Fasády

„Vždycky když jdu přes Václavské náměstí, připadám si jako na letištní ploše,” říká odborník na světelný smog Hynek Medřický, jeden z hostů nejnovějších Fasád. Světlo ve městě podle něj nemusí být silné, stačí aby bylo správné. Druhý host, Pavel Mrkus, umělec a hlavní kurátor Signal Festivalu, dodává, že mu stačí příjemně nasvícené výlohy v přízemí, ty podle něj dělají atmosféru centra samy o sobě.

Naučili jsme se, že fasáda polepená obřím párkem v rohlíku není ideální. Jenže ve snaze zbavit se vizuálního smogu jsme možná vytvořili jiný problém: místa, která vypadají čistě, uhlazeně a skoro identicky od Prahy po Soul. „Forma sleduje zisk,“ říká kunsthistorička Kristýna Drápalová. V nejnovějších Fasádách vysvětluje, co stojí za unifikací měst a proč to není jen otázka vkusu.

Most si zamilujete, stačí přijet. Říká architektka Rozálie Kašparová ze studia Bistro, které společně se švédským studiem Mandaworks právě vyhrálo soutěžní dialog Super Centrum. V nejnovějších Fasádách vysvětlují, jak chtějí proměnit centrum města, které vzniklo celé najednou – a celé najednou začíná dosluhovat.

Nocovky před odevzdávkami, švarcsystém a hodinová sazba, která může klesnout i pod 100 korun. Jak vypadají pracovní podmínky českých architektů? O tom mluví v nejnovějších Fasádách architektka Eliška Havla, která se tématu věnuje od roku 2020 a je také kurátorkou výstavy Cena architektury.

„Spousta lidí prochází tím městem, aniž by si všimla budov kolem sebe," říká Marie Ševčíková, spoluzakladatelka projektu Mapamátky. Ona a architekt Štěpán Beneš jsou hosty nejnovějších Fasád, ve kterých vysvětlují, jak se naučit číst město – a proč na to nepotřebujete vystudovat architekturu.

Deset let tu stála plechová budova s antikem a stavebninami. Pak bleší trh. Pak plot a za ním narkomani. Dnes je z brownfieldu v pražských Holešovicích barevné sportoviště SPOT – s basketbalovými koši, ping-pongovým stolem, minirampu a Adventure Playground. Navrhli ho architekti z U/U Studia. Martin Hrouda, jeden ze členů kanceláře, přišel i do nejnovějších Fasád.

Vlastní nemovitost zůstává i pro generaci Z důležitým životním cílem. Většina z nich ale na vlastní dům nedosáhne. A těžké je občas zaplatit i nájem, obzvlášť ve velkých metropolích. To je i případ Anny Remešové. Místo aby to vzdala, koupila dům – společně s devíti dalšími lidmi. V nejnovějších Fasádách vysvětluje, jak komunitní bydlení funguje a proč může být pro mnoho lidí jedinou cestou k důstojnému bydlení.

Když se řekne chata, většina z nás si vybaví typový projekt z katalogu, nebo kutilský výtvor po dědovi. Architekt Jan Bureš a historik architektury Adam Štěch ale ukazují jiný pohled – chata může být i originální architektonický skvost od předních jmen 20. století. Od Le Corbusiera po Františka Cubra nebo Zdeňka Pokorného. V nejnovějších Fasádách vysvětlují, jak ho najít.

Paříž loni po desetiletích otevřela Seinu ke koupání. V Berlíně občané protestují proti 101 let starému zákazu plavání ve vnitřním městě. Velké metropole nejen v Evropě se vracejí ke svým řekám. „Přístup k řece by měl být samozřejmostí pro každého. Pokud to město nezajistí, zbývá často jen placený bazén nebo aquapark.," říká v nejnovějších Fasádách krajinářská architektka a pedagožka Zuzana Štemberová z Fakulty architektury ČVUT.

V Česku letos padl rekord – poslední červnové dny meteorologové naměřili přes čtyřicet stupňů. Podle Jana Richtera, specialisty na adaptaci města na klimatickou změnu z pražského magistrátu, to byla teprve předehra. „Na vlny veder nejsme připraveni. Žádné město nemá krizový akční plán. V Praze jsme na tom s přípravami v porovnání s jinými městy dobře," říká host nejnovějších Fasád.

Co když budou české domy za pár let vypadat trochu jako ty v Itálii nebo ve Francii? Barevné okenice, více stínu a více zeleně možná nebudou jen estetickou volbou, ale i způsobem, jak se vyrovnat s rostoucími teplotami. O tom, jak připravit naše budovy na klimatickou změnu, mluvila v dalším díle Fasád expertka na udržitelnou architekturu Kateřina Eklová.

Co když největší věrnost Baťovu odkazu není zachovávat, ale inovovat? Požár budovy číslo 34 ve Zlíně otevřel otázku, která přesahuje jednu dílčí stavbu – jak žít s identitou jasně strukturovaného průmyslového města? Hostem nejnovějších Fasád je Vít Marek, iniciátor projektu Ať žije Baťov, který se dlouhodobě věnuje architektuře a historii firmy Baťa.

„Dětská hřiště zrcadlí stav celé naší společnosti,“ říká sochař a spoluzakladatel Ztohoven Matěj Hájek. Podle něj by ale měla hravost přesahovat i do světa dospělých. „I skrze hravost můžeme vstoupit za hranici naší komfortní zóny. A to je důležité, protože až na její hranici se učíme novým věcem," říká Hájek.

„Město je takový tanker, který si jede svým tempem a vy ho můžete jen trochu korigovat – a často to jde dost pomalu," popisuje Pavel Řihák, vedoucí oddělení prostorového plánování a projektů MAPPY, ostravské kanceláře architekta města. Podle něj by se tyto instituce měly soustředit nejen na rychlost a efektivitu, ale i na dlouhodobý koncept a kvalitu.

Břečťanový mušketýr nebo třeba fasáda s odlepující se folií. Centrum architektury a městské plánování (CAMP) a Institut plánování a rozvoje (IPR) se po letech loučí s Pragerovými kostkami. Ty se budou totiž rekonstruovat. Pohled do zákulisí obou institucí nám v nejnovějších Fasádách přináší vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl.

Stěhovat se každý rok, a přitom bydlet hezky? Jde to. Architektka Adéla Křížková v dalším dílu podcastu Fasády prozrazuje, co v pronajatém bytě udělá největší parádu a proč záchodové prkénko se zalitou škeblí nemusí být konec světa.

„Ve městě často chybí prostory pro mladé dospělé. Předěláním ulice Kolejní na to reagujeme – je to taková naše zašívárna," říká autorská trojice, která proměnila ulici Kolejní v Dejvicích v improvizované městské hřiště. Frederik Daňko, Sára Kročková a Albert Kulík z Fakulty architektury ČVUT dokázali, že veřejný prostor může s trochou péče fungovat úplně jinak.

„Bez veřejných toalet se ve městě žije špatně. Je to služba, která by měla být samozřejmá,” říká host třetího dílu podcastu Fasády architekt Vojtěch Luxemburk z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Veřejný prostor je náš společný obývák – a stejně jako doma, záleží na tom, s kým ho sdílíme. Upozorňuje na to Marek Sivák, architekt z Architekti Prostoru a také host druhého dílu podcastu Fasády. Ve své praxi se věnuje veřejnému prostoru a zapojování lidí do plánování měst. Podle něj sousedské vztahy výrazně ovlivňují nejen to, jak se ve městě cítíme, ale i jestli je bezpečné.

Pražská část Malešice i krajské město Ústí nad Labem patří spíš k přehlíženým místům než k opěvované architektuře. Obě ale mají potenciál – jen ho možná odhalíte až na druhý nebo třetí pohled. Shodují se na tom moderátorka Alena Harciníková a hostka v novém podcastu o veřejném prostoru a architektuře Fasády Karolína Vránková.

Poprvé se pořad Bourání vysílal v roce 2009 a od té doby přinesl stovky hodin rozhovorů. Na závěr jsme se podívali na trendy, které světem architektury hýbou teď.

Šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč bydlí v nájmu. Dostupné nájemní byty jsou podle něj to, co Praha potřebuje. „Městu prospívá, když tu je střední třída a vychovává tu děti,“ říká.

V 90. letech navrhl Zdeněk Hölzel palác Myslbek na prestižní parcelu v Praze Na příkopech. Jak je s ním dnes spokojen a jak snášel kritiku od Václava Havla?

„Často si kupujeme dočasný nábytek s tím, že za rok si koupíme nový a lepší,“ říká designér Jakub Pollág. Co doporučuje? Židli na celý život.

Lidé s autismem nemohou říct, co chtějí. Když jsou v nepohodě, často si ubližují nebo něco zničí. Architekt Petr Pinkas se snažil o jejich potřebách zjistit co nejvíc. V novém domově v Měšicích „budou žít životem podobným jako v rodině.“

Zateplit? Čím topit? Z čeho stavět? Jaké lze použít přírodní materiály? Tyhle otázky dnes trápí skoro každého, kdo staví. Kateřina Eklová a Karolína Barič z Rethink Architecture radí developerům i lidem, kteří si rekonstruují byt.

Po 2. světové válce přišlo znárodnění. Platilo to i pro stavební firmy a architektonické kanceláře. Všichni architekti a projektanti pracovali ve státním ústavu Stavoprojekt, který byl možná největší projekční firmou na světě.

Co vystihuje dnešní bydlení? Konopný beton, bytová krize, vícegenerační soužití, peníze, paneláky, Liberec, trendy, hasicí přístroj. O tom všem mluvili hosté Bourání v uplynulém roce. Přinášíme souhrn toho nejchytřejšího, co zaznělo.

Architekt Jan Říčný navrhl kapli v obci Nesvačilka, která je ze dřeva, hlíny a kamene. Jak tyhle materiály z „boží přírody“ působí na člověka?

Z kvalitně navrženého města má výhody každý. Proto šel architekt David Mateásko na ministerstvo a chce zlepšit územní plánování.

Josef Čančík si říká maloarchitekt a v jeho jednočlenném studiu Echtarchitektura vznikla už řada rodinných domů, na kterých se muselo šetřit. Jak a na čem?

Spolka, to jsou architektky a socioložky původem z Košic. Chtějí, aby města byla inkluzivní, feministická, přístupná pro staré lidi, děti i pro včely.

Architektka Ivana Čapková nemá ráda byty, zařízené rovnou do poslední vázičky. Věnovala se interiérům už od 70. let a dospěla k tomu, že je lepší se zařizovat postupně. „Život si řekne, jak nábytek rozstrkat,“ říká.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Jak vypadá smrt stromu? Je pomalá a trvá i několik let, kdy strom omezí růst a snaží se přežít. „Stromy jsou velcí bojovníci,“ říká Jan Richter, expert pražského magistrátu na adaptaci na změnu klimatu.

Zahrada potřebuje čas. Rostliny si musí zvyknout na nové místo i na sebe navzájem. „Je to, jako když se v jednom domě sejdou cizí lidé, taky si musí zvykat,“ říká krajinářka.

Ateliér HRA bude projektovat přístřešky pro ochranku Pražského hradu. Jak se navrhuje pro tak prestižní místo? „Udělali jsme je co nejobyčejnější, nechtěli jsme konkurovat Hradu,“ říká Martina Kubešová z ateliéru HRA.

Urbanista Filip Tittl je součástí týmu, který navrhl budoucnost Florence. Tahle cenná lokalita se úplně změní. Zmizí i autobusové nádraží: „Mělo by být součástí městské zástavby,“ říká.

Za jakou architekturou se vydat do Plzně? Jeďte za přestavbami průmyslových areálů, radí plzeňský architekt Petr Klíma. Velkou kvalitu mají i prvorepublikové školy. „Působí na nejmladší generaci dobře i dnes,“ říká.

Tereza Šváchová navrhla skleněnou fasádu pro český pavilon na výstavu EXPO v Ósace. Ta nakonec vypadá jinak a podle ní působí slepě. Proč?

Bára Srpková navrhla rekonstrukci starého mlýna tak, aby se v něm dalo bydlet. Nejtěžší pro ni prý byly interiéry. „Stresovalo mě, jak šílené množství prvků existuje,“ říká. Jak vyřešila až moc velkou nabídku dlaždiček a umyvadel? A co radí při úpravách starých domů?

V Indonésii je teď něco mezi třiceti a čtyřiceti stupni a vysoká vlhkost. Jak se tam vyrovnávají s vedrem? „Důležité je pracovat s přirozeným větráním, to znamená orientovat dům, aby se dal příčně provětrat,“ říká architekt Erik Petrus.

Rekreační chata může mít podle zákona do 80m². Co se tam všechno vejde? A kolik potřebujeme komfortu? V Bourání se sešli dva architekti a architektka, kteří umí chaty.

Povodňový park, obří zrcadlo i netradiční supermarket. Co je nového v hlavním městě architektury Litomyšli? O tom s městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou.

Architekt Zdeněk Hölzel paneláky navrhoval. „Nás to štvalo. To, že jsme dostali nevzhlednou bednu, se kterou se nedalo nic dělat,“ říká.

Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.

Krajinářská architektka Jana Kohlová pracuje na rekonstrukcích starých zahrad. Jak shání historické odrůdy smrků či růží? A v čem se liší staré túje od těch dnešních?

Klienti dnes běžně chodí za architekty s obrázkem domu, který jim vytvořila umělá inteligence. Nahradí AI architekty? Ondřej Janků a Shota Tsikoliya se nebojí: „V tuto chvíli se chová jako jakýkoliv jiný software,“ říkají.

Cenovka je relativní. Vyplatí se koupit si dražší věc a pak ji dlouho používat. Takhle to vidí designéři Matěj Janský a Cyril Dunděra. Říkají tomu asketický luxus.

Jaké jsou nejlepší stavby posledních dvou let? A proč je mezi nimi kavárna na Pražském hradě i skromný dům v Jindřichově Hradci? O tom s architektkou Markétou Zdebskou, která je vybrala do ročenky Česká architektura 2023 – 24.

Šárka a Marek Sodomkovi navrhují rodinné domy. Jenže střední třída už stěží dosáhne i na malý dům. Architekti přesto možnosti vidí: přístavby, vícegenerační bydlení či pozemky s handicapem.

Architekt Jakub Loučka navrhuje malé dřevostavby, ale projektoval také vilu s desítkami pokojů pro rodinu v Pákistánu. Není to zase takový rozdíl, domy prý fungují podobně.

Robert Bartolen má na paži vytetovanou slovenskou louku. „Na louce je takové množství rostlin a bylin, že si ani neuvědomujeme, jaký máme poklad,“ říká. Obyčejné kytky má prý nejradši.

Míla pěstuje na rodinném statku kytky a chce tu s rodinou také bydlet. Architekt Pavel Uličný jim navrhl dům. Je ve stodole, omítky má z hlíny a topit se tu bude v peci. Tak vypadá venkovská idyla v roce 2025.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?

Architektky z Plus One Architects dokáží udělat z malého bytu velký a ze starého nový. V ateliéru pracují momentálně samé ženy. Jaké to je? „Někdy si tu práci moc bereme,“ říkají.

Inženýr Jiří Ledinský musí ohlídat, aby nové budovy byly požárně bezpečné – ať je to bytový dům, nemocnice nebo klub. Dělal požární projekt i pro nejvyšší tuzemskou dřevostavbu, kancelářskou budovu u Českých Budějovic.

Spousta aut, žádné chodníky, nemožnost dojít pěšky na vlak. I tak může vypadat život na vesnici. David Hlouch je už třetí období starostou Tehova a postupně se snaží o změnu. „Být architektem je na to skoro nelepší průprava,“ říká.

Architekt Matěj Vacek žije v Bhútánu a učí místní stavět dřevostavby. Sám je i navrhuje. „Každý tvar, který nakreslím na papír, musím být také schopný vyrobit,“ říká v Bourání.

Iva Hájková navrhuje interiéry, které jsou nadčasové a které si obyvatelé nemusí už nikdy měnit. Jaké používá materiály? A do čeho se vyplatí investovat?

Dorůstá generace, která by si teď koupila byt a zakládala rodiny, říká ekonom Ondřej Gabaš. Není to ale reálné, v dostupnosti bydlení jsme na poslední příčce v EU. Pomůžou obecní byty nebo víc výstavby? A jak se bydlí ve Vancouveru, kde momentálně žije?

Nejčastější rada zněla – dobře se připravit a všechno si zjistit. Pomoct může tento díl Bourání, kde je vše podstatné, co jsme se letos dozvěděli o rekonstrukcích.

Gabriela a Petr Brzobohatí jeli jednou autem a viděli dům s duší. Teď v něm bydlí, rekonstruují ho a sdílí to na instagramovém účtu Architekti budující domov. Dost se prý divili, kolik to zajímá lidí.

Designéři musí být draví a dbát na sebeprezentaci. Roman Kvita tvoří radši menší věci, a v klidu. Spolu se sochařkou Pavlínou Kvitou navrhli třeba stříkacího lva do Modřan.