Podcasty HN

Ranní brífink Patrika Saláta: Konflikt na Blízkém východě pokračuje a cena ropy roste. Mohlo by se kvůli tomu vyplnit jedno velké přání amerického prezidenta Donalda Trumpa? Detaily přidáme už po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci.  To vše má na svědomí RED-S:  syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek pátého března, Česká národní banka bude jednat o finanční stabilitě, proběhne Summit dostupného bydlení a stavebního rozvoje, což není vtip, ale něco, co Česko opravdu potřebuje a Petr Pavel vystoupí na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, jejímž generálním partnerem je letos skupina CSG Michala Strnada. My budeme hovořit o těch nejlepších podnikatelích.

Desátý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá skoro až filmové parametry případu zkrachovalého e-shopu Mamut. Vznikla při něm škoda přes čtyři miliardy korun a ztratilo se zhruba sto tisíc iPhonů a ještě víc sluchátek Air Pod. Jakou roli v tom sehráli dodavatelé z T-Mobilu a skupiny J&T? A na koho policie ukazuje prstem?

Je až s podivem, jaký virální rozměr může získat jedna investiční analýza k vlivu umělé inteligence na ekonomiku a investory. Martin a David v novém vydání podcastu Money Penny vysvětlují, co přesně akciové i realitní investory děsí podstatně více než válka na Blízkém východě a jak relevantní předkládaný černý scénář vůbec je. Kdo se podívá na americký nemovitostní trh, pracovní trh nebo spotřebu, mohl by dojít skutečně k závěru, že scénář s důsledky připomínajícími finanční krizi může přijít. Jenže to by znamenalo podlehnout nepatřičně emocím a zapomenout na historická fakta. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Hostem ranního brífinku HN byl hlavní analytik Martin Ehl, se kterým jsme rozebrali, co skutečně stojí za útokem Spojených států na Írán. Podle něj nejde o jeden motiv, ale o kombinaci faktorů – od snahy Donalda Trumpa ukázat sílu až po přesvědčení, že si Washington může podobné zásahy dovolit bez větších následků. Írán naopak reaguje promyšleně: útoky rozšiřuje na další státy v regionu, aby konflikt prodražil a zatáhl do něj co nejvíc aktérů, čímž zvyšuje tlak na jeho ukončení. Ehl zároveň upozorňuje, že Spojené státy zatím nemají jasný plán, co bude následovat, a situace tak může připomínat chaos po invazi do Iráku. Pro Evropu z toho podle něj plynou nejen ekonomické dopady, ale i jasná bezpečnostní lekce – posílit vlastní obranu a snížit závislost na USA.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Andrej Babiš na čtyřech stranách rozepisuje návrhy, které podle něj zásadně posílí ekonomiku států EU. Kde má šanci ostatní země přesvědčit, s čím narazí a na na co úplně zapomněl? Vysvětlujeme taky, co sledovat v současné válce v Íránu. My Evropané tam máme jeden zásadní zájem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Mladá generace se do rodičovství nežene a Česko vymírá rychlostí, která překvapuje i demografy. Loni se na našem území narodilo nejméně dětí od momentu, kdy se začaly pořizovat statistiky, tedy od doby panování Marie Terezie. Do Generačního konfliktu jsme pozvali přední demografku Jiřinu Kocourkovou z Univerzity Karlovy, aby nám vysvětlila všechny rozměry populačního průšvihu. Je jich víc, než jsme čekali, a netýkají se jen toho, že brzy nebude mít kdo vydělávat na zasloužené důchody seniorů. Zabýváme se samozřejmě i možnostmi, jak problém, se kterým se potýká celý vyspělý svět, řešit. Návrhy se kterými Jiřina Kocourková přichází, jsou opravdu revoluční.

Investown je crowdfundingová platforma, která dokázala za několik let získat přes 130 tisíc investorů, kteří měsíčně zainvestují stovky milionů korun. Letos start-up také dosáhl milníku, když vyplatil na výnosech první miliardu korun. Firma láká na úvěry zajištěné nemovitostmi a aktuálně nabízí v průměru výnos přes devět procent ročně. Ředitel a spoluzakladatel Investownu Alan Pock v rozhovoru vysvětluje, jak přesně investice na platformě fungují nebo jakým procesem schvalování prochází úvěry developerům. V rozhovoru dojde i na otázky, jak platforma ošetřuje rizika a co plánuje do budoucna.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Od tohoto víkendu na zkouší prorazit v sousedním Polsku další český vlakový dopravce. Do Varšavy začíná jezdit i LeoExpress, už loni v září tam expandoval i RegioJet. Co tam české dopravce láká? A jak zjistí, jestli uspěli? Vysvětluje Peter Köhler, CEO LeoExpressu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dál namlouvat, že naši obranu zvládne zajistit profesionální armáda, ale realita je jinde. Bude potřeba obnovit vojenskou službu, ať už povinnou, nebo v nějaké jiné formě. To říká expert v dnešním Ranním brífinku. Podle něj ale půjde o úplně jinou vojnu než za socialismu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je čtvrtek 26. února. Dnes se podíváme na překvapivé projevy ministra zahraničí Petra Macinky z Motoristů v OSN. Chválí ho za ně asi vůbec poprvé i jeho kritici a mají proč.

Střevní mikrobiom je soubor bilionů mikroorganismů v trávicím traktu. Kvůli obrovskému vlivu na celé zdraví, imunitu, psychiku i chování je označován jako druhý mozek lidstva. Klíčové studie naznačují, že jeho zdraví souvisí s vegetariánskou nebo veganskou stravou. Proč? Důvodů je více, ale některé studie označují za stěžejní rozmanitost stravy. „Ukazují, že je klíčové, aby člověk měl třicet různých rostlinných potravin týdně, pak je jedno, jestli je vegetarián nebo jí třeba středomořskou stravu,“ vysvětluje v novém díle Longevity podcastu mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol Jakub Hurych. Ten detailně popisuje, jak na tělo působí veganská strava a jaké problémy při ní mohou nastat. Zároveň varuje před komerčním testováním mikrobiomu. „Stojí poměrně hodně peněz, ale má řadu překážek. Testuje se z jednoho malého vzorku, který toho příliš neřekne, a navíc vůbec nevíme, jak výsledky interpretovat. Nevíme, co je zdravý mikrobiom,“ dodává Hurych a popisuje, co s ním dělají antibiotika.

Mezi českými občany přibývá těch, kteří chtějí mít zálohu pro případ, že by se v Česku něco pokazilo. Je jedno, jestli má člověk obavy z Ruska, rozpadu demokracie, přibývajících regulací nebo že mu zdaní majetek, plán B je pojistkou proti všemu zmíněnému. David a Martin si proto do podcastu pozvali Jana Kohouta z kanálu Kryptoplebs, jenž vysvětluje, jak zařídit zahraniční účty, rezidenci, občanství nebo nemovitost. Také mluví o tom, proč Češi dělají při budování plánu B nebo koupi bytu v zahraničí tolik fatálních chyb. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Martina Ehla: Česko má dobrý průmysl, spoustu chytrých hlav, ale chybí mu systém, jak tohle přetavit v ekonomický úspěch a obecně v odolnost celé země a společnosti. Poradenská firma KPMG zpracovala velkou studii, jak by se tohle dalo během pěti let změnit, aby Česko bylo připraveno na větší krize v budoucnosti. “Máme příklady jako programy dostupné bydlení, které ukázaly, že se daří překonat tradiční resortismus,” říká spoluautor studie David Slánský. “Investice do obrany jsou investice do rozvoje republiky,” zdůrazňuje s tím, že stovky miliard jsou obrovská částka, jejíž utracení je potřeba dobře uřídit, aby to pomohlo infrastruktuře, českému průmyslu i výzkumu a vývoji.

Od listopadu loňského roku platí v Česku novelizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti, takzvaný NIS2. Některé firmy ale pořád neví, že i na ně se vztahuje povinná registrace a plnění bezpečnostních opatření. Experti na kybernetickou bezpečnost se sešli ve studiu HN, aby poradili firmám, jak v rámci nových předpisů postupovat, aby opatření nebyla jen zbytečnou investicí, ale pomáhala firmě fungovat a růst.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Co jste dělali 11. září? A co 24. února? Dějiny 21. století nemají tolik historických momentů, které si pamatujeme. 24. únor 2022 do dějin určitě patřit bude. Dneska si povíme, jak si ho Česko připomíná a kam si ho vlastně zasadit do kontextu vlastního vnímání historie. I svojí role v ní.

V Generačním konfliktu se po čase opět věnujeme výchově. Jak to udělat, aby z dětí nerostly sněhové vločky, které se ze všeho zhroutí? Je to jednoduché, stačí je vystavovat situacím, ve kterých si musí poradit samy a bez mobilu, říká novinářka Markéta Hronová, která se trendy ve výchově dlouhodobě zabývá. Jak se to dá udělat doma? Jak třeba ve škole? A jak najít správnou „hranici nepohody“? O tom všem a mnohém dalším se bavíme v aktuálním dílu podcastu Hospodářek Generační konflikt. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, tentokrát se týkají dětí a výchovy.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dvacet pět společností se loni rozhodlo investovat v Česku prostřednictvím státní agentury CzechInvest. Celkový objem přislíbených investic přesáhl 26 miliard. Už dávno ale neplatí, že příspěvek od státu znamená výstavbu velkých montoven, které pak často složitě hledají množství nekvalifikovaných pracovníků. Kam se podpora investic v Česku za poslední roky posunula, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Prokeš.

Kde se vzal nový ministr životního prostředí Igor Červený? Kdo to je? A proč si právě jeho Motoristé vybrali jako toho, kdo bude dělat „co na očích vidí“ Filipu Turkovi? Na to odpovídáme v politickém podcastu Hospodářek Podpásovka. A dopředu prozradíme, že minulost věčně vysmátého Igora Červeného je hodně pestrá. Figuruje v ní kromě diplomky v humanitním oboru, označovaném Motoristy za zbytečný, i práce pro sociální demokraty, což je u politika strany, která s oblibou vše levicové nálepkuje jako „neomarxismus“, pozoruhodné. Řešíme i to, jak teď bude vypadat práce ministerstva životního prostředí, kde chce Filip Turek se „svým ministrem“ Červeným přejmenovat Zelenou úsporám, aby nebyla tak provokativně zelená.Řeč bude i o nové hvězdě MAGA hnutí, českém ministru životního prostředí Petru Macinkovi. K čemu nám bude, že ho Donald Trump pochválil za hejt na Hillary Clintonovou? A pomůže to Andreji Babišovi do Bílého domu?A stranou jsme nemohli nechat produkci poslankyně ANO Heleny Válkové, která je ochotná obhajovat zachování imunity pro Andreje Babiše takovým způsobem, že si vysloužila trofej Podpásovka týdne. V tomto konkrétním případě jde o dokonalou podpásovku na právní vědomí Čechů.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zimní olympiáda v Itálii se chýlí ke svému konci. Sport nás ale jen tak neopustí. V létě přijde další velká akce - Mistrovství světa ve fotbale. Dneska se proto podíváme na globální sportovní ekonomiku. Dá se na ní z pohledu investora vydělat? A do čeho je možné v souvislosti se sportem investovat? Téma probereme po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Podstatou pevného zdraví je silná imunita, která dokáže odolávat patogenům zvenčí a poradí si i s vnitřními hrozbami organismu. Jejím základem je vyvážená strava s nízkým procentem ultrazpracovaných potravin, sport, odpočinek, otužování i psychika. Obranyschopnost těla dokáží zvýšit i některé prvky ve formě doplňků. Lidé se často spoléhají například na vitamín C, ten ale sám na budování dlouhodobé imunity nestačí. Jeho důležitá role přichází, když se objeví nemoc. „V tu chvíli spotřeba vitamínu C v těle extrémně roste a člověk to již není schopný ujíst,“ vysvětluje lékařka Kristina Pitrová, která své zkušenosti z ORL ambulance sdílí i na sociálních sítích. Pro dlouhodobou podporu imunity radí svým pacientům také zinek a selen. „Jsou to dva minerály hodně důležité pro imunitu. Jak pro to dlouhodobé budování, tak zinek umí akutně podpořit imunitní systém ve chvíli, kdy přichází nějaká nemoc,“ dodává Pitrová. Při prvních příznacích nemoci doporučuje také zázvor, který umí prohřát organismus. I on má určitá úskalí, o kterých lidé nevědí. Jaká to jsou? A jaké konkrétní kroky lékařka doporučuje při prvních příznacích přicházející nemoci? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Ranní brífink Petra Honzejka: Ministryně financí Alena Schillerová představila projekt elektronické evidence tržeb verze II. Má začít fungovat od příštího roku, má platit pro všechny včetně řemeslníků a dalších služeb a nebude nutné vydávat účtenku, vše má probíhat elektronicky. Co na to říkají živnostníci? Zeptáme se prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika převážně byznysových zprávách.

Nově narozených dětí je čím dál méně, zaskočení nejsou jen demografové v Česku, ale prakticky po celém vyspělém světě. Na českého investora může mít takový vývoj ve výsledku mnohem větší dopad než třeba umělá inteligence, byť té se dává větší pozornost. Jedním z důvodů je, že typický Čech investuje do cihly a ta je demografickými vlivy nejzranitelnější. David a Martin v podcastu Money Penny představují data a studie, které umí říct, na co se do budoucna připravit a s čím počítat. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Zájem o životní pojištění mezi Čechy roste. Ročně za něj zaplatí zhruba 60 miliard korun, zatímco ještě před deseti lety to bylo 45 miliard. „Mění se struktura životního pojištění. Dříve se lidé pojišťovali k vytváření rezerv, tedy se spořením. Rezervy tvořily tři čtvrtiny pojistného. Dnes se to přetočilo a více než polovina veškerého pojistného jde na rizika,“ říká Michal Korejs, ředitel produktu a úpisu rizika NN Životní pojišťovny. Lidé si uvědomili, že v případě smrti nebo invalidity se jen na státní příspěvky nemohou spoléhat.

Je platforma OnlyFans jen luxusnější forma pornografie? Co tam muži hledají a jak jim to poskytují „tvůrkyně“? Do Generačního konfliktu jsme pozvali dokumentaristku Barboru Chalupovou, která o fenoménu OnlyFans natočila film Virtuální přítelkyně. Ten ukazuje, jak složité je prorazit ve světě, kde funguje „transakční láska“. Kolik se dá na OnlyFans vydělat a za jak málo jsou některé ženy ochotné tento byznys provozovat? Jak bizarně jsou schopni chovat se ve virtuálním světě muži, kteří touží po lásce a uznání, které ve skutečném světě nedokážou získat? Je na novodobé variantě prostituce něco pozitivního? O tom všem v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, tentokrát týkající se nejstaršího řemesla. Řekli byste, že generace Z netuší, co to byl „hampejz“?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku.

To, co jste si mohli přečíst v médiích ohledně budoucnosti emisních povolenek do velké míry není pravda: jde o zásadní nepochopení. Co se tedy s povolenkami stane? A úplně zapadlo, že se Andrej Babiš s několika dalšími zeměmi postavil za zásadní urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Proč? Blíží se taky vícerychlostní Evropa, a to ve dvou ekonomicky zásadních oblastech. Přidá se Česko? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat Hybernie 9.3. Bruselský diktát & Insider & Nový svět. Lístky zde: https://www.datarun.cz/mashup

Ranní brífink Ondřeje Housky: Filip Turek, Petr Macinka, Richard Chlad nebo snad Pavel Tykač? Anebo někdo úplně jiný? Kdo je nejmocnější postavou strany Motoristé sobě, která se stala součástí vládní koalice a její představitelé dnes plní titulky médií, mimo jiné i ostrými spory s prezidentem Petrem Pavlem? A nehrozí Motoristům rozkol? O tom bude dnešní Ranní brífink.

Komu fandí většina Čechů ve sporu prezidenta Petra Pavla a Motoristů o jmenování/nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí? Po tomto týdnu je to dost jasné a Petr Macinka ze zjištění radost věru mít nebude. V podcastu Podpásovka rozebíráme výsledky průzkumu důvěryhodnosti politiků, ve kterém prezident suverénně zvítězil a na opačném konci pole se nachází hádejte kdo? Správně! Dozvíte se i něco o tom, co se děje uvnitř strany Motoristů, kteří z vývoje nejsou zrovna šťastní. Věnujeme se také boji o budoucnost veřejnoprávních médií. Jak to opravdu je s peticí televizních a rozhlasových zaměstnanců? A co bude reálně dělat ministr kultury Oto Klempíř, který původně média hájil a teď má za úkol je zestátnit a tedy oslabit? No a věnujeme se i sněmovnímu bizáru. SPD v zoufalství z poklesu preferencí začala řešit kočku v sušičce. O co šlo a co si od toho okamuristé slibují? S příběhem souvisí i Podpásovka týdne, kterou samozřejmě také vyhlásíme.

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která právě začíná. Loni na ní nadzvedl celou Evropu americký viceprezident J.D. Vance, který kritizoval Evropu za údajně nedemokratické praktiky a údajné omezování svobody slova. Co čekat letos a jakou roli bude hrát Česko , o tom si popovídáme s naším hlavním analytikem Martinem Ehlem, který je na místě. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika byznysových zprávách.

Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více. „Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová. V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Devátý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá vazby tuzemských byznysmenů na Motoristy sobě. Sympatie miliardářů, miliony od úspěšných podnikatelů starého i nového střihu a dokonce jsou tam i tací, kteří se navlékli do dresu vládní strany. Řešíme jejich motivaci i finanční propojky k Borisi Šťastnému, předsedovi parlamentního klubu a reálnému držiteli otěží Motoristů. Zavolali jsme i Richardu Chladovi, duchovnímu otci strany, který popisuje, že Motoristé vrací do politiky zpátky pracovní atmosféru, a který věří, že se teď otevřou komunikační kanály mezi vládou a byznysmeny. Motoristé tu podle Chlada budou ještě dlouho. "Je to projekt ODS v roce 2000, Motoristé si ještě sáhnou na mnohem lepší volební výsledek, taková strana tu chyběla."
Upozornění: V podcastu došlo ze strany moderátorů k záměně firem, které Adam Paclt (spolu)vlastní. Místo chybně uvedené společnosti Applifting mělo být správně Appsec.

Už potřetí se Martin a David v podcastu MoneyPenny vrací k tomu, jak mít připravený plán B. S nejistotou ve světě i politickým vývojem v Česku a v blízkých zemích se k myšlence obrací stále více lidí. V podcastu proto řeší, jak mít robustní portfolio, jak se řeší cizí rezidentura, zahraniční účty nebo jak si přichystat možnost, kdy by člověk mohl začít zcela žít mimo současný finanční systém. Ač může téma znít apokalypticky, opak je pravdou. Lidé pracující na plánu B totiž často dojdou k tomu, že nejlepší součástí tohoto plánu je snažit se, aby na něj nikdy nemuselo dojít. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Jana T. Beránka: Když se u vrcholového manažera státní firmy najde doma odložených 80 milionů korun, vysvětlovat to dědictvím nebo rodinným chovem nutrií není zrovna nejpřesvědčivější. I proto má Správa železnic od začátku února šéfa nového, tedy Tomáše Tótha. Ten teď vysvětluje, s čím se musí železnice pod jeho vedením potýkat, na čem bude šetřit a jak chce snížit třeba ceny ve výběrových řízeních. Ale přiznává i to, že zmíněná kauza jeho předchůdce Jiřího Svobody důvěru v železnici u politiků poškodila.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Průmyslové svazy, technologické firmy a výzkumné organizace ze střední a východní Evropy se poprvé spojují, aby společně ovlivňovaly evropská pravidla pro umělou inteligenci. Nově zřizují pozici regionálního ambasadora, který má v Bruselu hájit zájmy firem, tlačit na méně byrokracie a podporu inovací i velkých infrastrukturních projektů, jako jsou AI Factory nebo gigafactory. Do role nastupuje bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, který má koordinovat společný postup zemí CEE vůči Evropské komisi i europoslancům.

Máme záznam z jednání, které vyčísluje, o kolik peněz Česko přijde, pokud Motoristé na ministerstvu životního prostředí prosadí své nápady. Konečný účet by přitom byl daleko vyšší. A navíc by ohrozil energetickou bezpečnost Česka. Vysvětlujeme taky, kdo u nás šíří lži o větrných elektrárnách –„ezoblázni“ placení ze zahraničí. Ale jsou tu i dobré zprávy: za dopravu a bydlení dost možná zaplatíme míň a Ukrajina je na tom mnohem líp než tvrdí Putin nebo Trump. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Když někdo z mladších lidí použije výraz boomer, je to zpravidla míněno jako urážka. Dobře je to vidět na známé hlášce generace Z: „O. K., boomer!“ Na pomezí despektu a otevřeného pohrdání, tak mladí lidé vyjadřují přesvědčení, že starší už o jejich světě nic nevědí, definitivně jim ujel vlak a ještě by je chtěli poučovat. Jenže není boomer jako boomer. Pozvali jsme Miloše Pokorného, zpěváka, herce, moderátora, podcastera, polovičku dua Těžkej Pokondr, ročník 1964. Má skvělou teorii, že existují dva druhy boomerů. Boomeři minus, tedy ti, kteří to už jaksi zabalili a stali se z nich „starci, kteří křičí na mraky“. A pak boomeři plus, mezi které se počítá sám. Jak se dají definovat? Co je pro ně nejdůležitější? A nedalo by se něco z toho náhodou přenést i na mladé? O tom všem v aktuální dílu podcastu Generační konflikt. A samozřejmě generační slovníčky. Jak si boomer plus povede při luštění výrazů generace Z?

Ranní brífink Patrika Saláta: Je stavební trh v Česku přepálený a může za velký růst cen nemovitostí? A změní na tom něco další novela stavebního zákona? To probereme už za chvíli po krátkém přehledu agenturních zpráv.

V politickém podcastu Hospodářek Podpásovka se podíváme do sněmovny, kde se odehrálo první letošní peklo zvané jednání o nedůvěře vládě. Rozebereme vývoj kolem Filipa Turka, který si po tomto týdnu může být jistý, že nebude ministrem vůbec ničeho. A podíváme se na Martina Kubu, který představil své hnutí naše Česko. Jakpak si asi povede a může být za čtyři roky premiérem, jak tom sní? No a samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne, která bude spojená s drobnou pychoanalýzou šéfa Motoristů Petra Macinky, což je odpověď na jeho pokus o psychologickou analýzu motivací prezidenta Petra Pavla.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pátek 6. února, ani víkendová předpověď nedává nad Českem šanci, že bychom mohli vidět více slunce a právě proto se dnes budeme bavit o depresi nejen v práci. Loňské výsledky zveřejní Komerční banka, statistická úřad ukáže aktuální údaje o průmyslu a stavebnictví a Andrej Babiš spolu s Adamem Vojtěchem, jakoby snad znali témata dnešního Ranního brífinku, navštíví psychiatrickou nemocnici Bohnice.

Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.   Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zajistit lepší podmínky a konkurenceschopnost pro železniční nákladní dopravu – k tomu by mohl přispět krok, který zvažuje nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Na jeho úřadě se totiž rodí plán, který by rozšířil placení mýtného i na jiné komunikace, než jsou dálnice a vybrané silnice prvních tříd. Na výnosy z mýta by si tak mohly sáhnout i kraje, které mají (často děravé) okresky na starost. „Bude záležet na tom, jak se nastaví sazby, celkově bych to ale viděl na výnosy maximálně v řádech stovek milionů,“ říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zítra poprvé v letošním roce  jednaji radní centrálni banky o nastavení úrokových sazeb. K dispozici budou mít nejnovější údaj o inflaci i dosavadní čísla o vývoji tuzemské ekonomiky. Co se dá očekavat a sníží už konečně základní úrokovou sazbu pod 3,5 procenta? Tak, aby ti, co si půjčují v české koruně na nákup bytu na hypotéku, ale i třeba  potřebují úvěr pro firmu, nebyli tak moc znevýhodnění oproti těm, kteří těží z eura a dvouprocentních úroků, které drží Evropská centrální banka? Nejen o tom s hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.

Je málo témat, u kterých mezi investory panuje větší zmatek. A není popravdě divu, neboť český zákon upravující daně je zastaralý, a tak závislý na výkladu daňových poradců, jejichž názory se ale někdy zásadně liší. Jak je to s daněním frakčních akcií, co jsou to vůbec kryptoaktiva a opravdu lze uplatnit hodnotový nebo časový test na akcie a krypto zvlášť, jak se poslední dobou šíří po internetu? Investiční podcast MoneyPenny proto tentokrát navštívil daňový poradce Lukáš Eisenwort, zakládající partner společnosti EKP Advisory.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Investice do nemovitostí jsou v Česku oblíbeným způsobem, jak dlouhodobě chránit a zhodnocovat kapitál. Výzvy a příležitosti pro investory přišli do debaty Hospodářských novin popsat zástupci dvou stěžejních segmentů: rezidenčního a logistického developmentu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Už v dubnu čekají Maďarsko volby a dlouholetý premiér Viktor Orbán v průzkumech ztrácí. Proč? A jak by se Maďarsko změnilo, pokud by zvítězila opozice? O tom je dnešní Ranní brífink.

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Kdo dosáhne padesátky, jako by se ocitl v zakleté pavučině „kmetství“. Potvrzují to poslední údaje o nezaměstnanosti, kdy 46,5 procenta uchazečů ve věku více než padesát let zůstává v evidenci pracovních úřadů déle než rok. Pro srovnání, z řad mladých do 29 let je to jen 19 procent uchazečů. Čím to, že se padesátníci zdají zaměstnavatelům nepoužitelní? Co to znamená v době, kdy populace stárne a časem se, přes všechny proklamace současné vlády, věk odchodu do důchodu bude posouvat? Jak neudržitelnou situaci změnit? A hlavně – co by pro to mohli udělat sami padesátníci a padesátnice? O tom všem v novém dílu podcastu Generační konflikt mluvíme s analytičkou Julií Hrstkovou. A jak zjistíte, je pořádně ostrá.

Ranní brífink Petra Honzejka: V neděli odpoledne proběhla v Praze a dalších městech série demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s vládou o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Protest organizovaný spolkem Milion chvilek pro demokracii zhodnotíme společně s reportérem Aktuálně.cz Radkem Bartoníčkem. Budeme se zajímat o to, zda demonstrantům nejde o víc než jen o Turka, zanalyzujeme možnou reakci vlády a pravděpodobnost pokračování protestů.

V liberalizaci energetiky a otevřenosti energetického trhu je Česko daleko, v těsném závěsu za Německem či Nizozemskem. Ale co se týče dat o fungování elektrické sítě, má ještě co zlepšovat. „Chybí nám nainstalovat chytré elektroměry, abychom věděli, co se v síti děje, a také dívat se na síť jako celek. V určitém okamžiku přijde problém: energie sice bude dostatek, ale nebude na tom správném místě, protože časový rámec, v němž se daří stavět nové zdroje jako fotovoltaiky, baterie a podobně, je úplně jiný než u liniových staveb, tedy třeba rozvodů elektrizační soustavy. Již dnes vidíme, že soustava opravdu naráží na limity,“ řekl Jan Krišpín, generální ředitel společnosti ORGREZ, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku ledna. Spolu s ním o digitalizaci energetiky debatovali Lukáš Dobeš, ředitel společnosti Tedom Esco, a Daniel Szántai, zakladatel společnosti Terraverse.

Ranní brífink Martina Ehla: Jak může Evropa v dnešní nejisté době uspět v globální soutěži? Jan Pleskač, ředitel úspěšného startupu Tropic Square na to má jasný názor, podpořený úspěšným vývojem speciálního čipu, který právě uvádí na trh.

Politický podcast Hospodářek Podpásovka má tentokrát dvě zásadní témata. Samozřejmě noční esemesky ministra zahraničí Petra Macinky poradci prezidenta Petru Kolářovi, které prezident vyhodnotil jako pokus o vydírání. Martina Machová barvitě popisuje, co se dělo v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co tahle politická bomba první třídy vybuchla. Analyzujeme motivace Petra Macinky a možné důsledky aféry. Stal se prezident opravdu neodvolatelně lídrem opozice a padl definitivně český mýtus nadstranického prezidenta? A co to všechno znamená pro šance Petra Pavla v dalších prezidentských volbách? Na pozadí aféry nočních esemesek se chtě nechtě zabýváme i úlohou alkoholu ve vysoké politice. A aby si Petr Macinka a Filip Turek nemysleli, že se svět točí jen kolem nich, rozebereme i zajímavé dění v KDU-ČSL. Jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má ve svém kraji fenomenální výsledky i popularitu, bude kandidovat na předsedu strany. Zabýváme se jeho osobností a docházíme k závěru, že v jednom detailu je podobný i Filipu Turkovi. Jaké mají lidovci šance a vstanou podruhé (skoro) z mrtvých, jako se jim to už jednou povedlo? A jak se v novém vedení projeví duch legendárního Josefa Luxe? A samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne – tentokrát je to jasné. Tak si poslechněte!

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Pojišťovny začaly nabízet pojištění na nemohoucnost ve stáří. Pokud starší člověk potřebuje dlouhodobou péči, začne mu pojišťovna vyplácet měsíční rentu od dvou až do padesáti tisíc korun měsíčně. Člověk si tak může například zaplatit služby ošetřovatele nebo pobyt v domově pro seniory. Takzvané pojištění dlouhodobé péče si může klient založit až do poměrně vysokého věku, čím dříve začne, tím nižší měsíční částku zaplatí. Od roku 2024 se dá toto pojistné odečíst z daní. „Zajímavé je, že o to mají zájem spíše mladší lidé,“ říká Jan Troníček, expert na životní pojištění v Allianz, kde již půl roku tuto pojistku nabízejí. Pojistný trh tak reaguje na trend stárnutí populace, kdy je jisté, že veřejné zdravotnictví bude mít problém zvládnout péči o tak vysoké množství seniorů. Setrvalý je také zájem lidí o životní pojištění. Při něm se zjišťuje mimo jiné zdravotní stav klienta. „Lidé s nadváhou či kuřáci jsou samozřejmě rizikoví a mají pojistné dražší až o 50 %,“ podotýká Troníček. Pokud by se někdo snažil před pojišťovnou například zatajit, že je kuřák, pojišťovna na to přijde při ověřování zdravotnické dokumentace.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Čeští rodiče velmi často chybují v tom, jak směřují svoje děti na střední školy. V dnešním dílu Brífinku s Markétou Hronovou, která se u nás v HN systematicky věnuje vzdělávání a její texty o školách i přijímačkách patří k těm, které čtenáři hodně oceňují. Jak se těch chyb vyvarovat - a co pro vás k tomu chystáme?

Kdo chce dosáhnout finanční nezávislosti nebo se prostě mít jen dobře, potřebuje vydělávat hezké peníze. David a Martin proto přináší unikátní analýzu, která mapuje, kolik kdo vydělává podle vzdělání, věku, oboru, funkce nebo regionu. Každý si tak může spočítat, jestli se mu vyplatí zvýšit vzdělání, změnit obor nebo se třeba přestěhovat. Investiční podcast MoneyPenny tak nabízí návod, jak vydělat víc peněz. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Štěpána Svobody: Stát se rozhodl udržet v provozu část uhelné Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS jsou dva ze čtyř bloků této elektrárny nezbytné pro zachování stability české elektrické sítě – konkrétně kvůli regulaci napětí a schopnosti „startu ze tmy“ v případě blackoutu. Ostatní Tykačovy elektrárny, Počerady i teplárna Kladno, může Sev.en bez ohrožení systému zavřít. Co to znamená pro energetickou politiku, kdo z toho může těžit a jakou roli v tom může hrát ČEZ nebo Sokolovská uhelná? V podcastu HN Ranní brífink to vysvětluje redaktor Hospodářských novin Jan Brož.

Ranní brífink Patrika Saláta: Pokud vás lednové počasí unavuje a chcete uniknout někam do teplých krajin, máte jedinečnou šanci. Letenky do těchto destinací jsou stále dostupnější. Tématu se budeme v dnešním Ranní brífinku věnovat hned po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Výměna nejdůležitějších lidí kolem premiéra se hodně dotkne i české pozice v EU a NATO. Tam přitom nyní Babiš narazil – spojenci mu vytkli jeho postoj ke Grónsku a Trumpovi. A vysvětlujeme taky velký nesmysl, který zplodil Evropský parlament ohledně obchodní dohody EU-Mercosur. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Unikátní společný projekt několika výzkumných agentur odhalil, že politické sympatie se v Česku radikálně lidí podle věku voličů. Čím starší člověk, tím větší je pravděpodobnost, že bude volit buď ANO, nebo SPD. Naopak, čím mladší, tím je pravděpodobnější, že bude volit strany současné opozice Spolu, STAN a zejména Piráty. Čím to je? Dostáváme se do doby, kdy pravolevý spor bude v politice definitivně nahrazen generačním konfliktem? Existují z tohoto trendu nějaké podstatné výjimky? A jak bude vypadat nejen česká politika v budoucnu? O tom všem se bavíme se šéfem agentury STEM, sociologem Martinem Buchtíkem. Přibalena je tentokrát i notná dávka sarkasmu, bez kterého nové trendy těžko přežít.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pondělí 26. ledna, zasedá vláda - mimo jiné s návrhem rozpočtu na letošek, VZP ukáže předběžné výsledky hospodaření za loňský rok a v Hospodářských novinách si můžete přečíst velký rozhovor s generálním ředitelem České televize, v němž se poprvé vyjadřuje k zamýšlenému rušení koncesionářských poplatků. My se dnes budeme věnovat vědě.

Ve sněmovně probíhá boj o funkce a je plný podpásovek. Vládní většina zablokovala řadě bývalých ministrů cestu do vedení vlivných výborů. V podcastu Podpásovka rozebíráme, na koho krevní msta za minulé volební období dopadla a co tím koalice sleduje. Věnujeme se také pozadí vládního záměru zrušit rozhlasové a televizní poplatky a vysvětlujeme, proč rozhodně nejde jen o „úlevu“ pro občany, ale spíše snahu zničit média veřejné služby. Na pozadí výměny ve vedení ODS představujeme nejzajímavější novou tvář – Martina Haase. Bude tento věčně smějící se politik nakonec chtít proniknout v ODS až na vrchol? Podcast Podpásovka připravují Petr Honzejk a Martina Machová.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zbrojařská skupina Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada přitahuje v poslední době zvýšenou pozornost kvůli svému vstupu na burzu v Amsterdamu. O její cenné papíry byl během úpisu mezi institucionálními investory obrovský zájem. Získat akcie do svého portfolia se snažil také fond J&T Wood Defense. Právě s jeho manažerem Štěpánem Hájkem jsme o CSG v Ranním brífinku detailně mluvili.

Osmý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá temná zákoutí obchodních vazeb a výpomocí nejznámějšího českého MMA bojovníka. Karel "Karlos" Vémola, obviněný s pašování velkého množství kokainu, má vedle Ivo Rittiga blízko například ke spoluobviněnému Antonínu Beckovi staršímu. To je velmi barvitá "světská" postava tuzemského byznysu, kterou potkáte v miliardových kauzách typu Karsit či Fair Credit. Na to všechno jsme se zaměřili v novém díle Mouchy na zdi.

Většina lidí si pohyb spojuje hlavně se zdravým tělem. Jenže sport nerozvíjí jen svaly a kondici, ale dokáže výrazně rozvíjet i mozek. Výzkumy naznačují, že lidé ve vrcholových funkcích často dříve dělali výkonnostní sport. Bývají odolnější, umí se rychle rozhodovat a jen tak něco je nerozhodí. U dětí je pohyb klíčový a přímo posiluje a dlouhodobě formuje mozek. I v dospělosti má náš mozek z pravidelného pohybu užitek a stimuluje kognitivní funkce, jen to má jednu podmínku: nestačí „jen se hýbat“, je potřeba novost a koordinace. „Mozek je velmi chytrý orgán. Je postavený na principu: co nepotřebuji, o to přicházím,“ říká odborník na antropomotoriku z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Martin Musálek. I proto dospělým doporučuje koordinačně náročná cvičení, jako je skákání přes švihadlo. „Je to doslova hnojivo pro mozek,“ dodává – a vysvětluje, co přesně jednotlivé druhy pohybu v mozku rozvíjejí.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ekonomické fórum v Davosu letos přitahuje pozornost celého světa. Důvodem je návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zde má mino jiné setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hlavním bodem programu byl ovšem jeho projev na téma Grónsko, které chtějí Spojené státy  získat, ale Dánsko a obecně zbytek Evropy jsou proti. Co nás čeká v mezinárodní politice? Víc s hlavním nalytikem Hospodářských novin Martinem Ehlem.

Debata o penzijním spoření v Česku graduje. David s Martinem proto v novém díle investičního podcastu Money Penny rozebírají jednotlivé argumenty a vysvětlují, proč se část investorů na penzijko dívá úplně jinýma očima. Na příkladech vysvětlují, kdy to může být opravdu výnosná investice a porážet americký akciový index S&P 500. V čem spočívá hlavní fígl? Řeč přijde také na fondy životního cyklu, které mají spoření „automatizovat“, i na modernější přístupy k důchodu. Věnují se rovněž tomu, co se aktuálně děje kolem Revolutu a blokací účtů jeho klientů. Vysvětlují, co se při zablokování účtu stane s investicemi vedenými přes Revolut, a na co si dát pozor, abyste zbytečně nepřišli o peníze. V novinkách se věnují také vstupu skupiny CSG na burzu Euronext v Amsterodamu. Její majitel Michal Strnad s celým procesem výrazně spěchá a situace se rychle vyvíjí. Nejaktuálnější informace najdete na webu hn.cz: https://hn.cz/tagy/CSG-357724 Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Ondřeje Housky: „Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plovárna,“ zapsal si Franz Kafka do deníku 2. srpna roku 1914. Jak vidět, to, že je někdo geniálním, v jednom oboru neznamená, že nemůže být v jiném ohledu zcela naivním, ba hloupým. Kafka praktický svět kolem sebe ignoroval, ani ho nenapadlo, že by mohla velká politika do jeho života zásadně zasáhnout. Podobně krátkozrakých tehdy bylo mnoho lidí a mnoho jich je i dnes. O souvislostech toho všeho bude dnešní Ranní brífink.

V tomto dílu Generačního konfliktu jsme se chtěli hlavně dozvědět, jak se liší reklama, která funguje na boomery a na mladší generace. Nikol Stolle, která šéfuje firmě Socialsharks, to skutečně vysvětluje velmi plasticky. A jsou to věru zcela jiné reklamní světy. Zcela mimo plán jsme se ovšem dozvěděli, jaké je řešení záhady, kterou řeší mladí i starší: Jak je možné, že když se dejme tomu v rodině bavíte o nějakém tématu, okamžitě na vás začnou na sítích vyskakovat příslušné služby a produkty, které by vás mohly v souvislosti s ním zajímat. A vysvětlení je prostší, než že nás telefony odposlouchávají. Nechybí samozřejmě generační slovníčky, ve kterých tentokrát jednoznačně vyhrála generace Z.

Rannbí brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na dramatickou situaci kolem Grónska, které chce Donald Trump připojit k USA. A bude nás zajímat hlavně postoj Babišovy vlády, která odmítá podpořit Dánsko, k němuž Grónsko patří. Já jsem Petr Honzejk a s naším hlavním analytikem Martinem Ehlem si o tom popovídám hned po několika převážně byznysových zprávách.

Některé potraviny jsou v Česku výrazně dražší, než třeba v Německu. Kdo za to může? Proč to v Česku není jako v Rakousku, kde je v obchodech plno domácích, velmi kvalitních potravin? A proč už zemědělci nesmí na polích efektivně likvidovat hraboše, i když jim často zničí velkou část úrody? Vysvětlujeme vše podstatné spojené s cenou a kvalitou potravin i se stavem zemědělství v Česku a Evropě.Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Ranní brífink Martina Ehla: Proč není možné zrušit nákup F-35 a v jakém stavu je vyzbrojování české armády drony? S expertem Janem Zilvarem ze serveru CZ Defence probíráme skutečný stav modernizace české armády, který zastiňuje snaha strany SPD “dát náhubek” svému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Ten vystoupí v úterý v parlamentu s podrobnostmi před poslanci obranného výboru.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ukrajině se od poloviny prosince zase podařilo téměř zastavit ruský postup. Za první dva lednové týdny se okupované území zvětšilo jen asi o 75 kilometrů čtverečních. Pro srovnání - na začátku prosince to bylo skoro čtyřikrát tolik. Ukazují to data Institutu pro studium války ISW. Co za změnou stojí? Chybí už Rusku vojáci? A jak dneska vypadá frontová linie? Hostem Ranního brífinku je analytik veřejných zdrojů Jakub Janovský.

Silový trénink je jedním z předpokladů dlouhého a zdravého života, i proto se vrátil opět na výsluní. Jak si vybavit domácnost, aby člověk mohl cvičit doma? Podle trenéra Pavla Šalitroše je dobré pořídit odporové gumy, činky, fitness míče a případně TRX. Zbytek člověk zvládne vahou vlastního těla se základními cviky. Nejčastěji bývá zanedbaný core, tedy střed těla, pro který je podle něj vhodný plank nebo „mrtvý brouk“ či tak zvané roll outy. „Sklapovačky zatěžují jen přímý sval břišní, ale dobře fungují ve snaze zvýšit nárůst svalové hmoty. Core ale neposílí, v planku zase lidé často chybují,“ říká Šalitroš v novém díle Longevity podcastu a popisuje i úskalí dalších oblíbených cviků: od dřepů po kliky.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zbrojní skupina CSG podnikatele Michala Strnada chystá historický krok – vstup na burzu v Amsterdamu. O tom, proč si holding vybral právě nizozemský parket, jaké jsou reakce investorů a co má firma v plánu s miliardami z emise akcií, mluví v Ranním brífinku Hospodářských novin redaktor Petr Zenkner. Řeč byla i o tom, proč je současné geopolitické napětí pro zbrojaře z byznysového hlediska výhodou a jak velký přesah může mít vstup CSG na burzu pro celý český průmysl.

Letošní rok bude na hypotečním trhu ve znamení refixací a refinancování, a proto se Martin a David podívali, co banky nabízí a jaké si kladou podmínky. Zároveň vysvětlují, kdy má smysl hypotéku mimořádně splácet a kdy naopak ne. K dispozici dávají velký přehled a kalkulačku, která umí vše spočítat. V novém díle podcastu MoneyPenny také řeší horké téma penzijních fondů a nabízí odpovědi, jak se k penzijku stavět a co s ním dělat. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Dvě a půl procenta – taková byla průměrná roční míra inflace za rok 2025. Podle dat Českého statistického úřadu dosáhl růst spotřebitelských cen o desetinu procentního bodu vyšší úrovně než předloni, období dvouciferné inflace by ale mělo mít Česko definitivně za sebou. Letos by se dokonce růst cen mohl udržet pod dvěma procenty, byť ceny potravin zůstávají stále nevyzpytatelné a zatím se nedaří zpomalit zdražování ve službách. Další podrobnosti a také odpověď na otázku, zda by mohl pomalý růst cen přimět bankovní radu ČNB ke snížení sazeb, prozradí v Ranním brífinku hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.

Původně to měl být díl o nových trendech v takzvaném parentingu, tedy hezky česky řečeno rodičovství. Ale nakonec si milenálka a příslušnice generace Z především vyjasňovaly s boomerem, jak se to má s fyzickými tresty, kdy kdo co zažil a jak se to na něm podepsalo. Ovšem na ty trendy taky došlo. Poslechněte si a dozvíte se, jestli jste medůzoví, tygří, sloní, nebo delfínoví rodiče. A třeba taky co to je výchovné pravidlo 5 : 1, proč funguje a proč je zatraceně těžké ho dodržet. Nechybí ani tradiční generační slovníčky. Řekli byste, že mladší generace už netuší, co to je cajmrsk?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 13. ledna, dozvíme se inflaci za prosinec a celé poslední čtvrtletí loňského roku, AKAT zveřejní průzkum Jak Češi investují a začne první řádná schůze Sněmovny letoška. V Hospodářských novinách si můžete přečíst analýzu cen zánovních automobilů a také návod na to, jak taktizovat u přihlášky na střední školu. O tom dnes budeme hovořit více.

Donalda Trumpa je potřeba brát vážně. Co si počít s jeho hrozbami, že od Dánů odtrhne Grónsko? Filip Turek promluvil o Ukrajině a dopadlo to jako vždycky. Možná by měl číst i něco jiného než jen newsletter Institutu Václava Klause. A co se dělo v Paříži, když tam byl Andrej Babiš na jednání států podporujících Ukrajinu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jednání začala už v roce 2000 a na konci minulého týdne dospěla do důležitého bodu, ve kterém se přiblížila finálnímu schválení. Řeč je o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur, která podle Evropské komise vytváří největší zónu volného obchodu na světě a bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů. Detaily v Ranním brífinku probereme se Štěpánem Svobodou z byznysové redakce Hospodářek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Tuzemská ekonomika vykazuje daleko lepší čísla, než se čekalo. Inflace klesla, v meziročním srovnání ceny v roce 2025 stouply jen o 2,1 procenta.  Průmysl v listopadu prudce navýšil výrobu, po očištění o počet pracovních dní rostla nejvíc od května roku 2019. Data o průmyslu navíc ukazují na růst výroby přes pokles zahraniční poptávky.Za celý rok 2025 se očekává růst ekonomiky o 2,5 procenta. Jaký vývoj se dá očekávat letos a jaké černé labutě hrozí? Nejen o tom s hlavním ekonomem Generali CEE Holding Miroslavem Singerem.

Sedmý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá, co se odehrálo okolo údajné snahy o nepřátelské převzetí Seznamu. Co vyděsilo Iva Lukačoviče, jaké tlaky na technologicko-mediální firmu působily a působí, kdo sehrál roli našeptávače, kde dnes pracuje Jakub Unger, jestli se hledá pro Seznam investor a proč jsou média opět na radaru nejbohatších a nejmocnějších českých byznysmenů? Na to všechno jsme se zaměřili v novém díle Mouchy na zdi.

Takzvaných ledňáčků bývají po Novém roce plné posilovny. Obvykle ale své novoroční předsevzetí vydrží právě jen krátce a pak se zase vrací ke svému běžnému životu. Podle výživového experta Petra Havlíčka to ale není o pevné vůli, centrum sebekontroly ovládá několik věcí, jednou z těch klíčových je například únava. „Když se celý den někdo stresuje, jede multitasking, je nevyspalý, večer má temno a nebude mít nad svým jednáním kontrolu,“ říká Havlíček v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Připomíná, že zdravý organismus nabourává často takzvaná metabolická inflexibilita, tedy neschopnost spalovat tuky v době lačnění a špatné spalování glukózy. Dozvíte se, co dělat, aby se do ní člověk nedostal, případně, jak ji „opravit“.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nová česká vláda nakonec nechá žít českou muniční iniciativu, díky které už Ukrajina dostala několik milionů zásadně důležitých dělostřeleckých granátů. Premiér Andrej Babiš tak vyhověl naléhání českých spojenců. A vlastně i prosté logice argumentů. Jak ale tento ústup od předvolebních slibů vysvětlí? Probereme v dnešním Ranním brífinku.

Kdo by nechtěl vydělat miliony tím, že vsadí na správné podhodnocené akcie s potenciálem dalšího růstu? Martin a David se v novém díle investičního podcastu Money Penny věnují právě tomu, jak a kde takové příležitosti hledat. Vysvětlují, proč „levné” automaticky neznamená „podhodnocené” ani „výhodné“, kde číhají nebezpečné hodnotové pasti a jak odlišit cyklické příležitosti od strukturálních problémů jednotlivých firem i celých sektorů. Zaměřují se také na to, jak odhalit skryté analytické a informační asymetrie, které trh často přehlíží, a ukazují, které klíčové parametry sledovat jako test reality investičních očekávání. Pro předplatitele je navíc k dispozici praktická kalkulačka, v níž si mohou vlastní předpoklady a valuace konkrétních akcií sami spočítat. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Petra Honzejka: Vláda Andreje Babiše zlikvidovala odbor strategické komunikace na úřadu vlády a podobně postupuje na dalších úřadech. Příznivci vlády jásají nad koncem údajných „šiřitelů jedné pravdy“. Skutečnost je ale taková, že se stát připravuje o nástroj v boji proti hybridním útokům Ruska v informačním prostoru a možnost vytvořit účinný systém komunikace v případě krizových událostí typu pandemie covidu-19. V ranním brífinku dáme prostor odvolanému šéfovi stratkomu Oldřichu Bružovi, aby vysvětlil svůj pohled. Já jsem Petr Honzejk a zavolám mu hned po několika převážně byznysových zprávách.

Vaří, pečou, uklízejí, starají se o děti a vždy jsou připravené na sex. Fenomén „tradičních manželek“ – tradwives – je v konzervativní části současných USA na vzestupu. Jak vznikl a kdo se k němu připojuje? A jak se to má s generačními rozdíly v rámci tohoto hnutí? Nejen o tom je řeč v novém dílu podcastu Generační konflikt. Dojdeme i k tomu, jakou má fenomén obdobu v Česku a jestli by nemohl být v něčem objektivně užitečný. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky. Řekli byste třeba, v rámci debaty o domácích pracích, že mladá generace už má jen matné ponětí, co to byla Tatramatka?

Ranní brífink Martina Ehla: Ropa v tuto chvíli vypadá jako hlavní důvod Trumpovy intervence ve Venezuele. S ekonomickým komentátorem Luďkem Vainertem se díváme na historii tamního ropného průmyslu, jeho stav a výhled do budoucna.

Andrej Babiš si na schůzku v Paříži o další pomoci Ukrajině bere zajímavý doprovod. O čem to svědčí? Premiér taky musí tvrdě bojovat s vlastními koaličními partnery o to, kam se Česko v Evropě posune. Vysvětlujeme, jak tento souboj může dopadnout, co udělá opozice i prezident Petr Pavel a jakou roli v tom hraje Viktor Orbán. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ta hlavní pozornost se teď upíná na Babišovu novou vládu, ale už na konci příštího týdne tu bude sjezd ODS, tedy stále druhé nejsilnější strany v zemi. A může hodně napovědět o tom, jak bude vypadat opozice příštích pár let. A na nějakou konsolidaci sil to tedy nevypadá. „ODS bude rozvíjet vlastní značku,“ říká v rozhovoru pro HN kandidát na post předsedy Martin Kupka.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Vítejte u prvního letošního Ranního brífinku Hospodářských novin, dnes v něm probereme očekávané změny v energetice a u jeho mikrofonu měl tu čest zasednout i v šestém roce od jeho prvního dílu - Jaroslav Mašek.

Testosteron neovlivňuje jen sexuální apetit, ale také množství energie, soustředění nebo metabolismus tuků. Je prokázáno, že mezigeneračně jeho hodnoty klesají, což je dáno zřejmě životním stylem i enviromentálním prostředím. Kdy nízké hladiny mohou pro muže představovat skutečně problém? Jak se nechat otestovat? A kdy zahájit léčbu? „Podávání testosteronu je potřeba brát v kontextu plodnosti muže a plánování rodiny. To znamená, nikdy nepodávat testosteron muži, který ještě plánuje děti,“ varuje v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin primář Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze  Libor Zámečník. Sexuální poruchy jsou podle něj takovým barometrem mužského zdraví, problémy s erekcí totiž mohou souviset s vysokým tlakem nebo hladinou krevních tuků a mohou být předzvěstí i takových nemocí jako angina pectoris nebo infarkt.

Je tu konec roku a ten tradičně patří prognózám, do čeho investovat v tom dalším. David a Martin si proto prošli odhady analytiků ohledně akcií, dluhopisů, zlata nebo bytů a vydestilovali, co si nejčastěji myslí. Zároveň se podívali, jak často jim podobné předpovědi vychází. Následně se podívali, jak přistupovat k předpovědím při vlastních investicích, a vyzkoušeli to třeba na tezi, že byty budou skvělá investice i příští rok. A už tradičně k tomu připravili užitečnou kalkulačku. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/