Longevity podcast

Když prodala biotechnologickou firmu a jejího syna trápil těžký ekzém, pustila se vědkyně Barbara Paldus do kosmetiky. Zjistila, že obor, který slibuje mladší pleť, skoro nic neměří. V Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč krémy zvládnou jen menší část práce, proč na akné fungovala lépe probiotika než mazání, proč je kvalitní vývar často lepší než kolagen v sáčku a proč nálepku „microbiome friendly“ považuje hlavně za marketing.

Po náročném dni v práci si dát pořádně do těla a vyčistit hlavu? Podle fyziologa a bývalého profesionálního cyklisty Vojtěcha Hačeckého je to častá a riskantní chyba. Psychický stres totiž tělo zatěžuje podobně jako tvrdý trénink. Výkon i zdraví podle něj stojí na podceňované zóně 2. Šedou zónu „něco mezi“ můžeme klidně opustit. A na přetrénování nás chytré hodinky neupozorní.

Počítat kalorie podle endokrinoložky Hany Kahleové nestačí. Rozhoduje i to, co a v kolik hodin jíme: stejnou porci tělo večer zpracuje hůř než ráno a rostlinná strava dokáže zvýšit spalování kalorií po jídle o 14 procent. Zároveň jídlo bohaté na vlákninu může zvýšit produkci hormonu sytosti GLP-1, na kterém jsou založené i moderní léky na obezitu. V Longevity podcastu HN Kahleová vysvětluje principy přerušovaného hladovění i to, jak podpořit tvorbu mitochondrií, tedy elektráren lidského těla.

Vyplatí se test biologického věku nebo mikrobiomu, má cenu chodit na NAD+ infuze, co umí červené světlo a kterou hodnotu na chytrých hodinkách sledovat? Ve speciálním díle Longevity podcastu HN jsme s šéfredaktorem Jaroslavem Maškem probrali aktuální trendy v dlouhověkosti a otevřeli témata, kterým se budou věnovat experti na Health & Longevity Summitu Hospodářských novin. Už 20. října ve Slovanském domě se dozvíte konkrétní návody, jak chránit srdce, mozek i svaly nebo jak omezit množství mikroplastů a dalších škodlivých látek, kterým jsme v běžném životě vystaveni. 
Mezi hlavními hosty vystoupí polský kardiolog a výzkumník Marek Postuła, který ukáže, co má dnes skutečně smysl měřit, neurolog Jakub Hort se zaměří na prevenci demence a biolog Jan Černý představí nejzajímavější poznatky z výzkumu dlouhověkosti. Chybět nebude ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nebo lékař Tomáš Šebek. A mnozí další a další.

Češi dnes spí o hodinu a půl až dvě méně než před sto lety a nějakou formou nespavosti trpí zhruba 40 procent populace. Neurolog David Pánek, který se dlouhodobě věnuje poruchám spánku, v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč je důležitější pravidelné vstávání než hodina usnutí nebo kdy je v pořádku sáhnout po prášcích na spaní. „Melatonin je také vynikající věc, hodně pomáhá především u fázových posunů,“ říká Pánek a radí také, která látka funguje podle něj ještě lépe. V podcastu se dozví předplatitelé i o funkčních medicínských technikách nebo obyčejných fíglech, které mohou spánek vrátit.

O zdravém stravování dnes víme víc než kdykoli dřív, a přesto přibývá lidí s komplikovaným vztahem k jídlu. Podle nutriční terapeutky Blanky Procházkové, která léta pracovala s vrcholovými sportovci a dnes působí v Centru duševního zdraví přitom  lidem nechybějí informace. Problém může být naopak i v přílišné snaze jíst dokonale: počítat úzkostlivě bílkoviny, vyřazovat lepek nebo laktózu a bát se sacharidů. V Longevity podcastu Hospodářských novin Procházková mluvila o emočním jedení, škodlivých větách v rodinách, módních vylučovacích dietách i o tom, jaké komplikace způsobuje proteinová mánie.

Střevní mikrobiom ovlivňuje mnohem víc než jen trávení. Vědci zkoumají jeho vztah k imunitě, metabolismu, stárnutí i některým závažným nemocem. Výzkumnice Monika Cahová z IKEM v Longevity podcastu HN vysvětluje, čím své střevní bakterie „krmit“, proč je důležitá vláknina a pestrost jídelníčku a co víme o fermentovaných potravinách, sladidlech nebo půstech.Řeč přijde i na překvapivou souvislost s Parkinsonovou chorobou. „Je to pořád na úrovni hypotézy, ale velice silné hypotézy. Parkinsonova choroba začíná ve střevě,“ popisuje Cahová a vysvětluje, jaké příznaky se objevují už deset let předtím, než choroba skutečně propukne. 
Předplatitelé se dozvědí i to, proč nemá smysl mikrobiom čistit a jaký je rozdíl mezi zdravým a nezdravým mikrobiomem.

Natržený sval, podvrtnutý kotník, bolavá achilovka – klasická rada zní „dej tomu klid". Podle ortopeda Miloše Barny, který roky pečoval o české atlety, hokejisty Sparty i fotbalisty Slavie, je to ale často ta nejhorší volba. V rozhovoru pro Longevity podcast Hospodářských novin vysvětluje, proč přílišný klid brzdí hojení, jak vznikají chronická zranění, která se vrací roky po prvním úrazu, a proč si myslí, že 10 až 20 procent ortopedických operací je zbytečných. Řeč přijde i na fascie, strečink, správné sezení na kole a na to, proč by podle Barny měli i důchodci povinně chodit na tělesnou výchovu.
Pozvánka: 20. října organizují Hospodářské noviny celodenní konferenci Health & Longevity Summit, kam vás srdečně zveme. Více na www.healthsummit.cz. S kódem "LONGEVITYLIVE" získáte exkluzivní slevu 20% na vstupenky.

Kartička velikosti bankovky, která bez laboratoře, elektřiny i lékaře dokáže během čtvrt hodiny odhalit HIV nebo jiné infekce. Chytré hodinky, které dřív odhalí problém se štítnou žlázou než krevní test. A diagnostika ledvin, která umí varovat roky předtím, než selžou. Biochemik a odborník na diagnostiku Michal Pohludka v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje jaké jsou trendy v diagnostice a proč  jsme nyní na počátku úplně nové éry prevence.

Motání hlavy, pocit nejistoty při chůzi nebo strach z otevřených prostranství – potíže s rovnováhou trápí podle odhadů až desetinu populace a netýkají se rozhodně jen seniorů. I když s věkem jejich výskyt prudce roste, problémy se objevují běžně už kolem čtyřicítky. A právě to je věk, kdy by člověk měl zařadit mezi denní rituály i několik základních cviků, které posilují tak zvaný vestibulární systém. Neurolog Lukáš Martinkovič z Fakultní nemocnice Motol v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, jaké cviky opravdu fungují nebo proč se závratě často špatně diagnostikují jako problém s krční páteří.
Předplatitelé podcastu se dozvědí i to, proč se o cíleném tréninku vestibulárního systému stále častěji mluví i ve sportu nebo kdy může být závrať důsledkem stresu.
První Longevity podcast live. 3 hosté. 3 témata. 1 večer o tom, jak žít déle a lépe. Registrace zdarma zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScJ5mMRIbyRNiUaOaYKxVQweN2Td9vw_K_WV7HLXhFu0JOICQ/viewform?usp=dialog

Karbonová deska, superkritická pěna, nulový drop – svět běžecké obuvi je dnes plný pojmů, kterým málokdo rozumí. Co je skutečný přínos a co jen marketing? Specialista na výběr běžeckého vybavení Dan Matejovič v Longevity podcastu vysvětluje, jak moc boty ovlivnily světové rekordy, kdy se vyplatí sáhnout po karbonkách nebo kdy stačí klasická objemová bota.
Předplatitelům také popíše, jak přesně výška dropu mění způsob běhu, pro koho není vhodný nulový drop a který volí závodníci. Dozví se také, proč diagnostika došlapu není tak zásadní, jak se traduje i to, jaký je rozdíl mezi jednotlivými pěnami. První Longevity podcast live. 3 hosté. 3 témata. 1 večer o tom, jak žít déle a lépe. Registrace zdarma zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScJ5mMRIbyRNiUaOaYKxVQweN2Td9vw_K_WV7HLXhFu0JOICQ/viewform?usp=dialog

Běh kombinovaný se silovými disciplínami, tisíce nadšenců na startu a komunita, která roste rychleji než jakýkoli jiný fitness trend posledních let. O tom, co obnáší příprava na závod HYROX, jak vypadá typický den na startovní čáře i proč tento sport láká lidi od 16 do 89 let, jsme mluvili s  licencovaným trenérem a zkušeným závodníkem Miroslavem Kolenyakem. Jako jeden z mála zvládl závod pod hodinu a nyní radí, na co se při tréninku zaměřit. „Já bych doporučil každému, kdo chce opravdu co nejlepší výsledek, aby si zašel na diagnostiku a snažil se přenaučit tělo na lepší ekonomiku běhu,“ říká Kolenyak.

Přední zkřížený vaz si dnes trhají už i děti mladší dvanácti let – a přibližně polovina z nich se ke sportu nikdy nevrátí na stejnou úroveň. Takové zranění navíc výrazně zvyšuje riziko rozvoje artrózy v pozdějším věku. „Zažíváme doslova epidemii těchto úrazů,“ říká ortoped Filip Hudeček, který se svými kolegy vytvořil preventivní program Zachraň koleno. Ten je určen dětem i dospělým a pomocí jednoduchých cviků zlepšuje neuromuskulární kontrolu – tedy schopnost nervového systému správně řídit pohyb svalů a kloubů tak, aby se snížilo riziko poranění. V Longevity podcastu Hospodářských novin Hudeček podrobně vysvětluje, proč počet těchto zranění roste a jak jim lze předcházet. 

Kyselina hyaluronová, retinol, peptidy nebo bakuchiol – etikety krémů a sér jsou plné slibů o mladší pleti. Formulátorka kosmetiky Lenka Průšová v podcastu Hospodářských novin vysvětluje, které účinné látky mají skutečně vědeckou oporu, proč není vyšší procento vždy lepší a proč by se lidé neměli slepě honit za korejskou desetikrokovou rutinou

Sportovní psycholog David Kuneš pracuje převážně s běžci, biatlonisty i cyklisty a z dat na chytrých hodinkách dokáže vyčíst, kdy se sportovec psychicky hroutí uprostřed závodu. Ve svém byznysu ale řeší i temnější stránku vytrvalostního sportu – přetrénování, vyhoření a poruchy příjmu potravy, které podle něj postihují až třetinu sportovců. 
Předplatitelé se zároveň dozvědí, jak na nervozitu před závodem nebo co dokáže zlepšit  soustředění během sportovní aktivity. Právě neschopnost soustředit se totiž Kuneš vidí jako další rostoucí problém mezi sportovci. 

Trenérka mozku Eva Fruhwirtová měří už roky mozkovou aktivitu stovkám lidí a vidí jasný trend. Češi mají unavený a přetížený mozek, který ztrácí schopnost se soustředit. Přitom studie v prestižním časopise Lancet z roku 2024 ukázala, že téměř polovina všech případů demence souvisí s faktory, které lze ovlivnit — pohybem, spánkem, vzděláním nebo sociálními vazbami.Jenže to vyžaduje vědomou aktivitu, která vytvoří ochrannou mozkovou rezervu a rozvine schopnosti, které jsou pro zdravý mozek skutečně důležité. I když si většina lidí myslí, že je to paměť, studie ukazují jiným směrem. „Klíčová je rychlost zpracování informací," potvrzuje zakladatelka Mozkoherny Fruhwirtová a v novém díle Longevity podcastu HN popisuje, jak člověk pozná, že tuto schopnost ztrácí, i způsoby, jak ji znovu získat. Fruhwirtová také vysvětluje, co je kognitivní rezerva, proč křížovky pro trénink mozku nestačí a které aktivity jsou pro zdravý mozek vůbec nejdůležitější.

Nová studie v prestižním časopise Nature Medicine ukázala něco, co vědce samotné překvapilo: stopa po antibioticích zůstává ve střevním mikrobiomu až osm let. Přitom se s nimi nadměrně plýtvá: každé čtvrté se předepisuje zbytečně.

I kvůli tomu se bakterie stávají odolnými a mnohé léky na ně už nefungují. Například některé druhy manažerských – tedy třídenních  – antibiotik, která se dávají na angínu. Na ně je odolná už každá pátá bakterie. Mikrobiolog Jakub Hurych vysvětluje, která antibiotika škodí mikrobiomu nejvíc, proč zelený hlen není důkaz bakteriální infekce nebo co říká věda o probioticích.

Předplatitelé se dozvědí všechny fígle o tom, jak mikrobiom po léčbě co nejrychleji obnovit, jakých třicet potravin pomáhá nejvíce a jaké další léky mohou střeva negativně ovlivnit.

Michal Vrátný alias Radar, zakladatel sítě tělocvičen Železná koule, strávil patnáct let tím, že učí lidi zvedat těžké věci – a ví, proč to stojí za to. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč současné studie v souvislosti s dlouhověkostí zmiňují hlavně „stiffness“, jaké přednosti má silový trénink před kardiem a proč je elasticita svalů jedním z klíčových ukazatelů zdravého života.„Výzkumy ukazují, že lidé, kteří mají v pokročilém věku elastičtější svaly a silnější stisk ruky, se obecně dožívají vyššího věku v lepší kondici,“ říká Vrátný a popisuje cvik, který je podle něj úplným základem. Předplatitelé se také dozvědí, co si pořídit domů, aby elasticitu a dynamiku mohli nejlépe trénovat. Zjistí, jak často by v posilovně měli být a která denní rutina jejich život dokáže prodloužit. Na platformách Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdete také klíčové studie k tématu, které byly v podcastu zmíněny.

Čeho ses přepil, toho se napij. Oblíbené české přísloví se často používá v souvislosti s takzvaným vyprošťovákem. Tedy dávkou alkoholu, která má tělu pomoci dostat se z kocoviny. Jenže ve skutečnosti to jen ještě více zatíží organismus a prodlužuje dobu, kdy se zbavuje toxinů.
 
Není to jediný mýtus, který je s alkoholem spojen. Lékař a odborník na výživu i biochemii  Matej Kohutiar je v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin jeden po druhém vyvrací. Předplatitelé se zároveň dozvědí, co alkohol skutečně dělá s lidským tělem, jak působí dlouhodobé i nárazové pití a jaká je souvislost s nádorovým onemocněním. 
 
Celý díl najdete na platformě HeroHero a Opinio, kromě přístupu ke všem podstatným informacím tam jsou také odkazy na studie, které se v podcastu probíraly. 

Regenerace není jen odpočinek po sportu. Každou noc tělo opravuje to, co se přes den poškodilo, a snaží se tak udržet tělo zdravé, silné, bez nemocí a únavy. Aby regenerace fungovala správně, potřebuje několik základních podmínek. Kvalitní jídlo, stravu přizpůsobenou denním rytmům, a hlavně noční třináctihodinové lačnění. „Na stabilitu ve spánku i jídle reagují velmi dobře všechny systémy v těle: od hormonálního po imunitní. Studie ukazují, že tento řád má i velký protinádorový účinek,“ říká lékař Tomáš Soukup.
V novém díle Longevity podcastu také vysvětluje, proč alkohol a trénink ve stejný den regeneraci nezničí jen na jednu noc, ale klidně na pět dalších dní. Na platformě Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie, které byly v podcastu zmíněny. 

Podle některých průzkumů psychické potíže zažilo nebo zažívá až osm z deseti Čechů. Odbornou pomoc vyhledá zhruba čtvrtina lidí, zbytek se snaží potíže zvládnout sám. Dělají ale často několik zásadních chyb. Tou první je přesvědčení, že to přejde samo. „Nepřejde, nejde to zvládnout vůlí, nejde zatnout zuby a snažit se to hrozné období překonat. Hlava potřebuje odpočinek,“ říká peer terapeut Jakub Herzán z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ten je zároveň spojený s festivalem Mezi ploty, kde se téma psychické odolnosti a sebepéče také otevírá. Vystoupí na něm i konzultanti, kteří mají s různými psychickými problémy vlastní zkušenosti a dnes radí lidem, jak tyto těžkosti překonat.

Klíčem k dlouhému zdraví bez nemocí jsou správně fungující hormony, které řídí v podstatě chod celého organismu. Ovlivňují pocity štěstí, hladinu stresu, hubnutí, kvalitu spánku nebo libido a pohlavní funkce. Jenže někdy je jich málo, jindy zase moc. A to přináší obrovské zdravotní komplikace: od cukrovky po rakovinu nebo deprese.Nedostatek některých hormonů výrazně ovlivňuje i takzvaný index stárnutí, který se opírá o hladinu stresového hormonu kortizolu. „Tento index se počítá z poměru kortizolu a ještě hormonu jakési pohody, pokud nejsou v nerovnováze, tento index to negativně ovlivní,“ říká endokrinoložka Hana Jandíková.První část podcastu je přístupná všem; v té druhé se předplatitelé Longevity podcastu dozvědí i to, jaký sport ovlivňuje hladiny testosteronu a který zase produkci ženského pohlavního hormonu. Jandíková  také vysvětlí, která důležitá potravina dokáže hormony rovnat a jak souvisí spánkový hormon s hubnutím či rozvojem rakoviny. Na HeroHero, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie k tématu.

Odborníci už ji označují jako civilizační epidemii, která vyřazuje z života část společnosti. Alergie trápí třetinu populace a do několika let postihne téměř 40 procent všech lidí. Objevuje se klidně na prahu čtyřicítky nebo padesátky, a to často zcela bez varování. Jindy příznaky upozorňují na problém dlouho, ale dotyčný netuší, že jde o alergii, a navštíví lékaře s únavovým syndromem. „Některé alergie bývají těžko rozpoznatelné. Lidé bývají ráno zahleněni, v průběhu dne mají ucpaný nos, jsou unaveni, mají poruchy koncentrace, poruchy spánku, je to takové trvalé, podprahové dráždění,“ popisuje alergoložka Irena Krčmová a vysvětluje, že za vzestupem stojí měnící se klima, stres, příliš hygieny i změny v mikrobiomu lidí.V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje také, proč se alergie může objevit až v pozdějším věku, doporučuje fígle, které mohou alergikům zabrat, a varuje před nákupem marketingových hloupostí.

Ta studie vzbudila ve světě obrovský ohlas. Vědci nedávno propojili místa v Peru, kde se hodně používají pesticidy, s vyšším výskytem některých druhů rakoviny. A otevřeli debatu, jak by taková analýza dopadla jinde ve světě. I když má Evropa přísnější pravidla pro pesticidy, mnohá v Peru používaná nejsou na našem území povolená, i tak se Česko potýká s řadou problémů.Na tuzemský trh se běžně dostávají neregistrované a zakázané pesticidy a ty jsou pak objeveny v potravinách. A zájem o takzvaný koktejlový efekt pesticidů je minimální. „Vidíme, že jeden ze čtyř nebo pěti testovaných produktů obsahuje více pesticidů, tedy jakýsi koktejl. A je otázka, zda je to ještě bezpečné,“ říká lékař Miroslav Šuta v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Upozorňuje, že sice nejsou jasné dopady tohoto mixu na lidské zdraví, ale pochybnosti jsou stále větší. Navíc na evropské úrovni se rozjíždí snaha výrobců o to, aby se užívání pesticidů ještě rozvolnilo. 

Jedny jsou nejlepší na měření zdravotních funkcí, další mají vychytané trenéry, jiné nabízejí funkce, které mohou sportování posunout na vyšší úroveň. Výběr chytrých hodinek je nekonečná anabáze, protože na trhu je jich tolik, že se málokdo dokáže vyznat v nejlepších materiálech, funkcích nebo kvalitě měření.
Nový díl Longevity podcastu Hospodářských novin přináší kompletní návod k výběru sportovních hodinek. Vysvětlí, které funkce jsou nejlepší na Garminech, Polarech, Apple watch nebo méně známé značce Coros. Přidá i informace o tom, jaké nejlépe měří VO2 max, které zase tlak či tep. A hosté Dominik Hok a Filip Debrecenyi z firmy Hodinky 365, kteří se dlouhodobě věnují recenzím a testování chytrých hodinek, vysvětlí, kdo má sledovat kadenci a proč se zaměřit při tréninku na watty.

Češi jsou sice přeborníci v nakupování doplňků stravy, jenže často je užívají špatně a v nízkých dávkách. Například takový vitamin D – toho má velká část populace nedostatek, přestože zodpovídá za správný chod imunity, rozvoj svalové síly i celkové zdraví.
„Denní doporučená dávka vitaminu D je velmi malá, my víme, že bychom měli konzumovat tisíc až dva tisíce jednotek. To nám potvrzují různé studie a ukazují, že to ovlivňuje i zkracování telomer,“ říká biochemička a expertka na výživu Michaela Bebová.
Ta zároveň vysvětluje, jak souvisí dostatek déčka s množstvím hořčíku nebo vápníku či jaký typ tohoto vitaminu si v obchodě vybrat. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte i to, co je vápníkový paradox, které látky podporují psychickou odolnost nebo jaké signály dává tělo, jemuž vitaminy chybí. 

Menopauza je spojována hlavně s ženami po padesátce, jenže tělo se na její nástup připravuje už zhruba od čtyřicítky, někdy i dříve. A právě v té době je ideální, aby se ženy začaly na změny chystat.
„Do padesáti let nás před civilizačními chorobami chrání hormony, ale po padesátce tato ochrana končí a nemoci se rychle projeví. Pokud se tedy žena preventivně nepřipravuje,“ říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin lékařka Marie Skalská.
Snížit riziko pomůže vhodná strava i pohyb. Skalská vysvětluje, jaký jídelníček a druh sportu fungují nejlépe. „Tři roky před menopauzou se zároveň zhoršuje kvalita kostní hmoty. I tady mohou pomoci vhodný pohyb, jídlo i doplňky. A hlavně přestat kouřit,“ dodává Skalská a vysvětluje, jaké jsou možnosti léčby i to, kdy mohou pomoci bylinky.

Kouření i alkohol jsou prokázané karcinogeny, tedy látky, které zvyšují riziko nádorových onemocnění. Patří mezi ně ale i životní styl, tedy nedostatek pohybu, chronický stres a svým způsobem i nadmíra cukru. „Snižuje množství přirozených zabijáků, kteří dělají v těle imunitní dohled. Nádory se pak v těle mohou lépe šířit nebo metastazovat,“ říká přední český internista a pneumolog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba. Podle něj cesta ke zdraví vede mimo jiné skrze hormezi, tedy trénování pozitivního stresu. Sem patří například otužování nebo sport. „Víme, že lidé, kteří umí dobře střídat vysokou a nízkou tepovou frekvenci, mají mnohem lepší přežití než lidé, kteří umí držet jen jednolitou tepovou frekvenci,“ dodává Votruba. V novém díle Longevity podcastu rozebíráme všechny různé „zabijáky“ lidského zdraví a zvláštní pozornost věnujeme cukru.

Teflon a látky používané na výrobu membrán, které odpuzují vodu, se řadí mezi takzvané polyfluorované látky (PFAS) neboli věčné chemikálie. O jejich škodlivosti na zdraví i planetu se ví už dlouho, a proto v tomto roce dochází k jejich evropskému zákazu.
Neznamená to ale, že se oblečení bez PFAS stává najednou zcela nezávadným. Obsahuje řadu dalších chemikálií, které škodí přírodě, ale i lidskému zdraví. Od barviv po mikroplasty, které se uvolňují do vody při praní i do vzduchu při sušení. Ze kterých materiálů se uvolňují nejsnadněji? Jaké textilie jsou nejškodlivější? A které naopak nejvhodnější?
Na to odpovídá v novém díle Longevity podcastu profesor Jakub Wiener z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kde se specializuje na materiálové inženýrství, nanotechnologie v textilní chemii i barvení. „Nevypraná textilie obsahuje velké množství chemikálií z výroby a přepravy.  Měli bychom ji považovat za jedovatou. Teprve při prvním praní ji zbavíme většiny problematických chemikálií, jako jsou barviva navázaná na vlákna,“ říká Wiener a vysvětluje, proč bychom oděvy s PFAS měli označovat jako nebezpečný odpad.

Přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, diabetu, ale i depresím či poruchám imunitního systému. Chronický zánět může v těle probíhat roky a nemusí mít extra viditelné projevy. Je spojen s dlouhodobě zvýšenou hladinou prozánětlivých látek, jako jsou cytokiny, což může vést ke vzniku vážných nemocí.
„Signály chronického zánětu nicméně bývají velmi nespecifické, jako je třeba únava nebo bolest kloubů. Často postihuje lidi obézní, protože tuková tkáň sama o sobě dokáže produkovat prozánětlivé látky,“ říká nutriční specialistka Andrea Jakešová.
Ta v novém díle Longevity podcastu popisuje také to, které potraviny zánět podporují a které ho naopak potlačují. Dotýká se i tématu potravinových intolerancí. 

Jsou globální hrozbou. Způsobují řadu nemocí. Mohou stát za nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých. Řeč je o ultrazpracovaných potravinách, jejichž konzumace by se podle některých doporučení měla snižovat na minimum. Jenže jak se v tom vyznat? Škodí všechny zpracované potraviny? Které látky tělu nevadí a jaké již prokazatelně ano? Kterých aditiv se bát?
„Je to jejich kombinace, jednotlivě nemusí nic znamenat, ale tím, že je kombinujeme, můžeme si problémy způsobit. Jedním z těch, které je třeba kontrolovat, jsou barviva,“ říká technoložka potravin a mikrobioložka Eva Svobodová. Vysvětluje, která barviva jsou přírodní a která jsou vytvořená zcela uměle. A
Svobodová v novém díle Longevity podcastu odpovídá na otázky, které se ve společnosti kolem stravy dlouhodobě zvedají: rakovinotvorné akrylamidy při výrobě chipsů, nebezpečné látky v pytlících popcornu nebo škodlivost nenáviděného aspartamu. A vyvrací i nejčastější mýty, se kterými se sama setkává. 

Otázka není jestli, ale kdy. Tak hovoří fyzioterapeuti o výhřezu ploténky u dospělých. Velké metastudie totiž ukazují, že přes 85 procent lidí starších pětadvaceti let už mají degeneraci páteře, která často vede k výhřezu ploténky. Signály, že se k fatálnímu problému tělo blíží, se přitom objevují roky. Začínají bolestí při kýchnutí, pokračují brněním v noze i vystřelujícími bolestmi a končí naprostým vyřazením z provozu. Následuje v lepším případě rehabilitace, v tom horším operace. Přitom předejít takovému stavu lze poměrně snadno. „Dnešní doba je sedavá a špatný sed je hlavní příčinou bederního výhřezu. Je to velmi častá obtíž, která se dá snadno řešit,“ popisuje fyzioterapeut Milan Martínek v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten se kromě svých klientů stará také o olympioniky, učí studenty a věnuje se výzkumu.
Dozvíte se také, jaké jsou trendy ve fyzioterapii: proč už nedoporučují experti mít počítač v úrovni očí nebo v čem jsou tak prospěšné rollery. A jako bonus zjistíte, co přesně je zlaté třicetisekundové pravidlo při strečinku.

Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci.  To vše má na svědomí RED-S:  syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.

Střevní mikrobiom je soubor bilionů mikroorganismů v trávicím traktu. Kvůli obrovskému vlivu na celé zdraví, imunitu, psychiku i chování je označován jako druhý mozek lidstva. Klíčové studie naznačují, že jeho zdraví souvisí s vegetariánskou nebo veganskou stravou. Proč? Důvodů je více, ale některé studie označují za stěžejní rozmanitost stravy. „Ukazují, že je klíčové, aby člověk měl třicet různých rostlinných potravin týdně, pak je jedno, jestli je  vegetarián nebo jí třeba středomořskou stravu,“ vysvětluje v novém díle Longevity podcastu mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol Jakub Hurych. Ten detailně popisuje, jak na tělo působí veganská strava a jaké problémy při ní mohou nastat.Zároveň varuje před komerčním testováním mikrobiomu. „Stojí poměrně hodně peněz, ale má řadu překážek. Testuje se z jednoho malého vzorku, který toho příliš neřekne, a navíc vůbec nevíme, jak výsledky interpretovat. Nevíme, co je zdravý mikrobiom,“ dodává Hurych a popisuje, co s ním dělají antibiotika. 

Podstatou pevného zdraví je silná imunita, která dokáže odolávat patogenům zvenčí a poradí si i s vnitřními hrozbami organismu. Jejím základem je vyvážená strava s nízkým procentem ultrazpracovaných potravin, sport, odpočinek, otužování i psychika. Obranyschopnost těla dokáží zvýšit i některé prvky ve formě doplňků. Lidé se často spoléhají například na vitamín C, ten ale sám na budování dlouhodobé imunity nestačí. Jeho důležitá role přichází, když se objeví nemoc. „V tu chvíli spotřeba vitamínu C v těle extrémně roste a člověk to již není schopný ujíst,“ vysvětluje lékařka Kristina Pitrová, která své zkušenosti z ORL ambulance sdílí i na sociálních sítích. Pro dlouhodobou podporu imunity radí svým pacientům také zinek a selen. „Jsou to dva minerály hodně důležité pro imunitu. Jak pro to dlouhodobé budování, tak zinek umí akutně podpořit imunitní systém ve chvíli, kdy přichází nějaká nemoc,“ dodává Pitrová. Při prvních příznacích nemoci doporučuje také zázvor, který umí prohřát organismus. I on má určitá úskalí, o kterých lidé nevědí. Jaká to jsou? A jaké konkrétní kroky lékařka doporučuje při prvních příznacích přicházející nemoci? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více.
„Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová.
V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle.

Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.  
Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné. 

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Většina lidí si pohyb spojuje hlavně se zdravým tělem. Jenže sport nerozvíjí jen svaly a kondici, ale dokáže výrazně rozvíjet i mozek. Výzkumy naznačují, že lidé ve vrcholových funkcích často dříve dělali výkonnostní sport. Bývají odolnější, umí se rychle rozhodovat a jen tak něco je nerozhodí. U dětí je pohyb klíčový a přímo posiluje a dlouhodobě formuje mozek. I v dospělosti má náš mozek z pravidelného pohybu užitek a stimuluje kognitivní funkce, jen to má jednu podmínku: nestačí „jen se hýbat“, je potřeba novost a koordinace. „Mozek je velmi chytrý orgán. Je postavený na principu: co nepotřebuji, o to přicházím,“ říká odborník na antropomotoriku z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Martin Musálek. I proto dospělým doporučuje koordinačně náročná cvičení, jako je skákání přes švihadlo. „Je to doslova hnojivo pro mozek,“ dodává – a vysvětluje, co přesně jednotlivé druhy pohybu v mozku rozvíjejí.

Silový trénink je jedním z předpokladů dlouhého a zdravého života, i proto se vrátil opět na výsluní. Jak si vybavit domácnost, aby člověk mohl cvičit doma? Podle trenéra Pavla Šalitroše je dobré pořídit odporové gumy, činky, fitness míče a případně TRX. Zbytek člověk zvládne vahou vlastního těla se základními cviky. Nejčastěji bývá zanedbaný core, tedy střed těla, pro který je podle něj vhodný plank nebo „mrtvý brouk“ či tak zvané roll outy. „Sklapovačky zatěžují jen přímý sval břišní, ale dobře fungují ve snaze zvýšit nárůst svalové hmoty. Core ale neposílí, v planku zase lidé často chybují,“ říká Šalitroš v novém díle Longevity podcastu a popisuje i úskalí dalších oblíbených cviků: od dřepů po kliky.

Takzvaných ledňáčků bývají po Novém roce plné posilovny. Obvykle ale své novoroční předsevzetí vydrží právě jen krátce a pak se zase vrací ke svému běžnému životu. Podle výživového experta Petra Havlíčka to ale není o pevné vůli, centrum sebekontroly ovládá několik věcí, jednou z těch klíčových je například únava. „Když se celý den někdo stresuje, jede multitasking, je nevyspalý, večer má temno a nebude mít nad svým jednáním kontrolu,“ říká  Havlíček v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Připomíná, že zdravý organismus nabourává často takzvaná metabolická inflexibilita, tedy neschopnost spalovat tuky v době lačnění a špatné spalování glukózy. Dozvíte se, co dělat, aby se do ní člověk nedostal, případně, jak ji „opravit“.

Testosteron neovlivňuje jen sexuální apetit, ale také množství energie, soustředění nebo metabolismus tuků. Je prokázáno, že mezigeneračně jeho hodnoty klesají, což je dáno zřejmě životním stylem i enviromentálním prostředím. Kdy nízké hladiny mohou pro muže představovat skutečně problém? Jak se nechat otestovat? A kdy zahájit léčbu? „Podávání testosteronu je potřeba brát v kontextu plodnosti muže a plánování rodiny. To znamená, nikdy nepodávat testosteron muži, který ještě plánuje děti,“ varuje v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin primář Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze  Libor Zámečník. Sexuální poruchy jsou podle něj takovým barometrem mužského zdraví, problémy s erekcí totiž mohou souviset s vysokým tlakem nebo hladinou krevních tuků a mohou být předzvěstí i takových nemocí jako angina pectoris nebo infarkt. 

Uhranul ji kdysi dávno fyzioterapeut, který odhalil její pohybový problém za pár minut, přestože ji s ním lékaři dlouho neúspěšně léčili. Adriena Pecinová si už tehdy řekla, že by přesně tohle chtěla umět. A poté, co skončila její kariéra vrcholové hokejistky, se takovým směrem vydala. Vystudovala fyzioterapii a roky jezdí po světě, aby se naučila o variabilitě a komplexitě těla co nejvíce. Poznala několik různých přístupů a dnes radí lidem, aby se o své tělo začali starat ještě dříve, než problémy přijdou.
 „Když hledám příčinu bolesti zad, kyčlí nebo kolene, tak většinou koukám na ten nejnižší segment, podívám se, jak funguje noha. Stejně jako kdybychom se koukali, proč je věž nakřivo, nejprve se podíváme na základy,“ říká Pecinová v nejnovějším díle Longevity podcastu Hospodářských novin a připodobňuje nohu k senzoru, který o fungování těla hodně prozradí. Jak tedy problémům předcházet a udržet tělo co nejdéle v pohybu?

Nezaplavují jen oceány a celou planetu, ale také lidské tělo. Zlomová studie našla nanoplasty i v mozku zemřelých a ukázala, že tvoří půl procento jeho celkové váhy. Prokázala tak, že tyto malé plasty projdou i ochrannou vrstvou mozku. Další výzkumy je objevily v ledvinách, játrech, placentě nebo varlatech. To velmi pravděpodobně ovlivňuje reprodukční zdraví, ale hypotézy výskyt nanoplastů v těle spojují s další řadou nemocí: od kardiovaskulárních problémů po ty onkologické. Další problém představují aditiva, která se z nanoplastů do těla uvolňují: je mezi nimi celá řada toxických látek včetně ftalátů. „Vždy se tvrdilo, že toxické efekty nanoplastů uvidíme až při velkých dávkách. Jenže studie na mozku ukazují, že už ty velké dávky zřejmě máme,“ říká Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd. V novém díle Longevity podcastu vysvětluje, jak se před nimi může jedinec bránit, jaké filtry na vodu využívat, i to, proč při vaření nevyužívat plastová prkénka, vařečky nebo teflonové nádobí.

Fyzická zdatnost je klíčem k dlouhému životu bez nemocí. Aby ji člověk zvýšil, je potřeba kombinovat méně intenzivní trénink symbolizovaný takzvanou zónou 2 a intenzivní zátěž, která zase souvisí s hodnotou VO2 max. K jejímu navýšení slouží také takzvané „exercise snack“, tedy krátké intenzivní cvičení během dne. Jak přesně funguje? A proč se upouští od sledování tepových zón. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá Vladimír Tuka z Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Popisuje také, proč je ideální sportovat na lačno nebo proč si dát cukry hned po fyzické aktivitě.

Kolem ultrazpracovaných potravin je v poslední době velké rušno. Před časem je vědci z Harvardu spojili s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých, nyní je magazín Lancet označil za globální hrozbu. „Přibývá studií, které ukazují shodným směrem k průšvihu,“ říká epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger. Vědci zjišťují, že totiž nejde „jen“ o špatné nutriční složení těchto potravin, ale že nemoci způsobuje i samotné zpracování. 
Objevují se i náznaky, že škodit mohou i éčka, která jsou dosud vnímána jako bezpečná. „Testovací systémy úplně tak moc neřeší kombinace a mluví se o koktejlovém efektu aditiv,“ dodává Selinger v Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten přináší nejnovější informace o tom, která éčka jsou nyní v hledáčku odborníků, jaké zdravotní komplikace ultrazpracované potraviny způsobují, i podrobný návod, jak je vlastně poznat. 

Fungují jako takový dirigent, který synchronizuje všechny procesy v těle. Jenže když je něco rozhodí, nastává chaos, který zvyšuje rizika všech možných nemocí včetně rakoviny. Řeč je o vnitřních hodinách člověka, takzvaném cirkadiánním rytmu, který se řídí dle přirozeného světla. Když tělo dostává třeba kvůli nevhodnému osvětlení špatné signály, produkují se jinak i hormony a spouští lavinu, která má doslova kaskádovitý efekt.  Jak si tedy zařídit kancelář a byt, aby bylo tělo chráněno? Po kterém softwarovém filtru sáhnout, aby organismus nebyl z večerní obrazovky počítače rozhozený? Otázky pro světelného experta Hynka Medřického, který byl hostem nového dílu Longevity podcastu Hospodářských novin. Rozebírá, jaké parametry u světla sledovat i to, proč se rozpadá přírodní ekosystém doslova před očima. A varuje i před některými „zázračnými“ výrobky. „Čiré brýle, které se používají ve dne a slibují blokování modré vlnové délky z obrazovky, nefungují,“ říká Medřický.

Obezita je nemoc, ze které se přirozenou cestou „uzdraví“ jen pět procent populace, říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin uznávaný internista a obezitolog Evžen Machytka. Každé další hubnutí podle něj vede k tomu, že tělo upraví produkci hormonů tak, aby ztrátě kilogramů zabránilo. Zvýší hormon hladu, sníží hormon sytosti a zpomalí metabolismus.I proto odmítá označování obézních za líne a neschopné, jak ve veřejném prostoru občas zaznívá. Sám zhubl přes dvacet kilogramů jen pomocí léků. „Najednou jsem snědl mnohem méně jídla než dříve. Neměl jsem takové chutě, tělo se hubnutí prostě nebránilo,“ říká Machytka a vysvětluje také, jak genetika ovlivňuje hubnutí.

Z držení těla kardinála Vlka dokázal vyčíst onkologické onemocnění. Bolesti v tříslech u slavného hokejisty Jaromíra Jágra léčil srovnáním jeho vybočeného palce. Postura, tedy držení těla, je pro fyzioterapeuta Pavla Koláře jako taková kniha, ve které dokáže číst jako nikdo jiný. „Když je špatně vyvážené kolo u auta, promítne se to do mechanismu celého auta. To samé platí u těla. Když máte nějaký lokální problém, ovlivní to zbytek celého těla,“ říká v Longevity podcastu Hospodářských novin Pavel Kolář.Vysvětluje také, jak spojitosti v těle fungují, čím si lidé nejčastěji způsobují pohybové problémy a proč má smysl tělo otužovat stresem.

Jeho hlavní inspirací je miliardář a longevity guru Bryan Johnson, Podnikatel a zakladatel STRV Lubo Smid se řídí jeho projektem Blueprint, který určuje, jaké doplňky stravy brát, kolik hodin spát nebo jaké jídlo jíst. K tomu přidává i pár dalších věcí, jako probiotika, extra kreatin nebo elektrolyty na hydrataci. „Spánek vnímám jako vrchol pyramidy. Nejdůležitější pro mě je chladná místnost, dávám si speciální brýle před spaním, piju různé spánkové elixíry a snažím se jíst naposledy ve čtyři hodiny. Kvalita spánku je pak úplně jiná,“ říká Smid v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Dodává, že jediné, v čem se od longevity pravidel tak trochu odklání, je nyní sport. Propadl totiž závodům HYROX, což je nový sportovní fenomén, který kombinuje běh a workoutové cvičení. „A protože jsem hodně soutěživý, jdu do toho na maximum,“ říká.

Kardiovaskulární a onkologické nemoci patří mezi největší zabijáky Čechů, mnoho z těchto komplikací přitom může člověk sám ovlivnit prevencí. „První krok musíme udělat vždy sami, jde o rozhodnutí, které musí udělat naše hlava,“ říká Karla Ašerová, spolumajitelka kliniky EliteMedical, která společně s Hospodářskými novinami pořádá Health & Longevity Summit. Její klinika se zaměřuje právě na prevenci a poskytuje klientům i poradenství v longevity oblasti. „Máme preventivní programy, které jsou sestavené podle věku, pohlaví, rodinné anamnézy nebo i genetiky,“ říká Ašerová v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Mluví o svém byznysu, nové spolupráci se zakladatelkou Packety Simonou Kijonkovou nebo důvodech, proč se rozhodla nyní vstoupit na zdánlivě přeplněný trh s doplňky stravy. Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt.
Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Nic jiného je nezajímá. Zanedbávají rodinu, přátele, když nepracují, mají úzkostný pocity viny. Podle posledních dat na sobě nezdravý vztah k práci pozoruje skoro 75 procent lidí do čtyřiceti let. Takové číslo ještě Česko nezažilo a nezdá se, že by mělo klesat. Kdo je k závislosti na práci nejvíce náchylný? Jaké zdravotní problémy s workoholismem přicházejí? A jaké další závislosti se s ním pojí? „Velmi často jde ruku v ruce se syndromem vyhoření, úzkostmi či depresemi. Často tito lidé zajídají své emoce, takže souvisí také s přejídáním. A u vysoce postavených manažerů zase zaznamenáváme při workoholismu používání kokainu jako povzbuzovače nebo alkoholu jako vypínače,“ říká adiktoložka a náměstkyně podřízených organizací Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Markéta Kořínková v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Stížnosti na bolesti kloubů jsou už takovým evegreenem. S věkem přibývají a postupně se objevují u drtivé většiny lidí. Ze všeho nejvíce jim škodí obezita, každý kilogram navíc znamená pro klouby další zátěž. Mnohdy stačí zhubnout pár kilo a člověk se bolesti zbaví. Ale to není jediná příčina nemocných kloubů. Ubližovat jim může i nevhodný sport. 
„Katastroficky dopadá také, když se člověk vrhne bezhlavě do sportování, rozhodne se, že bude trhat rekordy,“ říká ortoped Jiří Beznoska a upozorňuje, že sporty jako florbal přivádějí do ordinací už malé děti. „Chodí za námi už dvanáctileté děti, které mají problémy s klouby, protože jsou přetěžovány prudkým zastavením, rychlou změnou směru,“ dodává.
V dalším díle Longevity podcastu vysvětluje také, kdy by se neměla používat ortéza, i to, jaké zkušenosti má s vychvalovanou kurkumou. 

Ještě nikdy v historii nebyl střevní mikrobiom v takovém centru pozornosti jako dnes. Ukazuje se, že miliardy bakterií v našich střevech nehrají jen klíčovou roli při trávení, ale ovlivňují i imunitu, psychiku, kvalitu pokožky i detoxikaci těla. Nejnovější výzkumy poškozený mikrobiom spojují také s rakovinou střeva, která stále častěji postihuje mladé lidi. Jeho kvalitu přitom výrazně ovlivňuje to, co člověk jí. Existují potraviny, které „hodné“ bakterie zabíjí a pomáhají žít těm patogenním. „Překvapila mě zelenina, ten obrovský rozdíl mezi zeleninou ze zahrádky a ze supermarketu. Nebo colové nápoje, ty vám probiotické bakterie zlikvidují velmi rychle a velmi spolehlivě,“ říká mikrobiolog a expert na mikrobiom Petr Ryšávka. V dalším díle Longevity podcastu HN se dozvíte i to, jak může způsob porodu ovlivnit zdraví střevní mikroflóry, nebo to, jaké potíže jeho nerovnováha působí.

Z běhání se v posledních letech stal doslova fenomén, životní styl. Jenže mnohým už nestačí výběh po práci, své síly chtějí měřit s dalšími nadšenci a zkoušejí jeden závod za druhým. Jak se na něj tedy připravit a zlepšovat své výkony? „Neměli bychom na to tlačit. Každý, kdo začíná, by měl několik měsíců jen klusat. Když někdo začíná na dvaceti kilometrech, další týden zvedne na třicet kilometrů, pak čtyřicet,“ radí běžecká legenda Pavel Novák, jehož maratonský rekord je pod dvě hodiny a dvacet minut. Vrchol své závodní kariéry zvládal při náročné práci záchranáře, dnes už maratony neběhá, u trénování ale zůstal. V dalším dílu Longevity podcastu radí, v čem pomáhá běhání do kopců, jak mají vypadat intervalové tréninky a kde dělají běžci nejčastější chyby.

Psychika hraje při snaze vést zdravý život obrovskou roli. Někteří lidé mají vztah k jídlu už tak pokřivený, že v podstatě neustále bojují s myšlenkou něco si „zobnout“. A tento souboj obvykle prohrají. „Reaktivita mozku lidí s obezitou je zvýšená a je spojena s hypersenzitivitou, mozek jídlo vyhodnocuje jako velmi žádoucí, aniž by byl přítomný hlad,“ říká Šárka Slabá, klinická psycholožka, která se specializuje na hubnutí. Přenastavit hlavu, aby jídlo brala jen jako zdroj energie, je sice náročný proces, nikoliv však nemožný. Důležité je vyvarovat se základních chyb. Například málo spát, protože unavený mozek snadněji sklouzne k impulzivnímu přejídání. Nebo držet přísné diety, které vztah k jídlu jen zhoršují. Jaké jsou další nejčastější chyby a které techniky s přechytračením hlavy pomohou? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Na onemocnění srdce a cév zemře v Česku každý třetí člověk. Velký díl viny na tom má strava, která je poprvé v historii lidstva tak bohatá na škodlivé tuky. Třeba takové máslo: na množství hmotnosti je v něm největší zastoupení nasycených tuků vůbec, dokonce dvakrát větší než v sádle. Vyplatí se proto sledovat všechny možné ukazatele, kromě krevního tlaku a cholesterolu nově odborníci doporučují i takzvaný ApoB protein. „Je to nejcitlivější ukazatel rizikovosti spojené s krevními tuky,“ říká preventivní kardiolog Michal Vráblík v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Doporučuje, aby se na něj ptali u lékaře všichni lidé, kteří mají větší tukové zásoby kolem pasu. A radí také, jaké hodnoty na chytrých hodinkách by měly člověka „dohnat“ k lékaři. „Když se klidová frekvence přehoupne přes sto tepů za minutu, je to něco, co by mělo být předmětem vyšetření,“ říká Vráblík.

Bolesti zad a vůbec pohybového aparátu trápí stále více lidí, v podstatě jim unikne už málokdo.  Může za to hlavně nedostatek pohybu, dlouhé sezení a při něm předsunutá hlava, ta ničí krční páteř, která pak způsobuje všemožné komplikace. Problémům nejsou ale ušetřeni ani sportovci. Velká část z nich se totiž špatně připravuje na fyzickou aktivitu. „To jsou takové ty švihové cviky, dochází k mikrotraumatům v kloubních pouzdrech, když je děláte pravidelně, tak si tělo jen zhuntuje,“ říká fyzioterapuet Pavel Málek v novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin. 
Podle něj jsou problematické i příliš měkké boty na běhání. „Skok kvůli nim bývá příliš dlouhý, dopady jsou daleko tvrdší a hmota celého těla dopadá na patní kost, přes ni se to přenáší do Achillovy paty,“ dodává.

Během covidu se začalo otužovat skoro celé Česko. Skupiny lidí v plavkách obkličovaly řeky, jezera i potoky a podle expertů nemohly udělat lépe. Chladová terapie totiž patří k základním pilířům dlouhého a zdravého života. Podle studií snižuje nemocnost až o třicet procent, je jedním z nejlepších ochránců srdce a cév a pomáhá zvládat i stres. Ideální je ponořit se do zhruba čtyřstupňové vody na dvě až čtyři minuty, a to alespoň třikrát týdně. Poté co člověk vyleze z vody, měl by nechat tělo, aby se samo zahřálo. „Tuto druhou fázi je dobré nepřerušovat tím, že bych se oblékl nebo šel do tepla.  Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká trenér otužování a český reprezentant ve freedivingu David Vencl. Vysvětluje, že ponor do studené vody funguje dobře při rehabilitaci a uleví od bolesti přetížených svalů. Pokud ale někdo touží svou svalovou hmotu zvětšit, měl by otužování odložit. Proč? Dozvíte se v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Cvičení, doplňky stravy, otužování nebo spánek. To jsou témata, která se v rámci dlouhověkosti řeší stále dokola. Velmi často se ale zapomíná na pilíř, který je pro health span, tedy život ve zdraví, zcela zásadní. A to jsou cirkadiánní rytmy člověka, jakési vnitřní hodiny těla, orgánů, všech buněk. Jejich narušení má obrovský dopad nejen na zdraví, ale i na samotnou délku života. Prokazatelně bere energii, způsobuje metabolické nemoci, o desítky procent zvyšuje riziko srdečních potíží a také stojí za nádorovým bujením. A navíc se ukazuje, že denní rytmy mají vliv i na to, jak účinné nebo toxické jsou léky. „Detoxifikační enzymy v játrech mají také cirkadiánní rytmus a kolísají během dne a noci, proto to hraje roli. I u chemoterapeutik se zjišťuje, že je rozdíl, kdy jsou podána,“ říká molekulární biolog a longevity expert František Knobloch. V Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte, jak rytmy narovnat i vychytávky, které s tím mohou pomoci.

Zdravý mozek je jedním z klíčů k tomu, jak si užít život i v pozdějším věku. Jenže mozek je nesmírně energeticky náročná jednotka a udržet ho dlouho v „bdělém“ stavu není jednoduché. Ukazuje se, že cestou může být navýšení mozkové rezervy. A té lze dosáhnout vhodným tréninkem a chováním. „Těch způsobů je celá řada.  Například se objevuje smyslová stimulace ve spánku, ukázalo se, že vystavení se vůni během učení a ve spánku zlepšuje zapamatování. Trénink mozku zvětšuje kognitivní rezervu, což mozek chrání,“ říká neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík.  Podle něj pro vhodné fungování mozku pomáhá i trénování pozornosti nebo takzvaný dopaminový detox, ten přenastaví motivační systém člověka tak, aby neměl radost jen z laciných podnětů. Jak na něj? Které další hormony by člověk měl sledovat a jak přesně mozek chrání sport? To vše se dozvíte v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin. 

Dýchání je sice nejzákladnější lidská činnost, i při ní ale lidé chybují. A studie dokazují, že špatný dechový vzor může způsobit mnohé komplikace. U dětí je spojen s poruchami řeči, změnou tvaru obličeje i zhoršenými výsledky ve škole. U dospělých pak způsobuje bolesti hlavy i zad nebo problémy s pánevním dnem.
Sportovci, kteří špatně dýchají, mají zase zhoršený výkon. „U sportu se chyby v dýchání mnohem více projeví,“ říká fyzioterapeutka Květa Benediktová a radí, aby lidé při sportu zkoušeli dýchat co nejdéle nosem. „Posilujete tím nádechové a výdechové svaly,“ dodává v Longevity podcastu Hospodářských novin. Popisuje také, jak navýšit kapacitu plic nebo trénovat bránici, což je rychlá cesta ke zvýšení výkonnosti.

Život lidí se sice daří dlouhodobě výrazně prodlužovat, po roce 2011 ale došlo ke zpomalení tohoto trendu. Britský tým expertů zjistil, že hlavní příčinou jsou sami rodiče, kteří pokládají dětem špatné základy dlouhověkosti – a to nejen stravou, ale i nezdravými návyky. Podle odborníků je klíčový koncept nutričního programování. Špatným jídelníčkem u dětí se totiž aktivují geny, které v budoucnu budou přispívat k civilizačním chorobám. Jakých tisíc dnů v životě dítěte je tedy nejdůležitějších? A jak cukr souvisí s rakovinotvorným bujením? Na to odpovídala v Longevity podcastu odbornice na výživu a sport dětí Marie Skalská. Ta také popsala, jaké doplňky stravy jsou pro děti důležité a které mohou rodiče klidně přestat kupovat. A zmínila také roky, které jsou klíčové proto, aby si děti našly cestu ke sportu.

Za kolik jsi to uběhl? Jakou jsi měl tepovku? A co tvoje VO2 max? Debaty mezi amatérskými sportovci se v poslední době hodně podobají. S boomem chytrých hodinek se k oblíbené tepovce nebo laktátovému prahu přidaly i další hodnoty. Zejména variabilita srdečního tepu (HRV) nebo VO2 max, tedy maximální objem kyslíku, který je člověk schopen využít za určitý úsek času. K čemu takové hodnoty sledovat? Komu se to vyplatí? Na to v Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá sportovní lékař Jiří Dostal, který zároveň dává jednoduchý návod, jak se ve sportu zlepšit bez sledování složitých čísel. Algoritmus zní velmi jednoduše: 4–1–1. Co se za ním skrývá?

Pokud má maratonec špatně sestavený jídelníček, může být jeho výkon až o půl hodiny horší. Strava i doplňování tekutin totiž výrazně ovlivní to, jak je tělo efektivní. Své o tom vědí i vrcholoví sportovci, kteří neustále hledají dokonalou kombinaci stravy, tekutin i doplňků, aby dosáhli nejlepších výkonů. Ale i oni se někdy dopouští chyb. „Žijeme v době, které se říká protein mánie, všichni jsou umanutí z bílkovin, co není bílkovinové povahy, jako by nebylo,“ říká lékař a profesor Libor Vítek, který je lékařem českých reprezentantů v biatlonu a rychlostní kanoistice.

Přerušované hladovění nebo-li intermittent fasting patří k celosvětovým fenoménům posledních let. Zastánce má zejména mezi longevity fandy a biohackery. Jeho podstatou je delší část dne bez jídla a „okno“ pro příjem potravy otevřené jen několik hodin denně. Nejoblíbenější variantou je šestnáct hodin hladovění ku osmi pojídání, oblíbená je také varianta čtrnáct hodin ku deseti.
Výzkumy i praxe ukazují, že už po dvanácti hodinách se v těle spouští ozdravné procesy: snižuje se hladina cukru v krvi, zvyšuje se citlivost na inzulin a dochází také k takzvané autofagii, kdy buňka začne uklízet sama v sobě. Dosud se také předpokládalo, že přerušované hladovění má pozitivní dopad i na dlouhověkost. Tuto tezi ale nedávno naboural rozsáhlý výzkum provedený na myších. Co ukázal? Pro koho je přerušovaný půst vhodný a jak s ním pomáhají oblíbená antiobezitika?
Na to jsme se ptali přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka.

Činky jsou pro kulturisty, kdo chce být zdravý, musí vsadit hlavně na kardio sporty. Dlouho rozšířenou představu o silovém tréninku boří již několik let výzkum za výzkumem. Ty dokazují, že dlouhý a zdravý život je bez svalové hmoty v podstatě nemožný. A to z mnoha důvodů: svaly pomohou ve stáří udržet se co nejdéle na nohou, zpevňují kosti, zlepšují koordinaci pohybů a slouží i jako ochrana před možnými nemocemi. Svalová hmota ale také souvisí s množstvím tuku. Jak? A co jíst, aby svaly lépe rostly? Na to v novém díle Longevity podcastu odpovídá buněčný biolog Adam Obr.

Kortizol patří mezi hormony, které je dobré držet pod kontrolou. Vyplavuje se při stresových situacích, aby člověka na náročné okamžiky připravil. Jenže když je stresu moc, hormon začne v těle působit potíže. Potlačuje imunitní systém, narušuje schopnost soustředit se a ovlivňuje paměť. Tělo přitom na zvýšenou hladinu stresového hormonu zřetelně upozorňuje dopředu. Jak? A co dělat, aby se člověk v dnešním zrychleném světě stresu dokázal zbavit? Na to v Longevity podcastu odpovídá psycholog Daniel Tůma. Ten zároveň vysvětluje, jaký vliv má na délku života kvalita vztahu a proč je nejdůležitější být spokojený s partnerem kolem padesátky. 

Mitochondrie hrají ve stárnutí člověka zásadní roli. Tyto mikroskopické organely dávají tělu energii – když nefungují správně, nedokážou zničit ty, které jsou zvlášť poškozené. A v tu chvíli se objevují vážné zdravotní problémy. Chránit lze mitochondrie různými způsoby: kromě pohybu pomáhá i střídmost v jídle. Co dalšího na ně platí a kam směřuje současný výzkum? Na to v prvním díle Longevity Podcastu odpovídá imunolog a biolog Jan Černý.