Magazín Experiment

Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Podle technologů by se války měly změnit na boj robotů proti robotům. Ve skutečnosti se to ale nestalo. Odborníci na etiku upozorňují, že automatizovaná bojová technika může naopak ospravedlnit rozsáhlejší zabíjení. Nepochybuje o tom ani Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, se kterým si povídal reportér vědecké redakce Martin Srb.

Pestrost evropských lesů za poslední století výrazně poklesla. Může za to těžba i menší počet druhů stromů. Změnit to chce francouzsko-dánský start-up Eco Tree. Už šestým rokem za dohledu odborníků vysazuje stromy, které si adoptují jednotlivci i organizace. Díky tomu vyrostlo v Evropě několik nových lesů a v nich statisíce stromů.

00:00 témata magazínu00:40 operace chlopně04:34 rozhovor s kardiochirurgem Jaroslavem Benedíkem08:00 české koně v Kazachstánu09:50 pády kosmických trosek13:37 projekt Eco Tree17:13 roboti ve válce

Kdybychom propojili lidské mozky přímo, mohlo by to odstranit nedorozumění mezi lidmi. S takovou myšlenkou se americký student Samay Lakhani z Kolumbijské univerzity pustil do výzkumu takzvaného mozkově-počítačového rozhraní. Snímat a překládat řeč mozkových buněk ale není vůbec jednoduché. Nechtěného čtení myšlenek se proto podle něj nemusíme bát.

Zapomenuté jídlo na sporáku nebo nedbalost při kouření. Nejen to může způsobit požár. S jeho uhašením by nově mohla pomoci speciální hasební deka, na které se podíleli také vědci z Univerzity Karlovy. Nejenže rychle uhasí menší požár, ale chrání před ním také jako štít.

00:00 témata magazínu00:30 přenosný policejní kufřík04:30 rozhovor s Mojmírem Baroňem09:15 hlasové technologie12:45 lidský hlas a mozek15:10 neurovědec James Fawcett

00:00 témata magazínu00:43 Chytrý starý elektroměr se smartboxem brněnských vědců04:46 Rozhovor s vedoucím ústavu elektroenergetiky brněnského Vysokého učení technického Petrem Tomanem8:20 Hasební deka místo hasícího přístroje11:48 Umělá hnízda pro vytírání candátů15:32 Mise Evropské kosmické agentury k Jupiteru a sonda Juice19:33 Rozhovor s americkým studentem z Kolumbijské univerzity o přímém propojení lidských mozků

Jak si doma vyrobit oblak nebo jak zblízka vypadá velká bouře? A v čem se liší blesky na Zemi a Jupiteru? Nejen tato zajímavá témata přednášek nabídly sobotní odpolední oslavy 60. výročí vzniku Ústavu fyziky atmosféry. V sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze blyy k vidění třeba také modely sondy Juice anebo českého Magionu. Jedinečným zážitkem bylo ale sledování polární záře, i když to nebyla ta skutečná.

Nejméně na čtyřech regionálních železničních linkách v Česku by mohly v budoucnu jezdit vodíkové vlaky. Ukázal to čtyřletý česko-norský průzkum vědců z Vysoké školy chemickotechnologické a Ústavu jaderného výzkumu Řež. Analyzovali tratě, kde by vodíkové vlaky byly výhodnějším ekonomickým i environmentálním řešením oproti jiným technologiím.

00:00 témata magazínu00:30 páternoster na brambory04:30 jak bramborám škodí nemoc zebra chip?08:30 nová laboratoř Biocev09:30 vodíkové vlaky13:30 polární záře v Ústavu fyziky atmosféry17:15 rozhovor s astrofyzikem Christianem Stegmannem

Globální oteplování by mohly zmírnit Vesmírné bubliny, které by odrážely sluneční paprsky. Na neobvyklém projektu teď pracují vědci z Massachusettského technologického institutu. Sami přitom doufají, že k jeho realizaci lidstvo nebude muset sáhnout. Důležité je ale být připraven, říká vedoucí týmu výzkumníků, italský geoinženýr Umberto Fugiglando.

Do výbavy archeologů už dávno nepatří jen speciální štětec a kladívko, ale také třeba rentgen nebo elektronový mikroskop. Právě nejmodernější technologie totiž mohou poodkrýt tajemství některých nálezů. To je také důvod, proč se experti z Akademie věd nedávno pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků, které jsou uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. Chtějí se totiž dozvědět víc o technologii jejich výroby nebo o ekonomice Velké Moravy.

00:00 témata magazínu00:48 hluboká mozková stimulace u Parkinsonovy choroby04:42 rozhovor s neurochirurgem Jaromírem Mayem08:31 velkomoravské šperky pod rentgenem10:30 změna času a bílé světlo14:00 vakuová komora pro Evropskou kosmickou agenturu17:50 rozhovor s geoinženýrem Umbertem Fugiglandem

S rozvojem umělé inteligence podle odborníků rostou i požadavky na výkon počítačů. Podle nedávného výzkumu nizozemského autora by už v roce 2027 mohly ročně spotřebovat tolik energie jako celé Nizozemsko – pokud by ovšem vývoj šel dopředu stejným tempem. Další odborníci ale upozorňují, že budoucnost může přinést i úspornější alternativy.

Umělou inteligenci využívají výzkumníci na Fakultě elektrotechnické ČVUT i při práci s roboty. Trénují je na to, aby dokázali prohledat těžko přístupná místa, jako třeba jeskyně nebo šachty. V praxi to jednou může pomoci třeba při pátrání po obětech neštěstí.

00:00 témata speciálu Magazínu Experiment;00:50 rozhovor s profesorem Jiřím Matasem z FEL ČVUT;06:36 energetická náročnost nejvýkonnějších počítačů;11:03 rozhovor s Boženou Mannovou, hlavní organizátorkou soutěže v programování ICPC14:37 roboti využívající algoritmy umělé inteligence;19:28 rozhovor se zástupci českého soutěžního týmu pro evropské mistrovství v programování ICPC

Chyby a selhání mohou člověku přinést víc, než když se všechno povede hned. Musí to být ale ty správné chyby, říká Amy Edmondsonová z Harvardovy univerzity, odbornice na management a psychologickou bezpečnost, která nedávno navštívila pražskou soukromou školu Newton univerzity. Profesorka ekonomické fakulty je autorkou knihy o správném druhu neúspěchů, která v budoucnu vyjde i v češtině.

Více než deset let pracovali vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky ostravské Technické univerzity na vývoji monitorovacího pásu pro těhotné ženy. S jeho pomocí budou moci nastávající maminky v pohodlí domova hlídat tepovou frekvenci svého ještě nenarozeného dítěte. Pás vědci testovali na speciálně vyvinutém fantomu v podobě těhotenského bříška.

00:00 témata magazínu00:43 3D model lesa05:13 rozhovor s Michalem Kurucem09:18 zavinovačka pro magnetickou rezonanci13:12 monitorovací pás pro těhotné ženy17:12 rozhovor s Amy Edmondson

Kardiochirurgové z motolské fakultní nemocnice nepotřebují při opravě dvoucípé srdeční chlopně otevírat pacientův hrudník. Nebezpečnou nedomykavost mitrální chlopně umí opravit pomocí robotické chirurgie. Stačí k tomu jen několik vpichů přes hrudní stěnu. Pacient se rychleji zotavuje a zákrok je komfortnější i pro operatéra.

Mořské farmy mohou být sice šetrnější k životnímu prostředí než rybolov, jsou ale také prostředím, v němž se ryby snadno nakazí viry nebo bakteriemi. „Jako u každého zvířete, které člověk chová hromadně,“ říká virolog Manfred Weidmann z Braniborské lékařské vysoké školy. Jak se snaží vědci ryby chované k lidské spotřebě před nákazou ochránit?

00:00 témata magazínu00:30 Práce v servisním hangár na letišti Václava Havla04:20 Rozhovor s leteckým publicistou a pilotem dopravních letadel, Ladislavem Kellerem08:58 Převoz koní Převalského do Kazachstánu9:50 Robotická kardiochirurgie13:30 Rozhovor s přednostou kardiochirurgie v Hradci Králové, Janem Vojáčkem 17:25 Zdraví ryb v mořských farmách

Cítit jakýkoli zvuk přímo na těle dokáže první haptické zvukové křeslo německé společnosti Sensit!. Vyzkoušet si ho mohli návštěvníci Týdne inovací. Pomocí speciálního softwaru umí převést tóny na hmatatelný zážitek a například lidé se sluchovým handicapem si díky němu mohou vychutnat hudbu. Využívat by jej mohli ale třeba také hráči počítačových her nebo řidiči v autech. A dobře poslouží i jako relaxační křeslo.

Kardiologové v Městské nemocnici v Ostravě už několik týdnů používají na sále nový typ ochranného obleku, který nahrazuje těžkou olověnou zástěru vážící několik kilogramů. Má v sobě větší vrstvu olova a zaručuje lékařům lepší ochranu proti radiaci. A aby byl také komfortní, visí na speciální konstrukci ze stropu a lékař se do něj nasune jen ve chvíli, kdy se rentgenuje.

00:00 témata magazínu00:30 zavedení kochleárního implantátu v lokální anestezii04:00 rozhovor s foniatričkou Petrou Kalitovou z FN Motol08:30 jak funguje haptické křeslo12:00 nový ochranný oblek pro kardiology16:00 rozhovor s Johannesem Pehamem o mobilní virologické laboratoři

Pro klasickou chirurgii je hlavním nástrojem skalpel. Modernější lékařské přístupy se ale snaží lidské orgány co nejvíce zachovat. Kalifornský lékař Kenneth Binmoeller je držitel stovky patentů v oblasti endoskopie, při které lékaři vstupují do lidského těla skrze trávicí soustavu. Své novinky představil i na pražských endoskopických dnech.

Letošní únor je dalším extrémně teplým měsícem v řadě. Podle meteorologů je v Česku zatím nejteplejším za posledních nejméně sto let, a to s velkým náskokem. Problém to není jen pro milovníky lyžování, projevuje se to i závažnějším způsobem. Jak změna klimatu dopadá na činnost českých zemědělců, zjišťoval klimatický zpravodaj Jan Kaliba na farmě, která získala už několik ocenění za regenerativní hospodaření.

0:00 témata Magazínu Experiment00:34 zastavování ujíždějících aut na dálku04:28 rozhovor s Jakubem Haraštou8:31 změna klimatu a dopady na farmáře12:05 vesmírné technologie v archeologii15:32 nové metody v endoskopii

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost loni v Česku evidoval rekordních 262 kybernetických útoků. Za nárůst mohly především DDoS útoky, tedy okamžité zahlcení systému enormním množstvím požadavků. Experty, kteří budou umět podobným hrozbám čelit, vychovávají na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Studenti si v tamní nové kybernetické laboratoři mohou v uzavřené síti vyzkoušet, jak si poradit s nejrůznějšími typy kybernetických útoků.

Co jsou to kyberútoky, jak se chránit před ztrátou dat a jak se připravují noví experti v tomto oboru? Poslechněte si speciální živé vysílání z Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Základy kybernetické bezpečnosti probrali vědečtí reportéři Radiožurnálu s Josefem Horálkem, docentem oboru Aplikovaná informatika.

Vědecké týmy z Univerzity Rovira i Virgiliho ve Španělsku a australské RMIT vyvinuly nový nanomateriál, který by měl proti virům fungovat podobně jako ostnatý drát proti nezvaným návštěvníkům. Otestovali ho na čtveřici virů typu HPIV, které způsobují parainfluenzu, parachřipku. Toto onemocnění často napadá malé děti a zejména v rozvojových zemích pro ně bývá i smrtelné. Vakcína neexistuje, takže ochrana zejména v porodnicích a dětských nemocnicích by byla velmi potřebná.

Kotník patří k nejsložitějším kloubům v lidském těle, přesto i za něj umí lékaři voperovat náhradu, se kterou se teď může pacient pohybovat skoro jako dřív. Ve Fakultní nemocnici v Motole se endoprotézy hlezna, jak se kotníku odborně říká, dělají přibližně dvacet let. Nyní nabízejí pacientům nový typ náhrady, která se vkládá ze strany, a díky níž je zachována lepší hybnost. Za poslední rok a půl už s novým hlezenním kloubem z nemocnice odešlo třicet pacientů.

00:00 témata magazínu;00:27 ochranný oblek s ventilací;04:32 k čemu se ochranné obleky hodí?08:29 jak ČVUT láká studentky na technické obory?12:33 nový způsob náhrady kloubu kotníku;16:13 nový ochranný materiál „propichuje“ viry.

Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla desetiletá práce ve špičkové evropské laboratoři pro jaderný výzkum ve švýcarském CERN, kde si uvědomil, že částicová fyzika může být atraktivním uměleckým dílem.

Pacienti trpící syndromem zástavy dechu neboli spánkovou apnoí možná budou spát pohodlněji. Vědci v Brně totiž vyvíjejí malý elektronický přístroj, který by mohl nahradit velké přetlakové masky. Ty si pacienti nasazují na celou noc. Mnoho z nich ale při spánku tlačí, a tak je často přestávají používat. Nový přístroj by pacienty naproti tomu neměl omezovat skoro vůbec.

Francouzský nobelista Gerard Mourou zavítal v týdnu do Česka. Nobelovu cenu za fyziku získal v roce 2018 za vývoj a studium laseru – proudu světla, jehož pulsy trvají miliontinu miliardtiny sekundy. Reportérka Karolína Burdová se s ním setkala v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.

V Melbourne skončil tenisový grandslam Australian Open. Hráči jen během tohoto turnaje spotřebují asi 50 tisíc míčků. Celosvětově se jich každý rok vyrobí asi 400 milionů. V přírodě se rozkládají asi 400 let a představují tedy velké množství odpadu. Jejich produkce navíc zanechává obří uhlíkovou stopu. Bílý sport se proto snaží zmírnit zátěž, kterou tenisáky představují pro planetu. Recyklací tenisových míčků se po zahraničním vzoru zabývá také český start-up Dropp.

00:00 témata magazínu00:38 brzdné vlastnosti ranvejí04:44 rozhovor s Jan Pospíšil08:46 výroba procesorů do aut12:23 recyklace tenisových míčků16:27 rozhovor s Gerardem Mourou

Zhruba šest hodin trvá, než se ze surové ropy stane motorová nafta. Je to ale nekončící proces, na který bezprostředně navazuje například výroba síry. V každé rafinérii jsou proto, možná překvapivě, nejdůležitější kilometry potrubí. Třeba v Kralupech nad Vltavou zabírá technologie pro zpracování ropy v podstatě jen nepatrnou plochu.

V EU platí od prosince 2022 v důsledku ruské agrese na Ukrajině zákaz dovozu ropy z Ruska. Do Česka nicméně surovina stále proudí ropovodem Družba, který má z embarga dočasnou výjimku. S dovozem ruské ropy bychom mohli skončit na sklonku roku 2024. Co úplné odstřižení v praxi znamená a jak dobře je Česko připraveno na případné výpadky dodávek, vysvětluje Jiří Palice, vedoucí oddělení obchodu a plánování společnosti MERO ČR, provozovatele české části ropovodu Družba.

0:00 Témata Magazínu Experiment;0:47 Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi;5:35 Řízení ropovodů Družba a IKL;10:14 Konec závislosti na ruské ropě a změny v přepravě a skladování;13:46 Zpracování ropy v rafinerii;17:48 Bezpečnostní opatření strategického objektu České republiky.

Na oběžnou dráhu se česká družice VZLUSAT 2 dostala 13. ledna 2022 a je tam stále. Navazuje tak na svoji úspěšnou předchůdkyni VZLUSAT 1, která obíhala zeměkouli úctyhodných pět let, přestože obvyklá životnost těchto malých družic bývá kolem roku a půl. Zároveň je to jediná česká družice, která pořizuje snímky naší planety ve vysokém rozlišení.

Po mnoha letech vývoje přišla americká NASA a výrobce letadel Lockheed Martin s novým typem nadzvukového letadla X-59. Stroj s výrazně dlouhou a špičatou přídí má být hlavně tišší než dosavadní nadzvuková letadla. Například letoun Concorde měl zakázáno létat plnou rychlostí nad obydlenou pevninou právě kvůli nadměrnému hluku. Stroj teď čekají zkoušky ve vzduchu. Podle konstruktérů mají ověřit, o kolik se hlučnost podařilo reálně snížit.

00:00 témata experimentu00:32 nejmodernější magnetická rezonance04:44 rozhovor s lékař Janem Křížem09:05 česká družice na orbitu VZLUSAT 212:02 nadzvukové letadlo X-5916:15 chytrá elektřina v Africe

Když posloucháte hlas, kterému je špatně rozumět, je to vyčerpávající. Například letoví dispečeři mají přestávku už po dvou hodinách práce, aby se kvůli únavě nepřeslechli. Náročná je i práce operátorů a dalších profesí, které musí denně odbavit velké množství hovorů přes telefon, hlasovou aplikaci nebo vysílačku. Jak navíc vědci zjistili, současné technologie o něco víc zkreslují výše položené hlasy. Přestože bychom rozdíl na první poslech nepoznali, může to působit potíže.

Po poranění míchy je možné obnovit některá nervová spojení. Průlomové experimenty letos zaznamenali vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Podílel se na nich i přední neurovědec James Fawcett, který kromě pražského ústavu působí také na univerzitě v Cambridge.

00:00 témata magazínu00:30 přenosný policejní kufřík04:30 rozhovor s Mojmírem Baroňem09:15 hlasové technologie12:45 lidský hlas a mozek15:10 neurovědec James Fawcett

Poslední letošní Magazín Experiment přináší ohlédnutí za reportážemi, které pro vás během právě končícího roku připravili reportéři naší vědecké redakce. Zavede vás znovu za špičkovými experty do pražského IKEM, do „kobky“, kde čeští vědci střeží přesný čas, nebo taky až po kolena do studené vody šumavského potoka.

Fyzikální chemie je disciplína, díky níž dokážou kriminalističtí experti odhalit třeba padělané obrazy nebo drahé kameny. Využívá poznatky z obou vědních disciplín, aby zkoumala vlastnosti, složení a stavbu předmětů na té nejzákladnější úrovni, tedy na úrovni molekul a atomů. Co všechno je k tomu potřeba, zjišťoval reportér Ondřej Vaňura.