Longevity podcast

Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci.  To vše má na svědomí RED-S:  syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.

Střevní mikrobiom je soubor bilionů mikroorganismů v trávicím traktu. Kvůli obrovskému vlivu na celé zdraví, imunitu, psychiku i chování je označován jako druhý mozek lidstva. Klíčové studie naznačují, že jeho zdraví souvisí s vegetariánskou nebo veganskou stravou. Proč? Důvodů je více, ale některé studie označují za stěžejní rozmanitost stravy. „Ukazují, že je klíčové, aby člověk měl třicet různých rostlinných potravin týdně, pak je jedno, jestli je  vegetarián nebo jí třeba středomořskou stravu,“ vysvětluje v novém díle Longevity podcastu mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol Jakub Hurych. Ten detailně popisuje, jak na tělo působí veganská strava a jaké problémy při ní mohou nastat.Zároveň varuje před komerčním testováním mikrobiomu. „Stojí poměrně hodně peněz, ale má řadu překážek. Testuje se z jednoho malého vzorku, který toho příliš neřekne, a navíc vůbec nevíme, jak výsledky interpretovat. Nevíme, co je zdravý mikrobiom,“ dodává Hurych a popisuje, co s ním dělají antibiotika. 

Podstatou pevného zdraví je silná imunita, která dokáže odolávat patogenům zvenčí a poradí si i s vnitřními hrozbami organismu. Jejím základem je vyvážená strava s nízkým procentem ultrazpracovaných potravin, sport, odpočinek, otužování i psychika. Obranyschopnost těla dokáží zvýšit i některé prvky ve formě doplňků. Lidé se často spoléhají například na vitamín C, ten ale sám na budování dlouhodobé imunity nestačí. Jeho důležitá role přichází, když se objeví nemoc. „V tu chvíli spotřeba vitamínu C v těle extrémně roste a člověk to již není schopný ujíst,“ vysvětluje lékařka Kristina Pitrová, která své zkušenosti z ORL ambulance sdílí i na sociálních sítích. Pro dlouhodobou podporu imunity radí svým pacientům také zinek a selen. „Jsou to dva minerály hodně důležité pro imunitu. Jak pro to dlouhodobé budování, tak zinek umí akutně podpořit imunitní systém ve chvíli, kdy přichází nějaká nemoc,“ dodává Pitrová. Při prvních příznacích nemoci doporučuje také zázvor, který umí prohřát organismus. I on má určitá úskalí, o kterých lidé nevědí. Jaká to jsou? A jaké konkrétní kroky lékařka doporučuje při prvních příznacích přicházející nemoci? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více.
„Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová.
V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle.

Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.  
Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné. 

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Většina lidí si pohyb spojuje hlavně se zdravým tělem. Jenže sport nerozvíjí jen svaly a kondici, ale dokáže výrazně rozvíjet i mozek. Výzkumy naznačují, že lidé ve vrcholových funkcích často dříve dělali výkonnostní sport. Bývají odolnější, umí se rychle rozhodovat a jen tak něco je nerozhodí. U dětí je pohyb klíčový a přímo posiluje a dlouhodobě formuje mozek. I v dospělosti má náš mozek z pravidelného pohybu užitek a stimuluje kognitivní funkce, jen to má jednu podmínku: nestačí „jen se hýbat“, je potřeba novost a koordinace. „Mozek je velmi chytrý orgán. Je postavený na principu: co nepotřebuji, o to přicházím,“ říká odborník na antropomotoriku z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Martin Musálek. I proto dospělým doporučuje koordinačně náročná cvičení, jako je skákání přes švihadlo. „Je to doslova hnojivo pro mozek,“ dodává – a vysvětluje, co přesně jednotlivé druhy pohybu v mozku rozvíjejí.

Silový trénink je jedním z předpokladů dlouhého a zdravého života, i proto se vrátil opět na výsluní. Jak si vybavit domácnost, aby člověk mohl cvičit doma? Podle trenéra Pavla Šalitroše je dobré pořídit odporové gumy, činky, fitness míče a případně TRX. Zbytek člověk zvládne vahou vlastního těla se základními cviky. Nejčastěji bývá zanedbaný core, tedy střed těla, pro který je podle něj vhodný plank nebo „mrtvý brouk“ či tak zvané roll outy. „Sklapovačky zatěžují jen přímý sval břišní, ale dobře fungují ve snaze zvýšit nárůst svalové hmoty. Core ale neposílí, v planku zase lidé často chybují,“ říká Šalitroš v novém díle Longevity podcastu a popisuje i úskalí dalších oblíbených cviků: od dřepů po kliky.

Takzvaných ledňáčků bývají po Novém roce plné posilovny. Obvykle ale své novoroční předsevzetí vydrží právě jen krátce a pak se zase vrací ke svému běžnému životu. Podle výživového experta Petra Havlíčka to ale není o pevné vůli, centrum sebekontroly ovládá několik věcí, jednou z těch klíčových je například únava. „Když se celý den někdo stresuje, jede multitasking, je nevyspalý, večer má temno a nebude mít nad svým jednáním kontrolu,“ říká  Havlíček v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Připomíná, že zdravý organismus nabourává často takzvaná metabolická inflexibilita, tedy neschopnost spalovat tuky v době lačnění a špatné spalování glukózy. Dozvíte se, co dělat, aby se do ní člověk nedostal, případně, jak ji „opravit“.

Testosteron neovlivňuje jen sexuální apetit, ale také množství energie, soustředění nebo metabolismus tuků. Je prokázáno, že mezigeneračně jeho hodnoty klesají, což je dáno zřejmě životním stylem i enviromentálním prostředím. Kdy nízké hladiny mohou pro muže představovat skutečně problém? Jak se nechat otestovat? A kdy zahájit léčbu? „Podávání testosteronu je potřeba brát v kontextu plodnosti muže a plánování rodiny. To znamená, nikdy nepodávat testosteron muži, který ještě plánuje děti,“ varuje v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin primář Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze  Libor Zámečník. Sexuální poruchy jsou podle něj takovým barometrem mužského zdraví, problémy s erekcí totiž mohou souviset s vysokým tlakem nebo hladinou krevních tuků a mohou být předzvěstí i takových nemocí jako angina pectoris nebo infarkt. 

Uhranul ji kdysi dávno fyzioterapeut, který odhalil její pohybový problém za pár minut, přestože ji s ním lékaři dlouho neúspěšně léčili. Adriena Pecinová si už tehdy řekla, že by přesně tohle chtěla umět. A poté, co skončila její kariéra vrcholové hokejistky, se takovým směrem vydala. Vystudovala fyzioterapii a roky jezdí po světě, aby se naučila o variabilitě a komplexitě těla co nejvíce. Poznala několik různých přístupů a dnes radí lidem, aby se o své tělo začali starat ještě dříve, než problémy přijdou.
 „Když hledám příčinu bolesti zad, kyčlí nebo kolene, tak většinou koukám na ten nejnižší segment, podívám se, jak funguje noha. Stejně jako kdybychom se koukali, proč je věž nakřivo, nejprve se podíváme na základy,“ říká Pecinová v nejnovějším díle Longevity podcastu Hospodářských novin a připodobňuje nohu k senzoru, který o fungování těla hodně prozradí. Jak tedy problémům předcházet a udržet tělo co nejdéle v pohybu?

Nezaplavují jen oceány a celou planetu, ale také lidské tělo. Zlomová studie našla nanoplasty i v mozku zemřelých a ukázala, že tvoří půl procento jeho celkové váhy. Prokázala tak, že tyto malé plasty projdou i ochrannou vrstvou mozku. Další výzkumy je objevily v ledvinách, játrech, placentě nebo varlatech. To velmi pravděpodobně ovlivňuje reprodukční zdraví, ale hypotézy výskyt nanoplastů v těle spojují s další řadou nemocí: od kardiovaskulárních problémů po ty onkologické. Další problém představují aditiva, která se z nanoplastů do těla uvolňují: je mezi nimi celá řada toxických látek včetně ftalátů. „Vždy se tvrdilo, že toxické efekty nanoplastů uvidíme až při velkých dávkách. Jenže studie na mozku ukazují, že už ty velké dávky zřejmě máme,“ říká Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd. V novém díle Longevity podcastu vysvětluje, jak se před nimi může jedinec bránit, jaké filtry na vodu využívat, i to, proč při vaření nevyužívat plastová prkénka, vařečky nebo teflonové nádobí.

Fyzická zdatnost je klíčem k dlouhému životu bez nemocí. Aby ji člověk zvýšil, je potřeba kombinovat méně intenzivní trénink symbolizovaný takzvanou zónou 2 a intenzivní zátěž, která zase souvisí s hodnotou VO2 max. K jejímu navýšení slouží také takzvané „exercise snack“, tedy krátké intenzivní cvičení během dne. Jak přesně funguje? A proč se upouští od sledování tepových zón. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá Vladimír Tuka z Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Popisuje také, proč je ideální sportovat na lačno nebo proč si dát cukry hned po fyzické aktivitě.

Kolem ultrazpracovaných potravin je v poslední době velké rušno. Před časem je vědci z Harvardu spojili s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých, nyní je magazín Lancet označil za globální hrozbu. „Přibývá studií, které ukazují shodným směrem k průšvihu,“ říká epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger. Vědci zjišťují, že totiž nejde „jen“ o špatné nutriční složení těchto potravin, ale že nemoci způsobuje i samotné zpracování. 
Objevují se i náznaky, že škodit mohou i éčka, která jsou dosud vnímána jako bezpečná. „Testovací systémy úplně tak moc neřeší kombinace a mluví se o koktejlovém efektu aditiv,“ dodává Selinger v Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten přináší nejnovější informace o tom, která éčka jsou nyní v hledáčku odborníků, jaké zdravotní komplikace ultrazpracované potraviny způsobují, i podrobný návod, jak je vlastně poznat. 

Fungují jako takový dirigent, který synchronizuje všechny procesy v těle. Jenže když je něco rozhodí, nastává chaos, který zvyšuje rizika všech možných nemocí včetně rakoviny. Řeč je o vnitřních hodinách člověka, takzvaném cirkadiánním rytmu, který se řídí dle přirozeného světla. Když tělo dostává třeba kvůli nevhodnému osvětlení špatné signály, produkují se jinak i hormony a spouští lavinu, která má doslova kaskádovitý efekt.  Jak si tedy zařídit kancelář a byt, aby bylo tělo chráněno? Po kterém softwarovém filtru sáhnout, aby organismus nebyl z večerní obrazovky počítače rozhozený? Otázky pro světelného experta Hynka Medřického, který byl hostem nového dílu Longevity podcastu Hospodářských novin. Rozebírá, jaké parametry u světla sledovat i to, proč se rozpadá přírodní ekosystém doslova před očima. A varuje i před některými „zázračnými“ výrobky. „Čiré brýle, které se používají ve dne a slibují blokování modré vlnové délky z obrazovky, nefungují,“ říká Medřický.

Obezita je nemoc, ze které se přirozenou cestou „uzdraví“ jen pět procent populace, říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin uznávaný internista a obezitolog Evžen Machytka. Každé další hubnutí podle něj vede k tomu, že tělo upraví produkci hormonů tak, aby ztrátě kilogramů zabránilo. Zvýší hormon hladu, sníží hormon sytosti a zpomalí metabolismus.I proto odmítá označování obézních za líne a neschopné, jak ve veřejném prostoru občas zaznívá. Sám zhubl přes dvacet kilogramů jen pomocí léků. „Najednou jsem snědl mnohem méně jídla než dříve. Neměl jsem takové chutě, tělo se hubnutí prostě nebránilo,“ říká Machytka a vysvětluje také, jak genetika ovlivňuje hubnutí.

Z držení těla kardinála Vlka dokázal vyčíst onkologické onemocnění. Bolesti v tříslech u slavného hokejisty Jaromíra Jágra léčil srovnáním jeho vybočeného palce. Postura, tedy držení těla, je pro fyzioterapeuta Pavla Koláře jako taková kniha, ve které dokáže číst jako nikdo jiný. „Když je špatně vyvážené kolo u auta, promítne se to do mechanismu celého auta. To samé platí u těla. Když máte nějaký lokální problém, ovlivní to zbytek celého těla,“ říká v Longevity podcastu Hospodářských novin Pavel Kolář.Vysvětluje také, jak spojitosti v těle fungují, čím si lidé nejčastěji způsobují pohybové problémy a proč má smysl tělo otužovat stresem.

Jeho hlavní inspirací je miliardář a longevity guru Bryan Johnson, Podnikatel a zakladatel STRV Lubo Smid se řídí jeho projektem Blueprint, který určuje, jaké doplňky stravy brát, kolik hodin spát nebo jaké jídlo jíst. K tomu přidává i pár dalších věcí, jako probiotika, extra kreatin nebo elektrolyty na hydrataci. „Spánek vnímám jako vrchol pyramidy. Nejdůležitější pro mě je chladná místnost, dávám si speciální brýle před spaním, piju různé spánkové elixíry a snažím se jíst naposledy ve čtyři hodiny. Kvalita spánku je pak úplně jiná,“ říká Smid v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Dodává, že jediné, v čem se od longevity pravidel tak trochu odklání, je nyní sport. Propadl totiž závodům HYROX, což je nový sportovní fenomén, který kombinuje běh a workoutové cvičení. „A protože jsem hodně soutěživý, jdu do toho na maximum,“ říká.

Kardiovaskulární a onkologické nemoci patří mezi největší zabijáky Čechů, mnoho z těchto komplikací přitom může člověk sám ovlivnit prevencí. „První krok musíme udělat vždy sami, jde o rozhodnutí, které musí udělat naše hlava,“ říká Karla Ašerová, spolumajitelka kliniky EliteMedical, která společně s Hospodářskými novinami pořádá Health & Longevity Summit. Její klinika se zaměřuje právě na prevenci a poskytuje klientům i poradenství v longevity oblasti. „Máme preventivní programy, které jsou sestavené podle věku, pohlaví, rodinné anamnézy nebo i genetiky,“ říká Ašerová v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Mluví o svém byznysu, nové spolupráci se zakladatelkou Packety Simonou Kijonkovou nebo důvodech, proč se rozhodla nyní vstoupit na zdánlivě přeplněný trh s doplňky stravy. Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt.
Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Nic jiného je nezajímá. Zanedbávají rodinu, přátele, když nepracují, mají úzkostný pocity viny. Podle posledních dat na sobě nezdravý vztah k práci pozoruje skoro 75 procent lidí do čtyřiceti let. Takové číslo ještě Česko nezažilo a nezdá se, že by mělo klesat. Kdo je k závislosti na práci nejvíce náchylný? Jaké zdravotní problémy s workoholismem přicházejí? A jaké další závislosti se s ním pojí? „Velmi často jde ruku v ruce se syndromem vyhoření, úzkostmi či depresemi. Často tito lidé zajídají své emoce, takže souvisí také s přejídáním. A u vysoce postavených manažerů zase zaznamenáváme při workoholismu používání kokainu jako povzbuzovače nebo alkoholu jako vypínače,“ říká adiktoložka a náměstkyně podřízených organizací Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Markéta Kořínková v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Stížnosti na bolesti kloubů jsou už takovým evegreenem. S věkem přibývají a postupně se objevují u drtivé většiny lidí. Ze všeho nejvíce jim škodí obezita, každý kilogram navíc znamená pro klouby další zátěž. Mnohdy stačí zhubnout pár kilo a člověk se bolesti zbaví. Ale to není jediná příčina nemocných kloubů. Ubližovat jim může i nevhodný sport. 
„Katastroficky dopadá také, když se člověk vrhne bezhlavě do sportování, rozhodne se, že bude trhat rekordy,“ říká ortoped Jiří Beznoska a upozorňuje, že sporty jako florbal přivádějí do ordinací už malé děti. „Chodí za námi už dvanáctileté děti, které mají problémy s klouby, protože jsou přetěžovány prudkým zastavením, rychlou změnou směru,“ dodává.
V dalším díle Longevity podcastu vysvětluje také, kdy by se neměla používat ortéza, i to, jaké zkušenosti má s vychvalovanou kurkumou. 

Ještě nikdy v historii nebyl střevní mikrobiom v takovém centru pozornosti jako dnes. Ukazuje se, že miliardy bakterií v našich střevech nehrají jen klíčovou roli při trávení, ale ovlivňují i imunitu, psychiku, kvalitu pokožky i detoxikaci těla. Nejnovější výzkumy poškozený mikrobiom spojují také s rakovinou střeva, která stále častěji postihuje mladé lidi. Jeho kvalitu přitom výrazně ovlivňuje to, co člověk jí. Existují potraviny, které „hodné“ bakterie zabíjí a pomáhají žít těm patogenním. „Překvapila mě zelenina, ten obrovský rozdíl mezi zeleninou ze zahrádky a ze supermarketu. Nebo colové nápoje, ty vám probiotické bakterie zlikvidují velmi rychle a velmi spolehlivě,“ říká mikrobiolog a expert na mikrobiom Petr Ryšávka. V dalším díle Longevity podcastu HN se dozvíte i to, jak může způsob porodu ovlivnit zdraví střevní mikroflóry, nebo to, jaké potíže jeho nerovnováha působí.

Z běhání se v posledních letech stal doslova fenomén, životní styl. Jenže mnohým už nestačí výběh po práci, své síly chtějí měřit s dalšími nadšenci a zkoušejí jeden závod za druhým. Jak se na něj tedy připravit a zlepšovat své výkony? „Neměli bychom na to tlačit. Každý, kdo začíná, by měl několik měsíců jen klusat. Když někdo začíná na dvaceti kilometrech, další týden zvedne na třicet kilometrů, pak čtyřicet,“ radí běžecká legenda Pavel Novák, jehož maratonský rekord je pod dvě hodiny a dvacet minut. Vrchol své závodní kariéry zvládal při náročné práci záchranáře, dnes už maratony neběhá, u trénování ale zůstal. V dalším dílu Longevity podcastu radí, v čem pomáhá běhání do kopců, jak mají vypadat intervalové tréninky a kde dělají běžci nejčastější chyby.

Psychika hraje při snaze vést zdravý život obrovskou roli. Někteří lidé mají vztah k jídlu už tak pokřivený, že v podstatě neustále bojují s myšlenkou něco si „zobnout“. A tento souboj obvykle prohrají. „Reaktivita mozku lidí s obezitou je zvýšená a je spojena s hypersenzitivitou, mozek jídlo vyhodnocuje jako velmi žádoucí, aniž by byl přítomný hlad,“ říká Šárka Slabá, klinická psycholožka, která se specializuje na hubnutí. Přenastavit hlavu, aby jídlo brala jen jako zdroj energie, je sice náročný proces, nikoliv však nemožný. Důležité je vyvarovat se základních chyb. Například málo spát, protože unavený mozek snadněji sklouzne k impulzivnímu přejídání. Nebo držet přísné diety, které vztah k jídlu jen zhoršují. Jaké jsou další nejčastější chyby a které techniky s přechytračením hlavy pomohou? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Na onemocnění srdce a cév zemře v Česku každý třetí člověk. Velký díl viny na tom má strava, která je poprvé v historii lidstva tak bohatá na škodlivé tuky. Třeba takové máslo: na množství hmotnosti je v něm největší zastoupení nasycených tuků vůbec, dokonce dvakrát větší než v sádle. Vyplatí se proto sledovat všechny možné ukazatele, kromě krevního tlaku a cholesterolu nově odborníci doporučují i takzvaný ApoB protein. „Je to nejcitlivější ukazatel rizikovosti spojené s krevními tuky,“ říká preventivní kardiolog Michal Vráblík v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Doporučuje, aby se na něj ptali u lékaře všichni lidé, kteří mají větší tukové zásoby kolem pasu. A radí také, jaké hodnoty na chytrých hodinkách by měly člověka „dohnat“ k lékaři. „Když se klidová frekvence přehoupne přes sto tepů za minutu, je to něco, co by mělo být předmětem vyšetření,“ říká Vráblík.

Bolesti zad a vůbec pohybového aparátu trápí stále více lidí, v podstatě jim unikne už málokdo.  Může za to hlavně nedostatek pohybu, dlouhé sezení a při něm předsunutá hlava, ta ničí krční páteř, která pak způsobuje všemožné komplikace. Problémům nejsou ale ušetřeni ani sportovci. Velká část z nich se totiž špatně připravuje na fyzickou aktivitu. „To jsou takové ty švihové cviky, dochází k mikrotraumatům v kloubních pouzdrech, když je děláte pravidelně, tak si tělo jen zhuntuje,“ říká fyzioterapuet Pavel Málek v novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin. 
Podle něj jsou problematické i příliš měkké boty na běhání. „Skok kvůli nim bývá příliš dlouhý, dopady jsou daleko tvrdší a hmota celého těla dopadá na patní kost, přes ni se to přenáší do Achillovy paty,“ dodává.

Během covidu se začalo otužovat skoro celé Česko. Skupiny lidí v plavkách obkličovaly řeky, jezera i potoky a podle expertů nemohly udělat lépe. Chladová terapie totiž patří k základním pilířům dlouhého a zdravého života. Podle studií snižuje nemocnost až o třicet procent, je jedním z nejlepších ochránců srdce a cév a pomáhá zvládat i stres. Ideální je ponořit se do zhruba čtyřstupňové vody na dvě až čtyři minuty, a to alespoň třikrát týdně. Poté co člověk vyleze z vody, měl by nechat tělo, aby se samo zahřálo. „Tuto druhou fázi je dobré nepřerušovat tím, že bych se oblékl nebo šel do tepla.  Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká trenér otužování a český reprezentant ve freedivingu David Vencl. Vysvětluje, že ponor do studené vody funguje dobře při rehabilitaci a uleví od bolesti přetížených svalů. Pokud ale někdo touží svou svalovou hmotu zvětšit, měl by otužování odložit. Proč? Dozvíte se v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Cvičení, doplňky stravy, otužování nebo spánek. To jsou témata, která se v rámci dlouhověkosti řeší stále dokola. Velmi často se ale zapomíná na pilíř, který je pro health span, tedy život ve zdraví, zcela zásadní. A to jsou cirkadiánní rytmy člověka, jakési vnitřní hodiny těla, orgánů, všech buněk. Jejich narušení má obrovský dopad nejen na zdraví, ale i na samotnou délku života. Prokazatelně bere energii, způsobuje metabolické nemoci, o desítky procent zvyšuje riziko srdečních potíží a také stojí za nádorovým bujením. A navíc se ukazuje, že denní rytmy mají vliv i na to, jak účinné nebo toxické jsou léky. „Detoxifikační enzymy v játrech mají také cirkadiánní rytmus a kolísají během dne a noci, proto to hraje roli. I u chemoterapeutik se zjišťuje, že je rozdíl, kdy jsou podána,“ říká molekulární biolog a longevity expert František Knobloch. V Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte, jak rytmy narovnat i vychytávky, které s tím mohou pomoci.

Zdravý mozek je jedním z klíčů k tomu, jak si užít život i v pozdějším věku. Jenže mozek je nesmírně energeticky náročná jednotka a udržet ho dlouho v „bdělém“ stavu není jednoduché. Ukazuje se, že cestou může být navýšení mozkové rezervy. A té lze dosáhnout vhodným tréninkem a chováním. „Těch způsobů je celá řada.  Například se objevuje smyslová stimulace ve spánku, ukázalo se, že vystavení se vůni během učení a ve spánku zlepšuje zapamatování. Trénink mozku zvětšuje kognitivní rezervu, což mozek chrání,“ říká neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík.  Podle něj pro vhodné fungování mozku pomáhá i trénování pozornosti nebo takzvaný dopaminový detox, ten přenastaví motivační systém člověka tak, aby neměl radost jen z laciných podnětů. Jak na něj? Které další hormony by člověk měl sledovat a jak přesně mozek chrání sport? To vše se dozvíte v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin. 

Dýchání je sice nejzákladnější lidská činnost, i při ní ale lidé chybují. A studie dokazují, že špatný dechový vzor může způsobit mnohé komplikace. U dětí je spojen s poruchami řeči, změnou tvaru obličeje i zhoršenými výsledky ve škole. U dospělých pak způsobuje bolesti hlavy i zad nebo problémy s pánevním dnem.
Sportovci, kteří špatně dýchají, mají zase zhoršený výkon. „U sportu se chyby v dýchání mnohem více projeví,“ říká fyzioterapeutka Květa Benediktová a radí, aby lidé při sportu zkoušeli dýchat co nejdéle nosem. „Posilujete tím nádechové a výdechové svaly,“ dodává v Longevity podcastu Hospodářských novin. Popisuje také, jak navýšit kapacitu plic nebo trénovat bránici, což je rychlá cesta ke zvýšení výkonnosti.

Život lidí se sice daří dlouhodobě výrazně prodlužovat, po roce 2011 ale došlo ke zpomalení tohoto trendu. Britský tým expertů zjistil, že hlavní příčinou jsou sami rodiče, kteří pokládají dětem špatné základy dlouhověkosti – a to nejen stravou, ale i nezdravými návyky. Podle odborníků je klíčový koncept nutričního programování. Špatným jídelníčkem u dětí se totiž aktivují geny, které v budoucnu budou přispívat k civilizačním chorobám. Jakých tisíc dnů v životě dítěte je tedy nejdůležitějších? A jak cukr souvisí s rakovinotvorným bujením? Na to odpovídala v Longevity podcastu odbornice na výživu a sport dětí Marie Skalská. Ta také popsala, jaké doplňky stravy jsou pro děti důležité a které mohou rodiče klidně přestat kupovat. A zmínila také roky, které jsou klíčové proto, aby si děti našly cestu ke sportu.

Za kolik jsi to uběhl? Jakou jsi měl tepovku? A co tvoje VO2 max? Debaty mezi amatérskými sportovci se v poslední době hodně podobají. S boomem chytrých hodinek se k oblíbené tepovce nebo laktátovému prahu přidaly i další hodnoty. Zejména variabilita srdečního tepu (HRV) nebo VO2 max, tedy maximální objem kyslíku, který je člověk schopen využít za určitý úsek času. K čemu takové hodnoty sledovat? Komu se to vyplatí? Na to v Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá sportovní lékař Jiří Dostal, který zároveň dává jednoduchý návod, jak se ve sportu zlepšit bez sledování složitých čísel. Algoritmus zní velmi jednoduše: 4–1–1. Co se za ním skrývá?

Pokud má maratonec špatně sestavený jídelníček, může být jeho výkon až o půl hodiny horší. Strava i doplňování tekutin totiž výrazně ovlivní to, jak je tělo efektivní. Své o tom vědí i vrcholoví sportovci, kteří neustále hledají dokonalou kombinaci stravy, tekutin i doplňků, aby dosáhli nejlepších výkonů. Ale i oni se někdy dopouští chyb. „Žijeme v době, které se říká protein mánie, všichni jsou umanutí z bílkovin, co není bílkovinové povahy, jako by nebylo,“ říká lékař a profesor Libor Vítek, který je lékařem českých reprezentantů v biatlonu a rychlostní kanoistice.

Přerušované hladovění nebo-li intermittent fasting patří k celosvětovým fenoménům posledních let. Zastánce má zejména mezi longevity fandy a biohackery. Jeho podstatou je delší část dne bez jídla a „okno“ pro příjem potravy otevřené jen několik hodin denně. Nejoblíbenější variantou je šestnáct hodin hladovění ku osmi pojídání, oblíbená je také varianta čtrnáct hodin ku deseti.
Výzkumy i praxe ukazují, že už po dvanácti hodinách se v těle spouští ozdravné procesy: snižuje se hladina cukru v krvi, zvyšuje se citlivost na inzulin a dochází také k takzvané autofagii, kdy buňka začne uklízet sama v sobě. Dosud se také předpokládalo, že přerušované hladovění má pozitivní dopad i na dlouhověkost. Tuto tezi ale nedávno naboural rozsáhlý výzkum provedený na myších. Co ukázal? Pro koho je přerušovaný půst vhodný a jak s ním pomáhají oblíbená antiobezitika?
Na to jsme se ptali přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka.

Činky jsou pro kulturisty, kdo chce být zdravý, musí vsadit hlavně na kardio sporty. Dlouho rozšířenou představu o silovém tréninku boří již několik let výzkum za výzkumem. Ty dokazují, že dlouhý a zdravý život je bez svalové hmoty v podstatě nemožný. A to z mnoha důvodů: svaly pomohou ve stáří udržet se co nejdéle na nohou, zpevňují kosti, zlepšují koordinaci pohybů a slouží i jako ochrana před možnými nemocemi. Svalová hmota ale také souvisí s množstvím tuku. Jak? A co jíst, aby svaly lépe rostly? Na to v novém díle Longevity podcastu odpovídá buněčný biolog Adam Obr.

Kortizol patří mezi hormony, které je dobré držet pod kontrolou. Vyplavuje se při stresových situacích, aby člověka na náročné okamžiky připravil. Jenže když je stresu moc, hormon začne v těle působit potíže. Potlačuje imunitní systém, narušuje schopnost soustředit se a ovlivňuje paměť. Tělo přitom na zvýšenou hladinu stresového hormonu zřetelně upozorňuje dopředu. Jak? A co dělat, aby se člověk v dnešním zrychleném světě stresu dokázal zbavit? Na to v Longevity podcastu odpovídá psycholog Daniel Tůma. Ten zároveň vysvětluje, jaký vliv má na délku života kvalita vztahu a proč je nejdůležitější být spokojený s partnerem kolem padesátky. 

Mitochondrie hrají ve stárnutí člověka zásadní roli. Tyto mikroskopické organely dávají tělu energii – když nefungují správně, nedokážou zničit ty, které jsou zvlášť poškozené. A v tu chvíli se objevují vážné zdravotní problémy. Chránit lze mitochondrie různými způsoby: kromě pohybu pomáhá i střídmost v jídle. Co dalšího na ně platí a kam směřuje současný výzkum? Na to v prvním díle Longevity Podcastu odpovídá imunolog a biolog Jan Černý.