Středočeské příběhy

Posázavská krajina ukrývá nevšední příběhy. Ovocnář Vojtěch Ptáček při prořezávání stromů narazil na chatičku, která původně stávala v Divoké Šárce. Převézt ji sem nechal obchodník s ovocem a zeleninou Václav Horešovský. Na štítu kdysi nesla jméno Hanka.

Netradiční zoo, která nemá bránu, pokladnu, klece, výběhy ani otevírací dobu, najdete ve středočeských Říčanech. Zvířata můžete navštívit kdykoliv. Mezi kostelem a školou, na Masarykově náměstí pod památnou lípou, pospává liška Eliška, u Mlýnského rybníka dává pozor na své kamarády od vody ryba Kuba, na Lázeňské louce, kde se pasou koně, našel své místo pásovec. A v budoucnu přibudou další zvířata do říčanské ART ZOO, kterou můžete objevovat při procházce městem.

Mladá Lucie Koutová z podblanické Vlašimi nedávno vydala svoji první knihu Zpověď. Přestože se psaní věnuje už od pěti let, většina básní pro tuto knihu vznikala v jejích osmnácti. V textu Lucie citlivě zachycuje témata prvních lásek, rodinných vztahů i každodenní školní realitu.

Anastasja Vištalová z Jevan u Prahy se už zapsala do historie české paradrezury. Třikrát startovala na paralympijských hrách a vedle toho vystudovala práva.

Přehradní nádrž ve Vraném nad Vltavou byla první údolní nádrží v blízkosti Prahy. Za první republiky byla oblíbeným cílem výletníků. Zdejší elektrárna je nejstarší elektrárnou Vltavské kaskády. Místo prošlo za posledních 100 let neuvěřitelnou proměnou.

Netradiční umělecké tvorbě se Ivan Jurečka věnuje už 15 let. Mění stará elpíčka v originální vinylové obrazy. Pod jeho rukama vznikají precizní portréty, siluety i motivy na přání. Za jeho tvorbou přitom nestojí žádný laser ani velká dílna, ale ruční frézka, šikovné ruce a kus pracovního prostoru v panelákovém bytě.

Prozatím držel primát v individuálním závodě moderního pětiboje Michal Sedlecký. Po více než dvou desetiletích na něj navázal čtyřiadvacetiletý Matěj Lukeš z Velkých Popovic, který se stal druhým českým mistrem světa v této disciplíně. Na šampionátu v Číně předvedl skvělý výkon a po loňském bronzu tentokrát vybojoval zlato.

Matyáš Orsák si před časem v Kladně-Dubí otevřel Ruční tkalcovnu U Moruše. Právě tam experimentálně ověřuje historické metody zpracování textilu od upředení příze, přes tkaní až po háčkování a pletení. Jako vysokoškolský pedagog vyučuje chemii, což se mu hodí především při pokusech s barvami. Získané znalosti potom předává dál na řemeslných kurzech.

Nová expozice Muzea Mladoboleslavska nazvaná Venkov v proměnách času představuje proměny venkova v tomto regionu od 70. let 18. století do poloviny 20. století. Prostřednictvím autentických sbírkových předmětů, modelů, animací a interaktivních prvků přibližuje lidovou architekturu, každodenní život, práci, zvyky i tradiční oděv.

V Muzeu motocyklů Jawy od Sázavy v Kácově mají zajímavý exponát. Jde zřejmě o jediný Velorex, který řídil téměř slepý řidič. Je až neuvěřitelné, že s ním najel sto tisíc kilometrů bez nehody.

Štábní kapitán a také první ředitel ZŠ Jiráskova v Benešově Karel Dimitrij Balek byl výjimečnou osobností, jejíž život byl naplněn odvahou, odhodláním a hlubokým smyslem pro povinnost. Jako účastník bitvy u Zborova, držitel dvou Válečných křížů a aktivní bojovník prvního i druhého odboje, nasazoval život za svobodu své vlasti.

Ryba, had, gorila, králík… Když zapojíme fantazii, při procházce lesem nám skalní útvary mohou připomínat různá zvířata. Petr Raist Šťastný pískovcová zvířata začal fotit, fotky vystavil a dokonce vytvořil mapu, která napoví, kde fantastická skalní zvířata na Kokořínsku hledat. Získat ji můžete hrou. A doplnit ji o své objevy.

Objížďka, Jedenáctý v řadě, Nebe a dudy, Městečko na dlani, Amadeus či Teorie tygra – to jsou jen některé filmy, které se natáčely v Jílovém u Prahy či jeho okolí. Mezi filmaři je toto místo mimořádně oblíbené. Za posledních 100 let tady vzniklo téměř 100 filmů, pohádek či seriálů.

Bubenická skupina Šamana Maya se dala dohromady v listopadu 2023. Její vedoucí člen Martin Janda nalákal na kouzlo rytmiky a bubnů i své známé. Jednatřicetičlenná skupina je skvělou partou, kde si každý užívá vystoupení na plno.

Jiří Véle už více než 40 let působí jako uznávaný mykolog-amatér. Ve svém rodinném domku ve Svárově má soukromou mykologickou poradnu. Zájem o houby mu ale rozšířil znalosti v oblasti mineralogie a entomologie. Dnes má doma velkou sbírku kamenů z okolí svého bydliště a brouků z celého světa.

Když chtěl Dan Pelej darovat četníkům z Lobkovic starou registrační skříň po mamince, objevil v ní poklad. Obsahovala tisíce originálních ilustrací jeho dědečka Vilibalda Weinzettla. Tvorba legendárního tvůrce zahrnovala nejen dětské knížky, ale také obaly na hry a hračky, návrhy obalů na sušenky i minerální vody, zápalkové etikety, komiksy či filmové plakáty.

Martina Kovářová kdysi snívala o tom, že se stane fyzioterapeutkou a bude pomáhat lidem řešit problémy s pohybovým aparátem. Od dětství jezdila na koni, možná proto osud její profesní cesty nakonec nasměroval jinam. Stala se manuální terapeutkou koní.

Magdalena Kaprasová je vedoucí oddělení lidových tanců na Taneční konzervatoři hlavního města Prahy. Její cesta k tanci byla jednoduchá. Pochází z Uherského Hradiště a už od dětství měla k folkloru blízko. Na všech setkáních a oslavách se u nich na Slovácku tančilo a zpívalo.

Na konci srpna 2026 naměřila meteorologická stanice v Nedrahovicích-Rudolci 96,7 milimetru srážek. O její provoz se tu už 27 let stará Josef Bulan. Ze začátku, kdy byla stanice v Rudolci instalována, bylo měření počasí potřeba zapisovat několikrát za den. Dnes už většinu této práce zvládá moderní technika.

Mezi koníčky Davida Tůmy patří historický šerm a experimentální archeologie. To ho přivedlo k zájmu o historická řemesla. V roce 2001 se začal věnovat řezbě do paroží a kostí a z koníčka se stala profese. Za popularizaci archeologie získal ocenění Zlatý mamut a oceněn byl i titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.

Jak se asi žilo lidem v pravěku? Co jedli, jak vyráběli nástroje nebo keramiku? Odpovědi na tyto otázky hledají děti ze sdružení Altamira, které se už desítky let věnuje experimentální archeologii. V Kosmonosích, na kopečku nad Mladou Boleslaví, si za tímto účelem pod vedením svých vedoucích vybudovali vlastní pravěký skanzen.

Někdo chodí na ryby nebo do hospody, Pavel Hobza z Berouna má nezvyklého koníčka - renovuje litinové kříže. Díky němu se opravené kříže znovu objevily na desítkách míst nejen ve středních Čechách, ale i na Lounsku nebo v Orlických horách.

Zdravotní problémy nejsou důvodem proto, aby člověk nesportoval. Své o tom ví Martin Zikmund z Neratovic na Mělnicku. Potkat ho můžete na nejrůznějších sportovištích – od vody, přes led až po extrémní závody. Zkrátka, sport se stal nezbytnou součástí jeho života.

Viktor Čahoj cvičil krkavce do filmu Rumburak či Sedmero krkavců. Umí to ale i s medvědem, kočkou, šváby či mouchami. Zvířata připravoval do reklam, seriálů a desítek filmů. Dnes mu práci usnadňují počítačové triky, ale základem je vždy dobrá souhra chovatele se zvířetem.

Pod Michalovickou putnou, jak se zřícenina také nazývá, vzniká neobvyklá socha. Amatérský řezbář Radek Melichar tady, v okrajové části Mladé Boleslavi, motorovou pilou opracovává 300 let starý dub. Dřevo postupně získává podobu rytíře Jana I. z Michalovic. Muže, který ve 13. století nejen založil zdejší hrad, ale proslavil se také na rytířských turnajích u nás i v zahraničí.

První vystoupení hudebníci odehráli v roce 1994 na hradě Točník. Od té doby se složení kapely i styl hudby pozměnil. Svérázná interpretace skladeb vrcholného středověku dokáže návštěvníky středověkých slavností dostat do varu. Kapela Krless procestovala svět, zahrála si ve filmu a spolupracuje při tvorbě divadelních představení. Za pár dnů se opět chystá na Karlštejnské vinobraní.

V záchranné stanici Papouščí ráj v Jesenici u Prahy našlo zázemí přibližně 600 papoušků. Někteří se sem dostali poté, co se o ně jejich majitelé nemohli nebo nedokázali dále starat. Jedním z papoušků je i ara ararauna Kačenka, které se nyní po předchozí negativní zkušenosti s majitelkou dostává správné péče.

Kdo má zahradu, tomu se to pěstuje. Ale někomu se daří, i když bydlí v panelovém domě. Paní Jaroslava Andrlová má na balkoně přímo zelené království. Kaktusy pěstuje už 40 let a má jich asi 400. Do pěstování citrusů se pustila před 30 lety a v zasklené lodžii svého bytu sklízí citróny, mandarinky, pomeranče, grepy, pomela nebo ovoce, kterému se říká Budhova ruka.

V kaňonu u Sázavy pod Medníkem kdysi bývalo více kovbojů na čtvereční míli než na samotném západě. Michael Antony z Regionálního muzea v Jílovém u Prahy však narazil na příběh mladíka, který si před 100 lety splnil sen a stal se skutečným kovbojem.

Víte, kde v Praze kdysi bydlel Rudolf II.? Kde se konala Matějská pouť ještě předtím, než zakotvila na Výstavišti? A že hlasatelé vinohradského rozhlasu vysílali taky z podzemí? Podobné pozoruhodnosti už desítky let vyhledává spisovatelka a novinářka Stanislava Jarolímková. Ve svých knihách jich shromáždila stovky, možná tisíce – a stále nachází další.

Víte, co je to karetkování? Jde o historickou textilní techniku, kterou se vyráběly opasky a tkanice k oděvům. Hana Smolová z Dobřichovic se tímto uměleckým řemeslem zabývá už 20 let. Oceněna byla titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.

Akademický sochař Zdeněk Hošek se narodil v Praze, svůj život i tvorbu ale už desítky let spojuje s Květnicí. V bývalém mlýně vybudoval rozlehlý ateliér, ve kterém vznikla řada pozoruhodných děl. Jedním z nich je třímetrová socha Antonína Dvořáka, která stojí u skladatelova rodného domu v Nelahozevsi.

Jana Taasante vyměnila město a kariéru za život na samotě u lesa. Nedaleko Jankova vybudovala hospic Psí cesta František. Doprovází tam psí seniory na jejich poslední cestě. Někteří jsou slepí, hluší, špatně se pohybují, jsou zmatení, často nevrlí a zub času poznamenal i jejich kožíšky. Přesto se občas podaří vrátit jim radost ze života.

Sběratelství pohlednic pro Bohumila Zimu není jen koníčkem, ale také rodinnou tradicí, která se v rodině předávala z generace na generaci. Pohlednice začal sbírat jeho dědeček a následně i otec a dnes v této vášni pokračuje i on. Každá pohlednice má podle něj svůj příběh, což na sběratelství považuje za to nejcennější.

Slavná melodie zní ve filmu Vesničko má středisková i ve Slavnostech sněženek. Jejím autorem je skladatel Josef Leopold Zvonař. Inspirací mu byly nejspíš křivoklátské lesy. Narodil se totiž v Kublově u Berouna. Jeho rodná chalupa tam stojí dodnes.

Taky máte rádi animovaný seriál Pojďte pane, budeme si hrát? Pak víte, že medvědi se potkali u Kolína. A právě v tomto městě oblíbenou pohádku připomíná netradiční památník i dřevěné sochy medvědů, u kterých se s oblibou fotografují děti, rodiče i prarodiče. Vždyť seriál se začal natáčet už před 61 lety!

Říční lázně jako z Vančurova Rozmarného léta najdete u Sázavy. Romantický areál s přívozem a modrobíle pruhovanými kabinkami byl založen už v roce 1899 pod hradem Zlenice. Senohrabská plovárna dnes o návštěvníky nemá nouzi, v 90. letech minulého století jí ale hrozil zánik.

Eva Vobrová před 15 lety začala pronikat do tajů tkaní a předení. Tradičnímu řemeslu dává moderní tvář. Stále zkouší něco nového a inspiraci hledá i v zahraničí. Pro zájemce potom pořádá kurzy. V jejím ateliéru v malebné zahradě v obci Březová – Oleško najdete historický stav i moderní kolovraty.

Z komárovské litiny se odlévala těžítka, lustry, vázy, svícny, popelníky, rámečky, formy na bábovky i dělové hlavně. Slévárenské umění zdejších řemeslníků připomínají přímo v centru Komárova sochy, vázy či vzácný sloup s orlem. Komárovské kandelábry dodnes osvětlují nejen pražské Rudolfinum, ale najdete je i v mnoha dalších městech bývalého Rakousko-Uherska.

Zatímco mnozí senioři tráví čas s vnoučaty, na zahradě nebo na cestách, Zdeněk Plešinger z Dolního Bousova se rozhodl pro netradiční výzvu. Zúročil celoživotní zkušenosti s výpočetní technikou, lásku k fotografování i psaní a pustil se do vydávání vlastního magazínu. Před pěti lety vznikl Občasník, který si od té doby našel věrné čtenáře nejen v Dolním Bousově, ale i daleko za jeho hranicemi.

František Kodet dělal 50 let instruktora lyžování na školních zájezdech. Bývalý ředitel ZŠ Broumy se ani v důchodu nenudí: fotografuje, včelaří, zpívá ve sboru a hraje v kapele Dixieland Band Zdice. Milované Křivoklátsko prochodil křížem krážem. Jeho fotografie jsou nyní k vidění na výstavě v Huti Barbora v Jincích na Příbramsku. Vystavené budou do 22. září 2026.

Jaromír Růžička z Mnichovic u Prahy má unikatní sbírku historických hudebních nástrojů. Jsou v ní nástroje převážně české provenience, strunné, dechové i bicí, pocházející z doby od konce 18. do poloviny 20. století. Sbírá také kuriozity, nástroje běžně používané, ale i noty, katalogy a předměty s hudbou spojené.

Sad přátelství a míru v Lidicích byl vybudován před více než 70 lety poblíž místa, kde stávala obec, vypálená nacisty. Po roce 1990 mu kvůli nedostatku financí hrozil zánik. V roce 2001 započala jeho obnova a dnes se svou rozlohou 3,5 hektaru patří k největším rozáriím na světě. Rozkvétá zde více než 24 tisíc růžových keřů.

Ke včelaření se člověk může dostat různým způsobem. Za cestou k úlům nemusí stát rodinná tradice, ale třeba láska. Pojďme se podívat za včelařem Martinem Weissem do městské včelnice v Mladé Boleslavi a poslechnout si příběh o tom, jaká byla jeho cesta k tomuto koníčku.

Oblast Podblanicka a bájného Blaníku inspirovala a stále inspiruje nejednu uměleckou duši. A jednou z nich je rozhodně i malíř Stanislav Příhoda. Ten zasvěcuje velkou část své tvorby zachycení krás podblanické krajiny. Během své umělecké dráhy uspořádal okolo 180 výstav a jeho díla stále získávají obdiv.

Miroslavu Suchardovovou z pražského Karlína zapsala pelhřimovská agentura Dobrý den do České knihy rekordů. Vytvořila totiž dosud největší sbírku kamínku zdobených ubrouskovou technikou decoupage.

Huť Barbora v Jincích na Příbramsku patří mezi unikátní památky průmyslové historie našeho regionu. Rozpadající se budova prošla důkladnou rekonstrukcí a v roce 2024 zde vzniklo moderní kulturní centrum. Záchrana prý přišla za minutu dvanáct. Dnes si tam můžete zahrát únikovou hru.

Nezveřejňuje fotky, nesbírá lajky, přesto funguje spolehlivě už po mnoho desetiletí. Kamennou „sociální síť“ najdete na Husově náměstí ve Velkém Oseku, kam si místní chodí – nebo spíš jezdí – pro vyhlášenou minerální vodu. U kašny v pavilonku se zastaví, prohodí pár slov, proberou novinky, načepují vodu a pokračují dál. Teď navíc proudí minerálka z kašny, která prošla kompletní proměnou.

Dobříšská výtvarnice Eva Hellerová vystudovala obor scénografie a loutky na divadelní akademii v Praze. Její sběratelské umělecké panenky patří ke světové špičce a na mnoha výstavách posbíraly řadu ocenění. Nejraději ale tvoří loutky, pořádá improvizovaná loutková představení a buduje loutkářské rodinné komunitní a sociální centrum v Loutkové zahradě v Dobříši.

Usměvavá a energická průvodkyně Libuše Vosátková učila většinu života matematiku na gymnáziu v Novém Strašecí. Převoznický domek v Luhu pod Branovem se o prázdninách stává jejím druhým domovem. I když už je v důchodu, i tady se občas stane, že potká bývalé studenty.

Horoměřický rodák Jan Linhart chodil po turisticky značených cestách do přírody už jako kluk, s tatínkem. Na zajímavých místech s nadšením sbírali razítka, schovávali si vstupenky. Roku 2009 začal Honza značkařit. Dnes je předsedou krajské komise značení Klubu českých turistů pro Prahu a Středočeský kraj. 26 let uplynulo od chvíle, kdy vydal první záznamník k získání tematického turistického odznaku nazvaného Hradník.

Příbramský dům Natura ukrývá obrovskou sbírku nočních motýlů, s největší pravděpodobností největší na světě. V současné době zdejší depozitář obsahuje 200 tisíc exemplářů více než 1.700 druhů motýlů čeledi lišajovitých. Entomolog Tomáš Melichar má na svém kontě řadu zajímavých objevů.

Jaké nástroje, keramiku, zbraně nebo oblečení si dokázali vyrobit a pak používali lidé v pravěku? Rekonstruovat život ve starší době kamenné a v době bronzové se snaží parta lidí okolo Petra Děkanovského z Kutné Hory. Říkají si Bronzáci z Polabí. Informace získávají třeba z archeologických nálezů v nedalekých pravěkých hradištích Dänemark a Cimburk, spolupracují s muzei, s archeology, Petr je dlouholetým spolupracovníkem Archeologického ústavu AV ČR.

Tatínek Ondřej a maminka Vanda reprezentovali Českou republiku ve vodním slalomu. Dnes jedenáctiletý syn Marek Štěpánek z Benátek nad Jizerou se ale na vodu nevydal. Zvolil si taneční parket a akrobatický rock and roll. Dokonce už studuje Pražskou taneční konzervatoř.

Před 160 lety vznikla ve Fragnerově lékárně U Černého orla tehdy velmi populární Pražská domácí mast, která chrání rány a mírní zánět i bolest. Měla takový úspěch, že se – pak už v továrně – vyráběla ještě po druhé světové válce. A slavná mast znovu ožila, v nejstarší fungující lékárně v Praze ji začali znovu připravovat.

Život urozené Kateřiny z Komárova dodnes zahaluje mnoho nejasností. Nikdo neví, jak vypadala, ani skutečný rozsah její krutosti. Na podivné praktiky urozené paní z panství v Pičíně jako první ukázal Václav Hájek z Libočan. Česká Čachtická paní byla za mučení poddaných krutě potrestána.

Expozice Škoda Muzea se na rok a půl rozrostla o jedinečný exemplář. Z italského muzea vojenské techniky Museo Storico della Motorizzazione Militare v Římě byl do Mladé Boleslavi se souhlasem italského ministerstva kultury zapůjčen jediný dochovaný kus raritního motocyklu Laurin & Klement CCCC. Ten byl v době svého vzniku v letech 1903 až 1906 jedním z prvních jednostopých strojů na světě poháněných řadovým čtyřválcovým motorem.

Manželé Renata a Zdeněk Nedomovi si už desítky let volají s lidmi z druhého konce světa. Telefon k tomu nepotřebují. Jsou totiž vášnivými radioamatéry. Základem jejich koníčku je zábava, hledání přátelství, technické kutilství, poznávání cizích zemí, sportovní duch i sběratelství.

Vzpomínáte, jak vypadaly prodejny Jednoty v menších obcích ve druhé polovině minulého století? V jedné takové si Jitka a Matouš Satorian vybudovali útulný a vkusný domov i prosperující dílnu. V místech bývalé prodejny mají kuchyň, obývák a jídelnu. Dílna vznikla tam, kde bývaly skladové prostory.

Jeho písničky znáte z televize i rozhlasu. Přispíval do časopisů Sluníčko, Mateřídouška, Ohníček nebo Květy. Dcera Markéta Mališová na tatínka vzpomíná jako na velkého recesistu. Jeho poezie byla hravá a vtipná. Textař Václav Fischer by se letos dožil 100 let.

Jen něco málo přes čtyři tisíce obyvatel má město Mnichovice ve Středočeském kraji. Jeden z nich ho ale může v budoucnu výrazně proslavit. Patnáctiletý Ondřej Stejskal patří k velkým fotbalovým talentům, a dokonce už má za sebou, vedle startů v reprezentačních mládežnických kategoriích, i stáž ve španělské Gironě.

„Praxe je nejlepší učitel,“ říká Leo Salvet. Při práci vystudoval hned několik vysokých škol. Celkem má 14 různých titulů. V roce 2024 získal výroční cenu Rekordman roku v kategorii Světové unikáty z České knihy rekordů. Studoval nejen v Čechách, ale také na různých zahraničních školách. I když už je v důchodu, stále působí jako kněz v pražských Stodůlkách.

Zmrzlinář Lukáš Pohnán se probojoval do finále Gelato Festival World Masters v Las Vegas. V konkurenci 4 tisíc zmrzlinářů z celého světa prošel několika koly soutěže. Po evropském finále v italské Bologni ho překvapila pozvánka do Las Vegas. Jeho zmrzliny jsou nápadité a osvěžující. Není divu, že před okénkem v Senomatech na Rakovnicku bývá fronta.

Jarmila Novotná poprvé zpívala v Národním divadle v pouhých 17 letech. Později sklízela úspěchy po celém světě. Vystupovala na největších operních scénách, točila filmy, je po ní pojmenovaná planetka a její tvář se objevila na stříbrných mincích. Krásné chvíle prožila na zámku Liteň, ale únorový puč ji vyhnal do Ameriky.