (2022). Je také autorkou několika knih pro děti, jako Kařut a Řabach (2019), Kluci netančej (2019) Já, člověk (2021) nebo Mojenka (2022).

V podcastu se nejprve věnujeme pohádkám jako literárnímu žánru, včetně jejich historie. Pohádka je, zjednodušeně nahlíženo, vyprávěním ze světa nadpřirozených jevů, který není vázán na podmínky reálného světa. A obvykle končí vítězstvím dobra nad zlem. Tak tomu ale nebylo zdaleka vždy, protože mnohé pohádkové příběhy dříve obsahovaly hororové prvky a nemuselo z nich nutně plynout žádné konkrétní ponaučení. Poté, co nás Olga Stehlíková provede světem literárním, vydáme se na exkurzi krajinou psychologického výkladu pohádek. Právě v ní nám může významně pomoci s orientací kniha Analytická psychologie v pohádkách, která je souborem přednášek švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louisy von Franz. Psychologický výklad pohádek se pro nás může nakonec stát zálibou i vášní, vedoucí k lepšímu zmapování našich vnitřních dějů a porozumění vlastnímu životu. Pro začátek možná postačí vzít do rukou některou z klasických pohádek a podívat se na ní znovu po letech dospělýma očima.

Odkazy:

Analytická psychologie v pohádkách, Franz M.L., Portál, 2023

Národní báchorky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019 

Národní báchorky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019

Slovenské pohádky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019

Slovenské pohádky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019

Pohádky, Erben K. J., Městská knihovna v Praze, 2011

Německé pohádky, Grimm J., Grimm W., SNKLU, 1961

Pohádky bratří Grimmů, Grimm J., Grimm W., Albatros, 1969

Krása nesmírná: ruské lidové pohádky, Lidové nakladatelství, 1977

Baba Jaga, kostlivá noha, Ježková A., Skála F., Albatros, 2014

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

⁠⁠⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠⁠⁠

⁠⁠⁠⁠⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je klinický psycholog a psychoterapeut Michael Václavík, který vystudoval jednooborovou psychologii na Univerzitě Palackého v Olomoucia Psychoterapeutickou fakultu v Praze. Absolvoval pětiletý výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a výcvik v katatymně imaginativní psychoterapii. Zabýval se též studiem grafologie a psychodiagnostiky skrze Rorschachovu metodu, z níž složil certifikovanou zkoušku v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dalších pět let se věnoval výcviku v psychodynamické psychoterapii v Brněnském institutu psychoterapie. Je také jedním ze čtyř mezinárodně uznaných psychoterapeutů u nás v psychoterapii zaměřené na přenos. Několik let pracoval jako psycholog a psychoterapeut Psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravěa vyučoval psychologii na Ostravské univerzitě. Aktuálně provozuje nestátní zdravotnické zařízení Psychoterapeutická praxe, v němž také osobně pracuje, a to v Pržně u Frýdlantu nad Ostravicí. Působí též coby interní lektor, supervizor a člen tréninkového výboru Brněnského institutu psychoterapie. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz, které se staly základem jeho nové knihy Skryté příčiny duševních strastí s podtitulem Psychoterapie do kapsy, kterou nedávno vydalo Nakladatelství Portál.

V podcastu je nejprve řeč o tom, čím je dobrá psychoterapie a kým dobrý psychoterapeut. S Michaelem Václavíkem se následně vydáváme ke kořenům panické poruchy. Podle biologického pohledu na paniku jsou podstatným rysem poruchy náhle vznikající a nepředvídatelné periodické ataky masivní úzkosti (paniky), které nejsou omezeny na žádnou specifickou situaci nebo souhrn okolností. Podobně jako u jiných úzkostných poruch jsou symptomy u různých pacientů rozmanité, ale společný je u všech náhlý začátek záchvatu, „bušení srdce“, bolesti na hrudi, pocity dušnosti, závratě a pocity derealizace. Téměř vždy se objevuje strach z umírání, ze ztráty sebekontroly nebo z náhlého „zešílení“. Jednotlivé ataky trvají obvykle několik minut a často na ně navazuje strach z další ataky. Jak píše Michael Václavík ve své nové knize o skrytých příčinách duševních strastí, i kdyby existoval zázračný způsob, jak mávnutím kouzelné hůlky odčarovat život znepříjemňující symptomy paniky, není to v první řadě to, co si psychoterapeuti kladou za cíl. Tím je podle Václavíka hlavně zprostředkování pochopení vnitřního fungování, odhalení skrytých obav. Skrze vnitřní osvobození se od strachu z vlastního „sklepa“, svých podvědomých motivů, pak můžeme dojít k novým životním postojům.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠⁠ 

⁠⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠⁠

⁠⁠⁠⁠⁠KSM PORT

Pozvání do podcastu přijali psychiatři a psychoterapeuti MUDr. David Kolouch a MUDr. Jakub Kerner. První z uvedených hostů David Kolouch absolvoval obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2018 získal specializovanou způsobilost v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Začínal jako lékař v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice. Absolvoval také psychoterapeutický výcvik v transakční analýze "Tříletka", akreditovaný Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně. Na 2. lékařské fakultěse podílí na výuce budoucích lékařů a zdravotních sester. Účastní se pravidelně tuzemských i zahraničních kongresů. Od roku 2014 pracuje David Kolouch na Dětské psychiatrické klinice 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze, kde nyní působí jako vedoucí lékař lůžkového oddělení. Druhý z hostů Jakub Kerner absolvoval obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde se také podílí na výuce budoucích lékařů. Je držitelem specializované způsobilosti v oboru dětská a dorostová psychiatrie a licence pro výkon povolání vedoucího lékaře a primáře. Absolvoval sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik SUR. Pracoval na psychiatrickém oddělení a v psychiatrické ambulanci Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Aktuálně působí Jakub Kerner jako vedoucí lékař akutního psychiatrického oddělení na Dětské psychiatrické klinice 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze. S našimi hosty hovoříme o tématu sebepoškozování, které je často nepřesně označováno jako automutilace. V podcastu se věnujeme především příčinám sebepoškozování. Zabýváme se také stereotypními pohledy na tento fenomén a souvisejícími mýty o výhradně negativním vlivu sociálních sítí nebo vybraných subkultur na děti a dospívající, podobně jako přesvědčení, že sebepoškozování není život ohrožujícím aktem. Nemalou část podcastu věnujeme též pomoci, kterou mohou poskytnout dotčeným dětem i dospívajícím pečující osoby, jejichž prvotní reakce na sebepoškozování bývá jedním z klíčových momentů pro úspěch v terapii. A upozorňujeme i na novou publikaci Nemusíš si ubližovat z produkce Nakladatelství Portál, která může pomoci jak těm, kteří se sebepoškozují, tak i jejich rodičům, ale také pedagogům.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠ 

⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠

⁠⁠⁠⁠KSM PORT⁠⁠

Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka, krizová interventka a lektorka Petra Třešňáková, která pracuje s klienty, kteří mají rodinné či partnerské problémy, úzkostné obtíže a deprese, problémy se sebevědomím nebo traumatické zážitky z minulosti, ale i potřebu hlubšího sebepoznání, nalezení vlastních zdrojů, cesty a větší radosti ze života. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v biosyntéze, skupinové psychoanalytické psychoterapii, neverbálních technikách nebo v krizové intervenci. Zajímá jí celostní přístup k životu, téma osobního rozvoje a lidské zralosti, hledání smyslu a naplnění individuálního příběhu. Působí též jako místopředsedkyně spolku Naděje pro děti úplňku, který sdružuje rodiče, usilující pro své děti s postižením o důstojný a kvalitní život. S Petrou Třešňákovou v podcastu hovoříme o autismu, který z medicínského hlediska zahrnuje klinicky heterogenní spektrum onemocnění, která jsou označována jako poruchy autistického spektra (PAS). V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) najdeme autismus mezi pervazivními vývojovými poruchami a zahrnuje dětský autismus i atypický autismus. Známý Aspergerův syndrom se v MKN-10 od autismu odlišuje absencí řečového a kognitivního deficitu. Autismus má tři hlavní znaky, a to kvalitativní poruchy v reciproční a sociální interakci (vyhýbání se očnímu kontaktu, neschopnost „číst“ jednání druhých), dále narušenou komunikaci (nerozvíjí se reciproční komunikace řečí, gesty a mimikou) a také úzkým spektrem zájmů. Pokud se ovšem nesoustředíme jen na symptomy, pak zjistíme, že svět lidí s poruchami autistického spektra je pestrý a barevný, jakkoliv je slovy složitě popsatelný.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠ 

⁠⁠INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠⁠KSM PORT⁠

Hostem podcastu je psychoanalytik Slavoj Titl, který vystudoval obor klinická psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyzkoušel různé psychoterapeutické tréninky, než našel svou cestu. Absolvoval psychoanalytický výcvik v České psychoanalytické společnosti. Pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, dále v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a také v Poradně pro manželství a rodinu. Inicioval založení Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie. Od roku 1990 působí v soukromé praxi jako klinický psycholog, psychoanalytik a párový terapeut. Vedl redakci časopisu REVUE pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu. Zúčastňuje se odborných konferencí u nás i v zahraničí a publikuje v řadě odborných časopisů. Nedávno vydal v Nakladatelství Portál svou druhou knihu Nevědomé fantazie ve vztazích s podtitulem Psychoanalytický pohled na partnerství.

V podcastu se nejprve věnujeme Oidipovskému komplexu, sexualitě dětí předškolního věku, nevědomí a mechanismům, které nás před obsahy nevědomí brání. Hlavní část podcastu pojednává o psychoanalyticky orientované párové psychoterapii. Nejpodstatnější z rozhovoru charakterizuje asi nejlépe citát z Titlovy nové knihy: „Byl bych rád, kdyby kniha umožnila porozumět nevědomé dynamice ve vztazích a důležitosti dětství při vytváření fantazií, neustrnout u jednoduchých poradenských návodů či zjednodušeného chápání lidského chování z hlediska evoluční psychologie, teorie učení, nebo dokonce nesklouznout do nepatřičného vysvětlování psychologických dějů biochemickými nebo neuropsychologickými výklady.“

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ 

INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková, která absolvovala doktorské studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou psychoterapeutický výcvik SUR, výcvik v Pesso Boyden psychomotorické terapii a biosyntéze, ale také kurz krizové intervence, imaginativních a relaxačních metod. Doktorka Janečková v minulosti působila v Remediu jako lektorka kurzů v telefonické a komplexní krizové intervenci, dále vRiapsujako klinický psycholog a také ve společnosti QED Group na pozici senior konzultanta, kde měla na starosti psychologické koučování a stress management. Je zakladatelkou a ředitelkou Českého institutu biosyntézy a Sociální kliniky, která je její srdeční záležitostí. Privátní psychoterapeutickou praxi vykonává v Centru Pod křídly.

V podcastu se nejprve krátce věnujeme Sociální klinice, kterou Barbora Janečková založila v roce 2014 společně s psycholožkou a psychoterapeutkou Yvonnou Luckou. Jednalo se o reakci na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná nezbytné míře. Sociální klinika poskytuje dvě služby: krátkodobou terapii a 3 online konzultace. Obě služby jsou dobře dostupné za symbolický poplatek. S Barborou Janečkovou se v rozhovoru dále věnujeme biosyntetické psychoterapii, která je celostním přístupem v somatické psychoterapii a vychází z biosyntézy. Psychoterapie obohacuje metodu biosyntézy o moderní znalosti z oborů psychosomatiky a neurověd. A zahrnuje širokou škálu témat, která v sobě soustřeďují komplexitu lidské existence od zrození až po smrt. Při práci s klienty využívá procesuální přístup. Vychází z vnitřních signálů a pohybových projevů klienta, na které navazuje a specifickými technikami je rozvíjí. V centru této formy terapie vždy stojí potřeby klienta, respekt k jeho individuálním odlišnostem i jedinečným vnitřním zdrojům.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ 

INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je psycholog, adiktolog a psychoterapeut Aleš Kuda, který vystudoval pedagogiku a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval sebezkušenostní výcvik v dynamické skupinové terapii SUR a zahraniční stáže v Itálii, Velké Británii a Holandsku. Celý svůj profesní život se pohybuje v adiktologických a terapeutických službách, a to jak ve státním, tak i v soukromém sektoru. Pracoval jako vedoucí Pražského centra primární prevence, odborný ředitel pro léčbu a doléčování v neziskové organizaci SANANIM a vedl také terapeutické komunity v Němčicích i na Karlově. Je odborným asistentem Centra adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Externě poskytuje kolegům supervize, věnuje se lektorské, přednáškové i publikační činnosti, podílí se na realizaci výzkumných studií a redakci odborných publikací. Založil a odborně řídil soukromou adiktologickou kliniku NEO Centrum, kterou opustil na podzim roku 2021. Poté Aleš Kuda vybudoval Institut Origanum, v němž působí jako odborný ředitel, adiktolog i psychoterapeut.

S naším hostem nahlédneme do jím založeného a vedeného soukromého sanatoria, které je v našich podmínkách ojedinělým místem pro pobytovou léčbu závislostí. Vhled do poskytování odborné adiktologické péče v soukromém sektoru nám tak může být dobrým kompasem při výběru nestátního zdravotnického zařízení, ať už se zabývá léčbou závislostí, úzkostných poruch nebo deprese. Cesta do světa přímo hrazené adiktologické péče nám ale může posloužit i při promýšlení cesty vedoucí od závislosti k vnitřní svobodě ve státem zřizovaných psychiatrických léčebnách a nemocnicích. Skutečně cenný je v daném kontextu především dobře strukturovaný psychoterapeutický program a odborníci, kteří jej vytvářejí. Stejně jako poznání, že dobrý několikatýdenní léčebný pobyt bývá obvykle začátkem měsíce a někdy i roky trvajícího procesu úzdravy.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ 

INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a neurovědec Jiří Horáček, který vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii, a kromě psychiatrické atestace je také nositelem nadstavbové specializace v psychoterapii. Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku. Zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek. Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka jsou věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologii schizofrenie, souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu a mechanismu účinku psychedelik. 

Konfrontace s vážnou, život ohrožující, zejména onkologickou diagnózou, bývá provázena strachem, zlostí, obavami o vlastní soběstačnost a dalšími psychicky naléhavými pocity. V souvislosti s vážnou nemocí se někdy uvádí termín existenciální tíseň (existential distress), která není nutně doprovázena trvale přítomným smutkem, tedy hlavním kritériem pro depresivní poruchu. Klinicky významné psychické utrpení závažně nemocných pacientů je asociováno se sníženou kvalitou života, touhou po urychlené smrti, oslabenou motivací k protinádorové léčbě, vyšší nemocností i úmrtností. 

Dosavadní výzkumy poukazují na bezpečnost a přesvědčivou účinnost látek s psychedelickým působením, respektive psychedeliky asistovanou psychoterapií, a to jak v léčbě řady psychiatrických poruch, tak i v práci s existenciální tísní. Dříve, než v podcastu začneme o zmíněné terapii hovořit, zastavíme se s profesorem Horáčkem u pojmů, jakými je vědomí, čas a smrt. Teprve poté se nám začne jevit psychedeliky asistovaná terapie plastičtěji, srozumitelněji a především smysluplněji. 

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ 

INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je psycholog a psychoterapeut Adam Táborský, který vystudoval jednooborovou psychologii a veřejnou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se tématem přírody a duševního zdraví ve své terapeutické praxi i v doktorském studiu. Působil jako psycholog vPsychiatrické nemocnici Bohnice, kde pracoval s lidmi s emočně nestabilní poruchou osobnosti, a to pomocí dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Má též zkušenosti z Centra krizové intervence v PN Bohnice. Založil projekt Terapie mezi stromy, kde propojuje přírodu a duševní zdraví. Terapii vnímá Adam Táborský jako cestu, jak se dostat do souladu se sobě samými. A být těmi, kterými skutečně jsme.

V první části podcastu se zabýváme přírodou, jejím vlivem na naše duševní a tělesné zdraví, ale také kvalitou života ve stále větších a rušnějších městech. Navazujeme rozhovorem o tom, jaké to je, když člověk vymění terapeutické křeslo za přírodu a vydá se v rámci terapie na cestu parkem nebo lesem, aby tam odvedl kus práce na sobě. Jak píše Adam Táborský ve své nové knize Terapie mezi stromy, stále více si uvědomujeme, že máme kořeny, které nevyrůstají z betonu, a že naši předci nepochází z paneláků. A začínáme se tak vracet k přírodě jako prostředníkovi k vlastnímu duševnímu zdraví.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ 

⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je klinická psycholožka a psychoterapeutka Hana Vojtová, která je zároveň spoluzakladatelkou a lektorkou Slovenského institutu pro psychotraumatologii a EMDR. Kromě psychoterapie má zkušenosti se supervizí, přednáší a vede výcviky v EMDR. Svou privátní psychoterapeutickou praxi provozuje v Trenčíně. Je spoluautorkou publikace Postraumatická stresová porucha a autorkou knihy Trauma a disociace. Některé výzkumy ukázaly, že posttraumatická stresová porucha, nebo její symptomy, se stejně často, nebo dokonce častěji objevovala jako důsledek událostí, které bychom nemohli označit jako katastrofy a neočekávali bychom u nich extrémní reakce. Jde například o vztahové problémy, šikanu či mobbing. Rovněž sem řadíme opakující se zkušenosti i menších zranění ve vztahové vazbě. Bývají označovány jako „t“-traumata s malým „t“. V jádru „T“- i „t“-traumat je zážitek ohrožení a další charakteristiky, jež z událostí potenciálně činí traumata: neočekávanost a ztráta kontroly spojené s pocity strachu, hrůzy a bezmocnosti. Nezpracované traumatické zážitky najdeme u lidí s depresemi, úzkostnými poruchami, poruchami osobnosti, závislostmi, s obezitou, autoimunitními onemocněními, astmatem a mnohými obtížemi, pro něž lékaři nedokážou najít somatické příčiny. V uvedeném kontextu pak mohou selhávat obvykle využívané terapeutické přístupy. Ať už jde o katastrofické události, nebo malá „t“-traumata, psychotraumatologie předpokládá, že zkušenosti, které neintegrujeme, způsobují určitá narušení v našem tělesném anebo psychickém fungování. Jestliže své zkušenosti zpracujeme a integrujeme, učíme se z nich – naše minulost se stává naším zdrojem, získáváme zkušenosti a vědomosti, stáváme se moudřejšími a komplexnějšími. Pokud je však z nějakých důvodů plně nezpracujeme, naše minulost zůstává živá a deformuje naše vnímání a prožívání v současnosti.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠ 

⁠KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a výzkumník Tomáš Páleníček, který se již v období studia medicíny začal věnovat výzkumu drogy extáze a dalších psychoaktivních látek. Svou kariéru započal v roce 2001 v Psychiatrickém centru Praha (PCP), a to v předklinickém výzkumu se zaměřením na neurobiologii psychedelik, jako je LSD, psilocin, meskalin a MDMA. Postupně začal přispívat ke klinickému výzkumu ketaminu. Je hlavním výzkumníkem prvních projektů v České republice, zaměřených na studium akutních účinků konopí a psilocybinu u zdravých dobrovolníků, a podílel se na studiích s ketaminem u depresivních pacientů. Aktuálně řeší několik výzkumných projektů, které mají za cíl zhodnotit terapeutický potenciál vybraných psychedelik. Jeho kmenovým pracovištěm je Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Působí také na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovya Psychedelické klinice Psyon.

Mezi psychedelika, někdy též označovaná jako halucinogeny, patří mezkalin, psilocybin (látka obsažená v různých druzích hub rodu Psilocybe - např. lysohlávky), LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA, resp. droga extáze (3,4-methylendioxymethamfetamin), konopí a ketamin. Ale také DMT (dimethyltryptamin ), což je látka obsažená v liáně Banisteriopsis caapi a dalších rostlinách Amazonie, z nichž se připravuje rituální nápoj ayahuasca.

Psychedelika zaujala v 50. letech minulého století psychiatry, protože vyvolávala stavy, podobné psychózám. Psychiatři tak nejprve chtěli porozumět tomu, co prožívají lidé s psychotickými onemocněními, a tak se zpočátku intoxikovali sami. Jedním z nejvýznamnějším center výzkumu psychedelik bylo i tehdejší Československo, konkrétně Výzkumný ústav psychiatrický (dnes NUDZ), v němž pracoval i světově známý psychiatr Stanislav Grof. Terapeutický potenciál psychedelik v léčbě duševních onemocnění byl zkoumán u psilocybinu a LSD. Obě látky syntetizoval švýcarský vědec Albert Hofmann („otec LSD“), zaměstnaný u farmaceutické firmy Sandoz (Novartis). Objev LSD významně přispěl k objasnění role serotoninu v mozku a nepřímo tak umožnil vývoj moderních antidepresiv i antipsychotik. Do konce 60. let proběhlo na světě několik tisíc klinických studií účinků psychedelik, a to na více než 40 tisících pacientů.

LSD se poměrně rychle rozšířilo i mimo vědecké kruhy, a to především díky americkému psychologovi, spisovateli a „otci kontrakultury“ Timothy Francisu Learymu. Nesouhlas politických elit s liberalizací a uvolňováním poměrů vedl o omezování výroby a dostupnosti LSD. Ve Spojených státech došlo k vedení rozsáhlých kampaní proti LSD, podporovaných nepravdivými tvrzeními o tom, že LSD poškozuje chromozomy a mozek. Do roku 1968 byl téměř celý výzkum LSD zastaven a jeho oficiální výroba také. V roce 1970 vstoupil v USA v platnost zákon o kontrolovaných látkách. Do nejrestriktivnější přílohy zákona byl zařazen mezkalin, psilocybin a LSD jako „látky nebezpečné k používání i pod lékařským dohledem“.

Po dlouhém období celosvětového zákazu byl výzkum psychedelik na našem území znovu obnoven v Psychiatrickém centru Praha v Bohnicích (dnes NUDZ), pod vedením profesora Jiřího Horáčka. V říjnu roku 2015 se podařil týmu Tomáše Páleníčka průlom v historii psychedelického výzkumu v České republice. Po čtyřiceti letech je opět podáván dobrovolníkům psilocybin v bezpečném kontrolovaném prostředí. Zkoumá se jeho vliv na aktivitu mozku ve funkční magnetické rezonanci a kvantitativním EEG, podobně jako celá řada psychologických proměnných, včetně dlouhodobých změn (např. wellbeing – pocit pohody).

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je párový terapeut, psycholog, manželský a rodinný poradce Pavel Rataj, který vystudoval jednooborovou psychologii i jednooborovou sociální práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠. Absolvoval základní sebezkušenostní výcvik ve skupinové psychoterapii SUR, a patří mezi základní představitele Integrativního přístupu v párové terapii v ČR. K tomuto efektivnímu přístupu ho přivedly pestré zkušenosti s různými přístupy pro práci s páry (psychoanalytický, gestalt, EFT, systemika, kolaborativní, IFS, Gottman, imago, adleriánský, proces orientovaný), práce s dětmi, práce s rodinami, vztahovým poradenstvím v manželské poradně, tak i řada dalších kurzů i workshopů. Externě vyučoval předmět manželské a rodinné poradenství na ⁠Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠. Byl také dlouhou řadu let viceprezidentem Asociace manželských a rodinných poradců⁠. Od roku 2011 působí ve své privátní psychoterapeutické a poradenské praxi v Praze a v roce 2021 založil ⁠Institut párové terapie INPAT, který nabízí jednak komplexní výcvik párové terapie v integrativním přístupu, tak i dílčí programy pro kolegy se zájmem o práci s páry.

V podcastu diskutujeme s Pavlem Ratajem o tom, proč je párová terapie často zaměňována za párové poradenství. Za tuto situaci je mimo jiného zodpovědný i mediální obraz párové terapie, který je značně zjednodušený a ve veřejném prostoru desítky let i karikovaný. Párová terapie je podle Pavla Rataje náročnou psychoterapeutickou disciplínou, vyžadující od páru nemalou odvahu. A to už jen proto, že nevěra, vzájemné konflikty nebo závislost na druhém, jsou často jen symptomy skutečných a v hloubce ukrytých příčin vztahových problémů, které je výhodné společně s psychoterapeutem prozkoumat, a pokud je potřeba tak i léčit. Cílem párové terapie není řešení konfliktů, ale obnovování spojení a smysluplné vztahování se.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr, adiktolog a psychoterapeut Kamil Kalina, který vystudoval Lékařskou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Nejprve pracoval v oboru klinické a sociální psychiatrie i psychologie. Od konce 80. let se začal zaměřovat také na problematiku užívání návykových látek. V roce 1991 spoluzakládal nadaci FILIA a působil také ve funkci národního protidrogového koordinátora České republiky. Od vzniku nestátní neziskové organizaci SANANIM v ní docent Kalina pracuje na různých pozicích, aktuálně jako vedoucí lékař. Přednáší také na 1. lékařské fakultě UK, publikuje a je též rytířem komturem katolické orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.

Naše cesta od závislosti k nezávislosti, respektive souvislosti, začíná už ve chvíli narození. Společně s Kamilem Kalinou se v podcastu zpočátku zaměřujeme na naplňování našich specifických potřeb, mezi něž patří vyhýbání se fyzické a psychické bolesti, hledání úlevy od bolesti, touhy po výkonnosti, kompetentnosti, euforii, radosti či jednoty se sebou samým. Pokud některá z těchto potřeb není dostatečně saturovaná, může dojít ke zvýšení vnitřní tenze a frustraci. A tím i k rozvoji látkové nebo nelátkové závislosti. Pro uspokojení každé z uvedených potřeb totiž existuje určitá skupina chemických látek.  V podcastu také zjistíme, jaké rysy má hraničně organizovaná osobnost, která bývá podle docenta Kaliny typická pro klienty se závislostí. Dále se dozvíme, jak vypadá evolučně starý a vývojově stabilní systém odměny, který s rozvojem závislostí velmi úzce souvisí. A v závěru se věnujeme také fenoménu pravdivosti a jeho důležitosti v psychoterapii závislostí.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je odborný vychovatel a krizový intervent Tomáš Morávek, který vystudoval obor vychovatel na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Absolvoval akreditované kurzy Sociálně rizikové chování v dětském věku jako maladaptivní strategie naplnění potřeb dítěte, Sebevraždy a sebepoškozování dětí a dospívajících – základní charakteristika, příčiny a formy prevence, Akutní stavy a první pomoc u dětí, Souhrnný výcvik v telefonické krizové intervenci nebo Výcvik v chatové krizové intervenci. Je rovněž certifikovaným instruktorem bojového umění se zaměřením na boj a sebeobranu beze zbraně ve všech vzdálenostech, včetně boje na zemi, se zbraní a v boji proti více útočníkům. Má více než devítiletou praxi v ústavních zařízeních pro děti, ale pracoval také v nízkoprahovém zařízení v sociálně vyloučené lokalitě nebo s dětmi s poruchami autistického spektra. Působí jako konzultant na dětské krizové linky a vede neziskovou organizaci (Ne)ohrožené děti.

Společně s Tomášem Morávkem nejprve blíže prozkoumáme příčiny, které přivádějí děti a dospívající do světa bez rodičů. Dozvíte se také, jak dětskou duši zraňuje nejen hrubé fyzické nebo psychické násilí, ale i lhaní a nespolehlivost ze strany nejbližších pečujících osob. Případně čím u dětí ve skutečnosti bývá takzvané „zlobení“. Podle Tomáše Morávka je důležité, abychom se nespokojili s tím, že když sami zlo na dětech nepácháme, tak je vše v pořádku. Dodává, že není, a že za děti je třeba bojovat. Ostatně jak Tomáš Morávek píše ve své nové knize Nebuď p*ča aneb jak (ne)pracovat s dětmi: „Celým bojem za práva dětí mě provází jedno motto: Silnější vždy chrání slabšího! A tak to dělám.“ V podcastu se seznámíte i s prací odborných vychovatelů, pro níž rozhodně nestačí „mít rád děti“ a umět uvařit guláš.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je bodypsychoterapeutka Kateřina Kokešová, která vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovya jazykovou a literární kulturu na Univerzitě Hradec Králové. Absolvovala šestiletý výcvik v biodynamické psychoterapii pod vedením MUDr. Tomáše Morcinka, Eliho Weidenfelda a RNDr. Květy Paluskové. Deset let práce v médiích ji navíc obohatilo o fotografické a redaktorské zkušenosti. Své zkušenosti promítá do práce na pozici vedoucí marketingu v Nakladatelství Portál, kde se podílí i na výběru titulů a vytipovávání vhodných autorů z českého prostředí. Provozuje též svou vlastní psychoterapeutickou praxi.

V podcastu se společně s Kateřinou Kokešovou zamýšlíme nad cestou proměn ve vnímání duševního zdraví, kterou absolvovala naše společnost od roku 1989. Zmiňujeme též léčivou sílu příběhů, jejichž tvůrci jsou jak experti v oblasti psychoterapie, tak i jejich klienti. Náš host upozorňuje na inspirativní příběhy z pera autorů, jakými jsou Irvin David Yalom, Bruce Perry, Wiliam Styron nebo Philippa Perry. A dospívá k závěru, že mnoho dobrého může v oblasti duševního zdraví udělat prakticky každý, kdo prošel psychoterapií a své zkušenosti sdílí s těmi, které bolí duše a hledají přitom pomoc. 

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychoterapeutka Dominika Čechová, která vystudovala psychologii nafiladelfské La Salle University. Prošla stážemi v několika psychiatrických nemocnicích napříč Českou republikou, včetně sebezkušenostního psychoterapeutického programu v Psychiatrické léčebně Šternberk, pod vedením MUDr. Michala Kryla. Absolvovala komplexní psychoterapeutický výcvik České společnosti pro analytickou psychologiia dvouletý výcvik Terapie partnerského vztahu. Od roku 2012 působí Dominika Čechová v privátní psychoterapeutické praxi Counseling.cz, zaměřené na nepsychiatrickou klientelu. Je aktivní členkou Výboru České asociace pro psychoterapii a mentorkou pro skupinu začínajících psychoterapeutů v Terapeutickém přístavu.

V podcastu vycházíme částečně z publikace „Jak selhat jako terapeut“ psychologů Schwartze a Flowerse. Autoři v knize shromáždili úctyhodný seznam pochybení v psychoterapeutickém vztahu, hojně podpořený daty z výzkumů. V rozhovoru s Domonikou Čechovou zároveň čerpáme ze zkušeností s chybami psychoterapeutů, které v psychoterapeutickém procesu pocítili jak diváci cyklu Život za zdí, tak i my sami. Cílem podcastu je upozornit na malá i velká pochybení psychoterapeutů, která nás mohou jak znejistit, tak i zranit nebo poškodit. Pokud budeme znát ty nejdůležitější, můžeme vstoupit do terapie s větší jistotou a kompetencí.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.  

V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů.

Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hosty podcastu jsou Jakub Dutka a Dominika Raulímová. Oba hosty spojuje sociální práce a pomoc lidem bez domova.

Jakub Dutka vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu zdravotně sociální Ostravské Univerzity, a to obor sociální práce se zdravotnickým profilem. Absolvoval pětiletý komplexní výcvik v Gestalt psychoterapiia dvouletý postgraduální psychoterapeutický výcvik Gestalt plus. Jakub Dutka má zkušenosti v oblastech sociálního vyloučení a chudoby, sociálních služeb a souvisejících právních norem nebo s problematikou sociálního bydlení u nás i v zahraničí. Pracoval jako sociální pracovník v terénu, nízkoprahových centrech i azylových domech. Od roku 2021 působí jako hlavní metodik ve spolku Naděje.

Dominika Raulímová vystudoval sociální práci na Vyšší odborné škole v Pardubicích. Absolvovala praxi v mnoha neziskových organizacích a především řadu vzdělávacích kurzů. Počínaje těmi, zaměřenými na nízkoprahové sociální služby, první pomoc a prevenci úrazů pro pracovníky sociální služby, přes prevenci syndromu vyhoření, sociálně – právní ochranu dětí či skupinovou práci s dětmi a mládeží, až po kurz zacílený na poruchy rodičovských rolí v praxi sociální práce nebo problematiky bydlení a sociálního bydlení v kontextu České republiky. Od roku 2021 působí v liberecké obecně prospěšné společnosti Návrat, kde vede tým azylového domu pro muže Speramus.

Zhruba 60 % lidí bez domova trpí některým z duševních onemocnění. Nejčastěji se jedná o deprese, schizofrenii a demenci, ale také poruchy způsobené užíváním alkoholu. Lidé s duševním onemocněním, kteří nemají dostatečnou oporu u svých blízkých a ocitnou se v zátěžové či kritické situaci, snáze propadávají sítem sociální pomoci a dostávají se tak přímo na ulici. V podcastu je proto řeč nejen o problematice bezdomovectví u nás, ale také o tom, jak postupovat v situacích, kdy jsme ztrátou domova bezprostředně ohroženi.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr, soudní znalec a vysokoškolský pedagog Marek Páv, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Atestoval z psychiatrie a sexuologie. Absolvoval čtyřletý akreditovaný výcvik v dynamické komunitně orientované psychoterapii, dále v hypnoterapii a také kurz hodnocení rizika násilného jednání v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Působí jako náměstek pro lékařskou péči a primář Oddělení zvýšené psychiatrické péče v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Spolupracuje s ministerstvy zdravotnictví a spravedlnosti jako konzultant v oblasti ochranné léčby a rozvoje systému péče.

V Psychiatrické nemocnici Bohnice bylo koncem minulého roku otevřeno zcela nové oddělení zvýšené psychiatrické péče, které jsme ještě před rozhovorem navštívili. Fotografie z oddělení najdete na našem facebookovém profilu: https://www.facebook.com/zivotzazdi/. Pacienti jsou zde z povahy zdravotního stavu nezřídka hospitalizováni nedobrovolně. A právě tato forma hospitalizace je silně stigmatizovaná a mytizovaná, ačkoliv nejde jen doménou psychiatrie. Pravdou je, že kvalita poskytované zvýšené psychiatrické péče je bohužel i na území hlavního města rozdílná, podobně jako v rámci celé republiky.   

S naším hostem se v podcastu věnujeme jak fenoménu oslabené sebekontroly, tak i deeskalaci konfliktních situací, mezi než patří již samotná nedobrovolná hospitalizace. Z rozhovoru vyplývá, že kurty, chvaty či pobyt v izolační místnosti jsou instrumenty, kterých smí být využíváno pouze v přísně indikovaných případech. V žádném případě nesmí nahrazovat „trestání pacientů za nevhodné chování“ nebo nedostatek zdravotnického personálu. Jisté je, že zvýšená psychiatrická péče se stane integrální částí intenzivní medicíny ve chvíli, kdy budeme mít napříč republikou dostatek kvalifikovaného personálu v lůžkových psychiatrických zařízeních. A také tehdy, kdy nás budou ve stavech oslabené sebekontroly vnímat i složky integrovaného záchranného systému především jako lidské bytosti, které potřebují odbornou pomoc.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psycholožka a psychoterapeutka Radka Víchová, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala výcvik v psychodynamicky a hlubinně orientované psychoterapii SUR, ale také výcviky v biosyntetické psychoterapii, metodě sandplaying, mindfulness, arteterapii a krizové intervenci. Jako terapeutka spolupracuje Radka Víchová se Sociální klinikou a Fakultní Thomayerovou nemocnicí, kde dlouhodobě vede individuální i skupinové supervize dobrovolníků. Je také členkou lektorského a metodického týmu organizace Nevypusť duši. Koordinuje a vede supervize v rámci psychologického centra Duhovka. Pátým rokem organizuje a vede pravidelné setkávání školních psychologů. A působí v privátním terapeutickém zařízení Spolu nahoru i dolů, kde se zaměřuje především na psychoterapii dětí a dospívajících, ale pracuje také s dospělými klienty.   

Z pozice rodičů je často těžké určit, jakou formu pomoci potřebuje jejich dítě, když ho „bolí duše.“ V podcastu se proto nejprve zabýváme tím, kdo může dítěti jako první podat v psychické tísni pomocnou ruku. Poté se zaměřujeme na nejčastější duševní strázně, které trápí dnešní děti a dospívající. A také na nejobvyklejší obavy i předsudky rodičů, kteří se svými dětmi vyhledávají psychoterapeuta. Hovoříme též o dostupnosti psychoterapie pro děti a dospívající, pocházející z rodin, které se nacházejí v sociální tísni. Největší část podcastu věnujeme psychoterapii dětí mladšího školního věku a dospívajících, vedené právě Radkou Víchovou.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe, který v roce 1995 atestoval z psychiatrie a o tři roky později z dětské psychiatrie. V Londýně se naučil telefonické krizové intervenci. Absolvoval výcvik v dětské psychoanalytické psychoterapii. Je spoluzakladatelem Linky bezpečía autorem řady odborných textů a knih. Pomáhá též dětským obětem válečných konfliktů a působí ve své privátní psychiatrické a psychoterapeutické praxi v Praze.  

V podcastu hovoříme o tom, že počet dětí a dospívajících s diagnózami „poruchy chování a přizpůsobení, ADHD, bipolární poruchy a hraniční poruchy osobnosti“ nebyl nikdy tak vysoký, jako v posledních letech. A že většina z těchto dětských pacientů ve skutečnosti trpí symptomy vývojového traumatu a posttraumatické stresové poruchy. Psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe v rozhovoru podrobně rozebírá vznik a projevy vývojového traumatu, stejně jako se věnuje základům jeho psychoterapeutické léčby.   

Ve své nové knize Vývojová a vztahová terapie dětíPeter Pöthe píše: „Psychický stav dětské populace vyžaduje neustálou společenskou a samozřejmě i odbornou reflexi. Podobná reflexe by však neměla skončit závěrem, že dnešní děti jsou nemocnější než předešlé generace, protože mají více diagnóz. Na druhou stranu je možné, že dnešní děti a dospívající jsou v porovnání s generacemi prarodičů a praprarodičů skutečně méně psychicky odolné.“ A dodává: „Tváří v tvář novým lokálním a globálním hrozbám, o jejichž reálnosti se poslední dobou denně přesvědčujeme, to nevěstí nic dobrého ani pro ně, ani pro společnost. I proto o nich potřebujeme více přemýšlet, lépe se vciťovat, dávat prostor jejich názorům a naplňování potřeby bezpečí. Musíme také pamatovat na jejich potřebu růstu a autonomie.“

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jiří Růžička, který studoval psychologii v Praze a Birminghamu. Atestoval z klinické psychologie. Absolvoval výcvik SUR, psychoanalytický, rogeriánský a psychedelický výcvik i mezinárodní výcvik v supervizi. V psychoterapeutickém výcviku strávil přes čtyři tisíce hodin. S docentem Jaroslavem Skálou založil v roce 1991 Psychoterapeutickou a psychosmatickou kliniku ESET a později i Pražskou vysokou školu psychosociálních studií. Zavedl u nás balintovské skupiny a spolu s docentem Oldřichem Čálkem položil základy komunitní a skupinové daseinsanalytické psychoterapii.   

V podcastu je primárně řeč o psychoterapii. Přesněji o vybraných zkušenostech našeho hosta, plynoucích z tisíců výcvikových hodin, strávených v různých psychoterapeutických školách. Podle docenta Jiřího Růžičky je zřejmé, že jakoukoliv nemoc nemůžeme nahlížet výhradně v medicínských kategoriích, nýbrž vždy také v kategoriích sociálních, vztahových, rodinných, kulturních, jež – oproštěny od redukcí – jsou zároveň kategoriemi existenciálními. Být nemocný tak znamená nemoci svobodně žít svůj život v možnostech, které byly otevřeny, a nemoc je uzavírá.Docent Jiří Růžička přitom zdůrazňuje, že psychoterapie je příliš cenná na to, aby se zaměřovala pouze na psychopatologii.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jan Roubal, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou atestacích z psychiatrie absolvoval doktorský studijní program v lékařské psychologii a psychopatologii a habilitoval v oboru klinická psychologie. Základní psychoterapeutický výcvik absolvoval v gestalt terapii, věnuje se také integraci v psychoterapii. S profesorem Zbyňkem Vybíralem editoval přehledovou knihu Současná psychoterapie, a editoval také dvě zahraniční knihy o psychopatologii a výzkumu v gestalt terapii. V současnosti mu v Nakladatelství Portál vyšla kniha Nepřekážet naději s podtitulem Terapeutův průvodce depresivním polem. Jako psychoterapeut pracuje pětadvacet let a psychoterapii také vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně. 

Společně s Janem Roubalem se v podcastu zaměřujme na to, co se s námi děje při setkání s depresivním člověkem. Přítomnost depresivního člověka totiž v lidech obecně vyvolává dvě základní reakce: začnou sami pociťovat depresivní náladu, nebo depresivního člověka odmítají. Podle Jana Roubala to není jiné ani u psychoterapeutů. Pohyb v depresivním poli tak může být jak nebezpečný, tak i tvořivý a osvobozující. A to především tehdy, když se nesnažíme depresivního člověka zachraňovat, ale přistupujeme-li k němu s respektem, trpělivostí a bez snahy jeho depresivní prožívání vědomě měnit. 

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu jepsychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor, který absolvoval Lékařskou fakulty Masarykovy univerzity v Brně, výcvik v hlubinné psychoterapii SUR, čtyři roky individuální sebezkušenosti v gestalt terapii a kurs neverbálních technik. Řadu let podstupuje výcvik v psychoanalýze. V minulosti pracoval Tomáš Rektor na psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno, v psychiatrické léčebně Jihlava a Studentském zdravotním ústavu v Praze. Spolupracoval též s občanským sdružením Sananim, kde působil jako lékař v substitučních programech u závislých na opiátech. Paralelně s tím pracoval pro Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, kde jako psychiatr pomáhal lidem v uprchlických táborech. Od roku 2005 vede privátní zdravotnické zařízení Terapie.info, kde působí jako psychiatr a psychoterapeut.

V podcastu se nejprve věnujeme vlivu užívání psychofarmak na průběh psychoterapie. Následně se vydáváme na cestu psychoanalýzy, které dal vzniknout ve Vídni koncem devatenáctého století neurolog Sigismund Šlomo Freud (1856 – 1939). Nejprve je řeč o přechodu od hypnózy k volným asociacím. A pokračujeme popisem základních pilířů psychoanalytické psychoterapie, která se v různých podobách používá dodnes. Freudovou psychoanalýzou bylo inspirováno mnoho pozdějších psychologických a psychoterapeutických směrů, ať už na Freuda přímo navazovaly nebo se vůči jeho práci naopak vymezovaly.

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je Petr Kouba, který působí jako vědecký pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dále pokračoval v doktorském studiu. Během něj absolvoval studijní pobyty na univerzitách v Zürichu, Pittsburghu a Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American University v Praze. Deset let vyučoval v Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Margins of Phenomenology a Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie, která vyšla také v němčině a angličtině. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří filozofická reflexe psychopatologie, fenomenologie a filosofie osvícenství.

Když Petr Kouba pracoval na své monografii Fenomén duševní poruchy, postrádal osobní zkušenost s projevy i současnou léčbou duševních onemocnění,  kterou nakonec získal na stáži v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Výrazně mu tehdy pomohla práce německého neurologa a psychiatra Kurta Goldsteina o pojetí nemoci jako katastrofické situace. Při bohnické stáži si Petr Kouba začal uvědomovat řadu otázek, přesahujících samotnou filozofii a dotýkajících se sociální dimenze duševních onemocnění. Také o nich je v podcastu řeč, podobně jako o změnách, vedoucích k postupnému vzdalování se od hippokratovské medicíny, s níž nemá dnešní medicína téměř nic společného.   

V podcastu Petr Kouba zdůrazňuje, že opuštěnou hippokratovskou tradici zčásti zachránil ve 20. století neurolog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, který své kolegy šokoval akcentem na naslouchání lidem s duševním onemocněním, aby mohla být nemoc skutečně pochopena a léčena. V duchu odkazu antických lékařů začal Freud klást v léčebném procesu znovu důraz na kvalitu vztahu mezi pacientem a lékařem, resp. psychoterapeutem.   

V závěru podcastu se Petr Kouba opět vrací k práci psychiatra Kurta Goldsteina, který chápe nemoci, včetně duševních, jako již zmiňované katastrofické situace, kterým se člověk snaží za každou cenu vyhnout nebo z nich utéct. Ve stavu jen těžko slučitelném s běžným životem totiž nelze setrvávat dlouho. Podle Goldsteina není cílem katastrofické situace zcela vymýtit, ale hledat způsob, jak s nimi žít, aby se pro nás bytí stalo přinejmenším snesitelným. Zůstat ovšem jen v bezpečném prostředí by znamenalo nejen slovy Goldsteina zřeknutí se svobody. Cestu k ní lze nalézt různými způsoby, například s pomocí psychoterapie.

---

Odkazy:

Monografie Fenomén duševní poruchy - Petr Kouba  
Dějiny šílenství - Michel Foucault
Hippokrates - Vybrané spisy I.   
Hippokrates - Vybrané spisy II.
Životopis psychiatra a neurologa Kurta Goldsteina

Partneři:

ViatrisNakladatelství
Portál
MSCS PROJECT
KSM PORT

Hostem podcastu je Filip Jaroš, odborný asistent na Katedře filozofie a společenských věd Univerzity Hradec Králové. Absolvoval doktorské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho hlavní odborné zájmy patří vztah mezi člověkem a zvířetem, biosemiotika, filosofická antropologie a filozofie biologie. V letech 2017 až 2018 absolvoval postdoktorský výzkumný pobyt na University of Tartu.  

V podcastu budeme s Filipem Jarošem hovořit o evoluční psychiatrii, vykládající duševní onemocnění na základě některé ze současných evolučních teorií.  Většího rozšíření se termín evoluční psychiatrie dočkal teprve v průběhu  90. let minulého století. Oproti tomu vznik oboru časově zapadá do obecného rámce „darwinizace“ lékařských a humanitních věd v poslední čtvrtině 20. století. Přední reprezentanti evoluční psychiatrie mají ambicí přinést do psychiatrie nové paradigma a začlenit obor do mainstreamu současné biologické vědy. A to i navzdory tomu, že výsledkem jejich práce jsou teoretické koncepty bez přímého využití v klinické praxi.

---

ViatrisNakladatelství
Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je odborný redaktor Nakladatelství Portála psychoterapeut Ondřej Fafejta, který vystudoval učitelství angličtiny na Univerzitě v Pardubicích a také jednooborovou psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Vzdělání si rozšířil na Pražské psychoterapeutické fakultě. Absolvoval pětiletý psychoterapeutický hlubině-dynamický výcvik SUR. Ondřej Fafejta je též spoluzakladatelem a členem rady Institutu pro vysokou citlivost. V roce 2020 nastoupil do Institutu sociálního zdraví při Univerzitě Palackého v Olomoucido doktorského studia, v jehož rámci zkoumá právě vysokou citlivost. Věnuje se též Sokratovským rozhovorům.

Vysoce citlivých lidí je v populaci zhruba 15 – 20 %. Hypersenzitivita značí především to, že někdo vnímá víc podnětů než druzí a navíc intenzivněji. Nevypovídá to nic o tom, zda je někdo silný, nebo slabý, introvert, nebo extravert, jaké další vlohy ještě má nebo jak inteligentní je, i když mezi vysokou inteligencí a vysokou citlivostí existují zřejmé souvislosti. S Ondřejem Fafejtou budeme hovořit o tom, že jsou různé typy citlivosti a vysoce citlivých lidí, včetně toho, jak důležité je, jakým způsobem člověk s vysokou citlivostí zachází.

Tematické publikace:

Přecitlivělost není slabost, Ilse Sand, Portál, 2016
Vysoce citliví lidé mezi námi, Rolf Sellin, Portál, 2021
Vysoce citliví lidé a vztahy, Fontána, Elaine N. Aron, 2022
Vysoce citlivé děti, Elaine N. Aron, Fontána, 2021

---

ViatrisNakladatelství
Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je sportovní psycholog Václav Petráš, který vystudoval psychologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Spolupracuje s hokejovým klubem Oceláři Třinec, který dlouhodobě patří mezi domácí ligovou špičku. S hokejovým světem je Václav Petráš spojen i prostřednictvím různých projektů a seminářů pro trenéry. Zajišťuje také mentální přípravu mládežnických reprezentantů. Jeho profesní život je provázán také s atlety nebo hráči a trenéry hokejbalu, squashe, softballu a dalších sportů. Je autorem publikace Psychologie vítězstvía podcastu Psychologie výkonu v praxi, jehož hosty jsou profesionální sportovci.

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá snížit riziko vzniku a rozvoje deprese i dalších duševních onemocnění, podobně jako se podílí na výrazném zmírnění projevů úzkostných stavů. Společně s naším hostem proto nahlédneme do světa motivace, vůle a koncentrace vrcholových sportovců. U nich budeme hledat inspiraci pro začátek sportování, pokud za sebou máme zkušenost s některým z duševních onemocnění a chceme si zlepšit kvalitu svého života. Vedle psychofarmak a psychoterapie totiž hraje v procesu zotavení významnou roli změna životního stylu, kam sport neodmyslitelně patří. Začátek sportování může být těžší, ale i přínosnější v tom, že nás učí vystoupit z komfortní zóny. V rozhovoru s Václavem Petrášem se také dozvíte, že i vrcholoví sportovci mohou trpět úzkostmi a řadou obav. Progresivnější z nich své psychické strázně začínají konečně řešit s pomocí psychologů a psychoterapeutů. V závěru bude řeč o tom, co je podle Václava Peráše pro skutečnou změnu životního stylu nejdůležitější. Podcast je určen také rodičům dětí, kteří se pravidelně věnují sportu, ale i těm, které svět vrcholového sportu zajímá.

ViatrisNakladatelství
Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hosty podcastu jsou Slavomíra Pukanová a Kamil Rain. Oba hosty spojuje působení v destigmatizační Iniciativě Na rovinu.

Slavomíra Pukanová studovala na Fakultě humanitních věd Univezity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Od roku 2018 pracuje v Národním ústavu duševního zdraví, a to ve výzkumném programu Veřejné duševní zdraví, jako koordinátorka aktivit projektu Destigmatizace (Iniciativa Na rovinu) a vedoucí pracovní skupiny Prevence a výzkum stigmatu. Tématu boje proti stigmatu duševních onemocnění a osvětě v oblasti duševního zdraví se Slavomíra Pukanová věnuje od roku 2010, kdy začala působit v neziskové organizaci Fokus Praha. Pracovní zkušenosti má i z oblasti vzdělávání a marketingu v komerční sféře. V současné době je také členkou Správní rady Fokusu Praha.

Kamil Rain je peer terapeut, sociální pracovník, lektor Zotavení a Sebepéče, regionální specialista destigmatizační Iniciativy Na rovinu v Praze. Pracoval v prvním peer klubu nás, který vznikl v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Ve spolupráci s lékaři, terapeuty a ergoterapeuty vedl v Bohnicích řadu aktivit pro klienty, ať již se jednalo o besedy, vernisáže a workshopy, nebo každodenní peer terapii. Je členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republikypro zakotvení pozice peer konzultanta v naší legislativě. Kamil Rain je člověkem se zkušeností s těžkými formami duševního onemocnění, který hledá a nachází efektivní způsoby, jak žít běžný život.

V úvodu podcastu se dozvíte více o projevech a zvládání jednoho z psychotických onemocnění, s nímž má peer terapeut Kamil Rain osobní zkušenost. Nahlédneme také do práce peer konzultantů, včetně míst, na nichž peeři nejčastěji pomáhají druhým. Otevřeme i téma používání pojmů jako zotavení, úzdrava, léčba nebo doléčení. Jádrem rozhovoru je ovšem identifikace příčin, vedoucích ke stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, včetně dopadů stigmatizace na kvalitu běžného života. V podcastu se dotkneme také problematiky předčasných úmrtí u lidí s duševním onemocněním, která nejsou důsledkem sebevražedného jednání. A závěrem budeme hledat odpověď na otázku, komu a zda vůbec přiznat zkušenost s duševním onemocněním.

Viatris Nakladatelství
Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je psychiatr a vědecký pracovník Pavel Mohr, který absolvoval 3. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení fakulty nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), které bylo v roce 2015 transformováno na Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). V NUDZu působí ve funkci primáře kliniky, náměstka pro klinický výzkum a vedoucího výzkumného programu. V letech 1995 až 1998 pracoval jako vědecký pracovník v Oddělení klinického výzkumu v Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research v USA. Vedle klinické práce se Pavel Mohr věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu, je profesorem psychiatrie na 3. Lékařské fakultě UK v Praze, přičemž působí i na Fakultě zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci. Oblastí jeho odborného zájmu je psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch. V letech 2009 až 2011 byl předsedou České neuropsychofarmakologické společnosti. Předsedá mezioborové společnosti Czech Brain Council a Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

V podcastu se nejprve seznámíte se základy specializačního vzdělávání v oboru psychiatrie. Z něj vyplývá často opomíjený fakt, že psychiatr je také lékařem, který po ukončení studia medicíny absolvuje povinnou praxi v anesteziologii a resuscitaci, vnitřním lékařství, neurologii a chirurgii. Dozvíte se, jak a zda vůbec by měl nejen ambulantní psychiatr pečovat v rámci dobré praxe o tělesné zdraví svých pacientů, včetně rozsahu zmíněné péče. V podcastu budeme dále hovořit o stigmatizaci psychiatrie, psychiatrických pacientů a sebestigmatizaci, která je podle profesora Pavla Mohra kognitivním omylem, s nímž je třeba pracovat. Další aspekty dobré praxe zmíníme na příkladu nově zrekonstruovaných nebo vybudovaných psychiatrických klinik a oddělení v Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. S Pavlem Mohrem se podíváme blíže také na kontrolu péče poskytované v lůžkových psychiatrických zařízeních, včetně odpovědnosti lékařů za chybné diagnostické závěry, ale také toho, jak se může pacient bránit, pokud je poskytovanou péčí poškozen nebo je s ní nespokojen. Otevřeme i téma simulace, disimulace, agravace (zveličování) obtíží a manipulace ze strany některých pacientů, včetně vědomých i nevědomých zisků, plynoucích z takového jednání. V závěru zmíníme i psychoterapeutické minimum pro psychiatry a zda je pro praxi dostačující.

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut a supervizor Jiří Drahota, který vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově. Absolvoval psychoterapeutický výcvik SUR, psychoanalytickou individuální psychoterapii u Lucie Lucké a body terapeutickou psychoterapii u Eli Widenfielda. Pracoval v laboratoři Československé akademie věd (ČSAV), přesněji v Oddělení Adaptace člověka na stres, a také v Psychiatrické klinice v Dolních Počernicích. Později Jiří Drahota působil ve Fokusu Praha. Od roku 1995 pracuje ve stacionáři pro děti s kombinovaným postižením v Integračním centru Zahrada. Provozuje také svou privátní psychoterapeutickou a lektorskou praxi. Před pěti lety se stal Jiří Drahota předsedou České asociace pro psychoterapii (ČAP), která prosazuje rozvoj, rozšiřování a veřejné uznání psychoterapie jako samostatné, na rezortech nezávislé profese.

V rámci podcastu se blíže seznámíte s hlavními kritérii, která by měl splňovat psychoterapeut pro výkon své profese. Dozvíte se, kým je supervizor nebo mentor, a kdo může podle současné legislativy provozovat „terapii“. Podstatnou část rozhovoru s Jiřím Drahotou věnujeme momentům, kdy je klient v terapii či terapií poškozen, nebo se tak cítí, a jaké kroky může následně podniknout na svou obranu. Případně jakou pomoc nabízí v takové situaci Česká asociace pro psychoterapii. S Jiřím Drahotou v podcastu také diskutujeme o důvodech, vedoucích k přetrvávajícímu nedostatku psychoterapeutických služeb hrazených z veřejných zdrojů. V závěru se zaměřujeme na příčiny slabé kontroly psychoterapeutické péče, poskytované nejen v soukromém sektoru.

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut, spisovatel, herec a hudebník Petr Knotek, známý pod přezdívkou Pjér la Šé’z. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a následně působil jako pedagog. Provozuje soukromou psychoterapeutickou praxi, přednáší a účinkuje společně s Jaroslavem Duškem ve známém představení Čtyři dohody, ale také v Malé vizitě. Hraje na basovou i španělskou kytaru, zpívá a skládá texty.

V rozhovoru s Pjérem la Šé’zem se zabýváme především tématem kreativity v psychoterapii, která je pro léčbu duše od určitého momentu zásadní, pokud chceme dosáhnout autentického a plnohodnotného života. Tedy nejen života bez „patologických symptomů“ a „negativních vzorců jednání“. Duše k nám často promlouvá prostřednictvím snů, které jsou pro Pjéra la Šé’ze cennou materií při psychoterapeutické práci. A právě se snovými obsahy souvisí i významný nástroj kreativity v psychoterapii, kterým je C. G. Jungem zavedená metoda aktivní imaginace, o níž v podcastu též hovoříme. Tvůrčím způsobem lze nakonec v terapii zacházet i s úzkostí, která tak nemusí být jen vnitřní bolestí, jíž je třeba primárně potlačit.

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je psychoterapeutka Pavla Koucká, která vystudovala biologii a psychologii na Univerzitě Karlově. Pracovala jako odborná redaktorka vědecké přílohy Lidových novin a také v Psychologii dnes, kterou později vedla. Má také zkušenost z linky důvěry. Od roku 2014 dosud nabízí ve své psychoterapeutické praxi klientům individuální a párové poradenství i psychoterapii, přičemž se zaměřuje zejména na oblasti sebepoznání, partnerství a výchovy dětí. Psychoterapeutka Pavla Koucká je autorkou knih Zdravý rozum ve výchově (2014), Uvolněné rodičovství (2017) a Odolné dítě (2021).

Podcastem s Pavlou Kouckou uzavíráme téma strázní dětí a dospívajících. Tentokrát na danou problematiku nahlédneme optikou rodičů, včetně těch, kteří trpí některou z úzkostných poruch. A to proto, abychom se v základech dozvěděli, jak dítě co možná nejméně zatížit projevy vlastní vnitřní bolesti. Řeč bude také o nejčastějších chybách přehnaně úzkostných nebo příliš výkonově zaměřených rodičů. Ale i o tom, jaké otázky si je dobré klást, když chceme být dost dobrými, a nikoliv dokonalými rodiči.

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je psycholog Pavel Říčan, který se řadu let specializuje na oblast psychologie osobnosti. V roce 1957 vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (dnešní Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy) a roku 1962 se na Univerzitě Karlově stal promovaným psychologem. V roce 1990 byl jmenován docentem pro obor klinické psychologie. Krátce poté zastával post předsedy Československé psychologické společnosti a také ředitele Psychologického ústavu Československé akademie věd. Pavel Říčan je autorem řady odborných i populárně naučných publikací jako například Dětská klinická psychologie, Psychologie osobnosti, Psychologie – příručka pro studenty, Psychologie náboženství nebo Cesta životem.

V podcastu je řeč především o závěrečné kapitole nejznámější Říčanovy knihy Cesta životem, tedy o stáří. V rozhovoru se Pavel Říčan dotýká témat jako ošklivost, duševní onemocnění, sexuální život, „umělé“ prodlužování života a jeho „dobrovolné“ ukončení, nebo smrt a obavy z ní, které jsou v souvislosti se stářím stále považovány za tabu. Mnohdy stejně, jako stáří samotné.

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je psychoterapeutka Eliška Hrbková, která vede Denní stacionář pro klienty s poruchou osobnosti v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Zároveň má i svou privátní psychoterapeutickou praxi, v níž se specializuje na terapii emočně nestabilní poruchy osobnosti. Při terapii poruch osobnosti Eliška Hrbková primárně využívá dialektické behaviorální terapie (DBT), která vede klienty k osvojení si souboru dovedností, určených ke zvládání emočních krizí. Směr učí následně člověka zacházet s vlastní emocionalitou tak, aby mu emoce nepřinášely utrpení, ale užitek. A v důsledku i možnost vytvářet takový život, který stojí za to žít.

Podcast je soustředěn na problematiku emočně nestabilní poruchy osobnosti, přesněji na její hraniční podtyp. Většina zatížená diagnózou poruchy osobnosti, čelí velmi silné stigmatizaci. Celospolečenský odsudek vychází především z hluboce zakořeněného přesvědčení, že člověk trpící s poruchou osobnosti je psychopatem, který s druhými manipuluje, využívá okolí pouze k dosažení vlastních cílů, nemá zábrany ani svědomí, je nevypočitatelný, a tudíž bývá i nebezpečný. A proto je dobré se takovému člověku raději vyhnout. Lidé s poruchami osobnosti bývají zároveň bez konkretizace obtíží považováni za neléčitelné. Velká část psychiatrů k nim bohužel stále tak i přistupuje. Realita je přitom jiná, a to se týká i emočně nestabilní, respektive hraniční poruchy osobnosti (HPO). O jejím rozvoji, projevech a terapii je v podcastu řeč především. Situace v léčbě klientů trpících (nejen) hraniční poruchou osobnosti se naštěstí díky vzdělání a nemalému úsilí některých terapeutů i lidí s HPO naštěstí mění v České republice k lepšímu.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu Hovory o duši je neonatoložka Magdalena Chvílová-Weberová, která je primářkou dětského oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod. Na JIP pro novorozence se stará o miminka s nízkou porodní hmotností a také o novorozence, kteří potřebují zvýšenou péči. Je spoluautorkou Velké české knihy o matce a dítěti či lékařské monografie Předčasně narozené děti. Za svou práci obdržela ocenění Purpurové srdce.

V podcastu se věnujeme faktorům ovlivňujícím těhotenství a porod, ale i důsledkům oslabené vazby matky na dítě po předčasném porodu. A nejen po něm, neboť i po porodu v „plánovaném termínu“ se u matky mohou rozvinout úzkosti či deprese. V části rozhovoru se zabýváme také problematikou péče o předčasně narozené děti, ale také o jejich rodiče. Hlavním tématem podcastu je ovšem cesta duše matky a jejího dítěte během těhotenství a po porodu, kterou od sebe můžeme jen těžko oddělit. Jde o cestu společnou a vedoucí daleko za hranice samotného porodu. Řeč bude také o roli druhé pečující osoby a nejrozšířenějších mýtech, spojených s porodem, poporodním bondingem a kojením.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu Hovory o duši je psychoterapeutka a vysokoškolská pedagožka Barbora Racková, která je lektorkou a členkou správní rady Institutu existenciální hagioterapie. Zároveň pracuje jako lektorka v oblastech krizové intervence, spirituality v pomáhajících profesích a v terapii pro pozůstalé. Barbora Racková působí také jako hagioterapeutka v Psychiatrické nemocnici Bohnicea v Poradně Vigvam pro pozůstalé děti i dospělé.  

V podcastu se dozvíte více o tom, jak nás může ovlivňovat úzkost ze smrti, čím je smrt sociální a psychická, a jaké jsou nejčastější obrany před úzkostí z naší konečnosti. Podstatná část rozhovoru je pak věnována hagioterapii, psychoterapeutickému přístupu rozvíjeném řadu let v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Nahlédnete tak do základů terapie, která se vyvinula z metod pastorační terapie a duchovního poradenství jako forma existenciální psychoterapie, která využívá projektivních technik práce s biblickými texty. V závěru podcastu je řeč i o tom, jak souvisí spiritualita s duševním zdravím a jakým způsobem o smrti přemýšlet, aby v nás nebudila jen úzkost, strach a obavy.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu Hovory o duši je psycholog a vysokoškolský pedagog Zbyněk Vybíral, který působí na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Po vědecké stránce se zabývá psychoterapií, slovní komunikací a kritickou psychologií. Vyučuje zejména v oblastech psychoterapie, kritické psychologie, základní i aplikované sociální psychologie a poradenské psychologie (se zaměřením na manželství a rodinu). Zbyněk Vybíral kromě toho kriticky vystupuje proti porušování etického kodexu psychology a psychoterapeuty. Je členem Society for Psychotherapy Research. 

V podcastu se dozvíte více o úspěšnosti psychoterapie, dále o profesionálních dovednostech dobrého psychoterapeuta a také o terapeutickém vztahu. Ten je považován za základní stavební kámen úspěšné léčby. Řeč je též o závislosti na tomto speciálním vztahu ze strany klienta i rizicích nezvládnutého přenosu ze strany terapeuta. Se Zbyňkem Vybíralem se v Hovorech o duši věnujeme také analýze čtyř základních, resp. nejrozšířenějších cílů v psychoterapii, ale i vhledu či náhledu a pochopení příčin našich obtíží, podobně jako malým pokladům, které můžeme společně s psychoterapeutem na cestě k sobě objevit.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu Hovory o duši je internista, psychiatr a psychoterapeut Jiří Šimek, který přednáší etiku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V počátcích své profesní kariéry se zabýval psychoterapií a psychosomatikou ve Výzkumném ústavu psychiatrickém. Náš host je také jedním ze zakladatelů a tréninkových terapeutů České společnosti pro analytickou psychologii a také člen výboru Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Úvodní část podcastu s docentem Jiřím Šimkem je věnovaná etice a morálce, stejně jako její krizi. A to včetně krize rolí, které jsou nám dány, ale i těch, které si v životě, více či méně dobrovolně, vybíráme. Dozvíte se také více o tom, na jakých pilířích stojí mravnost a jakým způsobem se vztahujeme k fenoménu tajemství. Jádrem rozhovoru je ovšem příběh lékařské etiky, která byla po staletí integrální součástí medicíny a samostatným oborem se stala až v době, kdy začalo docházet k dehumanizaci medicíny. S tím souvisí i nároky, které jsou kladeny na morální výbavu psychiatrů a psychoterapeutů. V závěru se podcastu je zmíněn i fenomén pravdivosti v terapeutickém vztahu a jeho význam v procesu úzdravy.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu Hovory o duši je psychoterapeut Jiří Vacek, který působí v privátní klinice zaměřené na léčbu závislostí NEO Centrum, ale má i svou vlastní terapeutickou praxi. Absolvoval řadu certifikovaných seminářů a výcviků, počínaje arteterapií, přes různé psychoterapeutické směry, až po výklad snů. Terapeut Jiří Vacek prošel také pětiletým sebezkušenostním výcvikem v daseinsanalyticky orientované skupině a je členem České daseinsanalytické společnosti.  

Náš host přináší do podcastu velmi vzácné téma vlastní zkušenosti se závislostí na návykových látkách, které dokázal v průběhu let přetransformovat do profesionální pomoci těm, kdo se potýkají se stejnými obtížemi, jako kdysi on sám. Podcast s Jiřím Vackem je tak ponejvíce inspirací k léčbě závislostního jednání a z ní vyplývající naděje na změnu života, včetně nalézání jeho skutečného smyslu. Opomenutá nezůstanou ani témata pravdivosti a svobody, která jsou klíčová pro úspěšnou léčbu závislostí.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu Hovory o duši je atestovaný klinický psycholog, psychoterapeut a supervizor Tomáš Holcner, který působí ve vlastní psychologické ambulanci. Absolvoval psychoterapeutický výcvik u České společnosti pro analytickou psychologii, dále certifikovaný supervizorský kurz v Rorschachově metodě, mezinárodní analytický výcvik u International Association of Analytical Psychology a také certifikovaný výcvik v metodě EMDR. V letech 2011 až 2018 vedl Krizové centrum RIAPS. Tomáš Holcner se věnuje tématům krizové intervence a léčby úzkostných stavů nejen ve své praxi, ale i v rámci přednáškové a lektorské činnosti.

V psychoterapii uplatňuje magistr Holcner také metodu EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing), která je u nás stále méně známá. Přitom se jedná o ověřenou a účinnou psychoterapeutickou metodu, určenou především k řešení nezpracovaných negativních či traumatických životních zkušeností a zážitků. O vzniku, průběhu a účincích EMDR budeme v podcastu hovořit především.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem speciálu Hovorů o duši je psychiatr, vysokoškolský pedagog, vědecký pracovník, popularizátor vědy a publicista Cyril Höschl, který vybudoval Národní ústav duševního zdraví v Klecanech (NUDZ). Nové moderní výzkumně a klinicky orientované centrum vzniklo 1. 1. 2015 transformací z Psychiatrického centra Praha. Obě instituce profesor Höschl dlouhodobě vedl. V devadesátých letech byl také děkanem 3. lékařské fakulty UK, kde stále přednáší. Profesor Höschl je i zakládajícím členem Učené společnosti ČR a České lékařské akademie, přičemž působí v mnoha dalších odborných organizacích, ale také v redakčních a edičních radách českých i zahraničních vědeckých periodik. V roce 2019 byl oceněn Univerzitou Karlovou za významné celoživotní dílo.

V podcastu bude nejprve řeč o personalizované medicíně. Následně se budeme zabývat „anatomií deprese“, která v různých podobách zasahuje asi pět procent populace. Řeč bude nejen o jejích klinických projevech, ale také o depresogenních vlivech a evolučním významu této afektivní poruchy. Dozvíte se více o smyslu vybraných preventivních opatření sebevražedného jednání a základech komunikace s lidmi, kteří mají sebevražedné úmysly. A diskutovat budeme také o genetických, vývojových, socioekonomických či geografických vlivech na vznik a rozvoj deprese, která přináší těžko popsatelnou vnitřní trýzeň a neléčená končí nezřídka fatálně.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Lukáš Králíček, který působí v privátní psychoterapeutické praxi. Absolvoval daseinsanalytický výcvik v komunitní a skupinové psychoterapii, akreditovaný pro zdravotnictví Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně a výcvik v daseinsanalytickém výkladu snů. Magistr Lukáš Králíček je také členem České daseinsanalytické společnosti.

Daseinsanalytická psychoterapie čerpá z odkazu filosofie Edmunda Husserla (1859-1938), Martina Heideggera (1889-1976) a Jana Patočky (1907-1977). Samotný počátek vzniku daseinsanalýzy můžeme hledat v potřebě duševně-duchovní proměny v období mezi dvěma světovými válkami. V oblasti psychiatrie se ve 20.letech objevilo hnutí, částečně vyvolané diskuzí kolem freudovské psychoanalýzy. Dosavadní čistě biologický a přírodovědecký přístup ve vědách o člověku (a psychoterapii zvlášť) byl shledán jako nedostatečný a omezující možnosti léčby.

Daseinsanalýza staví na zachování původních a přirozených lidských skutečností, zkušeností a hodnot. Podněcuje k obnově lidské svobody a odpovědnosti. V intencích požadavku fenomenologické filosofie návratu k věcem samým, nechává lidské věci tak, jak jsou, jak byly popsány a vyřčeny pacientem. Neredukuje je, nepoužívá žádných předem daných teoretických konstruktů, vychází z věci samé a z jejích souvislostí. 

Klíčem ke všem souvislostem a významovému porozumění je pacient sám. Člověk je tím, kdo rozumí bytí, světu i sobě, což je rozhodující myšlenka, kterou daseinsanalýza rozvíjí v psychoterapii.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychoterapeut, psychiatr a soudní znalec v oboru psychiatrie Juraj Rektor, který je primářem Psychosociálního centra Přerov. Absolvoval výcvik vedení Bálintovských skupin, ale také výcvik v individuální psychoanalýze a v Gestalt psychoterapii, nebo specializovaný kurz neverbálních technik a práce s tělem. Doktor Juraj Rektor je členem výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEPa zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru psychiatrie.

Základem každé psychoterapie je kvalitní vztah mezi terapeutem a klientem založený na důvěře a vzájemném respektu, ve kterém se klient cítí bezpečně. V podcastu je proto nejprve řeč o léčivých silách, které se v tomto bezpečném prostoru probouzejí, rozvíjejí a působí, bez ohledu na konkrétní terapeutický směr. Dozvíte se i více o tom, co se ukrývá za řadou úzkostných obtíží a zda se může terapeut sblížit s klientem, a jakou kvalitu obvykle mívá takový vztah. Hovořit budeme také o supervizi a jak vypadá psychoterapeutická výbava dnešních psychiatrů.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychoterapeutka a psychiatrička Michaela Novotná, která založila v roce 2006 ambulantní psychiatrické zařízení Therapia Viva. Je také členkou výboru Sekce ambulantní péče ČLS JEP a soudní znalkyní v oboru psychiatrie. Doktorka Novotná absolvovala výcvik v kognitivně behaviorální terapii, schematerapii a v rodinné terapii, přičemž v letech 1995 až 2001 působila s přestávkou na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK.

Za rok je u nás v ambulancích psychiatrů ošetřeno přes šest set tisíc pacientů. Nejvíce z nich přichází do kontaktu s ambulantním psychiatrem kvůli neurotickým, stresovým a somatoformním poruchám. V podcastu se dozvíte, jaká je jedna z optimálních podob ambulantní psychiatrické péče v konfrontaci s realitou. Právě ta je u nás nejvíce poznamenaná nedostatkem dětských psychiatrů a dalších specialistů, ale i velmi omezeným časem na pacienty, a mnohdy i nereflektováním negativních dopadů duševní poruchy na tělesné zdraví pacienta.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je praktický lékař a soudní znalec Bohumil Skála, který se podílí na vypracovávání doporučených postupů pro všeobecné lékaře. Je členem výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a působí jako lékař Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc. Bohumil Skála je též spoluautorem Metodických pokynů pro farmakoterapii bolesti, spoluautorem a hlavním recenzentem monografie Onkologie pro praktické lékaře a členem kolektivu autorů monografie Bolest.

V úvodu podcastu bude řeč o pilířích, na nichž stojí všeobecné praktické lékařství. Hlavním tématem rozhovoru je ovšem péče praktického lékaře o pacienty trpící některou z úzkostných poruch nebo depresí, včetně sekundární prevence. A dozvíte se také, na čem podle MUDr. Bohumila Skály závisí úspěšná léčba úzkostí nebo lehčích depresí v ordinaci praktického lékaře.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je profesor lékařské psychologie, klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček, který působí jako vědecký pracovník na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. Je též vysokoškolským pedagogem, předsedou Sekce klinické a lékařské psychologie Psychiatrické společnosti ČLS JEP a znalcem v oborech klinická psychologie, psychologie a pedagogika. Profesor Ptáček absolvoval výcvik v psychodynamické psychiatrii, ale také specializační kurz v EEG biofeedbacku a neurofyziologii nebo v klinické hypnóze.   

V rámci podcastu bude především řeč o vztahu mezi pacientem a lékařem, jehož kvalita se přímo odráží na průběhu a výsledku léčby. V rozhovoru se dozvíte více o tom, proč si lékaři obtížně říkají o psychologickou či psychiatrickou pomoc a také o důvodech, které vedou řadu zdravotníků ke stigmatizaci pacientů s psychickým onemocněním. Dotkneme se i tématu sekundárních zisků plynoucích z nemoci, ale mnohdy i dlouhé cesty k zotavení, kdy je třeba vystoupit z role oběti, přijmout zodpovědnost za své zdraví a naučit se brát diagnózu neosobně. Hovořit budeme také o principech skutečné destigmatizace lidí s duševním onemocněním a medicíně životního stylu. 

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psycholožka, psychoterapeutka a supervizorka Jana Vyskočilová, která má svou privátní psychoterapeutickou praxi. Magistra Vyskočilová absolvovala systematický výcvik v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a v supervizi v KBT, dále výcvik v hypnóze u profesora Stanislava Kratochvíla v Psychiatrické nemocnici Kroměříž, v technikách biofeedbacku a v dramaterapii. Je spoluautorkou publikací Úzkost a obavy, Sociální fobie, Agorafobie a panická porucha a Chronická únava, které vydalo Nakladatelství Portál.

V úvodu podcastu se na chvíli vydáme k historickým kořenům kognitivně behaviorální terapie, z nichž terapie první volby úzkostných poruch vychází. Následně si budete moci udělat podrobnější představu o samotném terapeutické procesu, a to na podkladě ilustrace léčby modelových úzkostných symptomů, které se manifestují především na tělesné úrovni: počínaje pocením a závratěmi, přes zrychlenou tepovou frekvenci („bušení srdce“) nebo úporné bolesti hlavy či břicha, až po pocit dechové nedostatečnosti. Řeč bude jak o práci s tělem, tak i s myšlenkami a emocemi. Ale také s naším vztahováním se k sobě samotným a okolnímu světu.

Cílem je poskytnout plastický obraz jedné z nejrozšířenějších terapeutických metod u nás, která je pozitivně orientovaná a zaměřená na rozvoj kladných životních hodnot, přičemž se průběžně obohacuje o funkční poznatky z jiných terapeutických směrů, včetně výsledků výzkumu lidské psychiky.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je klinický psycholog a atestovaný psychoterapeut Martin Saic, který působí jako vedoucí psycholog Denního sanatoria Horní Palata VFN a 1. LF UK, jednoho z nejstarších psychoterapeutických pracovišť u nás. Doktor Saic absolvoval mimo jiných terapeutický výcvik ve skupinové psychoanalytické psychoterapii a přednáší teorii psychoanalytické psychoterapie. Je autorem knihy Protipřenos v psychoanalýze.

V Hovorech o duši se nejprve dozvíte více o jednotlivých stádiích spánku, odkud k nám přicházejí sny. Možná pro Vás bude překvapením, že někteří vědci sny považují za pouhý výsledek rychlé aktivity určitých center v mozku těsně po našem probuzení, nebo jsou pro ně jen produktem čištění paměťových stop v mozku během spánku. Další se dokonce domnívají, že sny reálně neexistují, ačkoliv byl jejich kolegy prokázán opak. Řeč proto bude o tematických vědeckých výzkumech, včetně toho, na jehož konci je vytvoření jisté „základní typologie snů“. Diskuse se dotkne též problematiky manifestace úzkostí a deprese ve spánku, traumatických snů a samozřejmě i významu snů v různých historických etapách. V poslední třetině Hovorů o duši můžete nahlédnout do psychoterapeutické práce se snovými obsahy, včetně základů interpretace snů psychoanalytickou, gestalt a jungovskou analytickou psychoterapií.

Odkazy:

Denní sanatorium Horní Palata VFN a 1. LF UK
https://www.vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/denni-sanatorium-horni-palata/

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychoterapeutka Anna Reichová, která v současnosti působí v Centru psychologické a psychiatrické péče AdiCare. Zároveň je lektorkou mindfulness, ACT a Všímavé sebelaskavosti. Dříve pracovala v Národním ústavu duševního zdraví jako výzkumná pracovnice v oblasti wellbeing. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v systemické terapii a mnoho set hodin intenzivního tréninku mindfulness, vedeného zahraničními učiteli z řad buddhistických mnichů a licencovaných psychologů.

V úvodu bude řeč o kognitivně behaviorální terapii, která je často využívanou metodou psychoterapeutické léčby úzkostí u nás. Konkrétně půjde o její třetí vlnu, kam patří i v anglosaském světě rozšířený směr nazvaný ACT (Acceptance and Commitment Therapy), neboli terapie přijetí a odhodlání. A právě v rámci ACT využívá Mgr. Anna Reichová techniky mindfulness. Jde o soubor cvičení (meditací), které člověka učí zaměřovat pozornost na dění v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení či očekávání. Meditace se tak u nás stává léčebnou metodou, jejíž pozitivní vliv na průběh řady onemocnění je dnes již podepřen vědeckými studiemi. V závěru podcastu si můžete jedno z krátkých cvičení mindfulness vyzkoušet.

Odkazy:

Osobní stránky Mgr. Anny Reichové
https://psychoterapie.reichova.cz

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je klinická psycholožka a psychoterapeutka Kateřina Marklová, ředitelka Kliniky 1 NEO centra. Dříve pracovala v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice, a to především s pacienty trpícími závislostmi, ale působila také v soukromé klinické ambulanci. Absolvovala akreditovaný psychoterapeutický výcvik ve skupinové psychoterapii (INSTEP) a má bohatou zkušenost s psychoterapií poskytovanou jak dětem, tak i dospělým.

V podcastu bude nejprve řeč o tom, kým je klinický a registrovaný klinický psycholog. Navážeme pohledem na průběh komplexního psychologického vyšetření. Ústředním tématem rozhovoru je ovšem úvod do psychoterapie, kterou rozhodně nelze vnímat jen jako léčbu slovy. Úvod do světa psychoterapie je vhodný pro všechny, kdo pociťují psychickou nepohodu, s níž si sami nevědí rady, nebo se ocitli na některé z životních křižovatek a hledají pomoc či inspiraci na cestě k trvalejší změně.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychiatr Miloslav Kopeček, výzkumný i vývojový pracovník a vedoucí lékař Oddělení 3 v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Oddělení vedené doktorem Kopečkem je zaměřené na diferenciální diagnostiku a léčbu závažných duševních poruch, především psychotických a afektivních (poruch nálady). Miloslav Kopeček působí také jako odborný asistent na půdě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a je členem České neuropsychofarmakologické společnosti nebo Společnosti pro biologickou psychiatrii.

V rozhovoru budou nejprve vysvětleny pojmy jako velká psychiatrie a závažná duševní onemocnění. Hlavní důraz bude ovšem kladen na přiblížení biologických postupů léčby duševních poruch různých typů. Mezi ně patří především elektrokonvulzivní terapie (EKT či ECT) neboli „elektrošoky“, dále repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), spánková deprivace, stimulace nervus vagus a také neurochirurgické stereotatktické výkony, kterých je u nás ročně provedeno jen pár. V závěru podcastu se bude Miloslav Kopeček věnovat vysvětlení základů komunikace s pacienty trpícími duševními poruchami psychotického spektra.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je bioložka, vědkyně a vysokoškolská pedagožka Eva Kmoníčková, která vede Ústav farmakologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2004 působí též jako vědecká pracovnice Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky. Ve své vědecké práci se soustřeďuje na účinky přírodních látek, zvláště při léčbě rakoviny.

Rozhovor s docentkou Evou Kmoníčkovou volně navazuje na povídání o psychofarmakologii. Nejprve bude řeč o faktorech určujících reakci na léčivé přípravky, aby bylo zřejmé, nakolik je smysluplné zabývat se zkušenostmi druhých nejen s užíváním psychofarmak. Hlavním tématem podcastu jsou ovšem vitamíny a potravinové doplňky. Vitamín D, podobně jako omega-3 mastné kyseliny, patří mezi látky často doporučované lidem trpícím depresí a úzkostmi. Mohou skutečně prospět? A pokud ano, odkud je vhodné zmíněné látky čerpat?

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychiatr, vědec a pedagog Jiří Horáček. Jeho kmenovým pracovištěm je Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), kde zastává funkci náměstka pro vědu a výzkum. Profesor Horáček je zároveň místopředsedou České neuropsychofarmakologické společnosti. Jeho nejvýznamnější práce jsou věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologii schizofrenie a mechanismu účinku psychedelik. 

V Hovorech o duši bude nejprve řeč o nejrůznějších formách podávání psychofarmak. Poté se podíváme blíže na jejich cestu organismem, až po působení psychofarmak ve specifických centrech mozku. A dozvíte se více jak o účincích anxiolytik, tak i antidepresiv a antipsychotik, při léčbě nejrozšířenějších duševních onemocnění. V závěru se budeme krátce věnovat výzkumu psychedelik v léčbě deprese, který aktuálně probíhá na půdě NUDZu.

Partneři podcastu:

Viatris
Nakladatelství Portál
Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem Hovorů o duši je psychiatr a psychoterapeut Jakub Valenta z Kliniky ESET. Na klinice pracuje jak s pacienty Centra duševního zdraví, trpícími především onemocněními z okruhu psychóz, tak se zájemci o různé druhy psychoterapie. Profesně začínal Jakub Valenta jako psychiatr v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde působil na řadě oddělení, od příjmového akutního, přes psychoterapeutické, až po centrum krizové intervence.

V rozhovoru s doktorem Valentou se seznámíte s průběhem komplexního psychiatrického vyšetření, které je dodnes zatíženo mnoha obavami. Dozvíte se, jak je samotné vyšetření strukturováno, jaké otázky můžete očekávat a především proč je obvykle vyšetřující psychiatr pokládá. V závěru bude řeč také o tom, jak psychiatrickou zprávu číst, abychom porozuměli hodnotícím závěrům.

Partneři podcastu:

Viatris Nakladatelství Portál Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika