Ptám se já, Marie Bastlová

Armáda začíná s průzkumem kontaminované lokality na Klatovsku na Šumavě. O zapojení armády informoval v pondělí premiér Babiš. Co může chemická jednotka odhalit? A proč ministerstvo životního prostředí přišlo s kauzou právě teď?

Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí, poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česká armáda má podle premiéra Andreje Babiše skvělou chemickou jednotku a zadaná zakázka ukáže, jak dovede být schopná a akční. „Těším se na akci pana (ministra obrany) Zůny,“ řekl v pondělí Babiš.

Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče armáda na základě průzkumu navrhne vládě, jak bude postupovat, jaké jsou možnosti a omezení. Upozornil ale, že armáda například nemůže provádět likvidaci ekologické zátěže.

Nasazení vojáků už také kritizovali někteří zástupci opozice.

S informací, že v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku v Národním parku Šumava je zhruba tisíc tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi, přišel minulý týden ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Ten původně navrhl, aby zakázku získala firma Dekonta, která v oblasti prováděla průzkum a ve které dříve působila kandidátka Motoristů na pražskou primátorku a v současnosti akcionářka Dekonty Klára Sovová.

Společnost prováděla průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily na Šumavě už v roce 2023, na něj poté navázala sanace menšího území. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí tehdy podle Červeného dostalo od Dekonty informace, jaké nebezpečné látky tam jsou a že zasažené území je větší. Letos v červnu pověřilo ministerstvo firmu opětovným průzkumem unikajících chemikálií.

Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, podle svých slov nedostal. O dva roky později pak resort ještě pod jeho vedením dostal nové informace, které předal ministerstvu obrany.

Podle Hladíka by mělo současné vedení ministerstva zveřejnit závěrečnou zprávu Dekonty z průzkumu, aby se k ní mohli vyjádřit odborníci.

O co v kauze vlastně jde? A jak pokračují změny na ministerstvu životního prostředí pod vedením Motoristů?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do komunálních a senátních voleb zbývá měsíc a strany startují horkou fázi kampaně. „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro ANO nejsou obecní volby klíčové, bude si testovat kandidáty,“ říká sociolog Buchtík.

Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Jednou z mediálně nejsledovanějších kampaní před komunálními volbami je už tradičně bitva o vedení Prahy. Zatímco samotná kampaň podle sociologa Martina Buchtíka zatím běží poměrně poklidně, do debaty o možném vítězi vnesla minulý týden chaos data z průzkumů.

Podle výzkumu volebních preferencí agentury Median pro server PrahaIN.cz by totiž volby v hlavním městě na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončili Starostové, které by volilo 22,6 procenta voličů. Jako třetí pak Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) s 13,9 procenta.

Podle průzkumu agentury Ipsos pro Spolu, který se uskutečnil v srpnu, by ale naopak zvítězilo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a až třetí hnutí ANO s 17,6 procenta.

Co tato data vlastně říkají?

„Výzkum Medianu neukazuje volební model, ale preferenci. Preference znamená, že se zeptám jednou otázkou: ‚Koho byste volil?‘ A v momentě, kdy váhám mezi dvěma subjekty a nejsem schopný odpovědět, tak se nezapočítám nikam. Čili preference lépe indikují voličské jádro. Proto je v těch preferencích silné hnutí ANO.“

Podobně jako před osmi lety

Kdo tedy nakonec pravděpodobně vyhraje? Podle sociologa můžou volby v metropoli letos dopadnout velmi podobně jako před osmi lety.

„Tam se naskládaly čtyři nebo pět uskupení kolem 17 až 18 procent velmi těsně vedle sebe. V podstatě měli na zastupitele plus minus to samé. A potom se teprve začalo vyjednávat. Ale technicky vzato by mělo vyhrát Spolu,“ dodal Martin Buchtík.

U hnutí ANO v hlavním městě očekává tradiční výsledek kolem 20 procent: „Záleží na tom, jestli se ještě rozběhne nějaká pořádná kampaň. Ale zdá se, že ať ANO udělá v Praze cokoliv, tak má mezi 17,5 a 22 procenty.“

Zbytečná provokace před volbami

Pro strany vládní koalice jsou blížící se komunální a senátní volby také prvním vysvědčením od vlastních voličů. V jaké náladě půjdou 9.a 10. října odevzdat svůj hlas? Mají být koaliční ANO, Motoristé a SPD nervózní například z toho, že jejich plánovaný rekordní schodek rozpočtu na příští rok podle nedávného průzkumu Medianu považují dvě třetiny Čechů za nepřijatelný?

„Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro hnutí ANO obecní volby nejsou klíčové. Spíše mají nějaká želízka v ohni a budou testovat některé svoje nové kandidáty,“ prohlásil Martin Buchtík s tím, že pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou v tomto ohledu důležité zejména volby do Senátu.

I přesto chtějí zejména ANO a Motoristé nechat některá rozhodnutí raději až na období po volbách, aby voliče nepopudily. Jako například změnu financování České televize a Českého rozhlasu.

„Téma veřejnoprávních médií je hodně citlivé pro část veřejnosti a rozhodně bude doprovázené nějakými protesty, to celkem bezpochyby. I s ohledem na rozpočet to může být jedna ze strategií, že na to nebudou teď tlačit. Byť pro menší koaliční partnery, zejména pro SPD, to je vlajková loď,“ řekl sociolog a pokračoval:

„Vláda si to velmi pravděpodobně později prosadí, ale lidé budou více a více naštvaní. Uvidíme, jestli na tom v důsledku nezačnou ztrácet politické body.“

Rozmlžování demokracie

Proměnu nálad ve společnosti agentura STEM sleduje dlouhodobě. Stejně jako to, jak si stojí demokracie v Česku a co ji ohrožuje.

Jak uvádí ve své analýze k vývoji v letošním roce, od nástupu vlády sice nelze pozorovat křiklavé změny vedoucí rychle k rozkladu demokracie, vláda ale provádí sérii dílčích a často obtížně zachytitelných a zdánlivě nesouvisejících kroků. Ty mohou působit neškodně nebo je koalice prezentuje jako potřebné reformy či hledání úlev státnímu rozpočtu.

„Častá představa je, že demokracie buď je, nebo není. Ale v praxi se ukazuje, že pro pojmenování toho, jak se rozkládá demokracie v současné době, je mnohem efektivnější mluvit o postupném rozmlžování směrem k autoritářství.“

Jak Andrej Babiš a jeho koalice dál mění a posouvá Česko? Jaký dopad mají kauzy jako případ sudů s toxickými látkami na Šumavě?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I když čeští žáci zůstávají v mezinárodním srovnání nad průměrem zemí OECD i Evropské unie, zhoršují se v matematice i ve čtení. Podle ministra školství je důležité, že jsou výsledky stále nadprůměrné. Je to ale dostatečná útěcha?

Hostem Ptám se já byl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

V mezinárodním testování PISA 2025 si čeští patnáctiletí žáci oproti roku 2022 pohoršili jak v matematice, tak ve čtení. Stále ale zůstávají nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie.

„Přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ komentoval tento týden výsledky ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím, že výsledky se zhoršují ve většině zemí OECD a EU.

Dovednosti českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA v roce 2000. Nejvýraznější je přitom dlouhodobý pokles v matematice. Poslední zhoršení čtení je podle Plagy způsobené tím, že se proměnily čtenářské návyky, dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost.

Z mezinárodního srovnání také vyplynulo, že čeští studenti jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Zároveň se mezi dětmi prohlubují rozdíly dané prostředím, ze kterého pocházejí. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je proto potřeba proměnit podobu vzdělávání v českých školách.

K jakému modelu by mělo Česko směřovat? „Finsko bylo takový dlouhodobý vzor, který se ale v jednotlivých cyklech výrazně zhoršuje ve všech doménách. Teď už je nový vzor. A to je Estonsko, které se z těch evropských vzdělávacích systémů často zmiňuje a které v posledních obdobích dosahuje stabilně nejlepších výsledků. A patří i ve srovnání s asijskými zeměmi, které jsou tradičně nejlepší, k těm na špici,“ upozornil Zatloukal.

„Zásadní je, co školy dělají pro to, aby minimalizovaly zejména nepříznivý vliv rodinného zázemí. Protože dítě si nevybralo rodinu, do které se narodilo, ale ona ho významně ovlivňuje. Takže jsme si modelovali různá opatření, co by to znamenalo pro nás. A není potřeba dělat žádné revoluční kroky. Souvisí to právě s proměnou vzdělávání ve škole, více zapojit žáky a budovat klima a vztahy.“

Jak moc alarmující jsou výsledky mezinárodního srovnávání pro Česko? Najde tato vláda odvahu a peníze na potřebné reformy? A jak jsou pro celý systém významné soukromé a církevní školy, na které tento týden zaútočil premiér Andrej Babiš?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou pravidelnou zprávu o tom, jak se daří Česku. Varuje před špatným hospodařením státu a rostoucím zadlužením. Proč Česko zaostává v reformách a inovátorem zůstává pouze na papíře?

Hostem Ptám se já byl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nedávném stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok také upozornil, že se Česku dál nedaří odstraňovat slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země.

Do budoucna stát brzdí nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. Problém je podle NKÚ také to, že už se ani nemluví o klíčových reformách.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala upozornil i na to, že běžnou součástí veřejných financí se staly schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun. Řada státních výdajů ale přitom vůbec nepřináší odpovídající výsledky. „Nejvíc mě mrzí, že jsme úřad, který pořád dokola upozorňuje na to, že bychom za ty peníze, které vynakládáme, mohli mít mnohem víc. A to mě zklamalo, že ten posun vidět není,“ uvedl Kala v Ptám se já.

Jeho úřad dlouhodobě kritizuje také dotační politiku státu. Česko se ve srovnání s jinými zeměmi dodnes nenaučilo evropské peníze využívat efektivně. „My nejenom, že jsme se to nenaučili, my to nechceme. My to nechceme. Motivace je u nás totiž nastavená špatně. Víte, jak funguje třeba výstavba chodníků? Stát vám dá z evropských peněz 85 procent projektu a pět procent ještě přidá z národního zdroje. Takže starosta dostane 90 procent. To je přece ‚bezvadné‘,“ kritizoval Kala.

V rozhovoru se také vyjádřil k rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO), že NKÚ od příštího roku přijde o policejní ochrannou službu.

„Nikdo nic neřekl a schválili to. Takže jsme neměli možnost ani reagovat, ani se na to připravit. Dobře, my si to musíme zajistit. Problém samozřejmě je, že vypsat výběrové řízení v hodnotě řady milionů korun už do konce roku nelze stihnout. Takže nás dostali do velmi nekomfortní situace. Ale ubezpečuji všechny, že to zvládneme, i kdybych měl 1. ledna sedět na vrátnici,“ dodal Kala s tím, že jeho úřad v kontrolách nepoleví.

Proč je špatně, že stát udržuje železnice do každé menší obce? Proč má Estonsko třikrát víc velkých úspěšných start-upů než Česko? A co by NKÚ kontroloval u veřejnoprávních médií?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ceny plynu stoupají a evropské země zatím nenaplnily své zásobníky. Asi nejhůře je na tom Německo. Kvůli krizi na Blízkém východě ale roste i cena pohonných hmot, meziročně výrazně zdražila také elektřina. Máme se bát zdražování?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel české pobočky E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.

Pokud bude nadcházející zima mimořádně chladná, zásoby plynu v Německu mohou být nedostatečné, varoval dnes tamní svaz provozovatelů zásobníků plynu. Ty budou podle něj na začátku listopadu v nejlepším případě plné ze 77 procent. Na začátku září byly plné zhruba z poloviny, což byla pro toto období nejnižší úroveň zaznamenaná od začátku sledování zásob před 15 lety.

Obchodníky s plynem obvykle k plnění zásobníků motivují nižší ceny mimo zimní sezonu. Letos ale ceny plynu výrazně zvýšil konflikt na Blízkém východě, který začal koncem února. Plnění zásobníků navíc brzdily i naděje, že konflikt se podaří brzy vyřešit a ceny plynu opět klesnou. To se ale zatím nestalo.

Evropská unie loni zavedla systém povinného každoročního doplňování zásobníků jako pojistku proti budoucím výpadkům. Připravenost jednotlivých evropských zemí se letos zatím výrazně liší. Podobně nízké zásoby jako Německo hlásí třeba i Nizozemsko a Belgie.

V Česku byly podle ministerstva průmyslu a obchodu zásobníky na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Zásoby jsou ovšem zhruba o pětinu nižší než před rokem. Ministerstvo ale slibuje, že plynu by mělo být pro nadcházející zimu dostatek.

Jak rizikové jsou nízké zásoby plynu pro průmyslovou zemi, jako je Česko? A jak je na tom Evropa z hlediska závislosti dodávek z krizových světových oblastí?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropské země řeší sérii hybridních útoků. Naposledy dnes dánské úřady informovaly, že zmařily přípravy na ruskou sabotáž v tamních zbrojařských firmách. Jak vážná situace je? A jak je na tyto hrozby připravené Česko?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý vysoký představitel české zahraniční rozvědky Jan Paďourek.

Hlavním cílem aktuálně odhalené ruské sabotáže v Dánsku bylo podle tamní kontrarozvědky zastavit dodávky pro ukrajinskou obranu a zastrašit zemi, aby dále nepodporovala Ukrajinu.

Zpravodajské služby obvykle o podobných věcech mlčí. V tomto případě byl však podle nich výběr cílů a přípravy tak konkrétní, že považovaly za nutné zveřejnit informaci, že „se jedná o hrozbu, kterou je třeba brát vážně“.

Chystaný útok je dalším z řady incidentů, na které v posledních týdnech upozorňují média v různých evropských zemích, včetně těch sousedících s Českem. V Německu naposledy včera vybuchl u hlavního vlakového nádraží v Augsburgu neznámý předmět a zranil dva lidi.

Podle německého ministerstva vnitra jsou za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě zodpovědní Rusové. Do „známého vzorce ruských hybridních operací“ zapadá i útok na letiště Lipsko/Halle, kde zaměstnanec objevil v noci na 5. srpna dron s výbušninou poblíž ukrajinského letadla Antonov. Jiné nákladní letadlo, které se chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Podle německých úřadů útok provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Moskva obvinění odmítla.

Na dění v Německu už reagoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Tyto incidenty jsou podle něj velmi vážné a musí být důkladně vyšetřeny. Česko je také připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podpořit veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti.

Na zhoršující se bezpečnostní situaci upozorňuje i nová zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2025, podle které počet odhalených sabotážních útoků v Evropě koordinovaných z Ruska od druhé poloviny loňského roku opět vzrostl. V Česku se loni podle BIS nepodařilo u žádného incidentu spolehlivě potvrdit, že by šlo o útok řízený z Moskvy.

Zareagoval kabinet na poslední incident v Německu přesvědčivě? A jak budou ruské útoky na Evropu postupovat dále?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní Motoristy a SPD podle jejich lídrů zaskočil schodek rozpočtu na příští rok navrhovaný resortem financí. Chtějí s ANO jednat o jeho snížení. Podle opozice jde pouze o divadlo pro voliče. Ustoupí ANO koaličním partnerům?

Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a 1. místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila.

Plánovaný deficit 389 miliard korun je příliš vysoký, jak podle šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, tak podle lídra SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury. Motoristé mají o svých výhradách k návrhu rozpočtu na příští rok jednat ve čtvrtek s premiérem Andrejem Babišem (ANO). V pondělí by měla koalice probrat také požadavky SPD. S diskusí s koaličními partnery počítá i ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Pokud se neshodneme na aspoň části našich návrhů, tak Motoristé budou mít opravdu velký problém rozpočet potvrdit,“ prohlásil Macinka. Na čtvrteční schůzce s premiérem podle něj jeho strana představí návrhy změn pro příští rok i legislativní návrhy potřebné k sestavení rozpočtu na rok 2028.

Okamura uvedl, že o finální výši schodku, který je druhý nejhorší v historii České republiky, nebyli koaliční partneři ANO dopředu informováni. Klub SPD je podle něj „vrcholně nespokojen“. V rámci úspor navrhuje například zastavení všech dávek cizincům, včetně ukrajinských uprchlíků, a dotací nevládním organizacím.

Zástupci opozice postoj SPD i Motoristů kritizují a někteří ho označují za komedii. Například předseda ODS Martin Kupka připomenul, že s pomocí poslanců Motoristů vládní koalice minulý týden přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta k úpravě rozpočtových pravidel.

Opozice zároveň návrh rozpočtu kritizuje jako nezodpovědný, takto vysoký deficit podle ní nedává smysl v době hospodářského růstu. Podobně se k rozpočtu staví i prezident Petr Pavel. Podle ministryně Schillerové by ale bez prohloubení schodku hrozila Česku ekonomická stagnace.

Kde má vláda prostor škrtat? Jak se projeví snížení podpory v nezaměstnanosti? A jak si stojí lidovci před komunálními a senátními volbami?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda plánuje příští rok hospodařit s druhým nejhorším schodkem v historii Česka. Podle ministryně financí by bez jeho prohloubení hrozila ekonomická stagnace. Návrh kritizuje opozice i koaliční partneři ANO. Co od vlády čekat?

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, který v pondělí předložilo vládě ministerstvo financí, rozlítil nejen opozici. Výše deficitu zaskočila také mnohé analytiky, kteří varují, že návrh může přinést například zdražení úvěrů, včetně hypoték.

Ozvali se ale i koaliční Motoristé a SPD. Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka oznámil, že chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Očekává, že schodek bude nakonec nižší. Další diskuzi o rozpočtu očekává i předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje schodek 389 miliard za nezbytný. Je podle ní správné, že se vláda rozhodla půjčit si na investice. Zároveň uklidňuje, že po růstu zadlužení přijde „záchranná brzda“. Vláda podle ní bude v dalších letech šetřit a zvyšovat některé daně.

Sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu na příští rok odeslat do konce září.

Jaké největší slabiny rozpočet má? A bude někdy Česko schopné ze spirály věčných dluhů vybřednout?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti v letošních senátních volbách postavili jen tři kandidáty. Jejich jediná současná senátorka Adéla Sucharda Šípová svůj mandát současně obhajuje a to na Kladně. Jak se jí v horní komoře parlamentu dařilo?

Hostem Ptám se já byla nestranická Senátorka za Piráty, právnička Adéla Sucharda Šípová, která je už od zvolení nejmladší členkou horní komory Parlamentu.

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Za šest týdnů Česko čekají komunální a senátní volby, kde si vládní i opoziční strany tradičně ověří svou sílu a podporu v jednotlivých regionech. Co volby po více než půl roce vládnutí koalice ANO, SPD a Motoristů ukážou?

Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog, ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Své zástupce do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu si Češi zvolí 9. a 10. října. Pro vládní i opoziční strany jsou přitom tyto volby velmi důležité. Pro vládní koalici jde o první vysvědčení od jejích voličů. Opoziční strany si zase otestují, jak se jim po prohraných loňských parlamentních volbách daří nabrat síly.

„Ještě před třemi lety nebyla společnost tak rozdělená. Dnes je to o překřikování a politické strany plně pochopily, že cílem není komunikovat k občanům, ale ke svým voličům,“ popisuje sociolog a šéf STEM Martin Buchtík, v jaké atmosféře Češi k volbám půjdou. „Je to alarmující, do budoucna to může výrazně zhoršit komunikaci ve společnosti.“

„Každý politický aktér dnes svým voličům doručuje úplně jiný příběh a hledá cesty, jak se udržet u moci. Což pro menší strany znamená získat alespoň pět nebo sedm procent, aby byly relevantní a nepostradatelné pro příští volby. A je jim vlastně trochu jedno, jak to vnímá celá veřejnost,“ vysvětluje Buchtík.

„V Česku máme 6 250 obcí. Těch příběhů tam je hodně. Když to vezmu od těch nejmenších obcí, tam je vždy zajímavé, kolik jich postaví jenom jednu kandidátku. Budou i jednotky obcí, kde se nesestaví žádná kandidátka,“ říká sociolog. „Tato čísla je obecně dobré sledovat dlouhodobě, protože to ukazuje na proměnu substantivní politiky. Protože pokud jsou lidé ještě někdy ochotní jít do politiky, tak je to často ta obecní. V menších obcích to totiž není o politickém zařazení, je to o tom, že stavíme chodníky. A chodník je politicky neutrální téma.“

Komunální volby by zároveň mohly přivést do politiky nové osobnosti: „Například v krajských městech se může stát, že to bude základ toho, že se zrodí nějaký potenciální nový lídr z regionů. Lídr, který by do celostátní politiky začal promlouvat třeba za dva roky.“

Proměnila vláda ANO, SPD a Motoristů za půl roku nějak výrazněji Česko? A proč lidé vnímají Andreje Babiše jako druhého nejvýraznějšího opozičního politika?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sněmovna projednává spornou vládní novelu k veřejným rozpočtům po vetu prezidenta Petra Pavla. Strany vládní koalice veto i přes odpor opozice s největší pravděpodobností přehlasují. V čem opozice vidí největší riziko?

Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Prezident Petr Pavel odůvodnil své veto novely rozpočtových zákonů tím, že navrhované změny podle něj ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a také oslabují poslaneckou kontrolu veřejných peněz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí hlavy státu za nezodpovědné a aktivistické.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prezident svým krokem nechrání veřejné finance, jen vetuje možnost sestavit zákonný a realistický rozpočet. Schillerová proto v úterý ve Sněmovně vyjádřila očekávání, že koaliční poslanci veto tento týden přehlasují. K tomu je potřeba nejméně 101 hlasů. Ministryně předpokládá, že vládní tábor jich bude mít dostatek, i když nebude v plném počtu 108 poslanců.

„Prezident se ztotožnil s pokryteckou opoziční rétorikou. Ve skutečnosti vetoval jen hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a naši snahu o transparentnost,“ řekla před poslanci Schillerová.

Před záměrem kabinetu měnit rozpočtová pravidla varuje Národní rozpočtová rada, mnozí další ekonomové i opozice. Té vadí zejména úpravy, které umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, tedy o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent.

Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana je zájem vlády Česko zadlužit a „rozdávat dárečky svým voličům“, proto ji názory kritiků nezajímají. Pokud koalice veto přehlasuje, opozice se podle Rakušana hodlá obrátit na Ústavní soud.

Věří ještě opozice slibům vlády o konsolidaci? O co se ve Sněmovně povede příští bitva? A jaký výsledek Starostové očekávají od komunálních a senátních voleb?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Z čela armády do politiky. O mandát v Senátu v letošních volbách usiluje i Karel Řehka. Bývalý náčelník generálního štábu, který kandiduje s podporou STAN, se chce bezpečnosti věnovat i v horní komoře. Podceňuje Česko svou obranu?

Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu, bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka (za STAN).

Řehka kandiduje do horní komory jako nezávislý s podporou Starostů v obvodu Plzeň-město. Jednapadesátiletý generál stál v čele armády od roku 2022. Ve funkci skončil letos k začátku července, poté ho vystřídal jeho dosavadní zástupce Miroslav Hlaváč.

V Senátu by chtěl Řehka navázat na své profesní působení a věnovat se problematice obrany a bezpečnosti. Při oznámení své kandidatury připomenul, že bezpečnosti, obraně a službě vlasti zasvětil celý svůj život: „Naučil jsem se rozhodovat pod tlakem, nést odpovědnost za své kroky, naslouchat lidem a hledat řešení i v situacích, kdy žádná snadná cesta neexistuje. Chci své zemi dále sloužit a své zkušenosti využít ve prospěch spoluobčanů v Plzni i celé České republice.“

Plzeň si pak podle svých slov zvolil, protože se tam přistěhoval za svou ženou, poslankyní STAN Michaelou Řehkovou (dříve Opltovou).

O Řehkově zájmu o Senát se spekulovalo už dříve, kandidaturu ohlásil na konci července. Do konce srpna přitom zůstává příslušníkem Armády ČR, což popudilo některé jeho kritiky, včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Ten bývalého šéfa armády už dříve osočoval z přílišného „politického aktivismu“. Ve vyjádření pro Reflex Zůna uvedl, že voják ve služebním poměru může usilovat o politickou funkci jako nezávislý, kandidovat s podporou politické strany ale podle ministra není vhodný postup.

Řehka během svého působení ve funkci náčelníka generálního štábu opakovaně svými výroky například o přípravě armády na velkou válku nebo o zavedení nové vojenské služby vyvolával hlasité reakce. Jak od svých odpůrců, tak od příznivců.

Na Plzeňsku jde Karel Řehka v senátních volbách proti dalším sedmi kandidátům, včetně dosavadního senátora ODS a starosty Lumíra Aschenbrennera. První kolo senátních voleb se koná společně s komunálními volbami 9. a 10. října.

Nedal svým rozhodnutím bývalý náčelník generálního štábu za pravdu kritikům, že byl už v armádě příliš aktivistický? A jak vidí bezpečnostní situaci v Česku?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO?

Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel.

Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana.

V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová.

První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října.

Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu?

Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).

„Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích.

Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta.

Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí.

„Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“

Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září.

Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun.

Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem.

Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní?

Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit.

Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví.

Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna.

Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel.

Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022.

Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028.

„Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

„Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“

Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS by si po letošních komunálních volbách ráda udržela nejen vedení Prahy, ale i druhého největšího města. O Brno zabojuje v čele s nestraničkou a filmovou producentkou Kamilou Zlatuškovou. Vyjde straně tato překvapivá sázka?

Hostem Ptám se já byla lídryně společné kandidátky ODS a TOP 09 v Brně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková.

Zpráva o kandidatuře Zlatuškové mnohé překvapila. Členové brněnské ODS totiž dlouho spoléhali, že dosavadní primátorka Markéta Vaňková překoná zdravotní obtíže a po osmi letech ve funkci bude chtít pokračovat. Ta ale místo toho na jaře představila jako svoji nástupkyni právě Zlatuškovou.

Rozhodnutí bylo překvapivé i proto, že uznávaná filmová producentka dosud nemá s politikou žádné zkušenosti (na rozdíl od svého otce Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy univerzity a exposlance za hnutí ANO).

Do širšího povědomí ji dostal seriál Ptáčata o segregované romské třídě na brněnské základní škole, na kterém se podílela jako dramaturgyně. V České televizi pak produkovala seriály 8. A nebo Zlatá mládež. Po odchodu z ČT založila mezinárodně uznávaný festival Serial Killer, ze kterého se nyní kvůli kandidatuře stáhla.

Vedle toho Zlatušková v roce 2020 například založila vzdělávací platformu Televizní institut. Předsedá také správní radě Ženského vzdělávacího ústavu Brno, známého jako Vesna. Magazín Forbes ji pravidelně zařazuje do žebříčku nejvlivnějších žen Česka.

Ke kandidatuře známou filmařku podle jejích slov vyburcoval současný vývoj na politické scéně. Zároveň odmítá, že by její jméno posloužilo kmotrům v pozadí brněnské ODS, jejíž pověst pošramotila jak bitcoinová aféra, která vedla k pádu dlouhodobého krajského lídra a exministra spravedlnosti Pavla Blažka, ale i další kauzy spojené například s machinacemi s městskými byty.

Vymezuje se proti spolupráci s ANO, přitom kandiduje za ODS, která po minulých komunálních volbách utvořila s hnutím premiéra Babiše koalici v Brně. „Kandidátka, kterou reprezentuju, je úplně jiná. Co se týká rozhodnutí z minulého volebního období, já tomu z pragmatického úhlu rozumím. Pro mě je to zároveň uzavřená věc. Já se vůči spolupráci s ANO jasně vymezila. Myslím si, že v tuto chvíli ta spolupráce s ANO je problém ještě mnohem vyšší. (…) Ten ples příšer, který se tam děje ve smyslu té koalice s SPD a Motoristy, to už je pro mě no-go,“ řekla Zlatušková.

Podaří se ODS uhájit primátorský post? Proč si výrazná a neortodoxní filmařka a producentka vybrala ODS? A rozhodne o výsledku popularita místních osobností, nebo celostátní preference stran?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit?

Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje.

Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu.

Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry.

Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent.

„Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“

Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí.

Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování?

Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června.

Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov).

Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali.

Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, kterému ředitel parku odebral).

Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo.

„Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota.

Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihočeská ODS se na podzim chystá na první volební střet s hnutím Naše Česko někdejšího prvního místopředsedy ODS a nynějšího populárního hejtmana Martina Kuby. Občanští demokraté věří, že ukončí vládu jeho lidí. Jak to chtějí udělat?

Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ODS pro České Budějovice Jan Teplý.

Občanští demokraté hovoří v souvislosti s letošními komunálními volbami na jihu Čech o nové éře. Krize způsobená loňským odchodem Martina Kuby a mnoha jeho stoupenců jim prý prospěla a věří, že osloví stávající i nové voliče.

Pomoci jim v tom má i nový českobudějovický lídr a kandidát na primátora Jan Teplý. Syn majitele Madety se proti populárnímu hejtmanovi, který „vysál“ zhruba třetinu jihočeské ODS a většinu krajských i budějovických zastupitelů, tvrdě vymezuje a mluví o jeho hnutí jako o dvojce ANO Andreje Babiše.

Pro Kubovo hnutí budou letošní komunální a senátní volby prvním volebním testem. Nejvíc pozornosti se upírá právě do jižních Čech, kde si Martin Kuba od roku 2020 jako hejtman postupně vybudoval neotřesitelnou pozici (v posledních krajských volbách ještě v barvách ODS získal přes 47 procent hlasů).

Na své straně má také některé významné podnikatele v regionu, a to včetně otce nového budějovického lídra ODS. Ačkoliv majitel Madety Milan Teplý v minulosti občanské demokraty finančně podporoval, po odchodu Kuby se rozhodl sponzorovat Naše Česko.

Jak hejtman Kuba vládne kraji? Ukáže ODS svou sílu? A proč se straně nedaří v opozici nabírat sílu?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková.

Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim.

Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě.

Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců.

Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po nedávné migrační krizi ve španělské Ceutě čelí Madrid kritice dalších zemí EU, že nezvládá migraci. V neděli se vyjádřila i marocká vláda, která z celé situace obvinila pašeráky a dezinformace. Jak by měla nyní unie postupovat?

Hostem Ptám se já byla europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu).

O migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo zhruba 60 tisíc migrantů z Maroka, budou v úterý jednat ministři vnitra EU. K mimořádné schůzce vyzvali prezidenti a premiéři dvaadvaceti států unie. Mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk i český premiér Andrej Babiš (ANO).

K situaci se v neděli poprvé vyjádřila i marocká vláda. Podle tamního ministerstva vnitra byly nedávné události v Ceutě důsledkem kombinace faktorů: akcí sítí pašeráků a převaděčů, dezinformací na sociálních sítích i nesprávné interpretace verdiktů soudu. To vytvořilo u tisíců Maročanů přesvědčení, že se na evropské území mohou dostat snadno a bez právních důsledků.

Pašeráckým mafiím už v pátek přičetl migrační krizi v Ceutě také španělský premiér Pedro Sánchez. Zločinecké sítě podle něj využily verdikt španělského nejvyššího soudu, který začátkem července dospěl k závěru, že pohraničníci nemohou okamžitě vyhostit ty, kteří na území města připlavou. Obratem vrátit mohou podle soudu jen toho, kdo překonal hraniční překážku. Kvůli tomu také španělští pohraničníci v sobotu instalovali u Ceuty v moři bariéru z bójí.

V pátek už také španělské město opustila většina z několika desítek tisíc běženců, na místě jich ale stále zůstává ještě několik tisíc. Při pokusu dostat se do Ceuty zemřely desítky lidí.

Kdo za náhlou migrační vlnou v Ceutě stál? Selhalo Španělsko? A jak zranitelná je Evropská unie náhlými uprchlickými vlnami?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Studenti Smíchovské průmyslovky mají letos o prázdninách neobvyklou práci. Dělají předvolební kampaň pro svého ředitele, který kandiduje do Senátu. V září mají pokračovat s kampaní v ulicích. Proč ředitel vsadil na studenty?

Hostem Ptám se já byl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát ODS do Senátu.

Ředitele prestižní Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka vyzvali ke kandidatuře do horní komory jeho vlastní studenti a studentky, kteří mu také sami dělají předvolební kampaň. Populární pedagog je známý inovativním přístupem ke vzdělávání a podpoře žáků v práci na vlastních nápadech a projektech. I celá kampaň je tak především v jejich režii.

„Říkal jsem jim, že pokud mi tu kampaň budou dělat, tak musím být naprosto zdrženlivý. Nemohu nikoho oslovit, protože to by pak mohlo být bráno jako zneužití, že z pozice ředitele o něco někoho žádám. Takže jsem jim říkal: ‚Je to na vás‘,“ popsal v Ptám se já Sáblík.

S kritikou, že by zneužíval studenty v politické kampani, se prý zatím nesetkal. Jejich podpory si podle svých slov velmi váží: „Pokud se někdo ze studentů zapojí, je to čistě jeho dobrovolná věc.“

Kampaň je postavená nejen na nápadech, ale i na velké osobní zodpovědnosti žáků. Stejně jako většina projektů na smíchovské průmyslovce, kde studenti zároveň sami i vyučují, pracují nebo při studiu podnikají.

„Studenti musí věřit tomu, že když do toho dají elán, že to pak také budou moci realizovat. A je třeba podchytit jejich zájem. Je to jako nabalující se sněhová koule, chce to začít s menším počtem a postupně přidávat. Ale to budujete deset let. A musíte mít odvahu. Musíte mít i pevné nervy a musíte nebrat věci osobně, protože proti vám budou určití lidé brojit,“ řekl ředitel s tím, že už na něj kvůli jeho inovacím v minulosti přišlo 55 udání.

Radko Sáblík se o senátorské křeslo uchází na domovské Praze 5, kde bude o hlasy voličů soupeřit například s dosavadním senátorem, advokátem Václavem Láskou (SEN 21) nebo s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou (za TOP 09).

První kolo senátních voleb se bude konat spolu s obecními volbami 9. a 10. října. V horní komoře se bude obsazovat tradičně třetina křesel, tedy 27 z 81.

Nebojí se populární ředitel kritiky za to, že zneužívá prostředí své školy? A jak se dívá na návrhy změn ve školství, jako je rušení 9. tříd nebo zákaz mobilů?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika?

Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

„Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.

Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta.

Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí.

Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení.

„Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl .

Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit?

Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů.

Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči.

V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku.

Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia.

Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf Sněmovny Tomio Okamura jako první český vládní politik po sedmi letech oficiálně navštívil Čínu. Slibuje si od toho zlepšení vztahů s Pekingem a posílení vzájemného cestovního ruchu. Co cesta reálně přinese?

Hostem Ptám se já byla sinoložka z Filozofické fakulty UK v Praze Olga Lomová.

S předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) se při návštěvě Číny setkal šéf tamního parlamentu Čao Le-ťi. Podle agentury Nová Čína ocenil pozitivní a pragmatickou politiku nové české vlády vůči Pekingu a vyjádřil přesvědčení, že současný příznivý vývoj vzájemných vztahů bude pokračovat.

Okamura prohlásil, že podle jeho mínění se vzájemné vztahy České republiky a Číny během návštěvy podařilo obnovit. S čínskou stranou měl probírat možné zrušení víz pro Čechy cestující do Číny, znovuzavedení přímé letecké linky Praha–Šanghaj nebo zapůjčení terakotové armády na výstavu do Česka.

Během jednání české delegace v čínském parlamentu padly také nové informace o Čechovi, kterého Peking zadržel na konci června a vyšetřuje ho kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Jak upozornily i Seznam Zprávy, české bezpečnostní složky nevylučují, že by Čína mohla chtít muže vyměnit za jejího občana zadrženého v Česku.

Vztahy mezi Prahou a Pekingem se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli otázce Tchaj-wanu. Čína ostře kritizovala cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan v roce 2020 i jeho druhou výpravu letos v červnu. Peking, který ostrov považuje za součást svého území, v souladu s politikou jedné Číny odmítá oficiální kontakty zahraničních politiků s tchajwanskými představiteli.

„Celé té cestě udělalo tečku vyhlášení sankcí na 14 evropských firem jako protiopatření evropských sankcí na 14 čínských firem, které do Ruska dodávají zboží dvojího užití a vlastně tím podporují válku v Rusku. Ty firmy byly vybrány víceméně náhodně a objevila se tam i česká firma Tatra,“ připomněla v Ptám se já sinoložka Olga Lomová.

„Nemůžu to číst jinak, než určitý tlak z čínské strany. Vzápětí po návštěvě, která projevuje přátelství, touhu vycházet Číně vstříc, jít naproti jejím požadavkům, se v sankčním seznamu, kde mohla být jakákoliv jiná firma, objeví i česká firma. To není náhoda, ale je to jenom ukázka toho, že v čínské diplomacii platí, že když naznačíte, že chcete ustoupit, že vyjdete druhé straně vstříc nebo dokonce řeknete natvrdo, že chcete druhé straně vyjít vstříc, tak ona na vás ještě víc přitlačí,“ dodala Lomová.

Jaký vliv může mít Okamurova cesta na další vztahy Česka s Čínou? A co lze očekávat v případu zadrženého Čecha?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina prochází vnitropolitickou krizí poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vládu včetně ministra obrany Mychajla Fedorova. Po protestech prezident ministra povolal zpět. Ten ale odmítl. Co se na Ukrajině děje?

„Jedeme na samotné hraně. Je to další z momentů toho, co je vlastně z hlediska parlamentně prezidentského systému na Ukrajině vůbec možné. Zvedají se hlasy, které říkají, ale tohle to je za hranicí vašich kompetencí, vy nemůžete ze dne na den odvolávat lidi,“ říká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a člen TOP 09., který byl hostem Ptám se já.

---

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše od voleb zásadně změnila politický postoj Česka vůči Ukrajině. Odmítla ručit za evropskou půjčku Kyjevu a nechce posílat peníze na zbraně. Chce se ale podílet na obnově země.

„Velké projekty při obnově Ukrajiny dostanou největší podporovatelé a tam bohužel nejsme,“ hodnotí situaci bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který byl hostem podcastu Ptám se já.

Ukrajinci podle jeho slov sledují to, jak je jednotlivé země podporují. Kromě finanční a materiální podpory je pro ně důležitá i ta politická.

„Dostávám někdy až vyděšené otázky: Proč nás opouští vaše nová vláda? A já se snažím trpělivě vysvětlovat tu komplexitu toho nového vztahu. Že to není, že Česko opouští. Vůbec ne,“ říká Kopečný, který se teď věnuje jako soukromý konzultant zprostředkovávání projektů na Ukrajině. Pracuje jako poradce rovněž pro Hospodářskou komoru.

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na návštěvě Číny. Do země přijel pár dní poté, co vyšlo najevo, že tamní režim zatkl za údajnou špionáž českého občana. Chce oživit vztahy obou zemí. Jak vláda mění zahraniční politiku?

Hostem Ptám se já je bývalý ministr zahraničí, dnes poslanec za ODS Jan Lipavský.

Okamura odjel na návštěvu Číny i přes hlasitou kritiku opozice. Ta žádala po zprávě o zadržení českého občana zrušení cesty. To ale Okamura odmítl. Před odjezdem se spojil s tajnými službami. Pokud bude třeba, do případu zadrženého Čecha je prý připraven se vložit.

„Mám informace maximální možné a jsem připraven řešit i aktuální konzulární záležitosti,“ sdělil Okamura o víkendu v debatě na CNN Prima News.

Zahraniční politika je středem střetů současné vlády s Petrem Pavlem. Kabinet Andreje Babiše ji odmítá s prezidentem koordinovat, ministr zahraničí Petr Macinka je s hlavou státu v otevřeném mnohaměsíčním sporu. A situaci neuklidňuje ani prezident, který na vládu podal kompetenční žalobu kvůli sporu o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře.

Vláda navíc už v programovém prohlášení uvedla, že zahraniční politiku chce změnit. Místo hodnotové diplomacie chce dělat tu pragmatickou.

Co Okamura v Číně může dojednat? Jak vláda mění zahraniční politiku? A jak se projeví na zahraniční politice hádky vlád s prezidentem?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice chce rezignaci poslance Filipa Turka kvůli nehodě, při které se v Praze střetl s nemocničním vozem. Turek už řekl, že nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce, dokud policie nerozhodne o viníkovi. Blíží se jeho konec?

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN, poslankyně Michaela Šebelová.

Poslanec Motoristů Filip Turek v úterý navečer na svém facebooku oznámil, že kvůli pondělní nehodě dává k dispozici funkci zmocněnce. V případě, že bude policií označen za viníka, na post rezignuje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) mezitím reagoval, že o situaci už mluvil s předsedou Motoristů a vicepremiérem Petrem Macinkou. Pokud se zveřejněné záběry ukážou jako pravdivé, měl by Turek podle Babiše na post zmocněnce rezignovat. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit. Na závěry vyšetřování si chce počkat i šéf Motoristů Macinka.

S takovým postupem není spokojena opozice, která už vyzvala Turka k okamžitému složení poslaneckého mandátu a k odstoupení z funkce.

Podle záznamu nehody, který zveřejnily v úterý Seznam Zprávy (a dalších videí, která se později objevila na sítích a která zachytila nehodu z různých úhlů), nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou ulic Ječné a Sokolské houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu. Vůz pro převoz biologického materiálu skončil po srážce převrácený na tramvajových kolejích. Jeho řidiče převezli záchranáři do traumacentra s vícečetnými poraněními.

Není to poprvé, kdy se Filip Turek dostal kvůli chování za volantem do problémů. Už dříve v Česku opakovaně překračoval povolenou rychlost o desítky až stovky kilometrů v hodině.

Jak opozice čeká, že celá kauza dopadne? Proč se opozičním stranám nedaří nabrat síly? A kdy přijde čas na spojování?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér přitvrzuje ve sporu s prezidentem. Ten o víkendu prohlásil, že po summitu NATO věří ve zklidnění vztahů s vládou. Babiš se do Pavla ale tvrdě opřel a obvinil ho, že jen vede kampaň za znovuzvolení. Jak s tím Hrad naloží?

Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.

Otevřený konflikt mezi předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) a prezidentem Petrem Pavlem se rozpoutal o víkendu.

Pavel v sobotu na slovenském festivalu Pohoda prohlásil, že po období rozjitřených vztahů s Babišovým kabinetem věří ve zklidnění situace a pokračování spolupráce mezi Hradem a Strakovou akademií.

Babiš se ale ve svém videu na sociálních sítích proti hlavě státu tvrdě vymezil. K účasti Pavla na summitu NATO v Ankaře prohlásil, že se „styděl, protože to bylo trapné“. A označil prezidenta za „zmanipulovanou loutku“ ovládanou poradci, které jde hlavně o znovuzvolení. „Jeho tým bude dál hledat nějaké konflikty, protože kampaň bude založena na kritice naší vlády. A my s prezidentem máme odlišné názory úplně na všechno,“ řekl premiér.

Přestřelka mezi oběma vrcholnými představiteli státu tím ale neskončila. Hrad reagoval prohlášením, že prezident komunikuje věcně a nekonfliktně. „Prezident nepoužívá osobní útoky,“ uvedl Pavlův mluvčí. S tím ale premiér nesouhlasil: „Prezident že je nekonfliktní a chce spor s vládou uklidnit? Vážně? No, musel jsem se podívat do kalendáře, jestli není 1. dubna.“

Vztahy mezi hlavou státu a vládou jsou vyostřené už od začátku letošního roku kvůli prezidentově odmítání jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem. Rozpory pak prohloubila následná přetahovaná o vedení české delegace na nedávném summitu NATO v Ankaře.

Drhnou také společná jednání nejvyšších ústavních činitelů. Poté, co se v lednu schůzku ani po hodinovém odkladu nedostavili premiér Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kteří byli na jednání vlády, Pavel setkání zrušil. Následně se společná jednání nejvyšších ústavních činitelů neobnovila a komunikace mezi Hradem a vládou se omezila především na přímá jednání prezidenta s premiérem.

Co Andreje Babiše tak rozčílilo? Co se stalo za kulisami summitu? A jak dál bude postupovat prezident?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel.

Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude.

Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků.

V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat.

Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě.

Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda včera prohrála první kolo kompetenčního sporu s prezidentem. Ústavní soud totiž nařídil, aby kabinet hlavu státu vzal na summit NATO. Následovaly ostré výroky mnoha členů koalice. Není na čase spory s prezidentem zastavit?

Hostem Ptám se já byl ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes posílá žádost na rozšíření delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Médiím to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Zařadit hlavu státu do delegace uložil vládě předběžným opatřením ve středu Ústavní soud.

Soudci rozhodli, že kabinet, který po několikaměsíční přetahované v pondělí definitivně zamítl Pavlovi účast, nesmí prezidentovi v jeho cestě nijak bránit.

Koaliční politici už ve středu vyjádřili k předběžnému opatření soudu výhrady. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka dokonce označil podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí Ústavního soudu za pokus o ústavní puč.

Premiér Babiš dnes řekl, že ho mrzí, jak celá záležitost dopadla. Vyjádřil obavy, že to bude velká ostuda, která poškodí pověst Česka v zahraničí. Prezident se podle něj nedrží svých předvolebních slibů, že bude spojovat společnost.

Prezident reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že reflektuje dosavadní praxi a zajišťuje kontinuitu zastupování Česka na summitu NATO. V rozhovoru pro Seznam Zprávy zároveň uvedl, že je přesvědčen o tom, že spor o jeho účasti na summitu je Macinkovou pomstou za nejmenování poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem.

Proč zejména Motoristé svými výroky tak provokují společnost? Jaká budoucnost čeká veřejnoprávní média? A není na čase změnit výchovu českých fotbalistů?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je?

Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí.

Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru.

Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce.

Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti.

Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou.

Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od září 2027 by měl v mateřských a základních školách platit zákaz používání mobilů. Nyní si můžou ředitelé určovat pravidla sami. Vláda pro plošnou regulaci argumentuje ochranou duševního zdraví žáků. Jak děti nejlépe ochránit?

Hostem Ptám se já byl vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Libor Juhaňák.

Zákaz používání mobilů by se měl týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Výjimku ze zákazu by měly mít děti v případě, že telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.

Kabinet argumentuje zejména ochranou duševního zdraví dětí. Podle průzkumů se zhoršuje psychická pohoda dětí a dospívajících. Šťastně se podle výzkumu UNICEF z letošního roku cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly.

Zákaz mobilů ve školách podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), podle jeho ředitele Jiřího Horáčka má nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí.

Co s dětmi mobily dělají? A je jejich zákaz ve školách řešením, nebo jen falešnou nadějí?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda neschválila účast prezident Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Kabinet tak rozhodl po týdnech náznaků s tím, že prezident má jiný pohled na otázky kolem zbrojení než vláda. Má prezident podat kompetenční žalobu?

Hostem Ptám se já byla expertka na ústavní právo z Právnické fakulty UK v Praze Andrea Procházková.

Delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO), doprovázet ho budou ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hlava státu součástí delegace nebude. Důvodem podle předsedy vlády je, že blížící se klíčový summit bude tentokrát jiný než ty předchozí.

Řešení několikaměsíčního sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který na své účasti na vrcholném fóru trvá i přes nesouhlas vládních Motoristů, slíbil premiér po čtvrtečním setkání ministrů obrany aliance.

Babiš v pátek oznámil, že Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Zároveň očekává, že od příštího roku jeho vláda dvouprocentní závazek už plnit bude. Pavel přístup kabinetu k financování obrany kritizuje.

A právě rozdílným pohledem na plnění závazků vláda vysvětluje, proč by na summitu měli být zástupci koaličních stran, nikoli prezident. Ten avizoval, že má pro případ, že ho kabinet do delegace do Ankary nezařadí, připravenou kompetenční žalobu.

Jaké argumenty by hlavě státu v případě kompetenční žaloby hrály do not a co by bylo proti němu? A má žaloba smysl, i když by soud nestihl rozhodnout včas?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.