Na Východ!

Maďarský premiér Viktor Orbán je mezi současnými evropskými lídry nejdéle sloužícím premiérem. Jeho politické názory přitom opsaly zajímavý oblouk, jak už ukázal podcast Na Východ! s Martinem Ehlem. V tomto bonusovém materiálu doplňují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem doporučení na další analýzy takzvané iliberální demokracie, kterou v Maďarsku Orbán zavedl, a komentují i současnou pozici této země k válce na Ukrajině.

Někdejší vůdce liberální opozice proti komunistickému režimu, student Oxfordské univerzity díky stipendiu nadace finančníka George Sorose, politická naděje po neúspěšné vládě socialistů. A potom pionýr iliberální demokracie, autokrat, spojenec Vladimira Putina a obdivovatel Donalda Trumpa. To vše je maďarský premiér Viktor Orbán. Co způsobilo jeho politický obrat? To rozebírají v podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup s Martinem Ehlem z Hospodářských novin.

Sovětský svaz byl oficiálně sekulárním státem a duchovní útěchu nabízel svým obyvatelům v podobě světlých zítřků komunismu. To ale neznamená, že náboženství z tohoto obrovského geografického prostoru zmizelo. Naopak.

„Máločím jsem si mohl být v Rusku 90. let tak jistý, jako tím, že cestou na Sibiř vždy potkám několik Ježíšů Kristů a několik Marií, které tam jedou Ježíše Krista porodit,“ říká v podcastu Na Východ! fotograf Stanislav Krupař. V chaotické době po pádu Sovětského svazu se totiž Rusové vraceli nejen k pravoslavné církvi, ale v rychle se měnícím světě hledali útočiště i v nových náboženských hnutích. Základem většiny z nich bylo očekávání apokalypsy.

I přes geografickou a názorovou roztříštěnost disidentů a opozičních politiků je patrné, že se mezi ruskými občany najdou lidé připraveni se postavit Vladimíru Putinovi a Kremlu. Paletu těchto osobností i podmínky, v nichž pracují, rozebírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!.

Kdo dokáže zastavit agresivní politiku Vladimira Putina? Našla by se pro to politická síla uvnitř Ruska nebo ruského exilu? V jakém stavu jsou tamní opoziční hnutí a co jim brání v efektivnější spolupráci, rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Vladimir Putin měl zjevný plán, jak totálně zlikvidovat politickou opozici v zemi předtím, než vojensky napadne Ukrajinu, říká v něm mimo jiné Ondřej Soukup.

Jaký cíl mají americké schůzky v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem? Můžou pohnout s dojednáním konce války na Ukrajině? A vnitřní rozpory běloruské opozice i partnerská dynamika v zatěžkávací zkoušce, to vše koncentrované v jedné rodině. S čím se potýkají manželé Cichanouští po propuštění Sjarheje z vězení v září 2025? Takové tipy na další čtení o současném Bělorusku přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.

Proti zmanipulovaným prezidentským volbám vyšly v létě 2020 do ulic běloruských měst statisíce lidí. Reakce Lukašenkova režimu byla mimořádně brutální. Minimálně pět lidí zahynulo při potlačování demonstrací, desetitisíce zmlátila a zadržela policie. Ti, kteří neskončili ve vězení, v následujících týdnech raději emigrovali. Odhaduje se, že v běloruských věznicích se momentálně stále nachází víc než tisícovka politických vězňů. Na Východ! přináší příběh jednoho z nich.

Ukrajinou hýbe tento týden odhalení rozsáhlé korupční struktury v energetickém sektoru kolem společnosti Energoatom. Jejím hlavním organizátorem je podle vyšetřovatelů Timur Mindič, blízký spojenec ukrajinského prezidenta. Do jaké míry Volodymyr Zelenskyj o těchto praktikách věděl? Nejen to probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! a jako vždy přidávají tipy na čtení a poslech doplňujících informací o současné situaci na frontě.

Válečná fronta na Ukrajině už řadu měsíců stojí. Což ale neznamená, že se na ní nic neděje. „Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je ta nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to ale hodně mění a cítíme to na své práci,“ popisuje situaci reportérka České televize Darja Stomatová. Jak přesné informace o bojích tedy můžeme získat? Do pořadu Na Východ! si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali také kameramana Jána Schürgera.

Tímto podtitulem nazval český diplomat Jaroslav Kurfürst svoji knihu o příběhu ruské geopolitiky. „Je to hutné. Prokousal se stohy literatury od různých ruských myslitelů a já jsem mu za to strašně vděčný, protože už je teď číst nemusím,“ chválí tuto studii Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ! A spolu s Josefem Pazderkou přidávají další doporučení na čtení o ruském pocitu výjimečnosti, včetně knihy Tomáše Glance a Jana Bělíčka Ruská duše neexistuje.

„Ruský demokrat končí tam, kde začíná ukrajinská otázka.“ Tímto citátem vysvětluje rusista Tomáš Glanc složitou situaci ruské opozice, má-li se vymezit proti válce na Ukrajině. Stejně neodbytně jako demokratické hodnoty se v jejich mysli hlásí o slovo vzpomínky na historii obrovského ruského impéria (1721–1917) a slavné spisovatele a skladatele, jejichž díla pomohla šířit vysokou kulturu i v zaostalejších částech země. Jak silně přetrvává v současném Rusku imperiální myšlení?

Stojí za historicky první omluvou Vladimira Putina Ázerbajdžánu kvůli sestřelenému letadlu v prosinci 2024 něco víc než jen lítost? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! odkrývají Josef Pazderka a Ondřej Soukup politické a ekonomické nitky mezi oběma zeměmi, které tomuto překvapivě rychlému usmíření dávají poněkud pragmatičtější vysvětlení.

V srpnu 2025 podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev ve Washingtonu dokument s názvem Dohoda o nastolení míru. Mimo jiné v něm zpřístupňují strategický Zangezurský koridor, který spojuje exklávu Nachičevan se zbytkem Ázerbájdžánu, a výslovně zakazují rozmístění sil třetích stran podél společné hranice. To nejvíce dopadne na Rusko. Znamená to konec ruského vlivu na Jižním Kavkaze a začátek mírového soužití dvou letitých nepřátel?

Co zažije ruský muž s protézou, když v teplém počasí vyrazí ven jen v krátkých kalhotech? Podle svědectví z ruských médií se setká s nebývalou pozorností dívek a žen. Ovšem jen v případě, že k úrazu přišel během speciální operace na Ukrajině. Všechna ostatní zranění tak atraktivní nejsou, protože se na ně nevztahují armádní bonusy, které teď Kreml nastavil v rámci ruské válečné ekonomiky.

Milion obětí. Této hranice dosáhly podle odhadů nezávislých analytiků letos v létě ruské ztráty během invaze na Ukrajinu. Poukázal na to mimo jiné týdeník The Economist. Kreml oficiální čísla padlých a raněných vojáků tají. Už teď je ale jisté, že jsou tyto počty ruských mrtvých a zraněných mnohonásobně vyšší než ve všech ostatních konfliktech Ruska nebo Sovětského svazu dohromady od konce druhé světové války. A že zemi negativně poznamenají na dlouhá desetiletí dopředu.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

Systém Mrtvé ruky je automatizovaný systém řízení jaderných zbraní, který byl během studené války vyvinut v Sovětském svazu. Měl zajistit odvetné odpálení raket i v případě, že by bylo vedení země zničeno. Funguje ještě dnes? I to zajímalo publikum na debatním fóru Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde tentokrát Josef Pazderka s Ondřejem Soukpem, spolu s jejich hostem, Danou Drábovou ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, natočili epizodu podcastu Na Východ!.

Prezident Putin, ministr zahraničí Lavrov nebo exprezident Medveděv. Ti a řada dalších představitelů kremelské propagandy po plošné ruské invazi na Ukrajinu pohrozili Západu jadernou odvetou za případnou podporu Kyjevu nebo za jiné překročení červených linií. Problémem je, že není jasné, kudy přesně tyto linie vedou a kdy reálně může ruský jaderný útok nastat. Ukrajinská armáda například už zřejmě řadu z nich porušila – Kreml ale viditelně nereagoval. Je to tedy celé jen hra?

Slza komsomolky: Čubčí pajšl a další recepty nápojů z krásné literatury. Nebo Historie Ruska ve 14 lahvích vodky. To jsou jen některé z literárních titulů, které v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup pro kontext debaty, kterou natočili v Trojském pivovaru s komentátorem Alexandrem Mitrofanovem na téma alkohol a alkoholismus v Rusku (a dalších postsovětských zemích).

„Když se dostanete do společnosti ruských mužů a chcete navázat kontakt, jde to bez alkoholu jen těžko,“ říká v podcastu Na Východ! původem ruský novinář a komentátor Alexandr Mitrofanov. Otvírá tím debatu o tom, jakou roli hraje vodka a další lihoviny ve společenských vztazích i politice na Východě, především v Rusku. A jak se status quo snažily změnit státní protialkoholní kampaně?

Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do něj mají evropští a američtí novináři a akademici specializující se na dějiny a tamní společnost značně ztížený přístup. Někteří, jako třeba host podcastu Na Východ! Mark Galeotti, dostali dokonce výslovný zákaz do Ruska vstupovat. Jak se kvůli tomu proměnily možnosti informování o dění v této zemi? A může rozumět Rusku někdo, kdo neumí rusky?

„My všichni, kdo se zaměřujeme na Rusko, si musíme přiznat, že jsme to nějak špatně pochopili, ten záměr Vladimira Putina v únoru 2022,“ přiznávají v úvodu podcastu Na Východ! Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem. Jak je možné, že ani odborníci na Rusko neodhadli, že nejde jen o agresivní rétoriku kremelských kruhů a k plošné invazi na Ukrajinu skutečně dojde? A jak s tímto vědomím číst zprávy z Ruska dál?

Operací Pavučina zaskočily ukrajinské tajné služby nejen Rusy, ale i Západ. Americké zpravodajské služby například prohlásily, že o chystané akci neměly tušení. V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! se proto Josef Pazderka a Ondřej Soukup zaměřili na metody plánování takových operací, a to i na základě předešlých ukrajinských pokusů vyvést Rusko z rovnováhy asymetrickou válkou. Jako vždy doporučují k tématu i další články a materiály ke čtení a prostudování.

V neděli 1. června 2025 došlo na několika odlehlých místech Ruska, poblíž strategických vojenských letišť a základen, ke zvláštní podívané. Z nedaleko zaparkovaných kamionů odpadla střecha a vyletěly z nich roje malých, na dálku řízených ukrajinských dronů. Ty začaly cíleně ostřelovat bombardéry, letouny včasné výstrahy a další drahou vojenskou techniku. Právě byla spuštěna pečlivě utajovaná ukrajinská operace s názvem Pavučina. Jak reagovali Rusové?

Černobílý svět a malé posuny pěšců, které mohou ohrozit krále. Řeč ve filmových snímcích o sovětském šachu v 70. let je doslovná a symbolická současně. Naopak velice barvitá svědectví podávají knihy o životě mistra světa v šachu Garriho Kasparova. Všechny tyto tipy na knihy a filmy o šachovnicích, do nichž se promítala studená válka, přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.

Skupinky lidí v parcích ruských měst sledující šachovou partii dvou sousedů. V mrazu, zimě, nebo naopak za letních parních dní. Přímé, komentované přenosy šachových turnajů a druhý den rozbor tahů v novinách. Šachy se v Sovětském svazu staly víc než jen zábavou, respektive sportem. Za studené války byly pomyslnou výkladní skříní, nástrojem propagandy i sovětské soft-power. Jak k tomu došlo? A drží Rusko šachový prim i po rozpadu Sovětského svazu?

Když se čtyři ruští oligarchové rozhodnout zažalovat vydání knihy, znamená to, že ťala do živého. Kniha se jmenuje Putin's People: How the KGB Took Back Russia and Then Took On the West a napsala ji britská novinářka Catherine Beltonová, která byla hostem červnového vydání podcastu Na Východ!. Nejen toto čtivo je ale na seznamu doporučené literatury o fungování Kremlu, který přikládají Ondřej Soukup a Josef Pazderka v bonusovém materiálu.

Středověká pevnost Kreml vypadá pro své červené zdi a barevné kopule jako hrad z pohádky. Uvnitř se na ploše téměř 28 hektarů nachází nejvýznamnější ruské pravoslavné chrámy a paláce plné uměleckých a historických pokladů. Když se dnes mluví o Kremlu, myslí se hlavně oficiální sídlo prezidenta Ruské federace. A za poslední čtvrtstoletí vlády Vladimira Putina se Kreml stal symbolem agresivní propagandy a uzavřeného centra moci, o jehož fungování koluje řada nejasností a mýtů.

Snímky o odhalení ruského, státem řízeného dopingového podvádění na Olympijských hrách v Soči a dalších mezinárodních závodech. Dokumentární video o majetku, který ve Spojených státech nastřádali hráči takzvaného Tým Putin, kam patří mimo jiné hokejista Alexander Ovečkin. Ale také píseň od Vladimira Vysockého a jednu raritní filatelistickou edici. To vše doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu Na Východ! o ruském hokeji v době mezinárodních sankcí.

Letošní mistrovství světa v hokeji sledoval ruský tým pouze na obrazovkách. Stejně jako předešlé tři roky. Ruští a běloruští sportovci totiž nesmí startovat na akcích, které pořádá Mezinárodní hokejová federace (IIHF), a to kvůli invazi jejich zemí na Ukrajinu. Letos jim byl zákaz prodloužen i na příští ročník. Bez ruských sportovců v týmových soutěžích budou i zimní olympijské hry v roce 2026. V květnu to oznámil Mezinárodní olympijský výbor. Jak distanc Rusové snášejí?

Syrová realita na Ukrajině – to jsou nejen válečná utrpení, ale i machinace s veřejnými zakázkami a korupce v armádě. Podcast Na Východ! se slovenským reportérem Tomášem Forró nabídl nepřikrášlený pohled na problémy, kterým napadená suverénní země čelí. V bonusovém materiálu doplňují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem zajímavé tipy na obsáhlé materiály ze zahraničních médií, které se věnují korupčním aférám i jakési inventuře muničních a obranných zásob ukrajinské armády.

Naší úlohou je poskytovat veřejnosti co nejpřesnější obraz toho, co se na Ukrajině děje, říká v podcastu Na Východ! slovenský reportér Tomáš Forró. Reportáže ze zákopů i civilních oblastí, kam dopadají ruské střely, přináší už od začátku invaze. Varuje přitom před zkreslováním informací jak ruskou, tak ukrajinskou propagandou.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ Touto větou shrnul americký deník New York Times rozsáhlou investigaci o charakteru spolupráce ukrajinské a americké armády a zpravodajských služeb po ruské invazi v roce 2022. V bonusu podcastu Na Východ! přidávají Josef Pazderka a Ondřej Soukup odkazy na články a další materiály k tomuto tématu i tipy na knihy o tom, jak vypadá situace na ukrajinských bojištích.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

V Česku platí od jara 2025 nová legislativa upravující odhalování a postihování destabilizačních činností Ruska v zahraničí. Na jeho základě byla v dubnu vyhoštěna běloruská novinářka Natallia Sudlianková. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! doplňují Josef Pazderka a Ondřej Soukup aktuální informace k jejímu případu a připomínají také kauzy dalšího ruského agenta Pabla Gonzálese, který má rovněž vazbu na Česko.

Česká kontrarozvědka upozorňuje už roky na působení ruských agentů na našem území. V březnu například úřady obvinily běloruskou novinářku Natalliu Sudliankovou, která žila skoro čtvrt století v Praze, z ilegální činnosti pro vojenskou tajnou službu GRU. Její případ není ojedinělý. Kolik dalších takových agentů žije v Česku navenek běžný život a jak je můžeme odhalit?

Méně známá práce o dějinách Interhelpa i dokumentární film organizace Gulag, který teprve bude mít premiéru na konci dubna 2025. Československá dělnická družstva v Kyrgyzstánu stále lákají historiky, dokumentaristy a milovníky postsovětského prostoru k odhalování dalších detailů z každodenní reality budování komunismu. Přehled o těchto pramenech dává bonus k podcastu Na Východ!. Do 28. dubna je také možné v Radioknize poslouchat příběh Interhelpa z pera Jaromíra Marka.

V březnu roku 1925 se na vlakovém nádraží v Žilině sešly stovky lidí. Přišly vyprovodit rodiny, které se v rámci komunistického družstva Interhelpo rozhodly odjet budovat nový život, ale také nový svět v sovětské Kyrgyzii. V Československu prodaly svůj majetek, zaplatily vysoký vstupní poplatek a doufaly v zářnou budoucnost. Cílem bylo žít komunismus v praxi i přinést do stepi civilizaci a polepšit si v životě. Jejich osudy připomíná nový díl podcastu Na Východ!.

Kirilla Dmitrijeva, který se jako člen ruské delegace účastní jednání o míru na Ukrajině, podrobně představil podcast Na Východ!. Teď se Dmitrijev jako první ruský zástupce od začátku války vydává do Washingtonu, aby v jednáních pokračoval. Podle Ondřeje Soukupa ale dál pojede svoji byznysovou linii. Josef Pazderka zase připomíná, že USA kvůli jeho cestě budou muset zrušit část protiruských sankcí.

Nenechte se mýlit. Americký prezident Donald Trump může použít jakýkoliv superlativ pro zhodnocení svého telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem o klidu zbraní na Ukrajině. Jestli válka opravdu skončí a jestli to bude letos, se ale rozhoduje jinde. Třeba na mírových jednáních, jejichž dosud poslední kola proběhla v saudskoarabském městě Džidda. Kdo tam zastupuje americkou, ruskou a ukrajinskou delegaci?

Nejhmatatelnějšími výsledky dlouho očekáváného, celosvětově sledovaného a následně Donaldem Trumpem vychvalovaného telefonátu na lince Washington–Moskva o ukončení války na Ukrajině byly dvě dohody: o neútočení na ukrajinskou, respektive ruskou energetickou infrastrukturu a o hokejovém utkání mezi Ruskem a Spojenými státy.

Jaké jsou dnes americko-ukrajinské vztahy? To záleží na konkrétním dni, někdy i hodině. Od svého nástupu do funkce prezidenta v lednu 2025 Donald Trump svůj ukrajinský protějšek opakovaně ponížil, aby se ho následně zastal a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Na několik dní přerušil kritickou vojenskou pomoc Ukrajině a obnovil ji, až když země přistoupila na jeho podmínky. Podobné, byť ne tak časté, názorové výkyvy projevuje i směrem k Rusku.

Donaldu Trumpovi stačilo pár hodin jediného dne k tomu, aby v Ukrajincích vyvolal několik vln pesimismu, optimismu, hrdosti a odhodlání. Řeč je pochopitelně o diplomaticky nezvládnuté schůzce v Bílém domě, kdy americký prezident spolu se svým viceprezidentem nevybíravě slovně zaútočili na ukrajinského prezidenta, jehož země se už třetím rokem brání ruské invazi.

Litva byla první sovětskou republikou, která v roce 1990 vyhlásila samostatnost a dosáhla jí i navzdory brutálnímu zákroku sovětské armády. Od té doby tahle ani ne třímilionová země jasně zdůrazňuje svůj příklon k evropskému kulturnímu okruhu. V roce 2015 přijala euro a tamní pohraniční stráž brání východní hranici Unie. Spolu s Lotyšskem a Estonskem také patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny napadené Ruskem a na svém území hostí řadu členů ruské a běloruské opozice.

Od posledního dílu pořadu Na Východ! uplynul jen týden, ale jeho dramatické dění by vydalo hned na několik samostatných dílů. Americký prezident Donald Trump šokuje Evropu i prezidenta Volodymyra Zelenského výroky, které zpochybňují začátek ruské agrese vůči Ukrajině, legitimitu ukrajinské hlavy státu a ochotu USA bránit své spojence. Kyjev i Evropa čelí nepříjemnému výhledu, že je Spojené státy nechají v dosavadní obraně vůči Rusku na holičkách.

Americký prezident Donald Trump prý dokáže ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému by prý stačilo 24 minut, aby mu ukázal, že se s Vladimirem Putinem nedá vyjednávat. Je ale otázka, jestli Ukrajinci vůbec dostanou šanci promluvit do podoby příměří, které by se v roce 2025 mohlo uzavřít. A zatímco Trump si telefonuje s Putinem, ukrajinské civilisty stále zabíjejí střely ruských agresorů. Každý den. Už bezmála tři roky.

Lana Estěmirovová, dcera rusko-čečenské novinářky a lidskoprávní aktivistiky Natalji Estěmirovové, kterou v roce 2009 unesli neznámí útočníci z čečenského hlavního města Groznyj a následně byla nalezena zavražděná v sousedním Ingušsku, vydává své paměti. Vzpomíná v nich na Čečensko, na války, které tuto zemi sužovaly od 90. let do přelomu tisíciletí, na matku i na svůj vztah k ní, který často musely kvůli bezpečnosti udržovat jen na dálku.