Magazín Experiment

Auto, chodci, cyklisté i hromadná doprava – ve velkých městech je stále složitější najít vhodné řešení pro všechny. Dopravní inženýři teď mají skvělý nástroj pro hledání optimální varianty. Digitální dvojče, což je počítačový model, který on-line vyhodnocuje dopravní situaci na konkrétním místě. Jako první odborníci z Fakulty dopravní ČVUT vytvořili toto dvojče pro Evropskou ulici v Praze 6. Jak může pomoci s hustou dopravou?

Vývoj léků na metabolická onemocnění jde rychle dopředu. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ve Spojených státech amerických schválil koncem roku první pilulku na hubnutí, která má podobné účinky jako dosud používané injekce. O novince v léčbě obezity mluvila s přednostou Centra diabetologie pražského IKEMU Martinem Haluzíkem vědecká reportérka Andrea Skalická.

00:00 témata magazínu00:33 léky na obezitu a vliv na hustotu kostí04:08 novinky v léčbě obezity07:40 pozorování planety Jupiter09:23 digitální dvojče a monitoring dopravní situace13:27 digitální dvojče Země17:03 rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem

Letos na jaře by se měla opět vydat lidská posádka k Měsíci. Léto zase nabídne zatmění Slunce nad Evropou. Sluneční kotouč zcela zmizí nad státy na jejím západním okraji, ale i v Česku se dočkáme pěkné podívané. Na večer ve středu 12. srpna si proto nic neplánujte a vydejte se někam na kopec nebo do přírody. Nad Českem se totiž bude vlivem zatmění stmívat hned dvakrát krátce po sobě a s příchodem tmy vytrvalé pozorovatele odmění Perseidy.

Leden je měsícem prevence rakoviny děložního čípku. V Česku tímto typem karcinomu každoročně onemocní podle gynekologů 770 žen. Dnešní medicína už naštěstí dokáže pomoci i pacientkám, u kterých se na nádor přišlo pozdě. Využívá k tomu metodu brachyterapie. Radioaktivní zdroj záření se při ní umisťuje přímo do nádoru nebo do jeho těsné blízkosti.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 mobilní aplikace Brain Coach04:20 lék na Alzheimera08:00 nové poznatky o rehku domácím09:35 brachyterapie a rakovina děložního čípku13:15 rozhovor s gynekologem Jiřím Slámou17:10 výběr vesmírných zajímavostí roku 2026

Ani letos jsme v Česku nezažili ladovské Vánoce. Na většině míst 24. prosince sníh opět chyběl. V posledních dvaceti letech je to podle Českého hydrometeorologického ústavu až na jednu výjimku úplně normální. O Štědrém dnu u nás bývají teploty nad nulou. Přesto stále toužíme po zasněžených Vánocích, o kterých nám vyprávějí rodiče a prarodiče nebo se zpívá v písních. Tvrdá data ukazují, že ani v dětství našich rodičů nebyly Vánoce vždycky na sněhu.

Jak vznikají hrudky v italské omáčce nebo proč by krávy měly mít pruhy jako zebra? To jsou některé z letošních vědecky oceněných nejvtipnějších výzkumů. Tradiční humorné Ig Nobelovy ceny si letos rozdělilo deset badatelských týmů. Hlavním tématem slavnostního ceremoniálu na Bostonské univerzitě v USA bylo trávení.

00:00 témata magazínu;00:45 počasí o Vánocích;04:55 meteorologická stanice v pražském Klementinu;09:10 historie vánočních koled;10:55 technologie svozu odpadu;14:50 odrůda třešní Emily;18:30 Ig Nobelovy ceny za rok 2025.

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.

Říká se, že na Vánoce by nikdo neměl být sám. Osamělost se může projevit i na našem zdraví. Pokud je dlouhodobá, škodí srdci. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle kardiologů o 30 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění. Nadcházející vánoční svátky můžou pocit osamění ještě umocnit.

00:00 témata Magazínu Experiment00:37 intenzita vánočního osvětlení;05:19 filmová fyzika vs. realita;09:59 osamění oslabuje srdce;13:30 vnímání vůní vánočních svíček;17:33 jak imunita rozpoznává vlastní tělo

Tetování zanechává stopu na kůži i v imunitním systému. Prokázala to studie mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí byli i jihočeští biologové. Jejich výzkum poukázal i na to, že tetovací pigment může taky ovlivnit účinnost očkování. Jak? Poslechněte si reportáž!

Při velkých skrínincích těhotných žen pomáhá sonografistům umělá inteligence. Pomáhá jim obraz z vyšetření analyzovat a zároveň je hlídá, aby na nic nezapomněli. Nejmodernější ultrazvukové přístroje mají i v pražské porodnici U Apolináře, kam chodí budoucí maminky na velké skríninky. V čem by mohla umělá inteligence ulehčit lékařům v budoucnu? Poslechněte si reportáž z ordinace a rozhovor s onkogynekologem Filipem Frühaufem.

00:00 témata Magazínu Experiment00:34 geny ovlivňující vývoj sluchových a řečových orgánů04:07 3D skenování myších embryí07:49 stopy tetování v imunitním systému09:34 AI jako druhé oči gynekologů16:29 dlouhověkost a doplňky stravy

Na třech základních školách probíhá netradiční vědecký experiment. Po tři roky budou mít tamní žáci hodinu tělesné výchovy 5krát týdně, a navíc zábavnou formou a s trenérem. Cílem pokusu iniciovaného experty z Univerzity Karlovy je ověřit, jestli se každodenní pohyb pozitivně projeví na zájmu dětí o sport.

Vědci z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického vytvořili interaktivní mapu, která na první pohled odhaluje nebezpečné úseky na silnicích. Projekt využívá veřejně dostupná data policie o nehodách a informace o intenzitě provozu od Ředitelství silnic a dálnic. Současná pilotní verze zatím pokrývá Středočeský kraj.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 kosmické záření a detektor částic03:53 sluneční erupce a dopady na Zemi07:38 hodiny tělocviku 5x týdně09:23 displej pro záchranáře11:45 mapa dopravních nehod15:11 rozhovor s ředitelem BESIP

Vzácný plyn helium-3 by se dal v budoucnu těžit na Měsíci. Má to v plánu americká společnost Interlune. Její zakladatel, raketový konstruktér Gary Lai, o tom nedávno mluvil na setkání mladých inovátorů v Praze. První taková mise podle něj odstartuje už příští rok v červenci.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.

00:00 témata magazínu00:30 forenzní robot Erbium04:15 nedestruktivní kriminalistika07:30 chemici zkoumají Parkinsona09:15 výzkum jater12:45 játra a nádorové buňky16:30 těžba helia-3 na Měsíci

Veškerý život na Zemi stojí na několika málo základních principech, tvrdí Paul Nurse, britský genetik, nositel Nobelovy ceny a autor knihy s názvem Co je život. Shrnuje v ní pět velkých myšlenek biologie, které při nedávné návštěvě českých vědců přiblížil i vědeckému reportérovi Martinu Srbovi.

Pásový robot, který utáhne traktor, uhasí plameny, a dokonce dokáže převážet raněné. Takový je nový český záchranářský robot Hecthor, kterého vyvinuli vývojáři z České zemědělské univerzity. V budoucnu má pomáhat hasičům, armádě a záchranářům, a to i v nebezpečném a těžko přístupném terénu.

00:00 témata magazínu00:25 umělá inteligence v českých lesích03:53 strojem určené rozpoznávání organismů07:21 satelitní služby Evropské unie09:10 nový český záchranářský robot12:40 rozhovor s proděkanem fakulty elektrotechnické ČVUT Tomášem Svobodou16:42 pět velkých myšlenek biologie

Technologie potřebujeme k tomu, abychom se dosyta najedli. Kdybychom potraviny pěstovali jako dřív, za čtvrt století už by nám nestačila ani celá planeta Země. To říká australský potravinářský konzultant Tony Hunter. Minulý týden vystoupil v Praze na setkání mladých inovátorů Future Port Youth.

Je v Praze v parku snazší vyplašit holuba, nebo straku? Čeští ornitologové v nové studii zkoumali míru strachu ptáků z lidí pomocí měření únikových vzdáleností. Zjistili, že druhy, které žily v hlavním městě už před druhou světovou válkou, se lidí bojí méně. Strach opeřených obyvatel měst naopak neovlivňuje to, jak početný daný druh ve městě je.

00:00 témata magazínu;00:40 implantace lupy do oční sítnice;04:38 pro koho je nitrooční teleskop vhodný?;08:17 hřejivý návlek pro vozíčkáře;10:15 mobilní pomůcka k menstruačnímu cyklu;13:16 pěstění potravin mimo zemědělství;17:35 experiment při plašení ptáků

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.

00:00 témata;00:35 3D tisk ze silikonu;04:05 rozhovor s Davidem Pospíšilem z Centra inovací FN Brno;07:45 Týden Akademie věd ČR;09:50 výzkum podpovrchového proudění vody v lesích;13:25 ochrana srdce před infarktem;17:00 rozhovor s dokumentaristou Ruudem De Keyserem.

00:00 téma magazínu00:30 operační středisko pražské záchranky06:30 videohovory na tísňovou linku 15512:40 Přehled o všech sanitkách14:50 speciální kamion záchranářů18:45 výcvik specializovaného týmu

Data dálkového průzkumu Země evropského družicového systému Copernicus umožňují třeba monitorovat zelené porosty, vývoj dopravní situace, nebo dokonce zaznamenají mikromilimetrové pohyby mostů. Díky tomu, že jsou volně a bezplatně dostupná, se stále častěji využívají v mnoha oblastech.

Čtyřicetiletý Lukáš Findeis chodí bosý, a to neustále – v létě i v zimě, po asfaltu i po trávě. „Viděl jsem pár lidí, kteří občas chodí bosí, a zaujalo mě to. Zkusil jsem to a je to fajn,“ vysvětloval v dubnu 2015 reportérce Veronice Hlaváčové, když se setkali poprvé. Nyní po deseti letech se spolu vydali k odborníkovi, aby zhodnotil, jaký efekt Lukášovo bosochodectví má na jeho nohy.

00:00 témata magazínu00:38 pulzní pole pro léčbu srdeční arytmie;04:08 vývoj českých katetrů proti arytmiím;07:39 volně přístupné snímky Země z družic Copernicus;09:33 desetiletý experiment chodce naboso;13:38 vyšetření chodce naboso;17:17 změna času

Speciální materiál českého start-upu InfraHex už testovali vojáci NATO a na Ukrajině prochází ostrou zkouškou. Už 333 maskovacích ponč v rámci iniciativy Dárek pro Putina skrylo mnoho tamních vojáků. I na základě jejich požadavků teď mladí čeští vědci vyvinuli speciální kapsu, která stíní mobilní signál.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.

00:00 témata magazínu00:30 kyberbezpečnost a ochrana v digitálním světě03:58 rozhovor s Petrem Matouškem z fakulty informačních technologií07:27 léčba hlubokých žilních trombóz09:17 kapsa stínící mobilní signál13:12 stromy ze zkumavky16:48 návnady pro kybernetické útočníky

Když tělo bojuje s infekcí, nemusí cizí mikroby vždycky zničit. Jedna z cest je, že se naučí s nákazou žít. Zvláštní způsob obrany těla před původci nemocí studuje americký imunolog ze Stanfordovy univerzity David Schneider, který o tom před časem diskutoval s českými odborníky. A svůj výzkum přiblížil v rozhovoru i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Nadmíra tuku člověku jednoznačně škodí, někdy z něj ale můžeme mít přeci jen i prospěch. Platí to například pro takzvaný epikardiální tuk, který je zboku nalepený na srdce. Na jeho roli v rozvoji srdečního selhání se zaměřili vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd a lékaři z pražského IKEM.

00:00 témata magazínu00:30 vědecké Nobelovy ceny 202503:30 čisté prostory VZLU Aerospace07:00 typologie půdy v lesích09:20 tuk a srdeční selhání12:40 rozhovor s kardiologem Vojtěchem Melenovským16:10 jak tolerovat infekci?

Svět už zná jména prvních letošních laureátů Nobelovy ceny. Co ale rozhodnutím o jejich udělení předcházelo, se dozvíme nejdřív za padesát let. Nobelovské archivy se totiž odtajňují až s velkým odstupem. O tom, co se v nich dá zjistit o zákulisí udělování vědeckých cen, prozradil Martinu Srbovi v rozhovoru bývalý člen nobelovských výborů a autor pěti knih o historii Nobelových cen, švédský vědec Erling Norrby.

Život ve vesmíru, to je hlavní téma letošního Světového kosmického týdne, který začal v sobotu. Jednou z jeho akcí bude zatím největší takzvaná analogová mise neboli simulovaný pobyt ve vesmíru. Zapojí se do něj i tým české laboratoře Hydronaut. Poslechněte si rozhovor s jejím vědeckým vedoucím Miroslavem Rozložníkem.

00:00 témata magazínu;00:35 biokompatibilní výztuž aorty;04:05 rozhovor s vynálezcem výztuže Talem Golesworthym;07:40 Festival ptactva;09:45 genotypování ovocných plodin;13:15 simulovaný pobyt ve vesmíru;16:00 historie Nobelových cen.

Čeští vědci připravili pro NASA přístroj na umělé meteority. Zařízení nazvané SELINA (Selected Ice Nanoparticle Accelerator) instalovali ve speciální laboratoři na Coloradské univerzitě v Boulderu. Pomůže například při hledání podmínek pro život ve vesmíru.

V Česku vznikla speciální náplň do 3D tiskáren. Předměty z ní vyrobené obstojí i v těch nejextrémnějších podmínkách – od satelitních misí ve vesmíru přes laboratoře částicové fyziky až po pozemské provozy, kde je nutná maximální odolnost a elektrostatická bezpečnost. Náplň se dá navíc použít i v běžných 3D tiskárnách. „Je to plastová struna, taková špageta,“ ukazuje Josef Průša, zakladatel firmy Prusa Research, nový materiál pro 3D tiskárny, takzvaný polykarbonátový filament.

Kvantová fyzika umí nabídnout dokonale náhodná čísla i šifrovací klíče, které zaručeně vydrží jen jedno použití. Kvantové zabezpečení šifrovacích klíčů tak trochu připomíná špionský dopis, který se při čtení sám zničí. Komerční kvantově šifrovaná linka už nějaký čas slouží i v Česku. O budoucnosti kvantových technologií si vědecký reportér Martin Srb povídal se Simonem Patkovicem, zástupcem švýcarské dodavatelské firmy IDQuantique.

Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.

00:00 témata magazínu00:30 umělá lidská játra03:55 rozhovor s Václavem Liškou z biomedicínského centra Fakultní nemocnice v Plzni07:20 požární experiment ČVUT09:40 onkogynekologické diagnózy13:20 okřehek jako udržitelný zdroj bílkovin16:55 kvantově šifrovaná linka

Fyzik a informatik Neil Gershenfeld z amerického MIT se snaží pomocí umělé inteligence oživit neživou hmotu. Kromě toho ale také svým projektem sítě dílen s moderními technologiemi pomáhá šířit technické vzdělání ve školách nebo tradičních společnostech rozvojových zemí. Přes dva tisíce těchto takzvaných fablabů dnes využívají lidé ve více než sto zemích světa.