Zápisník zahraničních zpravodajů

Začalo to jednou přízí opletenou lavičkou. Pak se z takzvaného yarnbombingu stal hit a obháčkované sloupky a jiná uliční infrastruktura proslavila polskou Kawęczyńskou ulici i za hranicemi. Prsty a jehlice v tom má komunitní spolek Moje Szmulki. Poslechněte si reportáž i sloupích s kulichy!

Ve Vietnamu je káva symbolem rozjímání a meditace. Země je druhým největším vývozcem kávy na světě hned po Brazílii a káva se stala součástí místní identity. Kávový obřad mnozí Vietnamci podstupují sami nebo s blízkými každé ráno a nachází při něm několik důležitých minut klidu. Nejlépe se ve Vietnamu daří hořké robustě, Vietnamci ale našli řadu cest, jak si silnou kávu osladit.

Pařížská čtvrť Montmartre se tento týden proměnila v alpské středisko. Sníh vytáhl na svah pod baziliku Sacré-Coeur lyžaře, snowboardisty i bobaře. Některým stačil obyčejný plastový pytel.

V nabídce předmětů ukrajinské hudební školy v Solobkivci mají i jeden hudební instrument, který nenajdete skoro nikde jinde na světě. Jde o tradiční ukrajinský drnkací nástroj bandura. První zmínky o tomto instrumentu jsou už ze 6. století našeho letopočtu. Podle typu má bandura 20 až 65 strun. Reportérka Jana Karasová si přímo na Ukrajině vyzkoušela, jak si při hře nezamotat prsty.

V brazilském Belému nedaleko rovníku lidé açaí jedí nebo pijí v podstatě každý den. Čerstvá, potravinářsky nezpracovaná dřeň z těchto bobulí amazonské palmy chutná úplně jinak, než jsme zvyklí v Evropě. Nejlepší způsob, jak to vyzkoušet, je v bufetu na vyhlášeném trhu Ver-o-Peso v centru Belému, kam se sklizené açaí vozí lodí přímo z džungle. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby!

Pláže s bílým pískem a průzračně tyrkysovou vodou teplou jako kafe a na obzoru nejvyšší kolumbijské pohoří, které se tyčí do výšky přes 5700 metrů. To je Santa Marta, nejstarší město Kolumbie, jehož břehy omývá Karibské moře. V ulicích je navíc všudypřítomný odkaz venezuelského generála a osvoboditele Simona Bolívara. Právě tady totiž strávil své poslední dny.

Už před 600 lety se lidé v belgickém Namuru pravidelně pro zábavu utkávali v boji na chůdách. Jejich velkolepá klání během staletí navštěvovali i králové a císařové jako Karel V. nebo Ludvík XIV. Tradici město drží dodnes – soubojem O zlatou chůdu vyvrcholil v Namuru nedávno Valonský festival. Poslechněte si Zápisník Zdeňky Trachtové.

Tři starší řádové sestry se rozhodly, že poslušnost má své meze. Z domova důchodců u Salcburku se vrátily do zchátralého kláštera Goldenstein, kde celý život žily a pracovaly. Řád tvrdí, že k vystěhování jeptišek do domova důchodců vedly obavy o jejich bezpečnost. Sestry si ale právo na důstojné stáří představují jinak. Poslechněte si Zápisník Báry Vránové.

Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi. Zápisník Martina Dorazína.

Situace v Sýrii se rychle mění. Vládnoucí režimy odcházejí a přicházejí. Zemí se v posledních 14 letech převalila občanská válka. Obyvatelé Damašku ale mají jednu jistotu – zmrzlina od Bekdáše tu bude vždycky. Praděda dnešního majitele otevřel zmrzlinářství na damašském tržišti Hamídíje už za Osmanské říše koncem 19. století. A zmraženou bílou hmotou uvítal pan Bekdáš i povstalce, kteří v prosinci svrhli Asadův režim. Poslechněte si Zápisník Štěpána Macháčka.

Francouzská kina na jaře promítala český film Vlny o událostech pražského jara, invazi vojsk Varšavské smlouvy a vysílání Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968. Na rozdíl od snímku promítaného v Česku je francouzská verze kratší a tamní kina ji vysílají pod názvem Rádio Praha – vlny revoluce. Poslechněte si Zápisník Martina Baluchy.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku. Poslechněte si Zápisník Kateřiny Havlíkové

Vídeň nenabízí jen honosné paláce a stavby. Tematické prohlídky ukazují město z úplně jiné perspektivy – z pohledu chudoby, kriminality a života na okraji společnosti kolem roku 1900. Návštěvníci během prohlídky nahlédnou za blyštivou kulisu bohatého města do míst, kde se dříve v zápachu tísnili lidé nebo do kanalizace, kde nacházeli úkryt. Poslechněte si reportáž!

Pařížské metro letos oslavilo 125. narozeniny. První linky vznikly proto, aby mohly převážet cestující na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Dnes jeho síť tvoří přes 320 stanic o celkové délce přes 245 kilometrů. Pařížské metro má tak jednu z nejhustších sítí na světě.

Tokijští barmani jsou známí pro precizní práci, estetický zážitek a respekt k hostům. Na vyhlášené koktejly se v Japonsku chodí hlavně do šesti úzkých uliček v tokijské čtvrti Shinjuku. Snad ve všech vám barmani namíchají svoji verzi japonské whiskey se sodou. Pokud ale půjdete ve stopách reportérky Jany Karasové, můžete ochutnat i koktejly, které jako základ využívají typické středoevropské pálenky.

Slavný autor dobrodružných románů Mark Twain, vlastním jménem Sam Clemens, si postavil honosný dům v Hartfordu ve státě Connecticut. Místo si vybral podle výhledu na řeku. Žil tam se svou rodinou 17 let, než se z finančních důvodů přesunul do Evropy. Vybavení domu rozprodal. Po jeho smrti některý nábytek postupně odkoupila Nadace Marka Twaina. Poslechněte si reportáž!

Betlém po několika letech přestávky znovu ožil vánočními oslavami. Namísto koled a tichého cinkání ale duněly na Štědrý den ulicemi města pochody skautských kapel. Přes sto let stará tradice je nejtypičtějším rysem betlémského Štědrého dne. Oslavy Ježíšova narození v jeho rodném městě jsou tak od českých vánočních tradic dost odlišné.

Český adventní trh můžete najít i na americkém Středozápadě. Vánoční melodie a vůně plní krajanské muzeum ve městě Cedar Rapids v Iowě. Největší zájem návštěvníků přitahuje pro Američany exotické vánoční cukroví, ale taky tombola. Na českých náměstích by to možná byla rarita, ale v Cedar Rapids se i díky ní daří vybírat peníze na udržování folklorních tradic.

Slovenské Vánoce se od těch českých příliš neliší. Ozdobený stromeček, cukroví, kapr… Přesto se najde jedna věc, kterou Češi na své štědrovečerní tabuli nemají a Slováci na ni naopak nedají dopustit – vánoční oplatky s medem. Kulaté oplatky z křehkého těsta známe my Češi prakticky jen z lázní. Na Slovensku ale patří hlavně k Vánocům. Tenké křupavé placky se potírají medem a štědrovečerní večeři si bez nich umí představit jen málokdo.

Přeplněné obchodní domy a pokud možno plný žaludek – tak vypadají vánoční svátky nejen na Západě, ale i v největších městech Asie. A to přesto, že tam křesťané zdaleka nemají většinové zastoupení a Vánoce nepatří mezi nejoblíbenější část roku.

Tradiční cukroví zvané mantecados a polvorones za španělské hospodyňky připravují desítky továren na sladkosti. Dalo by se říct, že to má na svědomí paní Micaela, která kdysi založila v jihošpanělském městečku Estepa první dílnu na cukroví.

V pařížském kostele svaté Otýlie tento týden zazněla čeština. Mezinárodní sbor tam zazpíval Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Jaký ohlas vzbudila „Rybovka“ ve Francii? A jak se Japonci, Francouzi, Němci, Ital a Rumun poprali s českým textem vánoční skladby? Poslechněte si reportáž Martina Baluchy!

Týdny před Vánocemi jsou v amerických městech a vesnicích časem velkého zdobení. Nejen vánočních stromků, ale hlavně domů. Nazdobení verandy, zahrady nebo garáže světelnými řetězy může provést i specializovaná firma, většinou si ale Američané zkrášlují své domy sami. Jak zdobí své domy rodiny na americkém Středozápadě?

Vánoční strom se rozzářil i v Kyjevě u katedrály svaté Sofie. Obešlo se to bez jakéhokoliv obřadu, ale ne bez hřmění všudypřítomných generátorů. „Strom je pro nás symbol jednoty. Společně se díváme a máme pocit, že duch vánoc existuje a že můžeme věřit v nějaký zázrak,“ popisuje jedna z Kyjevanek. Na náměstí se lidé schází i přesto, že jim hrozí bezprostřední nebezpečí.

Vůně skořice, hřebíčku a horkého ovoce na každém kroku – to je typická a neoddělitelná součást každého prosince ve Vídni. Svařené víno se podává v barevných keramických hrníčcích a většina stánků vypadá na první pohled podobně. Často ale vzniká z předpřipravené směsi. Poctivě se vaří ve stánku Manfreda Lepricha, který svařené víno vaří z vín vypěstovaných ve své oblasti už desítky let.

Ryby, krevety, ústřice, drůbeží maso, ovoce, zelenina, lahůdky – na největším trhu s čerstvými potravinami na světě Rungis na předměstí Paříže najdete všechno. Zásobuje zhruba čtvrtinu francouzské populace – nakupují tam řetězce, řezníci, prodejci ryb, zeleniny i ovoce. Celý tenhle svět má nařízené hodinky trochu jinak než většina z nás – prodejcům zvoní budík už ve dvě hodiny ráno. Přivstat si proto musel i náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha.

Zatímco v Česku v prosinci vyrážíme na hory, abychom měli zasněžené Vánoce, na Novém Zélandu začala letní turistická sezóna. Pro návštěvníky je tam přichystaná i tisícovka horských chat a útulen. Na mobilní signál v nich většinou nenarazíte a můžete si tak naplno užívat divoké přírody a hor okolo. Dojít k nim musíte ovšem většinou s batohem a po svých.

Pivní kultura se v různých zemích může výrazně lišit. Ve Vietnamu se sice začínají prosazovat řemeslná piva, ale velmi populární je stále tradiční lehké vodové pivo Bia Hoi. Je výrazně méně hořké než česká piva a skvěle se hodí k osvěžení v horkých dnech. Správný vietnamský výčep se tomu českému taky příliš nepodobá. Poznáte ho podle nízkých plastových stoliček různých barev, které se v podvečer objeví v ulicích a zcela zablokují chodníky.

Bosna a Hercegovina žije v míru už 30 let. Krvavou válku, která trvala přes 3,5 roku a stála život více než 100 tisíc lidí, ukončila mírová smlouva sjednaná na americké letecké základně v Daytonu ve státě Ohio. Na konci listopadu 1995 ji tam parafovali prezidenti tří válčících stran a následně 14. prosince slavnostně v Paříži podepsali.

V Polsku stále žijí tisíce bojovníků druhé světové války. A přestože se na různá výročí historických událostí těší veřejné úctě, mnozí své stáří tráví v osamění nebo v ústavní péči. Pamatují na ně ale organizátoři i účastníci Mezinárodního charitativního vánočního trhu ve Varšavě. I letos veškerý výtěžek z akce věnovali neziskové organizaci Balíček pro hrdinu. A ani letos nechyběl český stánek.

Advent je v plném proudu a o víkendech míří do Vídně tisíce českých návštěvníků. Většina z nich se chystá na ty největší a nejznámější trhy u radnice nebo v Schönbrunnu. Ve městě ale existují i menší, komorní místa, která mají úplně jiný charakter a často i překvapivou historii.

Libanonský národní světec se jmenuje svatý Šarbel a uctívají ho lidé bez rozdílu náboženství. Tento týden se u jeho svatyně poprvé v historii pomodlil i papež Lev XIV. Ten navštívil Libanon během své první zahraniční cesty a slíbil přinést zemi poselství míru. Svatý Šarbel by mu měl být pravou rukou.

Na předměstí Paříže vyrostl před 50 lety jeden ze skvostů moderní architektury. Takzvané Sídliště mraků v obci Nanterre leží nadohled od slavné moderní čtvrti La Défense. Unikátní věžáky vznikly jako projekt výstavby sociálních bytů. Současná krize bydlení se ale nevyhýbá ani Francii, a tak tomuto místu hrozí restrukturalizace. Nejistou budoucnost to znamená i pro volnočasovou neziskovou organizaci pro děti, která na lukrativní adrese sídlí.

Desetimilionová thajská metropole stále zlepšuje svou hromadnou dopravu. Nové moderní linky metra přibývají i v těch částech města, kde by kvůli nebezpečným přírodním podmínkám doprava vůbec neměla procházet pod zemí. A Bangkok plánuje další smělé projekty.

Stát Pará na severu Brazílie dal název plodu, který v Česku známe jako para ořechy. Metropolí tohoto regionu je Belém, kterému se přezdívá „brána do Amazonie“ a někdy také „město mangovníků“. Ty v něm totiž lemují všechny hlavní bulváry a místní tak mají kdykoli po ruce šťavnatou svačinu. Někteří toho využívají i k poměrně snadnému přivýdělku.

Varšavský úsek Visly má hned několik vyhlášených pláží, ale u žádné z nich není dovolené se koupat. Neregulovaná řeka má totiž nerovné dno a nebezpečné jsou i silné proměnlivé proudy. Jednu z mála příležitostí, kdy se ve Visle vykoupat, tak přináší Škola otužování. Tu teď každou adventní neděli pořádá magistrát spolu s takzvanou Čtvrtí Visla a hlásí se na ni desítky zájemců.

Vídeňské klobásové stánky nejsou jen rychlé občerstvení, ale pro mnoho místních také součást identity města. Historie tohoto občerstvení sahá do doby Rakouska-Uherska, uživili se díky němu například invalidní veteráni první světové války. Klobásový stánek je dodnes podle Vídeňanů místo, kde mizí sociální rozdíly a kde se vedle sebe už více než sto let můžou najíst profesor i popelář. Fenomén této kultury se dokonce loni dostal na seznam kulturního dědictví UNESCO.

V honosné budově lucemburské národní banky, která slouží i jako umělecká galerie, se minulý týden sešli lucemburský velkovévodský pár, bohatí sběratelé umění, a především čeští i lucemburští řemeslní umělci. Konala se tam totiž slavnostní vernisáž bienále Z rukou mistrů představujícího výjimečné artefakty ze dřeva, skla či kamene, na kterou byli čeští tvůrci přizváni jako hosté.

České pivo má ve světě stále skvělý zvuk. Ochutnat ho můžete i v africké Keni. Indičtí majitelé pivovaru Bila Shaka nedaleko Nairobi začali ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar vyrábět keňsko-indicko-český ležák Czech Mates s říznou chutí.

Polsko bylo v roce 1985 zemí s přídělovým systémem, kde nesměly svítit neony a kde lidé přestávali věřit, že se kdy dočkají svobody. Právě do této atmosféry přijela americká folková zpěvačka Joan Baez. Sešla se s disidentem Lechem Wałęsou a celkem neplánovaně se tehdy ocitla i v Lublinu. V tehdy ne příliš hezkém a bezpečném městě odehrála svůj nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Organizátoři i návštěvníci tehdejšího koncertu se nedávno v Lublinu po 40 letech sešli.

Školní projekt nemusí být jen skupinový plakát nebo prezentace. Někdy z toho třeba může být i společenská akce, která se stane důstojnou připomínkou a ještě podpoří dobrou věc. Přesně tohle se podařilo pětici studentů jedné z bratislavských středních škol. Na výročí 17. listopadu uspořádali vůbec první ročník Běhu za svobodu. Zúčastnilo se ho víc než 250 lidí.

Paříž si připomněla 40 let od jedné odvážné, až troufalé umělecké akce. V říjnu 1985 umělecký pár Christo a jeho partnerka Jean-Claude zahalili do látky nejstarší most v Paříži – Pont Neuf. Spotřebovali na to kilometry lan a tuny železných kabelů. I když most zůstal zabalený jen zhruba dva týdny, akce ovlivnila generace dalších umělců, kteří chtějí nejstarší pařížský most znovu proměnit v následujících měsících.

O tom, že je Země kulatá, byl přesvědčený už starý Řek Pythágorás. Empirický důkaz ale přinesl až portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, když obeplul Zemi kolem dokola. Právě z počátku novověku pochází taky nejstarší dochovaný glóbus na světě. Jmenuje se Behaimův, po obchodníkovi s látkami a také mořeplavci Martinu Behaimovi, a prohlédnout si ho můžete v Germánském muzeu, třeba spolu s aktuální výstavou Globální Norimberk.

V srdci Tokia se skrývá ráj pro milovníky knih – čtvrť Jimbocho. V antikvariátech voní starý papír, v knihkupectvích nové knihy a káva. Poličky ukrývají vzácná vydání japonských klasik nebo třeba zapomenuté sešity manga komiksů. A přestože překlady zahraniční literatury v zemi tvoří jen asi dvacetinu všech vydaných knih, najdete mezi nimi i několik českých autorů.

Spejbl a Hurvínek už spolu procestovali mnoho koutů světa, účinkovali na čtyřech kontinentech. Muzeum loutek v Plzni teď Hurvínka vyslalo do světa bez taťuldy, jen se Žerykem, aby se ještě podíval po cizích zemích, a hlavně po českých školách v zahraničí, než mu bude příští rok v květnu 100 let. Ve Spojených státech se s ním setkal tamní zpravodaj Pavel Novák.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.

Když se řekne útulek, většina z nás si představí psy nebo kočky. Na západní Ukrajině ale existuje místo, kde zachraňují zvířata trochu jiného kalibru – medvědy. Ovšem není to místo, kam si tyto dvousetkilové chlupáče přijdete adoptovat. Naopak, právě v lesích nedaleko Lvova našli medvědi nový domov poté, co je zachránili ze zajetí a špatných podmínek.

V Mexiku se vždy na přelomu října a listopadu lidé setkávají se svými zemřelými blízkými a připravují pro ně oltáře s pohoštěním, které měli za života rádi. Mexičané věří, že jednou do roka se mrtví chtějí se svojí rodinou a přáteli poveselit, aby pro ně tolik netruchlili. Svátek Dia de Muertos je oblíbený i u mexické diaspory a velkolepé oslavy se každoročně konají také v Bruselu.

Pobřežní mangrovové lesy dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy. Podobně jako tropických lesů, i mangrovů po světě ubývá. Ve Spojených arabských emirátech se naopak snaží je vysazovat a ochránit tak své pobřeží.