Magazín Experiment

Lékaři z pražského IKEM zprůchodnili pacientovi po transplantaci jater zcela uzavřené žlučové cesty pomocí dvou magnetů. Ušetřili ho tak náročné chirurgické operace. Šlo o první takový výkon v Česku a jeden z mála úspěšných na světě. Magnety lékaři zavedli do těla pomocí katetrů a endoskopu.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 příprava Aleše Svobody na vesmírnou misi03:50 rozhovor s Matejem Poliačekem z Evropské kosmické agentury07:25 zakrytí Venuše Měsícem09:10 pěstování minisítnic z kmenových buněk12:45 použití magnetů při zákroku v pražském IKEM16:35 rozhovor s radiologem Theodorem Adlou

Nové oční kapky by mohly vznikat bez testování na zvířatech. Čeští vědci vyvinuli metodu, která simuluje povrch lidského oka a umožňuje sledovat, jestli ho testované látky nedráždí. Založili startup Eyveris, který už začíná spolupracovat s farmaceutickými a kosmetickými firmami. Technologie může zrychlit a zlevnit i vývoj kosmetických přípravků, například řasenek nebo sprchových gelů.

Pomocí speciálního ablačního katétru ve tvaru spirálky přeruší nervy zásobující ledviny a sníží tak pacientovi krevní tlak. Takový je ve stručnosti princip miniinvazivního zákroku, který jako první v Česku začali provádět lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava. Novou metodu zatím využili u prvních pěti pacientů. Byli jsme přímo na sále.

00:00 témata Magazínu Experiment00:27 Festival vědy a techniky v Brně02:50 výroba očních kapek bez testování na zvířatech06:16 syndrom suchého oka09:52 nová metoda léčení vysokého krevního tlaku13:36 rozhovor se Zdeňkem Ramíkem z Centra hypertenze FN Ostrava17:23 proměna průmyslu a dopady na společnost

Umělou inteligenci je potřeba regulovat tak, aby to nebrzdilo vývoj, ale posilovalo důvěru. To je myšlenka, která se zrodila v Japonsku, a přidaly se k ní nejvyspělejší země světa. Jak to celé funguje, to na letošním setkání odborníků na kyberbezpečnost přiblížila Atsuko Sekigučiová z japonského ministerstva vnitra a komunikací.

V knize o Harrym Potterovi je to had, který zabíjí pohledem, ve skutečnosti jde ale o mírumilovného ještěra. Řeč je o baziliškovi. Zoopark Zájezd na Kladensku teď poprvé vzácného baziliška Juliova odchoval, a to hned tři mláďata. A právě jeho rozmnožování je na tomto druhu mimořádné. Samice totiž k němu nepotřebují samce.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 3D modely očnice04:00 3D tisk v medicíně08:00 vesmírný dalekohled09:45 baziliška v zooparku13:40 rozhovor s biologem Kratochvílem17:30 AI ve státním sektoru

V milovické rezervaci ve Středočeském kraji testují vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny speciální kameru. Ultrafialovým světlem láká noční hmyz na bílou plochu a každých několik minut pořizuje fotografie. Za jedinou sezonu tak vzniknou statisíce snímků, které putují do Dánska. Tam umělá inteligence pomáhá určit jednotlivé druhy. Vědcům tak šetří stovky hodin práce a zároveň přináší data, ke kterým se klasickými metodami dosud nedostali.

Mendelova univerzita v Brně připravuje výzkum zaměřený na co nejlepší ochranu hospodářských zvířat proti útokům vlků. Skupina chovatelů v Broumovském výběžku a Beskydech vyzkouší čtyři druhy mobilních ohradníků, aby bylo možné určit, který z nich je pro ochranu stád nejúčinnější.

00:00 témata Magazínu Experiment speciál00:53 nové postupy k udržení vody v půdě06:25 ochrana ovcí před vlky10: 04 výzkum nočních motýlů14:02 co všechno vidí na poli drony17:50 farmy budoucnosti

Ve vývoji léků jsou nejdražší ty výzkumné cesty, které nikam nevedou. Zatímco základní věda zdokonaluje chemické sloučeniny, farmaceuti z nich vybírají vylučovací metodou. Takový je i příběh rodících se léků proti chorobám mozku, o kterých na nedávné biotechnologické konferenci v Praze mluvil Pawel Zolnierczyk, původem polský vědec a zakladatel americké společnosti IQure Pharma.

K lékaři chodíme na preventivní prohlídky, v Brně podobnou péči dopřávají vědci betonu. V laboratoři Ústavu fyziky materiálů Akademie věd sledují, jak tento základní stavební materiál stárne, praská a odolává opakovanému zatížení. Zjišťují, jak beton posílit a prodloužit jeho životnost, aby ho při stavbě bylo potřeba méně. Jejich testy napodobují podmínky, kterým beton čelí třeba v mostech nebo budovách.

00:00 témata Magazínu Experiment00:36 nové metody mapování invazních rostlin04:22 rozhovor s odborníkem na ekologii invazí Janem Čudou07:50 pozorování padajících hvězd09:35 zkoumání životnosti betonu13:13 rozhovor s Rudolfem Helou, expertem na betonářství17:04 slepé cesty ve vývoji léků

Nejvýraznější zatmění Slunce za poslední roky bylo viditelné v Česku 11 minut po osmé večer. Jak tento mimořádný úkaz vzniká, co všechno můžeme během jevu vidět a proč musíme být při pozorování mimořádně opatrní? Odpovědi s astronomy přinesl Magazín Experiment speciál vysílaný živě z louky u ondřejovské hvězdárny.

Na večerní a noční obloze se dnes odehrají hned dvě astronomické zajímavosti. V noci vrcholí pravidelný meteorický roj Perseid. Ale ještě předtím, po 19. hodině, nastane částečné zatmění Slunce. Na území Česka zakryje Měsíc téměř 90 procent průměru slunečního kotouče.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.

00:00 témata magazínu00:35 využití AI při vyhodnocování mamografických snímků04:15 diagnostika diabetické retinopatie pomocí AI07:50 příběh českého vzkazu na sondě Voyager09:40 archeologický výzkum u Těšetic na Znojemsku13:10 archeologická stanice Masarykovy univerzity v Těšeticích-Kyjovicích16:50 zranitelnost bezdrátových sítí

Na spaní v teplotách přes 20 stupňů není naše tělo zvyklé. Teď se s tím ale musí vyrovnávat. Odborníci vysvětlují, kdy a proč se začínáme potit. Poslechněte si, jak se podle nich navečer můžeme zchladit.

Voda z krajiny mizí rychleji než dřív. Ne proto, že by přestalo pršet, ale protože se oteplující atmosféra chová jako jakási obrovská houba, má stále větší žízeň. A právě to vysvětluje, proč Evropu trápí stále silnější sucho. Vyplývá to z nové analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí.

00:00 témata magazínu00:39 klimatická změna04:15 spaní v horku07:55 Oázy chladu v Praze09:40 Světový den rakoviny plic13:40 rozhovor s Vladimírem Koblížkem17:10 mozek a počítač

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zkoumají, jak děti s ADHD vnímají čas. Právě způsob, jakým odhadují krátké časové intervaly, by mohl napovědět víc o fungování této poruchy soustředění i zpřesnit její diagnózu. Do studie stále hledají děti s ADHD i zdravé dobrovolníky od sedmi do 12 let.

Trvalo dvacet let, než výzkum profesora Antonína Holého dospěl k léku na dříve smrtelnou nemoc AIDS. Teď s pomocí chytrého telefonu stačí dvě hodiny. Nová outdoorová hra vytvořená Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších světových chemiků. Jak vypadají viry a jak fungují léky proti nim? Nejen to prozradí hra nazvaná Mise Retrovirus, která je zdarma. Hrát můžete doma nebo při procházce pražskými Dejvicemi.

00:00 témata magazínu00:40 přepis řeči pomocí AI04:25 rozhovor s odborníkem na řečové systémy Radimem Kudlou08:10 výzkum dětí s ADHD10:00 outdoorová hra Mise Retrovirus14:10 rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou18:10 monitoring geologických zlomů

Původně to byla stará tramvaj z Brna, teď jezdí na regionální železniční trati. Společnost AŽD spustila na Mladoboleslavsku mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem na Jičínsku testování první české vlakotramvaje. Souprava by měla být schopná jezdit jak v centrech měst, tak po regionálních železnicích. První cestující by se mohhli svézt už v příštím roce.

Zhruba dvě stě českých žen se zapojilo do velkého mezinárodního výzkumu kojení. Cílem osmiletého projektu je popsat směs chemických látek, která novorozence přitahuje k prsu. Pokud se ji podaří odhalit, mohla by být uměle vyráběna a využívána při nastartování kojení, například u předčasně narozených dětí.

00:00 témata magazínu00:30 motorka na sběr dat04:05 vozidla a bezpečná technologie07:45 testování vlakotramvaje09:30 co je cílem výzkumu kojení13:30 jak probíhá výzkum kojení17:05 zranitelnost telekomunikačních sítí

Několik tisíc lidí žije v Česku podle odhadů hepatologů se vzácným autoimunitním onemocněním jater. Léčbě a výzkumu nemocí, při kterých napadá játra vlastní organismus pacienta, se věnuje Ansgar Lohse z Univerzitního lékařského centra v německém Hamburku.

Na první pohled obyčejný prut, drát nebo talíř. Ve skutečnosti anténa, která umožňuje vysílání rádia nebo bezdrátové připojení k internetu. Aby vědci zjistili, jak dobře vysílá nebo přijímá elektromagnetické vlny, testují ji ve speciálních bezodrazových komorách. Tu nejnovější v Česku mají na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 3D tisk keramiky04:01 udržitelnost a recyklace keramiky07:25 družice KOSTKA a MARÍNA09:15 bezodrazová komora13:27 rozhovor s Miroslavem Vozňákem17:16 léčba jater a rozhovor s hepatologem Ansgarem Lohsem

První česká studentská družice KOSTKA je na oběžné dráze. Sestavil ji tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně a její mise ve vesmíru má trvat dva roky. Během letu otestuje technologie, které mají otevřít cestu dalším českým studentským vesmírným misím. Jak takzvaný cubesat funguje, zjišťoval ještě před startem reportér Českého rozhlasu Marek Hensl.

Žílou do srdce zavedou speciální nástroj zakončený miniaturními kleštičkami a z pravé komory odeberou část tkáně o velikosti špendlíkové hlavičky. Právě tak dělají lékaři v pražském IKEMu u pacientů po transplantaci srdce biopsii. V prvním roce jich musí absolvovat hned několik. Díky téměř bezbolestnému zákroku se dozví, jestli se nový orgán nepřestává hojit.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 robotika v podzemí04:20 létající robot07:45 satelit Kostka09:30 biopsie srdce13:30 rozhovor s Ivanem Netukou z IKEMU17:00 vědec Hans Wörner

I když mají kyberzločinci v rukou umělou inteligenci, nestanou se neporazitelnými. Mohou být poraženi svými vlastními zbraněmi. Podle švédského odborníka na bezpečnost a informační technologie, který přednášel na nedávné konferenci Globsec, Staffana Truvého, je umělá inteligence nástroj, který může použít kdokoli k čemukoli.

Stará čistírna odpadních vod v pražské Bubenči slaví 120 let od zahájení zkušebního provozu. Stavba, která měla pomoct modernizovat rychle rostoucí město, dnes patří mezi nejzachovalejší industriální památky v Evropě. Vznikla v roce 1906 podle projektu Williama Heerleina Lindleyho jako poslední článek stokové sítě.

00:00 témata Magazínu Experiment00:35 následky klíšťové encefalitidy04:20 rozhovor s Martinem Slížkem z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka07:50 záchranná mise pro družici Swift09:45 Stará čistírna odpadních vod v Bubenči13:40 rozhovor s Martinem Srbem z Ústřední čistírny odpadních vod v Praze17:25 rozhovor se Staffanem Truvém, švédským odborníkem na AI a kyberbezpečnost

Hledání léku na Alzheimerovu demenci je něco jako cesta kolem světa. Nemocné totiž nejsou jen mozkové buňky, ale svým způsobem i naše společnost. Přesvědčen je o tom James Rice, americký zdravotnický expert a předseda správní rady Mezinárodního výzkumného centra pro neurodegenerativní choroby. Lidský rozměr výzkumu připomněl i na posledním světovém setkání výzkumníků v Praze.

Čeští vědci vyvíjejí nové možnosti využití technického konopí ve stavebnictví. Na ČVUT testují například deskové materiály nebo konstrukční prvky, které by v budoucnu mohly doplnit běžně používané stavebniny. Výsledkem má být demonstrační dům, na kterém ověří jejich vlastnosti v praxi.

00:00 témata Magazínu00:30 vodíkový pohon pro letadlo04:30 vodík jako palivo08:05 letní slunovrat09:45 konopné budovy13:30 konopné materiály a stavby17:05 lidský rozměr výzkumu mozku

Dalších osm koní Převalského před několika dny zamířilo z Evropy do Kazachstánu. Zoo Praha do oblasti Zlaté stepi přepravila čtyři hřebce a čtyři klisny, čímž pokračuje v návratu druhu, který ve volné přírodě vyhynul na konci 60. let minulého století a přežil jen díky chovu v zoologických zahradách. Projekt odstartoval před dvěma lety, kdy pražská zoo ve spolupráci s Armádou ČR převezla do Kazachstánu první tři koně Převalského.

Má leskle modré peří a červenou kůži na hlavě. Pochází z Vietnamu, ve volné přírodě ho ale nikdo nespatřil už více než pětadvacet let. Řeč je o bažantu Edwardsově. Navrátit tento kriticky ohrožený druh zpět do vietnamských lesů se snaží mezinárodní projekt Bring Back Blue, do kterého se v uplynulých týdnech zapojila i Zoo Praha.

00:00 témata magazínu00:40 rozhovor s Filipem Maškem, mluvčím Zoo Praha07:00 záchrana vyhynulého bažanta Edwadsova11:00 transport koní Převalského do Kazachstánu14:40 rozhovor s Barborou Dobiášovou, kurátorkou kopytníků Zoo Praha18:40 rozhovor s Petrem Velenským, kurátorem ryb Zoo Praha

Na první pohled jsou to jen hry, hlavolamy a zábavné úkoly. Expozice Psychologického ústavu Akademie věd na letošním Veletrhu vědy ale ukazovala, jak vědci pomocí her zkoumají pozornost, plánování, učení i schopnost vyrovnat se s frustrací. Návštěvníci si mohli vyzkoušet, co všechno jejich mozek dokáže.

Vědci dokážou rozezvučet mikroskopické krystaly pomocí laserového paprsku. Podle tónů, které materiál vydává, pak odhalují jeho strukturu i vlastnosti. Jak taková krystalová zvonkohra funguje a co všechno může prozradit o nových materiálech? Poslechněte si Experiment speciál, ve kterém se vydáme do fascinující říše zvuků a moderního výzkumu.

00:00 témata magazínu00:48 průzkumné roboty Fakulty elektrotechnické ČVUT06:37 rozeznívání krystalů pomocí laseru10:46 mraveniště zblízka14:42 pozornost a zvládání psychické zátěže18:10 ideální využívání AI

Počátky lidské civilizace nejspíše vypadaly úplně jinak, než říkají učebnice. Dokládají to jedenáct tisíc let stará naleziště v dnešní turecké Anatolii. Pracují na nich turečtí i čeští archeologové. Na jejich nedávném setkání v Praze vystoupil přední odborník z Istanbulské univerzity Necmi Karul.

Vědci z brněnského VUT vyvíjejí nástroj ověřující pomocí umělé inteligence fakta v online komentářích. Chtějí tím pomoci novinářům i firmám odhalovat manipulace a dezinformace v internetových diskuzích. Cílem systému ale není podle vývojářů určovat, co je pravda a co lež, ale nabízet uživatelům důkazy a souvislosti, aby si mohli vytvořit vlastní názor.

00:00 témata magazínu00:30 testování roztroušené sklerózy04:10 moderní léčba roztroušené sklerózy07:40 jak se měří pocitová teplota?09:30 AI a dezinformace13:30 diskuze pod zpravodajskými články17:00 pravěké vesnice v Anatolii

Můžeme je vidět z letadla, většina z nás si jich ale na letišti vůbec nevšimne. Nenápadné sloupy na začátku a konci přistávací dráhy přitom hrají zásadní roli při určování dohlednosti. Na pražském letišti v Ruzyni mají šest speciálních přístrojů, které se používají výhradně na letištních plochách. Bez jejich dat by letadla za snížené viditelnosti nemohla přistávat. Pilotům totiž poskytují klíčovou informaci, jak daleko na dráze skutečně uvidí.

Zleva dobrý, zprava letadlo – i tak vypadá každodenní cesta leteckých meteorologů a pozorovatelů do práce, tedy přesněji na jejich pozorovatelské stanoviště na pražské Ruzyni. Svou meteorologickou zahrádku mají na volném prostranství mezi oběma drahami, tak aby dobře viděli do všech stran. A právě tam se sbíhají naměřená data o počasí, která jsou nezbytná k bezpečnému vzletu i přistání.

00:00 témata magazínu;00:42 rozhovor s vedoucí Odboru letecké meteorologie ČHMÚ Blankou Chalupníkovou;06:34 meteorologická zahrádka;10:50 rozhovor s pozorovatelem Pavlem Pačesem a předpovídání bouřek;14:48 transmisometry na letišti;18:33 budoucnost letecké meteorologie

Signál satelitní navigace v Pobaltí není spolehlivý, hlásí tamní experti. Stále častěji zaznamenávají výpadky spojení a rušení ve vzduchu, na moři i na zemi. O aktuální situaci mluvil na pražském setkání ke kyberbezpečnosti odborník z litevského telekomunikačního úřadu Darius Kuliešius.

Zdravotnická dokumentace, posílání peněz mezi bankami, policejní vyšetřování nebo tajné zprávy o vojenských operacích – všechny tyto informace dnes chrání šifrování. S nástupem kvantových počítačů ale současné zabezpečení přestává být do budoucna jistotou. Podle odborníků nejsou problémem samotné šifry, ale bezpečné předávání jejich klíčů. Ostravští experti proto vyvinuli simulátor, který jejich množství dokáže dopředu spočítat.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 kostní implantáty z 3D tiskárny03:56 vývoj kožních náhrad a rozhovor s chirurgem Břetislavem Lipovým07:30 den otevřených dveří na hvězdárně v Ondřejově09:15 šifrování tajných informací13:12 rozvoj kvantových počítačů17:11 rušení GPS signálu v Pobaltí

Velké robotické rameno a místo filamentu beton. Vědci z brněnského VUT chtějí posunout možnosti 3D tisku ještě o krok dál a tisnout dřevobetonové mosty. Technologie by mohla výrazně zrychlit a zlevnit stavbu a zároveň omezit práci přímo na místě. Konstrukce, kterou dnes dělníci složitě montují a betonují v terénu za dlouhých dopravních omezení, by totiž mohla vzniknout ještě v hale a na místo se jen převézt.

Čeští vědci vyvinuli první probiotickou zubní nanonit na světě. Díky speciální vrstvě dostává do mezizubních prostor prospěšné bakterie, které pomáhají potlačovat ty škodlivé a předcházet zánětlivé parodontitidě. Používáním ani podobou se přitom nová nanoniť téměř neliší od běžné zubní nitě.

00:00 témata magazínu00:30 léčba pomocí inhalátorů04:00 rozhovor s Vladimírem Koblížkem07:30 zubní nanonit09:15 3D tisk mostu13:05 Rozhovor s Romanem Fojtíkem16:30 moderní léčba virových nemocí

Některá pohoří v Česku a na Tchaj-wanu jsou si geologicky velmi podobná, říkají vědci. Sesuvy půdy a zemětřesení proto zkoumají společně odborníci z obou zemí – v těchto dnech jejich mezinárodní setkání pokračuje v Beskydech. Co je tam pro tchajwanské geology zajímavé, pověděl našemu reportérovi Jia Jyun Dong z Národní centrální univerzity.

Nejprve sešijí poškozenou rotátorovou manžetu v rameni a poté ji překryjí záplatou z dlouhé šlachy bicepsu. To je princip nového ortopedického zákroku, při kterém lékaři využívají vlastní biologický materiál pacienta. V Evropě se s tímto zákrokem teprve začíná a první pacienti ho podstoupili také v Česku. Jednou z jeho výhod je, že urychluje hojení.

I drobná trhlina na silnici se může časem změnit v nákladný a nebezpečný problém. Proto po českých silnicích jezdí speciálně upravené auto, které pomocí laserů a kamer odhaluje poškození dřív, než jsou viditelná. Pojízdná laboratoř CleveRA Car mapuje stav silnic a pomáhá prodlužovat jejich životnost i zvyšovat bezpečnost.

Jednou z chystaných misí Evropské kosmické agentury je mise Plato. Jejím hlavním prvkem je družice, která zamíří zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země. V hlubokém vesmíru bude pátrat po tzv. exoplanetách – planetách obíhajících okolo hvězd podobných Slunci. Na přípravě sondy pracují experti v laboratořích v nizozemském Noordwijku a na jejím vývoji se podílejí i čeští vědci a inženýři.

Jedna z největších jaderných katastrof v dějinách se stala před 40 lety v ukrajinském Černobylu. Dodnes zůstává celá oblast zasažená radioaktivními látkami. Podle expertů nehrozí, že by se nebezpečí znovu šířilo do větších vzdáleností. Místní příroda se navíc naučila v radiaci přežít a daří se jí dobře, ukazují výzkumy.

00:00 témata Magazínu Experiment00:37 závěr výcviku astronauta Aleše Svobody03:27 Aleš Svoboda v ESTEC06:44 mise Plato a česká stopa v ESTEC10:06 životní prostředí v Černobylu14:04 utajený Černobyl18:20 bezpečnost jaderného paliva

Až tisíc vzorků denně zpracovává plně automatizovaná biochemická linka ve Fakultní nemocnici Bulovka. Její součástí je taky speciální lednice, kde se vzorky krve i moči skladují obvykle tři dny. Dají se tak v případě potřeby dovyšetřit, aniž by pacient musel podstupovat další odběry.