Laboratoř

Raná embrya hadů se skoro vždycky stáčejí doprava, a to ještě dřív, než jim narostou svaly. Později se část z nich přetočí zpět. Když se hadi líhnou z vajec, pravotočivých a levotočivých jich bývá půl na půl. Vývoj hadů má řadu dalších zvláštností.

Vědci hodnotili psychické potíže lidí, kteří byli svědky útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Deprese u sledované populace zůstaly během ročního výzkumu na podobné hladině. Sílilo u ní ale trauma a pocit zrady a nedůvěry k postupu úřadů. Závažnější psychické potíže se objevily u žen nebo u příslušníků etnických menšin.

Roztoči, chvostoskoci nebo žížaly nedokážou utéct před změnou klimatu nebo intenzívním zemědělstvím. Potvrzuje to studie, do níž vědci začlenili 17 000 vzorků půdy z 19 zemí. Zjistili, že půdní fauně pomáhá, když v takové situaci hledá nové potravní strategie.

Některé mikroby vytvářejí ve stavu beztíže jiné tvary než na Zemi. Tak vyšel experiment americké NASA na Mezinárodní kosmické stanici. Cílem pokusu bylo vyzkoumat, jak se budou v prostředí ISS chovat dva druhy bakterií společně.

Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K tisíciletým stromů se řadí například baobaby, které proslavil mimo jiné spisovatel Antoine de Saint Exupéry v knížce o Malém princi.

Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely z luku, používaly dýky či další zbraně.

Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé dokázali oddělit vliv lidské infrastruktury od naší fyzické přítomnosti. V podmínkách americké přírody tak mohli sledovat změnu chování volně žijících zvířat v situaci, kdy člověk z krajiny na čas zmizel.

Mongolské stepi se v posledních desetiletích výrazně mění. K degradaci krajiny tam přispívá nejen klimatická změna, ale i nadměrná pastva koz chovaných kvůli poptávce po kašmíru. Přispívá k erozi půdy a snižuje produkci biomasy.

Badatelé ze Stanfordovy univerzity s pomocí AI vyrobili viry, z nichž některé zafungovaly jako ty reálné. V laboratoři vědci ověřili jejich působení na bakteriích. Celkem 16 z asi 300 takto vyrobených virů se dokázalo v laboratoři množit.

Jak ničení tropického lesa ovlivňuje mrchožrouty? Proč se dokážou termiti uživit téměř všude? Debatují entomolog Jan Šobotník, expertka na biodiverzitu a zemědělství v tropech Barbora Chmelová a student agrolesnictví Andrej Skok. Moderuje Martina Mašková.

Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či jiné buňky, od hloubky dvou kilometrů se z nich díky vysokému tlaku uvolní výživný koktejl sacharidů a bílkovin, který konzumují bakterie.

Genetičtí inženýři upravili střevního parazita měchovce, aby jeho prostřednictvím mohli dodávat do těla protilátky. Metoda je teprve v začátcích, pokud uspěje, mohla by zajistit dlouhodobé a kontinuální podávání biologických léčiv při léčbě chronických onemocnění, a tím mírnit například střevní záněty, projevy alergií nebo dalších autoimunitních nemocí.

Budoucí rodiče můžou zřejmě zčásti naprogramovat metabolismus svých potomků. Vědci to ověřili na myších samečcích, kterým nabízeli různě zdravý jídelníček. Podle toho, o jakou šlo stravu, se potomkům pokusných myší měnily zdravotní parametry.

Mutace, která pomáhá tibetským antilopám zvaným orongo nebo čiru, přežít ve velkých nadmořských výškách, enormně zajímá medicínu. Vědci ze Šanghaje přišli na to, že umožňuje regeneraci nervové tkáně. Proces souvisí s přeměnou vitaminu A.

Američtí a izraelští vědci přečetli genetickou informaci 284 druhů rostlin a objevili přitom archív dosud neznámých sekvencí regulační DNA. Jsou nejméně 400 milionů let staré a pocházejí nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.

Obyčejná procházka vědkyně na hřbitově ve státě New York o rozloze více než šesti kilometrů čtverečních přispěla k objevu unikátního společenstva včel samotářek žijících v podzemí. Vyhovuje jim písek, kde si můžou dělat chodbičky, půda bez pesticidů i nedaleký jabloňový sad.

Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil vědeckou debatu o tom, zda mohly viry přispět k vzniku složitějších forem života, jaké známe dnes.

Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v arktickém ledu.

V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

Ryba korálových útesů Indického a Tichého oceánu, česky zvaná metařík žlutý, využívá červené pigmenty a její břicho svítí zářivou modří. Enzym a chemikálie, které ke svícení potřebuje, si ale neumí vyrobit sama. Krade je své kořisti, korýšům zvaným mořské světlušky.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla – na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných nebo nízkotučných a celozrnných výrobků, zeleniny a ryb.

Celá staletí se ví, že světlo pomáhá rostlinám růst. Při pokusech na hrachu ale vědci z Ósaky nově přišli na to, že světlo také podporuje soudržnost mezi pokožkou a vnitřními tkáněmi. Díky němu si rostlina svůj specifický tvar udržela lépe, než když ke světlu neměla přístup.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2026.)

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech. (Pořad vysíláme v repríze.)

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

Samičky listokazů lákají své protějšky feromonem zvaným japonilur. Námluvy u jim příbuzného druhu řídí stejná látka, ale v zrcadlově obrácené chemické formě. Tento princip zajišťuje, aby se potkali partneři téhož druhu, jak potvrdili američtí a asijští badatelé.

Badatelé z Británie, Austrálie a Bangladéše se zaměřili na ochranu outloně, malého primáta s velkými očima. Sledovali vysazení jedinců, kteří byli předtím nelegálně uloveni, zpět do volné přírody v Bangladéši. Z devíti zvířat, která takto vypustili, bohužel přežila jen dvě.

Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu, činnost hormonů nebo reprodukci. (repríza)

Hadi dokážou přežít celé týdny, někteří i měsíce bez potravy. K objasnění důvodu, jak je to možné, přispěl nový výzkum portugalských vědců. Ti potvrdili, že některým hadům chybí geny pro hormon ghrelin.

Půlcentimetrové larvy hlubokomořských ryb s méně než milimetrovýma očima žijí na otevřeném moři. I za soumraku nebo v zakalené vodě dobře vidí díky unikátním buňkám sítnice oka. „Využívají správný tvar tyčinek na sběr světla, ale kromě toho u nich najdeme speciální pigmenty jako v čípcích,“ popisuje hydrobiolog Adam Petrusek v Laboratoři Martiny Maškové.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

Genetika, forenzní věda a kriminalisté přispěli k potvrzení toho, jak zemřel mladý maďarský vévoda Béla z rodu Arpádovců a Ruriků. Stalo se to v roce 1272 a šlo o brutální vraždu. Případ archeologové řeší už od roku 1915, kdy se našly vévodovy ostatky v sakristii dominikánského klášterního kostela v Budapešti.

Spermie dokážou plavat překvapivě dobře i ve viskózních kapalinách, které kladou větší odpor a hůř tečou, jako je třeba med. Vědci z univerzity v Kjótu popsali, že i v takové situaci si spermie dokážou poradit, pomáhá jim s tím hlavně bičík.

Čas na konci roku obvykle trávíme s našimi blízkými. I ty nejběžnější vztahy, jako je pouto mezi matkou a dítětem, jsou také předmětem vědeckých výzkumů. Neurovědci z univerzity v Curychu například doložili, že první týden po narození je u savců naprosto zásadní pro rozvoj smyslů.

Badatelé z Bonnu vyvinuli nový druh biologického filtru, který dokáže čistit odpadní vodu od mikroplastů. Ty do ní přitékají především z praček. Inspirovali se přitom designem žaberních oblouků, které kromě dýchání filtrují vodu.

Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.

Vědci upravili geny houby, která se v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstupují jeden druhému do osobního prostoru. Teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah.

To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu tento dvoukřídlý hmyz objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Komáři nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se na ostrově rozmnožili. Island ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit dlouhodobému přežití komářích vajíček či larev.

Makrofágy jako efektivní úklidová četa v našem těle zametají nepoužitelné mikroby, viry či mrtvé buňky a přitom probouzejí další části imunity. Biochemici z Dublinu na ně aplikovali elektrický proud. Výsledkem pokusu byla rychlejší oprava tkání.

Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.

Léčit a vyléčit alergie, exémy či astma není snadné, protože chemicky jde o velmi různorodé látky. Alergeny jsou proteiny, mají tedy bílkovinný, většinou enzymatický základ. Vědci zjistili, že spouštěče alergické reakce spojuje také schopnost vytvářet otvory v buněčných membránách.

Nový výzkumný projekt v Brazílii dokládá, že kácení lesů má vliv na vzhled motýlů. V eukalyptových monokulturách, které nahrazují vykácený les, v motýlích společenstvech čím dál víc převládá univerzální hnědá.

Vědci s pomocí modelů umělé inteligence určují v Tanzánií žirafy. Pomáhá jim to při rozlišování skvrn na jejich zbarvení. AI dává badatelům možnost hlídat reprodukci, pohyb a chování ohrožených druhů.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

Někteří z nás přicházejí o protilátky z očkování proti covidu-19 dříve než jiní. Vědci z Japonska proto studovali imunitní reakci na něj u více než 2500 lidí. Mezi účastníky studie, jejichž tělo je dřív náchylné k infekci, byli dokonce i ti u nichž byla po očkování hladina protilátek vysoká.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.

Vůně potravy působí na čichové receptory v nose myší. Ty se spojí s oblastí mozku, která rozhoduje o pocitu sytosti. Badatelé z německého institutu Maxe Plancka tyto dráhy popsali a prokázali, že obézní myši nevědí, kdy mají s jídlem skončit.

Badatelé z Oxfordu a dalších britských laboratoří připravili vyváženou stravu pro včely, aby lépe odolávaly nepřízni prostředí. Ty, které ji v rámci pokusu konzumovaly, měly patnáctkrát více životaschopného potomstva. Součástí této umělé výživy byly totiž steroly, které larvy včel nutně potřebují k dokončení vývoje.

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.

Velbloudí mléko bývá vhodné pro alergiky jako alternativa ke kravskému. Nový výzkum uvádí, že přispívá ke zdravějšímu trávení, v některých částech světa se může hodit pro chovy i kvůli postupující změně klimatu.

Když vědci pěstovali pšenici společně s houbou, která prospívá vstřebávání živin, urodila se větší zrna, která jsou zároveň bohatší na fosfor a zinek. Plochu, z jaké můžou rostliny čerpat živiny, totiž houba rozšiřuje někdy až pětsetkrát. Chléb z této pšenice upečený může sloužit jako dobře dostupný zdroj zinku pro člověka.

V mozku řady pěvců vědci našli tentýž malý počet genů spojený s agresivním chováním. Využívají ho hlavně ty ptačí druhy, které nedokážou zahnízdit jinde než v dutinách.

Vědci zkoumali latinskoamerické mravence, kteří okusují listí, nosí si je s sebou do hnízda a pak na něm pěstují houby. Když vědci v jejich mozku vyměnili dvě bílkoviny, neuropeptidy, z obránců kolonie se stali pečovatelé nebo zahradníci.

Nový rozbor genomu dvou psovitých šelem z doby ledové ukázal, že šlo o dvě vlčí sestry, dvouměsíční kojená vlčata. Nebyli to psi, jak se dřív vědci domnívali. Jedná se o nález ze Sibiře starý 14 000 let, z lokality kde už v pravěku žili lidé.

Nejmenší mnohobuněční obyvatelé oceánů výrazně přispívají ke schopnosti Antarktického oceánu ukládat uhlík. Tato oblast světa je důležitá pro ochranu planety před klimatickou změnou. Zásluhou zooplanktonu se tak ročně uloží 65 milionů tun uhlíku.

Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.

Nová studie na horských gorilách ve Rwandě dokládá, že když tito lidoopi tvoří malé skupiny, samice méně často trpí infekcemi, jsou ale také méně často březí. Samci s intenzívnějšími sociálními vazbami naopak onemocní častěji.