Host Lucie Výborné

Česká televize začala vysílat nové díly série Modrá krev o šlechtických rodinách. „Úplně se změnil vztah lidí k nám. Náhle nejsme nepřátelé,“ říká průvodce cyklem František Kinský. První díl 4. série sledovalo 633 tisíc diváků nad 15 let. „Lidé pochopili, že to jsou normální lidé se svými starostmi,“ vyzdvihuje František Kinský v rozhovoru s Janem Pokorným pozitivní dopad, který cyklus má, pokud jde o zažité předsudky české veřejnosti vůči šlechtickým rodům.

Na světě je kolem pěti set restaurací s dvěma michelinskými hvězdami. Jako v první v Česku se jimi může pyšnit šéfkuchař restaurace Papilio Jan Knedla. V rozhovoru vzpomíná, že první kuchyně, které ho v životě ovlivnily, patřily jeho babičkám z Litomyšle a z Jeseníku. Jeho kuchyni nyní objevuje klientela z celého světa. V čem jsou restaurace s dvěma hvězdami unikátní?

Moderní mim nemusí být posmutnělý muž s bílou tváří v pruhovaném tričku s kšandami. Může do děje zasahovat i slovem? A co dělá mim, když ztratí nit? „Člověk má často dojem, že v pantomimě musí pořád něco dělat na jevišti, že když nedělá, tak je to špatně. Ale tak to vůbec není. Naopak, momenty zastavení jsou strašně důležité a nositelem významu,“ říká Vojtěch Svoboda, polovina dua Kozel ve fraku s Annou Kukuczkovou. Co si představit pod slovy, že polem pantomimy je celý svět?

Matematika nemusí být nutné zlo, snaží se ukázat druhému stupni základní školy. S čím se potýká vystudovaná stavařka, která se obula do učitelství? Jak vystavět probíranou látku pochopitelně? „Musíme pracovat s tím, že děti mají omezený počet zásuvek a nemůžeme jim dávat tak složité úkoly, kdy dojde k přetížení. Známe to všichni, možná si vzpomenete, když jste začínali řídit auto, jak všechno bylo složité,“ popisuje učitelka Eva Matějková, finalistka Global Teacher Prize.

„Můj hlas je darem rodiny,“ říká slovenská šansoniérka a vypravěčka příběhů Szidi Tobias. V rozhovoru s Lucií Výbornou mluvila o životě, hudbě i osobní cestě. Na hudební scéně se prosadila spoluprací s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou, kteří jí pomohli objevit její jedinečný šansonový styl. Přesto přiznává, že některé písně musí nejprve dozrát v srdci, než je může zpívat naplno. Kde všude hledá prostor pro tvořivost? A jak se vyrovnává s texty svého zesnulého manžela?

„Přenesení stresu na papír bylo pro mě záchranným lasem,“ vypráví autorka knihy Doktorka v růžovém: Můj život s rakovinou Lenka Borská, která vede Ústav preventivního lékařství Univerzity Karlovy. V rozhovoru připomíná, že zdraví máme především ve svých rukách. Jak důležité je pro člověka dechové cvičení? A proč bychom měli chodit častěji na denní světlo? Poslechněte si rozhovor!

Už více než tři desetiletí pracuje Marian Jelínek s lidskou psychikou, studuje lidské výkony a vnitřní motivace. Pracoval s vrcholovými sportovci, podnikateli a známými lidmi ze showbyznysu. Kdybychom se chtěli radostně nasměrovat do nového roku, mohou nám posloužit dobré rady: neber se vážně, přijímej změnu či nezapomeň na nejstarší terapie světa – koupání v řece, procházka v lese, zírání na hvězdy... A Marian Jelínek k tomu dodává: „Miluj život a chtěj od něj co nejvíc.“

I v roce 2025 jsme odvysílali stovky rozhovorů. Podívali jsme se do domova hokejisty Radka Gudase, který si na ledě vysloužil pověst bitkaře a spoustu drsných přezdívek jako „řezník“ nebo „škrtič“. Horský vůdce Janek Bednařík popsal, co mu dal život s husami, a krasobruslařka Eva Romanová zavzpomínala na svůj úspěch z roku 1962 i na to, jak si s manželem pořídili šimpanze. Jan Romportl zase upozornil na to, že Evropa prohrává technologický souboj ve vývoji umělé inteligence.

Během roku 2025 jste si mohli poslechnout přes 200 rozhovorů s hosty Lucie Výborné. Připomeneme ty, které nám nejvíc utkvěly v paměti. Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš zavzpomínal, s jakým vybavením dříve operoval. Xavier Baumaxa ve studiu imitoval Karla Gotta i Václava Havla. Zakladatel Stezky Českem Martin Úbl vysvětlil, že při putování naší domovinou potkáte spíše pštrosa než medvěda a silný rozhovor jsme natočili s Annou Geislerovou, když představovala film Karavan.

Jan Pokorný přivítal ve studiu Radiožurnálu speciální hosty – loutkohereckou dvojici Janu Mudrákovou a Martina Trechu, kterým v rukou oživují legendární loutky Spejbla, Hurvínka, Máničky a Bábinky. Jak se učí loutky chodit? Co všechno musí zvládnout, aby jejich hlasy i pohyby byly dokonalé? A zvládnou někdy Hurvínek a Mánička mluvit třeba anglicky, aby neztratili svůj charakter?

Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve své práci mimo jiné bojuje proti různým virům, které nás ohrožují na zdraví. Podobně nebezpečné jsou ale podle něj i dezinformace. A tak bojuje i proti nim. „Je překvapivě těžké vědu komunikovat. Dělám, co umím, ale je to boj, ve kterém zatím prohráváme, říká biochemik, který za svou občanskou odvahu letos získal Cenu Arnošta Lustiga.

„Pro mě je ten loutkový svět bezpečnější,“ přiznává Marka Míková, která s loutkami objíždí nemocnice po celé republice. Jako princezna Růženka v pohádce Jak se budí princezny potřebovala pomoc odvážného prince, dnes je to ona, kdo pomáhá. Se souborem Loutky v nemocnici hraje a zpívá nemocným dětem i seniorům. A už 20 let s kolegy dokazují, že loutka, pohádka a písnička můžu léčit.

Herec Zdeněk Piškula se nechtěl vidět jako princ. Když mu jako náctiletému štěstí otevřelo dvířka k roli v pohádce Tři bratři, následně je zabouchl, aby ve škatulce typických hezounů nezůstal. „Hodně jsem ze všech stran slýchal, že právě to se hercům děje. Úplně jsem se z toho vystrašil a nechtěl jsem to, takže jsem natočil jenom jednu pohádku na ČT, Nejlepší přítel,“ ohlíží se Zdeněk Piškula. Co se od té doby naučil o hereckém řemesle, jízdě na koni a vyprávění pohádek?

Letos o Vánocích můžete v televizi vidět téměř všechny pohádky Zdeňka Trošky. Jak se točí zimní pohádka, když režisér zimu nesnáší? A co se mu líbí na českém pojetí čerta, tak jak ho v pohádkách popisoval třeba Jan Drda? „Oni polidštili peklo, polidštili i nebe, a tím pádem je takové přijatelnější. To jsou takoví trochu nahlouplí strýcové, kteří a priori neškodí lidem,“ říká režisér Zdeněk Troška. V předvánočním rozhovoru mimo jiné osvětluje, jakým Luciferem byl Karel Gott.

„Vánoce jsou pro mě svátky rodiny,“ přiznává herec Oskar Hes, který letos své blízké obdaroval dlouho očekávaným dárkem. „Moc si přáli, abych konečně hrál nějakou pozitivní roli. Princ ve štědrovečerní pohádce jim udělal velkou radost.“ Jak se výherce taneční soutěže StarDance popasoval s režisérovým požadavkem tančit jako dřevo? Jak se mu „tančilo“ s šavlí? A co by dělal, kdyby byl on sám v kůži Mašínů?

Filmem Máma jsem se chtěl zastat rodiny, v posledních letech jsem měl totiž pocit, že rodina jako princip je trošku zatracovaná, vysvětluje režisér Jiří Strach, který si v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou pochvaluje reakci diváků na jeho nejnovější snímek. Na přetřes ale přisel Anděl Páně 3 a herec Jiří Bartoška.

Předvánoční období má zahradní architekt Ferdinand Leffler rád. „Dělám si svůj osobní šabat, abych chvíli vypnul od zahrad. Jedu na hory, bavím se o jiných věcech, abych chytil správnou energii, kterou potřebuji k tomu, abych v lednu mohl začít projektovat,“ vypráví. Co si myslí o fenoménu japonských zenových zahrad? „Je veliká škoda, když náš potenciál, naše DNA je přebité něčím, čemu nerozumíme. Pojďme dělat zenové zahrady z jabloní, pivoněk a růží,“ vybízí.

„Máme rádi naše pacienty. Upřímně, každého bez rozdílu. Nefiltrujeme jejich život, nelustrujeme, kdo byl hodnější, kdo míň,“ říká ředitel prachatického Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna Robert Huneš. Jak vzpomíná na svou pacientku z ukrajinského Dnipru? Proč je součástí hospicové péče radost? A co představuje úspěch na konci života? Poslechněte si rozhovor.

Jak se v hudbě může uplatnit hlas skřivana nebo třeba vlaštovky? A můžeme i o kohoutovi a slepici říct, že jsou mistři pěvci? Šéfredaktor stanice Českého rozhlasu D-Dur Lukáš Hurník připravil 32dílnou sérií, ve které zkoumá, jak je to s muzikálností ptačího zpěvu. „Třeba stehlík, ten chrlí motivy jeden za druhým a už se k nim nevrací. To je takové improvizování. Ale slavík, to je skladatel,“ poukazuje hudební šéfredaktor Lukáš Hurník. Který ptačí hlas je jeho nejoblíbenější?

Už 25 let pomáhá sociální projekt Nový Prostor lidem v obtížných životních situacích. Prodejci stejnojmenného časopisu, kteří mnohdy nemají domov, se díky němu učí pracovním návykům i finanční gramotnosti. „Chceme jim dát možnost postavit se na vlastní nohy a zapojit se do společnosti,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Kateřina Hrubá. Jak pomoci klientům v chladném období i jinak než jen koupí časopisu? A co přinese velký benefiční koncert?

Český rozhlas Vltava na konci listopadu uvedl Případ Holečkovi, první hranou sérii o restorativní justici. „Téma jsem Českému rozhlasu nabídla, protože mi přišlo důležité. A myslím si, že má velice silný dramatický potenciál,“ přibližuje spisovatelka a autorka pětidílné série Bianca Bellová. Rodičům, které v rozhlasové dramatizaci ztvárňují Pavel Řezníček s Petrou Špalkovou, zavražděnou dceru už nikdo nevrátí. Může ale někomu pomoci setkání s tím, kdo ji zabil?

„Má malé děti, není to jednoduché. V podstatě celou zimu je v trapu, vidí se vždycky na pár dní mezi jednotlivými závody,“ říká k možnému konci kariéry biatlonisty Michala Krčmáře reportér Radiožurnálu Sport Jan Suchan. Jak probíhala jejich spolupráce na oceněném časosběrném dokumentu Olympijský rok? Poslechněte si rozhovor.

Na place není prostor na přetlačovanou, nahlíží Martin Hofmann natáčení filmu Dream Team. Musel si prokreslení basketbalového trenéra vymoci? „Já jsem chtěl, aby trenér nebyl jenom uřvaný hovaďák. Chtěl jsem, aby to byla i dojemná postava, abyste chápali, že to nemá jednoduché, že to je chlap, který má nějakou osobnostní statečnost a srdce,“ představuje svou roli Martin Hofmann. Jaká dilemata řeší v postavě samotářského detektiva Larse? A do čeho by se nejraději pustil sám?

Zpěvák Michal Hrůza potřeboval složit text k hudbě, a tak se vydal za polární kruh. Za deset dní nacestoval šest tisíc kilometrů, spal ve spacáku na parkovištích. „Přijel jsem domů a za dvě hodiny jsem napsal text, jmenuje se to Kouzlo samoty,“ vypráví. V rozhovoru s moderátorem Petrem Králem ale přišla řeč třeba i na New York nebo Ivana Mládka.

Osmadvacetiletý operní pěvec a sólista Národního divadla Daniel Matoušek má za sebou debut v Royal Opera House v Londýně v historicky prvním uvedení Janáčkovy opery Věc Makropulos pod taktovkou Jakuba Hrůši. „Premiéra byla krásná. V opeře moc nevídáte, když se příběhu směje přes dva tisíce lidí, bylo to příjemné. Reakce byly hezké, pozitivní – i na to, že to bylo moderní,“ vypráví s úsměvem Daniel Matoušek. Proč se rozhodl opustit vysokou školu a jít cestou samostudia?

Ve věku 93 let zemřel ve středu malíř, výtvarník a scénograf Theodor Pištěk. Za kostýmy k filmu Amadeus režiséra Miloše Formana získal v roce 1985 americkou cenu Oscar. Oblékl herce ve filmech Marketa Lazarová, Údolí včel, Postřižiny, Pane, vy jste vdova! nebo v pohádkách Tři oříšky pro Popelku či Ať žijí duchové. Připomeňte si ho v rozhovoru s Lucií Výbornou z karlovarského festivalu z roku 2013.

„Byl tam hezký kontrast petrostátu, do kterého se Spojené státy oficiálně na federální úrovni stylizují, a nastupujícího elektrostátu, Číny, která jde po hlavě do všech nových technologií,“ popisuje dění na 30. klimatické konferenci OSN zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Proč se dějištěm COP30 stal brazilský Belém? Jak se na něj dívali místní obyvatelé? A v čem bylo důležité vystoupení islandského ministra? Poslechněte si rozhovor.

Velká kolážovitá výstava v Tančícím domě byla prodloužena. Jaké je dívat se na svou vlastní výstavu? „Nemůžu se na to koukat, protože já bych tam dal jiné věci. Ale všichni to chválí, možná je dobré. Já pořád vystavuji to samé, řekli mi, takže teď to vybrali ti mladí,“ přibližuje fotograf Robert Vano. Jak vzpomíná na hnutí hippies v New Yorku šedesátých let? Co je ďábelské ve světě módní fotografie? A co tvoří ranní rituál dnes již osmdesátiletého fotografa?

Pečovat o druhé začala shodou okolností, v péči o druhé ale našla celoživotní téma. Zakladatelka organizace MILA a autorka knih Hořím a Hladím Simona Bagarová mluví o péči, stárnutí i o hluboké krizi v sociálních službách. Připomíná, že práce pečovatelek a pečovatelů je nesmírně náročná a rozhodně ji nezvládne každý. Proč robot nikdy nenahradí lidský dotek? A proč se u nás stále bojíme mluvit o stáří otevřeně a bez předsudků?

Romana Zacha teď můžete vidět v kinech v pohádce Zrození alchymistky. Má tam skvělou druhou hlavní roli a protihráčku alchymistku. A v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou si zvláště pochvaluje spolupráci s dětskými herci. „Dětský entusiasmus a nadšení bylo tak velké, že vás to sebere,“ vysvětluje herec. Nechtěl by si ještě zahrát spíš roli prince než ostříleného alchymisty?

Ivana Bufková z Národního parku Šumava se o mokřady stará od roku 1992. Kromě toho, že zkoumá jejich historii, podílí se na jejich budoucí obnově. „Dáváme přírodě šanci, aby se vrátila do stavu, který funguje a který odpovídá této krajině. Není to budoucnost, je to spíš jakési uzdravení,“ přibližuje. Společně s Lucií Výbornou prochází krajinou, kudy šly dějiny, konkrétně kde se nacházela železná opona. „Dodnes ta linie, ta jizva v krajině je. Naštěstí už zacelená.“

Kočovnictví, jinakost a převleky lemují životní dráhu tanečnice, která od dětství stráveném v Německu balancuje mezi jazyky a spoléhá více na gesta a mimiku než slova. „Energii na jevišti využívám jenom směrem, kterým mám, nemám nadbytečnou energii. Zrovna v představení, kdy je důležitá pravdivost fyzického těla,“ zdůrazňuje Halka Třešňáková motivy představení Seismic, za které získala nominaci na cenu Thálie. Jak zvládá rozličné polohy? A co ji naučil druhý otec Karol Sidon?

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách připadá každoročně na 25. listopadu. Psycholožka Anna Stodolová, vedoucí terapeutického programu Stop násilí z Diakonie Českobratrské církve evangelické, vysvětluje, jak násilí vzniká a proč má smysl pracovat i s těmi, kteří ubližují. „Kdybych nevěřila v happy-endy, tuhle práci bych nedělala,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Jak uniknout z kruhu násilí? A jak se naučit ovládnout vlastní vztek?

„Šansonové zpívání je taková zprofanovaná věc, že přijde nějaký zpěvák a začne hrát prožitek a hned se tomu říká šanson,“ říká zpěvák Ondřej Ruml. „Ideální je, když si text, který zpíváš, připodobníš k něčemu, co jsi skutečně zažila nebo co jsi viděla. A v ten moment nemusíš nic hrát,“ vysvětluje. Jak bude znít jeho nová deska? Inspirovali ho při tvorbě Pink Floyd? A kdy začal veřit svému hlasu? Poslechněte si rozhovor.

Dřív pracovala Renata Karásková v sociálních službách. Před 20 lety se začala potýkat s vážnou nemocí a poslední roky už tráví jen doma, upoutaná na lůžko. Bolest jí nedovoluje ani sedět, natož chodit. Na konci října její dcery uspořádaly sbírku na speciální auto, aby jejich maminka mohla ven, uvidět zase nebe a přírodu. Mezi lidmi zvedla vlnu solidarity. „Je to úžasné! Dobro je všude, jen si ho kolikrát nevšímáme. Lidi jsou přející, je to hrozně dojemné,“ usmívá se Renata.

„Jiří Strach se scenáristou Markem Epsteinem to téma zpracovali tak láskyplně, že si myslím, že se ho lidi nemají bát, ale spíš to může být v prosinci taková náruč před svátky,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která ve snímku Máma ztvárnila hlavní roli. Proč se v rámci příprav rozhodla změnit svůj zevnějšek? Jak jí pomohlo dobrovolničení v psychiatrické nemocnici? A kdo je její hereckou mentorkou? Poslechněte si rozhovor.

Do kin vstupuje film Neporazitelní o vzedmutí na mistrovství světa v Ostravě, které český para hokej nakoplo k úspěchům. Jaké krize museli para hokejisté překonat? „Jedna z nejsilnějších scén, kterou jsem prožil a ve filmu je, byl moment, kdy se při rozbruslení para hokejisté ptali: Hele a přijde někdo?“ překvapila atmosféra šéfa para hokeje Jiřího Šindlera i všechny zúčastněné.

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?

Ani popelář, ani kosmonaut. Režisér David Súkup měl už od raného dětství jasno, že se chce věnovat animovanému filmu. „Většina mých spolužáků z těch kosmonautů vyrostla, já jsem u animovaného filmu zůstal,“ usmívá se. Do českých kin minulý týden vstoupil jeho nový snímek Pohádky po babičce. „Je to loutkový celovečerní film, který vznikl na motivy povídek Arnošta Goldflama o nepotřebných věcech a lidech,“ přibližuje David Súkup.

„Zkoušel všechny možnosti a byl v tomto velice svědomitý, protože strašně moc chtěl, aby se to vyřešilo. Byl pozitivní, byl strašně silný,“ vzpomíná na hudebníka Davida Stypku producent Martin Ledvina. „Měl supr nadhled a dokázal se strašně vcítit do člověka a pomoct mu,“ doplňuje klávesista z doprovodné kapely Bandjeez Pavel Sotoniak. Jak vznikala druhá posmrtná deska Davida Stypky Opatruj? Poslechněte si rozhovor.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?

Karel Klinovský, plukovník generálního štábu ve výslužbě, strávil v uniformě téměř půl století. Prokázal odvahu v zahraničních misích v Jugoslávii, Iráku či Afghánistánu a na Den válečných veteránů v Radiožurnálu zavzpomínal na dramatické zážitky z války, hodnoty, které ho formovaly, a na medaili za hrdinství, kterou mu udělil prezident Petr Pavel. Co pro něj znamená být válečným veteránem? A jaké zkušenosti stojí za rozhodnutím bránit vlast i v nejextrémnějších situacích?

Xavier Baumaxa dřív rád sedl na kolo a se skládací kytarou objížděl lokální hospody. Teď kytaru odložil a svým posluchačům nabídl Slibotechno. „Nabrat víc fanoušků určitě je cílem, ale kdyže se to nedaří, tak se nesmí tlačit na pilulku,“ usmívá se v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Proč novým albem provází fiktivní postava Karla Gotta?

Jana Koubová, předsedkyně Federace dětských domovů a ředitelka Dětského domova ve Staňkově, začala pracovat v dětském domově v roce 1988. Jak často se setkává se svými bývalými dětmi? „Máme tradici jednou za 5 let ve velkém, jinak můžou přijít kdykoli. Někdy napíší, zavolají nebo jen tak přijedou. Je to obrovské štěstí. Jsem ráda, když se jim daří, když se zastaví a řeknou: ‚Velmi rád/a na vás vzpomínám a svým dětem říkám, jak jsem se tady měl/a dobře!‘“ vypráví Jana Koubová.

Virtuální přítelkyně. Tak se jmenuje nový snímek, v němž spoluautorka dokumentu V síti rok sledovala tři tvůrkyně z OnlyFans. „Pro mě bylo důležité ukázat jejich svět, to znamená každodennost. Jestli je tento svět, jak je médii předkládaný, pohádkový, kdy stačí, že se žena svlékne a stane se z ní milionářka,“ říká režisérka Barbora Chalupová. „Je to běh na dlouhou trať a je za tím mnoho práce,“ popisuje Petra Úradníčková, jedna z protagonistek filmu.

Káva, léky či hormonální antikoncepce ovlivňují obratlovce obývající vodní říši obdobně jako člověka. Koloběh lidmi požívaných látek nevyhnutelně končí ve vodě. „Když se podíváme na znečištění, které není vidět pouhým okem, tak je to pěkná kolekce. My tam vypouštíme hodně jako lidi, ať už chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje odborník na vodní živočichy Pavel Vrána. Proč je nepředstavitelné chemii z odpadních vod vyčistit? A jakým nečekaným druhům vyhovují podmínky českých řek?

Film Nepela právě dorazil do kin. Zuzana Mauréry hraje trenérku legendárního krasobruslaře. „Odmítnout to nešlo. Životopisné filmy jsou ošemetné, ale herci se s tím chtějí popasovat,“ říká herečka. V rozhovoru také prozrazuje, co si myslí o konkurenčním filmu a proč dohnala režiséra k slzám.

Mykolog a biochemik Jan Borovička je nejraději, když v lese na houbách nikoho nepotká. Ale přesto se občas stane, že ostatním houbařům koukne do košíku, jestli vůbec houby rostou. „Člověk, který chodí na houby, by měl vědět, co sbírá. Ne vždy to platí,“ usmívá se. Během rozhovoru s moderátorkou Lucíí Výbornou vyprávěl mimo jiné i o tom, proč houby nerostou, i když jsou příznivé podmínky.