Seriál Radiožurnálu

Uplynulý rok byl jedním z nejobtížnějších období v životě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Pozornost přitáhla jeho roztržka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na konci roku pak ovlivnila jeho popularitu korupční aféra zasahující i do Zelenského nejbližšího okolí. Ale taky sílící ruský tlak na frontových liniích.

To, že jsou české osobnosti světové, dokazuje i Tomáš Cihlář – virolog a biochemik, který se se svým týmem podílel na vývoji látky chránící před nákazou virem HIV. Ta by mohla být průlomová – slibuje vysokou účinnost a namísto denního užívání léků by stačila injekce dvakrát ročně. Tomáše Cihláře a biochemika Wesleyho Sundquista díky jejich objevu časopis Time v dubnu zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

Stal se historicky prvním českým výškařem, který vybojoval medaili na mistrovství světa. Bronz v Tokiu získal Jan Štefela za překonání 231 centimetrů. „Není zlatá, ale je první a ta se počítá jakákoliv,“ komentoval svůj výkon. Jeho trenér Jaroslav Bába je již 22 let českým rekordmanem. „Jsem rád, že tam je potenciál na velké výšky a že jednou může atakovat i na můj rekord, to bych si strašně přál, aby to byl zrovna on,“ řekl o Štefelovi.

Třiačtyřicetiletý Jan Huňát je hasičem celý svůj život. Působí u dobrovolných složek, ale zároveň je i profesionál. Jako velitel byl se svou jednotkou první, kdo 28. února roku 2025 dorazil k vykolejeným cisternám s vysoce toxickým benzenem v polích u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku. Lidé je za jejich vysoce riskantní zásah ocenili i v anketě dobrovolných hasičů.

Donald Trump má za sebou první rok vlády ve svém druhém funkčním období. Jako jeden z mála amerických prezidentů se dokázal do Bílého domu po čtyřleté přestávce vrátit. Hned po inauguraci a složení prezidentské přísahy, která se odehrávala uvnitř Kapitolu, slíbil, že pro Američany nastane zlatý věk. Na konci roku ale jeho hospodářská politika měla podle průzkumu agentury Associated Press a Centra pro výzkum veřejných záležitostí podporu jen 31 procent dospělých Američanů.

Na sklonku roku 2025 se zrodil jeden z největších momentů českého alpského lyžování. Lyžař Jan Zabystřan ovládl Super-G Světového poháru v italské Val Gardeně a jako první sportovec v české historii vystoupal na nejvyšší stupínek. Vítězství to bylo nečekané tím spíše, že ho dosáhl až z 29. startovní pozice a předstihl i dosavadního šampiona Švýcara Marca Odermatta.

Politik, jehož jméno se v Česku skloňovalo letos asi nejvíc – to je Andrej Babiš. Šéf hnutí ANO se po 4 letech vrátil do premiérského křesla. Babišův rok 2025 byl ve znamení výrazné kampaně, volebního vítězství, skládání vlády i řešení střetu zájmů. Od prezidenta Petra Pavla dostal podmínku, aby své plány veřejně představil, než bude jmenován předsedou vlády – a to Babiš 4. 12. dělá. Prezident ho tak 9. prosince jmenoval 14. českým premiérem, necelý týden nato i celou vládu.

Rok 2025 byl rokem návratu rukojmích z Pásma Gazy. Ze 251 lidí a těl unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zůstávají v Gaze k dnešnímu dni ostatky posledního Izraelce. Pro Izrael se tak letos téměř úplně uzavřela bolestivá kapitola největšího únosu jeho lidí v historii. Poslechněte si další ze silných příběhů, které napsal právě končící rok.

Čeští volejbalisté dosáhli na světovém šampionátu v roce 2025 vůbec nejlepšího výsledku od rozdělení federace. Národní tým obsadil čtvrté místo, když v boji o bronz nakonec podlehl Polsku v poměru 1:3 na sety. Právě tímto duelem se kapitán celku Adam Zajíček rozloučil s reprezentační kariérou. Jak šampionát ve filipínské Manile prožíval? Poslechněte si další ze silných sportovních příběhů roku 2025.

Dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zemřela 6. října po krátké a těžké nemoci v 64 letech. V čele úřadu byla od roku 1999, jako odbornice byla respektovaná v zahraničí i v Česku. Na vzpomínkové akci v pražském Karlíně o ní promluvil i prezident Petr Pavel: „Byla vždy a za všech okolností člověkem, který měl jasno v hodnotách a nikdy se nebál za ně postavit.“

Sportovcem roku se letos stala Ester Ledecká. Anketu vyhrála potřetí po letech 2018 a 2022, kdy získala zlaté medaile na olympijských hrách. Tentokrát si triumf zasloužila unikátním výkonem – získala medaile na mistrovství světa ve dvou různých sportech. „Přizpůsobili jsme se s tréninkem, přednost měly lyže, takže jsme vytvořili čtyřdenní bloky, ve kterých jsme se připravovali na snowboardu,“ vysvětluje trenér Ester Ledecké Justin Reiter.

Končící rok 2025 přinesl třeba to, že poprvé v historii anglikánské církve se do jejího čela postaví žena. Arcibiskupkou z Canterbury se stane 63letá Sarah Mullallyová. Její jmenování v říjnu schválil král Karel III. a do funkce formálně nastoupí na jaře. „Moje první reakce byla opravdu velké překvapení. Musela jsem je požádat, aby mi to zopakovali, abych se ujistila, že slyším dobře,“ popsala Mullallyová, která uvnitř anglikánské církve patří k liberálnímu křídlu.

Spisovatel Dan Brown po 11 letech znovu přivedl na scénu profesora Roberta Langdona, a tentokrát přímo do Prahy. Právě spojení s českou metropolí a autorův návrat po delší pauze udělaly z románu Tajemství všech tajemství jednu z největších literárních událostí roku. „Toto město je nesmírně inspirativní, máte hlubokou mystickou historii a některé pohledy ve městě, obzvlášť z Karlova mostu směrem k Hradu, působí skoro neskutečně,“ pochvaloval si Brown.

Dlouho to vypadalo, že rekord Wayna Gretzkého nikdy nikdo nepřekoná. Jenže od 6. dubna 2025 už to neplatí, novým nejlepším kanonýrem je Alexandr Ovečkin. Pokoření cifry 894 bedlivě sledovali ve všech hokejem políbených zemích. Gretzky rekord držel 31 let, než ho ruský kapitán Washingtonu v utkání na ledě New York Islanders překonal. A sám legendární Kanaďan u toho byl přímo v aréně. „Rekordy jsou prý od toho, aby se překonávaly. Ale já opravdu nevím, kdo překoná ten Alexův.“

V tomto roce se svět rozloučil s papežem Františkem, který zemřel ve věku 88 let, a krátce poté mohl přivítat nového lídra římskokatolické církve. Lev XIV. se stal 267. papežem. V mnohém navázal na Františka – především podporou chudých, utečenců a sociálně slabších. I on upozorňuje na katastrofální podmínky obyvatel Pásma Gazy a pozornost upíná také k válce na Ukrajině.

V managementu České televize působí třináct let, posledního půl roku ji už vede jako generální ředitel. O jeho zvolení ale rozhodl až nečekaný krok soupeře, který po sérii patových hlasování z volby odstoupil. Dnešní díl seriálu Radiožurnálu Příběhy roku 2025 mapuje cestu nového generálního ředitele ČT Hynka Chudárka k nejvyšší funkci.

Kromě filmových rolí z filmů Anděl Páně nebo Je třeba zabít Sekala měl i jednu životní roli – prezident karlovarského festivalu. Jiří Bartoška k němu patřil neodmyslitelně desítky let, a to až do 8. května tohoto roku, kdy zemřel. „Když jsme s Evou začínali v roce 1993 zakládat nadaci na záchranu filmového festivalu v Karlových Varech, tak jsme netušili, že se dočkáme 30. výročí,“ popisoval Jiří Bartoška na loňském 58. ročníku v karlovarském hotelu Thermal.

Mimořádný talent Luke Littler v roce 2025 naprosto ohromil svět šipek. Už v sedmnácti letech vyhrál mistrovství světa a v osmnácti se ve světovém žebříčku dostal na první místo, jelikož opanoval skoro všechny turnaje, které mohl. „V letošní sezoně má šest vítězství ratingových velkých turnajů, to je skvělé. A jak je hrozně mladý, přitahuje média, jak je úplně bezprostřední,“ přibližuje šipkařský promotér Pavel Korda úspěchy fenomenálního Angličana Lukea Littlera.

Kdyby se historie opakovala, tak by Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR musel získat Nobelovu cenu. Za rozdělení látek na magnetické a nemagnetické ji kdysi dostal Francouz Louis Néel, český fyzik ale přišel na to, že existuje ještě něco mezi tím, tzv. altermagnety. Díky tomu patří Jungwirth k nejcitovanějším vědcům světa. Prezident republiky Petr Pavel mu letos v říjnu udělil Medaili Za zásluhy.

Dirigentem roku 2025 zvolil Jakuba Hrůšu magazín Musical America. Podle redakce prestižního amerického týdeníku o klasické hudbě má Jakub Hrůša mezinárodní renomé díky výjimečné technice a silné interpretaci skladeb. Soustavně se věnuje tvorbě Leoše Janáčka, jeho Věc Makropulos a Její pastorkyni alias Jenůfu letos uvedl také britskému publiku klasické hudby. Zároveň se Jakub Hrůša letos v září stal teprve druhým Čechem v historii, který britskou Královskou operu vede.

Dvojnásobná wimbledonská šampionka Petra Kvitová se po mateřské přestávce ještě na pár měsíců ukázala na profesionálním okruhu. Až na jednu výjimku už se jí ale vyhrávat nepodařilo. „Profesionální sport je na takové úrovni, že musíte pořád makat a já už toho nejsem schopná, jak mentálně, tak fyzičně. Nevěřila bych, že bych tady strašila o rok déle,“ svěřila se Petra Kvitová s koncem kariéry. Za skutečnou rozlučku považuje zápas ve Wimbledonu, kde dostala možnost promluvit.

Otevírání tajemné obálky T. G. Masaryka v přímém přenosu Radiožurnálu proměnilo historičku Dagmar Hájkovou v nečekanou mediální hvězdu a připomnělo, že dějiny mohou být napínavé i živé. „Netušila jsem, že zájem bude tak enormní. Jsem ráda, že jsme se jako společnost začali o Masaryka zase zajímat,“ uvedla v jednom z rozhovorů.

Když sázkové kanceláře vypsaly první kurzy na nového předsedu Fotbalové asociace, majitel mladoboleslavského klubu David Trunda patřil mezi největší outsidery. Přesto nakonec ve volbách uspěl, získal silný mandát, jak si přál, a na květnové valné hromadě v Praze se stal osmým šéfem českého fotbalu. K volebnímu vítězství mu pomohla hlavně podpora Slavie a Plzně.

Prošel čtyřmi státy, překonal několik řek, snědl nespočet jablek a získal tisíce fanoušků napříč Evropou. Příběh, který zní jako pohádka, se ale skutečně stal. Jeho hlavním hrdinou je los Emil, který přišel na Moravu v červnu a jehož další putování patřilo k největším přírodním událostem letošního roku – se šťastným koncem. Kvůli hrozícím střetům s auty se rakouské úřady rozhodly Emila uspat a převézt na Šumavu, kde losí populace žije už od 70. let.

Utíkala v noci na malé loďce a v přestrojení. Tak se letošní laureátka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová dostávala z Venezuely, kde se už rok a půl ukrývala, do norského Osla, aby si cenu mohla převzít. „Byla zima, byli jsme promočení, vlny byly divoké. A ona byla impozantní, ani jednou si nestěžovala,“ popisuje Bryan Stern z organizace Grey Bull Rescue. Venezuelská politička je tváří opozice vůči autoritářskému režimu Nicoláse Madura i jeho předchůdce Huga Cháveze.

Většina ze skoro 50 milionů obyvatel Amazonie nežije tradičním způsobem přímo v džungli, ale v tamních městech, jako je třeba brazilský Belém. Velkoměsto leží skoro na rovníku, takže je tu každý den horko na padnutí a klimatické podmínky se neustále zhoršují, což dopadá nejhůře na ty nejchudší. Těch je v Belému většina a jejich bída je pro Evropana těžko představitelná.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Brazílie vyhlásila deset nových domorodých území a část se nachází v Amazonii. Právě teritoria, kde jsou chráněna práva původních obyvatel, patří k nejzdravějším částem tamního tropického deštného lesa. Ten má význam pro celý svět, ale hrozí mu zánik, protože rychle degraduje kvůli průmyslovému zemědělství, těžbě a dalším zásahům moderní civilizace. Proč jsou právě domorodí lidé klíčem k ochraně pralesa?

V Česku má dnes podle SZÚ obezitu 12 procent dětí. To je oproti roku 1991 čtyřnásobek. Nahoru jde i počet dětí s nadváhou. Jak se hubne pod dohledem odborníků, přibližuje pětidílný seriál Radiožurnálu Dětští hrdinové. Sabina a Tobiáš se učili nový životní styl v dětské léčebně. Šimon pak dochází do obezitologické ambulance.

Vedle nového jídelníčku je u dětí s nadváhou nebo obezitou důležitý pohyb. Řada dětí před redukčními pobyty nikdy nesportovala, musí tak začít pozvolna. 13letý Tobiáš ze seriálu Radiožurnálu si v léčebně oblíbil rotoped, 17letá Sabina pak chůzi a míčové hry.

Epidemie dětské obezity je alarmující. V roce 2050 bude mít podle odborníků nadváhu nebo obezitu až polovina dětí v Evropě. Na běžnou váhu se teď snaží dostat třeba Tobiáš, Sabina a Šimon. V dnešním díle seriálu Radiožurnálu Dětští hrdinové podrobně popisují, jak mění jídelníček.

Pod dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta můžou děti hubnout ambulantně nebo v rámci různých redukčních pobytů. Například říčanskou Olivovou dětskou léčebnou projde ročně až 600 dětí. Mezi ně patří i Sabina a Tobiáš ze seriálu Radiožurnálu. Ten také popisuje cestu Šimona, který dochází do strakonické ordinace dětské obezitologie.

Nadváhu nebo obezitu má v Česku každé páté dítě a odborníci čekají další nárůst. Boj s kily otevřeně přibližují sedmnáctiletá Sabina, třináctiletý Tobiáš a desetiletý Šimon. První dva strávili měsíc v dětské léčebně na redukčním pobytu, Šimon pak dochází do obezitologické ambulance. O jejich cestě i o epidemii dětské obezity je pětidílný seriál Radiožurnálu.

Ještě tři týdny můžou lidé prostřednictvím vánočního projektu ČRo Ježíškova vnoučata plnit přání seniorům po celém Česku. Většina dárků už dorazila nebo je na cestě. Stále ale můžete udělat radost několika desítkám seniorů. Třeba klienti domova v Jevišovce na Břeclavsku by chtěli znovu zažít zabijačkové hody.

Paní Anna žije v českotěšínském centru sociálních služeb a ráda si dopřeje nějakou tu sladkost. Podle její pečovatelky je ale docela zimomřivá. Špatně se totiž hýbe, a tak potřebuje zahřát. I s takhle skromným přáním jí pomohla Ježíškova vnoučata.

Klienti Domova pro seniory ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku mají možná problémy s pamětí nebo s pohybem, ale když uslyší melodii lidových písniček, skoro automaticky je začnou zpívat. Právě proto si přáli v letošním ročníku projektu Ježíškova vnoučata hudební zážitek. A splnit se jim ho rozhodli zaměstnanci Českého rozhlasu Brno.

Na sbírkovém účtu projektu Ježíškova vnoučata je už nastřádáno přes 870 tisíc korun. Na větší dary pro opuštěné seniory přispělo 737 lidí. Ale máme tady i menší dárky. 78letá Marie Ledvinková z domova v Lázních Bohdaneč na Pardubicku ráda zpívá a zajímá se o vše, co se děje. Řadí se také mezi věrné posluchače Českého rozhlasu. K Vánocům si proto přála nové rádio a přání jí splnili zdravotně znevýhodnění studenti z Pardubic.

Ježíškova vnoučata splnila přání dámě, které stovky dětí z Bíliny na Teplicku mohou být vděčné, že díky ní umí hrát na klavír. Elfrída Lukavcová v tamní základní umělecké škole učila několik desetiletí. Teď, když už jí zdraví hrát nedovolí, hudbu alespoň ráda poslouchá. Personál domova pro seniory v Bystřanech na Teplicku si pro ni od Ježíškových vnoučat přál CD Má vlast od Bedřicha Smetany. Dárce se našel a CD je na cestě do Bystřan.

Vánoce jsou časem dobrých skutků. Třeba i prostřednictvím projektu Ježíškova vnoučata, ve kterém každoročně dárci plní přání tisícům osamělých seniorů z celého Česka. Stačí si jen vybrat ze seznamu na webu jeziskova vnoucata.cz. Jak to celé funguje a kolik přání ještě zbývá?

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.

Třináct navštívených zemí a přes 10 tisíc kilometrů našlapaných po prašných cestách, v blátě i po moderních asfaltových silnicích. To je v základních obrysech trasa, kterou z Jihoafrické republiky až do Rwandy urazil cestovatel Tadeáš Šíma. Jeho cesta tady bohužel prozatím končí kvůli válce v sousedním Súdánu. Jak se Rwanda, známá především kvůli genocidě Tutsiů v roce 1994, stala jedním z nejvyspělejších států Evropy?

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.

Naprostá většina válečných veteránů v Česku jsou účastníci novodobých konfliktů v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu nebo Iráku. Spousta z nich v armádě slouží dodnes. Generál Jiří Líbal v uniformě zůstal i přesto, že ho hned na začátku kariéry zranila předčasná exploze vadného granátu. Vyjel na šest misí a dnes slouží jako velitel 4. brigády rychlého nasazení v Žatci.

Nejtěžší chvíle zažila česká armáda v letech 2014 a 2018. Tehdy při sebevražedných útocích v Afghánistánu zahynulo osm vojáků. Dalšího zavraždil afghánský kolega přímo na spojenecké základně. Pro jejich rodiny v Česku to znamenalo naplnění nejhorších obav. Na svého synovce Martina Marcina, který zahynul při útoku sebevražedného atentátníka, zavzpomínala jeho teta Martina Marie Horová.

Ptáci jsou blízcí příbuzní vyhynulých dinosaurů a na některých z nich je to dodnes docela dobře vidět. Příkladem je třeba člunozubec africký, který žije mimo jiné v Ugandě. Cestovatel, fotograf a cyklista Tadeáš Šíma se s ním setkal v mokřadech nedaleko města Entebbe a připadal si přitom prý trochu jako ve filmu Cesta do pravěku. Za extrémně ohroženými horskými gorilami se zase vypravil do deštného pralesa v národním parku Bwindi.

V Česku žije přibližně 17 tisíc veteránů. Většina z nich má zkušenosti z konfliktů v Afghánistánu, Iráku nebo na Balkáně. Jedním z nich je Martin Kocourek. V uniformě strávil skoro 40 let. Za tu dobu se zúčastnil osmi zahraničních misí. Jeho kariéru ukončila nemoc, po které ochrnul.