Ptám se já, Marie Bastlová

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?

Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. 

Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. 

Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.

Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.

Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. 

„Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: 

„Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“

Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo zahraničí čeká změna kurzu. Do jeho vedení totiž v nové vládě zřejmě usedne vyslanec strany Motoristé sobě. Jen ještě není jasné, který to bude. Kdo se nakonec stane novým šéfem diplomacie?

Hostem Ptám se já je poradce Motoristů a bývalý europoslanec Jan Zahradil.
 

Na ministerstvo zahraničí, které má připadnout Motoristům, by měl aktuálně jít jejich předseda Petr Macinka. Ten se dnes v poledne setkává na Hradě s prezidentem Petrem Pavlem v rámci dalšího kola pohovorů s nominanty na příští ministry. 

Macinka chce vedle svých priorit v čele diplomacie s hlavou státu probírat i výhrady týkající se poslance Motoristů Filipa Turka, o kterém se původně mluvilo jako o možném ministru zahraničí. Strana ho později jako údajné vstřícné gesto navrhla místo Petra Macinky na životní prostředí. 

Prezident ovšem trvá na tom, že Turek není vhodnou osobou na post ministra, pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje. Poslanec čelí mimo jiné kritice za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Podle Motoristů je ale Filip Turek z právního hlediska bezúhonný a zůstává tedy kandidátem strany do vlády. 

Petr Pavel se setkává s kandidáty na ministry vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů od minulého pátku. S Filipem Turkem má hovořit v pondělí. 

Jak Motoristé vyřeší jméno nového ministra? Jaká bude v příštích letech česká zahraniční politika? A v čem přesně se změní?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vrcholní představitelé Slovenska si pochvalují první návštěvu nového šéfa Sněmovny Tomia Okamury a jeho delegace v Bratislavě. Na cestu nebyli přizváni zástupci opozice. Jaký dopad to bude mít na další vztahy s našimi sousedy?

Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). 

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokračuje v oficiální dvoudenní návštěvě Bratislavy. Dnes se sejde spolu s představiteli Slovenska i se zástupci Rakouska. 

Včera jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim i dalšími vrcholnými politiky země. První zahraniční cestu šéfa Sněmovny Seznam Zprávy podrobně popsaly v reportáži. 

Okamura s sebou na Slovensko vzal také poslaneckou delegaci, ovšem složenou pouze ze zástupců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Opozice v rozporu se zvyklostmi chyběla. „Jde o gesto a příslib, že chceme urychleně obnovit nadstandardní vztahy obou zemí,“ komentoval to Tomio Okamura. 

„Jsem rád, že mohu říct, že naše vztahy s bratry Čechy se opět vracejí tam, kam patří — není totiž žádným tajemstvím, že Šimečka spolu s Fialou cíleně rozbíjeli nadstandardní  slovensko-české vztahy,“ prohlásil Tibor Gašpar, pravá ruka předsedy slovenské vlády Roberta Fica, směrem ke slovenské opozici a českému premiérovi Petru Fialovi. 

Poslanci dosluhující vládní koalice celou záležitost označují za nestandardní a chystají vlastní cestu na Slovensko. Rozhodnutí nového předsedy Sněmovny kritizuje i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). 

Jak bude vypadat Okamurova zahraniční politika? Jak si bude rozumět Sněmovna se zcela jinak politicky složeným Senátem? A jak si ODS poradí s odchodem Martina Kuby?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jen o málokterém šéfovi Sněmovny bylo po jeho nástupu slyšet tolik jako o Tomio Okamurovi. Hned v prvních hodinách sundal ukrajinskou vlajku, pak se pustil do škrtů zahraničních cest. Dělají si poslanci ze Sněmovny cestovku, jak Okamura tvrdí?

Hostem Ptám se já byl poslanec Pavel Žáček (ODS).

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes zahajuje svou první zahraniční cestu do Bratislavy. Ještě před tím se pustil do revize zahraničních výjezdů poslanců. 

Sněmovna v novém volebním období podle Okamury nebude cestovní kancelář, jako tomu mělo být za vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). 

To podle nového šéfa dolní komory ukázal rozbor zahraničních cest za minulé volební období, který si nechal zpracovat. „Jsou tam zahraniční cesty typu, kdy jeden z poslanců (končící vládní koalice) měl dvoudenní cestu za 250 tisíc korun do Spojených států,“ uvedl. 

Změny už se promítly i do plánované delegace na prosincové shromáždění NATO v USA. Okamura s dalšími členy organizačního výboru z řad sněmovní většiny cestu původně zamítli. Po kritice ji povolili, ovšem v upravené sestavě. S poslankyní končící vlády Heleny Langšádlové (TOP 09) pojede místo Pavla Žáčka (ODS) poslanec zvolený za Motoristy, diplomat Karel Beran. 

Jak nová politická většina mění a změní Sněmovnu? A je lavírování nad cestou do USA ukázkou změny přístupu k NATO?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. 

To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.

Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). 

Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?

HostemPtám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). 

Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.

Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. 

Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. 

Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.

Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? 

Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. 

Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. 

Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. 

Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.

Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.

Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. 

Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.

Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“

Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po letošních volbách se zdá, že ve sněmovně budou sedět vládní, opoziční a pak ještě super opoziční poslanci. Do té poslední kategorie se pasují Piráti, kteří zůstali bez funkcí a proti všem. Je to chytrá strategie?

Hostem dnešního Ptám se já je nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili.

Piráti zůstali ve sněmovně na okraji. Vládní většina se rozhodla nedat jim žádný sněmovní post a o možné funkce se s nimi nerozdělila ani opozice. Navíc se Pirátů dotklo, že když při volbě vedení sněmovny zkoušeli prosadit svoji Olgu Richterovou, dostala až na pár výjimek pouze pirátské hlasy.

Ke společnému jednání s ostatními opozičními stranami se přidali až tento týden, kdy společně svolali mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.

Jaké řešení ohledně Babišova majetku by podle Pirátů vyhovělo zákonu? Má prezident Andreje Babiše nejmenovat, když jeho postup ohledně majetku nebude dostatečný? A jaké to je mít otce na ukrajinské frontě?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?

Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. 

O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.

Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.

Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. 

„Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. 

Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ 

Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? 

Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. 

Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. 

Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.

Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. 

Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. 

Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.

Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel nechce slevit ze své podmínky pro jmenování Andreje Babiše premiérem. Pokud by šéf hnutí ANO nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, měl by podle hlavy státu nabídnout jiného kandidáta. Kdo bude premiér?

Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO Karel Havlíček. 

Pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, pak by se prezident podle svých slov jmenováním Babiše podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pavel to řekl včera na Národní třídě v rozhovoru pro Radiožurnál. První místopředseda ANO Karel Havlíček takovou možnost vzápětí odmítl.

Pro jmenování předsedy vlády je ale podle hlavy státu zapotřebí transparentnost. „Už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ prohlásil Pavel. A upozornil, že problémy se střetem zájmů Babiše provázely už v předchozím premiérském období. 

Situace znepokojuje i strany vlády v demisi a Piráty. Ty chtějí k Babišově střetu zájmů svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. 

Sám možný příští premiér minulý týden uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně před svým jmenováním. A pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. 

Budoucí koaliční partneři šéfa ANO se zatím vyjadřují spíše obecně. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že Babiš teď podle českých zákonů ve střetu zájmů není. Ocitl by se v něm až jmenováním a musel by ho vyřešit do 30 dnů. Předseda Motoristů Petr Macinka řekl, že očekává, že vše proběhne v souladu s Babišovými prohlášeními.

Kdo zdržuje sestavování nové vlády? Opravdu Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřeší? A jak to bylo s muniční iniciativou?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? 

Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. 

„Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. 

„Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ 

Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. 

Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. 

„To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  

Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už zítra se Česko rozloučí se zesnulým kardinálem a dlouholetým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Mužem, který zásadně poznamenal českou katolickou církev i společnost. Jaký odkaz zanechal?

Hostem Ptám se já je teolog, kněz a molekulární biolog Marek Orko Vácha.

Pohřební mše za zesnulého kardinála začne v sobotu v 11 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Účastnit se jí budou přední čeští politici v čele s prezidentem Petrem Pavlem a také nejvyšší církevní hodnostáři. Přístup do katedrály bude mít ale i veřejnost, a to až do zaplnění volných míst.

Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025 ve věku 82 let. Letos v říjnu podstoupil akutní operaci, po propuštění do domácí péče byl ale zanedlouho ve vážném stavu znovu hospitalizován.

Post pražského arcibiskupa a českého metropolity zastávala v letech 2010 až 2022. Duka byl jediným žijícím českým kardinálem, členem sboru nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných papežem, kteří mají právo papeže volit.

Tělo Duky bude uloženo ve svatovítské katedrále, což je mimořádné privilegium, kterého se za posledních desetiletí dostalo jen zesnulým pražským arcibiskupům.

Jaký odkaz Dominik Duka zanechal v církvi i ve společnosti? Jak si dnes stojí katolická církev? Dokáže být dost otevřená pro širokou společnost? A pořád platí, že Evropa ztratila cestu k Bohu?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Případ malého Bertíka, který se ocitl uprostřed nelítostného boje rodičů a na který upozornily Seznam Zprávy, opět ukázal, že stát neumí řešit vysoce konfliktní rozvody. Proč náš systém stále nedokáže ochránit malé děti? 

Hosty speciálu Ptám se já byly ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). 

Na případ čtyřletého chlapce, který se stal obětí vleklého sporu mámy a táty, upozornila série investigativního podcastu Seznamu Ve stínu. V kauze malého Alberta se už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna ze strany otce. Podle toho je matka manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s dítětem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.

Ostrý spor o dítě na podzim 2023 vyústil tím, že po několika týdnech, kdy se matka s Bertíkem skrývala na neznámém místě, přistoupil soud a policie k exekuci dítěte. A odebral chlapce od matky k otci. 

Do zamotaného případu, který koluje na sociálních sítí už dlouho, se už zapojili také přátelé matky, známé osobnosti, politici i server zabývající se tématem střídavé péče. Jedni si myslí, že malý chlapec je zneužíván a jsme svědky obrovského systémového selhání.  Druzí jsou naopak přesvědčeni, že matka si vše vymýšlí. 

Kde je pravda? A kde přesně systém selhává? A pomůže v podobných případech chystaná novela, která má od ledna zjednodušit rozvody?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády?

HostemPtám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). 

Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. 

Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. 

Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.

Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kauza šéfa PRO a poslance Jindřicha Rajchla, na jehož údajná intimní videa upozornil kontroverzní youtuber Mike Oganesjan, vyvolala otázku, kde leží hranice soukromí politiků. Jde v tomto případě o veřejný zájem?

Hostem Ptám se já byl advokát Aleš Rozehnal. 

Údajné intimní informace ze soukromí politika zveřejnil kontroverzní youtuber Mikael „Mike“ Oganesjan známý také pod přezdívkou MikeJePan. Podle svých slov to udělal proto, že chtěl upozornit na Rajchlovo pokrytectví. Předseda PRO hlásá konzervativní hodnoty a hájí tradiční rodinu, což je podle influencera v rozporu se zveřejněnými materiály.

Rajchl se chce bránit několika trestními oznámeními. O víkendu se ho už také zastala velká část politiků jak končící, tak nastupující vládní koalice. 

Tu bude zítra zastupovat na Hradě Andrej Babiš, který se sejde s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu chce na jednání od Babiše mimo jiné informace o krocích, které šéf ANO jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů.

Pavel naposledy v pondělí zopakoval, že vnímá jako legitimní žádat po možném budoucím premiérovi, aby veřejnosti vysvětlil, jakým způsobem střet zájmů vyřeší. Vzhledem k tomu, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády, je totiž také spoluzodpovědný za to, zda střet zájmů bude vyřešen.

Kdy je zveřejnění informací o sexuálním životě politiků veřejný zájem? Jak se podobné případy řeší v zahraničí? A může prezident tlačit na Andreje Babiše kvůli střetu zájmů?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Svobodní by se už brzy mohli stát vládní stranou. Jejich dva poslanci se do Sněmovny dostali na kandidátce hnutí SPD, se který se budoucí premiér Andrej Babiš dohodl spolu s Motoristy na společném kabinetu. Jak Svobodní s mandáty naloží?

Hostem Ptám se jábyl předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček. 

Do Poslanecké sněmovny se zástupci strany, která je na tuzemské politické scéně od roku 2009, dostali poprvé. Spolu s lídrem Svobodných Vondráčkem vyslali voliči do dolní komory i známou ekonomku Markétu Šichtařovou. 

„Pro mě je určitě nejzásadnější, aby vláda dodržovala slovo a své sliby a snažila se plnit to, co bude v programovém prohlášení. Druhá zásadní věc je hájit české zájmy a být tvrdší vůči  tomu, když někdo chce rozhodovat o nás, třeba proti naší vůli,“ vyjmenoval Libor Vondráček své hlavní priority na příští čtyři roky. Konkrétně pak uvedl, že určitě nechce zvyšovat daně. 

Hladkému naplňování programu podle něj pomůže i šéf SPD Tomio Okamura, kterého poslanci ve středu zvolili do čela Sněmovny. (Rozhovor byl pořízen ve čtvrtek odpoledne ještě před tím, než Tomio Okamura nechal ze sněmovní budovy sundat ukrajinskou vlajku, pozn. red.)

„Neočekávám žádné excesy. A očekávám i jakousi míru velkorysosti nebo alespoň slušného chování k opozici. Když si to srovnáme s výrokem Markéty Pekarové Adamové, že má opozice sedět v koutě a šoupat nohama, tak věřím tomu, že ničeho obdobného se z úst Tomia Okamury v následujících čtyřech letech nedočkáme,“ dodal Vondráček. 

Nevadí Svobodným, že za SPD míří do budoucí vlády místo politiků odborníci blízcí hnutí ANO? A jak by chtěli, aby se v příštích čtyřech letech proměnilo Česko?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?

Hostem Ptám se jábyl europoslanec Jan Farský (STAN). 

Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. 

Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. 

Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.

Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.

„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.

„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ 

A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? 

„Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. 

Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele?  Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Programové prohlášení vznikající nové vlády slibuje stejně jako hnutí ANO před volbami snižování daní, zvyšování výdajů, kde to jen jde, nebo změny v důchodech. Kde kabinet na takové rozdávání vezme? 

Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek. 

Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. To jsou plány, které označuje vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů za své hlavní strategické priority.

Strany slibují zdravé veřejné finance. Chtějí se soustředit na efektivnější správu daní, potírání šedé ekonomiky a podpory dlouhodobého hospodářského růstu. Od roku 2027 také počítají s obnovením elektronické evidence tržeb. 

Zároveň se zavazují nezvyšovat žádné daně. Naopak chtějí například snížit daň z příjmů právnických osob a vrátit do dřívější podoby daňovou slevu na druhého z manželů či pro pracující studenty. Rodičovský příspěvěk pak slibují zvýšit na 400 tisíc korun. 

Změny by se měly dotknout i penzijního systému, jehož úpravy provedla končící vláda. Kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech vznikající koalice plánuje třeba obnovení „spravedlivého valorizačního vzorce“. 

Takové množství plánů na straně výdajů jde ale podle odborníků jen těžko dohromady se slibem „návratu k vyrovnaným rozpočtům“.

Jak si s tím druhá vláda Andreje Babiše poradí? Budeme se mít skutečně lépe? A na jak dlouho?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?

Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. 

Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.

„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. 

„My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“

„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  

Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?

Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.
Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách.
 
A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.

Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.
Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. 

Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? 

Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. 

Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.

Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. 

„Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“

Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. 

Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strany vznikající vládní koalice slibovaly voličům zásadní změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD lákaly na jejich rušení a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. To ale odmítají Motoristé. Co s poplatky bude? 

Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. 

Necelé tři týdny po volbách pokračují ANO, SPD a Motoristé v jednání o programu. V pátek se chystají probrat i společné plány týkající se kultury a veřejnoprávních médií. 

Hnutí ANO a SPD před volbami lákaly voliče na rušení televizních a rozhlasových poplatků, jejichž navýšení letos prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS). Veřejnoprávní média by se místo toho měla financovat přímo ze státního rozpočtu, aby došlo k posílení jejich kontroly státem. Česká televize a Český rozhlas by se podle ANO a SPD také měly sloučit do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. 

V tom se ale rozcházejí s třetí stranou vznikající vládní koalice. Motoristé nechtějí přímé financování ČT a ČRo státem, protože média by se tím stala vládními. Strana nepožaduje ani úplné zrušení koncesionářských poplatků, pouze úpravu zákona. 

Rozšíření okruhu plátců a zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun pro ČT a o deset korun pro ČRo prosadilo Ministerstvo kultury ve Sněmovně letos na jaře. 

Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš tento týden před odjezdem na dovolenou prohlásil, že plány ANO týkající se změn ČT a ČRo platí. 

Jak rychle je možné prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Měli by Motoristé vést resort kultury? A jaká je budoucnost ODS a projektu Spolu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO pokračuje ve vyjednávání s SPD a Motoristy o příští vládě. Po rozdělení postů strany od pondělí vyjednávají o programu. Najdou na něm shodu dříve než na personálním obsazení kabinetu? 

Hostem Ptám se já byl bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. 

Vyjednávací týmy stran možné budoucí vládní koalice se tento týden začaly soustředit na program a koaliční smlouvu. Dnes mají probrat školství, dopravu a agendu ministerstva vnitra.

První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že o programu se bude jednat až do neděle. V pondělí, kdy půjde šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš na jednání s prezidentem Petrem Pavlem, by pak mělo být hotových 95 procent programu. 

Přestože Babiš tento týden odjel na dovolenou, podle Havlíčka dostává podrobné informace z celého vyjednávání. „Pan předseda byl odpovědný za tu první část - vládní půdorys a klíčové posty, teď jedeme na expertní úrovni,“ vysvětlil.

Resorty si zástupci ANO, SPD a Motoristů rozdělili minulý týden. Personálie ale zatím odložili na později. Jednání zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého si strana přála dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Babiš zároveň musel čelit protestům vědců a ekologických organizací proti zvažované kandidatuře předsedy Motoristů Petra Macinky na funkci ministra pro životní prostředí.

Co je na povolebním dění nejabsurdnější? Co nejděsivější? A proč by současné vládní strany měly přemýšlet o spolupráci s hnutím ANO?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? 

Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. 

Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“

Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.

Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.

Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. 

Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I když ANO vyhrálo letošní sněmovní volby drtivě a s velkým náskokem, český volební rekord nepokořilo. Ten drží Mirek Topolánek, jehož ODS v roce 2006 získala 35 procent. Jak se liší dnešní pozice Babiše od tehdejší Topolánkovy?

Hostem Ptám se já byl bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. 

Dva týdny po sněmovních volbách vítězné hnutí ANO pokračuje ve snaze vyjednat koalici s SPD a Motoristy. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu oznámil, že se teď vyjednávací týmy budou soustředit na program a koaliční smlouvu. K personáliím se vrátí až zase za několik týdnů.

Resorty si strany možné příští vládní koalice rozdělily minulý týden. Jednání o konkrétních jménech na vládní posty ale zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého by jeho strana ráda viděla jako člena kabinetu. 

Kritika se snesla i na zvažovanou kandidaturu předsedy Motoristů Petra Macinku na funkci ministra pro životní prostředí. Proti té se ozvalo více než 20 ekologických organizací a stovky vědců. Vyzvali Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů.

Jak stabilní by příští vláda mohla být? Jakým premiérem Andrej Babiš napodruhé bude? A jaké priority by budoucí vláda měla mít s ohledem na dobu, ve kterém žijeme?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítěz voleb a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš znovu vyzval současnou vládu, aby poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta to ale odmítá. Babiš by proto ocenil, aby zasáhl prezident. Couvne kabinet?

Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). 

Andrej Babiš ve svém dnešním videu na sociálních sítích prohlásil, že by ocenil, kdyby mu v jeho sporu s končící vládou o rozpočet pomohl prezident. Šéf ANO řekl, že by bylo dobré, kdyby Petr Pavel „donutil“ kabinet Petra Fialy (ODS), aby znovu dal návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. 

Ta se rozhodla do nové Sněmovny dokument znovu po volbách neposílat s argumentem, že strany příští vládní koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že si udělají rozpočet vlastní. Postup vlády Babiš označil za skandální.  

Na jeho dnešní výzvu už reagoval premiér Fiala prohlášením, že Babiš se snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou ANO skládá s SPD a Motoristy, může podle něj hned na prvním zasedání po svém vzniku rozpočet schválit. 

Babiš dnes připustil, že nová vláda může být sestavená až v prosinci. Pokud ta stávající nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle šéfa ANO hrozí, že se do března zastaví  například výkupy pozemků pro dálnice.

Nejde ze strany vlády o zbytečný naschvál? Co chystají Starostové v opozici? A je ve hře, že by STAN během volebního období mohl nějak spolupracovat s Andrejem Babišem?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti sice v letošních volbách získali více mandátů, v nové Sněmovně ale nebudou mít žádnou vedoucí pozici. Vítězné hnutí ANO to zdůvodnilo tím, že Piráty pokládá za nejmenší opoziční stranu. Jakou budou opozicí? 

Hostem Ptám se jábyla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. 

Opoziční strany by měly v nové Sněmovně obsadit předsednické pozice v osmi výborech. ODS má vést tři, hnutí STAN a KDU-ČSL po dvou a TOP 09 jeden. Jediní Piráti nedostali žádnou nabídku. Strana nebude mít ani místopředsedu dolní komory, jako tomu bylo dosud. 

Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové má uskupení Spolu (složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09) dostat předsednická křesla s ohledem na to, že ho vznikající vládní koalice vnímá jako jeden subjekt s 52 poslanci. Hnutí STAN pak pozice získá, protože jeho klub má 22 poslanců. Na Piráty s 18 zástupci, kteří mají z tohoto pohledu nejméně poslanců, už proto nic nezbylo. „Pirátská strana je v situaci, kdy je nejmenším klubem z pohledu těchto přepočtů,“ prohlásila včera Schillerová.

Šéfka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová rozhodnutí ANO označila za porušení zvyklostí a zásady poměrného zastoupení. Piráti podle ní budou jedinou skutečnou opozicí vznikající vládě „Čapího a Orlího hnízda“. Naráží přitom zjevně na dotační kauzu předsedy ANO Andreje Babiše a na aféru kolem údajných výroků čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka.

Co přesně chtějí Piráti říct tím, že jsou jedinou skutečnou opozicí? Jaké plány v opozici mají? A s jakými dojmy sledují sestavování vlády Andreje Babiše?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy nebude znovu předkládat Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Rodící se Babišův kabinet chce rozpočet výrazně měnit, má si tedy podle stávajících ministrů udělat svůj vlastní. Je to správný postup?
 

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Vláda na konci září poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. S koncem volebního období ale všechny neprojednané materiály padají pod stůl. Nově zvolení poslanci a poslankyně se tak můžou návrhem zabývat pouze v případě, že ho vláda pošle do dolní komory znovu. 

To ale podle představitelů současného kabinetu nemá cenu. Strany příští koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že o návrh nestojí. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo opakované posílání státního rozpočtu do Sněmovny pouze zbytečné cvičení.
 

Zástupci hnutí ANO takový postup kritizují a označují ho za bezprecedentní. 

S ohledem na očekávané přepracování rozpočtu Česko velmi pravděpodobně vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by to neznamenalo pro chod státu fatální problém. Naposled se tak stalo začátkem roku 2022, kdy Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího kabinetu Andreje Babiše. 

Šéf hnutí ANO, který po výhře ve volbách vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy, dnes oznámil, že se teď jednání budou soustředit na program. K personáliím se podle Babiše strany vrátí třeba za měsíc nebo měsíc a půl.

Co stihne vláda dotáhnout? Bude ANO výrazně zasahovat do důchodové reformy, jak avizovalo? A dočkáme se za pár měsíců toho, že se některá z bývalých vládních stran pustí do spolupráce s Andrejem Babišem?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Hnutí ANO je teď na koni. V koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. K obměně v kabinetu může dojít, nedivil bych se tomu. Ale až ANO prosadí základní věci,“ říká sociolog Martin Buchtík. 

Kdo zatím vyhrává vyjednávání o příští vládě? Je opravdu zcela vyloučená spolupráce hnutí ANO s některou ze stran někdejší vládní pětikoalice? A kdy se budeme mít líp, jak ANO slibovalo v kampani? 

Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v povolebním díle bonusového projektu Ptám se já - Rok voleb.

Vítěz letošních sněmovních voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš v pátek večer oznámil, jaké obrysy by mohla mít jeho vláda. Celkem by měla mít 16 členů, tedy o jednoho méně než nynější koaliční kabinet Petra Fialy (ODS). 

Hnutí ANO by mělo mít 8 resortů a premiéra. Tři křesla má dostat hnutí SPD a čtyři Motoristé. Kromě pozice předsedy vlády bude mít ANO ministerstvo financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Motoristé mají získat resorty zahraničí, kultury, životního prostředí a nové ministerstvo sportu, prevence a zdraví. V čele resortů obrany, zemědělství a dopravy pak budou odborníci za SPD. To obsadí také pozici předsedy Sněmovny. 

„SPD je v úplně ponižující situaci, protože má lepší výsledek než Motoristé a nebude mít ve vládě svoje lidi,“ komentuje rozložení sil v možném příštím kabinetu sociolog Martin Buchtík. 

„Přistoupili na to zhruba hned večer, kdy se sečetly výsledky, to znamená v sobotu večer, ani o tom trochu nevyjednávali. A zdá se, že ti tři experti nominovaní za SPD budou experti, jejichž jména napsal Andrej Babiš na papír Okamurovi, jemu nic jiného nezbylo. On bude předsedou Sněmovny, což je zjevně pozice, po které vnitřně hodně toužil, bude vysoký ústavní činitel. Ale nespokojenost v SPD se musí projevit.“

Podle sociologa je velmi pravděpodobné, že vláda ve složení ANO, SPD a Motoristé skutečně vznikne. Že tento kabinet vydrží, je podle něj už jisté méně. 

„Hnutí ANO je pragmaticky v tuhle chvíli na koni v tom smyslu, že má připravené zákony, prý dokonce i paragrafované znění. A vkoalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. Když se potom ukáže, že vláda je příliš nestabilní, že tam jsou příliš velká ega, nebo že pozice SPD je pro voliče nebo i straníky v SPD příliš ponižující, tak tam může dojít k nějaké obměně. Tomu bych se vůbec nedivil,“ říká sociolog Buchtík a pokračuje: 

„Ale nestane se to dřív, než ANO prosadí základní věci. Ono to ani nedává jinak smysl, protože musí dojít k nějakým dohodám.“

Udrží si ANO voliče, které ve volbách přetáhlo jiným stranám? Má koalice Spolu držet dál pohromadě i v opozici? A jak by to mohlo vypadat na resortech vedených Motoristy?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. 

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS řeší, kdo by měl nahradit Petra Fialu. Ten oznámil, že kandidovat na post šéfa strany už nebude. Bude se o pozici ucházet i končící ministr zahraničí Lipavský, který ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů? 

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.)

Končící šéf diplomacie Jan Lipavský získal ve volbách přes 60 tisíc preferenčních hlasů, víc voličů kroužkovalo už jen předsedu ANO Andreje Babiše. Do Sněmovny se Lipavský dostal jako nestraník za ODS na pražské kandidátce koalice Spolu.

ODS, která po volbách míří do opozice, už naplánovala na 17. a 18. ledna stranický kongres a chystá se zvolit nástupce předsedy Petra Fialy. Ten oznámil, že vyvodil zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu a kandidovat na post předsedy už nebude.

O post ve vedení strany by podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy měla usilovat i pražská ODS. „Myslím, že lidé jsou. A výsledek nám jako Praze dává zcela legitimní požadavek na to, že bychom někoho ve vedení ODS mít měli,“ řekl v neděli v Ptám se já.

Zda by to měl být i populární Lipavský, komentovat Benda nechtěl. Úspěch ministra zahraničí ve volbách ale označil za fenomenální. 

Jak Jan Lipavský naloží s tak silným mandátem od voličů? Na co se chce v nové Sněmovně zaměřit? A jakým směrem se bude podle něj ubírat zahraniční politika vlády Andreje Babiše?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem?

Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. 

Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.

Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“

Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka. 

„Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:

„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“

Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO, SPD a Motoristé rychle pokračují ve vyjednávání o možné koaliční spolupráci. Půdorys kabinetu by podle šéfa ANO Andreje Babiše mohl být dohodnutý už do pátku. Kdy budeme znát jména členů možné příští vlády? 

Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. 

Jednání o možném příštím kabinetu Andreje Babiše nabírá na obrátkách. Předseda ANO doufá, že se s SPD a Motoristy dohodne na půdorysu vlády už do tohoto pátku. A do prvního zasedání Sněmovny, které prezident Petr Pavel svolal na 3. listopadu, by mohla být hotová koaliční smlouva. Hlavu státu informoval šéf ANO o průběhu jednání dnes ráno na Pražském hradě. 

Babiš ale včera odmítl komentovat jakékoli další podrobnosti i spekulace médií ohledně obsazení jednotlivých ministerstev. Oznámil pouze, že bude mít poradce pro evropské záležitosti, takzvaného šerpu. Jeho jméno zatím neprozradil.

Hnutí ANO se mezitím pustilo do velmi tvrdé kritiky dosluhující vlády. Andrej Babiš prohlásil, že v rozpočtu na příští rok chybí až 80 miliard korun a neobsahuje údajně ani všechny mandatorní výdaje. Kvůli nedostatku financí se proto zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Situaci by měl podle Babiše vyřešit Fialův kabinet.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) hraničí výroky šéfa ANO s dezinformační kampaní. Rozpočet podle něj vylhaný není. Tvrzení hnutí ANO popřel i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Žádná ze započatých dopravních staveb se podle něj nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz.

Kdo by měl obsadit klíčové posty ve vládě? A které předvolební sliby hnutí Andreje Babiše splní jako první?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na pondělí 3. listopadu. Vítězné hnutí ANO mezitím už jedná s SPD a Motoristy o možné koalici. Pověří prezident Andreje Babiše sestavením takové vlády?

Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář. 

Po sérii jednání s lídry stran prezident Petr Pavel oznámil, že pověření jednáním o  sestavení vlády je ještě předčasné. Bude mít podle něj smysl o něm mluvit, až se začne rýsovat nějaký půdorys vlády se šancí získat podporu Sněmovny.

Hnutí ANO už vyjednává o možné koalici s SPD a Motoristy. Aktuálně strany řeší počet resortů. Šéf ANO Andrej Babiš potvrdil, že Motoristé by v nové vládě chtěli mít své politiky, hnutí SPD chce nominovat odborníky. 

Čestný prezident Motoristů Filip Turek včera označil za pravděpodobné, že by mohl být ministrem zahraničí. Ještě ale podle svých slov nechce nic potvrzovat před uzavřením jednání s ANO a SPD. O funkci ministra zahraničí ale mluví jen on sám, nikdo další to nepotvrdil. Hnutí SPD by podle předsedy Tomia Okamury chtělo přibližně dvě ministerstva, do čela úřadů má víc kandidátů. 

Petr Kolář ve studiu Ptám se já poznamenal, že situace kolem potenciálních ministrů se mění každý den. „Je možné, že někdo z těch koaličních partnerů či podporovatelů kabinetu Andreje Babiše může něco přepálit,“ řekl Kolář s tím, že „chuť po pozicích a křeslech z toho začíná  čouhat ven“. 

Jak by mohl vypadat příští kabinet? Jaké body jsou pro prezidenta v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky klíčové? A co bude s muniční iniciativou?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky? 

Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL). 

Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti. 

Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky. 

Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09. 

„Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.

Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS. 

Čekala, že do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti si po volbách do Poslanecké sněmovny výrazně polepší. Získali necelých devět procent hlasů a ve Sněmovně tak budou mít čtyřnásobek křesel. Půjdou Piráti do opozice s ostatními stranami současné vládní koalice? 

Hostem Ptám se já byl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. 

Piráti ve volbách získali celkem 18 mandátů, z toho většinu pro ženské kandidátky. Posílený poslanecký klub začne pracovat okamžitě, prohlásil včera šéf strany Zdeněk Hřib. Před povolebními vyjednáváními ale ještě nechtěl jasně říct, zda Piráti skončí v opozici.

Zároveň prohlásil, že jeho strana je schopná prosazovat program i z opozice. 

Ocenil, že Piráti splní svůj cíl a porazili další opoziční hnutí SPD. „Jsme rádi i za masivní podporu žen, je zjevné, že voličům i voličkám chyběly ženy ve Sněmovně,“ dodal Hřib. 

Jak Piráti hodnotí výsledek? Čemu vděčí za úspěch? A jak s ním naloží?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS bude velmi pravděpodobně vybírat nové stranické vedení na kongresu v lednu. Oznámil to místopředseda strany Martin Kupka. Kteří členové vedení nebudou kandidovat a jaká budoucnost ODS čeká?  

Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Benda (ODS).

Strany dosluhující vlády se musí podle premiéra a předsedy ODS a lídra koalice Spolu Petra Fialy připravit na intenzivní opoziční práci. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě Fiala prohlásil, že pokládá za logické, že šéf ANO Andrej Babiš bude jako vítěz sněmovních voleb pověřen sestavením vlády. 

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) skončila ve volbách na druhém místě za ANO s 23 procenty. Fiala dnes zopakoval, že ohledně vyvození osobní zodpovědnosti za výsledek voleb se rozhodne v dalších dnech.

Podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky bude strana vybírat nové vedení na kongresu v lednu. Všichni podle něj potřebují čas na to, aby vyhodnotili výsledek voleb. Kupka zároveň odmítl spekulovat o tom, zda se bude ucházet o post předsedy strany po Petru Fialovi. 

Kdo by měl dál vést ODS? Kam chce strana dál směřovat? A obstál projekt koalice Spolu v letošních sněmovních volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové a nezávislí budou po volbách ve Sněmovně v opozici. Podle lídra Víta Rakušana se hnutí nepodařilo naplnit předvolební ambice. Opoziční roli chce hrát hnutí co nejdůstojněji. Co stálo za neúspěchem STAN?

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. 

„Jsme připraveni jako třetí nejsilnější subjekt v zemi na důslednou opoziční práci. Nebudeme obstruovat předávání moci po volbách,“ prohlásil předseda STAN Vít Rakušan v sobotu po skončení voleb. 

Starostové, kteří skončili ve volbách na třetím místě za vítězným hnutím ANO a Spolu, budou podle svého předsedy tvrdou a kontrolující opozicí, která bude ctít hodnoty. 

„Nečeká nás podle mě nic dobrého. Je zajímavé, že lidé dali důvěru Andreji Babišovi, který už jednou jako premiér neobstál. Navíc se bude tentokrát velice pravděpodobně opírat o extremisty. Jsem na to sama zvědavá, jak to v Poslanecké sněmovně bude vypadat,“ řekla v Ptám se já místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. 

Nadějí jsou podle ní mladí lidé, kterých se letos dostalo do dolní komory hodně. „Zjevně přišlo k volbám hodně mladých lidí a volili i nás, volili Piráty. Byla tady celá řada influencerů, kteří vybízeli k tomu, aby lidé volili mladé kandidáty pod 30 let. Což se přesně stalo. A to mě nabíjí určitou naději do budoucna, protože přesně takovou Poslaneckou sněmovnu potřebujeme, aby v ní byli lidé všech věkových skupin,“ dodala. 

Možnou podporu vlády vítězného hnutí ANO Šebelová vyloučila stejně jako Vít Rakušan.

Jak se STAN vyplatila dobrá kampaň? A jak moc hnutí poškodila kauza Dozimetr?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš už rozjel vyjednávání o budoucí vládě. Hned včera po volbách se sešel se zástupci hnutí SPD a také Motoristů a začal s nimi první jednání o možné podpoře. Jak ANO naloží s tak silným mandátem od voličů?

HostemPtám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). 

Hnutí ANO v letošních sněmovních volbách potvrdilo roli favorita a zvítězilo se ziskem téměř 34,6 procenta hlasů. Ve všech regionech získalo více hlasů než před čtyřmi lety a  nejvíce si polepšilo v Moravskoslezském kraji, kde kandidoval jeho šéf Andrej Babiš.

Ten podle svých slov stále věří, že složí vládu sám. Vyjednávat ale chce s Motoristy sobě a SPD. Už v sobotu večer s nimi osobně jednal v Průhonicích. Nacher v Ptám se já řekl, že Motoristé jsou mu blízcí: „Vládu s Motoristy si umím představit.“ 

Za volebním úspěchem ANO vidí i dosluhující vládu. „Pomohla nám ta negativní kampaň Spolu. (…) My jsme umírněný střed, který lidem konvenuje,“ řekl Nacher. Lidé podle něj nemají rádi radikální názory: „Svět není černobílý, je duhový.“

Dnes ráno se Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem na povolební konzultace. Hlava státu si na Hrad postupně zve všechny lídry politických stran a hnutí, které se dostaly do Sněmovny.  Pavel před časem prohlásil, že je připraven neprotahovat proces sestavování vlády a neklást předběžné podmínky. Nový kabinet by podle něj mohl vzniknout poměrně brzy. 

Co stojí za jednoznačným úspěchem ANO? Jak by mohla vypadat příští vláda? A jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bývalý slovenský premiér Eduard Heger se rozhodl vstoupit do českých sněmovních voleb. Podpořil premiéra Petra Fialu a koalici Spolu. A k tomu dodal varování, abychom nedopadli jako na Slovensku. Jak to na Čechy funguje?

Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský premiér a místopředseda mimoparlamentní strany Demokraté Eduard Heger. 

Heger podpořil koalici Spolu v čele s lídrem Petrem Fialou dvakrát. Před týdnem vzkazem na sociálních sítí. Vyzval české voliče, aby nepodcenili volby do Poslanecké sněmovny a dobře zvolili, komu svůj hlas dají. 

Podle někdejšího předsedy vlády si i na Slovensku lidé před volbami říkali, že nevadí, pokud se k moci vrátí komunisté, populisté a antisystémové síly. „Dnes se s údivem, velkým překvapením až v šoku díváme, co se tady na Slovensku děje a jakou rychlostí se to děje,“ prohlásil ve videu. 

A varoval, aby se Česko nevydalo „běloruskou cestou“ jako Slovensko po parlamentních volbách v roce 2023 po nástupu premiéra Roberta Fica. Země je podle Hegera dnes izolovaná a veřejné finance jsou rozvrácené. 

Slovenský expremiér zopakoval svůj apel osobně na úterním předvolebním mítinku Spolu v Brně. 

Co podle Eduarda Hegera Česku hrozí? Jak se na Slovensku podepíší nově schválené změny Ústavy? A opravdu je to teď na Slovensku tak špatné?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté se po čtyřech letech snaží vrátit se do Sněmovny pod značkou Stačilo!. Uskupení kandiduje i s podporou sociálních demokratů, se kterými se na spolupráci dohodlo v létě. Vydělá na tom SOCDEM, nebo jen komunisté? 

Hostem Ptám se já byl bývalý premiér a expředseda SOCDEM Vladimír Špidla.  

Vedení SOCDEM se dohodlo s uskupením Stačilo!, že na jeho kandidátky do sněmovních voleb vyšle kromě předsedkyně Jany Maláčové, která je jedničkou v Praze, a místopředsedy Lubomíra Zaorálka jako dvojky v Moravskoslezském kraji, zhruba čtyři desítky sociálních demokratů. 

Na protest proti spolupráci se Stačilo! už dříve ze SOCDEM vystoupila řada známých členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický, senátor Petr Vícha nebo expředseda SOCDEM Michal Šmarda, který označil spojenectví za velkou historickou chybu. 

Maláčová spolupráci hájí s tím, že díky ní žádný levicový hlas ve volbách nepropadne, a naopak bude slyšet při jednání o příští vládě. Strany vládní koalice, ale i Piráti nebo Motoristé ale případnou spolupráci s komunisty dopředu vylučují. 

Šéf ANO Andrej Babiš naposledy včera řekl, že jeho hnutí „nikdy nepůjde do vlády s komunisty“. Místopředseda hnutí Karel Havlíček tento týden prohlásil, že si nedokáže představit vládu s těmi, kteří nabízejí extremistická řešení nebo chtějí vrátit zemi do totality.

Je to konec nejstarší politické strany u nás, nebo jediná šance na její přežití? A jakou roli ve spojení se Stačilo! se SOCDEM sehrál exprezident Miloš Zeman?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kampaň před sněmovními volbami je ve finále. Už o víkendu Češi rozhodnou, kdo dostane šanci skládat příští vládu. Dá se očekávat, že strany přijdou ještě s nějakým překvapením, které změní nálady voličů, nebo jsou karty rozdané? 

Hostem Ptám se já byla politoložka a odbornice na marketing Anna Shavit. 

Tři dny do otevření volebních místností se emoce znatelně stupňují jak na mítincích, tak na sociálních sítích. Zvýšená pozornost se také upírá k mnohdy vyostřeným televizním debatám. Podobně jako před čtyřmi lety stojí závěr kampaně zejména na souboji dvou bloků politických sil a jejich voličských táborů. 

Strany současné koalice STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a jejich někdejší vládní partner Piráti varují před nástupem opozičních ANO a SPD a mimoparlamentního Stačilo!. V kampani opakují, že se ANO chystá vládnout s extremisty a „zatáhnout zemi na Východ“. 

ANO kontruje, že vládní koalice straší lidi, nálepkuje a rozděluje společnost. Pokud se hnutí Andreje Babiše opět vrátí k moci, slibuje „návrat k normálu“ a změny většiny kroků, které kabinet Petra Fialy udělal. Na obrat dosavadního směru po volbách lákají voliče také hnutí SPD či další strany stojící mimo Sněmovnu.

Strany se chtějí na poslední chvíli soustředit zejména na nerozhodnuté voliče, kterých je podle odborníků před letošními volbami výrazně více. 

Jaká emoce ovládla letošní volby a kdo ji nejlépe vystihl? Jak zásadní budou závěrečné televizní duely Fialy a Babiše? A jaký by byl Andrej Babiš podruhé u moci?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.

Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?

Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.

I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.

„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  

„Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“

Plujeme na severo, severo, severozápad

V průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. 

Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.

Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. 

Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“

„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. 
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už příští pátek se v Česku otevřou volební místnosti. Vládní koalice Spolu se chce do poslední chvíle soustředit na přesvědčování zklamaných nebo nerozhodnutých voličů. Podaří se jí porazit průzkumy favorizované opoziční hnutí ANO?

Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. 

Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše dlouhodobě vede v předvolebních průzkumech s velkým náskokem před vládní koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ta má už jen zhruba týden na to, aby přesvědčila voliče, že by měla zůstat u vlády i po volbách. 

Zástupci Spolu prohlašují, že nic ještě není rozhodnuto. Premiér a lídr koalice Petr Fiala (ODS) na mítincích opakuje, že Spolu je jediná politická síla, která je schopná Andreje Babiše porazit. A slibuje pevné ukotvení na Západě, funkční stát a investice do obrany a infrastruktury. 

Zájem o setkání s Petrem Fialou je před letošními volbami větší než minule. Ještě v létě přitom komentátoři upozorňovali na to, že kampaň Spolu je mnohem méně viditelná než akce hnutí ANO. První místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura tehdy kontroval, že koalice má kampaň načasovanou jinak a že vygraduje až před volbami. 

Stanjura, který kandiduje v Moravskoslezském kraji spolu s dalšími lídry včetně Andreje Babiše, Kateřiny Konečné za Stačilo! nebo Tomia Okamury za SPD, také věří v dobrý výsledek. A to navzdory tomu, že sám čelí nízké popularitě. 

„Všichni dobře víme, že je to pro nás těžký kraj a že v něm tradičně dominuje levice. A pokud jde o moji osobní popularitu, tak platí vtip, že pokud jakýkoliv ministr financí v jakékoliv zemi není nejméně populární, tak tu svoji práci nedělá dobře. Je to nadsázka, ale ministr financí nemůže být z logiky věci populární, pokud snižuje deficity státního rozpočtu,“ uvedl nedávno ministr pro Seznam Zprávy.

Víra ve volební úspěch ho zatím neopustila. „Nálada se mění, takže jsem optimista,“ řekl v podcastu Ptám se já a dodal, že koalice Spolu je připravena volby vyhrát. „Alena Schillerová mě na ministerstvu nevystřídá,“ dodal směrem k bývalé ministryni financí za ANO.

Co si Spolu nachystalo na finále kampaně a může ještě změnit nálady voličů? Jakými kroky své podporovatele vláda nejvíc zklamala? A proč si většina lidí myslí, že se mají špatně?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nejmenší vládní strana TO 09 vyrazila do sněmovních voleb bez své předsedkyně. Markéta Pekarová Adamová dopředu oznámila, že ze zdravotních důvodů skončí. Nelituje strana toho, že si do voleb ještě nezvolila nového lídra? 

HostemPtám se jábyl místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. 

TOP 09, která se i letos ve sněmovních volbách uchází o hlasy voličů v rámci koalice Spolu, se musí v kampani obejít bez své šéfky a nejvýraznější tváře Markéty Pekarové Adamové. Ta dala ze zdravotních důvodů letos v únoru svou funkci k dispozici a rozhodla se znovu nekandidovat. 

Zároveň oznámila, že své síly bude do konce volebního období soustředit na svou funkci poslankyně a předsedkyně Sněmovny. Předsednictvo TOP 09 ji zároveň jednomyslně podpořilo, aby zůstala v čele strany až do listopadového sněmu. 

„V této fázi není absolutně čas a prostor na to, abychom se bavili, kdo bude na podzim předsedkyní nebo předsedou TOP 09, kdo bude prvním místopředsedou. Ta debata nastane po volbách, kdy bezesporu vygenerujeme dobré vedení,“ komentoval v létě situaci ve straně její první místopředseda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v Ptám se já. 

Vládní koalice Spolu se necelé dva týdny před volbami 3. a 4. října v průzkumech stále drží s velkým odstupem za opozičním hnutím ANO. Na otázku, zda koalice případnou prohru ustojí, odpovídají její zástupci jen zdrženlivě. Například podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky jsou strany ve Spolu „pevné ve svém směřování“. 

Má TOP 09 ještě šanci na samostatnou existenci, nebo se už rozpustila v koalici Spolu? Kdo by měl být novým předsedou nebo předsedkyní TOP 09? A poškodí stranu kauza Dozimetr?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé dva týdny před volbami vládní Starostové předhánějí hnutí SPD. Podle STEM by se teď do Sněmovny dostali za ANO a Spolu jako třetí se ziskem 12,2 procenta hlasů. Jak jejich konečný výsledek ovlivní soud v kauze Dozimetr?  

Hostem Ptám se já byla poslankyně Barbora Urbanová (STAN). 

Starostové a nezávislí dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny po delší době výrazněji posílili. Podle průzkumu agentury STEM předstihli hnutí SPD a do dolní komory by se tak dostali jako třetí za hnutím ANO a koalicí Spolu. 

Do vrcholící kampaně by ovšem mohla promluvit kauza Dozimetr, kterou začal v pondělí projednávat soud a ve které je jedním z obžalovaných bývalý člen STAN a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. 

Druhá nejsilnější vládní strana má přitom velké ambice. Při startu ostré fáze kampaně ohlásila cíl získat 15 procent hlasů a stanout v čele příští vlády se svým předsedou Vítem Rakušanem jako premiérem. Kabinet by STAN chtěl opět sestavovat se Spolu a s Piráty, kteří loni odešli do opozice. 

V programu hnutí slibuje například zavedení eura v nejbližším možném termínu, zdanění slazených nápojů, manželství pro stejnopohlavní páry, podporu výdajů na obranu, ale i otevření tématu eutanazie. V kampani přitom STAN donedávna sázel na pozitivní témata i komunikaci. 

V posledních týdnech ale zejména šéf Starostů přitvrdil a začal se vymezovat zejména proti favoritovi voleb, hnutí ANO. V odmítnutí Andreje Babiše jako možného partnera po volbách se Vít Rakušan veřejně ujišťoval i na pivu s lídrem Spolu Petrem Fialou. Rakušan chtěl krátce před volbami také uspořádat „společnou manifestaci demokratických sil“, plán mu ale nevyšel. 

Jaké důsledky bude mít kauza Dozimetr pro Starosty? Jak chtějí získat další hlasy? A vážně by chtěl být Vít Rakušan premiérem?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. 

Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. 

Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.

Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.

„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. 

S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.

Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.

Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?

Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop.

Česká republika roste pomaleji než nám podobné země. Brzdou ekonomiky jsou podle odborníků i daně. Podle ředitele PAQ Research Daniela Prokopa Česko vybírá více na zdanění práce a na zdanění zisku firem. Zároveň méně řeší majetkové a spotřební daně, které přitom hospodářský růst nebrzdí.

Podle velké studie výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA s názvem Chytřejší daně by mělo Česko upravit celý systém tak, aby snížilo daňové zatížení lidí s nízkými příjmy a podpořilo firemní investice. Výpadky příjmů by mělo kompenzovat zvýšení majetkových a spotřebních daní nebo přiblížení zdanění živnostníků ke zdanění zaměstnanců.

Reforma by podle odborníků státu přinesla několik desítek miliard korun a dlouhodobě zrychlila hospodářský růst. 

Většina stran před volbami spíše slibuje jejich snižování nebo jejich lepší výběr. 

Jak Čechům vysvětlit, že je třeba více danit majetek? A jaké dopady bude mít, když daně necháme tak, jak jsou?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami si opoziční hnutí ANO stále drží výrazný náskok před vládní koalicí Spolu. Ta varuje před možnou vládou ANO s SPD a komunisty ze Stačilo!. Spolupráci s Andrejem Babišem Spolu ale rozhodně odmítá. 

„S ohledem na to, jak vyostřená je rétorika hnutí ANO vůči krokům, které vláda dělá a které udělala i v těžkých časech, a hlavně to, co přinesly v programu, což je fakt chiméra, že by bilion korun byli schopni získat z šedé ekonomiky, tak za sebe říkám, že představit si to nedovedu. A hnutí ANO říká totéž,“ prohlásil místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka v předvolebním speciálu Ptám se já z Next Zone na pražském Smíchově. 

Preference hnutí ANO se necelé tři týdny do sněmovních voleb 3. a 4. října drží nad 30 procenty hlasů. Vládní koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kolem 20 procent. Její zástupci nicméně stále věří, že můžou získat další voliče. 

„Teď jsme ve finiši kampaně a usilujeme o to, abychom získali nerozhodnuté voliče, i ty, které jsme třeba nenadchli nebo zklamali,“ řekl Kupka. „A jde nám o to, aby naše země zůstala opravdu pevná v dalším směřování v rámci NATO a v rámci Evropské unie jako aktivní člen, který bude víc říkat, co chce a kde jsou jeho národní zájmy.“

„Snažíme se ukazovat nejen to, co se povedlo nám jako vládě, ale co se povedlo podnikatelům, společnosti, jak se společnost zachovala jako celek v okamžiku, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu. To jsou hrozně důležité body, které drží společnost,“ dodal ministr.

Zároveň připustil, že vládě se některé věci skutečně nepovedly, ať už šlo třeba o nedodržení slibu, že nezvýší daně nebo že zajistí vyšší platy učitelů. 

Co bude se Spolu a pozicí jejího lídra, šéfa ODS a současného premiéra Petra Fialy, pokud koalice volby prohraje, nechtěl Martin Kupka předjímat. 

„O tom teď vůbec nebudu spekulovat, protože by to okamžitě vyvolávalo vlnu otázek, jak to vlastně ten Kupka myslí a co tam řekl. Ne, já stojím pevně za Petrem Fialou,“ reagoval místopředseda ODS na dotaz, zda by byl případně připraven kandidovat do čela strany. 

Nepřehání to Spolu se strašením před Andrejem Babišem? A proč nedokázala lidem lépe vysvětlit svoji politiku? 

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční Piráti dál posilují v průzkumech, podle aktuálního volebního modelu STEM se dostali na deset procent a dohnali tak STAN. Porazí i SPD a stanou se třetí nejsilnější parlamentní stranou, jak si předsevzali? 

Hostem Ptám se já byl exministr pro místní rozvoj, bývalý předseda Pirátů a lídr pirátské kandidátky ve Středočeském kraji Ivan Bartoš. 

Piráti dosáhli v předvolebních průzkumech na svůj dosud nejlepší výsledek. Podle dat agentury STEM posílili o 0,8 bodu na deset procent hlasů, stejně jako hnutí STAN. Spolu s ním jsou tak aktuálně čtvrtí za ANO, Spolu a SPD. 

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib ovšem straně při zahájení ostré fáze kampaně stanovil ještě vyšší cíl, a sice předehnat SPD a zaujmout místo třetí nejsilnější parlamentní silou. Právě toho se týká i sázka, podle které si Bartoš ostříhá vlasy a jeho dredy si nechá naplést Hřib. Podmínkou je, aby Piráti přeskočili SPD.

Někdejší vládní strana, která je v opozici od loňského podzimu po odchodu svého bývalého předsedy Ivana Bartoše z vlády, voličům slibuje například rychlejší výstavbu bytů, úlevy na daních ve prospěch rodin, takzvaný protikorupční úklid i změny, které by zefektivnily jednání Sněmovny. Po volbách vylučuje spolupráci s ANO, Motoristy, SPD a Stačilo!.

Co stojí za stávajícím úspěchem Pirátů? Nezůstane část jejich voličů doma, jako při minulých volbách? A jak chce strana zajistit výstavbu 200 tisíc nových bytů, které slibuje v programu? 
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. 

„My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. 

„V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. 

Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“

První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. 

„Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“

Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Milion chvilek pro demokracii tento týden odstartoval mobilizační kampaň před říjnovými sněmovními volbami. Spolek chce povzbudit k účasti váhající nebo zklamané voliče a zabránit vládě s extremisty. Jak chce lidi přesvědčit?

Hostem Ptám se já byl zakladatel iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. 

Ke sněmovním volbám by letos mohlo přijít jen o něco méně lidí než před čtyřmi lety. Podle průzkumu agentury STEM/MARK se v říjnu chystá odevzdat svůj hlas 62 procent voličů. V roce 2021 účast lehce překročila 64 procent. 

Část lidí je ale letos rezignovaná, nespokojená a demotivovaná. Zklamání, nedůvěra v politiku nebo strach mohou být podle průzkumu letos jedny z hlavních motivací, proč budou Češi volit. Rozhodnout mohou takzvaní „swingující“ voliči.

Iniciativa Milion chvilek pro demokracii proto chce mobilizovat nerozhodnuté voliče a zapojit své nejaktivnější podporovatele, aby oslovili lidi ve svém okolí. Vrcholem celé kampaně má být velké shromáždění na Staroměstském náměstí v neděli 28. září.

Do aktivit spolku se před volbami opět zapojí i jeho bývalá tvář a zakladatel Mikuláš Minář. Ten odešel před pěti lety kvůli zklamání z tehdejších politických stran. Pokusil se založit vlastní politickou partaj, ale nezískal dostatek podpisů.

Jakou roli bude Mikuláš Minář v kampani mít? Na koho chce spolek cílit? A jak budou vypadat jeho aktivity po volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?

Hostem Ptám se jábyl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 

Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily.
 

Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.

Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.

Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. 

Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.

Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? 

Hostem Ptám se jábyl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. 

Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.

Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. 

Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. 

„V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  

„Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.

Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé se měsíc před volbami vrací do hry o křesla ve Sněmovně. Podle posledních průzkumů by opět překonali potřebnou pětiprocentní hranici, stále přitom pomýšlí na vládu s hnutím ANO. 

„Vidíme to realisticky,“ řekl jejich šéf Petr Macinka v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. 

„Vypadá to tak, že příští vládu nebude sestavovat Petr Fiala, ale právě Andrej Babiš. A my si velmi vážně uvědomujeme, že příští vláda buď může být ovlivněna komunisty, tedy doleva, anebo Motoristy, tedy doprava. Takže je to z našeho pohledu jistá záchranná mise,“ dodal Macinka. A zopakoval, že jeho strana spolupráci s uskupením Stačilo!, ve kterém komunisté figurují, vylučuje.

Motoristé mají i další podmínky, které by mohly bránit případnému angažmá ve vládě hnutí ANO. Strany se momentálně rozcházejí například na tématu inkluze ve školách. 

„Budeme velmi tvrdě požadovat zrušení inkluze, což si myslím, že debatu vyvolá, protože vnímám postoje bývalého ministra školství Roberta Plagy (a lídra kandidátky ANO ve Středočeském kraji, pozn. red.), který je spíše ještě na straně těch, kteří to prosazují,“ prohlásil šéf Motoristů sobě s tím, že „Plaga bude problém“.

Strany se ale příliš neshodnou ani na klíčových ekonomických otázkám. Zatímco Motoristé prosazují konsolidaci veřejných financí, hnutí ANO ve svém čerstvě představeném programu slibuje zvyšovat výdaje a snižovat daně. Řada ekonomů už upozorňuje, že plány ANO by prohloubily deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. 

„Teď to říkali? Říkali, že rozpočet je špatný, že deficit 286 miliard (který Ministerstvo financí navrhuje na příští rok, pozn. red.)je málo, že by to ještě víc zadlužili? Tomu nevěřím,“ reagoval Macinka s tím, že se uvidí po volbách. „Říkám, že na jedné straně je potřeba ukončit Fialu, ale na druhé straně je potřeba pohlídat Babiše. A my jsme jediní, kteří se o to efektivně mohou pokusit.“

Jak chtějí Motoristé "pohlídat Babiše"? Šli by do vlády s SPD? A podpoří je bývalý prezident Václav Klaus?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled. 

„A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. 

Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem 9 procent hlasů. 

Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice. 

„Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda. 

V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid. 

„Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků. 

O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat. 

„Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal. 

Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš i dnes vynechá plánované mítinky v Moravskoslezském kraji. Po pondělním útoku na předvolební akci na Frýdecko-Místecku má od lékařů stále doporučený klidový režim. Jak incident poznamená kampaň? 

Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ANO ve Středočeském kraji a bývalý ministr školství Robert Plaga. 

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš má po pondělním útoku na mítinku v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku od lékařů stále doporučený klid. Ani dnes se proto nezapojí do plánované předvolební tour v Moravskoslezském kraji.  

Babiše udeřil do hlavy francouzskou holí čtyřiašedesátiletý muž, který podle svých slov jednal ve zkratu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že ho rozčílila slova expremiéra. Muž je podezřelý z výtržnictví a z pokusu o ublížení na zdraví. Bezprostředně po činu ho zadrželi policisté, zatím ho neobvinili. 

Šéf ANO v úterý ve videu na sociálních sítích poděkoval svým fanouškům za podporu a vyzval je, aby se k podobnému útoku nikdy nesnížili. Uvedl také, že ho muž trefil holí přímo do spánku. Kvůli tomu musí Babiš ještě podstoupit další vyšetření, chtěl by se ale co nejdříve opět zapojit do kampaně. 

Už zítra má hnutí ANO představit v Ostravě svůj dlouho očekávaný program. 

Jaké změny chce ANO prosadit ve školství? Kde chce najít peníze na vyšší platy učitelů? A co liberální politici ANO říkají na možnou vládu s SPD nebo s komunisty?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? 

Hostem Ptám se jábyl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. 

Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?

„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. 

Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“

Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. 

„Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ 

S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. 

Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. 

Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   

Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.

Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.

„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. 

Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. 

Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.

„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. 

Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vrací

Podle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. 

„Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:

„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“

Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“

„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ 

„To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. 

Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  

Sledujte naSeznam Zprávách, poslouchejte naPodcasty.cza ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdetetady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail:audio@sz.cz.

Premiér Petr Fiala a vicepremiér Vít Rakušan si včera na pivu potvrdili, že spolu chtějí vládnout i po příštích volbách a že rozhodně nebudou spolupracovat s nejsilnějším hnutím ANO. Jak dlouho stranám předvolební závazek vydrží? 

Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák.

Vládní hnutí Starostové a nezávislí před letošními volbami do Poslanecké sněmovny vsadilo na „dobrou kampaň“. Představitelé STAN dlouho hovořili o tom, že ji povedou pozitivně a nebudou jí stavět na „AntiBabišovi“ a hrozit jeho návratem. 

Měsíc před volbami nicméně šéf Starostů Vít Rakušan vyvolal schůzku s lídrem vládní koalice Spolu Petrem Fialou, kde se s ním chtěl utvrdit v tom, že jejich strany po volbách s hnutím ANO spolupracovat nebudou. V úterý na pivo do restaurace na pražské Malé Straně pozval i předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, ten ale na rozdíl od Fialy odmítl. 

Rakušan zároveň oznámil, že úterním pivem to nekončí. On i Fiala by chtěli schůzku zopakovat i spolu s šéfem Pirátů. V plánu je i svolat v Praze těsně před volbami společnou manifestaci demokratických sil, která by měla varovat před vládou ANO, SPD a komunistů.

„Je to správný a moudrý závazek,“ řekl k tomu místopředseda Starostů Dvořák. Volby podle něj nejsou ještě rozhodnuty: „Věřím, že dopadnou dobře.“ Podle Dvořáka chce hnutí STAN v závěrečné fázi kampaně pokračovat s pozitivním programem. „Chceme zachránit Česko co nejlepším výsledkem. Chceme co nejdříve zavést euro, zachovat důchodovou reformu, zachovat Českou republiku v rámci všech mezinárodních organizací. Tak víme, že s hnutím ANO to dělat nemůžeme,“ řekl místopředseda STAN k závazku Fialy a Rakušana nespolupracovat s ANO.

Je fér vůči voličům dávat před volbami tak striktní sliby? Jak hnutí STAN funguje jejich dobrá kampaň? A co je ještě potřeba prošetřit v bitcoinové kauze?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?

Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. 

Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. 

Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.

Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. 

Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.

S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. 

„Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“

Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Jaké obory jsou zbytečné a proč? 

HostemPtám se jábyl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor. 

Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelé čtyři procenta hlasů. 

Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti. 

„Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými dětmi. 

Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají, nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to je rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal. 

Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce nebo soukromý sektor.“ 

Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté míří k návratu do Sněmovny. Pod hlavičkou hnutí Stačilo! a s pomocí kandidátů dalších stran jim průzkumy slibují okolo sedmi procent hlasů. Proč se k nim rozhodla přidat i nejstarší česká politická strana Sociální demokracie? 

Hostem Ptám se já byl místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kandiduje za Stačilo!. 

Podle aktuálního volebního modelu STEM by se hnutí Stačilo! dostalo do Poslanecké sněmovny se sedmi procenty hlasů. Za uskupení v čele s komunisty se nakonec po dlouhých námluvách rozhlodli kandidovat i zástupci Sociální demokracie. 

Přesedkyně strany Jana Maláčová jako jednička v Praze, místopředseda Lubomír Zaorálek za šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou jako dvojka v Moravskoslezském kraji. Na kandidátkách Stačilo! by SOCDEM měla mít celkem asi čtyři desítky míst.

Spolupráce s komunisty vyvolala v Sociální demokracii nespokojenost i další odliv členů. Uskupení Stačilo! prosazuje mimo jiné referendum o vystoupení z EU a NATO. V programu uvádí, že odmítá NATO „jakožto nástroj geopolitické dominance a prosazování útočné politiky jeho hlavního člena“. Sociální demokracie přitom dosud jasně podporovala členství v EU i v NATO.

Jak se budou SOCDEM prosazovat referenda o vystoupení z organizací, do kterých nás přivedly právě sociálně demokratické vlády? A vážně je pro nás Donald Trump větší hrozbou než Vladimir Putin?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předvolební kampaň Spolu jde do finále. Koalice představuje tento týden svůj program a rozjíždí další sérii debat s premiérem Petrem Fialou. Jaká je před volbami mezi lidmi atmosféra? 

HostemPtám se já byla stand-up komička a moderátorka roadshow s Petrem Fialou Iva Pazderková. 

Po letní pauze rozjíždí vládní koalice Spolu horkou fázi předvolení kampaně. Lídr koalice, premiér Petr Fiala od tohoto týdne také pokračuje ve své roadshow s moderátorkou Ivou Pazderkovou.

Kvůli zapojení do kampaně čelí herečka od začátku vlně nenávisti. Na další sérii debat i silné emoce, které jsou s akcemi s premiérem spojené, je ale podle svých slov připravená. 

„Vzhledem k tomu, že tím podporuji pana premiéra, a vím, proč ho podporuji, věřím mu, moc si ho vážím, tak jsem věděla, že to bude snesitelné. Nechápu, kde na to bere tu trpělivost, já se tím učím,“ řekla Iva Pazderková v Ptám se já. 

„Největší problém jsou od začátku manipulace, dezinformace, cílení na lidi, kteří mají nějakým způsobem slabší schopnost detekovat podvodníka nebo lež nebo propagandu. I když chodí na ty debaty, tak neposlouchají. V podstatě nejde o to někoho přesvědčit o opaku. Ale když už tam přijdu a zeptám se, tak je alespoň nějaké základní pravidlo jakékoliv komunikace počkat na odpověď,“ popsala moderátorka své dosavadní dojmy z debat.  

„Mám vlastně pocit, často se nedebatuje s občany, kteří mají nějaké preference, třeba politické, etické, hodnotové, ale se členy sekty.“  Podle Pazderkové na předvolební akce Spolu zároveň chodí mnoho lidí, kteří debatovat ochotni stále jsou. 

„Myslím, že to ještě byl takový čajíček proti tomu, co přijde teď. Ale zkušenost mám tu - a ta si myslím, že je fakt skvělá - že ve chvíli, kdy jsou příznivci a odpůrci ochotni spolu mluvit a opravdu normálně diskutovat, tak to má efekt oboustranně. Je tam hodně lidí, kteří mi dali naději, že to jde,“ dodala.
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Koalice ochotných jedná o tom, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Země zároveň tlačí na co nejrychlejší zastavení bojů a čekají, zda skutečně dojde na schůzku Zelenského s Putinem. Je prostor na optimismus?

Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). 

Česká vláda ocenila pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického  prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států v Bílem domě.

K výsledkům summitu ve Washingtonu se v úterý v poledne schází takzvaná koalice ochotných, tedy neformální skupina států aktivně podporujích Ukrajinu.Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že spojenci na schůzce zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednání se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS). 

Podle Fialy Česko spolu s dalšími evropskými státy považuje za důležité, aby Kyjev dostal opravdu silné bezpečnostní garance. Trump uvedl, že se na nich budou podílet USA, byť detaily neuvedl. „Trumpova slova jsou naprostý průlom,“ řekl ministr Dvořák s odkazem na předchozí rétoriku americké administrativy, která o něčem takovém nemluvila.

Jak má Evropa reagovat, pokud Putin odmítne ukončit válku? A jak si má nastavit vztahy s Ruskem, pokud bude uzavřen mír?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy americké jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle německého kancléře Friedricha Merze se budou muset podílet i všechny evropské země. Jak může zapojit Česko?

HostemPtám se jábyla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem  Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

V souvislosti s bezpečnostními garancemi se teď v zemi diskutuje také o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Kancléř Friedrich Merz už po pondělním jednání v Bílém domě také nevylučuje. O vyslání jednotek, které by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie nebo Británie. 

Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být podle prezidenta Zelenského vypracovány během deseti dnů. Podle něj z americké strany zaznělo, že by součástí garancí měly být i Spojené státy. 

Podle Černochové je Česko ochotno vojensky pomoci, ale až po příměří a ne v boji. „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. (…) Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ řekla v Ptám se já ministryně.

Jaké vojáky a jednotky může poskytnout Česko? A jak má svět reagovat, pokud Rusko odmítne ukončit válku?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?

Hostem Ptám se jábyl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
  

V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. 

Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.

Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  

Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.

Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na jaře zastavil požár elektrické rozvodny provoz letiště Heathrow v Londýně, v dubnu ochromil obrovský blackout Španělsko, v červenci pak zažilo velký výpadek i Česko. Jak velkým bezpečnostním rizikem jsou kolapsy přenosových soustav?

Hostem Ptám se já byl nastupující velvyslanec v Británii Václav Bartuška, který letos v létě po 19 letech skončil na pozici zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. 

Masivní výpadek elektrického proudu, který zažilo Česko 4. července, trval několik hodin a postihl asi milion odběratelů. Za blackout mohla mechanická závada - roztržení fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Podrobnější příčiny výpadku se ještě vyšetřují.

Podle bývalého zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není vyloučené, že se budou blackouty v budoucnu opakovat: „Máme vysokou míru na nestability v sítích v celé Evropě. Budeme ji mít v příštích letech. To je dáno tím, kam směřujeme: k většímu podílu neřiditelných zdrojů, z velké části obnovitelných. Klesá podíl toho, co se řídit dá, tedy uhlí, zemní plyn, jaderné elektrárny a voda. Takže ano, máme nové situace a budou nové situace. Nepochybně.“

Výpadek ovšem může přijít opět až několik let, nebo nemusí po mnoho let dojít na žádný. „Blackout ve Španělsku (letos v dubnu) byl první velký v Evropě po 19 letech. Takže bych rozhodně nikoho nestrašil. Ale vědomí toho, že systém je křehký a že běží velkou část času na 100 procent výkonu i více, to je prostě pravda,“ prohlásil bývalý klíčový muž české energetiky.

Václav Bartuška byl do roku 2001 generálním komisařem české účasti na Světové výstavě Expo 2000 v německém Hannoveru. Kromě zvláštního zmocněnce ministerstva poté také v letech 2010 až 2014 pracoval na pozici vládního zmocněnce pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. V Londýně nyní nahradí velvyslankyni Marii Chatardovou.  

S jakými pocity sleduje aktuální debaty o blackoutu v Česku? „Když mě před 19 lety jmenovali, tak jsem na první velké konferenci řekl, že by české energetice strašně prospěl takový pořádný dvoudenní blackout. Aby lidé pochopili, že elektřinu potřebují ke každodennímu životu. A za těch 19 let se to vědomí veřejnosti o elektřině výrazně změnilo,“ řekl Václav Bartuška a dodal: 

„Nás udržuje naživu spousta technologií, které nevnímáme. A křehkost této civilizace je něco, co si nechceme připustit. Elektřina je zásadní pro náš život, pro naše přežití. A jsem rád, že se dostala do popředí, je v centru pozornosti lidí.“

Jaké poučení si z červencového výpadku vzít? Na jak velké investice do sítí se musíme připravit? Jaké nás čekají ceny energií? A na co se Česko musí v energetice v příštích letech zaměřit?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válka na Ukrajině by mohla přejít do další, možná závěrečné fáze. Plánované páteční setkání prezidentů Trumpa a Putina na Aljašce by mohlo odstartovat jednání o konci konfliktu. Jak se na klíčový summit dívají sami Ukrajinci? 

Hostem Ptám se já byla ukrajinistka Lenka Víchová. 

„Variant a scénářů, jak může dopadnout to setkání, je strašná spousta. Ale vzhledem k tomu, že média posledních několik dní úplně šílí a přináší velmi zvláštní informace, jsem přesvědčená o tom, že ruská strana se na to připravovala velmi důkladně,“ prohlásila ukrajinistka Lenka Víchová v Ptám se já. 
 

„Hrozby, nejčernější scénáře a varianty toho, o čem by se mohli bavit Vladimir Putin s Donaldem Trumpem, které slyšíme v médiích, jsou vlastně vstup ruské propagandy do našeho informačního prostoru. Aby si připravili půdu, aby nás dostatečně vylekali,“ upozornila. Podstatnější ale podle ukrajinistka bude, jak se svět v sobotu postaví k případným závěrům pátečního summitu. 

Donald Trump řekl evropským spojencům, že jeho cílem na schůzce s Putinem je příměří. Vyloučil ovšem, že by při jednání s jeho ruským protějškem došla řeč na dělení území. 

Sami Ukrajinci podle Víchové také vyčkávají zejména na reakce a další vývoj po summitu. „Ukrajinci chápou, že ta válka nemůže skončit jen tak, jak si to možná představuje Donald Trump. Že příměří rozhodně není mír. Ruská federace nezačala tuto válku, aby ji ukončila ničím. Dokud bude mít Rusko sílu, bude se snažit o dobytí Ukrajiny, tu válku začalo s nějakým rozmyslem. Rusko má svůj cíl a bude se k němu přibližovat,“ dodala. 

Z čeho mají Ukrajinci největší obavy? Jak silnou pozici má dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? A jak dlouho může země válku ještě vydržet? 

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a pro strany se tak blíží okamžik, kdy odstartují nejostřejší fázi kampaně a pokusí se pohnout s předvolebními preferencemi. Co od závěru kampaně čekat? 

Hostem Ptám se jábylpolitolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI. 

Necelé dva měsíve před volbami do Poslanecké sněmovny je jejich jasným favoritem opoziční hnutí ANO. Podle volebního modelu STEM si od minulého týdne sice mírně pohoršilo na 31,1 procenta, přesto dál přesvědčivě vede. 

Na druhém místě se drží vládní koalice Spolu, která si polepšila zhruba o půl procentního bodu na 21,3 procenta. Třetí je aktuálně hnutí SPD s 13,2 procenta. Za ním STAN s 10,5 a Piráti s 8,1 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí Stačilo!. 

Potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory by naopak nepřekočili Motoristé ani Přísaha. 

Zatímco zástupci ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem ani přes léto nepolevují a setkávají se denodenně s voliči v různých koutech republiky, vládní Spolu se chystá spustit ostrou fázi své kampaně až v druhé půlce srpna. 

Dokáže vládní koalice Spolu ještě zastavit rozjeté opoziční hnutí ANO? Jak můžou strany mobilizovat nerozhodnuté voliče? A o co jde Česku v letošních sněmovních volbách nejvíc?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. 

Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů?
 

Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. 

To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. 

Závazek pro nastupující vládu

Jak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. 

„Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. 

Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.

V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. 

NATO je v Česku populárnější 

V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. 

Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. 

„NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. 

„V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:

„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“

Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. 

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?

HostemPtám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. 

Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.

Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. 

Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. 

„Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. 

Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“

Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?

Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.

Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. 

Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“

Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. 

ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“

„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. 

Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ještě do minulého týdne se Róbert Šlachta snažil vyjednat spojenectví před sněmovními volbami. Poté, co padla jednání s Motoristy, je ale jasné, že Přísaha půjde do voleb sama. Jak si chce na poslední chvíli získat voliče?

Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.

Přísaha odmítla nabídku Motoristů sobě jít do dalších voleb společně. O křesla v Poslanecké sněmovně se bude na podzim hnutí Róberta Šlachty ucházet raději samostatně. Vedení Přísahy se tak rozhodlo minulý týden po schůzce s lídry Motoristů, Petrem Macinkou a Filipem Turkem, kteří podle svých slov přišli „s velmi dobrou a slušnou nabídkou, aby nepropadly hlasy Přísahy“.

Strany spolu úspěšně kandidovaly loni v evropských volbách, poté se ale rozešly, když Motoristé v zimě ohlásili samostatnou kandidaturu. „Nebyla to Přísaha, kdo rozbil společný úspěšný projekt. Byli to jednoznačně Motoristé sobě svým jednostranným vyhlášením do médií o jejich samostatném postupu,“ uvedli zástupci Přísahy. 

Od opětovné spolupráce s Motoristy je podle jejich prohlášení také odrazují některé části programu i někteří kandidáti, jako například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

Jak upozornily Seznam Zprávy, Přísaha teď ale shání, z čeho samostatnou kampaň zaplatit. Na volebním účtu hnutí bylo v době oznámení kandidatury bez Motoristů k dispozici 452 korun.

Přísaha se v předvolebních průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Motoristé, kterým se na jaře dařilo, se teď pohybují kolem pěti procent. Vzhledem k dosavadním předvolebním preferencím tedy oběma subjektům hrozí, že hlasy jejich voličů propadnou.

Proč zkrachovalo jednání s Motoristy? S kým vším Šlachta jednal o spojení? A co chce voličům nabídnout?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?

Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.

„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.

Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.

Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé i po víkendovém krizovém sněmu stojí za svojí nejpopulárnější tváří, europoslancem Filipem Turkem. A to přes to, že přiznávají, že právě jeho kauzy je stáhly dolů a sebraly jim preference. Proč ho tolik podporují?

Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky Motoristů sobě, jejich největší sponzor a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.

„My jsme o Filipu Turkovi hovořili, ta diskuze byla plamenná, mnohdy, trochu bouřlivá, ale byla zcela korektní a správná. A my Filipovi Turkovi věříme a stojíme za ním. Tečka,“ řekl Boris Šťastný.

Motoristům podle něj ubrala hlavně kauza Turkovy rychlé jízdy, naopak zpráva o tom, že na Turka podala trestní oznámení jeho bývalá přítelkyně kvůli ubližování Motoristům prý neškodí. Považují ji za vykonstruovanou. „Dělám na ulici kampaň a mluvím s lidmi. Zatímco čas od času se stalo, že se ptali na tu rychlost, tak k tomuto tématu drtivá většina občanů a je to i moje pozice, se domnívá, že jde o věc vykonstruovanou,“ tvrdí Šťastný v Ptám se já.

„Neexistují důkazy, je to postavené všechno na vodě. Nevíme, kdo to je, nevíme, jestli emaily jsou pravdivé, nejsou pravdivé. … Já osobně Filipovi Turkovi věřím, že nic takového se nestalo,“ dodává exposlanec.

S jakými stranami by Motoristé vládli? Jak jde dohromady jejich pravicový program a zájem vládnout s ANO? A co znamená jejich slib, že by vzali peníze všem neziskovkám?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?

Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.

Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.

„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.

Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. 

Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? 

Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb,ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.

Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. 

Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. 

„Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“

„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:

„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“

Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou 

Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. 

Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.

„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. 

Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. 

Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky.

Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hranice

Hnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. 

Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.

„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:

„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“

Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. 

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?

Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.

Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. 

„Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). 

„Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. 

Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. 

Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. 

„Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “

V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kraje žádají prezidenta, aby vetoval novelu školského zákona. Nesouhlasí s její částí, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. Co krajům přesně vadí?

Hostem Ptám se jábyl hejtman Zlínského kraje a předseda Rady Asociace krajů Radim Holiš (ANO). 

Kraje vyzvaly prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu školského zákona. Klíčový a dlouho očekáváný legislativní balíček na začátku července schválili i senátoři. Teď ho má podepsat prezident. 

Asociace krajů ale dlouhodobě kritizuje část novely, podle které se od 1. ledna 2026 převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. A požaduje po hlavě státu, aby zákon vetoval. Žádost asociace podpořili především hejtmani opozičního hnutí ANO. 

„Respektuji a rozumím vládním hejtmanům, že se k této výzvě nepřipojili. Bohužel už této vládě nemůžeme věřit,“ vysvětloval šéf Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Koaliční kabinet podle něj nesplnil mnoho ze slibů, které dal krajům. Změna financování platů kuchařek, uklízeček nebo školníků není dobře připravená. 

„Předpokládané hodnoty byly počítané z roku 2023. A nejsou v tom započítané peníze, které ředitelé do této doby brali právě z hromádky na pedagogy. Naše čísla ukazují, že kraje v tuto chvíli přicházejí od 1. 1. 2026 o 1,4 miliardy, a to jsou už významné částky. Je to zhruba přes 100 milionů na kraj,“ prohlásil Holiš s tím, že skutečný propad se ukáže až v příštím roce. Hejtmané ani starostové ale podle něj omezení provozu ve školách nedopustí.

Že by byla snaha shodit ze stolu celou novelu součástí předvolebního boje, Holiš odmítl: „Nám bylo říkáno, že kraje dostanou stejné peníze, ale v závěru ty peníze nejsou stejné. Takže musíte pochopit, že pokud ta hra není fér, tak se musí používat i prostředky, které nejsou typické. A veto prezidenta je pro nás to poslední.“

Připouští hejtmané, že novela krajům přináší výhody? Proč obce a kraje neinvestují, ale hromadí na účtech stovky miliard? A jak Radim Holiš vnímá slova vedení ANO, které připouští variantu příští vlády opřené o hlasy SPD?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční SPD nakonec půjde do sněmovních voleb i s podporou Rajchlovy strany PRO, která hrozila odtržením z „vlastenecké čtyřky“ kvůli pozicím na kandidátkách. Udrží formace pod křídly SPD jednotu? 

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radim Fiala. 

Opoziční hnutí SPD nakonec půjde do podzimních sněmovních voleb společně nejen s Trikolorou a Svobodnými, ale i se stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Tedy v sestavě, na jaké se strany s cílem „spojení vlasteneckých sil“ domluvily letos na jaře ve společném memorandu. 

Ještě do neděle to ovšem nebylo jisté. Jak minulý týden upozornily Seznam Zprávy, kvůli neshodám ohledně kandidátních listin začalo PRO hrozit ukončením spolupráce. Některým členům partaje Jindřicha Rajchla vadilo, že na kandidátkách nedostávají takový prostor, jaký očekávali. V SPD zase zaznívaly obavy z toho, že je lidé z PRO mohou přeskákat.

Rajchlova strana proto usnesením vyzvala SPD k serióznímu jednání a k naplnění jejích požadavků. V neděli večer pak předsednictvo PRO rozhodlo, že ve spojenectví přece jen hodlá pokračovat.

Podle aktuálního volebního modelu STEM by se kandidátka SPD dostala do Sněmovny s 12,4 procenta hlasů. Hnutí Tomia Okamury si od spojenectví s PRO, Trikolorou a Svobodnými slibuje, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně. Uskupení plánují ustavit společný poslanecký klub. 

„My chceme změnu a z toho jednoznačně plyne, že nám zbývá hnutí ANO jako jediný velký koaliční partner. A o vládu s ním budeme skutečně usilovat,“ řekl v Ptám se já místopředseda SPD Fiala. 

V souvislosti s tím okomentoval i dosavadní vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle kterých je pro hlavu státu při sestavování příští vlády klíčový přístup stran k základním bezpečnostním garancím České republiky. Včetně postojů k členství v EU a NATO: „Myslím, že to je protiústavní. Prezident má toho člověka buď jmenovat, nebo nejmenovat, v Ústavě není napsáno, že by ho měl jmenovat podle jeho politického názoru.“

Jak stabilní je spolupráce menších stran s SPD? Jaký postoj má hnutí Tomia Okamury k základním bezpečnostním garancím České republiky? A jakou strategii bude mít po volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už loni na konci roku se Vlastimil Válek stal nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví po roce 1989. Teď by mohl být první, který resort vydrží řídit celé volební období. Které ze slibovaných klíčových reforem se mu povedly? 

HostemPtám se já byl místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. 

České zdravotnictví se za čtyři roky s Vlastimilem Válkem v čele muselo vypořádat s posledními covidovými vlnami a dopady pandemie na celý systém. Čelilo také výpadkům léků nebo protestům lékařů. Zároveň si ministr předsevzal provést mnoho klíčových změn celého systému zdravotnictví.

Už na konci loňského roku vláda tvrdila, že se jí daří naplnit 93 procent programového prohlášení. Jak upozornily i Seznam Zprávy, vývoji ve zdravotnictví takový výsledek příliš neodpovídal. Jak se je na tom podle Válka resort nyní, tři měsíce před volbami? 

„Mám tři velké dluhy, které mě nesmírně mrzí. Vadí mi, že se nám nepodařilo dotáhnout transformaci hygien a Státního zdravotního ústavu tak, aby z něho vznikl Kochův institut. To, co mně vadí osobně, je, že se nepodařilo prosadit pozměňovací návrh, který se týká možnosti připojištění. Takže si myslím, že jsme to, čeho jsem chtěl dosáhnout, splnili ze 70 procent.“ 

Ministr by podle svých slov resort rád vedl i po volbách. Věří, že koalice Spolu má šanci uspět a že bitcoinová kauza ji dlouhodobě nepoškodí.

„Bitcoinová kauza je selhání Pavla Blažka. Politik si musí uvědomit, že ve chvíli, kdy se stane vrcholným politikem, je zlatou rybičkou v akváriu a je na něho vidět. A Pavel Blažek byl vrcholným politikem a se rozhodl udělat něco, co bylo podle mého názoru velmi neetické, naivní, možná to bylo hloupé. Ale reagoval tak, jak má správný politik reagovat a skončil,“ uzavřel Válek. 

Jak se Česko do budoucna vypořádá se stále rostoucími náklady na péči? A co klíčového čeká ve zdravotnictví na příští vládu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už se zdálo, že se koalice Spolu odrazila ode dna a začala pomalu dohánět v preferencích opoziční ANO. Jenže bitcoinová kauza si začíná vybírat daň a preference Spolu spadly. Jak to chce koalice zachránit? 

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně ODS a ministryně spravedlnosti Eva Decroix. 

Koalice Spolu měla až do bitcoinové kauzy důvod k radosti - v předvolebních průzkumech se jí totiž dařilo navyšovat podporu voličů. Podle dat agentury STEM z konce minulého ale aféra příznivý trend zabrzdila. Koalice oslabila o 1,2 procentního bodu na 20,4 procenta. Propad by podle analytiků mohl ještě pokračovat. 

Koaličním kabinetem Spolu a STAN sice kauza po vypuknutí otřásla, zatím ale krizi ustál. A nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), která ve funkci nahradila stranického kolegu Pavla Blažka, slibuje objasnění bitcoinové kauzy i celkové uklidnění situace na resortu. 

Postup úřadu by měl prošetřit externí audit. Ministerstvo spravedlnosti ve středu oznámilo, že do uplynutí stanovené lhůty se nepřihlásil žádný zájemce o jeho provedení. Resort proto termín přihlášek prodloužil do pátku. Ministryně Decroix chce auditora vybrat co nejdříve. Jak už dříve prohlásila, že veřejnost chce s výsledky prověrky seznámit do konce srpna. 

Se zadáním externího auditu, který zaplatí daňoví poplatníci, nesouhlasí opozice. Podle Pirátů by měla postupy úředníků zkoumat k tomu určená státní instituce, tedy Nejvyšší kontrolní úřad. 

Jaké systémové nedostatky odhalila kauza s bitcoiny? A nemělo se Spolu ministra Pavla Blažka zbavit mnohem dříve?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

"Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘Ale oni místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní, “ říká Michopulos k bitcoinové aféře. 

Jak zásadně ovlivní současné kauzy vládní koalice i opozice kampaň před letošními volbami do Poslanecké sněmovny? Jak se stranám kampaň zatím celkově daří? A který politik či politička je aktuálně největší hvězdou? 

Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, podcastera a bývalého politického marketéra Petrose Michopulose v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb. 

Strany v červnu začaly více rozjíždět své předvolební kampaně, do jejich plánů ovšem zasáhla bitcoinová aféra i poslední rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Dopad těchto kauz na preference voličů ale podle Buchtíka i Michopulose zřejmě zásadní nebude. 

Což potvrzují i výsledky předvolebních průzkumů z posledních týdnů. Podle dat agentury STEM by hnutí ANO aktuálně sněmovní volby vyhrálo s 31,2 procenta, tedy stejně jako před týdnem. Do podpory koalice Spolu se poprvé propsala bitcoinová kauza, zatím oslabením o zhruba jeden procentní bod na 20,4 procenta. 

Jako Zemanův Bamberg

Michopulos současnou situaci kolem bitcoinové kauzy přirovnává ke skandálu před volbami v roce 1998, kdy Českem otřásly informace, že tehdejší šéf ČSSD Miloš Zeman se měl v německém Bambergu sejít s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Výměnou za peníze na kampaň a kompromitující materiály na politické konkurenty měl Zeman slíbit Vízkovi dosazení jeho lidí do vysokých státních funkcí.

„Tenkrát jsem si myslel, že je to konec. Že si Miloš Zeman vyklidí kancelář v Lidovém domě. A nemělo to vůbec žádný dopad. Dnes, kdy jsou voličské tábory mnohem ostřeji rozdělené, pevněji ukotvené na jednotlivých stranách politického spektra, bude mít typ afér jako bitcoin na voliče ještě menší vliv než v roce 1998,“ myslí si podcaster.

„Přispěje k tomu mimo jiné i to, že Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘ Ale místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní,“ říká Michopulos. A naráží i na nedávné jednání Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě, které ANO vyvolalo:  

„Celý ten džihád pro ně má jedinou obrovskou výhodu, že vlastně funguje jako bránění ve hře. Ve chvíli, kdy tohle rozjedete, obsadíte média tímto obsahem, tak znemožňujete vládním stranám pokračovat v kampani, kterou dělaly ještě donedávna a která vedla k mírnému nárůstu jejich preferencí. “

„Koalici Spolu ta čísla sice možná neklesnou tolik, jak třeba očekává takový volič hnutí ANO nebo SPD, ale samozřejmě je to zastaví, protože měli docela dobře našlápnuto,“ doplňuje Buchtík.

Kolik v Česku stojí dobrá kampaň? Proč by Andrej Babiš už neměl jít do žádné předvolební debaty? A s kým chce ve skutečnosti vládnout?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. 

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy čelila v Poslanecké sněmovně už čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Důvodem byla bitcoinová aféra. Koalice ale i tentokrát přežila. Má opozice ve spojitosti s bitcoinovou kauzou další plány?

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. 

Vláda Petra Fialy (ODS) ustála čtvrtý opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Koaliční strany ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se navzájem podržely. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní poslanci opozičních hnutí ANO, SPD a Pirátů. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 94 poslanců, pro svržení kabinetu by bylo nutných nejméně 101 hlasů. 

Hlasování o nedůvěře vyvolali představitelé hnutí ANO kvůli miliardovému daru v bitcoinechministerstvu spravedlnosti. Podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka šlo o nezbytný a politicky správný krok: „Na druhou stranu jsem pragmatický člověk a byl jsem prakticky přesvědčen, že se to nepodaří. Nicméně to, že se grilovali ministři, zejména Zbyněk Stanjura a Petr Fiala, bylo nesmírně dobře. Lidé si mohou udělat sami obrázek, jak kdo mluvil, jak kdo lhal, jak kdo se vytáčel.“

Podle Havlíčka mělo ANO od ministerských úředníků informace, že šéf financí Stanjura o dopise z resortu spravedlnosti týkajícího se bitcoinů věděl. Ministr tvrdí, že o problematickém daru netušil do poslední chvíle. „Ukázalo se, že pan Stanjura je lhář. A to je realita,“ prohlásil Havlíček. 

Ten v rozhovoru také nastínil, jaké kroky jeho hnutí plánuje hned první den vlády, pokud vyhraje říjnové volby do Poslanecké sněmovny. „Toho bude takové množství, že mám pocit, že ten den by měl mít víc hodin,“ řekl místopředseda ANO v nadsázce. „Ukážeme, že jsme připraveni.“

Chce ANO kvůli bitcoinové kauze dál tlačit na konec někoho z ministrů? Kde by hnutí vzalo peníze na sliby, které před pár dny nastínil Andrej Babiš? A jaké odborníky od SPD by ANO vzalo do své vlády?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Radní ČT ve středu ani na několik pokusů nezvolili nového generálního ředitele a pokračování volby odsunuli o týden. Rozhodovat se budou mezi manažery televize Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem. Co se v zákulisí volby děje? 

Hostem Ptám se jábyl člen Rady České televize Pavel Matocha. 

Česká televize zůstává po odvolání Jana Součka bez generálního ředitele. Radní se tento týden na jeho nástupci neshodli. Ani jeden z pěti finalistů nezískal ve třech kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. 

Ve volbě nového šéfa veřejnoprávní televize bude Rada ČT pokračovat příští týden ve středu. Rozhovodovat se bude mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů.

Pětici nejvážnějších kandidátů, mezi které postoupili i bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, vybírali radní z celkem 21 zájemců. 

Nového generálního ředitele musí Rada ČT zvolit do tří měsíců od odvolání předchozího šéfa. Jana Součka odvolali radní 6. května kvůli tomu, že se měl podle nich dopustit několika porušení zákona o České televizi.

„Pořád věřím, že se nám podaří generálního ředitele příští týden zvolit. Pokud se nám to podaří, bude to velmi dobré, protože Milan Fridrich nebo Hynek Chudárek jsou za mě oba dobrými kandidáty. Pokud se nám to nepodaří, tak se domnívám, že Rada má tu současnou volbu ukončit a vyhlásit nové výběrové řízení,“ prohlásil radní Pavel Matocha. 

V rozhovoru komentoval mimo jiné i nedávné zjištění Deníku N, že se rok před zvolením Jana Součka do čela České televize zúčastnil schůzky s miliardářem Pavlem Tykačem a tehdejším šéfem ČT Petrem Dvořákem. Toho měl radní přesvědčovat k rezignaci. Podle něj jsou ale takové informace lživé. „Co bylo na schůzce s Petrem Dvořákem, vám odpovídat nebudu. Ta byla za zavřenými dveřmi. Co vám k ní řeknu, aby bylo vidět, jak byla napjatá a nervózní, tak že jsme pak sledovali Ligu mistrů v televizi,“ dodal ironicky Matocha. 

Zvolí radní nového ředitele příští týden? Jak napravit poškozenou reputaci veřejnoprávní televize i samotné Rady ČT? A jaké vazby na televizi má miliardář Pavel Tykač?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?

HostemPtám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.

Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.

Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.

Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? 

Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.

Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.

Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. 

České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. 

Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád,  aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“

Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? 

HostemPtám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.

Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. 

Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.

Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. 

Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. 

V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?

Hostem Ptám se jábyla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. 

Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je ale strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Róbert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou. 

S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO. 

Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“

SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. A sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití. 

Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov už těší na vrchol letošní kampaně. „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu, nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“

Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už příští středu. Úkolem nového vedení bude uklidnit situaci, ale i příprava toho, jak naložit se zvýšenými koncesionářskými poplatky. V jakém stavu je hospodaření televize? A jaký obsah teď na obrazovce nejvíc chybí?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně dozorčí rady CNC a kandidátka na generální ředitelku ČT Libuše Šmuclerová. 

Pozici generálního ředitele České televize za týden obsadí jeden z pětice finalistů, které ve středu vybrala Rada ČT. Z 21 přihlášených kandidátů do užšího kola postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a právě Libuše Šmuclerová.

Ta od radních obdržela 15 hlasů (a postoupila tak druhá za Hynkem Chudárkem, který jich získal 17). 

Libuše Šmuclerová patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Od roku 2007 pracuje pro Czech News Center (dříve Ringier), kde aktuálně působí jako předsedkyně dozorčí rady. CNC je jedním z největších mediálních domů v Česku. Vydává třeba deníky Blesk, Aha!, Sport a více než tři desítky časopisů, mezi nimi i Reflex nebo Svět motorů. 

Šmuclerová začínala v médiích roce 1986, v Československé televizi se jako moderátorka podílela například na mládežnickém Studiu Kontakt. V roce 1993 přešla z ČT do začínající Novy. Tam pracovala jako dramaturgyně pořadu Na vlastní oči i jako šéfka publicistiky, od roku 1997 pak jako programová ředitelka. Po odchodu z Novy v roce 2005 vedla rodinnou kliniku, o několik let později se ale vrátila do médií. 

Výběrové řízení na generálního ředitele ČT radní vypsali poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Ten se podle rady dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.

V jakém stavu televizi bývalý ředitel zanechal? Co teď ČT podle Libuše Šmuclerové potřebuje nejvíce? A co by na ní chtěla změnit?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje?

„Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ 

Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. 

„My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.

Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.

„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.

Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. 

„Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:

„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“

Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.
--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.

I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. 

Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? 

Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. 

Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.

Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.

Příběh o bitcoinech bude mířit i na seniory

Mohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauzamiliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? 

„Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.

„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.

Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. 

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já?I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketěPodcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody.
--
Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?

Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. 

Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. 

O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. 

Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. 

„Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. 

Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. 

V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já?I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketěPodcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody.
--
Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí?  

Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. 

Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.

Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. 

Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. 

Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. 

Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já?I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketěPodcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody.
--
Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit?
 

Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.

Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. 

Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. 

Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. 

Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. 

Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. 

Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já?I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketěPodcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody.
--
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?

Hostem Ptám se jábyl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). 

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. 

Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. 

Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.

„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.