Alarm

Navzdory mnoha slibům v programovém prohlášení vlády o podpoře vědy, výzkumu a vysokých škol je realita tragická jako vždy. Vysoké školy dostanou ještě méně peněz než letos. V příštím roce budou vycházet ze středních škol rekordní počty maturantů. Nejsilnější populační ročníky za sebou přitom mají celou sérii překážek a zbytečného utrpení. Prožili si nedostatek míst ve školkách, základních školách, boje o chybějící místa na středních školách a nyní jim stát připravil do cesty omezené množství míst na vysokých školách. Český stát tak v případě této generace selhává prakticky dvacet let v řadě. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trochu nemůžeme uvěřit, že nám trvalo 50 epizod, abychom mluvily o ženském těle v práci. Jak se nám s ním pracuje, co od něj očekáváme a jaké představy o něm mají ostatní? Když se mluví o biologických potřebách žen na pracovním trhu, obvykle se dostaneme k těhotenství a mateřství, poslední dobou se přidává i menstruace. Reprodukční aspekty ženské biologie chrání i právní úprava. Je to ale všechno? Pracovní prostředí i jeho regulace už v některých ohledech dokáže různost těl respektovat. Ne ale vždy, jak by mohly potvrdit například ženy v armádě, kterým uniformy mohou vysloveně překážet. Dalším takovým evergreenem je otázka teploty na pracovišti. A ve chvíli, kdy přijde řeč na ženský cyklus, ať už ten měsíční, menstruační, nebo celoživotní, reprodukční, objeví se zejména celá řada stereotypů o zdivočelých hormonech. Přitom představa, že se podle fází cyklu automaticky mění schopnosti, soustředění nebo kreativita, není nijak podložená. Metaanalýza 102 odborných článků takové systematické změny kognitivního výkonu nepotvrdila, a l univerzálním návodům, kdy podle cyklu plánovat náročnou poradu a kdy kreativní práci, jsme proto skeptické. Co štve Šárku na konferencích a debatách? Je pravda, že klimatizace jsou nastaveny na muže v obleku? Co je gender pee gap a máme dost toalet? Pomohlo by menstruační volno, nebo potřebujeme spíš nárokové sick days? A jak se potkává menopauza s věkovou diskriminací? O tom všem mluví Šárka Homfray a Lucie Václavková v nové epizodě, kterou si pusťte, pokud vás zajímá, jak v práci lépe počítat s vlastními těly. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Politika identit nebo třídní boj? Jak se vyhrabat z pocitu, že končí svět. V červnu rezignovalo několik desítek expertů a expertek z Rady pro lidská práva z důvodu přesunu agend z Úřadu vlády pod ministerstva. Konec nadrezortnosti této instituce znamená likvidaci její nezávislosti a hrozbu postupného zániku. Rozdělení mezi ministerstva jí znemožňuje jednat systematicky, což povede k oslabení zranitelných skupin, které má Rada chránit. Nedávné jmenování právníka Hnutí pro život Jakuba Kříže a transfobního aktivisty Daniela Blacka jako expertů na lidská práva potvrzuje trend oslabování státních institucí, který současná vláda úspěšně praktikuje. Jsou tyto populistické a národně konzervativní tendence novou snahou zničit liberální demokracii? A jakou kulturní válku konzervativní elita vede? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Podle odborníka na střední Evropu a politologa Daniela Šitery se česká i další ekonomiky střední Evropy v některých parametrech přibližují jádru Evropy, zůstávají ale závislé na rozhodnutích v ekonomických centrech. Nerovnosti mezi bohatými městy, jako jsou Varšava nebo Praha, a chudými okrajovými regiony jsou v zemích V4 typické. Problémy jako digitální (ne)suverenita se týkají celé Evropy, země střední Evropy se v tomto ohledu nevymykají. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zvolání „Free Palestine“ během koncertu stálo rappera Macklemora místo předskokana písničkáře Eda Sheerana. Nakonec to byl ale Sheeran, kdo se omlouval po té, co s ním řada dalších muzikantů odmítla spolupracovat. O této kauze a také o filmu NAZA izraelské režisérské dvojice ve studiu Alarm diskutovali David Scharf, Karel Veselý a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zemské volby v hlavním německém městě Berlín ovládla levicová Die Linke. V Sasku-Anhaltsku i Meklenbursku–Předním Pomořansku zase krajně-pravicová AfD. Strana premiéra Friedricha Merze se v Meklenbursku dokonce poprvé v historii vůbec nedostala do zemského parlamentu. Jak vypadá program německé levice? Chce v Berlíně zavádět totální komunismus, jak se nám snaží vnutit česká média? A proč se lidé nejen z bývalého Východního Německa stále častěji přiklánějí k AfD? A co bude s kancléřem Merzem, který zažívá jednu katastrofu za druhou? O tom si ve Studiu Alarm+ povídáme s politoložkou Kateřinou Smejkalovou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Studia Alarm+ byl herec a moderátor Bořek Slezáček. V Ostravě studoval kytaru na konzervatoři, ale i ekonomii, takže je vystudovaný inženýr ekonomie. Po revoluci se vydal na několik let do západní Evropy – hlavně do Španělska a do Německa. Tady pracoval v cestovní kanceláři, jako DJ i vyhazovač, ale zahrál si v zahraničí i v seriálech a filmech. V Česku je nejznámější asi jako moderátor a v poslední době hlavně jako herec. V posledních letech se často profiluje jako člověk, který v českém mediálním prostoru neúnavně vysvětluje, proč se hlásí k myšlenkám levice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po letní pauze se vracíme do studia, abychom v literárním podcastu TL;DR probrali fenomén Markéty Lukáškové a jejího bestselleru Výšina. https://komunita.denikalarm.cz/

Hnutí ANO navrhuje k bydlení v podstatě jen kamerový systém v městských domech. ODS sází na diskuzi s developery. Lidovci přichází s tvrdou kritikou předchozích let nečinnosti, na kterých se sami podíleli. TU Brno i Za Lužánky berou situaci vážněji, nejdůslednější program k bydlení pak představili Zelení. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda si napsala do programu spoustu pěkných vět o důležitosti vzdělání, podpoře psychologů ve školách nebo zajištění dostupných a kvalitních vysokých škol pro všechny. Nic z toho však Babiš nechce zaplatit. Program sice slibuje financování školství na úrovni průměru zemí OECD, reálně je však navržený rozpočet na rok 2027 ještě horší než ten letošní. Na vysoké školy míří rekordní populační ročníky, ale vysoké školství dostane od Schillerové ještě méně peněz než letos. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Favorité brněnských voleb v podobě ODS a hnutí ANO pojali tvorbu programu spíše jako znouzectnost, jistí si tím, že jejich voliči takové věci stejně nečtou a zvolí je na základě plakátů v ulicích. Po sérii letních veder, kdy město bez nadsázky kolabovalo, překvapí prakticky naprostá ignorace změny klimatu a s ním spojená nutnost masivní adaptace Brna na nejbližší léta. Totéž se týká mrtvých chodců po koly aut. Situaci na druhou stranu nepodceňují ostatní strany, od Lidovců, přes Piráty až po Zelené. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nový díl podcastu MOSHPIT o nasranosti a nasrání s Emmou Novotnou, studentkou antropologie a ukrajinistiky a klimatickou aktivistkou, která píše pro Revue prostor o ukrajinských tématech, a Tomášem Stráníkem, mluvčím iniciativy Média nedáme a studentem politologie a historie. Hosté v podcastu mluvili o svých vlastních zkušenostech s nasráním - od banalit jako je zavřená linku metra C přes nechtěné interakce se svými ex po politiky, kteří negativně ovlivňují život běžných lidí, jimž by měli naopak pomáhat. „Jsem nasraná na Babišovu vládu za spoustu věcí, třeba za superdávku. Ale jsem nasraná na všechny vlády, že byly a jsou asociální,“ říká Ema Novotná. Je ale nasrání produktivní v politickém boji? Podle Tomáše Stráníka je potřeba spíš prosazovat pozitivní linky. „Když se bavím s lidmi o Českém rozhlase a televizi, vyzdvihuju hlavně, v čem mohou lidem do života něco přidávat,” říká. Zároveň hosté polemizují, zda je fér od všech požadovat, aby je politika nasrávala. „Chápu lidi, kteří nesledují zprávy a už nejsou naštvaní ze světového dění. Když Turek srazí sanitku a já se naseru, tak k čemu to je? Co s tím já mám dělat?” ptá se Ema Novotná. „Já mám svoje téma a to řeším,“ dodává. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o novém výzkumu podnikatelů a podnikatelek, kteří své podníkání začali až po čtyřicítce jako druhou kariéru. Jak se liší od mladých start-upů? Jak definují úspěch a co jsou pro ně rizika a bariéry? O těchto a spoustě dalších věcí je tato epizoda, kterou si nenechte ujít, pokud se vás podnikání nějakým způsobem týká. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V německém Sasku-Anhaltsku drtivě vyhrála zemské volby AfD. V Izraeli ministr sdílel AI video koncentračního tábora pro Palestince. Můžeme mluvit o nástupu fašismu?

Podcast Soundsystém se shodl, že nová deska Lost Weekend chytře míchá bulvár a ironii. A Phoebe Bridgers pořád umí napsat zničující baladu.

Chystají se velké změny v zákoníku práce. Dochází k legalizaci švarcsystému? V souvislosti se zaváděním evropské směrnice o práci prostřednictvím digitálních platforem se vláda Andreje Babiše snaží změnit definici závislé práce. Kritici varují před tím, že by mohlo dojít k postupné legalizaci švarcsystému a postupně by se smazaly rozdíly mezi prací na živnostenský list a zaměstnaneckým poměrem. Proč k tomu současná vláda sahá? Jak to souvisí s prací pro digitální platformy? A co od změn můžeme očekávat? O tom si v pořadu Studio Alarm+ povídáme s odborovým právníkem z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Stránským. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

ANO, ODS a SPD v roce 2020 zrušily superhrubou mzdu, daně z bohatství jsou v Česku nemyslitelné a daně z nemovitostí zůstávají velmi nízké. A tak Česku zbývají dluhy, danění práce a škrty ve výdajích. Ve studiu debatovali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Už tento víkend proběhnou v německém Sasku-Anhaltsku zemské volby do místního parlamentu, v nichž nejspíš výrazně uspěje krajně-pravicová strana AfD. Některé průzkumy jí dávají náskok až dvacet procentních bodů před druhou CDU. Krátce poté budou volby také v Berlíně a na německé politické mapě se dějí poměrně zajímavé změny. To všechno je tématem dnešního Studia Alarm+ s politologem a odborníkem na německou politiku Jakubem Eberlem. AfD je podle něj stále radikálnější a přestává se distancovat od neonacismu a pravicového radikalismu. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Na konci války měl téměř každý třetí československý voják na Západě za sebou službu ve Wehrmachtu. O pouhých devět měsíců dříve přitom tvořili více než čtyřicet procent československé obrněné brigády vojáci židovského původu. Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován. Skutečné složení československé zahraniční armády bylo zkrátka mnohem pestřejší, než naznačuje zažitý příběh o Češích a Slovácích, kteří po okupaci odešli bojovat za obnovení republiky. Kdo tedy v jejich řadách skutečně sloužil? Jak se v jedné armádě potkávali Židé, Rusíni, Ukrajinci, němečtí antifašisté, interbrigadisté, příslušníci vládního vojska nebo bývalí vojáci Wehrmachtu? A proč jejich osudy na dlouhá desetiletí téměř zmizely z našeho vyprávění? O tom v novém díle podcastu Dějiny bez konce mluvíme s historikem Zdenkem Maršálkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 25:00 Marie Brunová - Věčný oustider? Jíří Weil: život a dílo Vasilij Grossman - Život a osud Molly Crabapple - Here Where We Live Is Our Country Hlavní téma 25:05 - 39:35 Československá zahraniční armáda během druhé světové války Rozhovor se Zdeno Maršálekm 39:40 - 1:37:10 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Česká republika se aktuálně potýká s extrémním suchem, v červnu jsme zaznamenali absolutní teplotní rekord a české vodní toky sužuje akutní nedostatek vody. Do české debaty se tak opět vrací téma klimatické krize a globálního oteplování. Na ministerstvu životního prostředí ovšem vládnou Motoristé a ústřední roli zde hraje suspendovaný Filip Turek. Proč vypadá česká debata o klimatu tak, jak vypadá? Jakou mají aktuálně strategii klimatičtí dezinformátoři a existuje stále naděje na změnu kurzu? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme s chemikem Danielem Kortusem, autorem instagramového profilu Klimatomluva. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po první světové válce se kapitalismus ocitl ve smrtelných křečích a cesta k socialismu se zdála být jedinou možností. Politika škrtů postavila kapitalismus na nohy a vydláždila cestu k fašismu a etnonacionalistickému pojetí sociální politiky. Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka. Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Hosty podcastové minisérie Ekonomika soucitu byl Rad Bandit, spolupracovník redakce a Lucie Ovsenáková, zastánkyně neformálních pečujících. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V novém dílu podcastu Hysterie mluvíme o Ozempicu, poruchách příjmu potravy i o tom, jak se potravinářský a farmaceutický průmysl otiskují do našich těl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty. Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo? Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii. V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 22:40 Kathryn Lomas - The World of the Western Greeks The Roman World from Prehistory to Augustus: A History of the Roman People Peter Fibiger Bang - The Roman Empire and World History Lloyd Llewlyna Jonese - Persians: The Age of the Great Kings Kim Bowes - Surviving Rome: The Economic Lives of the Ninety Percent Eric H. Cline - 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů Eric H. Cline - Po roce 1177 př. Kr.: Přežití civilizací Hlavní téma 23:36 - 45:36 Nolanova Odyssea versus Homérovo dílo a otázka historické přesnosti mýtu Rozhovor se Sylvou Fischerovou 46:25 - 1:48:33 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které měly ve čtenářích vzbudit pocit ohrožení. Dnes všechny tehdejší kauzy pomalu dodýchávají a v případě teroristického útoku na vlak z roku 2014 byli dokonce všichni obvinění zproštění viny a právě Saša Uhlová ve svých textech detailně popsala roli policejních agentů v plánování celé akce. Proč k operaci Fénix vůbec došlo a proč je důležité si ji připomínat i dnes? O tom se bavíme v novém díle Studia Alarm+. Přesně za týden zveřejníme druhý díl našeho rozhovoru, v němž se zaměříme na plánovaný útok na vlak převážející vojenský materiál. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Proč Česko nebylo schopné přijmout Istanbulskou smlouvu? Daří se tu domácímu násilí? Eva Klíčová, David Scharf a Pavel Šplíchal ve studiu Alarm mluvili o akcelerujícím konzervatismu v Česku, o cestě ministra zahraničí Macinky do Izraele, zatčení Andrew Tatea, nástupu nového britského premiéra a také o české islamofobii. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim vedli totiž vyhlazovací válku, která byla vedena úplně jinými prostředky a metodami, než válka na západní frontě. I proto si sovětští juristé velmi dobře uvědomovali, jak je důležité přesně vystihnout to, co bylo na nacismu zločinné. Stále častěji se začal skloňovat pojem zločinný stát v souvislosti s nacistickým režimem. Používal jej Karl Jaspers, nebo Hannah Arendtová. Ta se k němu vracela zejména v souvislosti s Eichmannovým procesem, kdy se ptala na otázku, jak vlastně odsoudit a potrestat člověka, který se podílel na zločinech proti lidskosti tím, že konal dle rozkazů a zákonů daného režimu. Pojem zločinný stát je v centru novinky amerického právního vědce Lawrence Douglase s názvem The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice (Zločinný stát: válka, násilí a sen o mezinárodní spravedlnosti). Jeho kniha provádí čtenáře myšlenkami o tom, co je vůbec válka, za jakých okolností může být nelegální a co je nepřijatelné válečné násilí od novověkých myslitelů až po první pokusy o ustanovení mezinárodních trestních úmluv a institucí na konci 19. století a v první polovině 20. století. S různými pokusy o kriminalizaci války však zatočila následná druhá světová válka. Norimberský proces, Tokijský tribunál, ani ustanovení Spojených národů o genocidě z roku 1948 však neučinily z poválečného světa humánnější společnost bez válek a válečných zvěrstev. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul? Jakým způsobem se právní experti té doby snažily zabránit opakování válečných hrůz? A proč byl Raphael Lemkin, který přišel s novou právní kategorií genocida, zklamaný z výsledného znění úmluvy o genocidě z roku 1948? Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 20:05 Carlo Ginzburg - Sýr a červi Carlo Ginzburg - Dřevěné oči Securing Empire: Imperial Cooperation and Competition in the Nineteenth Century Socialism, Internationalism, and Development in the Third World Tkalci Hradu: Síťová anatomie první Československé republiky Zuzana Říhová - Mimka Jana Paseková Kasíková - "Jsou zde, kolona už přijela!" Displaced Persons a poválečné Československo v roce 1945 Eva Danišová - Diliňi Dora Hlavní téma 20:12 - 45:47 Válečné násilí, legalita války a mezinárodní trestní právo ve 20. století Rozhovor s Lawrencem Douglasem 46:36 - 1:21:14 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Bouračka Filipa Turka na v Praze na I.P. Pavlova, čistky a trestní oznámení na Ministerstvu místního rozvoje, nebo lídr ODS na Praze 1 Filip Dvořák, který odmítá odstoupit z kandidátky a nechce vysvětlit, kde jeho otec získal majetek přibližně v hodnotě čtvrt miliardy korun. To jsou některá témata, která probíráme v podcastu Studio Alarm. Pořad moderuje Jan Bělíček a jeho hosty jsou redaktorka deníku Alarm Magdalena Dušková a redaktor Alarmu Stanislav Biler. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Literárními cenami již ověnčený Marek Šindelka po deseti letech vydává novou prózu – Systémy něhy. Ani tentokrát není moc velká šance, že by některé z významných literárních cen unikl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Donald Trump v Ankaře napřed vyděsil své „spojence” a pak si odvezl, co potřeboval, včetně vágně formulované podpory války proti Íránu v závěrečné deklaraci. Na domácí půdě Trump hrozí „komunistickým nebezpečím” kvůli úspěchu několika socialistických kandidátů v demokratických primárkách. Zbraně pro Ukrajinu ale budou. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Nejsledovanější sportovní událost roku i v dějinách funguje jako ideologický nástroj politické moci, nejvýnosnější sportovní byznys i disneyfikace nejpopulárnějšího sportu na planetě. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Jak reagovat, když vám vlastní dítě řekne, že je trans? Na co si dávat pozor a jaký používat jazyk? Hostkou posledního dílu Teplometu je Alena Vernerová, copywriterka a spoluautorka knihy Transgender: otevřený rozhovor psychologa a matky trans dítěte.

Mladí lidé podle dat omezují večírky a snaží se žít čím dál zdravěji. Počítají si kroky, meditují a pomocí chytrých hodinek monitorují své úrovně stresu. Ze zdravého životního stylu se postupně stává základní životní hodnota. Tato posedlost zdravím reaguje na stále se zvyšující stres, který v běžném životě lidé pociťují. Může za to administrativní zátěž, všudypřítomná soutěživost, sebekomodifikace, ale také třeba ceny bydlení, inflace a prekarizace práce. Naše psychické a fyzické zdraví není jen naše individuální odpovědnost. Je silně ovlivňované společností, ve které žijeme a kterou můžeme měnit. Takže co můžeme dělat, až si naši známí budou příště stěžovat, jak jsou stále nemocní a vyčerpaní? A jaký vztah má kapitalistický a depresivní realismus? Pusťte si nový díl Hysterie! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V neděli 28. června byl na stanici v Doksanech naměřen nový český teplotní rekord. Meteorologové zde zachytili teplotu 41,9 °C. Co nám tato událost říká o stavu světového klimatu? Jaké teploty nás čekají v blízké budoucnosti a je klimatická krize skutečně „over“, jak nedávno prohlásil ministr zahraničí Petr Macinka? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme se sociologem Vojtěchem Peckou, který se dlouhodobě specializuje na klimatické dezinformace a klimatickou krizi. Vojtěch Pecka je autorem knihy Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací a aktuálně působí v klimatickém týmu Asociace pro mezinárodní otázky. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Posádka Soundsystému se potkala nad novou deskou Train on the Island novozélandské zpěvačky. Došlo i na motoristické touhy ovládnout veřejnoprávní média. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Rozhodnutí Kamily Zlatuškové postavit se do čela ODS není možné svést ani na vlnu veder - v dubnu bylo chladněji. Zlatušková se postavila do čela strany, která skoro čtyřicet let ničí druhé největší město v zemi. Která aktivně pracovala na tom, aby se Brno propadlo na dno krize s bydlením a na dno statistik v počtu mrtvých chodců na silnicích, zatímco politici nejen této strany si rozebírají městský majetek a přihrávají zakázky svým přátelům a známým. Politika ODS udělala z Brna druhořadé město zavalené developerským šuntem a gentrifikací. -------------------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Británií rezignoval nepopulární premiér Keir Starmer. Nahradí ho Andy Burnham, kterého čeká náročný úkol zastavit sílící krajní pravici. Vlna veder zasáhla Evropu, česká města ale mají úplně jiné priority než chránit svoje občany. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do výstražné stávky, vládní koalice ale zatím ustoupit nehodlá. Zásadní události posledních dní probírají ve Studiu Alarm Pavel Šplíchal, Jan Bělíček a Standa Biler. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších. S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 18:05 Bedřich Mendl - Město, kapitalismus a sociální dějiny Josef Žemlička - Přemyslovci: jak žili, vládli, umírali Peter Getting - Studne mútne. Umelecká kolaborácia v rokoch 1939 - 1945 Nicholas Mulder - The Age of Confiscation Jeremy D. Popkin - The First Emancipation. The Forgotten History of Abolition in Revolutionary France Hlavní téma 18:57 - 32:53 Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců Komentovaná procházka výstavou Přemyslovci 33:02 - 1:43:00 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Motoristé udělali z ministerstva životního prostředí zaopatřovací ústav pro své fanoušky, sponzory a neonacisty. Jejich ničení ochrany životního prostředí je však mnohem hlubší. Nově jmenovali do čela České inspekce životního prostředí neznámého realiťáka, který si místo zasloužil tím, že Motoristům poslal sto tisíc jako sponzorský dar. Do čela Krkonošského národního parku pak protlačili experta na těžební techniku. ----------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Návrhy institutu Solvo, který financuje Ivana Tykač, získávají stále větší pozornost. V oligarchických médiích vychází komentáře paní Tykač a všichni předstírají, že nám má co říct. Důležité přitom na jejich návrzích je zejména to, o čem se v nich nemluví. O hluboké krizi bydlení, o bezprecedentním nárůstu nerovností a nízkých daních pro nejbohatší. Ve studiu Alarm mluvili Standa Biler, Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Co jsou to raves? Jaká je jejich historie a co je spojuje s kvír lidmi? Hoststvem dalšího dílu Teplometu je Olga Wawracz básnířstvo, aktivistka, studentstvo sociální pedagogiky, multimediální umělkyně a publicista. kapitoly: /1:25 o raves, historii, společenství, drogách, rituálech a spiritualitě, prostorech, o potřebě chodit na raves, harm reduction /30:09 bezpečnější prostředí (safer space) na raves - testování čistoty drog, face check, bezpečnostní tým, pravidla prostoru; co může hrozit feminním lidem? - drink spiking, stalking; důležitost vzájemné starostlivosti /38:05 druhy ravů? sex positive parties, hierarchie na raves, FLINTA zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům. ---------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ovládá Česko několik málo nejbohatších rodin? O oligarchii se Zdislavou Pokornou by Alarm

Jaké je to být aktivním středoškolákem? Co to je za pozici a jaká se s ní pojí privilegia? Jsou simulované summity a konference politikou? Co je to demokracie, proč neděláme levicový populismus a jak vypadá současné prodemokratické hnutí mladých v ČR? A máme strach z toho, že bychom mohli být privilegovaní? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti dvou mladých aktivních lidí. S Annou Wittmannovou z Olomouce, držitelkou Ceny Jana Opletala, která se angažuje například v projektech jako Samet na školách nebo Jeden svět a je také součástí studentské rady, se kterou pořádá charitativní výzvy. A také s Tadeášem Pospíšilem, bývalým mluvčím studentského hnutí Fridays for Future a zakládajícím členem nového sociálního projektu Platforma. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi – za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Slovenská hudebnice a filmařka Monika Omerzu Midriaková se po debutové desce svého projektu Leto s Monikou z roku 2018 věnovala hlavně filmové hudbě. Covidová pandemie ji vrhla do autorské krize, ze které se dostala až v roce 2022, kdy začaly vznikat první písně na novou desku. Cítiť to všetko naraz odráží zvláštní mix protichůdných emocí, které cítíme ve světě multikrizí. „Velké události vstupují do tvého života. Ve světě se dějí strašné věci, ale ty máš ve svém životě fungovat normálně, chodit do práce, být dobrý partner nebo rodič. Máme vůbec právo prožívat nějaké štěstí?,“ říká a deska je odpovědí na tuto otázku. Řešením autorské krize bylo pro Leto s Monikou dělat věci intuitivně, neanalyzovat je, ale přijímat je a popisovat. A nemít nutně všechno pod kontrolou. Vznikla tak deska, která je velmi osobní, aniž by musela být nutně autobiografická. Obsahuje třeba lovesong o dlouhodobé lásce a spoustu vzkazů pro sebe sama. „Jak dobrý člověk jsi, tak dobrá bude tvoje hudba,“ připomíná Monika. Proč museli fanoušci čekat na novinku osm let, jaký je vztah její hudby k filmu a co jí poradil Brian Eno? Poslouchejte speciální rozhovorový díl Soundsystému s Leto s Monikou. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Vzpomínková novela Marie Zelbové Táňa Praha 3 Žižkov dokumentuje dětství na společenském okraji v normalizační Praze, zapomenutý svět androšských pajzlů, lidské pospolitosti, hledání mystiky i mnoha tragických osudů. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Na brutální počátky svátku práce dnes už zapomínáme. Aktivní tehdy byli i čeští socialisté a dělníci. Jejich síla překvapila i Bedřicha Engelse. Co pro nás tento svátek znamená dnes? Jaké jsou dějiny svátku práce a má smysl ho ještě dnes slavit? To bylo hlavní téma živého nahrávání podcastu Studio Alarm+ v brněnském Klubu zastupitelů. Přesně 1. května se tady totiž odehrávala akce Státky kolektivu Terén, která se snaží aktualizovat obsah některých našich svátků. Nahrávání našeho podcastu doplnilo workshop a výrobu fanzinu studentského kolektivu Fasáda. Se Studiem Alarm+ jsme se ovšem zaměřili na historii svátku práce. Pokusili jsme se zpřítomnit, proč tento svátek vůbec slavíme a jaké jsou jeho dějiny. Dostali jsme se i k otázce, proč je dobré tento svátek slavit i dnes. Hostkou tohoto dílu byla odborová organizátorka a redaktorka feministického média Druhá směna Maja Vusilović. Hostem byl také historik Boleslav Šmejkal, který se zaměřuje na dějiny dělnického hnutí. Diskuzi moderoval Jan Bělíček. PODPOŘTE VZNIK DALŠÍCH EPIZOD NA KOMUNITA.DENIKALARM.CZ

Motoristé provedli masivní čistky na ministerstvu životního prostředí, aby na uvolněná místa dosadili dezinformační a ultrapravicové influencery. Kvalifikované experty nahrazují diletanti. Šejna a Kubásek jsou posledními takovými akvizicemi. Z ministerstva životního prostředí se stal zaopatřovací ústav pro extremisty. ---------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolala v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. O tom všem si v novém Studiu Alarm+ povídáme s expertkou na drogovou problematiku Janou Michailidu. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Realitní makléř z Dubaje Adrian Chabada si ve finálovém dílu pořadu Ruže pre nevestu nakonec vybral za partnerku Sabinu a Miška Květinka musela jet domů. Pokud nevíte, o čem je řeč, vězte, že mluvíme o populární reality show, v níž dvacet žen bojuje o srdce jednoho muže. V české variantě tento pořad známe jako Bachelora, ale slovenská mutace přináší ještě o něco explozivnější mix emocí a bizáru. Abychom se na tento fenomém podívali trochu blíže, pozval jsem si do Studia Alarm+ mediální teoretičku Irenu Reifovou, která se na reality shows zaměřuje i ve své akademické práci. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o produktivitě, workoholismu i hustle culture. Proč máme pocit, že pořád děláme málo? Jak se v tlaku na výkon promítá gender a co s tím dělají sociální sítě a AI? A co můžeme dělat místo toho, abychom se snažily být nezničitelné? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Co to znamená kvířit kulturu a proč to musíme dělat? Je přehánění teatralita a camp, strategií, která nám pomáhá vyrovnat se s tlakem na to “být normální a zapadnout”? A proč milujeme vykroucení? Hostem dalšího teplometu je Matěj Hřib - publicista, redaktor online magazínu Qult, vykroucená buzna a doktor campu. kapitoly: /1:23 co je to camp a jakou by mohl mít českou alternativu, jaké role a masky si nasazujeme, co perforumujeme a vůči čemu se tím vymezujeme? camp v drag kontextu, souvislost genderem a jeho expresí /19:14 dvojí identifikace a láskyplná ironie v dragu, proč se camp děje a k čemu nám slouží, kdyby byla utopie byl by camp? úvahy o společnosti, identitě a roli rolí a kým bychom byly kdyby nebyly /40:05 camp jako zvládací strategie, historie pojmu u nás, camp tu byl vždycky a kde ho v česku třeba najdeme zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://advojka.cz/a2-article/2024-2-v-tabore-prehnaneho/ (článek Matěje o campu) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Andrej Babiš a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha pokračují ve svém ovládnutí státu. Po konci Orbána se z Česka stává hlavní výspa orbánismu a iliberální demokracie ve Střední Evropě. Současné rozprášení ochrany lidských práv, menšin nebo protidrogové politiky na Úřadu vlády je dalším krokem na této cestě. Pro náhlé změny neexistuje žádné věrohodné zdůvodnění, analýza ani reálný plán. Je to jen zvůle moci. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Český daňový systém není nastavený spravedlivě a je potřeba ho změnit. To ve své nové knize Spravedlivý růst tvrdí sociolog a ředitel PAQ Research Daniel Prokop. Kniha navazuje na jeho předchozí bestseller Slepé skvrny a věnuje se neduhům české ekonomiky, hospodářství, státní správy, vzdělání a některým dalším věcem. Mediálním prostorem už koluje jedna zkratka o této knize, a to že se její autor pokouší pravici vysvětlit, že se nemusí bát spravedlnosti a levice zase růstu. Může se hodně nerovná a nespravedlivá společnost úplně rozpadnout? Daniel Prokop před tímto scénářem varuje v novém dílu Studia Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Pod ředitelem Sedláčkem se Knihovna Václava Havla transformuje na knihovnu Tomáše Sedláčka. Obsah bude úsporný a povrchní, tak jako myšlení bankovního ekonoma. Havlův odkaz se v Česku vyprazdňoval po celá léta, nicméně Sedláček se rozhodl pozvednout prázdnotu na dosud netušenou úroveň. Svůj rok ve funkci strávil brázděním veřejného prostoru s ezoterickým poselstvím, že je Havel odpovědí na všechno. Ve chvíli, kdy to došlo správní radě i zaměstnancům, už bylo pozdě. Všichni odchází, Sedláček zůstává, aby až do skonání světa žongloval s třemi slovy: pravda, láska, smysl. Dokud tím nezabije i posledního myslícího tvora na Zemi. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hrozí v Česku prolomení Benešových dekretů? O víkendu proběhl na brněnské akci Meeting Brno sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a tato akce vyvolala silné reakce i na nejvyšších politických úrovních v Česku. Proti akci přímo v Brně protestovalo několik tisíc lidí a celé toto téma se stalo novým zdrojem kulturních válek. Proč kolem této akce dělali hlavně strany SPD a Stačilo takové haló? A jak vypadaly česko-německé vztahy před válkou a po ní? O tom si budeme povídat v dnešní Studiu Alarm. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným. Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 20:08 Jiří Hutečka, Michael Viktořík - Olomouc ve válce 1914-1919 Nicola Di Cosmo, Lorenzo Pubblici - Venice and the Mongols Françoise Vergès - Dekoloniální feminismus Abdulrazak Gurnah - Krádež Pražské povstání 1945 očima kronikářů Miloš Řezník – Dušan Kováč – Martin Schulze Wessel (eds.) - Češi, Slováci a Němci ve 20. století. Materiály pro výuku dějepisu Hlavní téma 20:55 - 40:58 Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců Rozhovor se Stanislavem Holubcem 41:12 - 1:42:05 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ekologické organizace jsou terčem útoků a nenávisti, protože údajně zpomalují všemi milované silnice a dálnice. Vláda a jednotliví ministři neváhají útočit na ty, kdo ve veřejném zájmu brání přírodu a krajinu. Pokud však stavby zdržují samotné stavební firmy, nikoho to nezajímá. Vláda jim nenadává, ministři neobviňují z terorismu, veřejnost nevyhrožuje lynčem. Pokud totiž někomu nejde o přírodu, ale o prachy, tak s tím nemá nikdo problém. Ani ŘSD pak nenajímá PR agentury, aby útočily na ty, kdo upozorňují především na neschopnost této instituce. ---------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nová deníková kniha Michala Viewegha Převážně báječný rok nás uvrhla do nevěřícných rozpaků. Literární hvězdě devadesátých a nultých let se nepochybně daří báječně. Tak moc nejbáječněji, že to vyvolává rozpaky. A nejen literární. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Asi tři minuty před koncem nastavení vtrhly desítky, až stovky fanoušků Slávie na hřiště, zapalovali světlice, napadali hráče Sparty. To všechno navíc v zápase, po němž mohla Slávie slavit mistrovský titul před domácím publikem, a to navíc po zápase s největším rivalem Spartou Praha. Co se na místě stalo a následovala adekvátní reakce vedení Slávie a Fotbalové asociace? O tom si budeme povídat v dnešním Studiu Alarm+ s fotbalovou fanynkou Hanou Parčovou a taky sociologem sportu Vojtěchem Ondráčkem. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o vstupu mladých lidí na trh práce. Co čeká absolventy a absolventky? Na co je škola nepřipraví, i když by měla? A setkávají se i oni s ageismem a stereotypy? V této epizodě se věnujeme tématu, které je nám blízké, i když už ne věkem. Zavzpomínaly jsme na naše první brigády i odborné pracovní zkušenosti. Dnes ještě více než tehdy mladí lidé sbítají pracovní zkušenosti už během studia, i když nejde vždy o odbornou praxi. Pro formování pracovních návyků ale může být užitečné v zásadě cokoli. V právním okénku tentokrát mluvíme o tom, že zákoník práce chrání zaměstnance mladistvé, a to zejména zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek a povinností dbát o jejich rozvoj. Kategorii absolventských pracovních pozic ovšem neznáme. Mladým se nevyhýbá celá řada negativních jevů, a tím prvním z nich jsou nepochybně předčasné odchody ze vzdělávání. Zejména děti a mladí lidé z rodin se slabším sociálním zázemím mohou ze školy odejít hned, jak zjistí, že peníze si můžou vydělat i bez ní. Dlouhodobě je to ale na pracovním trhu poškozuje. Dalším znevýhodňujícím momentem je skutečnost, že nejméně část absolvenstva vůbec netuší, jak funguje trh práce, na jakých principech stojí zákoník práce a jaká jsou jejich práva. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v květnu na Dni brněnských knihoven nebo na programu k výstavě Už tam budem? v Benešově, nebo v září na Sustainability Is Not Dead, Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla Marie Tučková aka Rivermoans, čerstvá držitelka ceny Objev roku na hudebních cenách Vinyla. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Bývalé Sudety jsou politickým tématem pouze v podobě strašení před fiktivním návratem Němců. Faktický stav těchto oblastí více než osmdesát let po válce je však výsledkem naprosté neschopnosti českých politických elit spravovat vlastní zemi. Babiš s Okamurou varují před jakýmkoliv možným smířením, současně pro zlepšení situace v těchto regionech nehnou ani prstem. Ve Sněmovně lamentují nad nacistickými zločiny, v Evropě přitom spolupracují takřka výhradně s extremistickými stranami, které soustavně zločiny nacismu zpochybňují a totéž se týká takřka mýtických Benešových dekretů. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami. Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 2:22 - 28:06 Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba Vojta Náprstek Reloaded Empires of Slavery: Rights and Power in the Early Modern Iberian World Turn Bienále UMPRUM: Generace Z Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa! Jan Šimek - Bzukot školních zahrad Jakub Střelec - Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie v poválečné obnově Evropy Lawrence Douglas - The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice Hlavní téma 29:30 - 1:43:24 Historické vztahy USA A Latinské Ameriky - rozhovor s Lukášem Perutkou ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

„Proti fašismu v ulicích i v parlamentu“, tak znělo hlavní motto antifašistické demonstrace, která proběhla 1. května v Praze. Přes tisíc lidí přišlo vyjádřit svůj nesouhlas s šířením krajní pravice v českých ulicích i v politice. U smíchovského klubu Eternia však na průvod zaútočila skupina asi 70 neonacistů a později v noci došlo také k brutálnímu napadení německého páru poblíž stejného smíchovského klubu. Vidíme nárůst neonacistického násilí nebo šlo jen o chvilkový exces? A jaký vliv má extrémně toxická rétorika vládních politiků na šíření neonacistických myšlenek? O tom si v pořadu povídáme s antifašistou a spisovatelem Radkem Wollmannem, autorem knihy Krev Kruh Černá. O antifě, squattech a Palestině. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

S Vratislavem Maňákem rozebíráme jeho nově vydanou knihu S Wittgensteinem v gay sauně. Jaké to je vstupovat do míst, kde každý pohled může skrývat nevyslovitelné? Jak prožívají gayové pocit bezpečí při sexu na veřejnosti narozdíl od lidí vychovaných jako ženy? Proč nás rozčiluje snaha o splynutí s cis hetero majoritou? kapitoly: /1:38 o knize, tématu, motivaci ke psaní, jaké to je jít do gay sauny a jakou roli hrají pohledy ostatních /12:49 exkluzivita gay míst, privilegia gay mužů, fenomén veřejného sexu a pocit bezpečí v tomto kontextu, a jak to vše protíná patriarchát /19:40 jaký jazyk volil Vratislav ve své knize a proč se rozhodl psát mluvit a nemlčet? měli bychom se jako kvír lidé snažit o splynutí s majoritou? jak kvířit jazyk český? /39:10 naše doporučení na kvír literaturu, co jsme četlx a co si taky přečtěte) zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.hostbrno.cz/s-wittgensteinem-v-gay-saune/ (kniha Vratislava Maňáka) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Novou ministryní místního rozvoje je Zuzana Mrázová za ANO, jejíž absolutní prioritou je reforma stavebního zákona, na níž údajně intenzivně pracuje. Jak bude tato reforma vypadat? Jaké změny přinese? A pomůže s řešením krize bydlení, která je v Česku enormním problémem? O tom si v novém díle Studia Alarm+ povídá Jan Bělíček s architektkou a aktivistkou v oblasti urbanismu Annou Vinklárkovou z organizace Arnika, která dlouhodobě sleduje problematiku bydlení a rozvoje měst. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku. Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 2:06 - 22:15 Vojta Náprstek Reloaded Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba Joanna Kuciel-Frydryszak - Služky pro všechno Katja Hoyer - Za zdí. Východní Německo 1949-1990 The Billionaire Age Knižní řada Obluda Hlavní téma 23:34 - 1:02:17 Bavlna a textilní průmysl v Rakousku-Uhersku a ve světě 1:02:24 - 1:28:03 Rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem o výstavě Stitched Dream ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Téma dnešní epizody navazuje na to, o čem už jsme kdysi mluvily, ale tentokrát jdeme dál. Se stylistkou Petrou Kasalovou nás nesvedla dohromady náhoda, ale zejména Šárčina zkušenost s tím, jak málo stačí, aby ranní příprava mohla znamenat skutečně dobrý start dne, právě díky Petřinu stylingu. Oblékání se dá brát jako nepříjemná povinnost, nebo jako praktický nástroj, který nám může v lecčems pomoci a zjednodušit nám život. Některé studie nám v tomto ohledu ukazují, jak účinný takový nástroj může být. Například bílý plášť může o 15 % snížit chybovost. 78 % zákazníků a zákaznic se cítí sebevědoměji v dobře padnoucím nebo na míru šitém oblečení a 92 % zaměstnaných věří, že jejich vzhled ovlivňuje, nakolik profesionálně a kompetentně je vnímá jejich okolí. V právním okénku si připomínáme povinnosti zaměstnavatelů u pracovních oděvů a ochranných pracovních pomůcek, včetně toho, kdo nese náklady na jejich čištění a údržbu. Dostáváme se i k otázce diskriminace, která v tématu vzhledu velmi souvisí s binárními stereotypy a utkvělými představami o tom, jak má vypadat muž a žena.

Pokračují škrty a vyhazovy ve státní správě a rýsuje se plán na ovládnutí veřejnoprávních médií. Jakou roli v tom hraje Andrej Babiš? Tomu se věnuje dnešní Studio Alarm. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V literárním podcastu TL;DR se věnujeme knize Gisèle Pelicot Óda na život, v němž popisuje průběh soudu a manželem, který ji dekádu omamoval léky, znásilňoval a zároveň nechával znásilňovat desítkami cizích mužů. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

O víkendu v Praze proběhla blokáda Hnutí pro život. Jak probíhala? A proč vůbec? Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Hostkou speciálního dílu Soundsystému byla písničkářka Pivoňka, s níž jsme se bavili o hudbě jako prostředku katarze a potřebě udělat si všechno sám. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V desátém, speciálním, dílu teplometu, který vychází pod Alarmem, Pavel v roli moderátora vyzpovídá Niku a Báru. Přes obecná témata k těm osobním, naše názory a pohledy na kvír témata jako - jak se v současnosti skloňuje slovo kvír, proč se to pořád vytahuje a proč to nejčastěji využívají politici k polarizaci společnosti? co to pro nás znamená být nebinární a agender? nebo co dělat když někomu popletu zájmena? kapitoly: /1:07 zneužívání kvír tématiky v politice, jakou pozornost by kvír lidé opravdu potřebovali a ocenili narozdíl od mediálního a politického lynče? /17:28 jak Nika prožívá svůj gender skrz nebinaritu a jak Bára neprožívá gender skrz bytí agender, jakým způsobem se jejich kvír cesta vyvíjela a jak to mají teď? /33:20 jak vnímáme tělo, co souvisí s genderovou dysforií, jak prožíváme maskulinitu, jak vnímáme dostupnost péče a kde ji hledat? /44:40 jakým způsobem se jako cis a hetero člověk chovat k někomu kdo je kvír? jak začít konverzaci když neznám zájmena člověka? a co když se spletu??

Národního konzervativce střídá v Maďarsku u moci liberální konzervativec. Oba rivalové ale mají víc společného, než se na první pohled zdá. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Babiš s Havlíčkem chtěli jít do tvrdého střetu s Evropskou unií kvůli emisním povolenkám, protože by nám zdražily benzin možná až o tři koruny. Trumpova válka zdražila benzin o patnáct korun, ale oba zmínění vůči Trumpovi neřeknou ani slovo a v uctivém předklonu mu olizují boty. Ještě nikdy jsme asi neměli tak ideologicky vyhraněnou zahraniční politiku, která by zcela ignorovala naše vlastní zájmy. Důkazem je samozřejmě přímo Petr Macinka, který toho hodně namluví o pragmatismu, ale nakonec okřikuje prezidenta Pavla, který se jediný nebojí říct nahlas, že Donald Trump ohrožuje naši bezpečnost. ------------------------------------------ Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Den po Velikonočním pondělí vyhrožoval prezident Trump „vymazáním celé civilizace“, ale nakonec souhlasil s příměřím, které je pro USA nevýhodné. Hormuzský průliv je i nadále zablokovaný, cena ropy roste a teheránský režim se zdá být silnější než kdykoliv předtím. Mezitím v USA sílí volání po impeachmentu prezidenta, který zatáhl zemi do další nesmyslné války, ačkoliv předtím sliboval, že to dělat nikdy nebude. Jaká je role Izraele v tomto konfliktu? Co současná situace znamená pro válku na Ukrajině? A může být íránské fiasko začátkem konce pro MAGA hnutí? Ve Studiu Alarm o situaci v západní Asii i USA debatovali Jan Bělíček a David Scharf.

Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války. Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk? Playlist: 🤔 Tipy a novinky 1:55 - 16:25 Daniela Tinková - Evropa 18. století Válka ševců. Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války Podnikatel versus kapitál - kapitál versus podnikatel David Hubený - Budiž světlo! Bezpečnost - korupce - zájmy v energetice Podkarpatské Rusi v letech 1919-1945 Hlavní téma 17:20 - 1:04:10 Norimberský vojenský tribunál 1:05:00 - 1:29:00 Tokijský vojenský tribunál ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně. Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Nejen práce naplňuje ale naše životy, a kromě obvyklého literárního zpravodajského servisu jsme se zapovídali nad několika reality shows. A přes Ružu pre nevestu a Bachelora nebo blahé paměti Mama, ožeň ma a trendy v estetických úpravách jsme se snadno dostali k dokumentu Inside the Manosphere. Manosféra si totiž přes svou intelektuální plytkost – či právě pro ni – ukořistila pozornost dospívajících kluků, které mimo jiné otrávila toxicitou standardizovaného hypermaskulinního vzhledu, který se paradoxně neobejde bez estetických úprav, diet, výživových doplňků a spousty drilu v posilovnách. Zatímco generace žen, které vyrůstaly v chorobné představě dietní a rape culture, kde ženský ideál připomíná nedospělé hypersexualizované děvče, mohou najít protijed ve feminismu a jeho kritice popkultury, kluci zatím analogický nástroj nemají. A zatím se ani nezdá, že by to společnost příliš vzrušovalo – o jejich znejistěné hlasy se ucházejí hlavně populisté, kteří pro ně samozřejmě žádnou budoucnost nemají. Nejistoty mladé generace se pak temně zrcadlí ve světě práce v éře pozdního kapitalismu, jak jej David Graeber popisuje v Práci na hovno. Graeber usvědčuje neoliberalismus z toho, že je především ideologickým než ekonomickým projektem a vytvářením vrstvy manažerských feudálů si jen zajišťuje politickou stabilitu. Americký antropolog pak také vysvětluje, proč nejvíce nároků máme na nejhůře hodnocené profese, bez nichž se zároveň civilizovaná společnost neobejde, jako jsou sociální pracovnice, zdravotnický personál nebo učitelstvo, zatímco na vrcholcích moci a v nejvyšších ekonomických patrech lze často fungovat téměř bez kompetencí. Graeberova studie neopomíjí ani psychologické dopady práce na hovno, ani její historické příčiny. Kniha tak přesvědčivě rozvíjí a opírá o příklady myšlenky, které David Graeber poprvé formuloval v eseji z roku 2013, která se stala globální senzací a proměnila naše přemýšlení o práci.

Jako desku měsíce si podcast Soundsystém vybral debutovou nahrávku Isimeme „Naomi“ Udu aka Hemlocke Springs. Ta se proslavila před pěti lety tiktokovým hitem Girlfriend, ale s debutovou deskou nikam nespěchala. The Apple Tree Under the Sea je konceptuální album, které vypráví její příběh dívky ze silně náboženské rodiny, která hledá své vlastní místo ve světě. Divoce surfuje mezi synth-popem a popem z nultých let nebo současným r´n´b a album má tolik barev, jako život sám. Došlo samozřejmě i na hitové singly nebo vzpomínání na březnové akce. V rubrice Co nás sere se samozřejmě musíme věnovat škrtům v kultuře, ale kriticky zamíříme i na nominace cen Vinyla, které se nám zdají příliš pragocentrické. A speciální shoutout dostanou ambientní mrazáky v anglickém Sheffieldu.

How did civic activists in Kenya manage to stop the construction of the Lamu coal-fired power plant? How does this relate to the protection of local cultural heritage? And does this mean that East African countries are more progressive in climate protection than Central European countries? Lawyer Margaret Wagana discusses all of this in the latest episode of the podcast Crossroads. Margaret Wagana works as a conciliation judge for the Ugandan government. In addition, she is pursuing a PhD at the UOC (Universitat Oberta de Catalunya) in Barcelona, and her dissertation focuses on environmental law and climate justice in the Great Lakes region of East Africa. The Crossroads podcast series is produced as part of the research program “Identity in a World of Wars and Crises,” funded by the Czech Academy of Sciences under the AV 21 Strategy. We invite social scientists whose research addresses important topics and challenges of a globalizing world to appear on the podcast. This episode was hosted by Jiří Krejčík.

Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí. Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:22 - 19:25 Výstava Mosty v Ústí nad Labem Bailey Stone - Women in the Great European Revolutions Boris Moskovič - Po Titovi - Tito! Hlavní téma 19:30 - 1:47:30 Kapitalismus v dějinách 35:52 – 50:15 Rozhovor se Svenem Beckertem, 1. část 1:19:46 – 1:38:04 Rozhovor se Svenem Beckertem, 2. část ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku. zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…) https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

V Íránu momentálně probíhá válka pod vedením Spojených států a Izraele. Válčí se ale také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh a i zde umírají civilisté. Válčí se ale samozřejmě i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se to se světem aktuálně děje a jestli náhodou už nevstupujeme do nějakého velkého globálního konfliktu. O tom jsme si v dnešním podcastu povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Část lidí po sobotní demonstraci na Letné slavila. Zase se sešla spousta lidí ochotných bránit demokracii. Druhá část ale cítila po sobotě určité zklamání, a nešlo rozhodně jen o levičáky kritizující nedostatek reflexe sociálních a ekonomických témat. I liberálové a lidé přirozeně politicky inklinující k Milionu chvilek a jejich pozdnímu havlismu cítili určité rozpaky. Jak hodnotí sobotní demonstraci redaktoři Alarmu? Podařilo se Chvilkám oslovit voliče vládní koalice? A jaký je teď plán liberálního tábora? Oligarchii se nepřizpůsobíme: komunita.denikalarm.cz/

Jak k tématu druhé světové války přistupuje česká mediální scéna? Je obraz dějin v médiích vyvážený, nebo se posunuje do antikomunistického příběhu? Co s mediálním obrazem udělala válka na Ukrajině a jaký vliv má současná válečná propaganda? Závěrečná debata konference o vzpomínání na druhou světovou válku, které se účastnili Martin Groman, Milena Bartlová a Dominik Želinský. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Politika paměti vychází z aktuální politické situace. Za posledních 70 let prošel oficiální přístup k dějinám války rozsáhlými proměnami - od nekritického obdivu k Sovětskému svazu, antifašismus, až k jeho vyprázdnění a k vyhraněné protireakci v podobě antikomunismu a rozkladu antifašistického konsenzu. O proměnách vzpomínání na druhou světovou válku v Německu a v Rusku hovořily historičky Katja Hoyer a Marianna Muravyeva. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V prostoru postsocialistických zemí se objevuje narativ, že rok 1945 přinesl pouze novou okupaci - komunistickou. Teze o dvojí okupaci je živá zejména v Maďarsku nebo Polsku a vychází ze snahy určit novou úlohu v dějinách a případně se znovu postavit do role obětí. V českém prostředí je tato teze součástí vlastní viktimizace v dějinách, kde byl komunistický režim implementován přímo ze Sovětského svazu. Nové nárazový vedou nejen k přehodnocování role Sovětského svazu, ale také k potlačování dalších nepříliš lichotivych otázek týkající se druhé světové války. O tématu osvobození na konci druhé světové války hovořili v panelové debatě historici Jaromír Mrňka, Justina Smalkyte a Borbala Klascmann. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dnešním příběhu druhé světové války stojí odbojové hnutí na okraji. Hlavní vzpomínání směřuje k akcím západních spojenců. Nejen na území Česka přitom fungovalo široké partyzánské hnutí, které zahrnovalo lidi napříč politickým spektrem. Vzpomínání na protifašistický odboj v Česku, na Slovensku a v Jugoslávii představili v panelové debatě historici Mira Markham, Martin Jelínek a Martin Posch. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To je vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti jakkoli vysvětlovat. Zákony šikanující neziskový sektor pak zavádí pouze autoritářské režimy. Není divu, že ten český připravovala skupina dezinformátorů napojených na Rusko. ------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/