Host Lucie Výborné

Ve věku 93 let zemřel ve středu malíř, výtvarník a scénograf Theodor Pištěk. Za kostýmy k filmu Amadeus režiséra Miloše Formana získal v roce 1985 americkou cenu Oscar. Oblékl herce ve filmech Marketa Lazarová, Údolí včel, Postřižiny, Pane, vy jste vdova! nebo v pohádkách Tři oříšky pro Popelku či Ať žijí duchové. Připomeňte si ho v rozhovoru s Lucií Výbornou z karlovarského festivalu z roku 2013.

„Byl tam hezký kontrast petrostátu, do kterého se Spojené státy oficiálně na federální úrovni stylizují, a nastupujícího elektrostátu, Číny, která jde po hlavě do všech nových technologií,“ popisuje dění na 30. klimatické konferenci OSN zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Proč se dějištěm COP30 stal brazilský Belém? Jak se na něj dívali místní obyvatelé? A v čem bylo důležité vystoupení islandského ministra? Poslechněte si rozhovor.

Velká kolážovitá výstava v Tančícím domě byla prodloužena. Jaké je dívat se na svou vlastní výstavu? „Nemůžu se na to koukat, protože já bych tam dal jiné věci. Ale všichni to chválí, možná je dobré. Já pořád vystavuji to samé, řekli mi, takže teď to vybrali ti mladí,“ přibližuje fotograf Robert Vano. Jak vzpomíná na hnutí hippies v New Yorku šedesátých let? Co je ďábelské ve světě módní fotografie? A co tvoří ranní rituál dnes již osmdesátiletého fotografa?

Pečovat o druhé začala shodou okolností, v péči o druhé ale našla celoživotní téma. Zakladatelka organizace MILA a autorka knih Hořím a Hladím Simona Bagarová mluví o péči, stárnutí i o hluboké krizi v sociálních službách. Připomíná, že práce pečovatelek a pečovatelů je nesmírně náročná a rozhodně ji nezvládne každý. Proč robot nikdy nenahradí lidský dotek? A proč se u nás stále bojíme mluvit o stáří otevřeně a bez předsudků?

Romana Zacha teď můžete vidět v kinech v pohádce Zrození alchymistky. Má tam skvělou druhou hlavní roli a protihráčku alchymistku. A v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou si zvláště pochvaluje spolupráci s dětskými herci. „Dětský entusiasmus a nadšení bylo tak velké, že vás to sebere,“ vysvětluje herec. Nechtěl by si ještě zahrát spíš roli prince než ostříleného alchymisty?

Ivana Bufková z Národního parku Šumava se o mokřady stará od roku 1992. Kromě toho, že zkoumá jejich historii, podílí se na jejich budoucí obnově. „Dáváme přírodě šanci, aby se vrátila do stavu, který funguje a který odpovídá této krajině. Není to budoucnost, je to spíš jakési uzdravení,“ přibližuje. Společně s Lucií Výbornou prochází krajinou, kudy šly dějiny, konkrétně kde se nacházela železná opona. „Dodnes ta linie, ta jizva v krajině je. Naštěstí už zacelená.“

Kočovnictví, jinakost a převleky lemují životní dráhu tanečnice, která od dětství stráveném v Německu balancuje mezi jazyky a spoléhá více na gesta a mimiku než slova. „Energii na jevišti využívám jenom směrem, kterým mám, nemám nadbytečnou energii. Zrovna v představení, kdy je důležitá pravdivost fyzického těla,“ zdůrazňuje Halka Třešňáková motivy představení Seismic, za které získala nominaci na cenu Thálie. Jak zvládá rozličné polohy? A co ji naučil druhý otec Karol Sidon?

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách připadá každoročně na 25. listopadu. Psycholožka Anna Stodolová, vedoucí terapeutického programu Stop násilí z Diakonie Českobratrské církve evangelické, vysvětluje, jak násilí vzniká a proč má smysl pracovat i s těmi, kteří ubližují. „Kdybych nevěřila v happy-endy, tuhle práci bych nedělala,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Jak uniknout z kruhu násilí? A jak se naučit ovládnout vlastní vztek?

„Šansonové zpívání je taková zprofanovaná věc, že přijde nějaký zpěvák a začne hrát prožitek a hned se tomu říká šanson,“ říká zpěvák Ondřej Ruml. „Ideální je, když si text, který zpíváš, připodobníš k něčemu, co jsi skutečně zažila nebo co jsi viděla. A v ten moment nemusíš nic hrát,“ vysvětluje. Jak bude znít jeho nová deska? Inspirovali ho při tvorbě Pink Floyd? A kdy začal veřit svému hlasu? Poslechněte si rozhovor.

Dřív pracovala Renata Karásková v sociálních službách. Před 20 lety se začala potýkat s vážnou nemocí a poslední roky už tráví jen doma, upoutaná na lůžko. Bolest jí nedovoluje ani sedět, natož chodit. Na konci října její dcery uspořádaly sbírku na speciální auto, aby jejich maminka mohla ven, uvidět zase nebe a přírodu. Mezi lidmi zvedla vlnu solidarity. „Je to úžasné! Dobro je všude, jen si ho kolikrát nevšímáme. Lidi jsou přející, je to hrozně dojemné,“ usmívá se Renata.

„Jiří Strach se scenáristou Markem Epsteinem to téma zpracovali tak láskyplně, že si myslím, že se ho lidi nemají bát, ale spíš to může být v prosinci taková náruč před svátky,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která ve snímku Máma ztvárnila hlavní roli. Proč se v rámci příprav rozhodla změnit svůj zevnějšek? Jak jí pomohlo dobrovolničení v psychiatrické nemocnici? A kdo je její hereckou mentorkou? Poslechněte si rozhovor.

Do kin vstupuje film Neporazitelní o vzedmutí na mistrovství světa v Ostravě, které český para hokej nakoplo k úspěchům. Jaké krize museli para hokejisté překonat? „Jedna z nejsilnějších scén, kterou jsem prožil a ve filmu je, byl moment, kdy se při rozbruslení para hokejisté ptali: Hele a přijde někdo?“ překvapila atmosféra šéfa para hokeje Jiřího Šindlera i všechny zúčastněné.

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?

Ani popelář, ani kosmonaut. Režisér David Súkup měl už od raného dětství jasno, že se chce věnovat animovanému filmu. „Většina mých spolužáků z těch kosmonautů vyrostla, já jsem u animovaného filmu zůstal,“ usmívá se. Do českých kin minulý týden vstoupil jeho nový snímek Pohádky po babičce. „Je to loutkový celovečerní film, který vznikl na motivy povídek Arnošta Goldflama o nepotřebných věcech a lidech,“ přibližuje David Súkup.

„Zkoušel všechny možnosti a byl v tomto velice svědomitý, protože strašně moc chtěl, aby se to vyřešilo. Byl pozitivní, byl strašně silný,“ vzpomíná na hudebníka Davida Stypku producent Martin Ledvina. „Měl supr nadhled a dokázal se strašně vcítit do člověka a pomoct mu,“ doplňuje klávesista z doprovodné kapely Bandjeez Pavel Sotoniak. Jak vznikala druhá posmrtná deska Davida Stypky Opatruj? Poslechněte si rozhovor.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?

Karel Klinovský, plukovník generálního štábu ve výslužbě, strávil v uniformě téměř půl století. Prokázal odvahu v zahraničních misích v Jugoslávii, Iráku či Afghánistánu a na Den válečných veteránů v Radiožurnálu zavzpomínal na dramatické zážitky z války, hodnoty, které ho formovaly, a na medaili za hrdinství, kterou mu udělil prezident Petr Pavel. Co pro něj znamená být válečným veteránem? A jaké zkušenosti stojí za rozhodnutím bránit vlast i v nejextrémnějších situacích?

Xavier Baumaxa dřív rád sedl na kolo a se skládací kytarou objížděl lokální hospody. Teď kytaru odložil a svým posluchačům nabídl Slibotechno. „Nabrat víc fanoušků určitě je cílem, ale kdyže se to nedaří, tak se nesmí tlačit na pilulku,“ usmívá se v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Proč novým albem provází fiktivní postava Karla Gotta?

Jana Koubová, předsedkyně Federace dětských domovů a ředitelka Dětského domova ve Staňkově, začala pracovat v dětském domově v roce 1988. Jak často se setkává se svými bývalými dětmi? „Máme tradici jednou za 5 let ve velkém, jinak můžou přijít kdykoli. Někdy napíší, zavolají nebo jen tak přijedou. Je to obrovské štěstí. Jsem ráda, když se jim daří, když se zastaví a řeknou: ‚Velmi rád/a na vás vzpomínám a svým dětem říkám, jak jsem se tady měl/a dobře!‘“ vypráví Jana Koubová.

Virtuální přítelkyně. Tak se jmenuje nový snímek, v němž spoluautorka dokumentu V síti rok sledovala tři tvůrkyně z OnlyFans. „Pro mě bylo důležité ukázat jejich svět, to znamená každodennost. Jestli je tento svět, jak je médii předkládaný, pohádkový, kdy stačí, že se žena svlékne a stane se z ní milionářka,“ říká režisérka Barbora Chalupová. „Je to běh na dlouhou trať a je za tím mnoho práce,“ popisuje Petra Úradníčková, jedna z protagonistek filmu.

Káva, léky či hormonální antikoncepce ovlivňují obratlovce obývající vodní říši obdobně jako člověka. Koloběh lidmi požívaných látek nevyhnutelně končí ve vodě. „Když se podíváme na znečištění, které není vidět pouhým okem, tak je to pěkná kolekce. My tam vypouštíme hodně jako lidi, ať už chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje odborník na vodní živočichy Pavel Vrána. Proč je nepředstavitelné chemii z odpadních vod vyčistit? A jakým nečekaným druhům vyhovují podmínky českých řek?

Film Nepela právě dorazil do kin. Zuzana Mauréry hraje trenérku legendárního krasobruslaře. „Odmítnout to nešlo. Životopisné filmy jsou ošemetné, ale herci se s tím chtějí popasovat,“ říká herečka. V rozhovoru také prozrazuje, co si myslí o konkurenčním filmu a proč dohnala režiséra k slzám.

Mykolog a biochemik Jan Borovička je nejraději, když v lese na houbách nikoho nepotká. Ale přesto se občas stane, že ostatním houbařům koukne do košíku, jestli vůbec houby rostou. „Člověk, který chodí na houby, by měl vědět, co sbírá. Ne vždy to platí,“ usmívá se. Během rozhovoru s moderátorkou Lucíí Výbornou vyprávěl mimo jiné i o tom, proč houby nerostou, i když jsou příznivé podmínky.

V Třešti uvítal Lucii Výbornou malíř a amatérský astronom Petr Mirčev. Mimo jiné je také sběratelem. „Mám rád staré věci. Mají duši, ale zároveň jsou i krásně udělané a zastara ty věci líp fungovaly než dnes, v té instantní době, kdy všechno má fungovat dva roky a pak se to má rozbít,“ vypráví. Před dvaceti lety koupil dům, aby v něm měl galerii, ale nakonec se rozhodl, že v něm bude ubytovávat „problémové“ lidi. Co ho k tomu rozhodnutí vedlo?

„Co se změnilo od začátku války? Začali jsme dostávat instrukce o tom, že vyučující musí vést hodiny jiným způsobem. Dostávali jsme přesné instrukce o tom, jak máme učit, začali jsme dostávat hotové prezentace a videa,“ popisuje učitel na ruské základní škole a spoluautor snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Jaké vzpomínky si spojuje se začátkem invaze? A proč se rozhodl usadit v Česku? Poslechněte si rozhovor.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.

Původně žurnalista, nyní režisér a scenárista Ondřej Moravec je průkopníkem virtuální reality v České republice. Jsou žurnalistika a virtuální realita světy, které se dají spojit? „Určitě. Na poli virtuální reality je silná dokumentaristická linie. Cílem zpravodajství, dokumentaristiky, je přinést realitu co nejblíž publiku. A to ta virtuální realita dokáže zprostředkovat opravdu dobře,“ popisuje Ondřej Moravec.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Na festivalu rozhlasu Prix Bohemia Radio v Olomouci se nejenom hodně poslouchá, mluví a hraje, ale taky oceňuje. Do rozhlasové Síně slávy vstoupil textař, producent a rozhlasák duší i srdcem Michael Prostějovský. „Omdlel jsem. Myslel jsem si, že se museli splést,“ říká skromně. Jaké to je sedět za mikrofonem dobrých 60 let? A jak vzpomíná na éru muzikálu Jesus Christ Superstar, pro který napsal české libreto?

„Mám to hrozně ráda, ale odjakživa, už ze školy mám zafixované, že to je těžká disciplína, která vyžaduje opravdu velkou dovednost, spoustu talentu,“ říká o práci pro rozhlas herečka Lucie Polišenská, která za ztvárnění šansoniérky Evy Olmerové získá Cenu Thálie. Jak probíhala spolupráce s režisérem Alešem Vrzákem? A proč nemá smysl napodobovat slavné osobnosti? Poslechněte si rozhovor.

Spisovatel Josef Formánek se na svoje narozeniny vydal na pouť. Během tří měsíců a 1300 kilometrů se mu v hlavě zrodila kniha. Čtenář se opět setkává s postavou Davida Zajíce, který je tentokrát hlavním hrdinou Zamilovaného poutníka. Jak psát o lásce bez ženy? „Knížka začíná tím, že mi žena řekne, že se chce rozejít. Psát o lásce jsem považoval za nesmyslný úkol. A najednou mi život představil spoustu příběhů a dějů, které jsem nečekal, a o lásce se psalo samo,“ vypráví.

„Hrála jsem romantické holčičky a vypadala jsem romanticky, ale rozhodně jsem nikdy nebyla romantická,“ říká bývalá poslankyně Národní rady, herečka a někdejší československá velvyslankyně v Rakousku Magda Vášáryová. Jak vzpomíná na devadesátá léta? Co ji v její diplomatické kariéře nejvíce zaskočilo? A proč je největší zbraní proti stárnutí práce? Poslechněte si rozhovor.

Umělecká skupina Rafani připravila na Signal festival zvláštní představení nazvané Grill Flame, kdy hostinu sesbíranou ze zbytků jídla spálí na opulentních automobilech. „Obraz může být nepříjemný, ale divákovi něco naznačuje: nežijeme v podivné době, když se takto chováme k jídlu, když se takto chováme k zemi? Když si máme vybrat mezi autem a zemí?“ nastiňuje výtvarník Rafanů Jiří Franta. V jakých obrazech chápe dnešní svět? A jak umělci uvažují o vyvolání šoku?

Spisovatelka a vypravěčka příběhů Dora Čechova vydala knihu Terezko, vrať se – deníkové zápisky matky, jejíž dcera byla postřelena na filozofické fakultě. „Panebože, ať žije. To jsem si opakovala, dokud jsme ji jednu hodinu po půlnoci nenašli v jedné z pražských nemocnic,“ vzpomíná na den, který změnil život celé rodině. Jak těžké bylo vrátit se z temnoty zpět? Co jí dávalo sílu a víru, že všechno dobře dopadne? A dokáže dnes vnímat svět jako bezpečné místo?

„Manželství poskytuje bezpečí a poskytuje právo na chybu. Když je člověk v práci, většinou si nemůže dovolit chybovat. Když vychovává své děti, taky by neměl chybovat. Takže když doma manžel nebo manželka akceptují vaše chyby, je to hezké,“ říká spisovatel Patrik Hartl. Vycházel při psaní románu Manželství z vlastní zkušenosti? Co mu dala účast v televizní soutěži StarDance? A jak velký tlak cítí coby autor několika bestsellerů? Poslechněte si rozhovor.

Na festivalu Designblok si Vojtěch Koval povídal s Mary McCartney, fotografkou, dokumentaristkou a dcerou Paula McCartneyho a jeho dnes už zesnulé ženy Lindy. Do galerie v Rudolfinu přivezla svou výstavu portrétů. Je to první příležitost vidět její fotografie v Praze. „Mám pestrý styl focení. Ráda dělám na zakázku, také osobní projekty nebo chodím po ulicích, dívám se, co mě zaujme, a snažím se to zachytit. Cokoliv může být zajímavé. Snažím se mít oči otevřené,“ popisuje.

„Nejdřív jsme dostávali ocenění za něco úžasného, pak jsme začali dostávat ocenění za to, že jsme něco vyhráli, pak za účast… Jednou se budou dostávat trofeje za to, když si třeba někdo na něco vzpomene, nebo se naopak budou dostávat trofeje za nic,“ komentuje koncept své série Triumf trofejí designér Maxim Velčovský. Co má rád na bleších trzích? Může být unifikovaný design originální? A v čem jej specifické navrhování stanice metra? Poslechněte si rozhovor z Designbloku.

Právě na dnešek, středu 8. října, letos připadá Papučový den. „Je to den, který má otevřít téma závěru života – závěru života v domácím prostředí, kde jsme ve své největší bezpečnosti, intimitě, s vlastní kočkou na peřině. Tam, kde je nám nejlíp,“ vysvětluje ředitelka Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích Monika Marková. Kdo kampaň pořádá? Je v Česku dostatek mobilních hospiců? A lze se připravit na konec života? Poslechněte si rozhovor.

Petr Ostrouchov je hudební producent, skladatel a vydavatel, ale také právník. Usoudil jako hudebník, že potřebuje kvalitní právní ochranu? „Vůbec ne. Abych uspokojil rodiče, dal jsem si kromě historie přihlášku i na práva,“ prozradil. Jak se dostal ke spolupráci s Vladimírem Mišíkem? A jaký příběh se skrývá za nahrávkou koncertu z roku 2019, která tento pátek vychází jako album?

Držiteli stříbrné medaile Senátu Tomáši Slavatovi se povedlo překonat sportem problémy rozvrácené rodiny. Pomáhá dětem z dětských domovů a těm s problémovým dospíváním – pořádá pro ně závody a jiné aktivity. „Lítostí dětem nepomáháme, musíme jim dávat skutečné možnosti,“ vysvětluje filantrop Tomáš Slavata.

Dvě filmové premiéry čekají na podzim herce Jana Dlouhého. V říjnu snímek Fichtelberg, kde se objeví v hlavní roli, a v listopadu film Neporazitelní. Jak snášel Jan Dlouhý davy lidí během předpremiéry Fichtelbergu? „Dost jsem se lekl, to musím říct. Všem jsem chtěl vyhovět, všem něco podepsat... šokovalo mě to,“ vypráví s úsměvem. „Musíš zůstat sám sebou. Nemůžeš se nechat roztrhat,“ vzpomíná na radu své maminky Petry Jungmanové a strýce Michala Dlouhého.

„Myslím si, že u Lukáše to je jakási aura,“ popisuje pověstné charisma judisty Lukáše Krpálka režisér dokumentu Jemný rváč Adolf Zika. Film sleduje nejen sportovní cestu, ale i osobní zákulisí života vrcholového sportovce. Co doteď neznámého dokument odhalí? A může inspirovat mladou generaci sportovců a sportovkyň? Poslechněte si rozhovor.

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?