Zápisník zahraničních zpravodajů

Svět si minulý týden připomněl památku obětí holokaustu. Toto téma silně rezonuje na Ukrajině v tamní židovské komunitě a obzvlášť mezi umělci. V Kyjevě uspořádali monumentální výstavu obrazů jednoho z nejznámějších ukrajinských umělců Matvije Vasjberga věnovanou jak holokaustu, tak ruské agresi.

Už tři milióny lidí navštívily 57. ročník Káhirského knižního veletrhu. Mezi desítkami tisíc titulů mohli na stáncích najít i arabské překlady české beletrie. A minulý týden tam mohli potkat také českou spisovatelku Terezu Boučkovou, která v Káhiře představila překlad svého románu Život je nádherný. Arabsky mluví na světě asi půl miliardy lidí a skrze překlady od egyptských bohemistů se může česká literatura dostat i k nim.

Každou zimu patří slovenská Nitra na jeden den ledním medvědům. Ne těm ze severního pólu ani žádnému hokejovému týmu, ale skupině nadšených otužilců. Letos tam uspořádali už 14. ročník celoslovenského srazu, který má kromě koupání ve studené vodě i dobročinný rozměr – vybrat peníze pro nemocnou holčičku.

Kromě skoro dvou milionů lidí obývá polskou Varšavu i nespočet volně žijících zvířat. Může za to četná zeleň ve městě i bezprostřední sousedství přírodních rezervací a národních parků. Nezřídka lze narazit na divočáky, s trochou štěstí potkáte losy nebo lišky. Ve Varšavě je taky asi 28 tisíc volně žijících koček. Město stále hledá dobrovolníky, kteří by pomáhali s jejich dokrmováním i veterinární péčí.

Dopravní prostředek, lovecké vybavení i blízcí společníci. Pro obyvatele grónského Sisimiutu jsou tažní psi součástí každodenního života. Každou zimu pomáhají překonávat vzdálenosti v zasněžené krajině – a kdo se s nimi chce projet, musí za město.

Básník Robert Burns je pro Skoty národním hrdinou a nedílnou součástí jejich identity. Jeho narozeniny, které připadají na 25. ledna, se slaví jako tzv. Burnsova noc. V domácnostech se připijí whisky, servíruje se tradiční skotský pokrm haggis a recitují se jeho básně. Co všechno nabízí návštěvníkům rodiště slavného barda, který navždy uchoval skotský jazyk?

Plastové obaly tvoří ve Spojených státech až 60 procent komunálního odpadu. Zálohy na PET lahve a plechovky má jen 10 z 50 států. Ve Washingtonu ani v sousedních státech Maryland a Virginie vratné obaly neexistují. Místní občanská hnutí a nevládní organizace proto usilují o zákon o zálohování a pořádají úklidové akce. Do čištění okolí řeky Anacostia se zapojil i náš washingtonský zpravodaj Pavel Novák.

Nejstarší jezdecká škola na světě, lipicáni a tradice, která přežila víc než čtyři století. Umění Španělské jezdecké školy ve Vídni se dostalo i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jak vypadá každodenní ranní práce mimo slavná vystoupení?

Patnáct let trvající občanská válka v Sýrii mnohé ženy připravila o muže a o obživu. Syrské vdovy si otevírají salóny s oblečením, výrobny nakládané zeleniny nebo opravny mobilních telefonů. S podnikatelskými projekty jim pomáhá i česká humanitární organizace Člověk v tísni.

Letecký svět si připomněl 50. výročí prvního komerčního letu nadzvukového letounu Concorde. Dva stroje odstartovaly 21. ledna 1976 ve stejný čas z Londýna a Paříže. Letoun dosahoval až dvojnásobné rychlosti zvuku, a tak let z Francie do USA trval jen něco málo přes tři hodiny oproti současným osmi. Na palubu concordu se můžete podívat v Muzeu letectví a vesmíru na pařížském letišti Le Bourget, kde vystavují dva stroje – prototyp z roku 1969 a letoun vyrobený v 70. letech.

S novým rokem se lidé buď s některými věcmi snaží přestat, anebo je naopak začít dělat. V Berlíně zajišťuje dobrý start do běžecké sezóny lednový závod na nejvyšší obytný věžák, který se tyčí na jižním okraji města ve čtvrti Neukölln. Už bezmála čtvrt století zdolávají každoročně jeho 29 pater běžci všech kategorií.

Původní historickou nemocnici v centru Paříže založila v 17. století Anna Rakouská, matka krále Ludvíka XIV. O dvě století později se areál proměnil v jednu z nejznámějších psychiatrických léčeben ve Francii. Svou slávu získala nejen moderními metodami, ale i svým vztahem k umění.

Už za časů Římské říše byla dnešní bulharská metropole významným lázeňským městem. Jednak leží na cestě mezi Římem a Konstantinopolí, tedy dnešním Istanbulem, a zároveň už tehdy sloužila jako významné lázeňské centrum. Po pádu komunismu a ekonomických krizích 90. let ale na udržení mnoha lázeňských domů nebyly peníze, a tak zavřely a začaly chátrat. Minerální prameny ovšem vyvěrají v Sofii dodnes a mezi místními jsou stále vyhledávané.

Uranové doly v Československu zničily zdraví i životy tisíců politických vězňů. Jejich svědectví dnes rychle mizí. Projekt Ruce uranu se je snaží zachytit dřív, než umlknou. Umělci odlévají otisky rukou bývalých politických vězňů přímo u nich doma. Z nich pak vznikne speciální skleněná plastika vystavená na Jáchymovsku. Zatím takových otisků mají osm a pro některé si dojeli také na Slovensko.

Začalo to jednou přízí opletenou lavičkou. Pak se z takzvaného yarnbombingu stal hit a obháčkované sloupky a jiná uliční infrastruktura proslavila polskou Kawęczyńskou ulici i za hranicemi. Prsty a jehlice v tom má komunitní spolek Moje Szmulki. Poslechněte si reportáž i sloupích s kulichy!

Ve Vietnamu je káva symbolem rozjímání a meditace. Země je druhým největším vývozcem kávy na světě hned po Brazílii a káva se stala součástí místní identity. Kávový obřad mnozí Vietnamci podstupují sami nebo s blízkými každé ráno a nachází při něm několik důležitých minut klidu. Nejlépe se ve Vietnamu daří hořké robustě, Vietnamci ale našli řadu cest, jak si silnou kávu osladit.

Pařížská čtvrť Montmartre se tento týden proměnila v alpské středisko. Sníh vytáhl na svah pod baziliku Sacré-Coeur lyžaře, snowboardisty i bobaře. Některým stačil obyčejný plastový pytel.

V nabídce předmětů ukrajinské hudební školy v Solobkivci mají i jeden hudební instrument, který nenajdete skoro nikde jinde na světě. Jde o tradiční ukrajinský drnkací nástroj bandura. První zmínky o tomto instrumentu jsou už ze 6. století našeho letopočtu. Podle typu má bandura 20 až 65 strun. Reportérka Jana Karasová si přímo na Ukrajině vyzkoušela, jak si při hře nezamotat prsty.

V brazilském Belému nedaleko rovníku lidé açaí jedí nebo pijí v podstatě každý den. Čerstvá, potravinářsky nezpracovaná dřeň z těchto bobulí amazonské palmy chutná úplně jinak, než jsme zvyklí v Evropě. Nejlepší způsob, jak to vyzkoušet, je v bufetu na vyhlášeném trhu Ver-o-Peso v centru Belému, kam se sklizené açaí vozí lodí přímo z džungle. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby!

Pláže s bílým pískem a průzračně tyrkysovou vodou teplou jako kafe a na obzoru nejvyšší kolumbijské pohoří, které se tyčí do výšky přes 5700 metrů. To je Santa Marta, nejstarší město Kolumbie, jehož břehy omývá Karibské moře. V ulicích je navíc všudypřítomný odkaz venezuelského generála a osvoboditele Simona Bolívara. Právě tady totiž strávil své poslední dny.

Už před 600 lety se lidé v belgickém Namuru pravidelně pro zábavu utkávali v boji na chůdách. Jejich velkolepá klání během staletí navštěvovali i králové a císařové jako Karel V. nebo Ludvík XIV. Tradici město drží dodnes – soubojem O zlatou chůdu vyvrcholil v Namuru nedávno Valonský festival. Poslechněte si Zápisník Zdeňky Trachtové.

Tři starší řádové sestry se rozhodly, že poslušnost má své meze. Z domova důchodců u Salcburku se vrátily do zchátralého kláštera Goldenstein, kde celý život žily a pracovaly. Řád tvrdí, že k vystěhování jeptišek do domova důchodců vedly obavy o jejich bezpečnost. Sestry si ale právo na důstojné stáří představují jinak. Poslechněte si Zápisník Báry Vránové.

Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi. Zápisník Martina Dorazína.

Situace v Sýrii se rychle mění. Vládnoucí režimy odcházejí a přicházejí. Zemí se v posledních 14 letech převalila občanská válka. Obyvatelé Damašku ale mají jednu jistotu – zmrzlina od Bekdáše tu bude vždycky. Praděda dnešního majitele otevřel zmrzlinářství na damašském tržišti Hamídíje už za Osmanské říše koncem 19. století. A zmraženou bílou hmotou uvítal pan Bekdáš i povstalce, kteří v prosinci svrhli Asadův režim. Poslechněte si Zápisník Štěpána Macháčka.

Francouzská kina na jaře promítala český film Vlny o událostech pražského jara, invazi vojsk Varšavské smlouvy a vysílání Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968. Na rozdíl od snímku promítaného v Česku je francouzská verze kratší a tamní kina ji vysílají pod názvem Rádio Praha – vlny revoluce. Poslechněte si Zápisník Martina Baluchy.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku. Poslechněte si Zápisník Kateřiny Havlíkové

Vídeň nenabízí jen honosné paláce a stavby. Tematické prohlídky ukazují město z úplně jiné perspektivy – z pohledu chudoby, kriminality a života na okraji společnosti kolem roku 1900. Návštěvníci během prohlídky nahlédnou za blyštivou kulisu bohatého města do míst, kde se dříve v zápachu tísnili lidé nebo do kanalizace, kde nacházeli úkryt. Poslechněte si reportáž!

Pařížské metro letos oslavilo 125. narozeniny. První linky vznikly proto, aby mohly převážet cestující na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Dnes jeho síť tvoří přes 320 stanic o celkové délce přes 245 kilometrů. Pařížské metro má tak jednu z nejhustších sítí na světě.

Tokijští barmani jsou známí pro precizní práci, estetický zážitek a respekt k hostům. Na vyhlášené koktejly se v Japonsku chodí hlavně do šesti úzkých uliček v tokijské čtvrti Shinjuku. Snad ve všech vám barmani namíchají svoji verzi japonské whiskey se sodou. Pokud ale půjdete ve stopách reportérky Jany Karasové, můžete ochutnat i koktejly, které jako základ využívají typické středoevropské pálenky.

Slavný autor dobrodružných románů Mark Twain, vlastním jménem Sam Clemens, si postavil honosný dům v Hartfordu ve státě Connecticut. Místo si vybral podle výhledu na řeku. Žil tam se svou rodinou 17 let, než se z finančních důvodů přesunul do Evropy. Vybavení domu rozprodal. Po jeho smrti některý nábytek postupně odkoupila Nadace Marka Twaina. Poslechněte si reportáž!

Betlém po několika letech přestávky znovu ožil vánočními oslavami. Namísto koled a tichého cinkání ale duněly na Štědrý den ulicemi města pochody skautských kapel. Přes sto let stará tradice je nejtypičtějším rysem betlémského Štědrého dne. Oslavy Ježíšova narození v jeho rodném městě jsou tak od českých vánočních tradic dost odlišné.

Český adventní trh můžete najít i na americkém Středozápadě. Vánoční melodie a vůně plní krajanské muzeum ve městě Cedar Rapids v Iowě. Největší zájem návštěvníků přitahuje pro Američany exotické vánoční cukroví, ale taky tombola. Na českých náměstích by to možná byla rarita, ale v Cedar Rapids se i díky ní daří vybírat peníze na udržování folklorních tradic.

Slovenské Vánoce se od těch českých příliš neliší. Ozdobený stromeček, cukroví, kapr… Přesto se najde jedna věc, kterou Češi na své štědrovečerní tabuli nemají a Slováci na ni naopak nedají dopustit – vánoční oplatky s medem. Kulaté oplatky z křehkého těsta známe my Češi prakticky jen z lázní. Na Slovensku ale patří hlavně k Vánocům. Tenké křupavé placky se potírají medem a štědrovečerní večeři si bez nich umí představit jen málokdo.

Přeplněné obchodní domy a pokud možno plný žaludek – tak vypadají vánoční svátky nejen na Západě, ale i v největších městech Asie. A to přesto, že tam křesťané zdaleka nemají většinové zastoupení a Vánoce nepatří mezi nejoblíbenější část roku.

Tradiční cukroví zvané mantecados a polvorones za španělské hospodyňky připravují desítky továren na sladkosti. Dalo by se říct, že to má na svědomí paní Micaela, která kdysi založila v jihošpanělském městečku Estepa první dílnu na cukroví.

V pařížském kostele svaté Otýlie tento týden zazněla čeština. Mezinárodní sbor tam zazpíval Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Jaký ohlas vzbudila „Rybovka“ ve Francii? A jak se Japonci, Francouzi, Němci, Ital a Rumun poprali s českým textem vánoční skladby? Poslechněte si reportáž Martina Baluchy!

Týdny před Vánocemi jsou v amerických městech a vesnicích časem velkého zdobení. Nejen vánočních stromků, ale hlavně domů. Nazdobení verandy, zahrady nebo garáže světelnými řetězy může provést i specializovaná firma, většinou si ale Američané zkrášlují své domy sami. Jak zdobí své domy rodiny na americkém Středozápadě?

Vánoční strom se rozzářil i v Kyjevě u katedrály svaté Sofie. Obešlo se to bez jakéhokoliv obřadu, ale ne bez hřmění všudypřítomných generátorů. „Strom je pro nás symbol jednoty. Společně se díváme a máme pocit, že duch vánoc existuje a že můžeme věřit v nějaký zázrak,“ popisuje jedna z Kyjevanek. Na náměstí se lidé schází i přesto, že jim hrozí bezprostřední nebezpečí.

Vůně skořice, hřebíčku a horkého ovoce na každém kroku – to je typická a neoddělitelná součást každého prosince ve Vídni. Svařené víno se podává v barevných keramických hrníčcích a většina stánků vypadá na první pohled podobně. Často ale vzniká z předpřipravené směsi. Poctivě se vaří ve stánku Manfreda Lepricha, který svařené víno vaří z vín vypěstovaných ve své oblasti už desítky let.

Ryby, krevety, ústřice, drůbeží maso, ovoce, zelenina, lahůdky – na největším trhu s čerstvými potravinami na světě Rungis na předměstí Paříže najdete všechno. Zásobuje zhruba čtvrtinu francouzské populace – nakupují tam řetězce, řezníci, prodejci ryb, zeleniny i ovoce. Celý tenhle svět má nařízené hodinky trochu jinak než většina z nás – prodejcům zvoní budík už ve dvě hodiny ráno. Přivstat si proto musel i náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha.

Zatímco v Česku v prosinci vyrážíme na hory, abychom měli zasněžené Vánoce, na Novém Zélandu začala letní turistická sezóna. Pro návštěvníky je tam přichystaná i tisícovka horských chat a útulen. Na mobilní signál v nich většinou nenarazíte a můžete si tak naplno užívat divoké přírody a hor okolo. Dojít k nim musíte ovšem většinou s batohem a po svých.

Pivní kultura se v různých zemích může výrazně lišit. Ve Vietnamu se sice začínají prosazovat řemeslná piva, ale velmi populární je stále tradiční lehké vodové pivo Bia Hoi. Je výrazně méně hořké než česká piva a skvěle se hodí k osvěžení v horkých dnech. Správný vietnamský výčep se tomu českému taky příliš nepodobá. Poznáte ho podle nízkých plastových stoliček různých barev, které se v podvečer objeví v ulicích a zcela zablokují chodníky.

Bosna a Hercegovina žije v míru už 30 let. Krvavou válku, která trvala přes 3,5 roku a stála život více než 100 tisíc lidí, ukončila mírová smlouva sjednaná na americké letecké základně v Daytonu ve státě Ohio. Na konci listopadu 1995 ji tam parafovali prezidenti tří válčících stran a následně 14. prosince slavnostně v Paříži podepsali.

V Polsku stále žijí tisíce bojovníků druhé světové války. A přestože se na různá výročí historických událostí těší veřejné úctě, mnozí své stáří tráví v osamění nebo v ústavní péči. Pamatují na ně ale organizátoři i účastníci Mezinárodního charitativního vánočního trhu ve Varšavě. I letos veškerý výtěžek z akce věnovali neziskové organizaci Balíček pro hrdinu. A ani letos nechyběl český stánek.

Advent je v plném proudu a o víkendech míří do Vídně tisíce českých návštěvníků. Většina z nich se chystá na ty největší a nejznámější trhy u radnice nebo v Schönbrunnu. Ve městě ale existují i menší, komorní místa, která mají úplně jiný charakter a často i překvapivou historii.

Libanonský národní světec se jmenuje svatý Šarbel a uctívají ho lidé bez rozdílu náboženství. Tento týden se u jeho svatyně poprvé v historii pomodlil i papež Lev XIV. Ten navštívil Libanon během své první zahraniční cesty a slíbil přinést zemi poselství míru. Svatý Šarbel by mu měl být pravou rukou.

Na předměstí Paříže vyrostl před 50 lety jeden ze skvostů moderní architektury. Takzvané Sídliště mraků v obci Nanterre leží nadohled od slavné moderní čtvrti La Défense. Unikátní věžáky vznikly jako projekt výstavby sociálních bytů. Současná krize bydlení se ale nevyhýbá ani Francii, a tak tomuto místu hrozí restrukturalizace. Nejistou budoucnost to znamená i pro volnočasovou neziskovou organizaci pro děti, která na lukrativní adrese sídlí.

Desetimilionová thajská metropole stále zlepšuje svou hromadnou dopravu. Nové moderní linky metra přibývají i v těch částech města, kde by kvůli nebezpečným přírodním podmínkám doprava vůbec neměla procházet pod zemí. A Bangkok plánuje další smělé projekty.

Stát Pará na severu Brazílie dal název plodu, který v Česku známe jako para ořechy. Metropolí tohoto regionu je Belém, kterému se přezdívá „brána do Amazonie“ a někdy také „město mangovníků“. Ty v něm totiž lemují všechny hlavní bulváry a místní tak mají kdykoli po ruce šťavnatou svačinu. Někteří toho využívají i k poměrně snadnému přivýdělku.