Ptám se já, Marie Bastlová

Andrej Babiš odmítl výzvu ředitele Českého rozhlasu, aby diskutovali o poplatcích. Podle něj burcuje veřejnost, a pokud chce být aktivistou, tak má odejít. Spolupráci s ČT premiér naopak chválí. Blíží se pád šéfa rozhlasu?

Hostem podcastu Ptám se já je generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Babiš Zavorala kritizoval během své pracovní cesty po Alžírsku. Reagoval na výzvu ředitele rozhlasu, aby s ním předseda vlády veřejně jednal o záměru koalice zrušit koncesionářské poplatky. Podle Babiše diskuze proběhla a bude pokračovat s opozicí na půdě Sněmovny.

„Je to aktivistický ředitel, na rozdíl od pana Chudárka (Hynek Chudárek, generální ředitel ČT, pozn. red.), který je ochoten s námi nebo se mnou jednat,“ zopakoval odpoledne Babiš. „Burcuje lidi, aby šli do ulic, když chce být aktivista, tak ať rezignuje,“ reagoval na dotazy novinářů.

„On není poslanec, já budu diskutovat s opozicí. Proč bych s ním jednal, kdo on je?“ odpověděl Babiš na dotaz, zda je ochoten se Zavoralem jednat na půdě Sněmovny. „To je jedno, co on chce, podstatné je, co já chci,“ uvedl Babiš.

Zavoral Babišova slova odmítl.

„Poslední jednání o rozhlasových poplatcích nemělo charakter věcné diskuze, ale diktátu ze strany představitelů vládní koalice a pana premiéra. Pro naše argumenty nebyl na schůzce prostor,“ uvedl.

Proč se Babiš pustil do tak ostrého střetu s ředitelem rozhlasu? Jaké to bude mít důsledky? A co by na jednání chtěl Zavoral Babišovi říct?

---

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti chtějí odvolat Tomia Okamuru (SPD) z čela Poslanecké sněmovny. Podle nich zmatečně vedl schůzi o poplatcích a porušoval jednací řád. Potřebují podporu opozice, i tak ale hlasy na odvolání nemají. Proč to tedy dělají?

Hostem Ptám se já je předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib.

O plánu na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny informoval v sobotu na síti X právě předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

„Byli jsme svědky bezprecedentního zásahu Tomia Okamury proti občanské společnosti. Tato arogance moci je nepřípustná. Jednání o poplatcích musí být ze zákona veřejné,“ uvedl.

Hřibovi se nelíbilo, že vedení Sněmovny znemožnilo veřejnosti přístup na jednání a ostraha vyvedla z galerie jednacího sálu přítomné. Šéf Pirátů zdůrazňuje, že projednávání návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné.

Okamuru chce ale odvolat i proto, že se podle něj nechová nadstranicky, když během pátečního a sobotního jednání vyloučil z předsedání opoziční místopředsedy. Měl také porušit nepsaná sněmovní pravidla, když se se zařazením poplatků nedohodl na grémiu Sněmovny.

„Samotné jednání vedl naprosto zmatečně a rozhodně ne nestranně,“ uvedl Hřib na síti X.

Okamura se proti návrhu Pirátů ostře ohradil. „Na neustálé lži, útoky, výkřiky a nesmysly Pirátů nemá smysl jakkoli reagovat. Já se soustředím na prosazení programu, který jsem slíbil svým voličům,“ reagoval Okamura pro ČTK.

Piráti mohou počítat s podporou lidovců či TOP 09. Starostové se o návrhu ještě poradí. Pro zařazení bodu odvolání předsedy potřebují Piráti podpisy 80 poslanců, tedy podporu drtivé většiny opozice.

Proč má smysl navrhovat odvolání Okamury z čela Sněmovny, i když na to opozice nemá hlasy? Jaký mají opoziční strany plán na to, aby blokovaly schválení konce poplatků? A jaké další kroky od vlády přijdou?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Desetitisíce lidí o víkendu vzkázaly vládě, že se jim nelíbí, jak začala s rušením koncesionářských poplatků. Po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí má následovat demonstrace na Letné. Jaký tlak Babišova vláda vydrží?

V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků zařadila vládní většina na program jednání Sněmovny nečekaně v pátek ráno. Jednání si schválili poslanci i na sobotu. Koalice ale v páteční podvečer stanovila pevný čas hlasování na 4:36 ráno a zákon prvním čtení svými hlasy poslala do dalšího projednávání.

Způsob, jakým koaliční strany zákon protlačily, ale vyvolal okamžité protesty. Už v pátek se po celé odpoledne a v noci střídali demonstranti na Malostranském náměstí, v sobotu se protestovalo v Brně, v neděli pak lidé zaplnili pražském Staroměstské náměstí.

Další demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který protesty organizuje, na 15. listopadu na pražskou Letnou.

Co první protesty ukazují? Jak silná protestní vlna nás čeká? A existuje hranice protestů, kvůli které by vláda mohla ze svých plánů ustoupit?

--

Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku, jít na ranní směnu, nebo protlačit Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Kam mohou vést nové vládní změny a co všechno si česká společnost nechá líbit? Uslyšíte v nové podcastové sérii 4:36 v rámci pořadu Ptám se já. Nejnovějším děním vás provede moderátorka Marie Bastlová spolu s Martinem Buchtíkem, sociologem a ředitele agentury STEM.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v kapse. Proč to nevyšlo?

Hostem Ptám se já byl znovuzvolený senátor Miroslav Plevný (za STAN).

Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Cheb nakonec suverénně obhájil mandát Miroslav Plevný s 71,35 procenta hlasů. Jeho vyzyvatelka, Sandra Tsoukernik, z hnutí ANO dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, zhruba o 16 procent méně než kola prvního.

Manželka miliardáře a někdejšího kasinového magnáta Tsoukernik neuspěla navzdory tomu, že vedla jednu z nejvýraznějších kampaní letošních senátních voleb.

Jejímu zviditelnění v regionu i mimo něj zásadně napomohl zpěvák Michal David, se kterým kandidátka hnutí ANO během série předvolebních koncertů tančila a zpívala na pódiu. Jednoho z koncertů se osobně zúčastnil i šéf ANO a premiér Andrej Babiš. Videa z předvolebních akcí Tsoukernik se pak ve velkém šířila na sociálních sítích.

Proč nakonec favoritka ANO v druhém kole neuspěla?

„Někteří lidé tu kampaň ve smyslu koncertu nevnímali pozitivně. Druhý problém byl, že mnozí se šli jen podívat na Michala Davida. A třetí problém podle mě byl, že to byly jenom ty koncerty. Oni tam prakticky vůbec nic neřekli o tom, co by paní Sandra Tsoukernik chtěla dělat. Pouze následně v rozhovorech v médiích říkala, že chce řešit prakticky všechny problémy od Šumavy k Tatrám,“ zhodnotil v rozhovoru pro Ptám se já senátor Miroslav Plevný a dodal:

„Já jsem ‚esa v rukávu‘ žádná neměl. Snažil jsem se v kampani naopak vyvarovat centrální politiky. Myslím si totiž, že v regionu pomůže spíše podpora od místních. Od místních politiků i veřejně známých osobností, kteří v tom regionu něco udělali a jsou známí.“

Plevný porazil v klání o Senát kandidátku hnutí ANO už podruhé. V roce 2020 zvítězil ve druhém kole nad Jaroslavou Brožovou Lampertovou (ANO) se 70,31 procenta hlasů.

Jaké to je stát proti marketingové mašinérii ANO? A jaké největší výzvy čekají po volbách horní komoru?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina, Rusko a Spojené státy by mohly obnovit trojstranné mírové rozhovory. Na schůzce by zástupci zemí mohli projednat své návrhy a případný summit nejvyšších představitelů. Můžeme čekat nějaký skutečný průlom v konfliktu?

Hostem Ptám se já byl bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Po včerejším jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Moskva uvedla, že je ochotna obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou už příští měsíc. Návrh Spojených států už předtím podpořil Kyjev.

„Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači by podle něj mohli probrat mírové návrhy i případný summit nejvyšších představitelů.

Podle Kremlu by se další kolo rozhovorů mohlo odehrát v polovině listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem odehrálo několik kol trojstranných mírových jednání. Poslední se uskutečnila v únoru v Ženevě. Žádná z nich ale nepřinesla významný posun v klíčových otázkách. Rusko neupustilo od svých maximalistických požadavků a trvá například na tom, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt. Kyjev takové ústupky odmítl.

Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinská města. Zároveň se zvýšilo napětí mezi Zelenským a Trumpem, který navzdory dosavadním protiruským sankcím plánuje nákupy ruské nafty a vyvíjí na ukrajinského prezidenta tlak.

Jak máme chápat poslední kroky a slova amerického prezidenta Donalda Trumpa? A donutí Volodymyra Zelenského k odchodu?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v Plzni klíčem úspěchu ANO?

Hostem Ptám se já byl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

Zatímco výsledky voleb většiny měst, včetně Prahy, označil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš za propadák, veřejně vyzdvihl úspěch svých primátorů Tomáše Navrátila v Opavě a Romana Zarzyckého v Plzni.

„Je jasně vidět, že pokud máme komunální politiky, kteří makají, mají skutečně tah na branku, tak vyhrají. A dokonce mají více hlasů než minulé volby,“ poznamenal Babiš.

V Opavě vítězné ANO nakonec skončilo v opozici, v Plzni ale dosavadní primátor Zarzycký post v čele města obhájil.

ANO pod jeho vedením získalo v Plzni přes 31 procent hlasů a polepšilo si tak o tři mandáty na 18. Hned po volbách se také domluvilo na spolupráci s dosavadními koaličními partnery STAN a Pro Plzeň s lidovci. Trojice subjektů má v 47členném zastupitelstvu pohodlnou většinu 34 mandátů. V Plzni tak bude pokračovat koalice, která vládla předchozí čtyři roky, ale bez Pirátů, kteří se tentokrát do zastupitelstva nedostali. V opozici skončila ODS a koalice Chceme Plzeň (TOP 09, Zelení a nezávislí).

Staronové vedení města chce podle Zarzyckého pokračovat v zahájených projektech a neměnit směr. Cílem je dál posilovat bezpečnost a zlepšovat například bydlení.

Jaká byla letos cesta ANO k úspěchu v Plzni? A čím je daný propad hnutí ve zbytku republiky?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Z TOP 09 na jihu Moravy odchází asi tři desítky členů, někteří oznámili přechod k lidovcům. Podle předsedy strany Havla je za odlivem jeho lidí koordinovaná akce šéfa KDU-ČSL Grolicha. Jaké to bude mít pro TOP 09 důsledky?

Hostem Ptám se já byl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Havel nejdřív včera obvinil šéfa lidovců Grolicha a řekl, že takové kroky jdou proti snaze opozice spojit se proti ANO. V průběhu dne ale výroky zmírnil a uvedl, že odchod členů má za uzavřenou věc a že TOP 09 podle něj zůstává na jihu Moravy silná.

V čele těch, kteří opouštějí TOP 09, je předseda jihomoravské buňky strany Marek Sovka. Spolu s ním odchází asi 30 lidí. Sovka je náměstkem jihomoravského hejtmana a zároveň starostou Branišovic na Brněnsku. Své rozhodnutí odejít k lidovcům vysvětlil tím, že „cítí, že vedle něho vzniká něco, co je nadějí a příležitostí pro českou politiku.“

Lídr lidovců, jihomoravský hejtman a nově i senátor Jan Grolich, rozhodnutí jihomoravských členů TOP 09 přivítal. Od sjezdu lidovců, který byl letos v dubnu, se podle něj ke straně přidalo zhruba 470 nových členů, od říjnových komunálních voleb jich přibylo přes 130.

Podle politologů se odchod členů TOP 09 dal očekávat, mnoho současných straníků pochází z řad lidovců. Při vzniku TOP 09 v roce 2009 přešlo podle pozdější evidence do nové strany zhruba 270 někdejších členů KDU-ČSL. TOP 09 má v současnosti přes 1 700 členů, lidovci asi 18 tisíc.

„KDU-ČSL zkouší poměrně organizovaně přetahovat naše lidi. Ve vícero krajích. Mám zprávy o tom, že to je pravda. Dokonce jsem i viděl nějaké SMS. Ale nechci se v tom úplně pitvat, protože mně připadá fakt malicherné dohadovat se, zda si přetahujeme, nebo nepřetahujeme členy,“ prohlásil šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel v Ptám se já.

V rozhovoru také okomentoval výsledky letošních komunálních a senátních voleb i to, jaké hlavní úkoly podle něj opozice nyní má.

„Teď má Andrej Babiš dobu, kdy může udělat skutečně zločinecké, nebezpečné věci na tom, aby ohrozil svobodu veřejnoprávních médií. Teď na to bude mít čas. On ví, že to bude bitva, že my to budeme blokovat, seč budeme moci. My jsme to slíbili. Já se do Sněmovny klidně přestěhuji,“ dodal Havel.

Je to začátek konce strany, kterou kdysi založili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg? Rozeberou si TOP 09 ostatní strany, nebo se partaj přidá k ODS? A jaké vztahy mezi sebou mají lídři opozičních stran?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách české společnosti?

Hostem povolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Opoziční strany, které v letošních volbách převálcovaly vládní koalici, se předhánějí v tom, aby své příznivce ujistily, že hnutí ANO začalo prohrávat. Například Starostové už oznámili, že po svém jednoznačném vítězství chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.

Podle sociologa Martina Buchtíka ale hegemon ANO o své výsadní postavení zatím nepřichází: „Poprvé jsme slyšeli, že je to začátek konce, už po volbách v roce 2021. Potom po prezidentských volbách v roce 2023. Teď to slyšíme znovu. Začátek konce hnutí ANO jednou přijde a jednou se někdo trefí, ale že by to bylo zrovna teď, si nemyslím.“

„Jsou to předčasné oslavy. Spíše se zapomíná, že je jasné, že neuspěli především Motoristé a SPD. To je to, o čem bychom se měli bavit.“

Nebyl důvod proti někomu brojit

Co tedy zapříčinilo neúspěch ANO, který označil jeho šéf a premiér Andrej Babiš jako katastrofální?

„Je to spíše vyjádření nevůle voličů vůbec přijít k volbám. Voliči hnutí ANO totiž zvažují, jestli jít vůbec volit. Pokud jsou rozhodnutí, že půjdou, tak zvažují, jestli náhodou nevolit SPD. Jinak tam moc rozhodovacích kombinací není,“ vysvětlil motivace voličů ANO Buchtík a doplnil: „Čili voliči se neztratili, prostě jenom nepřišli.“

Sociolog upozornil, že čeští voliči navíc obecně vědí spíše, co nechtějí, než co chtějí: „A teď nebyl důvod proti někomu brojit. Populistické hnutí typu hnutí ANO si musí vždy vytvořit nějakého hmatatelného nepřítele, který aktivizuje lidi. Potom ti lidé přijdou volit. A naopak to demobilizuje voliče jiných stran, což jsme viděli před dvěma lety v krajských volbách. Navíc rétorika ‚Antifiala‘ evidentně přestává fungovat.“

Vládní strany se společnému zhodnocení voleb věnovaly hned v pondělí po volbách na pravidelném jednání koaliční rady.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se kabinet teď musí zaměřit na co nejrychlejší prosazení pro voliče atraktivních a viditelných bodů. Mezi ně podle něj patří zrušení koncesionářských poplatků, ztransparentnění „politických neziskovek“ nebo navrácení slevy na jízdném.

O tom, že vláda se po volbách vrátí například k tématu poplatků, hovořil bezprostředně po volbách i sám premiér Babiš.

„Zejména SPD a Motoristé si teď vyhodnotili, že byli moc mírní. Že kývli na to, že před volbami se nic dít nebude. Navíc úplně vyklidili linii s prezidentem. ANO to zkusilo na Grolicha, ale to nevyšlo. A teď mají určitě pocit, že musí zarputileji prosazovat program,“ komentoval sociolog další možné kroky vlády.

Pokud ovšem vládní koalice přitvrdí a začne prosazovat svůj program, bude podle Martina Buchtíka pravděpodobně opět čelit protestům. Ty sociolog očekává zejména v souvislosti se změnou financování České televize a Českého rozhlasu.

„Především pro Andreje Babiše to nebude jednoduché. Voliči hnutí ANO, na rozdíl od části voličů SPD, rozhodně nechtějí oslabovat Českou televizi,“ prohlásil šéf STEM a pokračoval:

„Rozhodující okamžik bude po prvním čtení, kdy už bude jasné, s čím se politicky pracuje. A v tu chvíli začnou protesty nebo demonstrace. Vsadil bych na, na české poměry, relativně velké protesty. Je to taková symbolická věc. Ví to i opoziční strany, které už chystají spacáky.“

Jakou politiku by teď měla vláda dělat, kdyby chtěla získat své voliče zpátky? A je pro nejsilnější vládní hnutí ANO dobrá strategie jít teď do kontroverzních témat?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak velké krizi čelíme?

Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho a členem Národní koalice pro boj se suchem.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zmapoval přibližně tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Finance mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, jako je budování remízků nebo tůní.

ČHMÚ zároveň spustí nový systém výstrah, které mají od příštího roku lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů.

Tato opatření jsou jedním z prvních výstupů Národní koalice pro boj se suchem. Tu vláda obnovila letos v srpnu po vlně horkého a suchého počasí, které snížilo v Česku průtoky vodních toků někdy i na historická minima.

Poslední jednání koalice pro boj se suchem svolal premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden po zprávě o tom, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla.

„Podíváme-li se do vodních toků a některých nádrží, tak vidíme, že to dobře není. Ale zatím to zdaleka není nějaká apokalypsa. To je potřeba říct. Nežijeme v extrémní situaci typu povodní roku 2002. Ale žijeme něco, co nám ukazuje, že pokud by se opakoval takový rok jako 2026 i v roce 2027 a 2028, tak v roce 2028 si skutečně budeme sahat na poslední rezervy vody,“ popsal v Ptám se já aktuální stav ředitel Ústavu výzkumu globální změny Miroslav Trnka.

Jaké klíčové projekty Česko potřebuje? Kolik to bude stát? A jakou situaci s vodou máme čekat v příštích měsících a letech?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O víkendu v Česku proběhne druhé kolo senátních voleb. Napínavý souboj se očekává v obvodě Kladno, kde z prvního místa postoupila obhajující senátorka Šípová a těsně za ní známý ředitel střední školy Paták. Co rozhodne o vítězi?

Hosty Ptám se já byli stávající senátorka v obvodě Kladno Adéla Sucharda Šípová (Piráti, Zelení, STAN, TOP 09 a SEN 21) a její vyzyvatel, pedagog Petr Paták (ODS).

V pěti z 22 obvodů voliči rozhodli o svém senátorovi už v prvním kole. Druhé kolo tento víkend čeká i Kladno, kde jako první postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová se ziskem 30,8 procenta hlasů a jako druhý ředitel střední školy Petr Paták s 29,44 procenta.

Kandidát vyslaný vládním hnutím ANO, ústavní právník Aleš Gerloch, i přes osobní podporu premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Karla Havlíčka a exprezidenta Miloše Zemana, skončil až třetí s 22,16 procenta hlasů. O přízeň voličů v tomto obvodě usilovalo celkem šest kandidátů.

Ve volbách v roce 2020 porazila Adéla Sucharda Šípová ve druhém kole občanského demokrata Petra Bendla, když získala 67,13 procenta hlasů. Voleb se tehdy zúčastnilo 13 kandidátů.

Druhé kolo letošních senátních voleb se koná v pátek 16. října a v sobotu 17. října. I pro druhé kolo může volič zažádat o voličský průkaz. Svůj hlas ovšem může odevzdat jen v jiném okrsku svého volebního obvodu.

Jaká témata v senátních volbách nejvíc rezonují? Na co se ptají voliči? A jaká zásadní rozhodnutí budou mít před sebou senátoři v dalších dvou letech?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I 35 let po pádu komunismu hodnotí Češi politopadový režim jako lepší, než ten předrevoluční. Za posledních pět let se ale situace proměnila a nostalgie po době před rokem 1989 vzrostla. Čím to je? A jakou zátěžovou zkouškou pro společnost bude kampaň před sněmovními volbami v příštím roce?

Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík. 

„Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé náladě, a krizi kolem roku 2011 až 2013, tak teď máme třetí takové období. Kde jsou lidi hodně nespokojení a ekonomická situace pro část společnosti je stále velmi neutěšená,“ doplnil. 

Zatímco mladí lidé jsou se současným stavem společnosti v zásadě spokojení - nezažili nic jiného a nemají potřebu současné poměry příliš zpochybňovat - starším lidem v porovnání s minulým režimem chybí jistá zásluhovost, sociální jistoty i to, že svět byl dříve daleko čitelnější. 

Nejméně jsou u nás podle sociologa Martina Buchtíka spokojení lidé v předdůchodovém věku: „Tam jsou lidé, kteří opravdu nejvíc říkají, že se jim nedaří dobře a že je otázka, jestli to předtím nebylo lepší. Vnímají třeba i na trhu práce, že existoval nějaký princip seniority a že starší lidé byli více uznávaní. A jim se toho uznání teď nedostává.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA?

Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová. 

Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno. 

Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“. 

Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď.
 
Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty?

Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. 

Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.

Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc. 

Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent. 

Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?

Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. 

Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.

USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.

Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je velkou výzvou pro Evropu. Musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák.

Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň to dvouprocentní kritérium (výdajů na obranu - pozn. red.), některé jdou výrazně nadto. Prostě musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Donald Trump je po čtyřech letech zpět na cestě do Bílého domu. Na jeho vítězství hned zareagovali investoři. Dolar, bitcoin a akcie v USA rostou, evropské akcie od rána výrazně zpevňují. Jaký dopad budou mít volby na ekonomiku?

Hostem speciálu Ptám se já k americkým prezidentským volbám byl česko-americký investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech, reagují trhy na Trumpovo vítězství téměř euforicky. A ani Jonáš nevidí budoucnost Spojených států pod vedením Donalda Trumpa – zejména ve vztahu k ekonomickým otázkám – tak černě jako někteří analytici nebo komentátoři. „Nemám o Ameriku obavu, je dost silná,“ řekl Jonáš. „Pokud Trump chce, aby Ameriku učinil znovu skvělou, tak se bude muset chovat podle toho, co mu jeho poradci budou říkat. A ti mu vysvětlí, že se nemůže chovat jako devítiletý spratek, který se rozhodl, že prosadí svou.“

Exprezident a republikánský kandidát Donald Trump před volbami sliboval ekonomické úlevy firmám i domácnostem. Mimo jiné zavedení vysokých cel na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců včetně Evropské unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako je Čína. Avizoval také například snížení firemní daně pro společnosti vyrábějící ve Spojených státech. V kampani zároveň tvrdil, že život v USA bude po jeho zvolení znovu „cenově dostupný“.

Co se týče dopadů na Evropu, vítězství Trumpa může podle expertů znamenat zejména zhoršení přístupu evropských automobilek na americký trh právě kvůli vyšším clům. To v rozhovoru připustil i investor Ondřej Jonáš. Vysokých tarifů, jaké se očekávají například vůči Číně, se ale neobává.

V jaké ekonomické kondici šly USA do prezidentských voleb? Co Spojené státy s novým prezidentem čeká? A jak se budou dál vyvíjet obchodní vztahy s Evropou nebo Čínou?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda ve Sněmovně uhájila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet si ho pochvaluje jako proinvestiční. Opozice ho tradičně kritizuje, netradičně se k její kritice hlasitě přidala i Národní rozpočtová rada. Jaký rozpočet budeme mít?

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil. 

Sněmovna tento týden v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Poslanci nyní mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. K jeho závěrečnému schvalování by se měli dostat 4. prosince.

Vláda počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku se mají zvyšovat příjmy o 146 miliard a výdaje o 105 miliard. Opozice si sice neprosadila přepracování, nadále ale rozpočet kritizuje jako nereálný. A odkazuje i na poměrně přísné připomínky, které začátkem října vyjádřila Národní rozpočtová rada. 

Podle rady je například nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek. Upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Podle NRR není jistých až 50 miliard. Kabinet ovšem rozpočet hájí jako prorůstový a proinvestiční.

Člen Národní ekonomické rady Petr Musil upozorňuje, že vládě její plány nemusí přinést to, co očekává: „Naše ekonomika je na svých kapacitních možnostech. Když to řeknu úplně jednoduše, nemáme žádné volné bagry, bagristy, kteří by čekali někde v garáži jenom na to, až jim vláda řekne: pojďte stavět dálnici. Ty zdroje jsou využity někde jinde, takže je vláda musí vzít z jiných činností a nasměrovat je do těch dálnic. Efekty pak nemusí být takové, jak si od nich možná někdo slibuje.“ 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Loni se mu podařilo zdigitalizovat přijímačky na střední školy. Za netradiční způsob přípravy sklidil kritiku, když ale systém zafungoval, přišla chvála. Teď ředitel Cermatu Krejčí končí. Co stálo za jeho rezignací? 

Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
 
Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů.

Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení na střední školy,“ uvedl Bek. Krejčího zároveň považuje za klíčového spolupracovníka. „Kdyby mi nenabídl svou rezignaci, stál bych za ním,“ dodal ministr.

Končící šéf Cermatu prohlásil, že rezignaci zvažoval mnoho měsíců. Stížnosti zaměstnanců podle něj vycházely z velké části z toho, že sám na sebe klade velmi velké pracovní nároky a podobné nároky se snažil klást i na zaměstnance.

Co mají žáci příští rok u přijímaček na střední čekat? Bude se nějak měnit elektronický systém přihlášek? A jak bude dál pokračovat digitalizace v českém školství?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Lidovci mají za sebou sjezd, od kterého si slibují restart strany a zvrat předvolebních preferencí. Své vedení obměnili tak důmyslně, až do čela vybrali hned dva své bývalé předsedy. Jaký mají plán pro záchranu strany? 

Hostem Ptám se já je staronový předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. 

Potápějící se lidovci se rok před sněmovními volbami pokoušejí o záchranu. Na víkendovém sjezdu v Olomouci si zvolili kompletně nové vedení. Předsedou se po zhruba pěti letech znovu stal ministr zemědělství Marek Výborný, který vystřídal dosavadního šéfa strany, vicepremiéra a šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. 

S posilováním KDU-ČSL má pomoci nový první místopředseda a poslanec Pavel Bělobrádek, který stranu sám dříve vedl, a noví místopředsedové: starostka Kravař na Opavsku a Miss ČR a Miss Europe z roku 1995 Monika Brzesková (tehdy Žídková), náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Brzesková v rozhovoru označila stranu za „potápějící se Titanic“.

Kompletně obměněné vedení KDU-ČSL na sjezdu podpořilo pokračování spolupráce s ODS a TOP 09 v koalici Spolu. Podle aktuálního volebního modelu společnosti Kantar jsou lidovci pod potřebnou pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.

Jak chce nový šéf lidovců přitáhnout voliče? A co by měla vládní koalice ve zbývajícím roce do sněmovních voleb ještě udělat?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už za dva týdny naplno vypuknou prezidentské volby v USA. Jejich výsledek ovlivní na příští čtyři roky světovou politiku. V Evropě hlavně další vývoj války na Ukrajině. Co všechno máme během voleb a po nich sledovat? 

Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar. 

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace.

V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky. 

Zcela zásadním tématem, které americké voliče tradičně zajímá, je ovšem ekonomika. Hospodářství v USA se letos daří, z čehož by mohla těžit právě Harrisová. Podle průzkumů ale spíše zaostává. Chce například rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nižšími příjmy a zvýšit daně bohatým a korporacím. Naopak Trump slibuje daňové škrty nebo vysoká cla na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců, jako Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako například Čína.

Co volby rozhodne? V čem je jejich výsledek právě pro nás důležitý? A máme si přát Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bylo to napínavé, ale už i Středočeský kraj zná své nové vedení. Přes počáteční nervozitu se na spolupráci domluvila staronová koalice STAN a Spolu. Hejtmankou by tak měla zůstat Petra Pecková. Proč se jednání tak protahovala?

Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). 

Měsíc od krajských voleb se konečně blíží také finále dohody ohledně vedení ve středních Čechách. Starostové povládnou s koalicí Spolu. Hejtmankou by tak měla i dál zůstat Petra Pecková (STAN). Lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Tvář kandidátky vítězného hnutí ANO Karel Havlíček podle svých slov takový vývoj očekával. 

Koaliční smlouvu by chtěli Starostové a Spolu podepsat koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím. V novém zastupitelstvu mají dohromady těsnou většinu jednoho hlasu. Z 65 křešel jich vítězné ANO obsadilo 25. Druhý STAN získal 20 mandátů a třetí Spolu 13. 

Podle Peckové nebude takové vládnutí snadné, ale zastupitelé nové krajské koalice jsou na to připraveni. V souvislosti s vítězstvím hnutí ANO také podotkla, že je třeba jednoznačně říct, že ANO v krajských volbách ve většině regionů vládní strany „převálcovalo“. „Oni to převálcovali s něčím, co bylo rétorikou na úrovni celostátu a co s těmi kraji vlastně vůbec nesouviselo. A to mě na tom mrzí, že voliči se trošku nechají oblbnout. Ale to je úkol pro nás, protože my jim musíme vysvětlit, proč jsou pro ně kraje důležité. ANO mluví jazykem svého kmene, my to úplně neumíme,“ prohlásila hejtmanka. 

Co jsou pro Petru Peckovou hlavní priority pro příští čtyři roky? Co dosavadní vedení kraje udělalo pro školství? A jak se Středočeskému kraji vlastně daří?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Praktičtí lékaři chtějí na konci října na dva dny zavřít ordinace. Vadí jim, kolik peněz mají dostat příští rok, a také to, že více než milion dospělých a dětí v Česku nemá svého praktika či pediatra. O co lékařům vlastně jde?

Hostem Ptám se já byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. 

Na protest proti podobě úhradové vyhlášky na příští rok nechají praktičtí lékaři zavřené ordinace 29. a 30. října. A přidají se k nim také ambulantní specialisté. Ministerstvo zdravotnictví podle lékařů návrhem úhradové vyhlášky třetím rokem ignoruje inflaci a nárůst nákladů na péči. Chtějí také upozornit na to, že milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře nebo pediatra. 

„Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvedlo Sdružení ambulantních specialistů. Možnost dalších jednání připustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Primární péči by podle měj měly příští rok podpořit pojišťovny z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.

Protestovat původně chtěli také nemocniční lékaři, podávání výpovědí z přesčasové práce ale odvolali kvůli povodním. Tento týden pak potvrdili, že protesty nechají až na příští rok. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale upozornil, že komora akci praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje. A vstřícný krok nemocnic protesty pozdržet by si podle něj ministr zdravotnictví neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.

Podaří se odvrátit stávku praktiků a ambulantních specialistů? Je primární péče skutečně prioritou, jak prohlašuje ministr zdravotnictví? A kam se české zdravotnictví řítí?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Západní politici by se v tomto týdnu měli od ukrajinského prezidenta Zelenského dozvědět detaily jeho takzvaného plánu vítězství. Ten by měl vést k ukončení rusko-ukrajinské války v příštím roce. Blíží se konec konfliktu?

Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský.

Ukrajinský plán vítězství, který by podle Kyjeva mohl rusko-ukrajinskou válku v příštím roce ukončit, má pět bodů a tři tajné dodatky. Prezident Volodymyr Zelenskyj to ve středu prohlásil v ukrajinském parlamentu. První bod je podle webu RBK-Ukrajina geopolitický a jeho součástí je pozvání do NATO. Druhý a třetí bod je vojenský, čtvrtý ekonomický a pátý bezpečnostní. 

Ukrajinský prezident už s takzvaným plánem vítězství seznamoval některé představitele evropských zemí minulý týden. Detaily plánu dosud nebyly veřejnosti známy. Mělo by jít ale o to, jak dostat Rusko vojensky pod tlak a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby usedl za jednací stůl. Zelenskyj by měl o plánu hovořit i na summitu EU ve čtvrtek. 

„Nejtěžší budou dlouhodobé garance. Protože nechat Ukrajinu někde v šedé zóně je velice nebezpečný scénář. Určitě se bude muset mluvit o dlouhodobých garancích. Ukrajina si své řekla, chce do NATO. Česko ji v tom podporuje. Všechno ostatní nezávisí jenom na Ukrajině a na naší pomoci. To závisí na chování Ruska, a to může přivézt k jednacímu stolu podle mě jedině Čína,“ řekl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. 

Co bude vyžadovat Zelenského plán po nás a dalších západních spojencích? Jakou akutní pomoc teď Ukrajina potřebuje? A v jakém stavu by z konfliktu mohlo vyjít Rusko? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda přišla s návrhem, podle kterého měly soudcům, státním zástupcům ale i politikům vzrůst platy o 14 procent. To okamžitě vyvolalo bouři. Jak nastavit pravidla, abychom se věčné diskuzi o platech ústavních činitelů vyhnuli?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.

Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran.

Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval.

Ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne růst platů o 6,9 procenta. Chce také debatovat o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Kabinet by o tom měl jednat znovu ve středu.

Bylo vůbec na místě to, jak Ústavní soud zasáhl do platů soudců? A jaké potřebujeme změny Ústavy?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká Ves na Jesenicku patří mezi místa nejhůře postižená letošní povodní. Řeka Bělá zničila téměř 90 procent území obce. Pryč jsou silnice, mosty, těžce poničená je místní škola i mnoho obydlí. Jak místní rekonstrukci zvládají? 

Hostem Ptám se já byl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). 

Měsíc po povodních, které se prohnaly Českem, se katastrofálně postižené obce na Jesenicku a Šumpersku jen pomalu vracejí k normálnímu životu. I proto na žádost Olomouckého kraje vláda prodloužila do poloviny listopadu stav nebezpečí. Pro obce, které před sebou mají další dlouhé týdny a měsíce prací na obnově domů, silnic nebo škol, to znamená rychlejší přístup k potřebné pomoci.

Podle Petra Mudry (STAN), starosty České Vsi na Jesenicku, radnice i místní lidé postižení záplavami kromě peněz stále vítají a potřebují pomoc dobrovolníků, ale i odborníků. V regionu chybí stavaři a technici, kteří by poradili s rekonstrukcí zničené infrastruktury. 

„I v době před povodněmi byl těchto lidí velký nedostatek. Konkrétně silniční projektant je tak nedostatkové zboží, že jsme zhruba rok a půl čekali na to, než se na nás dostane řada. A teď to bude ještě horší,“ uvedl starosta s tím, že opravy je potřeba udělat co nejrychleji. 10 až 15 procent obyvatel obce stále zůstává zcela odříznutých od světa, nemá vodu, elektrickou energii ani plyn.   

Velkou výzvou pro místní radnice podle něj teď bude i přerozdělování mimořádné finanční pomoci od státu, kterou mají mít na starosti samotné obce (rozdělovat ji můžou od 9. října, v průměru jde o 40 tisíc na domácnost). Podle Mudry na to nejsou obce personálně vůbec vybavené a mají z toho velké obavy. 

Každá koruna podle něj ale pomůže: „Ve chvíli, kdy si každá obec zvolí vlastní postup přerozdělování peněz, tak se může stát, že někdo daleko víc postižený ve vedlejší obci dostane nakonec míň peněz než třeba v naší obci méně postižený člověk. Takže se snažíme ty síly koordinovat společně.“

Mají lidé zájem o náhradní pozemky pro stavbu nových domů? Co všechno teď obce na Jesenicku potřebují? A jak dlouho potrvá obnova území? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán? 

Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. 

Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. 

Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). 

Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace sociální demokracie alfa a omega.“

Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si jí beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová.  

Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová přesedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Přísaha v krajských volbách propadla. Nepodařilo se jí dostat do žádného zastupitelstva a velká očekávání po jejím úspěchu v eurovolbách tak ochladla. Jeden úspěch si ale přece jen připsala, a to křeslo v Senátu. Jak s ním naloží?

Hostem Ptám se já byl lídr Přísahy a nově zvolený senátor Robert Šlachta.

Hnutí Přísaha Róberta Šlachty získalo první mandát v parlamentu. Do jeho horní komory voliči vyslali lídra hnutí a bývalého protimafiánského detektiva Šlachtu, který ve druhém kole senátních voleb v břeclavském obvodu porazil Miloslava Janulíka z hnutí ANO. Šéf Přísahy zvítězil se ziskem téměř 60 procent hlasů. 

Hnutí si tak vylepšilo bilanci po krajských volbách, ve kterých zcela propadlo. Nedostalo se ani do jediného z deseti krajských zastupitelstev, do kterých kandidovalo, a celorepublikově nezískalo ani dvě procenta voličské podpory. Nenaplnilo tak očekávání po úspěchu v evropských volbách, do kterých šlo ve spojení s Motoristy. „V krajských volbách jsou naprosto jiná témata. V Evropě Filip Turek chytil Green Deal a migraci. Jsou to úplně jiné volby,“ vysvětloval důvody neúspěchu v krajích Šlachta.

Přísaha má ovšem stále velké ambice, příští rok by se ráda probojovala do Sněmovny a její šéf se netají tím, že by se v budoucnu rád stal ministrem vnitra. 

Proč Přísaha neuspěla v krajských volbách? Co přesně chce lídr Přísahy v Senátu dělat? A chce pokračovat ve spolupráci s Motoristy?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti mají prvního vážného zájemce o vedení strany. Končící senátor Lukáš Wagenknecht vyslyšel výzvy kolegů a rozhodl se kandidovat. O post šéfa strany usiloval už v roce 2022, tehdy ale neuspěl. Co chce Pirátům nabídnout teď?

Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht.

Končící senátor Lukáš Wagenknecht, který oznámil svou kandidaturu na předsedu Pirátů minulý týden. „Můžeme se buď litovat a hledat chyby všude jinde, nebo se z minulosti poučit, sebrat se a postavit se realitě čelem. A zaměřit se na řešení reálných problémů lidí v naší zemi. Lidí, kteří mají dost elitářského chování politiků a ztrácí víru v systém. Máme na to, nabídnout voličům nejlepší opoziční stranu,“ uvedl Wagenknecht ve své kandidátské řeči na stranickém fóru. Vybojovat by chtěl dvouciferný volební výsledek.

Piráti oznámili odchod do opozice po odvolání jejich lídra Ivana Bartoše z vlády. Strana současně hledá nové vedení, protože po neúspěchu v krajských volbách v září rezignovalo celé předsednictvo. Nové mají Piráti vybírat 9. listopadu.

Wagenknecht bude usilovat o post v čele Pirátů podruhé. Bartoše se pokusil vystřídat už v roce 2022, kdy ve druhém kole na sjezdu získal 265 hlasů, vítězný Bartoš 662. Letos v září pak Wagenknecht neúspěšně obhajoval senátorské křeslo v obvodu v Praze 8, kde skončil těsně třetí za Zdeňkem Kučerou (ANO) a vítězkou voleb Vladimírou Ludkovou (ODS).

Proč se Lukáš Wagenknecht rozhodl přijmout nominaci na předsedu Pirátů? A co musí strana podle něj dělat, aby se udržela na politickém výsluní?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda se pustila do sněmovní bitvy o důchodovou reformu. Ta by měla posunout věkovou hranici odchodu do penze k věku 67 let, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. Jak budou celkové schválené změny důchodů vypadat?

Hostem Ptám se já je ekonom CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.

Poslanci pojednávají reformu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně prohlásil, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobníhodůchodu nejpozději v 67 letech věku. Horní limit má podle něj zavést úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.

Úprava má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu a tedy i možné obavy budoucích penzistů. „Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ prohlásil Jurečka v reakci na tvrzení opozičního hnutí SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“a spolu s hnutím ANO volá po zachování hranice 65 let.

Jurečka také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Zároveň připomenul, že úpravy penzijního systému jsou v každém případě nezbytné. Beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.

Jak bude vypadat definitivní seznam profesí s nárokem na dřívější odchod do penze? O kolik změny prodlouží udržitelnost systému? A co ještě může vláda udělat pro rozhýbání trhu práce?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Egyptolog Miroslav Bárta je od soboty novým senátorem. Ve volbách porazil Marka Hilšera, který post neobhájil a postěžoval si, že vyhrály pohádky o Egyptu, za kterými stály vazby na oligarchy i média. Co rozhodlo podle Bárty?

Hostem Ptám se já je egyptolog a nově zvolený senátor Miroslav Bárta, který kandidoval za hnutí STAN. 

Známý egyptolog Miroslav Bárta (za STAN) ve druhém kole senátních voleb na Praze 2 vyhrál s 55 procenty hlasů. A připravil tak o křeslo dosavadního senátora a neúspěšného kandidáta na prezidenta Marka Hilšera (MHS). 

Bárta po volbách řekl, že své vítězství přikládá tomu, že od počátku neměnil strategii a nabízel program, ve kterém si každý mohl najít svoje téma:„My jsme od samého počátku neměnili strategii, chtěli jsme být pozitivní.“ Lidem podle svých slov nabídl témata jako udržitelnost nebo péče o památky. Výsledky voleb ale pro něj nebyly vítězstvím pro další rozvoj občanské společnosti, a to kvůli velmi nízké volební účasti. Ta byla na Praze 2 jen lehce přes patnáct procent. Bárta vyhrál s 6 352 hlasy, jeho soupeř získal 5298 hlasů. 

Končící senátor Marek Hilšer neskrýval zklamání. Na Radiožurnálu si postěžoval, že je smutný z toho, že se „nepodařilo zvítězit dobrému programu, který se snažil bojovat s oligarchizací, bojovat s tím, co zemi vysává. To jsou prostě nejrůznější zájmové skupiny, které se prolínají.“ Místo toho podle něj zvítězily „nějaké pohádky o Egyptu“.

Jak Miroslav Bárta vnímá to, že byl zvolen vůbec nejmenším počtem hlasů v celé republice? S jakými vazbami do Senátu přichází? A čemu se chce v horní komoře věnovat?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráty čekají měsíce hodně tvrdé politické práce. Nejprve musí uvolnit posty ministrů i náměstků, pak potřebují najít nového předsedu či předsedkyni a nakonec vymyslet, jak získat zpět ztracené voliče. Kdo by měl stranu vést? 

Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.

Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel.

Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ doplnil. 

Otřesy v kabinetu ale zřejmě k jeho pádu nepovedou. Zbývající čtveřice stran chce ve společném vládnutí pokračovat, ve Sněmovně má pořád většinu 104 poslanců. Stále se také čeká, zda nebude ve vládě pokračovat dosavadní ministr zahraničí Lipavský. Ten už požádal o ukončení svého členství u Pirátů a chystá se podat demisi. Zástupci koalice ale mají o jeho setrvání na postu zájem, zůstat by podle nich mohl i jako nestranický odborník. 

Piráti chtějí být „lepší opozicí“, co budou prosazovat? Kdo by měl stranu vést dál? A na co vsadit, aby Piráti za rok prošli přes sněmovní volby?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jen dva politici letos v krajských volbách dokázali výrazně vybočit z jinak slabého volebního výsledku koalice Spolu a navzdory nepopulární vládě zvítězili. Jde úspěšný recept z regionu překlopit na celostátní úroveň?

Hostem Ptám se já byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). 

Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje vyhrála s naprostým přehledem koalice Spolu v čele s Janem Grolichem (KDU-ČSL), která získala 40 procent hlasů a 31 křesel. Spolu s hnutím STAN má 35 mandátů z celkových 65. Na Jižní Moravě tak může i v dalším volebním období vládnout dosavadní koalice (chybí pouze Piráti, kteří ve volbách propadli). 

Zástupci Spolu a hnutí STAN už také v rekordním čase podepsali koaliční smlouvu. Na pozici hejtmana pokračuje Jan Grolich. 

Podobně drtivé vítězství nad opozičním hnutím ANO v letošních krajských volbách si z představitelů stran vládní koalice Spolu připsal pouze staronový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). 

O Grolichovi se teď v souvislosti s jeho volebním triumfem mluví také jako o možném kandidátovi na celostátního lídra lidovců. Současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka čelí kritice kvůli dlouhodobě nízkým preferencím. Zda bude opět kandidovat na předsedu strany, oznámí až po druhém kole senátních voleb, které se konají o víkendu.
 
Co by měly vládní strany začít dělat jinak? Má koalice Spolu budoucnost, nebo jde o vyčpělý koncept? A vynese volební úspěch Jana Grolicha na post předsedy lidovců? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda prochází po víkendových volbách krizí. Koalici opouští Piráti, poté co premiér z kabinetu vyhodil jejich předsedu. Uvnitř Spolu navíc stoupá nervozita po slabém volebním výsledku. Je projekt Spolu vyčpělý, nebo má šanci?

Hostem Ptám se já byl ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Vládní pětikoalice zažívá otřes. Kabinet opouští Piráti kvůli rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat ke konci září vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a končícího šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Fiala už poslal oficiální návrh na odvolání Bartoše prezidentu Petru Pavlovi. Důvodem jsou nevyřešené problémy s digitalizací stavebního řízení, kterou měl ministr na starosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj by měl dočasně řídit lidovecký vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Koordinaci problematické digitalizace stavebního řízení převezme tým vedený ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Zbylé strany vládní koalice měly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly nejdříve řešit rozdělení ministerstev, teprve poté personální obsazení.

Vládní koalice i po odchodu Pirátů, kteří mají čtyři poslance, udrží ve dvousetčlenné Sněmovně většinu 104 hlasů. S těmi Stanjura počítá i pro schválení státního rozpočtu na příští rok. Ten ve středu i přes třenice v koalici kabinet schválil. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 241 miliard korun. Ten je proti původním plánům o 11 miliard vyšší, většina půjde na škody po povodních, jedna miliard pak na prostředky pro vysoké školy.

Má koalice Spolu šanci uspět za rok ve volbách? Co pro to musí a může udělat vláda? A je tak velký deficit pro ministra financí zklamáním?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má za sebou největší politický otřes za dobu vlády Petra Fialy. Poté, co se premiér rozhodl vyhodit z kabinetu Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení, Piráti zřejmě z vlády odejdou úplně. Co bude dál?

Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opravdu Piráti odcházejí z vlády? Připouštějí si, že je digitalizace stavebního řízení průšvih? A co budou dělat, když ministrem i přes jejich odchod zůstane Jan Lipavský?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO s velkým náskokem vyhrálo krajské volby, hned v několika regionech získalo až kolem 45 procent hlasů. Vládní Spolu daleko zaostalo a Piráti propadli zcela. Proč vládní strany neuspěly? A jaký rozpočet kabinet nachystal?

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Generálka na sněmovní volby vládě nevyšla. Do krajských zastupitelstev lidé ve velkém volili raději opoziční hnutí ANO. Pětikoalice má teď rok na přesvědčení voličů, aby se opět přiklonili na její stranu. Ovlivnit nálady ve společnosti může výrazně i to, kolik a komu stát v příštím roce přidá, nebo naopak ubere. Návrh státního rozpočtu na příští rok i novelu toho letošního by měla vláda schvalovat ve středu. Ministerstvo financí navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun, šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) ale s ohledem na dopad povodní počítá s deficitem o deset miliard vyšším.

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska udělal kabinet chybu, že už vyčerpal většinu vládní rozpočtové rezervy: jinak by ji mohl použít k rychlejšímu řešení škod po povodních. Kalousek se na tom shodl s exministrem financí Ivanem Pilným (dříve ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce. Současný šéf státní kasy se podle nich při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.

Jak velká „nevýhra“ je pro vládní koalici Spolu výsledek voleb? Proč tak fatálně propadli Piráti? A je chystaný rozpočet předvolební, nebo je to rozpočet vlády, která chtěla zodpovědně hospodařit?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Výsledek krajských voleb je prohrou vládní koalice. Hnutí ANO nezvítězilo jen ve třech z třinácti krajů, kde proběhlo hlasování. Co teď čeká pětikoalici?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí STAN Jan Lacina.

Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo o 114 krajských zastupitelů na celkových 292). Vyhrálo i ve Středočeském kraji, ale tam se druhé hnutí STAN pokusí zopakovat koalici se Spolu. „Jsme dva nositelé té sněmovní většiny. Myslím si, že by byla obrovská chyba, kdyby to dopadlo jakkoliv jinak,“ řekl ke středním Čechám Lacina.

Výsledek krajských a senátních voleb je podle Laciny vzkazem pro vládní koalici: „Je to jasný signál nejen pro nás, ale hlavně pro kolegy ze Spolu, případně pro Piráty, aby o ty voliče zabojovali.“

A připomněl, že je to podle něj STAN a jeho kampaň, která začal videem s předsedou Vítem Rakušanem, která ukazuje možnou cestu pro ostatní vládní strany. „Mohli bychom být vzorem pro ostatní koaliční strany, aby za to vzali podobně,“ myslí si Lacina.

Jak by měly vládní strany uspět ve sněmovních volbách? Jaká je teď pozice Starostů ve vládě? A měl by premiér vyhodit Piráty z vlády?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítězem krajských voleb se stalo hnutí ANO. Zabodovalo v deseti regionech a už nyní má jistotu, že minimálně ve dvou z nich ho nemohou další strany obejít. Hnutí se dařilo také v senátních volbách. S kým chce ANO vládnout?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo 114 krajských zastupitelů na celkových 292). V Moravskoslezském a Karlovarském kraji získalo dokonce nadpoloviční většinu hlasů a nebude tak snadné ho při sestavování vlády v kraji obejít.

Nejlepší pozici má hnutí Andreje Babiše i po prvním kole senátních voleb, ve kterém lidé zvolili hned pět senátorů (o zbylých 22 křeslech se rozhodne za týden). ANO získalo 2 senátory a má 19 kanditátů postupujících do druhého kola, tedy nejvíc ze všech uskupení.
Andrej Babiš označil výsledek za krásný a chtěl by ho zopakovat ve sněmovních volbách v příštím roce. Vyzdvihl přitom vítězství hnutí ve Středočeském kraji, kde podle něj odvedl na posledním místě kandidátky skvělou práci místopředseda ANO Karel Havlíček (toho voliči svými hlasy vynesli do první pozice). „Karel je Bůh. To, co udělal ve Středočeském kraji, je neuvěřitelné. Odmakal to hospodu po hospodě, on to dal,“ prohlásil šéf hnutí.

Zda ANO ve středních Čechách povládne, ale jisté není. Druhé hnutí STAN ho nechce pustit do vedení kraje a už nabídlo spolupráci třetí koalici Spolu. „Pokud někdo zásadním způsobem zvítězí, tak by se mělo reflektovat to, co ti lidé (voliči) řeknou. A konečně, podívejte se na současnou vládu a pětikoalici. Zvítězilo hnutí ANO a pětikoalice nás přebouchala. Tomu rozumím matematicky. Ale podívejte se, jak se jim to vymstilo,“ komentoval to Havlíček. Zopakoval, že on sám hodlá zůstat v celostátní politice.

ANO slíbilo vracet voličům, co jim vláda vzala - co to bude? S kým chce v krajích vládnout? A podaří se hnutí rozleptat spolupráci pětikoaličních stran ve Středočeském kraji?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zaplavené obce mají posledních 24 hodin na to, aby připravily víkendové volby. Vláda rozhodla, že se odkládat nemají, s organizací pomohou hasiči a policie. Jak vypadá příprava v Krnově, který patří mezi povodní nejvíce postižená místa?

Hostem Ptám se já je starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). 

Voda po ničivých povodních na většině území Česka opadá a města, obce, jejich obyvatelé i dobrovolníci začali pracovat na odklízení následků záplav a na sčítání škod. Symbolem nejzasaženějších míst letošních povodní se stal Krnov v Moravskoslezském kraji, kde se pod vodou ocitlo přibližně 80 procent města. Voda ho navíc odřízla od okolního světa.

Krnov se také skloňoval v souvislosti s tím, jak jeho radnice zvládla evakuaci. Podle šéfa hasičů Vladimíra Vlčka byla evakuace zpožděná a město ani ideálně nezvolilo evakuační centra. Ke kritice Krnova se následně připojil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zástupci města se okamžitě ohradili, že pro evakuaci udělali vše, co bylo v jejich silách.

A naopak zkritizovali vládu za to, že se rozhodla, že se i přes stále napjatou situaci o víkendu uskuteční krajské a senátní volby. „Jsme v situaci, kdy bojujeme o přežití, a máme organizovat volby,“ kritizoval rozhodnutí vlády starosta Krnova Tomáš Hradil.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Účet za extrémní povodně v Česku se podle prvních odhadů vyšplhá do desítek miliard korun. Vláda už proto požádala o unijní pomoc. Jak evropské peníze nejlépe využít? A co nám může přinést nové portfolio v Evropské komisi? 

Hostem Ptám se já byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. 

Úspěch, zklamání, překvapení - reakce tuzemských politiků a analytiků na portfolio, které předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přidělila českému kandidátovi na eurokomisaře, současnému ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN), jsou spíše rozpačité. 

Místo silných ekonomických rezortů mezinárodního obchodu nebo energetiky, o kterých se spekulovalo a někteří zástupci vlády o nich mluvili téměř s jistotou, dostal Síkela portfolio mezinárodního partnerství. 

Rozhodnutí šéfky komise překvapila i europoslance a místopředsedu ODS Alexandra Vondru.„Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem Síkelou minulý týden v Bruselu seděli u oběda a docela detailně jsme si povídali, jak zvládnout to slyšení a podobně,“ řekl Vondra. „Když jsem se v úterý velmi brzo ráno dozvěděl o té změně, byl jsem překvapen.“ 

Zatímco opozice ihned vytkla kabinetu, že Česko mělo velké očekávání, ale dostalo jen málo viditelné a nedostatečně silné portfolio (padaly i výrazy jako navoněná bída nebo políček do tváře), Vondra vyzdvihl, že to pro nás může být příležitost: „Z mocenského nebo finančního hlediska je to suverénně nejzajímavější nabídka, kterou jsme kdy za těch posledních 20 let dostali. Nedá se to srovnávat s tím, co nabízeli a dali Věře Jourové, Pavlovi Teličkovi, Vladimírovi Špidlovi.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Katastrofické povodně zasáhly kromě Česka také sousední Polsko. Na několika místech se protrhly hráze záchytných retenčních nádrží a velká povodňová vlna se valila na města. Jak Poláci záplavy zvládají? 

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. 

Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná.

Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila.

Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří v situacích, ve které se teď nacházíme, gigantický soutok,“ popsal problém velvyslanec s tím, že povodňovou vlnu na Odře má zachytávat obří retenční nádrž Dolní Ratiboř. 

Tento obří suchý poldr, který se nachází nedaleko hranic s Českem, se dál plní vodou a v noci začal prosakovat. Prosakující místo zatím vojáci a hasiči utěsnili. Osud Vratislavi je podle odborníků přesto stále nejasný. Podle aktuálních prognóz by se měla velká voda dostat k městu během středy a protékat by měla až do pátku (kdy by měla řeka kulminovat). 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opava podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pochybila v reakci na letošní povodeň. Město podle ministra pozdě spustilo evakuace. Jsou jeho slova pravdivá? Proč a jak se Opava na velkou vodu chystala?

Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). 

Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997.

Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun.  Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. 

Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc lidí). Radnice se sice pokoušela organizovat evakuaci, část lidí ale i přes výzvy policie a hasičů neuposlechla a odmítla své domovy opustit.

Průběh evakuace v Opavě a v Krnově kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík: „My jsme to 24 hodin dopředu věděli, hydrometeorologové to přesně spočítali a musím říct, že se nemýlili ani o kousek. Mohli (Opava a Krnov) využít 24 hodin pro to, aby ti lidé odjeli, aby tam evakuace byla rapidnější.“

Selhala Opava během evakuace obyvatel? Mohlo něco ničivé záplavy v oblasti odvrátit? A proč by podle primátora Navrátila měla vláda odložit krajské a senátní volby?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pět dnů předem se Česko chystalo na extrémní povodně, které ještě ničí východ země. Vláda varovala obyvatele, aktivovala protipovodňová opatření a povolala veškeré složky integrovaného záchranného systému. Jak situaci zvládá?

Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Česko dál bojuje s ničivými povodněmi. Podle Ústřední povodňové komise, v jejímž čele je ministr životního prostředí, bude ještě do středy pršet na jihu Čech. Pozor proto bude třeba dávat na zvýšení hladin na Lužnici, Malši a Otavě. Třetí stupeň povodňové aktivity trvá na desítkách míst v republice, v povodí Odry ještě voda zůstává na úrovni padesátileté vody, hladiny tam už nicméně klesají.

Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.

O pomoci zaplaveným oblastem bude v pondělí večer mimořádně jednat vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli uvedl, že škody po záplavách budou mimořádné. Stát se chce na jejich odstraňování podílet ve spolupráci s obcemi a kraji. Kabinet by měl také řešit zajištění krajských a senátních voleb, které by se měly konat v pátek a v sobotu.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni?

Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). 

Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka. 

Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy. 

Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy? 

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize přichází v posledních měsících o výrazné tváře. Z obrazovky postupně zmizeli z různých důvodů Marek Wollner, Jakub Železný a Nora Fridrichová. Brzy bude končit moderátorka Bára Černošková i další. Co se v ČT děje? 

Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Jan Souček.

„Atmosféra v České televizi je lepší než před rokem. To, co se o televizi píše a někdy i říká v jiných médiích, vypadá velmi dramaticky. Uvnitř Kavčích hor je to řádově klidnější. To rozechvění, když jsem před rokem nastupoval, co to vlastně bude znamenat, bylo podle mě u lidí většinou větší, než je nějaká nejistota dnes,“ odmítl mediální spekulace o vypjaté atmosféře v ČT její generální ředitel. 

Stejně tak popřel, že by se chystaly nějaké změny v pořadu Otázky Václava Moravce. „Pocit Václava Moravce o nějaké napjaté atmosféře je spíš vyvolaný tím, že v řadě médií od mého zvolení je neustále znovu a znovu a znovu nastolována otázka a zpochybňována budoucnost Václava Moravce,“ řekl Souček.

V souvislosti s Českou televizí nicméně stále doznívá náhlé rozhodnutí jejího vedení zrušit publicistický pořad 168 hodin Nory Fridrichové, který televize vysílala 18 let. Důvodem byly podle Součka problémy v redakci pořadu a porušování kodexu ČT. Katalyzátorem pro konec relace pak měla být „masturbační“ konverzace mezi Fridrichovou a Markem Wollnerem zveřejněná v bulváru. Sama dramaturgyně a moderátorka 168 hodin naznačovala, že za ukončením pořadu mohou být politické tlaky. Nečekaný krok, které vedení televize udělalo, řešila na mimořádné schůzi i Rada ČT. 

Místo 168 hodin ČT v neděli večer (tedy v divácky oblíbeném čase, takzvaném second prime timu) prozatím vysílá seriál Strážmistr Topinka. To se podle generálního ředitele změní od 6. října, kdy televize nasadí nový publicistický pořad. Jak bude vypadat a kdo ho bude moderovat, Souček představí příští týden nejprve radním ČT: „Byl bych rád, když Rada České televizi byla natolik vtažená do zániku 168 hodin, aby byla taky první, kdo ode mě dostane tuhle informaci.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má šanci získat v nové Evropské komisi silné ekonomické portfolio. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by podle kuloárních informací mohl řídit mezinárodní obchod. Jak se Česku unijní vyjednávání zatím daří?

Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Složení nové Evropské komise bychom se měli dozvědět příští týden v úterý (tedy o necelý týden později, než se čekalo). K pozdržení oficiálně došlo z procesních důvodů, čeká se totiž na schválení slovinské kandidátky v tamním parlamentu. Šéfka komise Ursula von der Leyenová zároveň získala čas, aby mohla dořešit tolik diskutované rozdělení portfolií. 

V souvislosti s českým kandidátem na eurokomisaře, současným ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN), se stále spekuluje o třech oblastech: energetika, obchod nebo vnitřní trh. 

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy by Česko mohlo skutečně takto silné porfolio konečně získat: „Česko poprvé tahá za delší konec provazu. Myslím, že hodně tomu pomáhá úspěšně české předsednictví, ale i to, že vláda v čele s Petrem Fialou se chová velmi rozumně. Je na straně těch, kteří chtějí vždycky najít nějaké řešení. A možná i při vědomí toho, že mezi top 10 komisaři jsme neměli nikdy dost silné portfolio, i trošičku funguje argument, že už je taky čas.“

Nemůžeme pořád dávat peníze jenom zemědělcům

Možnou Síkelovou agendou by se v roli eurokomisaře pro obchod mohla stát dlouho připravovaná dohoda s Latinskou Amerikou nebo dotace zemědělcům. „Nemůžeme pořád tolik peněz dávat jenom zemědělcům. Všichni chápou, že tohle nemůže dál pokračovat, musíme financovat úplně jiné věci. Takže tady na jednu stranu je snaha zemědělců odporovat volnému obchodu (a dohodě s Latinskou Amerikou), zároveň budou zemědělci muset bojovat za zachování dotací, které mají,“ vysvětloval Prouza, podle kterého bude úkolem pro novou komisi výdaje EU přeskládat. 

Bude Síkela řídit energetiku, obchod nebo něco úplně jiného? Jaké má vztahy s šéfkou Evropské komise? A co nebo kdo brzdí snižování cen potravin v Česku?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od letošního května Česko oficiálně nemá svého velvyslance v Moskvě. Nový, kterého se rozhodla vláda vyslat, zatím nemá souhlas. Jak funguje velvyslanec v zemi, která Česko označuje za nepřátelský stát?

Hostem Ptám se já je bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. 

Vítězslav Pivoňka skončil jako velvyslanec v Moskvě letos v květnu. Na postu byl od roku 2018, ale od roku 2022 pobýval v Praze a Česko od té doby zastupují diplomaté na nižší úrovni. Ambasádu v současnosti vede chargé d'affaires Jan Ondřejka. 

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí. Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. 

Vztahy mezi Prahou a Moskvou se pak ještě zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. O možném nástupci Vítězslava Pivoňky se kvůli přetrvávající ruské agresi hodně debatovalo. Prezident Petr Pavel na konci června uvedl, že už podepsal dokument zahajující proces nástupu nového českého velvyslance v Rusku. S obsazením tohoto důležitého postu ale nepočítá „v řádu týdnů ani jednotek měsíců“.

Diplomat Pivoňka upozornil, že brzké zlepšení západních vztahů (včetně těch našich) s Moskvou očekávat nelze: „Teď jsme v červených liniích, kdy je prezident Putin akademickou obcí a některými politiky přesvědčován, aby použil taktickou jadernou zbraň. Aby ukázal, že Rusko neblafuje. Protože my ho nebereme vážně. Jsme v situaci, kdy jsme nejblíž použití taktické jaderné zbraně. Rusko pro nás bude hrozbou už napořád, bude hrozbou pro naše děti.“ 

V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Kdy bude mít Česko v Moskvě opět svého velvyslance? A blíží se případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem? 

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Pomoc ve středu schválila vláda. Dostanou ji i nepojištění. Proč má stát soukromým podnikatelům pomáhat? 

Hostem Ptám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. 

Ovocnáři letošní škody na úrodě způsobené mrazem označují na jedny z nejhorších za sto let (a odhadují je na 1,3 miliardy korun). Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kvůli ztrátám kácení sadů. Peníze by měly pokrýt asi jednu třetinu faktických škod. 

Mimořádnou podporu ve výši téměř půl miliardy korun schválila vláda ve středu. Státní zemědělský intervenční fond mezi ovocnáře rozdělí 15 milionů eur (tedy zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko (ty nepůjdou jen ovocnářům, ale i na zmírnění škod do lesních školek). Zemědělci by měli peníze dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. 

„Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu,“ bránil odkoškodné Ludvík.  

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dostanou podporu pěstitelé, kteří evidují minimálně padesát procent škod. Celkem by mělo jít o zhruba 600 subjektů. Při vyplácení kompenzací stát zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním. Nepojistění dostanou podporu poloviční. 

Jak se letošní mrazy promítnou do tuzemského trhu s ovocem? Je fér, aby peníze dostali i nepojištění? A jak výnosné dnes je v Česku dělat byznys s ovocem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Digitalizace stavebního řízení jako jeden z hlavních projektů vlády se ani po dvou měsících od spuštění pořádně nerozběhla. Úředníci stavebních úřadů jsou naštvaní, opozice tepe vládu a i ministři začínají být nervózní. Co s tím?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr místního rozvoje a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Se systémem digitalizace stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jeho spuštění 1. července. I přes průběžné opravy hlásí jeho uživatelé potíže dál. Podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše je ale vše v zásadě funkční. Konkrétní závady, na které si aktuálně stěžují někteří úředníci, se mají odstranit v řádu dní.

„Ať už je to systém pro úředníky, tak systém pro ty, kteří staví, tak oba ty systémy běží a plní zákonem dané funkce. To, že to není komfortní, to, že úředníci s tím v tuto chvíli v některých operacích mají více práce, to je pravda,“ prohlásil s tím, že v současné době stavební úřady v Česku pracují s 16 tisíci žádostmi, 2 tisíce jsou už uzavřené. Bartoš také zopakoval, že odložení celé digitalizace nebylo možné. Peníze na projekt šlo čerpat z evropských fondů (konkrétně z Národního plánu obnovy), ale za podmíky, že ke spuštění systému dojde v letošním třetím čtvrtletí.

Kabinet původně dal svému vicepremiérovi pro digitalizaci čas na zprůchodnění celého systému do konce prázdnin. Jak řekl v Ptám se jáministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), lhůta se teď ještě posouvá o dva až tři týdny. Pak by se mohlo řešit případné setrvání Pirátů ve vládě. 

Zda problémy s digitalizací Pirátské straně zasádně uberou politické body, nechtěl její předseda hodnotit. „Má to své bolesti, já jsem bojovník, tak prostě jdu a dodávám. Když před sebou máte těžký úkol, tak s ním prostě bojujete. Na nějaké plakání moc času není. Jde o to splnit úkol, který jsme slíbili v maximální možné míře, co to jde. V tom mají Piráti svědomí čisté, že jsme nic nedělali jenom naoko a do těch těžkých věcí jdeme. Ať pak zhodnotí lidé, jestli ta snaha byla dostatečná nebo to pochybení bylo na naší straně,“ uzavřel debatu Bartoš. 

Proč ministr Bartoš tak nepřipravený systém vůbec spustil? Byl se podívat, jak ho zvládají úředníci na stavebních úřadech? A jak dlouho zůstanou Piráti ve vládě?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministr financí zveřejnil návrh státního rozpočtu. I když vláda jednala za zavřenými dveřmi, aby měla klid na dohodu, ministři se o peníze začali hned veřejně hádat. Jak jednání dopadnou? A kdo a kolik dostane příští rok přidáno?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. 

Resort financí navrhl na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun (tedy o 22 miliard nižším, než s jakým se počítá pro letošek). Premiér Petr Fiala (ODS) návrh pochválil s tím, že kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství nebo obrany. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně právě na investice.

Okamžitě se ovšem ozvali Piráti, kteří označili plány šéfa státní kasy za nepřijatelné. Pirátský předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení a očekává další jednání. O změnách v návrhu rozpočtu chtějí mluvit i další ministři. 

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by rád dostal navíc jednotky miliard na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. Přesnou částku ale prozradit nechce: „Já to přes média nevzkazuju. Celé tři roky jsem nebyl ministr, který by chodil, brečel by veřejně a říkal, že mně chybí ještě tolik a tolik. A dupal nožičičkama a říkal, že když to nedostanu, tak půjdu z vlády.“

Kritiku některých analytiků a hlavně opozice, že plánovaný deficit je stále vysoký a vláda rezignovala na svůj záměr snižovat rozpočtové schodky, Jurečka odmítá. „Z mého pohledu je to maximum možného v této situaci. Z těch 230 miliard odečtěme 100 miliard korun, to jsou náklady na obsluhu státního dluhu. V této částce platíme dluhy všech předchozích vlád. My jsme teď vypluli z té největší bouře, máme za zády tornádo, ale rozhodně nemůžeme říct, že už máme klidnou situaci.“ 

Pokud Piráti rozpočet nepodpoří, co to bude pro vládu znamenat? Co bude s Ivanem Bartošem, pokud brzy neopraví systém digitalizace stavebního řízení? A proč kabinet zmírňuje plánovaný růst věku odchodu do důchodu?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo financí už o víkendu rozešle oficiální návrh státního rozpočtu na příští rok a bude tak jasné, co dostane třeba nespokojený resort školství nebo co bude s platy ve veřejném sektoru v příštím roce. Komu se má přidat?

Hostem Ptám se já je hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom, člen NERV a poradce prezidenta David Marek.

Vláda se letos oproti předchozím letům rozhodla tajit přípravu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet se tak rozhodl, aby se předešlo tradičním tahanicím, mediálním přestřelkám a „PR divadlu opozice“. Ministerstvo financí rozešle finální návrh rozpočtu 2025 v posledním možném termínu, tedy v sobotu 31. srpna. Vláda pak musí návrh odsouhlasit do konce září.

To kritizuje zejména opozice i někteří ekonomové. Podle dřívějších vyjádření bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) současný postup ministerstva „narušuje důvěru ve vládu a otevírá otázky, co vláda tají.“ „Proč nechci rozpočet zveřejnit dřív, než musím? Kvůli takovým, jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze,“ vzkázal jí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jak zjistily Seznam Zprávy, před posledním jednání vlády tento týden ve středu stále zůstávalo několik sporných bodů. Mezi ty nejdůležitější patřily finance pro Ministerstvo školství, výše platů ve veřejné sféře a celková výše schodku. Letošní schodek rozpočtu byl plánovaný na 250 miliard korun, ten příští se zatím odhaduje na 230 miliard.„Pokud zvenku přichází silné negativní impulsy a ekonomika sotva roste, tak 230 miliard korun je kompromis, který jsem jako ekonom ochotný akceptovat,“ říká Marek.

Na výtky opozice, že nejde o rozpočtovou odpovědnost říká: „(Ukazuje graf) Já jsem si přinesl takovýhle graf. Ty červené sloupce a ta čára dolů, to je působení předchozí vlády, a to je fiskálně nezodpovědné chování, tohle to (ukazuje na klesající schodky za současné vlády) je odpovědnější jednání fiskální politiky. Takže tady je jasné vidět, kdo způsobil ten problém a kdo ho aspoň částečně napravuje.“¨

Prohrály odbory, když nekývly na zvýšení platů nejméně odměňovaným už od letošního září? Je dobře, že se rozpočet projednává tajně? A mohla by nás někam posunout nová hospodářská strategie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? 

Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. 

Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“

S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“

Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. 

Deepfake videa jsou obrovské riziko

Svět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. 

„Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. 

A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ 

„My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. 

Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ 

Poradce premiéra brání vládu

Zejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.

Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“

Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ 

Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ 

Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).

Cenzura v ČR není možná

Prezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. 

I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  

Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ 

„Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. 

I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  

Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi. 
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

<...

Národní ekonomická rada vlády už několik měsíců prosazuje zásadní reformu fungování Česka, která by údajně pomohla uspořit miliardy. Tlačí na snížení vysokého počtu obcí. Ty se ale brání. Proč držet obce, které nikdo nechce řídit?

Hostem Ptám se já byl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl (STAN).

Česko je zemí rozbrobených samospráv. V přepočtu na počet obyvatel má dokonce nejvíce obcí v Evropě, celkem 6 250. Velká část z nich má méně než 500 obyvatel a v mnoha se navíc jen těžko hledají lidé ochotní takové obce řídit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto před časem přišla s návrhem na jejich slučování. Opatření by podle expertů mohlo provoz radnic zefektivnit a zároveň státu uspořit miliardy korun. (S vlastním návrhem, jak dotlačit malé obce ke slučování, nedávno přišla i vládní TOP 09.)

Plány ale narážejí na silný odpor. Starostové si chtějí svoji nezávislost udržet. „Slučování obcí není cesta správným směrem. Já bych to dokonce přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství v padesátých letech,“ prohlásil šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN). Podle něj je řešením spíše dobrovolná spolupráce nebo uzavírání takzvaných společenství obcí, které starostům od nového roku umožnuje novela zákona. 

S tímto scénářem se zjevně už začínají smiřovat i členové NERVu. Například ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská v nedávném rozhovoru pro Ptám se já řekla, že doufá alespoň v postupnou změnu v postoji obcí i jejích obyvatel: „Ta novela vytvořila základy pro takzvané létající úředníky, může to být i létající ředitel školy, létající školník, létající expert na čerpání evropských fondů na rozvoj obcí. A to je pozvolná cesta k tomu, že možná mnoho obcí zjistí, že spolupracovat, být spolu je vlastně fajn a je to ve prospěch všech občanů. A možná nakonec i občané zjistí, že spojit se není vůbec zlá věc.“ 

Co malé obce nejvíc zatěžuje? Není postoj starostů odmítajících slučování zpátečnický? A jak by fungovali takzvaní létající úředníci či učitelé?
---
Podcast Ptám se já. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládě Petra Fialy (ODS) zbývá už jen necelý rok a půl u moci. Při svém nástupu kabinet sliboval reformy a úsporná opatření. Jak úspěšný je zatím kabinet v konsolidaci veřejných financí? A komu ze státních zaměstnanců je třeba přidat? 

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská. 

Vláda zahájila dlouho očekávané projednávání rozpočtu na příští rok. Jeho součástí je i jednání o navýšení platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhuje přidat od září na tarifu o sedm, nebo o deset procent lidem, kteří dostávají plat podle nejnižší tarifní tabulky. 

Poradkyně premiéra, ekonomka Helena Horská je pro navýšení jen těm opravdu nejhůře placeným: „Přidávala bych hlavně tam, kde jsou mzdy velmi nízké, kde lidé pracují často i na úrovni minimální mzdy. A poprosila bych ostatní, kteří mají už i tak vysoké mzdy, často navíc počítají také s výsluhou, aby trochu ustoupili od svých požadavků. Poprosila bych je o ohleduplnost, solidaritu a hledání spravedlnosti. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic.“

Změny by se to mohly týkat necelých 360 tisíc úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo nepedagogů ve školství. Stejně by si pak mělo podle návrhu polepšit ještě zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců.

Resort financí už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí. Vládní rozpočtová rezerva je podle něj vyčerpaná a není jasné, z čeho by se takové přidání platilo. Desetiprocentní navýšení platů naopak schvalují odbory, jejichž část je od polovina července ve stávkové pohotovosti. A vyhrožuje protesty, pokud nebude růst výdělků pokračovat i v příštím roce. Vláda by měla rozhodnout příští týden. 

Za jaké změny, které vláda zatím udělala, je na místě pochvala? A jaké změny naopak nejvíc chybí?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před pár měsíci si vláda zřídila nový odbor strategické komunikace. A tenhle týden startuje jeho první komunikační kampaň. Má zvyšovat odolnost veřejnosti vůči dezinformacím a zdůrazňovat naše základní hodnoty. Jak bude vypadat? 

Hostem Ptám se já byl kreativní ředitel strategické komunikace vlády Jozef Dobrík, který také stojí za kampaní Dárek pro Putina organizující sbírky na podporu Ukrajiny.

Strategická komunikace vlády by se měla podle jejího koordinátora Otakara Foltýna zaměřit i na témata primárně založená na pozitivních hodnotách. Právě tento týden by proto měl Foltýnův tým zahájit kampaň na sociálních sítích k výročí invaze 21. srpna.

Bývalého náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna vláda jmenovala do funkce na konci května. Některé jeho výroky (například když podporovatele Putinova režimu označil mimo jiné za svině) budí kontroverze. Jeho kritici ho také viní z cenzury. Foltýn už dříve prohlásil, že žádnou cenzuru dělat nebude. A pokud to někdo tvrdí, tak podle něj prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu. 

„Řekl jsem panu premiérovi, že máme málo času a rozhodně nebudu opatrný přešlapovač komunikující nic neříkajícími frázemi. To se nemusí každému líbit. Nemám však pocit, že by s tím měl problém,“ reagoval Foltýn. 

Je kontroverze, kterou kolem strategické komunikace státu budí její koordinátor, v pořádku? A jak práce na komunikační strategii státu ladí s prací pro spolek, který vybírá peníze na zbraně pro Ukrajinu?

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na Slovensku opět vypukly protivládní protesty. Zemi teď rozdělují zásahy ministryně Martiny Šimkovičové do kultury. Premiér Robert Fico prohlašuje, že opozice vytváří atmosféru vedoucí k dalším atentátům. Kam může situace zajít?

Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka. 

Zhruba 18 tisíc lidí se v úterý sešlo v Bratislavě na dalším protestu, který proti vládě Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) pořádala opozice. Demonstranti požadovali odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS), která v posledních týdnech rozpoutala čistky ve slovenských kulturních institucích. Jejich součástí bylo i odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky nebo ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. 

„K moci v případě kultury přišli lidé, které se nebojím nazvat barbary. Kteří kultuře ne že nerozumí, je to daleko horší, oni jí chtějí likvidovat. Mají představu o kultuře jako o folklóru devatenáctého století, který je třeba propagovat na každém rohu. Cokoliv, co zavání modernitou, považují za dekadentní. Používají slova, která jsme mohli naposledy slyšet začátkem padesátých let od stalinistů, anebo v třicátých letech od nacistů,“ kritizoval slovenský kabinet sociolog Michal Vašečka. 

Robert Fico v reakci na poslední protesty prohlásil, že takové akce jen podněcují k nenávisti a povedou k dalším atentátům. Dokonce už podle něj ministryni kultury někdo vyhrožoval smrtí a resort vnitra proto musel zvýšit její ochranu. 

„Robert Fico a všechny trojkoaliční strany začaly jistý typ normalizace. Tady můžeme odkazovat na 70. léta, na to, co jsem spolu zažili v Československu: tedy zastrašovat obyvatelstvo a dávat jim jasný obraz toho, co je čeká. Jinými slovy se musíte přidat na tu správnou stranu,“ komentoval dění v zemi sociolog, podle kterého ovšem současný stav mnoha Slovákům vyhovuje. „Ukazuje se, že to vadí v nejlepším případě polovině společnosti. A to už jsem velký optimista,“ dodal. 

Jak se pod vládou Roberta Fica proměňuje slovenská společnost? Jak zásahy kabinetu ovlivní tamní kulturu i okleštěná veřejnoprávní média? A co naše sousedy čeká dál?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Zatímco digitalizaci stavebního řízení drtí kritika, ministerstvo práce sklízí za totéž pochvaly. Daří se mu převádět vyřizování dávek do on-linu a další revoluční změny slibuje. Jak to, že jednomu úřadu to jde a druhému ne?

Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Trpkoš. 

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) prožívá opravdu horké léto. Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení schytává kritiku od veřejnosti, odborníků, opozice i koaličních partnerů. Naposledy ve středu ho kvůli přetrvávajícím potížím systému grilovali senátoři a úředníci stavebních úřadů. Ti vyhrožují stávkou nebo výpověďmi. Bartoš slibuje, že se vše vyřeší do konce prázdnin.

O to víc teď ve vládních řadách kontrastuje práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo práce a sociálních věcí je za digitalizaci totiž naopak dlouhodobě chválené a podle mnohých se stává průkopníkem ve zpřístupnění on-line služeb lidem. Výrazně mu v tom pomáhá právě šéf IT sekce Karel Trpkoš, který na resort přišel ze zkušenostmi ze soukromého sektoru. 

Proč se digitalizace stavebního řízení nedaří, je to extrémně těžký úkol? „Je to úplně standardní úkol, není to raketová věda. Není to tak, že je to třeba o tři, o čtyři levely složitější než věci, které děláme my,“ říká Trpkoš. Do ostré kritiky kolegů se ale pouštět nechce. „Jsem radši, když někdo něco udělá a pak to do odladí, než když se lidi bojí a pak se nic neudělá. To je největší průšvih.“

Za Trkošova působení MPSV mimo jiné loni po letech uzavřelo kauzu dodávky IT systému pro vyplácení dávek, kterou provázely policejní vyšetřování a soudy (systém bude tři roky spravovat firma OKsystem, poté už by se o něj mělo starat samo ministerstvo). Výrazně se také zjednodušilo vyřizování dávek, žádosti je od léta 2022 možné podávat on-line přes portál Jenda. A resort slibuje i další změny. 

Je to, co se daří ministerstvu práce, skutečná digitalizace? Proč se v Praze vyřižování dávek stále zpožďuje? A jak ve státní správě zaplatit a udržet dobré IT specialisty?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusko podle ukrajinských zdrojů stáhlo některé jednotky z jižní Ukrajiny a vrátilo je na své území, kde by se měly pokusit odrazit vpád ukrajinských sil v Kurské a Belgorodské oblasti. Co Ukrajina operací na ruském území sleduje?

Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).

Útok ukrajinských jednotek na ruské území i po týdnu pokračuje. Po Kurské oblasti vyhlásila nouzovou situaci sousední Belgorodská, která podle tamního gubernátora čelí ostřelování ukrajinskými ozbrojenými složkami. Situace je podle něj mimořádně obtížná a napjatá. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 117 ukrajinských dronů a čtyři balistické rakety nad příhraničními oblastmi, včetně Kurské a Voroněžské. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila o stovku dronů méně. 

Operace ukrajinské armády v Kurské oblasti začala 6. srpna. Kyjev ji vysvětlil jako reakci na více než dva roky trvající ruskou vojenskou kampaň na Ukrajině. Podle vyjádření ministerstva zahraničí nemá Ukrajina zájem zabírat území Ruské federace. Experti se shodují, že cílem akce může být odlákání ruských jednotek z ukrajinské fronty. 

A Rusové podle mluvčího ukrajinské armády Dmytra Lichovyje skutečně stahují část vojáků ze Záporožské a Chersonské oblasti. Ruské úřady také v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti, Ukrajinci podle nich mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Moskva přesto neustává v útoku na Ukrajinu. Podle serveru Politico se soustředí na Pokrovsk a další města v Doněcké oblasti. 

Jak daleko ukrajinská operace zajde? A v jaké kondici je po 900 dnech války Rusko?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla, průmysl se dál potýká se slabou poptávkou a zůstává v recesi. Pokles si připsalo i stavebnictví. Co nás pořád brzdí? 

Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Tuzemský průmysl je dál v útlumu. Firmy trápila hlavně nedostatečná poptávka. Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. Analytici očekávají mírný pokles průmyslu za celý letošní rok. Opatrné až negativní jsou i samotné firmy. Podle průzkumu, který dělal Svaz průmyslu spolu s Českou národní bankou společnosti očekávají opětovné zhoršení nových zakázek i ochlazení investic.

„Čísla jsou o něco horší, než jsme si přáli a než jsme očekávali. Na druhé straně odráží logicky to, co se v ekonomice a na trhu děje,“ komentoval data Českého statistického úřadu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zároveň ale neztrácí optimismus. Jsou totiž odvětví, kterým se momentálně daří. A to i navzdory problémům sousední německé ekonomiky, se kterou je ta tuzemská provázaná. „Je to třeba automobilový průmysl, farmaceutický průmysl nebo elektrotechnický průmysl. Takže nemůžeme paušalizovat na celou ekonomiku,“ upozornil Rafaj. A odmítl, že by byl český průmysl v zásadní recesi. 

Jaké překážky by průmysl potřeboval odstranit? Jaký dopad na ně bude mít "český Green Deal"? A kdy začne z českého hospodářství přicházet více dobrých zpráv?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo financí rozeslalo resortům první předběžná čísla rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství má podle něj dostat o několik miliard méně než letos. To chce naopak přidat. Co další škrty pro školství znamenají?
 
Hostem Ptám se já byla předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.

Nervozita kvůli platům neroste jen mezi policisty, hasiči nebo lékaři, kteří vyhrožují protesty. Frustrovaní jsou i pracovníci ve školství. Důvodem je předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který Ministerstvo financí předložilo resortu školství. Je totiž o šest miliard nižší než letošní (ten činí 273 miliard korun). Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) jde zatím jen o technický návrh před jednáním. Sám požaduje o 30 miliard více.

Šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová ovšem upozornila, že ujišťování politiků už ona ani mnozí další pracovníci ve školství příliš nevěří. Naštvaní už jsou podle ní i „srdcaři, kteří se dosud dokázali s lecčím vyrovnat“.

„Pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok,“ zkritizovala situaci Mazancová, podle které vláda Petra Fialy (ODS) nehraje fér. „Je to fligna na učitele,“ dodala. 

Osm ze 13 odborových svazů veřejné sféry (včetně zástupců učitelů) už kvůli nejistotě ohledně platů zahájilo stávkovou pohotovost a vyčkává na druhou polovinu srpna, kdy skončí vládní prázdniny a mělo by se začít vyjednávat o rozpočtu. 

Jak vláda přistupuje ke školství, o kterém tvrdila, že je její prioritou? A jak jsou dnes, necelý rok po velké stávce, učitelé spokojeni?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí SPD padají preference, nevyšly mu ani eurovolby. Před těmi podzimními se proto rozhodlo na sebe upozornit ostrou protiimigrační a antievropskou kampaní. Vážně chce SPD získat zpět voliče brnkáním na rasistickou strunu?

Hostem Ptám se já byl místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.

Hnutí SPD se potýká s odlivem voličů. Zklamáním pro něj byly i volby do Evropského parlamentu, do kterých hnutí šlo spolu s Trikolorou a ve kterých získalo pouze jeden mandát. Před podzimními krajskými a senátními volbami se proto rozhodlo přitvrdit a  rozjelo kontroverzní kampaň, kterou zaskočilo veřejnost i odborníky. Na vizuálech například straší „chirurgy“ z dovozu tmavé pleti se zkrvavenou kudlou, červy na talíři nebo výroky, že „vláda vyrábí víc hnoje než váš dobytek“.

Podle některých politologů, které oslovila v uplynulých dnech česká média, kampaň využívá nebezpečnou zkratku a je nevkusná a eticky sporná. Plakáty SPD zkritizoval i předseda TOP 09 v Praze Jiří Pospíšil, který na ní podal trestní oznámení. Oznámil to na síti X. Kampaň podle něj podněcuje k nenávisti vůči menšinám. SPD už mezitím vzkázalo, že jeho kroky budou gradovat. 

Kam až chce hnutí Tomia Okamury zajít? Bude to na voliče fungovat? A co si hnutí slibuje od spojení s Jindřichem Rajchlem?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odstartovala pokus o návrat české levice do nejvyšších pater tuzemské politiky. Se značkou Stačilo! jde po eurovolbách i do krajů. Co musí komunisté udělat, aby se vrátili do Sněmovny?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.

Po úspěchu projektu Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu (ve kterých koalice KSČM, SD-SN a ČSNS získala dva mandáty) jde lídryně komunistů a znovuzvolená europoslankyně Kateřina Konečná s novou značkou i do podzimních krajských a senátních voleb.

„Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná po eurovolbách. Jejím hlavním cílem je příští rok dostat komunisty zase zpátky do Poslanecké sněmovny, odkud museli poslanci KSČM odejít po volbách v roce 2021 (strana u voličů propadla, když získala jen 3,6 procenta hlasů).

O tom, zda si půjdou komunisté pro hlasy voličů s koalicí Stačilo! i v kampani do Sněmovny, se podle Konečné rozhodne do dvou týdnů po krajských volbách. O schovávání komunistické značky za jinou to ale podle ní není: „Jsem předsedkyně KSČM, myslím, že to všichni v téhle republice vědí, já se s tím netajím. Mně jde spíš o to, že chceme nabídnout silnou alternativu. Chceme přijít s novými lidmi, s programem, který bude jasně daný bez těch politiků, kteří tady za 30 let ukázali, že v téhle zemi vládnout neumí.“

Jak si komunisté představují sjednocování české levice? S kým vším jsou ochotni se spojit? A proč Kateřině Konečné vadí akce příslušníků ukrajinské brigády pluku Azov v Česku, třeba proti akcím ruských Nočních vlků ale neprotestovala?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?

Hostem Ptám se já byl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.

Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.

Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Digitalizace stavebního řízení jako zásadní projekt pirátského vicepremiéra Ivana Bartoše se nedaří. Uživatelé nového systému si měsíc od spuštění dál stěžují na množství závad. Potřebná povolení mezitím váznou. Kde je chyba? 

Hostem Ptám se já byl předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor Jan Kasl.

Měsíc od spuštění online systému stavebního řízení žadatelé o stavební povolení i samotné úřady stále hlásí problémy a nefunkčnost systému. Příliš nepomohly ani dosavadní opravy a aktualizace, které ministerstvo pro místní rozvoj průběžně provádí. Podle resortu a jeho šéfa Ivana Bartoše (Piráti) by se potíže měly postupně odstranit do konce prázdnin. 

Odborníci mezitím odhadují, že ztráty způsobené průtahy v řízeních by jen za červenec mohly dosáhnout miliardy korun. Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) varuje, že kvůli nefungující digitalizaci stavebního řízení ukončí aktivní činnost možná až tisíce projektantů. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla je situace horší, než všichni čekali. A ohrožuje i existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty.

Sám Kasl přitom od počátku označuje digitalizaci za nutný a vítaný krok, i on už ale přestává být optimistický: „Portál stavebníka (část systému pro veřejnost, pozn. red.) opravit zvládneme, když někdo bude poslouchat komory. Ale bojím se, že Informační systém stavebního řízení (část pro úředníky, pozn. red.) je v daleko horším stavu. Pánové, myslím si, že jste to pohnojili, jak nejvíc jste mohli. To je třeba říct upřímně.“

Co na digitálním stavebním řízení nefunguje? Kdo by za to měl nést zodpovědnost? A půjde to opravit?

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?

Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. 

Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny. 

Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna. 

To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“. 

Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Policii údajně hrozí odliv stovek lidí a protesty, pokud jim vláda nezvýší platy. Ministr vnitra slíbil navýšení od října, zřejmě k tomu ale dojde až v příštím roce. Je vážně zásadní, zda dostanou přidáno v říjnu nebo v lednu? 

Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku letošního roku předběžně slíbil, že platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby vzrostou od října o 10 procent. Nepodařilo se mu ale vyjednat podporu v koalici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by k navýšení platů bezpečnostních složek mohlo dojít nejdříve v lednu. Policejní odbory ovšem trvají na původním termínu, jinak se na podzim chystají na dlouhodobé protesty.

„My nemůžeme stávkovat tak, že bychom zavřeli služebny. Ale jsme schopni se sejít před Úřadem vlády, před ministerstvem vnitra nebo dalšími ministerstvy, dlouhodobě. Policisté po službě přijdou a budou sloužit osmihodinové služby před Úřadem vlády a protestovat, že nesouhlasí s tím, jak stát myslí vážně bezpečnost našich občanů,“ přiblížil plány policejních odborů jejich předseda Tomáš Machovič. 

Podle něj také hrozí odliv stovky policistů (jen v Praze kolem dvou set), kteří už slibům vlády nevěří. „My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ podotkl šéf policejních oborů, který chce s ministrem vnitra znovu jednat na konci sprna. 

Jak by policejní odboráři vysvětlili své požadavky zaměstnancům, kteří od vypuknutí velké inflace nedostali přidáno nic? A není na místě omezit velmi štědrý systém výsluh pro členy bezpečnostních složek?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.

Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.

Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.

V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.

Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Už zítra začínají olympijské hry v Paříži. O medaile bude bojovat 113 českých sportovců, ale také Rusové a Bělorusové pod neutrální vlajkou. Je to prohra Mezinárodního olympijského výboru?

Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.

Proti účasti Rusů a Bělorusů na olympiádě Hradilek dlouhodobě vystupuje. „Asi si bafuňáři nechtěli někoho politicky znepřátelit,“ komentuje Hradilek účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle něj jde o určitý způsob diplomacie a asi se to dalo čekat.

Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil ruské tenisty, kteří na olympiádě budou, za družstvo zahraničních agentů. „V tomhle tom měl hrát větší roli MOV a chránit sportovce, kteří by se mohli dostat pod tlak. Prostě takovéhle vyjádření je šílené. Jak ten sportovec může mít klid na výkon?“ říká Hradilek.

Jaké to je pro bývalé medailisty, sledovat hry z domu? Kolik přivezeme medailí? A jak velká chyba je, že ruští a běloruští sportovci nakonec na hrách budou?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Konec současného amerického prezidenta Joea Bidena v nadcházejících volbách je krok, který Spojené státy nepamatují téměř 60 let. Jak velké šance má na kandidaturu viceprezidentka Kamala Harrisová? A co může od voleb čekat Česko?

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.

Odstoupení současného prezidenta z nadcházejících voleb zažili Američané naposledy v roce 1968. Tehdy se Lyndon B. Johnson rozhodl znovu nekandidovat, výrazně k tomu přispěla jeho nepopularita v době války ve Vietnamu. U Joea Bidena se stal problémem jeho vysoký věk a nejisté vystupování v debatách. „Biden s oznámením čekal na konec summitu NATO,“ říká český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.

Nahradit Bidena by mohla jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která má největší šanci. „Pro její kandidaturu se vyslovilo téměř 80 % (demokratických) kongresmanů, vyjádřili se Clintonovi. Poměrně zdrženlivý je pořád Barack Obama,“ upozorňuje Stašek na bývalého prezidenta, který je vlivným hráčem u demokratů.

S koncem Bidena ve volbách mizí i jedno z hlavních témat protikandidáta Donalda Trumpa. „Pokud Harrisová získá nominaci, Trumpovi tím padne jeho hlavní trumf. Což byl věk Joea Bidena. Ale Trump jí bude vyčítat v podstatě všechno, co vyčítal Bidenovi,“ míní velvyslanec Stašek.

Jak vlivný je v tuhle chvíli Barack Obama? Bude Kamala Harris pro Trumpa jednodušší soupeř než Joe Biden? Co by Evropa mohla čekat od Harrisové jako případné prezidentky?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Stavební úřady se s novým digitálním systémem potýkají už třetí týden. Kde je chyba, že Portál stavebníka nefunguje podle očekávání? A podaří se odstranit velkou bolest Česka - zdlouhavé a složité povolovací procesy u staveb? 

Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení spustil stát 1. července. S cílem celý proces zjednodušit a zrychlit. I když asi nikoho nepřekvapilo, že se spuštění Portálu stavebníka neobešlo bez problémů a výpadků, ani po třech týdnech není situace na úřadech bez problémů. Úředníci se totiž potýkají s návalem starých žádostí podaných podle starých pravidel a zároveň stále řeší technické potíže s novým systémem. 

Řadu závažných problémů už ministerstvo v posledních dvou týdnech v rámci aktualizace vyřešilo. Stavební úřady ovšem mnohdy dál hlásí, že je brzdí třeba pomalé připojení nebo komplikace s ovládáním nového systému. Zaměstnanci si také stěžují, že nebyli pro práci s novým portálem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. 

„My nehledáme chyby, my hledáme společná řešení. A ve velmi individuálním kontaktu s velkými městy postupně toto ladíme. Takže když vidím ty štosy podaných žádostí, tak musím říct, že na stavebních úřadech dělají fakt srdcaři, snaží se to odbavit. Ten systém doladíme tak, aby přechod proběhl dobře,“ komentoval situaci ministr Ivan Bartoš (Piráti). 

Mělo ministerstvo se spuštěním ještě raději počkat? Za jak dlouho v systému odladí všechny chyby? A jak si stojí Piráti před podzimními volbami?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seniorům se od ledna zvýší důchod v průměru o 356 korun. A podle ministra práce Mariana Jurečky je tempo růstu penzí velmi vysoké. Podle kritiků jde ale jen o zanedbatelnou částku. Je to málo? A jaké změny důchodový systém nakonec čekají?

Hostem Ptám se já byl Filip Pertold, ekonom think-tanku CERGE-EI a člen poradního týmu ministra práce.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno prozradil, že penze v Česku porostou i v příštím roce. V průměru by si podle něj měli důchodci polepšit o 356 korun, přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd. „Průměrný starobní důchod v příštím roce vzroste a překoná hranici 21 tisíc korun. Průměrná výše v příštím roce bude 21 078 korun. Teď v červnu je průměrná výše důchodu 20 708 korun,“ oznámil Jurečka. 

A vyzdvihl, že valorizační mechanismus umí ochránit důchodce před inflačními riziky. Penze podle ministra rostou tempem, které je velmi vysoké i ve srovnání s okolními státy. Podle zástupců seniorů jde ale o zanedbatelnou částku, řada výdajů rostla mnohem víc.

Zvyšují se penze i po omezení valorizací opravdu dostatečným tempem? Jak se nakonec posune věková hranice pro odchod do důchodu? A jak dopadnou změny v zákoníku práce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Nová frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu se dál rozrůstá a je třetím největším co do počtu křesel. Uskupení založené Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem ale schytává kritiku, že je proruské. Co od něj máme čekat?

Hostem Ptám se já byla europoslankyně hnutí ANO a místopředsedkyně nové frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu Klára Dostálová.

Přestup europoslanců hnutí ANO do nové frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO spoluzažilo, vyvolává na domácí politické scéně silné reakce. Kritikou nešetří komentátoři ani političtí oponenti z koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), podle kterého Patrioti slouží Rusku. Nespokojení jsou ale zjevně i někteří europoslanci ANO. Se svými obavami z dalšího vývoje ve frakci se už médiím svěřil Jaroslav Bžoch. Prohlásil, že mu to v ní „úplně nevoní“ a pokud frakce začne adorovat Rusko, odejde.

Podle lídryně hnutí ANO v europarlamentu a místopředsedkyně Patriotů Kláry Dostálové jsou slova jejího stranického kolegy překvapivá: „Od Jardy Bžocha jsem osobně takovou kritiku neslyšela. Ani od žádných jiných europoslanců. Takže se Jardy zeptám, jak to bylo myšleno.“

Označování frakce jako proruské považuje Dostálová za absurdní. „S nikým jsme v rámci frakce nemluvili o Rusku, o Ukrajině, protože ta frakce nevznikla k těmto důvodům. Ale vznikla úplně k jiným důvodům, abychom podpořili členské země, které mají stejný program jako hnutí ANO.“

Má ANO nějaké záruky, že frakce nebude prosazovat proruské zájmy? Kam hnutí vlastně směřuje? A jak chce v Evropě prosadit, co slíbilo voličům?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Praha chce letos rekordně stavět. Rozjet se má více než desítka projektů za 50 miliard korun. Stejně jako další česká města ji ovšem stále brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Jak se boj s byrokracií daří?

Hostem Ptám se já byl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.

Hlavní město na letošek ohlásilo zahájení rekordního počtu veřejných staveb. Někteří radní to dokonce označují za největší stavební boom za uplynulá desetiletí. Na více než desítce projektů za 50 miliard korun se kromě města jako investor podílí také stát. Prahu čeká například revitalizace Václavského náměstí, stavba Dvoreckého mostu nebo zasklení oblouků v opraveném Negrelliho viaduktu.

„Je skvělé, že se to daří, že se to konečně rozjelo. Nemyslím si, že nás to ale má uklidňovat. Ono se to trochu potkává najednou, jsou to dlouho plánované projekty,“ upozorňuje šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by hlavní město mělo dělat maximum pro to, aby taková výstavba byla standardem každý rok.

„My jsme tomu odvykli, ale v každém velkém městě v Evropě se pořád takové věci dějí, pořád jsou někde nějaké dopravní uzavírky a překlady, protože ta města se přirozeně vyvíjí, pořád do nich přicházejí tisíce lidí. I v Praze přibývá 10 až 15 tisíc lidí ročně.“

Ondřej Boháč byl za dobu svého působení v čele IPRu (kde je od roku 2017) vůči vedení města nejednou kritický. Svou práci popisuje jako „jízdu na tygru“, která mu ale dává smysl. Praha je podle něj stále skvělé město pro život, problémy se v něm ale bohužel hromadí a už probublávají na povrch. „Mrzí mě, že z toho nedokážeme vytěžit víc. V tom, co bychom mohli Praze dát, jedeme na méně než na 50 procent potenciálu.“

Zůstává Praha zakonzervovaným skanzenem, nebo se konečně někam posouváme? Měla by se prodražující se Vltavská filharmonie postavit za každou cenu? A povedla se rekonstrukce obchodního domu Máj?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česká ekonomika se jen pomalu zvedá ze dna. Vláda sice srší optimismem a zdůrazňuje pokles inflace, růst reálných mezd i první velkou investici, jenže reálná čísla pokulhávají. Jak si stojí průmysl, který dlouho volá po restartu?

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Česká ekonomika se pomalu vrací k růstu. Podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 0,3 procenta. Výkon hospodářství tak byl mírně vyšší než podle předchozích odhadů. Odhad vývoje ekonomiky v letošním roce vylepšilo i ministerstvo financí, které očekává další růst.

Optimistický je v posledních měsících i kabinet Petra Fialy (ODS). K jeho dobré náladě přispívá pokles inflace, růst reálných mezdi nedávná zpráva o investici do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun, kterou ohlásila americká společnost onsemi. Ta tím totiž prolomila dlouhé období, kdy Česko v získávání strategických zakázek a investic začalo výrazně zaostávat.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to signál, že by se tento negativní trend mohl zastavit: „Když se podíváte, jak se nám dosud vyhývaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme leta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže když ne zastavit, tak aspoň zpochybnit.“

Vláda se podle Špicara nesmí nechat ukolébat a přestat pracovat. „(Ekonomická) situace je o něco lepší, než-li byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že firmy nadále trápí například vysoké ceny energií i napjatá situace na trhu práce.

Jak dokázala vláda pohnout s voláním českých podnikatelů po restartu země? A přinesl uplynulý rok alespoň nějaké pozitivní posuny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? 

Hostem Ptám se já byl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. 

I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. 

Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. 

Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“

Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“

Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Když v rozpočtu na příští rok nedostane desítky miliard, raději z ministerského křesla odejde. Zároveň čelí kritice, že se v úřadu chová jako papaláš. Zvládne Mikuláš Bek reformu v oblasti, kterou všichni považují za prioritu?

Hostem Ptám se já je ministr školství Mikuláš Bek (STAN). 

Jak ministr již před časem uvedl, kraje na jaře dostaly navíc 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. V rámci podfinancovaného školství je to ale jen zlomek toho, co by resort potřeboval. Ministr chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc.
 
Bek považuje za svou prioritu navýšit rozpočet vysokých škol. Ty se totiž musí připravit na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Dostatek peněz ale podle něj musí být na růst platů nepedagogických pracovníků. Další peníze by pak měly podle ministra proudit na zajištění kapacit škol, které jsou zejména ve velkých městech v posledních letech často nedostatečné.

Pokud se navýšení financí pro školství prosadit nepodaří, ministr zvažuje rezignaci. „Nechtěl bych být urozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ prohlásil v červnu ve Sněmovně při interpelacích. 

Podpora vzdělávání je jednou z klíčových programových priorit pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS). Ta se zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ty dávají v průměru 5,1 procenta HDP, Česko pouze 4,5. 

Kolik peněz se nakonec podaří ministrovi pro školství na příští rok zajistit? Jak to bude s navýšením kapacit škol? A co říká tomu, že je v posledních týdnech označován za papaláše?

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Do pěti let by mohlo Česko vyslat na oběžnou dráhu vlastního astronauta. Od projektu Česká cesta do vesmíru si ale vláda slibuje víc. Zvýšit by se měly investice do kosmického výzkumu i vědy jako takové. Jak se nám mise vyplatí? 

Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Vláda chce v horizontu pěti let poslat do vesmíru astronauta Aleše Svobodu, zkušeného českého armádního pilota, který se na konci roku 2022 stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. 

Ambiciózní plán představili vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu minulý týden. Záměr s názvem Česká cesta do vesmíru na sebe má navázat také práci tuzemských vědců a komerčních firem. A současně pomoci popularizovat vědu a také dodat Česku sebevědomí, které nám podle ministra dopravy jako zemi někdy chybí. 

„Musíme dál řešit rozkopanou D1. Ale zakázat si tuhle ambici a říct, to nás nezajímá, znamená, že zavřete dveře dalšímu rozvoji firem, které tady jsou. Pokud ty firmy s něčím reálně bojují, tak je to do budoucna nedostatek kvalifikované síly. A jak chcete získat kvalifikovanou sílu právě do technických oborů než vzbudit zájem, že to má smysl?“ odůvodňoval investice do cesty do vesmíru ministr dopravy Martin Kupka. 

Jak na Kupkův zájem o kosmický průmysl nahlíží premiér Petr Fiala? V čem české firmy v této oblasti vynikají? Jaké plány má ministr dopravy s českými dálnicemi?

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?

Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.

Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.

Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.

Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“

Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.

Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já.
 
Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. 

Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. 

Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?

Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.

Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.

„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.

Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.

Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.

S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“

Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.

Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?

Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.

Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“

Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?

Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.

Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.

Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.

Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí ANO se stalo českým vítězem voleb do Evropského parlamentu. Jeho místopředseda a stínový premiér Karel Havlíček je spokojen. „Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním povolebním podcastu Ptám se já.

Místopředseda vítězného hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček si výsledky voleb do Evropského parlamentu pochvaluje. „Je to pro nás velký úspěch. Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním volebním studiu Ptám se já.

Úspěch Motoristů a Přísahy v čele s Filipem Turkem a koalice Stačilo! pod vedením s komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vidí jasně. „Je to signál, že lidem dochází s vládou trpělivost,“ myslí si Havlíček. Zároveň ale vidí, že Přísaha se na Motoristech trochu svezla: „Kdyby tam nebyl Turek, tak by Přísaha neměla takový výsledek.“

Turek je podle Havlíčka „takový bezprostřední, přímočarý“ a jeho názory v kampani dávaly hlavu a patu. „Na druhou stranu samozřejmě ta symbolika, která ho jaksi doprovázela v těch posledních letech, tak to prostě normální není,“ řekl místopředseda v narážce na snímky, kde je Turek zachycen se svícnem s nacistickým symbolem či se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování.

Věří, že v evropské frakci Obnova Evropy (ALDE/Renew) se i přes výtky k populistickým krokům ANO udrží: „Jsme pro svobodu jedince, podnikání a víry.“ Podle Havlíčka nejsou aktivističtí či progresivističtí jako třeba některé jiné strany. „Jsme pragmatičtější v zelené politice,“ tvrdí s tím, že po volbách se situace vždy zklidní: „V každém případě tam jdeme posílení se sedmi mandáty.“

Nové složení Evropského parlamentu vidí jako šanci na úpravu některých unijních politik: „Myslím si, že se neotočí úplně kormidlem dějin, ale že se začne pragmatičtěji přistupovat ke Green Dealu, k energetické politice i možná k té migrační.“

Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se chce ucházet o další mandát. Podle Havlíčka ale nemá hlasy od nových europoslanců ANO jisté. „Nesplnila svoji úlohu, i když to neměla jednoduché,“ řekl s odkazem na covid a dopady ruské agrese na Ukrajině. Debata o podpoře von der Leyenové bude probíhat i na úrovni ALDE/Renew. „Ale já se spíš kloním k tomu, že bysme měli hledat někoho jiného,“ nastínil Havlíček.

Hnutí ANO se během minulých období potýkalo s rozpady svého europoslaneckého klubu, kdy odešla řada výrazných členů (například Pavel Telička, Dita Charanzová a další). Tentokrát to podle Havlíčka bude jiné. „Náš poslanecký klub zůstane jednotný,“ věří.

Pokud Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! pod vedením komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné uspěje i ve sněmovních volbách 2025, otevírá to hnutí ANO možné ruce ke hledání koaličních partnerů v případném kabinetu. „O vládě budeme jednat s tím, kdo se dokáže přizpůsobit našemu programu,“ řekl Havlíček bez jmen konkrétních stran.

„Já se fakt dostat do situace, že tady objíždím celou republiku a poté se dostaneme do vlády podobně jako ODS, která musela kapitulovat ze všech svých hlavních cílů. Já chci, aby jsem se postavil za dva roky jakožto vítěz před naše voliče a řekl jsem jim: tohle jsme vám slíbili a za tímhle si stojíme,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj má ale ANO některé nepřekročitelné hranice: „Nemůžeme jít do vlády s nikým, kdo bude, byť jenom diskutovat na úrovni referenda o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie.“

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?

Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Přednárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.

Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“

„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.

Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V roce 2006 přemýšlela Česká národní banka, co udělá s rychle se ničícími papírovými padesátikorunami. Nakonec rozhodla nové bankovky nevydávat - prý už brzy přijmeme euro a šlo by o zbytečné náklady. Dočkáme se eura vůbec někdy?

Hostem Ptám se já byl ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer, který byl v letech 2005-2016 členem bankovní rady České národní banky (ČNB), z toho šest let jejím guvernérem.

Mezi často skloňovanými tématy před letošními evropskými volbami se objevilo i přijetí eura. Téma, které se v Česku vrací jako bumerang posledních dvacet let. Debatu tentokrát oživil prezident Petr Pavel, když v novoročním projevu prohlásil, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. A vrátil se k tomu dokonce vícekrát, naposledy koncem května na konferenci ReVize Česka.

„Ten krok bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl prezident. Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. A musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Bývalý guverér ČNB a ekonom Miroslav Singer, který dlouhodobě není zastáncem společné měny, nesouhlasí: „Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. Jsme premianti zahraničního obchodu v EU.“

Budoucnost eura v Česku je stále nejistá i vzhledem k postoji vládní pětikoalice. I když jsme se zavázali přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný konkrétní termín pro takový krok stanovený není. Většina současných vládních stran zavedení eura podporuje, nejsilnější ODS ale trvá na tom, že tento krok stále reálný není. Nesplňujeme totiž takzvaná maastrichtská kritéria. K tématu se kabinet chce vrátit zase až příští rok.

Je dobře, nebo špatně, že euro doteď nemáme? Kde bychom byli, kdybychom ho měli? A máme ho jednou mít?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V Evropě odstartovaly největší kontinentální volby. Strany kandidující do Evropského parlamentu slibují možné i nemožné a předhánějí se ve slibech, co všechno zruší. Která z nich má v programu největší nesmysly?

Hostem Ptám se já je bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.

V Evropě po pěti letech startují eurovolby. V Česku se volební místnosti otevřou v pátek (volit bude možné 7. a 8. června). Zástupci, které si do Evropského parlamentu Češi zvolí, obsadí 21 z celkových 720 křesel. Voliči si přitom můžou vybírat z kandidátních listin 30 stran, hnutí a koalic. Mandáty bude obhajovat ODS, TOP 09, STAN, Piráti, KDU-ČSL, SPD a ANO, které v minulých volbách zvítězilo se ziskem šesti křesel.

V kampani letos strany a hnutí skloňovaly zejména témata bezpečnosti, pomoci Ukrajině, budoucnosti Green Dealu (a jeho případné změny nebo přímo zrušení) či migrace.

Ta byla i jedním z hlavních témat středečního duelu lídrů dvou nejsilnějších strana Prima CNN News. Podle šéfa ANO Andreje Babiše kabinet Petra Fialy (ODS) vyjednávání o paktu „podělal“. Premiér trvá na tom, že pakt je prvním krokem, který ale nestačí. Česko se proto se v hlasování o nových pravidlech zdrželo a požaduje, aby se migraci čelilo důrazněji.

Unijní pakt dráždí opozici natolik, že se k němu z podnětu ANO dnes odpoledne, pár hodin před otevřením volebních místností, scházejí mimořádně poslanci ve Sněmovně.

Bude se migrační pakt nějak zásadněji upravovat? Co bude v Evropě v příštích pěti letech hlavní téma? A kde bychom dnes byli, kdybychom nebyli v Unii?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Na evropské kandidátce koalice Spolu si vybere každý. Má to ale háček, případný volič dá zcela jistě svůj hlas nejen těm, kdo mu vyhovují, ale i opačnému postoji. Jak se model společné kandidatury ODS, KDU-ČSL a TOP 09 osvědčuje?

Hostem Ptám se já je europoslanec a lídr kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS).

Kampaň před eurovolbami jde do finále - svoje zástupce do Evropského parlamentu si lidé budou moct zvolit už za týden. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která se rozhodla zabojovat o hlasy voličů i v těchto volbách společně, si věří na vítězství. Ostatně to také vzkázala svým soupeřům při zahájení horké fáze kampaně.

„Spolu je na dostřel hnutí ANO. Naši konkurenti to moc dobře vědí a chci, abyste to věděli i vy. Abych použil hokejovou hantýrku, hrajeme v útočném pásmu, tlačíme, brankář soupeře leží na zádech. K vítězství stačí jen doklepnout puk do branky,“ prohlásil lídr kandidátky, europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který označil eurovolby za střet mezi demokratickými stranami a stranami jednoho muže, tedy Andreje Babiše a Tomia Okamury (do antikampaně Spolu se opřel prezident, který ovšem zároveň zkritizoval i výroky ANO).

V europarlamentu chce koalice obhájit osm mandátů. Hlavním tématem je pro Spolu bezpečnost, důraz klade například také na pevné ukotvení Česka v Evropě a Evropské unii nebo vytvoření stabilního prostředí pro firmy a ekonomiku celé EU. A s heslem „jedině spolu máme šanci vyhrát“ pak koalice odráží časté námitky, že její kandidátka je pro voliče přiliš názorově nesourodá.

Jak je lídr kandidátky Spolu spokojený se zájmem lidí o evropské volby? Co může Evropský parlament v tuto chvíli udělat na podporu Ukrajiny? A jak moc přispívají k napětí ve společnosti výroky, že „kandidáti ANO jsou užiteční idioti Putina“?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Pirátská kampaň před evropskými volbami jako by ani nebyla příliš vidět. Neprovokují jejich kandidáti, jejich hesla ani neovládli prostor výbušnými debatami. Přitom obhajují silný mandát z roku 2019. Jaký výsledek Piráti čekají?

Hostem Ptám se já byl europoslanec a lídr kandidátky Pirátů do Evropských voleb Marcel Kolaja.

Už příští víkend si budou lidé volit své zástupce v Evropském parlamentu. Piráti odstartovali horkou fázi kampaně do eurovoleb na konci dubna na pražské Štvanici, kde mimo jiné představili svou volební elektro dodávku, se kterou vyjeli za voliči s cílem objet celou republiku a oslovit všechny, „kteří se nechtějí nechat svazovat představami konzervativců“.

Strana v europarlamentu obhajuje tři křesla. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji, který ji vedl i v roce 2019, by Piráti chtěli tentokrát získat celkem čtyři mandáty. Kolaja zároveň pomýšlí i na křeslo eurokomisaře. Věří, že by mohl dostat silné ekonomické portfolio.

Podle průzkumu, který v půlce května zveřejnila Česká televize, mají v eurovolbách největší potenciál oslovit voliče shodně hnutí ANO a Starostové a nezávislí. Až za nimi je na třetím místě koalice Spolu. Piráti jsou čtvrtí. (Průzkum ovšem nemusí odrážet výsledek voleb, zjišťoval, jak jsou jednotlivé kandidující strany přijatelné pro lidi, kteří nevylučují, že k volbám vůbec přijdou).

Kampaň, kterou Starostové částečně postavili i na kritice vlastní vlády, není podle lídra pirátské kandidátky úplně šťastná. „Konstruktivní kritika do vlády patří, to je součást hledání kompromisu. Ovšem pokud se to celé zdrsní do nějakých videí, ve kterých prohlašujete silná slova, že to premiérovi řeknete místo toho, abyste teda premiérovi něco řekli, nebo když uděláte nějaké debaty v regionech, které nejsou debaty o tom, že se tam chcete bavit s těmi lidmi, ale o tom, že to pověsíte na sociální sítě, abyste ukázali, jak jste strašnej borec nebo jak jste strašná borka, že jste to tam prostě někomu natřeli… tak to podle mě není politika, kterou bychom měli dělat, protože to je prohlubování příkopů ve společnosti,“ uvedl Kolaja.

Podaří se Pirátům získat čtyři mandáty? Proč stranické špičky podporují osobní kampaň bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka? A proč je v Česku tak nepopulární Green deal?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Praha už několikátý rok za sebou řeší kritický nedostatek míst na středních školách. Ta chybí na gymnáziích, lyceích i v maturitních oborech. Na školy se často nedostanou i děti s extrémně dobrými výsledky. Kdy se to změní?

Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Zatímco loni provázel přijímačky na střední školy chaos a následná panika, zda se uchazeči vůbec někam dostanou, letos je situace pro děti a jejich rodiče díky elektronickému systému přihlášek mnohem přehlednější. Přesto nový systém nepřinesl tolik očekávanou úlevu všem. Na maturitní obory v celém Česku se přihlásilo zhruba o 5 tisíc dětí víc než loni (celkem 121 tisíc). A stejně jako loni tak někde došlo na boj o místa. Nejhorší situace je tradičně v Praze.

Na školy se nedostalo 16,2 procenta žáků devátých tříd (nepřijatých bylo asi 1500 deváťáků, někteří i s vysokým počtem bodů), zatímco v celé republice byl průměr nepřijatých jen šest procent.

Pražský radní pro školství Antonín Klecanda je přesto v klidu, místa na školách se podle něj najdou: „Jsem dost přesvědčený o tom, že druhé a třetí kolo ukáže to, že žáci, co mají studijní potenciál, mají hodně bodů, se dostanou na maturitní školu ve druhém nebo třetím kole. Když uvidíme, že ve druhém kole se nám nedostali, tak doopravdy budeme hledat, kde otevřeme další třídu, aby se ty děti, co mají tenhle bodový potenciál, na maturitní školu dostaly.“

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) Praha situaci podcenila. Jeho spolustraník Klecanda kritiku odmítá s tím, že se metropole snaží kapacity postupně navyšovat a pro žáky z hlavního města by tak místa stačila. Prahu ale zatěžuje stále větší počet studentů z dalších krajů, hlavně ze středních Čech. A na takové navyšování kapacit podle radního Praha nemá peníze.

Kdo by měl nést zodpovědnost za nedostatečné kapacity na pražských školách? Má hlavní město vůbec nějaký plán do budoucna? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sociální demokracie se pokouší o návrat na politické výsluní a úspěch v evropských volbách. Průzkumy jí ale moc šancí nedávají, strana na sebe nedokáže poutat pozornost, navíc si nechala vzít své staré logo a značku. Co s ní bude?

Hostem Ptám se já je předseda Sociální demokracie SOCDEM Michal Šmarda.

Nejstarší tuzemská politická strana se před rokem rozhodla udělat totální restart značky a odrazit se po debaklu v posledních sněmovních volbách ode dna. Z České strany sociálně demokratické (ČSSD) se stala Sociální demokracie (SOCDEM), kromě názvu partaj změnila také logo, barvy a slogan. A její představitelé v čele s Michalem Šmardou hovořili o velké politické obrodě.

Podle předvolebních průzkumů ale ani modernizace strany voliče zpátky příliš netáhne. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se SOCDEM zpět do Sněmovny nedostala. Zůstává pod pětiprocentní hranicí spolu s lidovci, Přísahou, komunisty nebo Zelenými. Průzkumy straně nedávají velké šance ani v blížících se evropských volbách.

Není navíc vyloučené, že SOCDEM ubere hlasy i někdejší předseda Jiří Paroubek, jehož strana Česká suverenita sociální demokracie jde spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov do eurovoleb v koalici pod zavedenou zkratkou ČSSD. Sociální demokracie napadla registraci koalice k volbám u soudu, ale neuspěla.

Proč se restart Sociální demokracii nedaří? A co bude dál, pokud neuspěje v eurovolbách?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí Starostové a nezávislí by se rádi stali největším překvapením letošních eurovoleb. Strana vsadila na novou tvář v čele kandidátky, cílí na mladé a silně proevropské voliče a zatím jí to vychází. Přeskočí koalici Spolu?

Hostem Ptám se já byla ekonomka a lídryně eurokandidátky Starostů a nezávislých (STAN) Danuše Nerudová.

Do evropských voleb zbývají už jen necelé tři týdny. Největší potenciál oslovit voliče mají podle posledního průzkumu pro Českou televizi hnutí ANO a právě STAN v čele s Nerudovou. Podle dat z přelomu dubna a května by obě uskupení - pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují - získala shodně 27,5 procenta. Až za nimi skončila vládní koalice Spolu s potenciálem 26 procent a Piráti s 15,5 procenty.

Starostové a nezávislí začátkem roku výrazně změnili marketingovou strategii. Pozornost na sebe strhli například videem z volejbalové šatny, ve kterém se opřeli do vlastní vlády. Ale také zpočátku velmi vyostřenými debatami v regionech s názvem „Bez cenzury“ s předsedou strany Vítem Rakušanem, po kterém převzali štafetu hlavní tváře eurokandidátky Jan Farský a Danuše Nerudová.

„Neřekla bych, že naše kampaň je namířená proti ostatním stranám. Odkrývá senzitivní věci, o kterých se ostatní bojí mluvit. My ty věci nazýváme správným jménem a jezdíme diskutovat do lokalit, kam se normálně politici nehrnou. Vít Rakušan se například staví čelem k migračnímu paktu,“ uvedla Nerudová s tím, že odmítá, že by kampaň Starostů vyostřovala nálady ve společnosti. Podle ní debaty v regionech naopak situaci zklidňují.

Jaké to je vést dva roky jen s půlroční pauzou volební kampaň? Jak volební výsledky ovlivní fungování vlády? A jak je to s publikacemi Danuše Nerudové v predátorských časopisech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo kultury už má jasno, jak zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Ty by měly stoupnout a nově by je měly platit všechny domácnosti s připojením k internetu. Stihne vláda velkou mediální novelu prosadit?

Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je to důležitý krok k zajištění finanční stability tuzemských veřejnoprávní médií. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008, u ČRo od roku 2005.

Návrh je součástí přepracované verze dlouho očekávaných mediálních novel. „Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ doplnil šéf rezortu kultury s tím, že v dalších letech by mohla vláda zvyšovat poplatky svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny překročila inflace šest procent.

Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. O uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. To kritizuje Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), podle které návrh nabourává soukromí uživatelů. Podle Pirátů je další problém v tom, že veřejnoprávní média nemusí nutně sledovat všichni uživatelé internetu.

Je návrh mediální novely domyšlený? Má šanci včas projít? A proč vládní Spolu vyrazilo do eurovoleb s tak ostrou a agresivní kampaní?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Čeští studenti uspěli ve finále prestižní celosvětové soutěže Conrad Challenge v centru NASA. S nápadem na restartování nefunkčních družic na oběžné dráze porazili více než dva tisíce konkurentů. Jaká byla cesta za vítězstvím?

Hostem Ptám se já byli vedoucí projektu z Gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga a mentor projektu z Planetária Praha a ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury Jan Spratek.

S projektem dálkové opravy družic ovládla pětičlenná skupina českých studentů prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge v ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu na konci dubna. Za nápad, jak pomocí laseru vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi, dostali čeští středoškoláci z týmu LASAR ocenění ve dvou ze tří kategorií.

Povedlo se jim přitom uspět v konkurenci více než 2 tisíc týmů. Zcela mimořádný mezinárodní úspěch ocenil minulý týden i premiér Petr Fiala (ODS), se kterým studenti mimo jiné diskutovali případné další využití jejich nápadu.

Tým nyní testuje možnosti restartování družic v laboratorních podmínkách. V příštích měsících se podle mentora projektu Jana Spratka ukáže, jestli bude možné projekt skutečně realizovat. A jestli se na případný vývoj podaří zajistit potřebné financování.

„Zatím to samozřejmě zajištěné není. Tohle už nebude o nějakých stovkách tisíc na to, abychom se dostali na finále nějaké soutěže do USA. To bude o úplně jiných rozpočtech. Ať už půjde o ten laser, který bude jeden z nejsilnějších na planetě, půjde o nějakou malou observatoř a další věci, to bude složité a bude to na běh na dlouhou trať, “ uvedl vedoucí týmu, 16letý student gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga.

„Ten cíl je obrovský, ale je to počin, který dokáže popohnat třeba i celé odvětví, abychom zodpovědně posílali satelity na oběžnou dráhu,“ upozornil na výjimečnost celého projektu Jan Spratek.

Jaké konkrétní využití by mohl mít v praxi nápad týmu LASAR? A jak podpořit vědu, aby podobných úspěchů měli Češi co nejvíc?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Řeporyjský starosta a známý provokatér Pavel Novotný možná přijde o stranický dres ODS. Vedení zkritizovalo jeho poslední výroky jako lidsky nepřijatelné a neslučitelné se členstvím v partaji. Proč se Novotný neumí krotit?

Hostem Ptám se já je starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS).

Profesionální provokatér, bývalý bulvární novinář a současný starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný to má ve své straně opět nahnuté. Předsednictvo občanských demokratů tento týden konstatovalo, že výroky Novotného z poslední doby jsou lidsky nepřijatelné a neslučitelné s členstvím v ODS. Pravomoc vyloučit straníka ale předsednictvo nemá. Udělat to může výkonná rada, ta se sejde 11. června.

Novotný naposledy vyvolal obří vlnu kritických reakcí příspěvkem na sociální síti X ohledně zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Anny Julie Slováčkové, která bojuje s rakovinou. Po kritice starosta příspěvek smazal a omluvil se, část občanských demokratů ale i tak volá po jeho odchodu ze strany.

Není to poprvé, kdy se v ODS mluví o možném odchodu řeporyjského starosty. Naposledy například když v roce 2020 prohlásil, že v zájmu Česka je, aby Babiš i Zeman „umřeli a odešli do věčných lovišť“. Novotný to nakonec ustál. Teď se od něj ale veřejně distancují i hlavní tváře strany.

A kritiku v poslední době sklízí známý starosta z mnoha stran. Svými výroky opět popíchl třeba farmáře, o kterých nedávno napsal, že „by potřebovali válku“. Ti mu tento týden před městský úřad v Řeporyjích vysypali jako vzkaz hromadu hnoje. Pavel Novotný se také několikrát ocitl před soudem, například v únoru dostal od soudu peněžitý trest za výroky o Palestincích.

Kam až chce Pavel Novotný zajít? Má vůbec co dělat v politice? A proč z ODS neodejde sám?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Slovenský premiér Robert Fico je po postřelení atentátníkem podle informací tamního úřadu vlády v život ohrožujícím stavu. Politici Směru-SD už z činu obvinili liberální média a opozici. Jak nebezpečné takové výroky jsou?

Hostem Ptám se já byl šéfredaktor a politický komentátor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy.

Slovenský premiér Robert Fico byl dnes po výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelen a podle úřadu vlády je v ohrožení života. Premiéra už přepravil vrtulník do nemocnice v Banské Bystrici. Agentura Reuters uvedla, že podle mluvčí nemocnice v Handlové byl Fico při vědomí a jeho životní funkce byly stabilizovány.

Mluvčí slovenského ministra vnitra Matej Neumann označil útok na slovenského předsedu vlády za atentát. Pravděpodobného útočníka policie zadržela.

Někteří vládní politici na Slovensku připsali odpovědnost za atentát na premiéra Fica politické opozici a liberálním médiím. Opozice násilný čin odsoudila. Stejně tak zástupci médií. „Je nepředstavitelné, aby se takto ohavné, bezprecedentní činy na Slovensku, ale kdekoliv v demokratické zemi, odehrály. Absolutně to odsuzuji,“ prohlásil novinář Peter Bárdy.

A uvedl, že pevně věří, že situace nebude dál eskalovat. Například právě směrem k obviněným novinářům: „Já už mám teď plnou schránku nenávistných vzkazů od lidí, kteří to opravdu přijímají velmi zle a kteří jsou hecovaní hlavně politickou koalicí, ale i některými lidmi, hlavně z dezinformační, konspirační scény. Čeho se obávám, radši nebudu, nechci říkat. Nechci to přivolávat, ani nikomu dávat žádný návod.“

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?

Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.

Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.

Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.

Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V pětikoalici se schyluje ke sporu. Vládní strany se totiž hádají o zavedení výpovědi z práce bez uvedení důvodu. ODS a TOP 09 chtějí třaskavou změnu prosazovat navzdory lidovcům i odborům. Proč vláda řeší tohle téma právě teď? 

Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky koalice Spolu ve Středočeském kraji Jan Skopeček. 

Vládní ODS a TOP 09 se stále snaží ve Sněmovně prosadit výpověď bez udání důvodu. A to i přes odpor opozice, odborů, a co je podstatnější, i části koaličních partnerů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tento záměr ale vyjít nikdy nemůže, protože by to bylo v rozporu s koaliční smlouvou (podle ní musí mít pozměňovací návrh souhlas všech včetně gesčního ministra). 

ODS a TOP 09 se ale změny zastávají s tím, že pružnější trh práce je závazek z programového prohlášení vlády. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka by výpověď bez udání důvodu určitě projít měla: „Mluvím o tom od samého začátku. I kdyby se to neobjevilo v té vládní novele, s kolegy z klubu ODS to bezesporu představíme jako pozměňovací návrh. Abychom vysvětlili poslancům a kolegům, že to není nic drastického.“

Koaliční partnery chtějí strany, které změny prosazují, přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. „Byl bych rád, abychom v těch debatách dospěli k nějakému kompromisu, kdy to třeba podáme my, protože KDU-ČSL s tím nebude chtít být nějakým způsobem spojena, ale převáží ty racionální argumenty. A převáží to, že se dokážeme dohodnout na nějakém kompromisu třeba právě ve výši odstupného,“ dodal Skopeček. 

Proč zásadní změny na trhu práce neprosadila vládní koalice dřív? Jak se podařila konsolidace veřejných financí? A jaké šance má koalice Spolu v blížících se krajských volbách ve Středích Čechách? Poslechněte si celý rozhovor!

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová se dostala pod tlak. Anonymní uskupení Akademici proti apartheidu ji kritizuje za to, jak mluví o izraelsko-palestinskému konfliktu. Dostává se i na české univerzity vlna propalestinských nálad?

Hostem Ptám se já je ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Přední česká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová se stala terčem kritiky anonymní aktivistické skupiny Akademici proti apartheidu. Ta na sociálních sítích zveřejnila svoje požadavky na vedení Univerzity Karlovy (UK). Dožadovala se mimo jiné ukončení spolupráce s izraelskými univerzitami, většího množství „přednášek o sionismu“ nebo právě zvážení dalšího působení Kalhousové na fakultě.

„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ psala skupina ve svém prohlášení, na které upozornil web Echo24. Expertky se vzápětí zastalo vedení univerzity, obvinění odmítlo s tím, že je nesmyslné a věcně nepodložené.

Škola už také odsoudila formu protestní akce na podporu Palestiny, kterou zmínění aktivisté pořádali přímo na půdě Fakulty sociálních studií UK minulý čtvrtek. Neohlášený protest sledovala policie, k žádnému porušení zákona podle ní nedošlo. Zatímco v Česku jsou podobné akce zatím spíše ojedinělé, například americké univerzity zmítají propalestinské protesty už po několik týdnů. A i přes potyčky a zatýkání demonstrantů zatím neutichají.

O co protestujícím studentům jde? A jaký lze dále očekávat vývoj v izraelsko-palestinském konfliktu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Už v pondělí by měl do vlády nastoupit nový ministr pro vědu a výzkum. Helenu Langšádlovou TOP 09 z vlády stáhla, pracovala prý sice dobře, ale práci špatně prodávala. Dokáže nízké preference strany zvednout bývalý rektor Tuleja?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Prezident Petr Pavel přijal ve čtvrtek demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové z TOP 09. Strana vybrala jako jejího nástupce ekonoma a bývalého rektora Slezské univerzity Pavla Tuleju. Prezident by ho na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) měl jmenovat v pondělí.

Langšádlová skončila kvůli nespokojenosti vlastní strany s tím, jak prezentovala výsledky své práce veřejnosti. Akademik Tuleja, který větší politickou zkušenost mimo severomoravský region zatím nemá a který by měl pomoci zlepšit mediální obraz TOP 09, se ale ještě před příchodem na rezort sám musel vyrovnávat s reputačním problémem. Jak upozornily i Seznam Zprávy, publikoval totiž před časem několik článků v takzvaných predátorských časopisech.

Tuleja se už za toto pochybení omluvil a požádal univerzitu, aby články stáhla z jeho publikačního seznamu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je taková reakce dostačující a Tulejově jmenování nic nebrání: „Postavil se k tomu tak, jak by měl. Nedělala bych z komára velblouda. Vždyť byl i následně znovu zvolen rektorem a všechny tyto věci se staly ještě předtím. Takže svoji dlouholetou prací pro univerzitu potvrdil, že je člověkem schopným a že bude dobrým i na pozici ministra.“

Jak takový kandidát pomůže TOP 09 vylepšit PR obraz? Vážně strana vyměnila údajně dobře pracující ministryni proto, že měla málo lajků? A co dokáže TOP 09 samostatně voličům nabídnout?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)