Ptám se já, Marie Bastlová

Česko má šanci získat v nové Evropské komisi silné ekonomické portfolio. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by podle kuloárních informací mohl řídit mezinárodní obchod. Jak se Česku unijní vyjednávání zatím daří?

Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Složení nové Evropské komise bychom se měli dozvědět příští týden v úterý (tedy o necelý týden později, než se čekalo). K pozdržení oficiálně došlo z procesních důvodů, čeká se totiž na schválení slovinské kandidátky v tamním parlamentu. Šéfka komise Ursula von der Leyenová zároveň získala čas, aby mohla dořešit tolik diskutované rozdělení portfolií. 

V souvislosti s českým kandidátem na eurokomisaře, současným ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN), se stále spekuluje o třech oblastech: energetika, obchod nebo vnitřní trh. 

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy by Česko mohlo skutečně takto silné porfolio konečně získat: „Česko poprvé tahá za delší konec provazu. Myslím, že hodně tomu pomáhá úspěšně české předsednictví, ale i to, že vláda v čele s Petrem Fialou se chová velmi rozumně. Je na straně těch, kteří chtějí vždycky najít nějaké řešení. A možná i při vědomí toho, že mezi top 10 komisaři jsme neměli nikdy dost silné portfolio, i trošičku funguje argument, že už je taky čas.“

Nemůžeme pořád dávat peníze jenom zemědělcům

Možnou Síkelovou agendou by se v roli eurokomisaře pro obchod mohla stát dlouho připravovaná dohoda s Latinskou Amerikou nebo dotace zemědělcům. „Nemůžeme pořád tolik peněz dávat jenom zemědělcům. Všichni chápou, že tohle nemůže dál pokračovat, musíme financovat úplně jiné věci. Takže tady na jednu stranu je snaha zemědělců odporovat volnému obchodu (a dohodě s Latinskou Amerikou), zároveň budou zemědělci muset bojovat za zachování dotací, které mají,“ vysvětloval Prouza, podle kterého bude úkolem pro novou komisi výdaje EU přeskládat. 

Bude Síkela řídit energetiku, obchod nebo něco úplně jiného? Jaké má vztahy s šéfkou Evropské komise? A co nebo kdo brzdí snižování cen potravin v Česku?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od letošního května Česko oficiálně nemá svého velvyslance v Moskvě. Nový, kterého se rozhodla vláda vyslat, zatím nemá souhlas. Jak funguje velvyslanec v zemi, která Česko označuje za nepřátelský stát?

Hostem Ptám se já je bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. 

Vítězslav Pivoňka skončil jako velvyslanec v Moskvě letos v květnu. Na postu byl od roku 2018, ale od roku 2022 pobýval v Praze a Česko od té doby zastupují diplomaté na nižší úrovni. Ambasádu v současnosti vede chargé d'affaires Jan Ondřejka. 

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí. Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. 

Vztahy mezi Prahou a Moskvou se pak ještě zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. O možném nástupci Vítězslava Pivoňky se kvůli přetrvávající ruské agresi hodně debatovalo. Prezident Petr Pavel na konci června uvedl, že už podepsal dokument zahajující proces nástupu nového českého velvyslance v Rusku. S obsazením tohoto důležitého postu ale nepočítá „v řádu týdnů ani jednotek měsíců“.

Diplomat Pivoňka upozornil, že brzké zlepšení západních vztahů (včetně těch našich) s Moskvou očekávat nelze: „Teď jsme v červených liniích, kdy je prezident Putin akademickou obcí a některými politiky přesvědčován, aby použil taktickou jadernou zbraň. Aby ukázal, že Rusko neblafuje. Protože my ho nebereme vážně. Jsme v situaci, kdy jsme nejblíž použití taktické jaderné zbraně. Rusko pro nás bude hrozbou už napořád, bude hrozbou pro naše děti.“ 

V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Kdy bude mít Česko v Moskvě opět svého velvyslance? A blíží se případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem? 

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Pomoc ve středu schválila vláda. Dostanou ji i nepojištění. Proč má stát soukromým podnikatelům pomáhat? 

HostemPtám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. 

Ovocnáři letošní škody na úrodě způsobené mrazem označují na jedny z nejhorších za sto let (a odhadují je na 1,3 miliardy korun). Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kvůli ztrátám kácení sadů. Peníze by měly pokrýt asi jednu třetinu faktických škod. 

Mimořádnou podporu ve výši téměř půl miliardy korun schválila vláda ve středu. Státní zemědělský intervenční fond mezi ovocnáře rozdělí 15 milionů eur (tedy zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko (ty nepůjdou jen ovocnářům, ale i na zmírnění škod do lesních školek). Zemědělci by měli peníze dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. 

„Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu,“ bránil odkoškodné Ludvík.  

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dostanou podporu pěstitelé, kteří evidují minimálně padesát procent škod. Celkem by mělo jít o zhruba 600 subjektů. Při vyplácení kompenzací stát zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním. Nepojistění dostanou podporu poloviční. 

Jak se letošní mrazy promítnou do tuzemského trhu s ovocem? Je fér, aby peníze dostali i nepojištění? A jak výnosné dnes je v Česku dělat byznys s ovocem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Digitalizace stavebního řízení jako jeden z hlavních projektů vlády se ani po dvou měsících od spuštění pořádně nerozběhla. Úředníci stavebních úřadů jsou naštvaní, opozice tepe vládu a i ministři začínají být nervózní. Co s tím?

Hostem Ptám se jábyl vicepremiér pro digitalizaci, ministr místního rozvoje a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Se systémem digitalizace stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jeho spuštění 1. července. I přes průběžné opravy hlásí jeho uživatelé potíže dál. Podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše je ale vše v zásadě funkční. Konkrétní závady, na které si aktuálně stěžují někteří úředníci, se mají odstranit v řádu dní.

„Ať už je to systém pro úředníky, tak systém pro ty, kteří staví, tak oba ty systémy běží a plní zákonem dané funkce. To, že to není komfortní, to, že úředníci s tím v tuto chvíli v některých operacích mají více práce, to je pravda,“ prohlásil s tím, že v současné době stavební úřady v Česku pracují s 16 tisíci žádostmi, 2 tisíce jsou už uzavřené. Bartoš také zopakoval, že odložení celé digitalizace nebylo možné. Peníze na projekt šlo čerpat z evropských fondů (konkrétně z Národního plánu obnovy), ale za podmíky, že ke spuštění systému dojde v letošním třetím čtvrtletí.

Kabinet původně dal svému vicepremiérovi pro digitalizaci čas na zprůchodnění celého systému do konce prázdnin. Jak řekl v Ptám se jáministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), lhůta se teď ještě posouvá o dva až tři týdny. Pak by se mohlo řešit případné setrvání Pirátů ve vládě. 

Zda problémy s digitalizací Pirátské straně zasádně uberou politické body, nechtěl její předseda hodnotit. „Má to své bolesti, já jsem bojovník, tak prostě jdu a dodávám. Když před sebou máte těžký úkol, tak s ním prostě bojujete. Na nějaké plakání moc času není. Jde o to splnit úkol, který jsme slíbili v maximální možné míře, co to jde. V tom mají Piráti svědomí čisté, že jsme nic nedělali jenom naoko a do těch těžkých věcí jdeme. Ať pak zhodnotí lidé, jestli ta snaha byla dostatečná nebo to pochybení bylo na naší straně,“ uzavřel debatu Bartoš. 

Proč ministr Bartoš tak nepřipravený systém vůbec spustil? Byl se podívat, jak ho zvládají úředníci na stavebních úřadech? A jak dlouho zůstanou Piráti ve vládě?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministr financí zveřejnil návrh státního rozpočtu. I když vláda jednala za zavřenými dveřmi, aby měla klid na dohodu, ministři se o peníze začali hned veřejně hádat. Jak jednání dopadnou? A kdo a kolik dostane příští rok přidáno?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. 

Resort financí navrhl na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun (tedy o 22 miliard nižším, než s jakým se počítá pro letošek). Premiér Petr Fiala (ODS) návrh pochválil s tím, že kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství nebo obrany. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně právě na investice.

Okamžitě se ovšem ozvali Piráti, kteří označili plány šéfa státní kasy za nepřijatelné. Pirátský předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení a očekává další jednání. O změnách v návrhu rozpočtu chtějí mluvit i další ministři. 

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by rád dostal navíc jednotky miliard na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. Přesnou částku ale prozradit nechce: „Já to přes média nevzkazuju. Celé tři roky jsem nebyl ministr, který by chodil, brečel by veřejně a říkal, že mně chybí ještě tolik a tolik. A dupal nožičičkama a říkal, že když to nedostanu, tak půjdu z vlády.“

Kritiku některých analytiků a hlavně opozice, že plánovaný deficit je stále vysoký a vláda rezignovala na svůj záměr snižovat rozpočtové schodky, Jurečka odmítá. „Z mého pohledu je to maximum možného v této situaci. Z těch 230 miliard odečtěme 100 miliard korun, to jsou náklady na obsluhu státního dluhu. V této částce platíme dluhy všech předchozích vlád. My jsme teď vypluli z té největší bouře, máme za zády tornádo, ale rozhodně nemůžeme říct, že už máme klidnou situaci.“ 

Pokud Piráti rozpočet nepodpoří, co to bude pro vládu znamenat? Co bude s Ivanem Bartošem, pokud brzy neopraví systém digitalizace stavebního řízení? A proč kabinet zmírňuje plánovaný růst věku odchodu do důchodu?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo financí už o víkendu rozešle oficiální návrh státního rozpočtu na příští rok a bude tak jasné, co dostane třeba nespokojený resort školství nebo co bude s platy ve veřejném sektoru v příštím roce. Komu se má přidat?

Hostem Ptám se já je hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom, člen NERV a poradce prezidenta David Marek.

Vláda se letos oproti předchozím letům rozhodla tajit přípravu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet se tak rozhodl, aby se předešlo tradičním tahanicím, mediálním přestřelkám a „PR divadlu opozice“. Ministerstvo financí rozešle finální návrh rozpočtu 2025 v posledním možném termínu, tedy v sobotu 31. srpna. Vláda pak musí návrh odsouhlasit do konce září.

To kritizuje zejména opozice i někteří ekonomové. Podle dřívějších vyjádření bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) současný postup ministerstva „narušuje důvěru ve vládu a otevírá otázky, co vláda tají.“ „Proč nechci rozpočet zveřejnit dřív, než musím? Kvůli takovým, jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze,“ vzkázal jí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jak zjistily Seznam Zprávy, před posledním jednání vlády tento týden ve středu stále zůstávalo několik sporných bodů. Mezi ty nejdůležitější patřily finance pro Ministerstvo školství, výše platů ve veřejné sféře a celková výše schodku. Letošní schodek rozpočtu byl plánovaný na 250 miliard korun, ten příští se zatím odhaduje na 230 miliard.„Pokud zvenku přichází silné negativní impulsy a ekonomika sotva roste, tak 230 miliard korun je kompromis, který jsem jako ekonom ochotný akceptovat,“ říká Marek.

Na výtky opozice, že nejde o rozpočtovou odpovědnost říká: „(Ukazuje graf) Já jsem si přinesl takovýhle graf. Ty červené sloupce a ta čára dolů, to je působení předchozí vlády, a to je fiskálně nezodpovědné chování, tohle to (ukazuje na klesající schodky za současné vlády) je odpovědnější jednání fiskální politiky. Takže tady je jasné vidět, kdo způsobil ten problém a kdo ho aspoň částečně napravuje.“¨

Prohrály odbory, když nekývly na zvýšení platů nejméně odměňovaným už od letošního září? Je dobře, že se rozpočet projednává tajně? A mohla by nás někam posunout nová hospodářská strategie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? 

Hosty speciálu Ptám se já,který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. 

Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“

S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“

Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. 

Deepfake videa jsou obrovské riziko

Svět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. 

„Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. 

A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ 

„My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. 

Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ 

Poradce premiéra brání vládu

Zejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.

Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“

Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ 

Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ 

Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).

Cenzura v ČR není možná

Prezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. 

I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  

Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ 

„Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. 

I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  

Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníkuFestivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi. 
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Národní ekonomická rada vlády už několik měsíců prosazuje zásadní reformu fungování Česka, která by údajně pomohla uspořit miliardy. Tlačí na snížení vysokého počtu obcí. Ty se ale brání. Proč držet obce, které nikdo nechce řídit?

Hostem Ptám se já byl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl (STAN).

Česko je zemí rozbrobených samospráv. V přepočtu na počet obyvatel má dokonce nejvíce obcí v Evropě, celkem 6 250. Velká část z nich má méně než 500 obyvatel a v mnoha se navíc jen těžko hledají lidé ochotní takové obce řídit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto před časem přišla s návrhem na jejich slučování. Opatření by podle expertů mohlo provoz radnic zefektivnit a zároveň státu uspořit miliardy korun. (S vlastním návrhem, jak dotlačit malé obce ke slučování, nedávno přišla i vládní TOP 09.)

Plány ale narážejí na silný odpor. Starostové si chtějí svoji nezávislost udržet. „Slučování obcí není cesta správným směrem. Já bych to dokonce přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství v padesátých letech,“ prohlásil šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN). Podle něj je řešením spíše dobrovolná spolupráce nebo uzavírání takzvaných společenství obcí, které starostům od nového roku umožnuje novela zákona. 

S tímto scénářem se zjevně už začínají smiřovat i členové NERVu. Například ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská v nedávném rozhovoru pro Ptám se já řekla, že doufá alespoň v postupnou změnu v postoji obcí i jejích obyvatel: „Ta novela vytvořila základy pro takzvané létající úředníky, může to být i létající ředitel školy, létající školník, létající expert na čerpání evropských fondů na rozvoj obcí. A to je pozvolná cesta k tomu, že možná mnoho obcí zjistí, že spolupracovat, být spolu je vlastně fajn a je to ve prospěch všech občanů. A možná nakonec i občané zjistí, že spojit se není vůbec zlá věc.“ 

Co malé obce nejvíc zatěžuje? Není postoj starostů odmítajících slučování zpátečnický? A jak by fungovali takzvaní létající úředníci či učitelé?
---
Podcast Ptám se já. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládě Petra Fialy (ODS) zbývá už jen necelý rok a půl u moci. Při svém nástupu kabinet sliboval reformy a úsporná opatření. Jak úspěšný je zatím kabinet v konsolidaci veřejných financí? A komu ze státních zaměstnanců je třeba přidat? 

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská. 

Vláda zahájila dlouho očekávané projednávání rozpočtu na příští rok. Jeho součástí je i jednání o navýšení platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhuje přidat od září na tarifu o sedm, nebo o deset procent lidem, kteří dostávají plat podle nejnižší tarifní tabulky. 

Poradkyně premiéra, ekonomka Helena Horská je pro navýšení jen těm opravdu nejhůře placeným: „Přidávala bych hlavně tam, kde jsou mzdy velmi nízké, kde lidé pracují často i na úrovni minimální mzdy. A poprosila bych ostatní, kteří mají už i tak vysoké mzdy, často navíc počítají také s výsluhou, aby trochu ustoupili od svých požadavků. Poprosila bych je o ohleduplnost, solidaritu a hledání spravedlnosti. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic.“

Změny by se to mohly týkat necelých 360 tisíc úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo nepedagogů ve školství. Stejně by si pak mělo podle návrhu polepšit ještě zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců.

Resort financí už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí. Vládní rozpočtová rezerva je podle něj vyčerpaná a není jasné, z čeho by se takové přidání platilo. Desetiprocentní navýšení platů naopak schvalují odbory, jejichž část je od polovina července ve stávkové pohotovosti. A vyhrožuje protesty, pokud nebude růst výdělků pokračovat i v příštím roce. Vláda by měla rozhodnout příští týden. 

Za jaké změny, které vláda zatím udělala, je na místě pochvala? A jaké změny naopak nejvíc chybí?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před pár měsíci si vláda zřídila nový odbor strategické komunikace. A tenhle týden startuje jeho první komunikační kampaň. Má zvyšovat odolnost veřejnosti vůči dezinformacím a zdůrazňovat naše základní hodnoty. Jak bude vypadat? 

Hostem Ptám se já byl kreativní ředitel strategické komunikace vlády Jozef Dobrík, který také stojí za kampaní Dárek pro Putina organizující sbírky na podporu Ukrajiny.

Strategická komunikace vlády by se měla podle jejího koordinátora Otakara Foltýna zaměřit i na témata primárně založená na pozitivních hodnotách. Právě tento týden by proto měl Foltýnův tým zahájit kampaň na sociálních sítích k výročí invaze 21. srpna.

Bývalého náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna vláda jmenovala do funkce na konci května. Některé jeho výroky (například když podporovatele Putinova režimu označil mimo jiné za svině) budí kontroverze. Jeho kritici ho také viní z cenzury. Foltýn už dříve prohlásil, že žádnou cenzuru dělat nebude. A pokud to někdo tvrdí, tak podle něj prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu. 

„Řekl jsem panu premiérovi, že máme málo času a rozhodně nebudu opatrný přešlapovač komunikující nic neříkajícími frázemi. To se nemusí každému líbit. Nemám však pocit, že by s tím měl problém,“ reagoval Foltýn. 

Je kontroverze, kterou kolem strategické komunikace státu budí její koordinátor, v pořádku? A jak práce na komunikační strategii státu ladí s prací pro spolek, který vybírá peníze na zbraně pro Ukrajinu?

---
Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na Slovensku opět vypukly protivládní protesty. Zemi teď rozdělují zásahy ministryně Martiny Šimkovičové do kultury. Premiér Robert Fico prohlašuje, že opozice vytváří atmosféru vedoucí k dalším atentátům. Kam může situace zajít?

HostemPtám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka. 

Zhruba 18 tisíc lidí se v úterý sešlo v Bratislavě na dalším protestu, který proti vládě Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) pořádala opozice. Demonstranti požadovali odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS), která v posledních týdnech rozpoutala čistky ve slovenských kulturních institucích. Jejich součástí bylo i odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky nebo ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. 

„K moci v případě kultury přišli lidé, které se nebojím nazvat barbary. Kteří kultuře ne že nerozumí, je to daleko horší, oni jí chtějí likvidovat. Mají představu o kultuře jako o folklóru devatenáctého století, který je třeba propagovat na každém rohu. Cokoliv, co zavání modernitou, považují za dekadentní. Používají slova, která jsme mohli naposledy slyšet začátkem padesátých let od stalinistů, anebo v třicátých letech od nacistů,“ kritizoval slovenský kabinet sociolog Michal Vašečka. 

Robert Fico v reakci na poslední protesty prohlásil, že takové akce jen podněcují k nenávisti a povedou k dalším atentátům. Dokonce už podle něj ministryni kultury někdo vyhrožoval smrtí a resort vnitra proto musel zvýšit její ochranu. 

„Robert Fico a všechny trojkoaliční strany začaly jistý typ normalizace. Tady můžeme odkazovat na 70. léta, na to, co jsem spolu zažili v Československu: tedy zastrašovat obyvatelstvo a dávat jim jasný obraz toho, co je čeká. Jinými slovy se musíte přidat na tu správnou stranu,“ komentoval dění v zemi sociolog, podle kterého ovšem současný stav mnoha Slovákům vyhovuje. „Ukazuje se, že to vadí v nejlepším případě polovině společnosti. A to už jsem velký optimista,“ dodal. 

Jak se pod vládou Roberta Fica proměňuje slovenská společnost? Jak zásahy kabinetu ovlivní tamní kulturu i okleštěná veřejnoprávní média? A co naše sousedy čeká dál?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Zatímco digitalizaci stavebního řízení drtí kritika, ministerstvo práce sklízí za totéž pochvaly. Daří se mu převádět vyřizování dávek do on-linu a další revoluční změny slibuje. Jak to, že jednomu úřadu to jde a druhému ne?

Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Trpkoš. 

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) prožívá opravdu horké léto. Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení schytává kritiku od veřejnosti, odborníků, opozice i koaličních partnerů. Naposledy ve středu ho kvůli přetrvávajícím potížím systému grilovali senátoři a úředníci stavebních úřadů. Ti vyhrožují stávkou nebo výpověďmi. Bartoš slibuje, že se vše vyřeší do konce prázdnin.

O to víc teď ve vládních řadách kontrastuje práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo práce a sociálních věcí je za digitalizaci totiž naopak dlouhodobě chválené a podle mnohých se stává průkopníkem ve zpřístupnění on-line služeb lidem. Výrazně mu v tom pomáhá právě šéf IT sekce Karel Trpkoš, který na resort přišel ze zkušenostmi ze soukromého sektoru. 

Proč se digitalizace stavebního řízení nedaří, je to extrémně těžký úkol? „Je to úplně standardní úkol, není to raketová věda. Není to tak, že je to třeba o tři, o čtyři levely složitější než věci, které děláme my,“ říká Trpkoš. Do ostré kritiky kolegů se ale pouštět nechce. „Jsem radši, když někdo něco udělá a pak to do odladí, než když se lidi bojí a pak se nic neudělá. To je největší průšvih.“

Za Trkošova působení MPSV mimo jiné loni po letech uzavřelo kauzu dodávky IT systému pro vyplácení dávek, kterou provázely policejní vyšetřování a soudy (systém bude tři roky spravovat firma OKsystem, poté už by se o něj mělo starat samo ministerstvo). Výrazně se také zjednodušilo vyřizování dávek, žádosti je od léta 2022 možné podávat on-line přes portál Jenda. A resort slibuje i další změny. 

Je to, co se daří ministerstvu práce, skutečná digitalizace? Proč se v Praze vyřižování dávek stále zpožďuje? A jak ve státní správě zaplatit a udržet dobré IT specialisty?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusko podle ukrajinských zdrojů stáhlo některé jednotky z jižní Ukrajiny a vrátilo je na své území, kde by se měly pokusit odrazit vpád ukrajinských sil v Kurské a Belgorodské oblasti. Co Ukrajina operací na ruském území sleduje?

Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).

Útok ukrajinských jednotek na ruské území i po týdnu pokračuje. Po Kurské oblasti vyhlásila nouzovou situaci sousední Belgorodská, která podle tamního gubernátora čelí ostřelování ukrajinskými ozbrojenými složkami. Situace je podle něj mimořádně obtížná a napjatá. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 117 ukrajinských dronů a čtyři balistické rakety nad příhraničními oblastmi, včetně Kurské a Voroněžské. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila o stovku dronů méně. 

Operace ukrajinské armády v Kurské oblasti začala 6. srpna. Kyjev ji vysvětlil jako reakci na více než dva roky trvající ruskou vojenskou kampaň na Ukrajině. Podle vyjádření ministerstva zahraničí nemá Ukrajina zájem zabírat území Ruské federace. Experti se shodují, že cílem akce může být odlákání ruských jednotek z ukrajinské fronty. 

A Rusové podle mluvčího ukrajinské armády Dmytra Lichovyje skutečně stahují část vojáků ze Záporožské a Chersonské oblasti. Ruské úřady také v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti, Ukrajinci podle nich mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Moskva přesto neustává v útoku na Ukrajinu. Podle serveru Politico se soustředí na Pokrovsk a další města v Doněcké oblasti. 

Jak daleko ukrajinská operace zajde? A v jaké kondici je po 900 dnech války Rusko?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla, průmysl se dál potýká se slabou poptávkou a zůstává v recesi. Pokles si připsalo i stavebnictví. Co nás pořád brzdí? 

HostemPtám se jábyl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Tuzemský průmysl je dál v útlumu. Firmy trápila hlavně nedostatečná poptávka. Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. Analytici očekávají mírný pokles průmyslu za celý letošní rok. Opatrné až negativní jsou i samotné firmy. Podle průzkumu, který dělal Svaz průmyslu spolu s Českou národní bankou společnosti očekávají opětovné zhoršení nových zakázek i ochlazení investic.

„Čísla jsou o něco horší, než jsme si přáli a než jsme očekávali. Na druhé straně odráží logicky to, co se v ekonomice a na trhu děje,“ komentoval data Českého statistického úřadu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zároveň ale neztrácí optimismus. Jsou totiž odvětví, kterým se momentálně daří. A to i navzdory problémům sousední německé ekonomiky, se kterou je ta tuzemská provázaná. „Je to třeba automobilový průmysl, farmaceutický průmysl nebo elektrotechnický průmysl. Takže nemůžeme paušalizovat na celou ekonomiku,“ upozornil Rafaj. A odmítl, že by byl český průmysl v zásadní recesi. 

Jaké překážky by průmysl potřeboval odstranit? Jaký dopad na ně bude mít "český Green Deal"? A kdy začne z českého hospodářství přicházet více dobrých zpráv?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo financí rozeslalo resortům první předběžná čísla rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství má podle něj dostat o několik miliard méně než letos. To chce naopak přidat. Co další škrty pro školství znamenají?
 

HostemPtám se já byla předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.

Nervozita kvůli platům neroste jen mezi policisty, hasiči nebo lékaři, kteří vyhrožují protesty. Frustrovaní jsou i pracovníci ve školství. Důvodem je předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který Ministerstvo financí předložilo resortu školství. Je totiž o šest miliard nižší než letošní (ten činí 273 miliard korun). Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) jde zatím jen o technický návrh před jednáním. Sám požaduje o 30 miliard více.

Šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová ovšem upozornila, že ujišťování politiků už ona ani mnozí další pracovníci ve školství příliš nevěří. Naštvaní už jsou podle ní i „srdcaři, kteří se dosud dokázali s lecčím vyrovnat“.

„Pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok,“ zkritizovala situaci Mazancová, podle které vláda Petra Fialy (ODS) nehraje fér. „Je to fligna na učitele,“ dodala. 

Osm ze 13 odborových svazů veřejné sféry (včetně zástupců učitelů) už kvůli nejistotě ohledně platů zahájilo stávkovou pohotovost a vyčkává na druhou polovinu srpna, kdy skončí vládní prázdniny a mělo by se začít vyjednávat o rozpočtu. 

Jak vláda přistupuje ke školství, o kterém tvrdila, že je její prioritou? A jak jsou dnes, necelý rok po velké stávce, učitelé spokojeni?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí SPD padají preference, nevyšly mu ani eurovolby. Před těmi podzimními se proto rozhodlo na sebe upozornit ostrou protiimigrační a antievropskou kampaní. Vážně chce SPD získat zpět voliče brnkáním na rasistickou strunu?

HostemPtám se já byl místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.

Hnutí SPD se potýká s odlivem voličů. Zklamáním pro něj byly i volby do Evropského parlamentu, do kterých hnutí šlo spolu s Trikolorou a ve kterých získalo pouze jeden mandát. Před podzimními krajskými a senátními volbami se proto rozhodlo přitvrdit a  rozjelo kontroverzní kampaň, kterou zaskočilo veřejnost i odborníky. Na vizuálech například straší „chirurgy“ z dovozu tmavé pleti se zkrvavenou kudlou, červy na talíři nebo výroky, že „vláda vyrábí víc hnoje než váš dobytek“.

Podle některých politologů, které oslovila v uplynulých dnech česká média, kampaň využívá nebezpečnou zkratku a je nevkusná a eticky sporná. Plakáty SPD zkritizoval i předseda TOP 09 v Praze Jiří Pospíšil, který na ní podal trestní oznámení. Oznámil to na síti X. Kampaň podle něj podněcuje k nenávisti vůči menšinám. SPD už mezitím vzkázalo, že jeho kroky budou gradovat. 

Kam až chce hnutí Tomia Okamury zajít? Bude to na voliče fungovat? A co si hnutí slibuje od spojení s Jindřichem Rajchlem?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odstartovala pokus o návrat české levice do nejvyšších pater tuzemské politiky. Se značkou Stačilo! jde po eurovolbách i do krajů. Co musí komunisté udělat, aby se vrátili do Sněmovny?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.

Po úspěchu projektu Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu (ve kterých koalice KSČM, SD-SN a ČSNS získala dva mandáty) jde lídryně komunistů a znovuzvolená europoslankyně Kateřina Konečná s novou značkou i do podzimních krajských a senátních voleb.

„Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná po eurovolbách. Jejím hlavním cílem je příští rok dostat komunisty zase zpátky do Poslanecké sněmovny, odkud museli poslanci KSČM odejít po volbách v roce 2021 (strana u voličů propadla, když získala jen 3,6 procenta hlasů).

O tom, zda si půjdou komunisté pro hlasy voličů s koalicí Stačilo! i v kampani do Sněmovny, se podle Konečné rozhodne do dvou týdnů po krajských volbách. O schovávání komunistické značky za jinou to ale podle ní není: „Jsem předsedkyně KSČM, myslím, že to všichni v téhle republice vědí, já se s tím netajím. Mně jde spíš o to, že chceme nabídnout silnou alternativu. Chceme přijít s novými lidmi, s programem, který bude jasně daný bez těch politiků, kteří tady za 30 let ukázali, že v téhle zemi vládnout neumí.“

Jak si komunisté představují sjednocování české levice? S kým vším jsou ochotni se spojit? A proč Kateřině Konečné vadí akce příslušníků ukrajinské brigády pluku Azov v Česku, třeba proti akcím ruských Nočních vlků ale neprotestovala?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?

HostemPtám se jábyl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.

Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.

Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Digitalizace stavebního řízení jako zásadní projekt pirátského vicepremiéra Ivana Bartoše se nedaří. Uživatelé nového systému si měsíc od spuštění dál stěžují na množství závad. Potřebná povolení mezitím váznou. Kde je chyba? 

Hostem Ptám se já byl předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor Jan Kasl.

Měsíc od spuštění online systému stavebního řízení žadatelé o stavební povolení i samotné úřady stále hlásí problémy a nefunkčnost systému. Příliš nepomohly ani dosavadní opravy a aktualizace, které ministerstvo pro místní rozvoj průběžně provádí. Podle resortu a jeho šéfa Ivana Bartoše (Piráti) by se potíže měly postupně odstranit do konce prázdnin. 

Odborníci mezitím odhadují, že ztráty způsobené průtahy v řízeních by jen za červenec mohly dosáhnout miliardy korun. Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) varuje, že kvůli nefungující digitalizaci stavebního řízení ukončí aktivní činnost možná až tisíce projektantů. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla je situace horší, než všichni čekali. A ohrožuje i existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty.

Sám Kasl přitom od počátku označuje digitalizaci za nutný a vítaný krok, i on už ale přestává být optimistický: „Portál stavebníka (část systému pro veřejnost, pozn. red.) opravit zvládneme, když někdo bude poslouchat komory. Ale bojím se, že Informační systém stavebního řízení (část pro úředníky, pozn. red.) je v daleko horším stavu. Pánové, myslím si, že jste to pohnojili, jak nejvíc jste mohli. To je třeba říct upřímně.“

Co na digitálním stavebním řízení nefunguje? Kdo by za to měl nést zodpovědnost? A půjde to opravit?

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?

Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. 

Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny. 

Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna. 

To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“. 

Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Policii údajně hrozí odliv stovek lidí a protesty, pokud jim vláda nezvýší platy. Ministr vnitra slíbil navýšení od října, zřejmě k tomu ale dojde až v příštím roce. Je vážně zásadní, zda dostanou přidáno v říjnu nebo v lednu? 

Hostem Ptám se jábyl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku letošního roku předběžně slíbil, že platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby vzrostou od října o 10 procent. Nepodařilo se mu ale vyjednat podporu v koalici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by k navýšení platů bezpečnostních složek mohlo dojít nejdříve v lednu. Policejní odbory ovšem trvají na původním termínu, jinak se na podzim chystají na dlouhodobé protesty.

„My nemůžeme stávkovat tak, že bychom zavřeli služebny. Ale jsme schopni se sejít před Úřadem vlády, před ministerstvem vnitra nebo dalšími ministerstvy, dlouhodobě. Policisté po službě přijdou a budou sloužit osmihodinové služby před Úřadem vlády a protestovat, že nesouhlasí s tím, jak stát myslí vážně bezpečnost našich občanů,“ přiblížil plány policejních odborů jejich předseda Tomáš Machovič. 

Podle něj také hrozí odliv stovky policistů (jen v Praze kolem dvou set), kteří už slibům vlády nevěří. „My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ podotkl šéf policejních oborů, který chce s ministrem vnitra znovu jednat na konci sprna. 

Jak by policejní odboráři vysvětlili své požadavky zaměstnancům, kteří od vypuknutí velké inflace nedostali přidáno nic? A není na místě omezit velmi štědrý systém výsluh pro členy bezpečnostních složek?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.

Hostem Ptám se jábyl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.

Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.

V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.

Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Už zítra začínají olympijské hry v Paříži. O medaile bude bojovat 113 českých sportovců, ale také Rusové a Bělorusové pod neutrální vlajkou. Je to prohra Mezinárodního olympijského výboru?

Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.

Proti účasti Rusů a Bělorusů na olympiádě Hradilek dlouhodobě vystupuje. „Asi si bafuňáři nechtěli někoho politicky znepřátelit,“ komentuje Hradilek účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle něj jde o určitý způsob diplomacie a asi se to dalo čekat.

Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil ruské tenisty, kteří na olympiádě budou, za družstvo zahraničních agentů. „V tomhle tom měl hrát větší roli MOV a chránit sportovce, kteří by se mohli dostat pod tlak. Prostě takovéhle vyjádření je šílené. Jak ten sportovec může mít klid na výkon?“ říká Hradilek.

Jaké to je pro bývalé medailisty, sledovat hry z domu? Kolik přivezeme medailí? A jak velká chyba je, že ruští a běloruští sportovci nakonec na hrách budou?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Konec současného amerického prezidenta Joea Bidena v nadcházejících volbách je krok, který Spojené státy nepamatují téměř 60 let. Jak velké šance má na kandidaturu viceprezidentka Kamala Harrisová? A co může od voleb čekat Česko?

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.

Odstoupení současného prezidenta z nadcházejících voleb zažili Američané naposledy v roce 1968. Tehdy se Lyndon B. Johnson rozhodl znovu nekandidovat, výrazně k tomu přispěla jeho nepopularita v době války ve Vietnamu. U Joea Bidena se stal problémem jeho vysoký věk a nejisté vystupování v debatách. „Biden s oznámením čekal na konec summitu NATO,“ říká český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.

Nahradit Bidena by mohla jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která má největší šanci. „Pro její kandidaturu se vyslovilo téměř 80 % (demokratických) kongresmanů, vyjádřili se Clintonovi. Poměrně zdrženlivý je pořád Barack Obama,“ upozorňuje Stašek na bývalého prezidenta, který je vlivným hráčem u demokratů.

S koncem Bidena ve volbách mizí i jedno z hlavních témat protikandidáta Donalda Trumpa. „Pokud Harrisová získá nominaci, Trumpovi tím padne jeho hlavní trumf. Což byl věk Joea Bidena. Ale Trump jí bude vyčítat v podstatě všechno, co vyčítal Bidenovi,“ míní velvyslanec Stašek.

Jak vlivný je v tuhle chvíli Barack Obama? Bude Kamala Harris pro Trumpa jednodušší soupeř než Joe Biden? Co by Evropa mohla čekat od Harrisové jako případné prezidentky?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Stavební úřady se s novým digitálním systémem potýkají už třetí týden. Kde je chyba, že Portál stavebníka nefunguje podle očekávání? A podaří se odstranit velkou bolest Česka - zdlouhavé a složité povolovací procesy u staveb? 

Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení spustil stát 1. července. S cílem celý proces zjednodušit a zrychlit. I když asi nikoho nepřekvapilo, že se spuštění Portálu stavebníka neobešlo bez problémů a výpadků, ani po třech týdnech není situace na úřadech bez problémů. Úředníci se totiž potýkají s návalem starých žádostí podaných podle starých pravidel a zároveň stále řeší technické potíže s novým systémem. 

Řadu závažných problémů už ministerstvo v posledních dvou týdnech v rámci aktualizace vyřešilo. Stavební úřady ovšem mnohdy dál hlásí, že je brzdí třeba pomalé připojení nebo komplikace s ovládáním nového systému. Zaměstnanci si také stěžují, že nebyli pro práci s novým portálem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. 

„My nehledáme chyby, my hledáme společná řešení. A ve velmi individuálním kontaktu s velkými městy postupně toto ladíme. Takže když vidím ty štosy podaných žádostí, tak musím říct, že na stavebních úřadech dělají fakt srdcaři, snaží se to odbavit. Ten systém doladíme tak, aby přechod proběhl dobře,“ komentoval situaci ministr Ivan Bartoš (Piráti). 

Mělo ministerstvo se spuštěním ještě raději počkat? Za jak dlouho v systému odladí všechny chyby? A jak si stojí Piráti před podzimními volbami?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seniorům se od ledna zvýší důchod v průměru o 356 korun. A podle ministra práce Mariana Jurečky je tempo růstu penzí velmi vysoké. Podle kritiků jde ale jen o zanedbatelnou částku. Je to málo? A jaké změny důchodový systém nakonec čekají?

Hostem Ptám se já byl Filip Pertold, ekonom think-tanku CERGE-EI a člen poradního týmu ministra práce.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno prozradil, že penze v Česku porostou i v příštím roce. V průměru by si podle něj měli důchodci polepšit o 356 korun, přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd. „Průměrný starobní důchod v příštím roce vzroste a překoná hranici 21 tisíc korun. Průměrná výše v příštím roce bude 21 078 korun. Teď v červnu je průměrná výše důchodu 20 708 korun,“ oznámil Jurečka. 

A vyzdvihl, že valorizační mechanismus umí ochránit důchodce před inflačními riziky. Penze podle ministra rostou tempem, které je velmi vysoké i ve srovnání s okolními státy. Podle zástupců seniorů jde ale o zanedbatelnou částku, řada výdajů rostla mnohem víc.

Zvyšují se penze i po omezení valorizací opravdu dostatečným tempem? Jak se nakonec posune věková hranice pro odchod do důchodu? A jak dopadnou změny v zákoníku práce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Nová frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu se dál rozrůstá a je třetím největším co do počtu křesel. Uskupení založené Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem ale schytává kritiku, že je proruské. Co od něj máme čekat?

Hostem Ptám se já byla europoslankyně hnutí ANO a místopředsedkyně nové frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu Klára Dostálová.

Přestup europoslanců hnutí ANO do nové frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO spoluzažilo, vyvolává na domácí politické scéně silné reakce. Kritikou nešetří komentátoři ani političtí oponenti z koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), podle kterého Patrioti slouží Rusku. Nespokojení jsou ale zjevně i někteří europoslanci ANO. Se svými obavami z dalšího vývoje ve frakci se už médiím svěřil Jaroslav Bžoch. Prohlásil, že mu to v ní „úplně nevoní“ a pokud frakce začne adorovat Rusko, odejde.

Podle lídryně hnutí ANO v europarlamentu a místopředsedkyně Patriotů Kláry Dostálové jsou slova jejího stranického kolegy překvapivá: „Od Jardy Bžocha jsem osobně takovou kritiku neslyšela. Ani od žádných jiných europoslanců. Takže se Jardy zeptám, jak to bylo myšleno.“

Označování frakce jako proruské považuje Dostálová za absurdní. „S nikým jsme v rámci frakce nemluvili o Rusku, o Ukrajině, protože ta frakce nevznikla k těmto důvodům. Ale vznikla úplně k jiným důvodům, abychom podpořili členské země, které mají stejný program jako hnutí ANO.“

Má ANO nějaké záruky, že frakce nebude prosazovat proruské zájmy? Kam hnutí vlastně směřuje? A jak chce v Evropě prosadit, co slíbilo voličům?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Praha chce letos rekordně stavět. Rozjet se má více než desítka projektů za 50 miliard korun. Stejně jako další česká města ji ovšem stále brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Jak se boj s byrokracií daří?

Hostem Ptám se já bylředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.

Hlavní město na letošek ohlásilo zahájení rekordního počtu veřejných staveb. Někteří radní to dokonce označují za největší stavební boom za uplynulá desetiletí. Na více než desítce projektů za 50 miliard korun se kromě města jako investor podílí také stát. Prahu čeká například revitalizace Václavského náměstí, stavba Dvoreckého mostu nebo zasklení oblouků v opraveném Negrelliho viaduktu.

„Je skvělé, že se to daří, že se to konečně rozjelo. Nemyslím si, že nás to ale má uklidňovat. Ono se to trochu potkává najednou, jsou to dlouho plánované projekty,“ upozorňuje šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by hlavní město mělo dělat maximum pro to, aby taková výstavba byla standardem každý rok.

„My jsme tomu odvykli, ale v každém velkém městě v Evropě se pořád takové věci dějí, pořád jsou někde nějaké dopravní uzavírky a překlady, protože ta města se přirozeně vyvíjí, pořád do nich přicházejí tisíce lidí. I v Praze přibývá 10 až 15 tisíc lidí ročně.“

Ondřej Boháč byl za dobu svého působení v čele IPRu (kde je od roku 2017) vůči vedení města nejednou kritický. Svou práci popisuje jako „jízdu na tygru“, která mu ale dává smysl. Praha je podle něj stále skvělé město pro život, problémy se v něm ale bohužel hromadí a už probublávají na povrch. „Mrzí mě, že z toho nedokážeme vytěžit víc. V tom, co bychom mohli Praze dát, jedeme na méně než na 50 procent potenciálu.“

Zůstává Praha zakonzervovaným skanzenem, nebo se konečně někam posouváme? Měla by se prodražující se Vltavská filharmonie postavit za každou cenu? A povedla se rekonstrukce obchodního domu Máj?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česká ekonomika se jen pomalu zvedá ze dna. Vláda sice srší optimismem a zdůrazňuje pokles inflace, růst reálných mezd i první velkou investici, jenže reálná čísla pokulhávají. Jak si stojí průmysl, který dlouho volá po restartu?

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Česká ekonomika se pomalu vrací k růstu. Podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 0,3 procenta. Výkon hospodářství tak byl mírně vyšší než podle předchozích odhadů. Odhad vývoje ekonomiky v letošním roce vylepšilo i ministerstvo financí, které očekává další růst.

Optimistický je v posledních měsících i kabinet Petra Fialy (ODS). K jeho dobré náladě přispívá pokles inflace, růst reálných mezdi nedávná zpráva o investici do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun, kterou ohlásila americká společnost onsemi. Ta tím totiž prolomila dlouhé období, kdy Česko v získávání strategických zakázek a investic začalo výrazně zaostávat.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to signál, že by se tento negativní trend mohl zastavit: „Když se podíváte, jak se nám dosud vyhývaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme leta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže když ne zastavit, tak aspoň zpochybnit.“

Vláda se podle Špicara nesmí nechat ukolébat a přestat pracovat. „(Ekonomická) situace je o něco lepší, než-li byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že firmy nadále trápí například vysoké ceny energií i napjatá situace na trhu práce.

Jak dokázala vláda pohnout s voláním českých podnikatelů po restartu země? A přinesl uplynulý rok alespoň nějaké pozitivní posuny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? 

Hostem Ptám se jábyl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. 

I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. 

Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. 

Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“

Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“

Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Když v rozpočtu na příští rok nedostane desítky miliard, raději z ministerského křesla odejde. Zároveň čelí kritice, že se v úřadu chová jako papaláš. Zvládne Mikuláš Bek reformu v oblasti, kterou všichni považují za prioritu?

Hostem Ptám se já je ministr školství Mikuláš Bek (STAN). 

Jak ministr již před časem uvedl, kraje na jaře dostaly navíc 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. V rámci podfinancovaného školství je to ale jen zlomek toho, co by resort potřeboval. Ministr chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc.
 

Bek považuje za svou prioritu navýšit rozpočet vysokých škol. Ty se totiž musí připravit na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Dostatek peněz ale podle něj musí být na růst platů nepedagogických pracovníků. Další peníze by pak měly podle ministra proudit na zajištění kapacit škol, které jsou zejména ve velkých městech v posledních letech často nedostatečné.

Pokud se navýšení financí pro školství prosadit nepodaří, ministr zvažuje rezignaci. „Nechtěl bych být urozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ prohlásil v červnu ve Sněmovně při interpelacích. 

Podpora vzdělávání je jednou z klíčových programových priorit pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS). Ta se zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ty dávají v průměru 5,1 procenta HDP, Česko pouze 4,5. 

Kolik peněz se nakonec podaří ministrovi pro školství na příští rok zajistit? Jak to bude s navýšením kapacit škol? A co říká tomu, že je v posledních týdnech označován za papaláše?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Do pěti let by mohlo Česko vyslat na oběžnou dráhu vlastního astronauta. Od projektu Česká cesta do vesmíru si ale vláda slibuje víc. Zvýšit by se měly investice do kosmického výzkumu i vědy jako takové. Jak se nám mise vyplatí? 

Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Vláda chce v horizontu pěti let poslat do vesmíru astronauta Aleše Svobodu, zkušeného českého armádního pilota, který se na konci roku 2022 stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. 

Ambiciózní plán představili vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu minulý týden. Záměr s názvem Česká cesta do vesmíru na sebe má navázat také práci tuzemských vědců a komerčních firem. A současně pomoci popularizovat vědu a také dodat Česku sebevědomí, které nám podle ministra dopravy jako zemi někdy chybí. 

„Musíme dál řešit rozkopanou D1. Ale zakázat si tuhle ambici a říct, to nás nezajímá, znamená, že zavřete dveře dalšímu rozvoji firem, které tady jsou. Pokud ty firmy s něčím reálně bojují, tak je to do budoucna nedostatek kvalifikované síly. A jak chcete získat kvalifikovanou sílu právě do technických oborů než vzbudit zájem, že to má smysl?“ odůvodňoval investice do cesty do vesmíru ministr dopravy Martin Kupka. 

Jak na Kupkův zájem o kosmický průmysl nahlíží premiér Petr Fiala? V čem české firmy v této oblasti vynikají? Jaké plány má ministr dopravy s českými dálnicemi?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?

Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.

Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.

Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.

Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“

Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.

Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já.
 

Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. 

Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. 

Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?

Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.

Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.

„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.

Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?

HostemPtám se jábyl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.

Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.

S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“

Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.

Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?

Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.

Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“

Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?

Hostem Ptám se jábyl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.

Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.

Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.

Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí ANO se stalo českým vítězem voleb do Evropského parlamentu. Jeho místopředseda a stínový premiér Karel Havlíček je spokojen. „Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním povolebním podcastu Ptám se já.

Místopředseda vítězného hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček si výsledky voleb do Evropského parlamentu pochvaluje. „Je to pro nás velký úspěch. Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním volebním studiu Ptám se já.

Úspěch Motoristů a Přísahy v čele s Filipem Turkem a koalice Stačilo! pod vedením s komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vidí jasně. „Je to signál, že lidem dochází s vládou trpělivost,“ myslí si Havlíček. Zároveň ale vidí, že Přísaha se na Motoristech trochu svezla: „Kdyby tam nebyl Turek, tak by Přísaha neměla takový výsledek.“

Turek je podle Havlíčka „takový bezprostřední, přímočarý“ a jeho názory v kampani dávaly hlavu a patu. „Na druhou stranu samozřejmě ta symbolika, která ho jaksi doprovázela v těch posledních letech, tak to prostě normální není,“ řekl místopředseda v narážce na snímky, kde je Turek zachycen se svícnem s nacistickým symbolem či se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování.

Věří, že v evropské frakci Obnova Evropy (ALDE/Renew) se i přes výtky k populistickým krokům ANO udrží: „Jsme pro svobodu jedince, podnikání a víry.“ Podle Havlíčka nejsou aktivističtí či progresivističtí jako třeba některé jiné strany. „Jsme pragmatičtější v zelené politice,“ tvrdí s tím, že po volbách se situace vždy zklidní: „V každém případě tam jdeme posílení se sedmi mandáty.“

Nové složení Evropského parlamentu vidí jako šanci na úpravu některých unijních politik: „Myslím si, že se neotočí úplně kormidlem dějin, ale že se začne pragmatičtěji přistupovat ke Green Dealu, k energetické politice i možná k té migrační.“

Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se chce ucházet o další mandát. Podle Havlíčka ale nemá hlasy od nových europoslanců ANO jisté. „Nesplnila svoji úlohu, i když to neměla jednoduché,“ řekl s odkazem na covid a dopady ruské agrese na Ukrajině. Debata o podpoře von der Leyenové bude probíhat i na úrovni ALDE/Renew. „Ale já se spíš kloním k tomu, že bysme měli hledat někoho jiného,“ nastínil Havlíček.

Hnutí ANO se během minulých období potýkalo s rozpady svého europoslaneckého klubu, kdy odešla řada výrazných členů (například Pavel Telička, Dita Charanzová a další). Tentokrát to podle Havlíčka bude jiné. „Náš poslanecký klub zůstane jednotný,“ věří.

Pokud Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! pod vedením komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné uspěje i ve sněmovních volbách 2025, otevírá to hnutí ANO možné ruce ke hledání koaličních partnerů v případném kabinetu. „O vládě budeme jednat s tím, kdo se dokáže přizpůsobit našemu programu,“ řekl Havlíček bez jmen konkrétních stran.

„Já se fakt dostat do situace, že tady objíždím celou republiku a poté se dostaneme do vlády podobně jako ODS, která musela kapitulovat ze všech svých hlavních cílů. Já chci, aby jsem se postavil za dva roky jakožto vítěz před naše voliče a řekl jsem jim: tohle jsme vám slíbili a za tímhle si stojíme,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj má ale ANO některé nepřekročitelné hranice: „Nemůžeme jít do vlády s nikým, kdo bude, byť jenom diskutovat na úrovni referenda o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie.“

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?

Hostem Ptám se jábyl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Přednárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.

Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“

„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.

Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V roce 2006 přemýšlela Česká národní banka, co udělá s rychle se ničícími papírovými padesátikorunami. Nakonec rozhodla nové bankovky nevydávat - prý už brzy přijmeme euro a šlo by o zbytečné náklady. Dočkáme se eura vůbec někdy?

Hostem Ptám se já byl ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer, který byl v letech 2005-2016 členem bankovní rady České národní banky (ČNB), z toho šest let jejím guvernérem.

Mezi často skloňovanými tématy před letošními evropskými volbami se objevilo i přijetí eura. Téma, které se v Česku vrací jako bumerang posledních dvacet let. Debatu tentokrát oživil prezident Petr Pavel, když v novoročním projevu prohlásil, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. A vrátil se k tomu dokonce vícekrát, naposledy koncem května na konferenci ReVize Česka.

„Ten krok bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl prezident. Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. A musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Bývalý guverér ČNB a ekonom Miroslav Singer, který dlouhodobě není zastáncem společné měny, nesouhlasí: „Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. Jsme premianti zahraničního obchodu v EU.“

Budoucnost eura v Česku je stále nejistá i vzhledem k postoji vládní pětikoalice. I když jsme se zavázali přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný konkrétní termín pro takový krok stanovený není. Většina současných vládních stran zavedení eura podporuje, nejsilnější ODS ale trvá na tom, že tento krok stále reálný není. Nesplňujeme totiž takzvaná maastrichtská kritéria. K tématu se kabinet chce vrátit zase až příští rok.

Je dobře, nebo špatně, že euro doteď nemáme? Kde bychom byli, kdybychom ho měli? A máme ho jednou mít?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V Evropě odstartovaly největší kontinentální volby. Strany kandidující do Evropského parlamentu slibují možné i nemožné a předhánějí se ve slibech, co všechno zruší. Která z nich má v programu největší nesmysly?

HostemPtám se já je bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.

V Evropě po pěti letech startují eurovolby. V Česku se volební místnosti otevřou v pátek (volit bude možné 7. a 8. června). Zástupci, které si do Evropského parlamentu Češi zvolí, obsadí 21 z celkových 720 křesel. Voliči si přitom můžou vybírat z kandidátních listin 30 stran, hnutí a koalic. Mandáty bude obhajovat ODS, TOP 09, STAN, Piráti, KDU-ČSL, SPD a ANO, které v minulých volbách zvítězilo se ziskem šesti křesel.

V kampani letos strany a hnutí skloňovaly zejména témata bezpečnosti, pomoci Ukrajině, budoucnosti Green Dealu (a jeho případné změny nebo přímo zrušení) či migrace.

Ta byla i jedním z hlavních témat středečního duelu lídrů dvou nejsilnějších strana Prima CNN News. Podle šéfa ANO Andreje Babiše kabinet Petra Fialy (ODS) vyjednávání o paktu „podělal“. Premiér trvá na tom, že pakt je prvním krokem, který ale nestačí. Česko se proto se v hlasování o nových pravidlech zdrželo a požaduje, aby se migraci čelilo důrazněji.

Unijní pakt dráždí opozici natolik, že se k němu z podnětu ANO dnes odpoledne, pár hodin před otevřením volebních místností, scházejí mimořádně poslanci ve Sněmovně.

Bude se migrační pakt nějak zásadněji upravovat? Co bude v Evropě v příštích pěti letech hlavní téma? A kde bychom dnes byli, kdybychom nebyli v Unii?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Na evropské kandidátce koalice Spolu si vybere každý. Má to ale háček, případný volič dá zcela jistě svůj hlas nejen těm, kdo mu vyhovují, ale i opačnému postoji. Jak se model společné kandidatury ODS, KDU-ČSL a TOP 09 osvědčuje?

Hostem Ptám se já je europoslanec a lídr kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS).

Kampaň před eurovolbami jde do finále - svoje zástupce do Evropského parlamentu si lidé budou moct zvolit už za týden. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která se rozhodla zabojovat o hlasy voličů i v těchto volbách společně, si věří na vítězství. Ostatně to také vzkázala svým soupeřům při zahájení horké fáze kampaně.

„Spolu je na dostřel hnutí ANO. Naši konkurenti to moc dobře vědí a chci, abyste to věděli i vy. Abych použil hokejovou hantýrku, hrajeme v útočném pásmu, tlačíme, brankář soupeře leží na zádech. K vítězství stačí jen doklepnout puk do branky,“ prohlásil lídr kandidátky, europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který označil eurovolby za střet mezi demokratickými stranami a stranami jednoho muže, tedy Andreje Babiše a Tomia Okamury (do antikampaně Spolu se opřel prezident, který ovšem zároveň zkritizoval i výroky ANO).

V europarlamentu chce koalice obhájit osm mandátů. Hlavním tématem je pro Spolu bezpečnost, důraz klade například také na pevné ukotvení Česka v Evropě a Evropské unii nebo vytvoření stabilního prostředí pro firmy a ekonomiku celé EU. A s heslem „jedině spolu máme šanci vyhrát“ pak koalice odráží časté námitky, že její kandidátka je pro voliče přiliš názorově nesourodá.

Jak je lídr kandidátky Spolu spokojený se zájmem lidí o evropské volby? Co může Evropský parlament v tuto chvíli udělat na podporu Ukrajiny? A jak moc přispívají k napětí ve společnosti výroky, že„kandidáti ANO jsou užiteční idioti Putina“?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Pirátská kampaň před evropskými volbami jako by ani nebyla příliš vidět. Neprovokují jejich kandidáti, jejich hesla ani neovládli prostor výbušnými debatami. Přitom obhajují silný mandát z roku 2019. Jaký výsledek Piráti čekají?

Hostem Ptám se já byl europoslanec a lídr kandidátky Pirátů do Evropských voleb Marcel Kolaja.

Už příští víkend si budou lidé volit své zástupce v Evropském parlamentu. Piráti odstartovali horkou fázi kampaně do eurovoleb na konci dubna na pražské Štvanici, kde mimo jiné představili svou volební elektro dodávku, se kterou vyjeli za voliči s cílem objet celou republiku a oslovit všechny, „kteří se nechtějí nechat svazovat představami konzervativců“.

Strana v europarlamentu obhajuje tři křesla. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji, který ji vedl i v roce 2019, by Piráti chtěli tentokrát získat celkem čtyři mandáty. Kolaja zároveň pomýšlí i na křeslo eurokomisaře. Věří, že by mohl dostat silné ekonomické portfolio.

Podle průzkumu, který v půlce května zveřejnila Česká televize, mají v eurovolbách největší potenciál oslovit voliče shodně hnutí ANO a Starostové a nezávislí. Až za nimi je na třetím místě koalice Spolu. Piráti jsou čtvrtí. (Průzkum ovšem nemusí odrážet výsledek voleb, zjišťoval, jak jsou jednotlivé kandidující strany přijatelné pro lidi, kteří nevylučují, že k volbám vůbec přijdou).

Kampaň, kterou Starostové částečně postavili i na kritice vlastní vlády, není podle lídra pirátské kandidátky úplně šťastná. „Konstruktivní kritika do vlády patří, to je součást hledání kompromisu. Ovšem pokud se to celé zdrsní do nějakých videí, ve kterých prohlašujete silná slova, že to premiérovi řeknete místo toho, abyste teda premiérovi něco řekli, nebo když uděláte nějaké debaty v regionech, které nejsou debaty o tom, že se tam chcete bavit s těmi lidmi, ale o tom, že to pověsíte na sociální sítě, abyste ukázali, jak jste strašnej borec nebo jak jste strašná borka, že jste to tam prostě někomu natřeli… tak to podle mě není politika, kterou bychom měli dělat, protože to je prohlubování příkopů ve společnosti,“ uvedl Kolaja.

Podaří se Pirátům získat čtyři mandáty? Proč stranické špičky podporují osobní kampaň bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka? A proč je v Česku tak nepopulární Green deal?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Praha už několikátý rok za sebou řeší kritický nedostatek míst na středních školách. Ta chybí na gymnáziích, lyceích i v maturitních oborech. Na školy se často nedostanou i děti s extrémně dobrými výsledky. Kdy se to změní?

Hostem Ptám se jábyl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Zatímco loni provázel přijímačky na střední školy chaos a následná panika, zda se uchazeči vůbec někam dostanou, letos je situace pro děti a jejich rodiče díky elektronickému systému přihlášek mnohem přehlednější. Přesto nový systém nepřinesl tolik očekávanou úlevu všem. Na maturitní obory v celém Česku se přihlásilo zhruba o 5 tisíc dětí víc než loni (celkem 121 tisíc). A stejně jako loni tak někde došlo na boj o místa. Nejhorší situace je tradičně v Praze.

Na školy se nedostalo 16,2 procenta žáků devátých tříd (nepřijatých bylo asi 1500 deváťáků, někteří i s vysokým počtem bodů), zatímco v celé republice byl průměr nepřijatých jen šest procent.

Pražský radní pro školství Antonín Klecanda je přesto v klidu, místa na školách se podle něj najdou: „Jsem dost přesvědčený o tom, že druhé a třetí kolo ukáže to, že žáci, co mají studijní potenciál, mají hodně bodů, se dostanou na maturitní školu ve druhém nebo třetím kole. Když uvidíme, že ve druhém kole se nám nedostali, tak doopravdy budeme hledat, kde otevřeme další třídu, aby se ty děti, co mají tenhle bodový potenciál, na maturitní školu dostaly.“

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) Praha situaci podcenila. Jeho spolustraník Klecanda kritiku odmítá s tím, že se metropole snaží kapacity postupně navyšovat a pro žáky z hlavního města by tak místa stačila. Prahu ale zatěžuje stále větší počet studentů z dalších krajů, hlavně ze středních Čech. A na takové navyšování kapacit podle radního Praha nemá peníze.

Kdo by měl nést zodpovědnost za nedostatečné kapacity na pražských školách? Má hlavní město vůbec nějaký plán do budoucna? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sociální demokracie se pokouší o návrat na politické výsluní a úspěch v evropských volbách. Průzkumy jí ale moc šancí nedávají, strana na sebe nedokáže poutat pozornost, navíc si nechala vzít své staré logo a značku. Co s ní bude?

Hostem Ptám se jáje předseda Sociální demokracie SOCDEM Michal Šmarda.

Nejstarší tuzemská politická strana se před rokem rozhodla udělat totální restart značky a odrazit se po debaklu v posledních sněmovních volbách ode dna. Z České strany sociálně demokratické (ČSSD) se stala Sociální demokracie (SOCDEM), kromě názvu partaj změnila také logo, barvy a slogan. A její představitelé v čele s Michalem Šmardou hovořili o velké politické obrodě.

Podle předvolebních průzkumů ale ani modernizace strany voliče zpátky příliš netáhne. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se SOCDEM zpět do Sněmovny nedostala. Zůstává pod pětiprocentní hranicí spolu s lidovci, Přísahou, komunisty nebo Zelenými. Průzkumy straně nedávají velké šance ani v blížících se evropských volbách.

Není navíc vyloučené, že SOCDEM ubere hlasy i někdejší předseda Jiří Paroubek, jehož strana Česká suverenita sociální demokracie jde spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov do eurovoleb v koalici pod zavedenou zkratkou ČSSD. Sociální demokracie napadla registraci koalice k volbám u soudu, ale neuspěla.

Proč se restart Sociální demokracii nedaří? A co bude dál, pokud neuspěje v eurovolbách?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí Starostové a nezávislí by se rádi stali největším překvapením letošních eurovoleb. Strana vsadila na novou tvář v čele kandidátky, cílí na mladé a silně proevropské voliče a zatím jí to vychází. Přeskočí koalici Spolu?

Hostem Ptám se jábyla ekonomka a lídryně eurokandidátky Starostů a nezávislých (STAN) Danuše Nerudová.

Do evropských voleb zbývají už jen necelé tři týdny. Největší potenciál oslovit voliče mají podle posledního průzkumu pro Českou televizi hnutí ANO a právě STAN v čele s Nerudovou. Podle dat z přelomu dubna a května by obě uskupení - pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují - získala shodně 27,5 procenta. Až za nimi skončila vládní koalice Spolu s potenciálem 26 procent a Piráti s 15,5 procenty.

Starostové a nezávislí začátkem roku výrazně změnili marketingovou strategii. Pozornost na sebe strhli například videem z volejbalové šatny, ve kterém se opřeli do vlastní vlády. Ale také zpočátku velmi vyostřenými debatami v regionech s názvem „Bez cenzury“ s předsedou strany Vítem Rakušanem, po kterém převzali štafetu hlavní tváře eurokandidátky Jan Farský a Danuše Nerudová.

„Neřekla bych, že naše kampaň je namířená proti ostatním stranám. Odkrývá senzitivní věci, o kterých se ostatní bojí mluvit. My ty věci nazýváme správným jménem a jezdíme diskutovat do lokalit, kam se normálně politici nehrnou. Vít Rakušan se například staví čelem k migračnímu paktu,“ uvedla Nerudová s tím, že odmítá, že by kampaň Starostů vyostřovala nálady ve společnosti. Podle ní debaty v regionech naopak situaci zklidňují.

Jaké to je vést dva roky jen s půlroční pauzou volební kampaň? Jak volební výsledky ovlivní fungování vlády? A jak je to s publikacemi Danuše Nerudové v predátorských časopisech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo kultury už má jasno, jak zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Ty by měly stoupnout a nově by je měly platit všechny domácnosti s připojením k internetu. Stihne vláda velkou mediální novelu prosadit?

Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je to důležitý krok k zajištění finanční stability tuzemských veřejnoprávní médií. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008, u ČRo od roku 2005.

Návrh je součástí přepracované verze dlouho očekávaných mediálních novel. „Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ doplnil šéf rezortu kultury s tím, že v dalších letech by mohla vláda zvyšovat poplatky svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny překročila inflace šest procent.

Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. O uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. To kritizuje Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), podle které návrh nabourává soukromí uživatelů. Podle Pirátů je další problém v tom, že veřejnoprávní média nemusí nutně sledovat všichni uživatelé internetu.

Je návrh mediální novely domyšlený? Má šanci včas projít? A proč vládní Spolu vyrazilo do eurovoleb s tak ostrou a agresivní kampaní?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Čeští studenti uspěli ve finále prestižní celosvětové soutěže Conrad Challenge v centru NASA. S nápadem na restartování nefunkčních družic na oběžné dráze porazili více než dva tisíce konkurentů. Jaká byla cesta za vítězstvím?

HostemPtám se jábyli vedoucí projektu z Gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga a mentor projektu z Planetária Praha a ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury Jan Spratek.

S projektem dálkové opravy družic ovládla pětičlenná skupina českých studentů prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge v ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu na konci dubna. Za nápad, jak pomocí laseru vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi, dostali čeští středoškoláci z týmu LASAR ocenění ve dvou ze tří kategorií.

Povedlo se jim přitom uspět v konkurenci více než 2 tisíc týmů. Zcela mimořádný mezinárodní úspěch ocenil minulý týden i premiér Petr Fiala (ODS), se kterým studenti mimo jiné diskutovali případné další využití jejich nápadu.

Tým nyní testuje možnosti restartování družic v laboratorních podmínkách. V příštích měsících se podle mentora projektu Jana Spratka ukáže, jestli bude možné projekt skutečně realizovat. A jestli se na případný vývoj podaří zajistit potřebné financování.

„Zatím to samozřejmě zajištěné není. Tohle už nebude o nějakých stovkách tisíc na to, abychom se dostali na finále nějaké soutěže do USA. To bude o úplně jiných rozpočtech. Ať už půjde o ten laser, který bude jeden z nejsilnějších na planetě, půjde o nějakou malou observatoř a další věci, to bude složité a bude to na běh na dlouhou trať, “ uvedl vedoucí týmu, 16letý student gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga.

„Ten cíl je obrovský, ale je to počin, který dokáže popohnat třeba i celé odvětví, abychom zodpovědně posílali satelity na oběžnou dráhu,“ upozornil na výjimečnost celého projektu Jan Spratek.

Jaké konkrétní využití by mohl mít v praxi nápad týmu LASAR? A jak podpořit vědu, aby podobných úspěchů měli Češi co nejvíc?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Řeporyjský starosta a známý provokatér Pavel Novotný možná přijde o stranický dres ODS. Vedení zkritizovalo jeho poslední výroky jako lidsky nepřijatelné a neslučitelné se členstvím v partaji. Proč se Novotný neumí krotit?

Hostem Ptám se já je starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS).

Profesionální provokatér, bývalý bulvární novinář a současný starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný to má ve své straně opět nahnuté. Předsednictvo občanských demokratů tento týden konstatovalo, že výroky Novotného z poslední doby jsou lidsky nepřijatelné a neslučitelné s členstvím v ODS. Pravomoc vyloučit straníka ale předsednictvo nemá. Udělat to může výkonná rada, ta se sejde 11. června.

Novotný naposledy vyvolal obří vlnu kritických reakcí příspěvkem na sociální síti X ohledně zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Anny Julie Slováčkové, která bojuje s rakovinou. Po kritice starosta příspěvek smazal a omluvil se, část občanských demokratů ale i tak volá po jeho odchodu ze strany.

Není to poprvé, kdy se v ODS mluví o možném odchodu řeporyjského starosty. Naposledy například když v roce 2020 prohlásil, že v zájmu Česka je, aby Babiš i Zeman „umřeli a odešli do věčných lovišť“. Novotný to nakonec ustál. Teď se od něj ale veřejně distancují i hlavní tváře strany.

A kritiku v poslední době sklízí známý starosta z mnoha stran. Svými výroky opět popíchl třeba farmáře, o kterých nedávno napsal, že „by potřebovali válku“. Ti mu tento týden před městský úřad v Řeporyjích vysypali jako vzkaz hromadu hnoje. Pavel Novotný se také několikrát ocitl před soudem, například v únoru dostal od soudu peněžitý trest za výroky o Palestincích.

Kam až chce Pavel Novotný zajít? Má vůbec co dělat v politice? A proč z ODS neodejde sám?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Slovenský premiér Robert Fico je po postřelení atentátníkem podle informací tamního úřadu vlády v život ohrožujícím stavu. Politici Směru-SD už z činu obvinili liberální média a opozici. Jak nebezpečné takové výroky jsou?

Hostem Ptám se já byl šéfredaktor a politický komentátor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy.

Slovenský premiér Robert Fico byl dnes po výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelen a podle úřadu vlády je v ohrožení života. Premiéra už přepravil vrtulník do nemocnice v Banské Bystrici. Agentura Reuters uvedla, že podle mluvčí nemocnice v Handlové byl Fico při vědomí a jeho životní funkce byly stabilizovány.

Mluvčí slovenského ministra vnitra Matej Neumann označil útok na slovenského předsedu vlády za atentát. Pravděpodobného útočníka policie zadržela.

Někteří vládní politici na Slovensku připsali odpovědnost za atentát na premiéra Fica politické opozici a liberálním médiím. Opozice násilný čin odsoudila. Stejně tak zástupci médií. „Je nepředstavitelné, aby se takto ohavné, bezprecedentní činy na Slovensku, ale kdekoliv v demokratické zemi, odehrály. Absolutně to odsuzuji,“ prohlásil novinář Peter Bárdy.

A uvedl, že pevně věří, že situace nebude dál eskalovat. Například právě směrem k obviněným novinářům: „Já už mám teď plnou schránku nenávistných vzkazů od lidí, kteří to opravdu přijímají velmi zle a kteří jsou hecovaní hlavně politickou koalicí, ale i některými lidmi, hlavně z dezinformační, konspirační scény. Čeho se obávám, radši nebudu, nechci říkat. Nechci to přivolávat, ani nikomu dávat žádný návod.“

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?

Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.

Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.

Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.

Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V pětikoalici se schyluje ke sporu. Vládní strany se totiž hádají o zavedení výpovědi z práce bez uvedení důvodu. ODS a TOP 09 chtějí třaskavou změnu prosazovat navzdory lidovcům i odborům. Proč vláda řeší tohle téma právě teď? 

Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky koalice Spolu ve Středočeském kraji Jan Skopeček. 

Vládní ODS a TOP 09 se stále snaží ve Sněmovně prosadit výpověď bez udání důvodu. A to i přes odpor opozice, odborů, a co je podstatnější, i části koaličních partnerů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tento záměr ale vyjít nikdy nemůže, protože by to bylo v rozporu s koaliční smlouvou (podle ní musí mít pozměňovací návrh souhlas všech včetně gesčního ministra). 

ODS a TOP 09 se ale změny zastávají s tím, že pružnější trh práce je závazek z programového prohlášení vlády. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka by výpověď bez udání důvodu určitě projít měla: „Mluvím o tom od samého začátku. I kdyby se to neobjevilo v té vládní novele, s kolegy z klubu ODS to bezesporu představíme jako pozměňovací návrh. Abychom vysvětlili poslancům a kolegům, že to není nic drastického.“

Koaliční partnery chtějí strany, které změny prosazují, přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. „Byl bych rád, abychom v těch debatách dospěli k nějakému kompromisu, kdy to třeba podáme my, protože KDU-ČSL s tím nebude chtít být nějakým způsobem spojena, ale převáží ty racionální argumenty. A převáží to, že se dokážeme dohodnout na nějakém kompromisu třeba právě ve výši odstupného,“ dodal Skopeček. 

Proč zásadní změny na trhu práce neprosadila vládní koalice dřív? Jak se podařila konsolidace veřejných financí? A jaké šance má koalice Spolu v blížících se krajských volbách ve Středích Čechách? Poslechněte si celý rozhovor!

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová se dostala pod tlak. Anonymní uskupení Akademici proti apartheidu ji kritizuje za to, jak mluví o izraelsko-palestinskému konfliktu. Dostává se i na české univerzity vlna propalestinských nálad?

Hostem Ptám se já je ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Přední česká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová se stala terčem kritiky anonymní aktivistické skupiny Akademici proti apartheidu. Ta na sociálních sítích zveřejnila svoje požadavky na vedení Univerzity Karlovy (UK). Dožadovala se mimo jiné ukončení spolupráce s izraelskými univerzitami, většího množství „přednášek o sionismu“ nebo právě zvážení dalšího působení Kalhousové na fakultě.

„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ psala skupina ve svém prohlášení, na které upozornil web Echo24. Expertky se vzápětí zastalo vedení univerzity, obvinění odmítlo s tím, že je nesmyslné a věcně nepodložené.

Škola už také odsoudila formu protestní akce na podporu Palestiny, kterou zmínění aktivisté pořádali přímo na půdě Fakulty sociálních studií UK minulý čtvrtek. Neohlášený protest sledovala policie, k žádnému porušení zákona podle ní nedošlo. Zatímco v Česku jsou podobné akce zatím spíše ojedinělé, například americké univerzity zmítají propalestinské protesty už po několik týdnů. A i přes potyčky a zatýkání demonstrantů zatím neutichají.

O co protestujícím studentům jde? A jaký lze dále očekávat vývoj v izraelsko-palestinském konfliktu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Už v pondělí by měl do vlády nastoupit nový ministr pro vědu a výzkum. Helenu Langšádlovou TOP 09 z vlády stáhla, pracovala prý sice dobře, ale práci špatně prodávala. Dokáže nízké preference strany zvednout bývalý rektor Tuleja?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Prezident Petr Pavel přijal ve čtvrtek demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové z TOP 09. Strana vybrala jako jejího nástupce ekonoma a bývalého rektora Slezské univerzity Pavla Tuleju. Prezident by ho na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) měl jmenovat v pondělí.

Langšádlová skončila kvůli nespokojenosti vlastní strany s tím, jak prezentovala výsledky své práce veřejnosti. Akademik Tuleja, který větší politickou zkušenost mimo severomoravský region zatím nemá a který by měl pomoci zlepšit mediální obraz TOP 09, se ale ještě před příchodem na rezort sám musel vyrovnávat s reputačním problémem. Jak upozornily i Seznam Zprávy, publikoval totiž před časem několik článků v takzvaných predátorských časopisech.

Tuleja se už za toto pochybení omluvil a požádal univerzitu, aby články stáhla z jeho publikačního seznamu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je taková reakce dostačující a Tulejově jmenování nic nebrání: „Postavil se k tomu tak, jak by měl. Nedělala bych z komára velblouda. Vždyť byl i následně znovu zvolen rektorem a všechny tyto věci se staly ještě předtím. Takže svoji dlouholetou prací pro univerzitu potvrdil, že je člověkem schopným a že bude dobrým i na pozici ministra.“

Jak takový kandidát pomůže TOP 09 vylepšit PR obraz? Vážně strana vyměnila údajně dobře pracující ministryni proto, že měla málo lajků? A co dokáže TOP 09 samostatně voličům nabídnout?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Andrej Babiš v knize O čem sním, když náhodou spím v roce 2017 napsal, že bude chtít mluvit o zvýšení věku odchodu do penze. V roce 2018 si dala jeho vláda reformu důchodů do programového prohlášení. Proč z toho teď nic neplatí?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Opoziční hnutí ANO minulý týden oznámilo, že už nebude pokračovat ve strategických jednáních s vládou, a to ani za přítomnosti hlavy státu. Rozhodnutí bylo reakcí na mediální přetahovanou ohledně důchodové reformy, která se v posledních týdnech strhla právě po schůzce obou stran u prezidenta Petra Pavla.

Z té nejdřív všichni odcházeli s tím, že se na základních parametrech domluvili. ANO poté ale dohodu popřelo. A tvrdí, že reforma důchodů není třeba a o posunu věku odchodu do penzí nechce ani slyšet.

ANO pokračovalo ve vymezování proti kabinetu Petra Fialy (ODS) i na 1. máje ve Zlíně při zahájení své kampaně před volbami do Evropského parlamentu se sloganem „Česko pro tebe všecko“. „Naše tři priority jsou v přímém kontrastu proti politice vlády,“ zdůraznil Babiš s tím, že ANO se chce zaměřit na „boj proti nelegální migraci, odpor proti zelenému šílenství a obranu české suverenity před snahami zrušit právo veta a zavést euro“.

Opravdu hnutí ANO nebude s koalicí až do sněmovních voleb o ničem jednat? Povolební slib, že bude konstruktivní opozicí tím tedy definitivně padá? A jak to bude vypadat, když ANO udělá„pro Česko všecko“?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko získalo vysoký úřednický post ve strukturách Evropské komise. Bývalý ministr životního prostředí se stane druhým mužem pro Green Deal. Jak si zelená dohoda v Evropě aktuálně stojí?

Hostem Ptám se já je bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík, který vyhrál konkurz na strategickou pozici „dvojky“ klimatické politiky v Evropské unii.

Dusíkovu nominaci schválil sbor eurokomisařů minulý týden. Exministr a odborník s mnohaletými zkušenostmi v oblasti ochrany klimatu je teprve druhým Čechem, který obsadí místo zástupce Generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi. A stane se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích.

Osmačtyřicetiletý Dusík byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera mezi listopadem 2009 a březnem 2010. Působil na resortu opakovaně jako náměstek, mimo jiné pracoval také v Programu OSN pro životní prostředí a během českého předsednictví EU v roce 2022 byl vyjednavačem v rámci Green Dealu. V současné době pracuje pro Světový fond na ochranu přírody ve Švýcarsku. Z této pozice by se měl během léta přesunout do Bruselu.

Právě o budoucnosti Green Dealu se teď stále hlasitěji diskutuje v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Takzvaná zelená dohoda pro Evropu, která obsahuje soubor opatření k dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, stále silně rozděluje politiky.

Jaké změny Green Dealu můžeme očekávat? A jak chce přesvědčit českou veřejnost o tom, že opatření na snižování emisí nejsou vyhazování peněz, ale nutná změna?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Máme před sebou klíčové volební měsíce, které završí sněmovní volby na podzim 2025. Vládní strany zaostávají v průzkumech za opozicí, sílí mimoparlamentní hnutí zaměřená proti další podpoře Ukrajiny. Co česká politika potřebuje?

Hostem Ptám se jábyl spolumajitel finanční skupiny Pale Fire Capital a investor Jan Barta.

Barta je jedním z významných sponzorů na české politické scéně. Před posledními parlamentními volbami financoval strany pětikoalice a v prezidentské kampani podpořil Petra Pavla. Poté se rozhodl pomoci také skomírajícím sociálním demokratům, protože u nás podle něj chybí standardní levicová strana, která by vytvořila nárazník proti populismu a extremismu. SOCDEM zatím přispěl tři miliony korun a jak uvedl v rozhovoru, má v plánu s nimi jednat o další případné podpoře.

Teď chce svou pozornost věnovat hlavně sněmovním volbám v roce 2025. Podle svých slov se zděšením sleduje aktuální dění v souvislosti s hnutím ANO a jeho neochotou jednat s vládní koalicí o zásadních systémových změnách. Ta v posledních dnech vyeskalovala kvůli sporům o důchodovou reformu.

„Andrej Babiš dřív byl v evropském kontextu ještě vlastně takový „OK populista“, kdybyste to srovnali s tím, co dělal PiS v  Polsku nebo Orbán v Maďarsku. A teď mám takový pocit, že se dost změnil. To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ prohlásil podnikatel.

Kromě politiky Barta podporuje například tuzemské učitele nebo neziskový sektor, nedávno také poslal dva miliony dolarů (téměř 50 milionů korun) na drony pro ukrajinskou armádu.

Kolik peněz už Jan Barta do politiky poslal? Jak se v Česku daří křísit moderní levici? A je tady poptávka po nové politické straně?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

USA po měsících průtahů schválily klíčový balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle prezidenta Bidena dodávky začnou okamžitě. USA rozhodly těsně po návštěvě českého premiéra v Bílém domě. Jaké jsou v tuto chvíli česko-americké vztahy?

HostemPtám se jábyl poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Klíčový balíček americké pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) stvrdil ve středu svým podpisem prezident Joe Biden. Peníze by měl jít na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny i dalších zemí v regionu.

Kvůli legislativní přetahované demokratů s republikány v Kongresu schvalovaly Spojené státy balík pomoci několik měsíců. „Teď musíme jednat rychle. Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,“ prohlásil po podpisu Biden. Ukrajincům by měla pomoc vydržet minimálně na několik měsíců.

Rozhodnutí amerických zákonodárců ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS), který nutnost další pomoci Ukrajině probíral minulý týden na své cestě do USA s některými americkými kongresmany i přímo s prezidentem Bidenem v Bílém domě.

Jaký další vývoj můžeme ve válce ne Ukrajině očekávat? Kdy Ukrajincům dorazí první dodávky z české muniční iniciativy? A je šance, že se do Bílého domu vydá i prezident Petr Pavel?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí ANO odmítlo dál jednat s vládní koalicí o reformě penzí a odřeklo účast na debatě, kterou svolal prezident Petr Pavel. Vláda má prý o podobě reformy stejně jasno a ANO jí nechce dělat fíkový list. Je ještě šance na dohodu?

Hostem Ptám se já byl hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom a poradce prezidenta David Marek.

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo, že se k poslední schůzce k reformním úpravám penzí nepřipojí, protože nechce podle slov Andreje Babiše „dělat vládě hlupáky“ a účastnit se zbytečných jednání. Podle předsedy ANO se totiž zástupci koalice vyjádřili v tom smyslu, že je názor opozice nezajímá a změny si prosadí i bez souhlasu opozice.

Prezident Petr Pavel snahu o dohodu vládní koalice a opozice na důchodech vzdát nechce. Dveře pro hnutí ANO tak podle jeho poradce Davida Marka zůstávají na další jednání na Hradě stále otevřené. Prezident nevyloučil ani kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky, který by se mohl uskutečnit na přelomu května a června.

Předkladatel návrhu, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSl) se pokusí hnutí ANO znovu oslovit a přizvat i opoziční SPD. Čas hledat shodu podle něj je až do druhého čtení ve Sněmovně, tedy zhruba tři měsíce.

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajina se dostala ve válce s Ruskem do krize. Je v defenzivě, ztrácí území a především má kritický nedostatek potřebného vojenského materiálu. Na nepříznivý zvrat v konfliktu upozornují mnozí analytici. Jaké šance Ukrajina má?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel v pátek povzbudit vojáky bojující na frontě v Doněcké oblasti, kde se Rusům daří pomalu postupovat. Kyjev se v této části snaží budovat obranné linie. Ukrajinští činitelé přitom varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu. Nahrávat jim má početní převaha i to, že se ukrajinská armáda potýká se závažným nedostatkem munice.

Bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský ale upozorňuje, že situace je vážná i na ruské straně fronty: „… .“ Svárovský zároveň narozdíl od některých jiných analytiků  stále věří ve vítězství Ukrajiny. Ovšem za předpokladu, že Západ nepřestane s finanční a vojenskou pomocí pro Kyjev. 

„Až tahle válka skončí - a já jsem o tom přesvědčený a nic nezměním na přesvědčení, že to skončí vítězně pro Ukrajinu, pokud se by tedy západní pomoc nezastavila - tak tam je jedno velké nebezpečí pro různé lidi, i pro našeho náčelníka generálního štábu, které pro ně bude nepříjemné. A sice to, že v příštích 10 až 15 letech se nebude v Evropě opakovat žádný konvenční konflikt, protože ruská armáda na to mít nebude. A v Evropě je řada lidí, kteří to nechtějí slyšet.“

 Lze teď vůbec pomýšlet na porážku Ruska? A jaké scénáře máme před sebou? Poslechněte si celý rozhovor!

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Evropský parlament před týdnem schválil dlouho očekávaný migrační pakt a na české politické scéně to vyvolalo bouři. Podle opozice vláda lhala a schválená podoba je zrada, protože obsahuje skryté kvóty. K čemu nás dohoda zavazuje?

Hostem Ptám se já je europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který hlasoval pro přijetí migračního paktu.

Migrační pakt, který má reformovat stávající ne zcela jasná pravidla pro evropskou migrační a azylovou politiku, rozdělil unii. Zatímco například Německo nebo Řecko považuje deset legislativních návrhů, které Evropský parlament schválil 10. dubna, za historický úspěch, jiné země jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko se proti chystaným změnám bouří.

Téma štěpí i tuzemskou politickou scénu. Na migračním paktu se při hlasování neshodli už sami čeští europoslanci. Na domácí půdě pak dohoda nejvíc rozlítila opozici. Na čtvrteční mimořádné schůzi, svolané na podnět hnutí ANO, označil jeho šéf Andrej Babiš migrační pakt za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky, které se dopustili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)“.

Podle ministra má Česko kvůli velkému množství přijatých ukrajinských uprchlíků výjimku a nebude muset přijímat další migranty ani místo toho platit do společného fondu. Někteří europoslanci ale obvinili Rakušana z mlžení, že taková výjimka neexistuje. Podle opozice Rakušan jednoduše lže a dohoda obsahuje skryté kvóty. O zklidnění situace se pokusila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která před dnešním jednáním Sněmovny napsala, že výjimka pro Česko platí.

Není to jen politické ujištění? Opravdu dohoda neobsahuje tolik diskutované skryté kvóty? A jak se daří kampaň Spolu před eurovolbami?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Bezpečnostní služby se pustily do boje s ruskými dezinformačními kampaněmi, které mají narušit eurovolby. Na povrch vyplouvají jména webů přímo placených Moskvou a jména zapojených politiků. Jak se boj s proruskými sítěmi daří?

HostemPtám se já je bezpečnostní analytik Roman Máca.

Evropská unie čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani, varují unijní představitelé. V obraně proti takovým útokům je proto podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nutné zrychlit.

Eurokomisařka v této souvislosti označila za „velmi znepokojivé“, ale nepřekvapivé, nedávné zjištění české tajné služby ohledně Ruskem placené propagandistické společnosti Voice of Europe. Ta na své platformě vydávala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Aféře se v posledních týdnech věnovala zejména média v Česku a v Německu.

Tajné služby před pár dny ale potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu také v Belgii a v dalších unijních zemích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k vyšetřování přispělo nedávné odhalení v Česku a jde o výsledek mezinárodní spolupráce.

Experti varují, že Moskva už vede dezinformační kampaň i na další frontě - snaží se ovlivnit dění před prezidentskými volbami v USA. Její horká fáze se ale teprve chystá.

Jak ruská dezinformační válka funguje? Jak velký tlak před blížícími se volbami ještě čekat? A proč s proruskými sítěmi spolupracuje tolik evropských politiků?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Vláda, opozice i prezident zatím marně hledají shodu na reformě penzí. Její schválení je přitom zásadní pro konsolidaci českých veřejných rozpočtů. Hnutí ANO ale popírá dohodu na zvýšení věku odchodu do důchodu. Dočkáme se reformy?

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Neshody vládní koalice a opozice ohledně toho, jak by se měl reformovat důchodový systém, se zatím prezidentovi zahladit nepodařilo. Poté, co si Petr Pavel pozval koncem března obě strany na Hrad ke společnému stolu, to chvíli vypadalo nadějně.

ANO ale vzápětí přišlo s prohlášením, že se s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Předkladatel návrhu a šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) kontroval, že ke shodě na schůzce došlo. Tuto verzi podpořila i kancelář prezidenta. Do přestřelky se zapojil i předseda ANO Andrej Babiš s tím, že jeho hnutí navýšení důchodového věku nikdy nepodpoří.

„Ten průběžný systém je možné kalibrovat jenom třemi základními parametry. A jedním z nich je věk odchodu do důchodu, který z mého pohledu prostě objektivně bude muset růst,“ upozornil člen Národní ekonomické rady Jan Pavel. „Z hlediska dlouhodobé stability toho systému samozřejmě není ideální cokoliv prosazovat na sílu. Ale bez úpravy toho parametru to těžko půjde.“

Do úprav důchodového systému chtějí promluvit i odbory. Ty by místo zvyšování věku odchodu do penze raději více podpořily systém na straně příjmů, konkrétně zvýšením porodnosti.

Na jak dlouho navrhované změny důchodů zabezpečí penzijní systém? Jak relevantní jsou návrhy opozice a odborů? A jak se vládě daří zpomalovat zadlužování státu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Už jen dva měsíce mandátu zbývají slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Pak svoji funkci předá Peteru Pellegrinimu. Jak se výměna hlavy státu odrazí na slovenské politice? A co pak bude dělat Zuzana Čaputová?

Hostem Ptám se já je Juraj Rizman, partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, politický poradce a dnes ředitel komunikace slovenské pobočky organizace Post Bellum.

Slovensko si o víkendu zvolilo příštího prezidenta. Současný předseda sněmovny Peter Pellegrini, který ve volbách porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka, ve funkci vystřídá Zuzanu Čaputovou za dva měsíce. Její pětiletý mandát končí 15. června.

„Důležité je, aby od momentu zvolení nový prezident působil tak, aby se žádná část společnosti necítila poražena. Aby radost z vítězství šla ruku v ruce s vědomím služby pro všechny občany Slovenska,“ uvedla slovenská prezidentka, když svému nástupci blahopřála k vítězství.

Sama Čaputová se o úřad znovu neucházela. Veřejnosti své rozhodnutí loni v červnu odůvodnila nedostatkem sil, způsobeného mimo jiné obdobím koronavirové pandemie, války na Ukrajině, ekonomické krize a především dlouhodobě nestabilní politické situace na Slovensku. Prezidentka i její rodina je také dlouhodobě terčem mnoha nenávistných útoků na sociálních sítích, ale i některých slovenských politiků včetně Roberta Fica.

Nenávistné vzkazy dostává i partner Čaputové, Juraj Rizman, který dlouhodobě pracuje v nevládním sektoru. Po boku prezidentky strávil v neoficiální funkci „prvního gentlemana“ čtyři roky.

Jaká je na Slovensku po volbách atmosféra? Jaké budou poslední dva měsíce Zuzany Čaputové ve funkci? A jak dlouho vydrží mimo politiku?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česká televize má už půl roku nového ředitele. Zatímco navenek se zdánlivě mnoho nezměnilo, za oponou změny přibývají. Jednou z výraznějších byla nedávná rezignace Etického panelu. Jak se Janu Součkovi v čele ČT daří?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel ČT Jan Souček.

Všichni členové Etického panelu ČT rezignovali na své funkce na konci března. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem ohledně postupu panelu při posuzování stížnosti na moderátora Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru pro slovenský Denník N, ve kterém se opřel do bývalého prezidenta Václava Klause.

Novému šéfovi ČT se také nelíbilo, jak etický panel přistoupil k jeho žádosti o vyjádření k uniklým spisům z kauzy IKEM, ve kterých figurovalo jméno reportéra Jiřího Hynka (ten momentálně čerpá volno ze zdravotních a rodinných důvodů).

„Oni (členové panelu) konstatovali, že v té záležitosti je vedeno trestní řízení a že tím pádem jim nepřísluší se v té věci vyjadřovat. To ale není pravda. Jiří Hynek, pokud mám správné informace, nebyl obviněn. Požádal jsem je, aby znovu řekli, jaké podklady chtějí, a aby tak učinili do sedmi dnů. Protože to ohrožuje dobré jméno ČT, pokud se k tomu nejsme schopni veřejně nějak postavit. A reakcí etického panelu byla rezignace.“

Souček potvrdil, že členy nového Etického panelu už vybírá ze širokého seznamu jmen. Ta zatím prozradit nechtěl. Uvedl ale, že jedním z prvních úkolů nového panelu bude prozkoumat právě Hynkův případ.

Jaká „bílá místa“ po svém předchůdci nový šéf ČT zatím našel? Proč skončili ředitelé ČT1 a ČT2, kteří teprve nedávno nastoupili? A proč si televize najala lobbistu za zvýšení koncesionářských poplatků?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Předsednictvo lidovců se distancovalo od aktivit svého expředsedy Cyrila Svobody, které se podle něj dlouhodobě se neslučují se směřováním strany. A vyzvalo ho, aby své členství zvážil. Jak výzvu vnímá? A je proruský, jak mu vyčítají?

Hostem Ptám se já byl bývalý předseda KDU-ČSL a exministr zahraničí Cyril Svoboda.

Ten má teď podle vyjádření předsednictva strany svoje členství zvážit, nebo „jednání, které stranu poškozuje, nečinit.“ S požavadavkem na vyloučení Cyrila Svobody z KDU-ČSL přišel současný místopředseda a ministr životního prostředí Petr Hladík, když v neděli v České televiziprohlásil, že Svobodu už dávno za lidovce nepovažuje. A to zejména kvůli jeho dlouhodobým politickým názorům.

Svoboda byl také jedním z tuzemských politiků, kteří poskytli rozhovor pro server Voice of Europe. Ten je od minulého týdne na českém sankčním seznamu, protože ho podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit eurovolby. Předsednictvo KDU-ČSL svému exšéfovi ale mimo jiné vyčítá i předchozí spolupráci s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Dlouholetý lidovec Svoboda, který stranu vedl mezi roky 2001 a 2003 a poté znovu v letech 2009 a 2010, takovou kritiku odmítá: “ Nejsem v konfliktu s členskou záchrannou KDU-ČSL. Konflikt vyvolal ministr Hladík tím, že zavedl stalinskou metodu v KDU-ČSL vylučovat lidi pro názor."

Hladíkovy výroky podle Svobody svědčí o úpadku KDU-ČSL a snaze vyvlékat se pseudokauzami z odpovědnosti za pokles preferencí. Podle posledního volebního průzkumu z března by lidovci získali jen tři procenta hlasů a ani by se tak nepřiblížili pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.

Kam směřují lidovci? Je KDU-ČSL opravdu ve stavu klinické smrti, jak před nedávnem kritizoval Cyril Svoboda?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Slováci si o víkendu budou vybírat nového prezidenta. Šance obou kandidátů jsou podle odborníků vyrovnané. Jak výsledek voleb ovlivní vývoj v zemi? A jak s nimi může zamíchat vstup Andreje Babiše do tamní kampaně?

HostemPtám se jábyl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI.

Novou hlavu státu si Slováci zvolí už v sobotu. Vybírat budou mezi kariérním diplomatem Ivanem Korčokem a předsedou parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. První kolo voleb vyhrál s nečekaně vyšším náskokem Korčok. Podle průzkumů rozhodující druhé kolo favorita nemá. Čeká se proto těsný souboj.

O to vypjatější byl středeční vrchol kampaně. Pellegriniho přijel osobně podpořit i šéf hnutí ANO. „Andrej Babiš trošku zapomněl slovenštinu. Takže pokud si někdo pustil ten jeho mluvený projev, tak nevím, jestli ho to úplně nadchlo, že by proto volil kandidáta, který se vymezuje poměrně silně národně,“ komentoval politilog, podle kterého nebyla Babišova podpora nejšťastnější.

Daleko větší vliv na volby podle Kopečka může mít razantní gesto české vlády, která nedávno v reakci na kroky slovenské diplomacie ve vztahu k Rusku odložila společná jednání kabinetů obou zemí.

Může Babišova podpora skutečně významněji pomoci Pellegrinimu? Máme po volbách čekat nějaký restart v česko-slovenských vztazích? A jak se zatím jednotlivým stranám u nás daří kampaň do eurovoleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Josef Bělica se stal novým hejtmanem Moravskoslezského kraje. Je už třetím politikem hnutí ANO, který region v tomto volebním období povede. Co se děje v moravskoslezském ANO? A kolik funkcí bude Bělica zastávat?

Hostem Ptám se já byl nový hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), který do čela Moravskoslezského kraje nastupuje jako třetí hejtman z hnutí ANO během dvanácti měsíců. 

Funkci nejdřív loni v červnu po ostrých sporech s vedením ANO složil dlouholetý hejtman Ivo Vondrák. Hlasitý kritik Babišova hnutí definitivně upadl v nemilost, když v prezidentské volbě místo svého šéfa podpořil Petra Pavla. Vondráka pak vystřídal tehdejší krajský náměstek pro cestovní ruch a regionální rozvoj Josef Krkoška. I ten ale rezignoval poté, co ho pražský soud koncem března uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině.

Bělica už dříve uvedl, že on sám nemá co skrývat. Na středečním mimořádném jednání ho podpořilo 36 zastupitelů, proti jich bylo 16 a čtyři se zdrželi. Novému šéfovi Moravskoslezského kraje někteří vyčítají, že kumuluje funkce. Je totiž zároveň primátorem Havířova a poslancem ANO.

„Fungování jako primátor nebo hejtman, současně poslanec je poměrně výhodné. Protože spousta těch jednání v Praze probíhá, a ať už jste poslanec, nebo ne, tak do té Prahy jezdit musíte, takže pokud se to dá dobře zkoordinovat, tak to funguje,“ řekl Bělica s tím, že funkce primátora se časem vzdá, kvůli rozdělané práci to ale nepůjde hned.

Vydrží Josef Bělica do konce volebního období, nebo máme čekat další otřesy? Proč hnutí ANO najednou nevadí kumulace funkcí u hejtmanů? A s jakým programem půjde do podzimních krajských voleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Bývalá tvář ODS, exposlanec Boris Šťastný by se rád vrátil do politiky. Usiluje o to, aby mohl za hnutí ANO na podzim kandidovat do Senátu. Proč chce vstoupit do strany, jejíž rétoriku vláda označuje za bezpečnostní riziko?

Hostem Ptám se já je bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.

Lékař a kdysi vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil ve Sněmovně v letech 2006 až 2013. Byl i expertem strany na zdravotnictví a poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Před jedenácti lety ale z řad občanských demokratů odešel, protože podle něj strana „opustila své ideje. Zradila své voliče tím, že nedodržela, co jim před volbami slíbila, a nikdo z vedení se za to neomluvil a ve straně nedošlo k žádné změně“.

Šťastný tehdy také prohlašoval, že by chtěl založit novou politickou stranu pod vedením bývalého prezidenta Václava Klause. Jen ten údajně mohl podle exposlance zachránit ODS a celou českou pravici. I s Klausem se ale Šťastný časem názorově rozešel (ostře kritizoval například jeho výroky během pandemie covidu).

Teď se chce bývalá tvář ODS a současný ošetřující praktický lékař bývalého prezidenta Miloše Zemana do politiky vrátit, tentokrát pod křídly hnutí ANO.

Čím bývalého poslance ODS Babišovo hnutí tak láká? Jak hodnotí názorové otočky Andreje Babiše? A jak je tom zdravotně prezident Miloš Zeman?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Českou ekonomiku snad zase čekají lepší časy. Abychom se ale skutečně hnuli z místa, musí vláda dotáhnout reformu důchodů, rozpohybovat trh práce a osekat zbytečnou byrokracii, říká ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Česká ekonomika začíná po mnoha měsících pesimistického vývoje snad konečně ožívat. Nálada domácností i firem se v březnu začala obracet k lepšímu a opět mají větší chuť utrácet. Naznačují to data Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterých po dvou měsících poklesu důvěra v českou ekonomiku v březnu stoupla a je nejvyšší od loňského května.

„My jsme se tady (v Ptám se já, pozn. red.) o tom bavili v závěru loňského roku a tehdy mi mnoho lidí vyčítalo, že jsem přílišný optimista. Nyní se ukazuje, že jsem nebyl optimista, ale realista. Když jsem hovořil o tom, že porazíme inflaci, tak se tak stalo, inflace je zpátky na cíli (na dvou procentech, pozn. red.),“ prohlásil ekonom Štěpán Křeček. A upozornil, že potraviny v Česku zlevňují nejrychleji v celé Evropské unii a jejich ceny by měly lehce klesat i dál.

Aby se ale ekonomika skutečně zase nastartovala, musí se podle Křečka dotáhnout reformní změny penzí, rozpohybovat trh práce a zjednodušit různé povolovací procesy. Pročistit přebujelou byrokracii se snaží poradce premiéra podle svých slov už dva roky. V rukou přitom má antibyrokratický balíček, jehož poslední verzi připravila Hospodářská komora.

Podle Křečka se ale na české úředníky musí oklikou: „Je potřeba, aby se co nejvíce bodů z toho materiálu prosadilo. Máme na to různé strategie a taktiky, jak obelstít úředníky, aby se to skutečně stalo. Některé už se zrealizovaly. A věřím, že co nejvíce z toho se zrealizuje. Je to kompletní zjednodušování, které jde napříč různými resorty.“

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Josef Středula je znovu šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů. Poté, co neplatil příspěvky, o funkci přišel, na mimořádném sněmu byl ale včera znovu zvolen. Co tenhle příběh ukazuje? Nejsou odbory skomírající institucí?

Hostem Ptám se já byl předseda školských odborů František Dobšík.

Dlouholetý šéf odborářů Josef Středula na sebe i na celé odbory nedávno strhnul velkou pozornost, ne kvůli dosaženým úspěchům, ale když se kvůli neplacení členských příspěvků sám připravil o členství a tedy i funkci předsedy.

Středula to omlouval svým lajdáctvím, které mu zástupci Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) odpustili a v pondělí ho na mimořádném sjezdu znovu zvolili do svého čela. Vítězství to ovšem bylo těsné, získal 57 procent hlasů, protikandidát se nenašel. Část odborářů v čele se Středulovým kritikem Františkem Dobšíkem neúspěšně požadovala, aby se volba odložila na podzim a byl čas nominovat i další kandidáty.

„Výsledek těch voleb svědčí o tom, že nejen my jako školské odbory jsme měli s panem Středulou určitý problém,“ komentoval situaci Dobšík, podle kterého má staronový předseda slabý mandát a bude se muset „restartovat“. „Musíte hořet, abyste mohl zapalovat. Takže pan Středula musí hořet, aby zapálil.“

Proč odbory nebyly schopné najít Středulovi vyzyvatele? Jaké nové impulsy může odborům ještě přinést? A jak jsou pokryté platy nepedagogických pracovníků, na které po velké podzimní stávce ministerstvo školství mělo sehnat peníze?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Menší nemocnice se v posledních týdnech hlasitě ozývají proti plánům ministerstva a pojišťoven na reorganizaci. Bojí se hlavně o dostupnost péče. Dotáhne resort zdravotnictví změny v nemocniční síti? A jak zvýšit její efektivitu?

Hostem Ptám se já byl lékař a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Hroboň.

V Česku se hlasitěji hovoří o centralizaci nebo o redukci sítě nemocnic. Nezaznívá to jen od Ministerstva zdravotnictví, ale i od pojišťoven. Například podle dřívějších vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.

Menší nemocnice se obávají, že změna tvrdě dopadne zejména na ně. A že zdravotní pojišťovny budou chtít promítnout tento tlak už do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. Už proto přišly s vlastními návrhy, které na začátku března představila Asociace českých a moravských nemocnic.

Podle člena NERV Pavla Hroboně transformaci sítě nemocnic skutečně co nejdříve potřebujeme: „(Okresní) nemocnice musí dělat něco jiného, než měly ve zvyku. Infarkty myokardu, mrtvice, onkologická léčba, významné úrazy, tohle všechno se centralizovalo. Protože máme k dispozici moderní technologie, které jsou strašně drahé, nemohou být všude a personál musí mít erudici. Takže ty (okresní) nemocnice hledají novou roli a tam ještě nejsme. Tohle je něco, s čím se bude muset pohnout.“

Jak by se měl systém nemocniční péče zefektivnit? Jak motivovat Čechy ke zlepšení prevence? A co se ne/povedlo ministrovi z jeho plánů, se kterými nastupoval do funkce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo práce má hotový návrh reformy penzí. Hnutí ANO s ním ale nesouhlasí. Debatu mezi koalicí a opozicí chce proto příští týden na společné schůzce moderovat prezident. Jsou navrhovaná opatření neférová, jak tvrdí ANO?

Hostem Ptám se já byl důchodový expert, ekonomický poradce prezidenta Vladimír Bezděk.

Změny v důchodovém systému, které nedávno představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), sice podle mnohých expertů nelze jednoznačně nazvat reformou. Stále se ale jedná o největší úpravy za posledních 13 let. Už na přelomu března a dubna je má projednat vláda. Ta se do úprav pustila kvůli prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Pokud by se nic neudělalo, do třiceti let by se tak mohl pohybovat až kolem 350 miliard.

„Nejsilnější na tom návrhu je určité přiznání reality, která prostě není růžová,“ prohlásil ekonom Bezděk. „Ten návrh, obrazně řečeno, kouše do několika kyselých jablíček. Což jsou kroky, které jsou pro stabilizaci systému nevyhnutelné, ale nikdy nebudou populární,“ dodal.

Jurečkův návrh upravuje mimo jiné růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy nebo dřívější penzi pro náročné profese. Odbory i opozice ale parametry kritizují, podle nich jsou neudržitelné a neférové.

Například s navrhovaným způsobem dřívějšího odchodu do důchodu není spokojen ani Bezděk: „Obávám se toho, že si do prvního státního pilíře uděláme potenciálně velkého trojského koně a že nám tam začnou vznikat dopředu nezamýšlené solidarity, jak se případně bude rozšiřovat výčet těch profesí v budoucnu.“

Jaké jsou nejsilnější a nejslabší stránky navrhovaných úprav? Na jak dlouho stabilizují důchodový systém? A vyplatilo by se příští vládě vracet parametry zpět?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovna řeší, kdo je bezpečnostním rizikem pro Česko. Důvodem schůze je uniklý e-mail Andreje Babiše, ve kterém sháněl informace na ministra Jana Lipavského. Proč vláda kvůli něčemu takovému potřebuje svolat mimořádnou schůzi?

Hostem Ptám se já je ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Poslanci se v úterý odpoledne opět mimořádně scházejí, výjimečně ovšem ne z podnětu opozice, jak bylo poslední měsíce zvykem. Na schůzi s tématem „bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“ chce koalice kárat šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše za jeho uniklý e-mail, ve kterém od svých spolupracovníků požadoval citlivé informace na ministra zahraničí Jana Lipavského a jeho rodinu.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byl zmíněný e-mail bezprostředním impulzem pro schůzi. Koalici ale vadí hlavně to, jak Babiš komentuje zahraničněpolitické události. Například v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru. „Když se podíváte na celou dlouhou sérii výroků, kterou Andrej Babiš má, tak on najíždí na protiukrajinskou rétoriku. Jsou to výroky, které kritizují různé formy pomoci. Evropa se brání ruskému imperialismu, a pokud při obraně začnete mluvit o míru, tak de facto mluvíte o vzdávání se. A to je opravdu velmi nebezpečné,“ prohlásil Lipavský.

„Budeme navrhovat usnesení, které se bude vyjadřovat k bezpečnosti. To jsou základní věci, které nás všechny spojují. Které spojují to, o co by nám tady mělo jít v této bezprecedentně složité situaci, kdy dva roky na evropském kontinentu probíhá největší vojenský konflikt,“ řekl Lipavský. Hnutí ANO podle něj na schůzi dostane možnost s těmito principy souhlasit.

V čem přesně je Andrej Babiš bezpečnostní hrozbou pro Česko? O čem bude premiér jednat za měsíc v Bílém domě? A je česká iniciativa se sháněním munice pro Ukrajinu náš„megaúspěch“?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu už nese ovoce. První dodávky by sice měly dorazit až v červnu, podle komentátorů a expertů ale Ukrajina už teď může zintenzivnit útoky. Jak zásadní vojenský význam tato akce má?

Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik z Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.

V posledních měsících se často skloňuje, že západní pomoc Ukrajině bojující s ruským agresorem není dostačující a nepřichází včas. Podle britského listu The Telegraph teď Západu povedlo přijít konečně v pravý čas, a to díky muniční iniciativě, kterou rozjeli Češi.

Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by se první dodávky z několik set tisíc dělostřeleckých granátů měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu. S takovým množstvím munice na cestě už ale podle expertů ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty. Proto začátkem března zahájily protiútoky.

K české iniciativě, o které informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, se podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo, Nizozemsko nebo Polsko.

Podaří se Ukrajincům získat na frontě převahu? Co je teď z vojenského hlediska pro Ukrajinu zásadní? A lze ve válce letos očekávat nějaký zvrat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovnu příští týden čeká další mimořádná schůze. Koalice chce probrat postup Andreje Babiše v kauze složky s citlivými informacemi na ministra Jana Lipavského a jeho výroky k zahraničním otázkám. Je šéf ANO bezpečnostní hrozbou?

Hostem Ptám se jábyl místopředseda hnutí ANO, stínový premiér Karel Havlíček.

Mimořádná schůze, na které chtějí zástupci koalice prodiskutovat kroky šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, by se měla podle premiéra Petra Fialy (ODS) konat příští týden v úterý.

Bezprostředním impulsem byl podle šéfa kabinetu e-mail, ve kterém Babiš žádal od svých spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), včetně toho, zda má děti. Lídra hnutí ANO rozčílilo, že ho ministr označil kvůli některým jeho krokům za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Právě způsob, jakým Babiš komentuje zahraničně-politické a bezpečnostní otázky chtějí koaliční partneři na schůzi před poslanci probrat také.

Babiš narčení, že sháněl kompromitující materiály na Lipavského hned odmítl. Omluvil se ale za použitý vulgarismus v mailu. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka se nejednalo o nic mimořádného. Zopakoval slova svého předsedy, že jen chtěl podklady pro interpelace na ministra. „Dnes se silně diskutuje Ukrajina, a někteří evropští i čeští politici zvažují, že by se tam poslali vojáci NATO. Proto jsme se chtěli zeptat politiků, jestli by byli připraveni poslat do války i svoje děti,“ dodal Havlíček s tím, že ANO neví, „jak pětikoalice smýšlí“.

Jak by se ANO chtělo postavit ke konfliktu na Ukrajině? Jak hodnotí současnou slovenskou vládu a její rétoriku? A jak hnutí ANO naloží s rekordní podporou, kterou mu ukazují aktuální průzkumy?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Víkendové předávání Českých lvů na sebe letos upoutalo pozornost nejen oceněnými, ale také střetem generací. Přesněji přerušenou děkovnou řečí režisérky Darii Kashcheevy. Existuje konflikt mezi mladými a staršími filmaři?

Hostem Ptám se já je režisér a scenárista Jan Pachl, jehož seriál Volha posbíral na letošním udílení filmových Českých lvů celkem 5 sošek. Vedle cen za hlavní a vedlejší mužský herecký výkon série posbírala ceny i za nejlepší televizní seriál, masky a kostýmy.

I když si Českého lva za nejlepší film odnesl snímek Bratři od režiséra Tomáše Mašína, nejvíce nominací 31. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) proměnily vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy a právě minisérie Volha.

„Reakce na náš seriál mě utvrdily v tom, že česká společnost je hodně názorově rozdělená. Na jednu stranu je to dobře, ale někdy mi to přijde jako angažovaný protest za každou cenu a nepochopení od mladší generace. Například jsme byli obviňováni kvůli některým scénám ze sexismu, ale to byl obraz té doby,“ řekl k úspěchu Volhy Jan Pachl.

Kromě překvapení s úspěchem Volhy komentátoři při hodnocení letošních Českých lvů hlasitě poukazovali na to, že šlo o jeden z nejpodivnějších a nejrozpačitějších ročníků. Postaral se o to mimo jiné i jeho režisér, když okřikl oceněnou filmařku Dariu Kashcheevu za příliš dlouhý proslov o tom, jak náročné pracovní podmínky mají v českém filmu matky.

Jak dokázal seriál Volha převálcovat v letošních cenách filmy? Ukazuje to na zkvalitnění české seriálové tvorby? A jaké podmínky u nás dnes filmaři a filmařky k práci mají?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko-slovenské vztahy se dostaly do velké krize. Český kabinet zrušil jednání se slovenskou vládou, protože se rozchází se současnou politikou a rétorikou premiéra Roberta Fica a jeho ministrů. Co od Fica lze ještě čekat?

HostemPtám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka.

Praha a Bratislava za sebou má nevídanou diplomatickou roztržku. Kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině rozhodla česká vláda o pozastavení konzultací s kabinetem premiéra Roberta Fica. Ten na krok českého kabinetu zareagoval varovným vzkazem, že jde o ohrožení česko-slovenských vztahů.

„Je to nebezpečné pro Českou republiku a její státní zájmy, protože národní a státní zájmy Česka jsou na západě, v EU a v NATO. Slovensko ohrožuje všechno to, co Češi 30 let dělají,“ komentoval reakci české vlády sociolog Vašečka.

Situaci se koncem týdne v Praze snažil na schůzkách s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími českými politiky klidnit slovenský opoziční lídr Michal Šimečka. Chtěl podle svých slov vzkázat, že Slovensko není pouze premiér Fico.

Podle sociologa Vašečky ale Fico jenom využívá nálady velké části slovenské společnosti: „Slovensko je podle průzkumů nejvíc protizápadní společností celé střední a východní Evropy, co se týče zemí v EU. Jsme nejvíc proruskou společností, jsme nejvíc proputinovskou společností. A Robert Fico to všechno ví.“

Jakou pozici má ve své zemi současná slovenská vláda? A jak zásadní vliv na další vývoj u našich sousedů bude mít výsledek prezidentských voleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Prezident Petr Pavel má za sebou rok ve funkci. Nastoupil do ní výrazně zejména v zahraniční politice. Tu oproti svému předchůdci přesměřoval z východu na západ. Zasáhne teď do zhoršujících se vztahů mezi Českem a Slovenskem?

Hostem Ptám se jáje ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček.

V pátek 9. března to bude rok, co se prezident Petr Pavel ujal funkce. Po nástupu se vrhnul do zahraniční politiky. Navštívil všechny okolní státy, setkal se s představiteli EU a NATO. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyjel na Ruskem napadenou Ukrajinu, jejíž podpora se stala jedním z hlavním témat prezidenta v prvním roce mandátu.

I přes různící se postoje k Ukrajině a obrat politického kurzu na Slovensku po zvolení Roberta Fica premiérem, Pavel ještě na podzim zdůrazňoval potřebu udržení dobrých sousedských vztahů zemí Visegrádské čtyřky.

Zhoršující se vztahy s Bratislavou se teď ale česká vláda rozhodla rázně přetnout. V reakci na vstřícné kroky slovenské diplomacie k Rusku odloží společná jednání kabinetů obou zemí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už není možné zastírat výrazné rozdíly. Podle Fica tím Fialova vláda zásadně ohrožuje česko-slovenské vztahy a má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco Slovensko chce mluvit o míru.

Procházíme největší krizí od rozdělení Československa? Jak zásadní je pro prezidenta iniciativa s municí pro Ukrajinu? A jaké zahraničně-politické plány má pro další období?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Českomoravská konfederace odborových svazů přišla o vedení. Jejímu šéfovi Středulovi zaniklo členství, protože neplatil členské příspěvky. Do čela odborů chce kandidovat znovu. Co se v odborech děje? Jde o vnitřní boj o moc?

Hostem Ptám se já byl předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Konec odborového předáka Josefa Středuly v čele Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyvolal mnoho otázek i spekulací nad stavem odborů a kompetecí samotného Středuly. Ten totiž přišel o členství a tedy i o post šéfa odborů kvůli neplacení členských příspěvků. Středula je nehradil pět měsíců, na což ho jeho domovská odborová organizace už před časem upozornila dopisem.

Středula v pondělí celou bizarní situaci odůvodnil médiím svým „lajdáctvím“, za které se kolegům už omluvil. Takové vysvětlení uznal i předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo: „My bychom si na to měli opravdu dávat pozor, protože jsme vidět a každé sebemenší chybička bude okamžitě potrestána. Na druhou stranu, odbory jsou schopny nějaké sebereflexe, což někdy postrádám u politických stran. A tohle se stát může. Jsme jenom lidé. Mně se taky několikrát stalo, že jsem třeba přehlédl fakturu za energie.“

Ďurčo zároveň popřel spekulace o možném pokusu o svržení dosavadního předsedy odborové centrály, jehož prestiž výrazně utrpěla zejména po neúspěšné prezidentské kandidatuře: „Opravdu to není žádný puč,“ dodal šéf svazu KOVO.

Rada ČKMOS v pondělí dočasně pověřila řízením centrály její místopředsedy Víta Samka a Radku Sokolovou, kteří přebrali pravomoci předsedy. Situaci má vyřešit mimořádný sněm 25. března, na které by se měl Středula o post šéfa odborů znovu ucházet.

Jak si Josef Středula dosud v čele odborů vedl? Jak chtějí odbory rozhýbat český pracovní trh? A jaká opatření vlády jsou pro ně největší "červený hadr"?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu, myslí si český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj se tak Bratislava může dostat do mezinárodní izolace.

Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Když Dvořák před měsícem na vlastní pěst jmenoval svého zmocněnce pro přijetí eura, vyvolal v koalici roztržku. Premiér Petr Fiala, jehož ODS je odpůrcem eura, okamžitě svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice. A pozice zmocněnce byla zrušena.

Dvořák poté odmítal, že by šlo o zradu koaličních partnerů. Podle něj je ale potřeba debatu o euru v Česku posunout a vláda by měla udělat pro přijetí evropské měny maximum. „Jako ministr si mohu jmenovat zmocněnce pro cokoliv,“ říká nyní Dvořák s tím, že ho roztržka v koalici mrzí.

Kritizoval i proruské postoje slovenského premiéra Roberta Fica. „Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu,“ myslí si Dvořák s tím, že našim východním sousedům hrozí v EU izolace. „Ať se zeptá u Putina,“ glosoval plánované stažení italské protivzdušné obrany ze Slovenska, které Fica překvapilo.

Nejde v případě eura jen o snahu zviditelnit hnutí STAN před eurovolbami? Jak vážná je situace u našich sousedů na Slovensku?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Malé nemocnice chtějí po ministerstvu, aby se pustilo do zásadnějších změn v českém zdravotnictví. Žádají redukci velkých nemocnic, podporu měnších, změnu vzdělávání lékařů nebo třeba zavedení spoluúčasti. Čeho můžou dosáhnout?

Hostem Ptám se já byl předseda Asociace českých a moravských nemocnic a předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.

Ministerstvo zdravotnictví v poslední době stále častěji mluví o centralizaci, nebo případné redukci sítě nemocnic. Zástupci regionálních zařízení teď přišli s vlastním návrhem na řešení systémových problémů českého zdravotnictví, stále jim totiž chybí hlubší diskuze nad daty.

„Cítíme se ohroženi. Nikdo nejde s nějakým koncepčním materiálem. Jenom je představa, že když je to ve velké nemocnici, tak je to nejlepší. A že když to bude dělat lékař ve velké nemocnici, tak je logicky specialista a ten v té menší okresní, regionální, to musí dělat špatně,“ vysvětlil předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Návrh asociace počítá zejména s regionální péči jako základem zdravotnictví, změnou vzdělávání lékařů, sjednocením úhrad mezi nemocnicemi a spoluodpovědností pacientů za své zdraví (například s poplatky za pobyt v nemocnici).

„Je potřeba změnit nastavení v hlavě pacientů o tom, že ten systém opravdu není zadarmo, že to není švédský stůl. Že do budoucna tam není prostor. Ale tady já vidím velkou úlohu nejen politiků a politické reprezentace, ale zejména zdravotních pojišťoven,“ dodal Čarvaš.

Změnilo se něco od protestu lékařů na konci loňského roku? Jak zachovat dostupnou nemocniční péči v regionech? A jak moc by se na ní měli spolupodílet sami pacienti?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovna ani tentokrát nedokázala narovnat práva všech lidí na uzavření manželství. Poslanci schválili návrh, který stejnopohlavním párům sice rozšířil práva, ale ne ta rodičovská. Kdo může být s takovým výsledkem spokojen?

Hostem Ptám se jáposlanec za KDU-ČSL a spoluautor schváleného znění partnerství Jiří Navrátil, který se sám veřejně hlásí k homosexuální orientaci.

Poslanci ve středu místo manželství pro všechny schválili pouze kompromisní variantu - návrh poslance Navrátila a Heleny Válkové (ANO), který zavádí pouze partnerství s omezenými právy při osvojování dětí. Pokud novelu občanského zákoníku nakonec podepíše prezident, zákon stejnopohlavním párům narovná práva ohledně dědictví, vdovských důchodů a dalších práv.

Z hlediska rodičovských práv zákon pak umožní takzvané přiosvojení, tedy osvojení si biologického potomka svého partnera. Nezjednoduší jim ale adopce. „Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba. A to bylo pro některé zcela neprůchodné,“ řekl Navrátil.

„Já jsem tedy hledal cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás jako gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se ani zeptat na svého partnera. I přesto, že jste registrovaní,“ řekl Navrátil.

Nazablokuje poslanecký kompromis skutečné narovnání práv? A co o nás ukazují homofobní výroky, které padaly v politické debatě?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?

Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.

S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby.

Jak financovat zbrojní průmysl? Jak se modernizace armády daří? A čekají nás povinné odvody do armády?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Pro české střední školy vypuklo extrémně náročné období. Přes nový elektronický systém jim během února totiž dorazily stovky a mnohdy až tisíce přihlášek na přijímací zkoušky. Stihnou to? A jaké mají s e-přihláškami zkušenosti?

HostemPtám se jábyla ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Na střední školy letos uchazeči podali asi 150 tisíc přihlášek, z toho 135 tisíc přes nový elektronický systém Cermatu. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé škol zadají do systému všechny přihlášky, které žáci podali klasickou papírovou formou, a celkově systém „pročiští“, zejména od duplicitních přihlášek. Stihnout to musí do týdne od skončení termínu pro podání přihlášek, tedy do 29. února. Některé školy jsou přitom doslova zahlcené.

„My jsme mezi těmi školami, které pan ředitel Cermatu ve vašem pořadu označil jako smrtící, my máme opravdu dva tisíce přihlášek,“ uvedla Schejbalová s tím, že v porovnání s loňskem je zájem o studium na pražském gymnáziu Nad Štolou téměř dvojnásobný. Největší nárůst pozoruje u zájemců o šestileté studium. Podobný trend hlásí i ředitelé dalších pražských gymnázií.

Podle Schejbalové se celkové vyhodnocení přihlášek může ještě protáhnout i kvůli možným nesrovnalostem: „Někteří rodiče k tomu přistoupili trošku chaoticky a ne všechny přihlášky se shodují. Třeba nyní ráno jsem objevila v systému zadanou přihlášku na první školu, kde my jsme uvedeni na třetím místě. Ale my tady tu papírovou přihlášku nemáme. Takže se spíš obávám, až to toho 29. února všichni vyčistíme a pustíme do Cermatu, tak se tam najde spousta věcí, které nebudou ladit a které půjdou proti sobě. A bude se to muset ještě možná další týden řešit.“

Jaká slabá místa se v systému elektronických přihlášek zatím ukázala? A jak budou letos střední školy kapacitně stačit zájmu žáků o studium?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Termín pro podání přihlášek na střední školu vypršel. Využilo ho 150 tisíc lidí. Dá se přitom říct, že nový elektronický systém to bez větších problémů zvládl. Větší zkouška ho ale teprve čeká. Odvedl zatím Cermat dobrou práci?

Hostem Ptám se já je Miroslav Krejčí, ředitel organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek.

Elektronický systém přihlášek na střední školy má první milník úspěšně za sebou. Podávání přihlášek se uzavřelo ve středu o půlnoci. A až na počáteční problémy, kvůli kterým musel Cermat systém zvaný Dipsy spustit o den později, k žádným větším výpadkům nedošlo. Elektronickou možnost zároveň využila drtivá většina uchazečů. Z celkových 150 tisíc přihlášených jich 135 tisíc šlo digitální cestou.

Větší zkouška celý systém ale teprve čeká. A sice, zda za dva měsíce dokáže správně rozřadit děti na preferované školy. Programy, které se o to postarají, přitom teprve vznikají. 

I když si ředitelé škol i samotní uchazeči systém většinou pochvalují, sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který si elektronické přihlášky prosadil, hovoří o dosavadním procesu přípravy jako o „osmi měsících guerilly“. Kvůli časovému presu Cermat chystal Dipsy svépomocí, respektive s najatými programátory, kteří na něm dělali doslova do poslední minuty.

Ustojí systém další fázi přijímaček? Jak dlouho je udržitelné, aby stát chystal klíčové projekty „partyzánsky“? A není čas na diskuzi o tom, zda jsou jednotné přijímací zkoušky od Cermatu správně nastaveny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajinská pšenice dráždí evropské zemědělce. Údajně zaplavuje trh a nízkými cenami ničí evropské farmáře. Nejhlasitěji protestují v Polsku, kritika ale zazněla i v pondělí na traktorovém protestu v Praze. O co ve sporu jde? A proč byl svět naivní, když se domníval, že se Putin zastaví?

Hostem Ptám se já byl prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a český podnikatel na Ukrajině Petr Krogman.

Napříč Evropou zní požadavek na lepší regulaci levného ukrajinského zboží mířícího na unijní trh. Proti dovozu z Ukrajiny (a dalším unijním problémům) zahájili tento týden rozsáhlé protesty například polští zemědělci. Blokovali přechody s Ukrajinou a důležité silniční tahy, u hranic dokonce vysypali ukrajinské obilí z vlaku.

Evropská komise dala Ukrajině v roce 2022 výjimku z cel, aby jí pomohla mírnit dopady ruské invaze na ekonomiku. U produktů jako drůbež, vejce a cukr ale může využít takzvanou nouzovou brzdu (při překročení stanoveného objemu dovozu zase zavede cla).

„Zavřít hranice, to je to, co by si přál Putin, protože pak budeme každý zvlášť slabší a Rusko si nás jednoho po druhém vezme. Když budeme jeden velký společný prostor, tak Rusko nemá šanci. To je to, co je potřeba vysvětlovat. Ukrajina vždycky do Evropy vyvážela, i před válkou,“ reagoval na protesty Krogman, jehož firma z Ukrajiny aktuálně nejvíce vyváží obilí do Izraele, Egypta, Itálie a Turecka.

Krogman hodlá svůj zemědělský podnik na Ukrajině udržet i dál. Obdivuhodně se podle něj ale drží hlavně sami místní: „Pro ně ta válka trvá už 10 let… Naplno se ukázala naše naivita, když jsme si mysleli, že se Putin zastaví.“

Jak se na dnešní Ukrajině podniká? A proč jeho firma stále setrvává i v místech v dostřelu ruských raket?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Kdyby se dnes konaly volby do Sněmovny, lidovci by zůstali daleko za její branou. V nejnovějším průzkumu agentury Median je přeskočili i komunisté. Jak se chce KDU-ČSL odrazit ode dna? Bude ještě někdy kandidovat samostatně?

Hostem Ptám se já je vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle dat z lednového volebního průzkumu agentury Median u voličů stále vede hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druhou nejsilnější stranou se stali Piráti se 13 procenty, kteří o jedno procento přeskočili ODS. Do Sněmovny by se podle průzkumu probojovali ještě SPD, Starostové a TOP 09.

Lidovci jako jediný člen vládní pětikoalice zůstávají pod potřebnou pětiprocentní hranicí spolu s komunisty, Sociálními demokraty, Přísahou a PRO 2022.

Nízká podpora trápí KDU-ČSL dlouhodobě. Šéf strany Marian Jurečka si po nedávném celostátním výboru, na kterém jen těsně získal u spolustraníků důvěru, dal ultimátum. Chce obrátit klesající trend preferencí a dovést lidovce k dobrým výsledkům v letošních evropských a především krajských a senátních volbách. Pokud toho nedocílí, kandidovat na předsedu podle svých slov už nebude.

Jak lidovci chtějí získat ztracené voliče? Jakou má strana budoucnost? A prosadí vláda snadnější vyhazovy z práce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?

Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.

Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.

Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.

„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“

Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Gumoví medvídci, sušenky i želé s psychoaktivní konopnou látkou HHC už nebudou k sehnání. Vláda pod tlakem zpráv o předávkovaných dětech rozhodla o urychleném zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek. Je to správný krok?

Hostem Ptám se já je Aleš Kuda, psycholog, adiktolog a ředitel Institutu Origanum, které se zabývá duševním zdravím a závislostmi.

Psychoaktivní látky HHC, HHC-O a THCP budou v Česku zakázané od 1. března. V příštím roce by už měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která bude prodej kanabinoidů regulovat.

Dočasné opatření, které ve středu přes odpor Pirátů odsouhlasila většina vládních stran, musí ještě potvrdit Evropská komise. Kabinet zařadil zmíněné substance na seznam návykových a zakázaných látek poté, co došlo k sérii případů, kdy měly děti a mladiství zdravotní problémy po požití cukrovinek s kanabinoidem HHC.

„Vládě jsme předložili rychlé a efektivní řešení, jak je během pár dnů dostat z prodeje a mimo dosah dětí. ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se místo toho rozhodli pro plošný zákaz všech výrobků s HHC. To je nejen nesmysl, ale bohužel i nebezpečný nesmysl, před kterým varovala řada expertů,“ zkritizoval postup koaličních partnerů šéf Pirátů Ivan Bartoš na síti X.

Plošný zákaz podle něj pouze otevírá cestu k nebezpečnějším produktům. Před tím varoval i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Je situace s HHC skutečně tak závažná? Proč vláda nezakázala i diskutovaný kratom? A věnujeme dostatečnou pozornost problémům dětí, ale i všech ostatních s alkoholem?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V Česku se chystá legislativní úprava náhradního mateřství. Páry, pro které je náhradní matka jediným způsobem, jak mít dítě, se u nás zatím pohybují v šedé zóně. Jakou regulaci surogátního mateřství stát chystá? A pro koho?

Hostem Ptám se já byla poslankyně ODS Eva Decroix.

Téma náhradního mateřství zaznívá v české společnosti v poslední době stále častěji, hlasití jsou zejména jeho odpůrci z řad konzervativců. Zákonná úprava surogátního mateřství přitom stále chybí. Podle poslankyně Decroix by mohlo jít legislativní znění z Ministerstva spravedlnosti do Sněmovny letos na jaře. „Na konci března bychom měli mít nějakou strukturu, se kterou bude následně poté nutné seznámit opozici a diskutovat i s ní tak, aby tam ten kompromis byl, protože je to celospolečenské téma,“ potvrdila poslankyně.

Kompromisy přitom ostatně Decroix připouští. Otázky jsou podle ní například stále nad tím, v jakých případech by páry na náhradní manželství měly podle nového zákona nárok: „Jsou v zásadě tři varianty. A nad čím je stoprocentní shoda, je varianta, pokud je žena, ta takzvaně zamýšlená matka, neplodná.“

Návrh počítá mimo jiné i s tím, že surogátní mateřství by zákon umožňoval pouze heterosexuálním párům, mezi poslanci se ale vede diskuze nad tím, jestli by šlo jen o manžele, nebo také o nesezdané.

Proč se regulace surogátního mateřství řeší právě teď? Hrozí za případné obcházení chystaného zákona nějaké tresty? A jak chce stát zjednodušit rozvody?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Jejich předseda rozjel uprostřed volebního období vlastní kampaň a vymezil se proti premiérovi. Jejich ministr zase jmenoval vlastního zmocněnce pro euro a skončilo to rozepří v koalici. Co tím hnutí STAN sleduje?

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Ještě donedávna panovala ve vládní pětikoalici alespoň navenek vcelku přátelská a poklidná atmosféra. S blížícími se volbami do evropského parlamentu je ale po klidu. V posledních týdnech se o to postaralo hnutí STAN. Po videu, ve kterém se jeho předseda Vít Rakušan nepřímo opřel do premiéra Petra Fialy (ODS) a spuštění série debat s veřejností s kontroverzním názvem Bez cenzury, STAN tento týden odpálil další koaliční rozbušku.

Pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro vyvolalo velmi ostré reakce koaličních partnerů. Kvůli situaci premiér dokonce svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice a pozice zmocněnce byla zrušena.

„Je to reakce hnutí STAN na určité rozpaky z toho, jak vláda působí navenek. A možná jsme chtěli dát najevo, že my máme nějaké svoje priority a že ty priority chceme razantněji formulovat do veřejného prostoru. A že už po těch dvou letech společného vládnutí nechceme být zdvořilými dodavateli 33 poslaneckých hlasů do vládní většiny, kterou řídí dost významně ODS,“ vysvětlil místopředseda STANu Jan Lacina, proč se teď se starostové rozhodli vládou podle svých slov „zatřást“.

Kam až chce hnutí STAN zajít? Chce opustit vládu? A nejsou výkony jeho vlastních ministrů slabé?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Dlouhodobě kritizuje fungování Fialovy vlády a už rozjel kampaň do podzimních krajských voleb. Proč nemá na billboardech logo ODS a má podle něj koalice Spolu vůbec budoucnost?

Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Častý kritik Fialovy vlády překvapivě začal kampaň do krajských voleb billboardy bez stranické příslušnosti. „Když bydlíte v jižních Čechách, tak jméno Martin Kuba je tak jak spjaté s ODS, že to prostě všichni ví. (…) Chci vyzdvihnout osobní zodpovědnost,“ říká Kuba.

Koalicí Spolu v posledních týdnech rezonuje kampaň šéfa Starostů Víta Rakušana. „Mám pro to do určité míry pochopení. Je to klasický obrázek, kdy Starostům přišla nějaká agentura PR poradit, co mají dělat,“ myslí si Kuba. Kauza premiéra Fialy s nepřiznaným milionem v kontroverzní kampeličce podle něj premiéra neohrožuje: „Je to nešťastná záležitost. Nemyslím si, že je úmyslná. Rozhodně jsem v ODS nezaznamenal jediný hlas, který by to nějak hrotil.“

Kdo mu platí kampaň? Může jmenování zmocněnce pro euro ohrozit vládu? A má koalice Spolu ještě smysl?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Systém elektronických přijímaček na střední školy selhal hned první den, jeho spuštění se odkládá. Zdigitalizování přijímaček přitom mělo předejít chaosu, který nastal loni. Daří se ale ve školství posunout ještě něco zásadního?

Hostem Ptám se já byl bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství Ministerstva školství Jakub Drbohlav.

Na Ministerstvu školství patřil Jakub Drbohlav mezi mladé tahouny změn a reforem. Přišel ze soukromého sektoru. Jeho cílem bylo úřad rozhýbat, přivést absolventy nejlepších škol a pomoci odstartovat reformy, které by posunuly české školství do roku 2030 mezi ta nejlepší v Evropě (Strategie 2030+, pozn. red.). Po třech a půl letech z úřadu ale odchází.

Jedním z hlavních důvodů je podle něj neochota politického i úřednického vedení ministerstva provádět odvážnější a náročnější změny. „Jsme tak ve 30 procentech toho, kde bychom potřebovali být. Všem těm stávajícím ministrům školství je nutné přičíst k dobru, že autenticky chtějí zlepšovat české vzdělávání. Základním ideálům a cílům celkem věří. Ale když se podíváte na to, co se pak reálně děje, tak jsou to věci, které jsou spíš jednodušší a mají spíš menší dopad,“ řekl Drbohlav.

„Podívejte se na stránky edu.cz. Můžete se podívat, jak se to daří plnit a tam se nesplnilo z těch plánů skoro nic. Je to i na stránkách Ministerstva školství. Ale nikomu na tom moc nezáleží,“ upozornil expert. Alespoň některé dílčí věci se ale podle něj daří. Mezi nimi třeba zavádění nové informatiky do škol.

V jakých ze slibovaných reforem Ministerstvo školství pokročilo? Proč skončil nadějný projekt Dějepis+? A jak by se mohlo české školství modernizovat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.

Hostem Ptám se jábyl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu už tento čtvrtek 1. února na mimořádném summitu v Bruselu. Cílem je zejména urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.

„Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už musíme probudit,“ apeloval analytik.

Varovánípřed možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Údajně hrozí už do tří let.

„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi.

Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ dodal Votápek.

Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko má za sebou další, byť spíše symbolický, pokrok v digitalizaci. Od poloviny ledna si totiž lidé mohou nahrát své občanské průkazy do mobilu, zatím to ale příliš nevyužijí. Postupuje digitalizace dost rychle?

Hostem Ptám se jábyl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Stát minulý týden spustil aplikaci eDoklady, která má lidem usnadnit prokazování totožnosti při návštěvě úřadů. Hned během prvního víkendu si aplikaci stáhlo asi 150 tisíc zájemců o elektronickou variantu občanského průkazu. Po velkém náporu uživatelů na Identitu občana (NIA) systém kolaboval a problémy ho provázely i v následujících dnech. Výpadky zaznamenali i uživatelé e-Receptu nebo systému pro vyřizování sociálních dávek Jenda.

„Stavíme na starší infrastruktuře, kterou i když jsme ji posilovali, tak nedostačovala. Stále dodáváme další servery a celý systém dále optimalizujeme,“vysvětloval počáteční potíže šéf Digitální a informační agentura (DIA) Martin Mesršmídm, jehož úřad systém spravuje. Podle DIA je v plánu zásadní posílení Identity občana, které ale bude vyžadovat peníze a čas. Pokud se něco nezmění, nebude to dřív než v příštím roce. Podle odborníků by tak mohly výpadky pokračovat.

S občankou v mobilu se můžou lidé prozatím prokázat na několika ústředních správních úřadech či ministerstvech, její širší využití plánuje stát umožnit postupně v příštích měsících.

Proč start elektronických dokladů opět provázel kolaps systémů? A stihne se včas digitalizace stavebního řízení?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Pětikoalice se rozhodla utnout nekončící sněmovní debatu o korespondenční volbě. Nahrává jí i rozhodnutí Ústavního soudu o valorizaci penzí. Ten mimo jiné vzkázal, že opoziční obstrukce musí mít hranice. Jak toho koalice využije?

Hostem Ptám se já je ústavní právník Marek Antoš.

Ústavní soud pod novým předsedou Josefem Baxou spolu se zamítnutím ústavní stížnosti hnutí ANO na omezení mimořádné valorizace penzí vyslal do Sněmovny jasný vzkaz. Opoziční hnutí ANO a SPD nemůžou na jedné straně hodiny a dny obstruovat a na straně druhé se dožadovat práva na nekonečnou debatu.

Jak hned upozornil premiér Petr Fiala (ODS), pro vládní většinu to může být povzbuzením a také nástrojem, kterým proti opozičním obstrukcím zakročit. „(Ústavní soud) upozornil na limity obstrukcí, upozornil, kde jsou limity ochrany. A myslím, že to je precedentní rozhodnutí pro souboje v budoucnosti,“ ocenil soud Fiala.

A s odkazem na blokování rozpravy o korespondenční volbě v posledních dnech také zdůraznil, že pro současnou opozici obstrukce nejsou mimořádným nástrojem, ale staly se pravidlem.

Kde mají sněmovní obstrukce své hranice? A je důvod obávat se zavedení korespondenční volby?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Loňský zásah vlády do valorizace penzí byl podle rozhodnutí Ústavního soudu v souladu s ústavou a platí. Rozhodnutí ale nebylo jednomyslné. Pro koho je verdikt dobrou zprávou? A jak dál by měla vláda postupovat v úpravě penzí? 

Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI, poradce ministra práce a sociálních věcí a člen důchodové komise Filip Pertold. 

Důchodci si finančně nepolepší. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí. Valorizační mechanismus jednorázově upravila vláda loni v době zvýšené inflace. Průměrnému důchodci se tak penze snížila zhruba o tisíc korun měsíčně. 

Kabinet tehdy odůvodnil krácení valorizace snahou o rozpočtovou odpovědnost. Jen za loňský rok díky tomu ušetřil 19,4 miliardy korun. Ústavní soud podpořil vládu v tom, že podle něj neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů nebo kopírování růstu inflace, stát musí aktuální stav veřejných financí zohledňovat. 

Finančně si senioři nepomohou ani v roce 2025. Měla by totiž začít platit důchodová reforma, do které se vláda pustila kvůli stále se prohlubujícímu deficitu systému penzijního pojištění a snaze o celkové ozdravení veřejných financí. 

„Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil. Může pokračovat ve vysvětlování důchodové reformy. Protože pokud to veřejnost nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ní,“ podotkl ekonom Pertold. 

Na čem slibovaná reforma důchodového systému drhne? Proč ještě není seznam náročných profesí? A jak bychom se měli na stáří nejlépe zajistit?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)