Host Radiožurnálu

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.

Od čtvrtka 9. dubna se v českých kinech promítá snímek Šampión zachycující jednu z největších sportovních ikon 20. století během klíčových hodin života. „Šel jsem na to myšlenkově tak, že všichni z nás máme zkušenost s nějakým životním testem,“ vysvětluje režisér Jakub Červenka. „Je to samozřejmě ještě posílené o to, že tam je tlak režimu, dohledu StB a všech věcí, které k tomu patří,“ dodává. Kým byl pro Československo krasobruslař Ondrej Nepela? Poslechněte si rozhovor.

„Když pojedete na dovolenou přes Maďarsko třeba do Albánie, tak uvidíte, jak je Maďarsko brutálně zarostlé pajasanem, akátem, klejichou, fakt to není hezké. A už se to začíná šířit,“ upozorňuje biolog z Botanického ústavu Akademie věd a jeden z nejcitovanějších českých vědců Jan Pergl. Jsou všechny invazní druhy škodlivé? Jak probíhá spolupráce odborníků s úředníky? A představují nepůvodní mravenčí druhy tikající bombu? Poslechněte si rozhovor.

Ztvárnila desítky filmových rolí, větší počet těch divadelních. Stát se herečkou bylo pro Ivanu Chýlkovou splnění dětského snu. „Hrozně jsem si to přála. Všichni mi ve Frýdku-Místku vysvětlovali – i potom na ostravské herecké konzervatoři –, že nebudu moct být herečka, že jsem moc vysoká. Myslím si, že když člověk bytostně touží něčím být, že vysílá energii a není možné, aby ho něco z toho minulo,“ zamýšlí se. Její nejnovější rolí je ztvárnění spisovatelky Patricie Highsmith.

Opera Jihočeského divadla si dokáže poradit, i když nemá střechu nad hlavou. V průběhu zimní sezony bude sdílet prostory Jihočeského divadla, nejvíce se ale zaměří na žánr site-specific opera. „Jižní Čechy jsou krajem nádherných památek, budov, krásné krajiny. A právě do této krajiny půjdeme s našimi novými operními projekty,“ vysvětluje umělecký šéf opery Jihočeského divadla Tomáš Ondřej Pilař.

Ornitoložka Alena Klvaňová přivítala moderátorku Patrici Strouhalovou přímo v pražské kroužkovací stanici, aby ji ukázala, jak se kroužkuje například takový mlynařík dlouhoocasý. „Kroužek umístíme na nožku ptáka, potom ho musíme uzavřít. Ptáčka musíme zvážit, změřit, podívat se, jestli má tukové zásoby,“ ukazuje vedoucí oddělení monitoringu a výzkumu ornitologické společnosti. Co nám ptáci říkají o světě, ve kterém žijeme?

Patří mezi největší české tenisové naděje a rychle stoupá světovým žebříčkem. Přesto zůstává nohama na zemi a otevřeně mluví o tlaku, studiu i každodenní dřině. „Každý týden mám jeden den volna, regenerace je nutná,“ říká Tereza Valentová. Jak zvládá kombinovat vrcholový sport se školou? A co považuje za svůj největší úspěch?

Když vtrhne na pódium, působí na svoje publikum jako energická vlna. Zpívá, tančí, recituje naléhavé texty do ruční kamery a snaží se vždycky aspoň trochu promluvit jazykem svých fanoušků. Francouzská zpěvačka Isabelle Geffroy, známá pod přezdívkou Zaz, nedávno vystoupila v Praze a naživo představila své nejnovější album Sains et saufs. S moderátorkou Kateřinou Svátkovou se potkala hodinu a půl před začátkem koncertu.

„Národní sbírka zlozvyků vznikla jako seriózní projekt na popularizaci genetika Johana Georga Mendela a bohužel nebo bohudík se to nakonec rozšířilo,“ představuje Kateřina Šedá svoji tisícistránkovou knihu, která je nominovaná na Magnesii Literu za Nakladatelský čin roku. Mapuje v ní to, co si obvykle nechceme přiznat: drobné podvody a zvyky, které nás spojují víc, než bychom čekali. Co bylo cílem jejího projektu komunitního rádia a komu je určená cestovka Šťastní a veselí?

Petr Geisler byl japanologem, tlumočníkem, překladatelem, fotografem, mužem mnoha vesmírů a také otcem dvou hereček. Výstava v pražském centru DOX mu věnuje celá tři patra. „V prvním patře je jeho běžný život, práce novináře japonských novin Jomiuri Šimbun, jeho fotografie a kaligrafie, které nikdy nebyly předtím vystavené,“ přibližují Ester a Anna Geislerovy. Kam mohou vzhlížet při těžkostech? Poslechněte si rozhovor o rodičích a dětech a významech za jmény.

Děti v Česku čelí rostoucímu tlaku ze školy, rodiny i online prostředí. Podle ředitelky Dětského krizového centra Veroniky Andrtové přibývá úzkostí, násilí i rizik spojených se sociálními sítěmi. „Děti ale často nedokážou své problémy pojmenovat, natož sdílet. Obracejí se na nás, až když už je situace vážná,“ říká. Čemu všemu děti čelí a jak je dokáže podpořit krizové centrum?

„Tím, že vznikla naše společná písnička, už nebudeme muset furt jenom obligátně hrát Davidovy písně, které milujeme, ale budeme mít trošku větší svobodu zahrát i něco jiného,“ říká zpěvák Mirai Navrátil ve společném rozhovoru s Ewou Farnou. Duet Vzpomeneš si zazněl v premiéře na Radiožurnálu. Co dalšího umělci chystají? A čím budou speciální stadionové koncerty Ewy Farné? Poslechněte si rozhovor.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.

Vladimír Kroc přivítal ve studiu herce, režiséra, scenáristu a uměleckého šéfa Dejvického divadla Jiřího Havelku. Dejvické divadlo získalo za představení Krkavci Cenu divadelní kritiky v kategorii Inscenace roku 2025. Jak důležitá pro divadlo je? „Každá cena je důležitá, protože ukazuje smysluplnost té instituce. Teď asi přijdou časy, kdy bude čím dál potřebnější ukázat, že ne všeho je dobré se zbavovat. Včetně divadel. Takže z ceny máme obrovskou radost,“ říká Jiří Havelka.

Jan Pokorný přivítal ve studiu slovinského režiséra, dlouhodobě žijícího v České republice, Olma Omerzu. Na konci března vstoupil do kin jeho nejnovější film Nevděčné bytosti. „Ještě než se začal psát scénář – když jsem měl hlavní témata, o kterých chci vyprávět – mi naskočil ten název. Co to vůbec znamená, být tak strašně vděčný za všechno v životě? Je tam zakořeněná jistá manipulace – vděk za každou cenu,“ rozjímá Olmo Omerzu.

Cvičit potřebujeme v momentu, kdy se nám nejméně chce, nabádá sportovní lékařka. Při bolestech probouzení ze zimního spánku do jarní únavy doporučuje procházku na ostrém světle a nespoléhat na doplňky stravy. V rozhovoru došla řeč i na přerušovaný půst. „Všem Čechům by pomohlo, kdybychom trošilinku snížili energetický příjem – kdybychom se ne úplně postili, ale kdybychom jedli méně dlouhodobě,“ myslí si fitness trenérka Marie Skalská. Poslechněte si povídání o světle a těle.

„Když stokrát přečtete, jak pejsek s kočičkou pekli dort, a potom vyprávíte nový příběh, tak ho vyprávíte v podobném stylu a v podobném rytmu,“ popisuje vznik dětské knihy Pohádkové výlety pejska a kočičky její autor Pavel Fara. S jakými etickými otázkami se musel vyrovnat? Proč se rozhodl knihu vydat vlastním nákladem? A jak se liší čtecí pohádka od pohádky vyprávěcí? Poslechněte si rozhovor.

Zpěvačka Anna K. vyrazila na jarní turné Vždycky se budeme znát, kde slaví deset let od vydání své nejstreamovanější skladby. „Ve zralejším věku už je to náročnější, ale nepřestanu nikdy. Kapela je moje rodina a koncerty mi dodávají energii,“ přiznává. Jaké to je tvořit písničky, které pak žijí vlastním životem? Jak došlo ke spolupráci se Zdeňkem Svěrákem a Jaroslavem Uhlířem? A jak vznikla velmi osobní Píseň o slzách, která se zrodila z obyčejných SMS zpráv?

Současný svět se pro mnoho lidí stává méně přehledným a hůře čitelným. Jistoty, na které jsme byli zvyklí – od životních drah po autoritu institucí – slábnou a odpovědnost za orientaci se přesouvá na jednotlivce. Takovým tématům se ve své knize Osamělí hrdinové věnuje sociolog Pavel Pospěch. „Svoboda je něco, co se každému líbí, co všichni rádi přijmeme za své. Ale že to má i nějaké stinné stránky, to už ne tak dobře vidíme,“ upozorňuje. Poslechněte si rozhovor.

Ochotnické divadlo má na severu Čech bohatou tradici, která se předává z generace na generaci. Režisérka a organizátorka Svatava Hejralová mluví o tom, proč nemá ráda označení amatér, i o tom, co pro soubory znamená zápis na seznam UNESCO. Každoročně se navíc podílí na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim, kde se podle ní ukazuje to nejživější z českého divadla: „Nejde o potlesk, ale o to, že se potká člověk s člověkem.“ Co rozhoduje o tom, která představení uspějí?

Navzdory prvnímu jarnímu dni žije textař a básník Michal Horáček naplno podzimem. Právě na 2. listopadu totiž chystá ve Státní opeře Národního divadla výjimečný koncert Pozemský prach a boží dech. Projekt, který vyrůstal sedmdesát let, vrací biblické příběhy do současného jazyka a emocí. Co ho k jejich přebásnění přivedlo a co v nich může najít dnešní člověk?

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.

„Každá první dáma si prostě musí najít, co bude dělat. U mě to bylo jednodušší v tom, že v začátku neexistoval například ombudsman,“ vzpomíná někdejší první dáma a bývalá velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová. V jakých dalších rolích ji uvidí diváci nového dokumentu Livia? V čem bylo náročné rozdělení Československa? A komu pomáhá její nadační fond? Poslechněte si rozhovor.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.

Za dokument Při zemi získal režisér Tomáš Elšík Cenu Pavla Kouteckého a dostal se i do programu festivalu Jeden svět. Proč se rozhodl točit o vztahu lidí k přírodě? „Téma klimatické krize a ztráty biodiverzity je mi blízké. Chtěl jsem k tomu zaujmout postoj, a tak jsem začal hledat lidi, kteří jsou s tím spjatí,“ popisuje. Jak se natáčí film, ve kterém je příroda hlavní postavou? A proč může i drobná akce jednotlivce změnit víc, než si myslíme?

Srdce je jediný orgán v těle, který se nikdy nezastaví – neúnavně se stahuje, zpomaluje i zrychluje podle toho, co právě potřebujeme. Kardiolog Petr Neužil popisuje, jaké to je, pracovat na sále, který se pro něj stal téměř druhým domovem, a také o technologických revolucích v medicíně. „Na co můžeme být hrdí je to, že naši pacienti jsou velmi proaktivní,“ pochvaluje si kardiolog. Jaký význam bude mít v medicíně umělá inteligence?

Dobrovolnictví, péče o památky i přírodu a udržitelný seberozvoj patří mezi priority, které si vytkla programová šéfka organizace Brontosaurus. V rozhovoru pro Radiožurnál objasňuje kořeny svých přesvědčení, jak ji ovlivnil Skaut a jak hnutí propojuje mladé lidi. „Základna je rozmanitá a já si myslím, že by taková měla zůstat. Je důležité pečovat o udržitelnost lidskou, aby tam noví lidé přicházeli, ale rozmanitost má něco do sebe,“ říká Alžběta Flíčková.

„Pořád se píšou i realistické věci, ale literatura se daleko víc otevřela trendům a zpracovává finskou mytologii, různé finské pověsti a právě magický realismus, který přesahuje hranice nám známého světa,“ popisuje průvodce Michal Švec, předseda Skandinávského domu a držitel Řádu finského lva za výjimečné zásluhy o šíření povědomí o finské kultuře. Čím jej oslovuje Egypťan Sinuhet? Jaká další historická dramata nastínil Mika Waltari? A proč je důležité znát cizí jazyky?

Adéla Mervartová byla vychovatelkou v družině. Během covidu svůj profesní zájem přesměrovala k cukrářskému umění, konkrétně k makronkám. Po prvních pokusech s pečením makronek podle videí na YouTube absolvovala kurzy v Čechách i v Paříži a dnes má svou živnost. Díky své výrobně Makronky ROELL, která sídlí v Berouně na Závodí, přináší do Čech „malý kousek Paříže“. Získala také titul Srdcař středočeského kraje v soutěži Živnostník roku 2025, kde obsadila 3. místo.

Stand-up komička Bianca Cristovao působí hlavně ve Spojených státech, díky vystoupení Zlatokopka ale sbírá fanoušky také v Česku. Jaké je její publikum, přitom vycítí hned po prvním vtipu. „Občas naschvál udělám vtip, který není sázka na jistotu, abych věděla, jestli mě podrží,“ popisuje svoji strategii komička, která se v roli moderátorky představí na letošním předávání cen České filmové a televizní akademie Český lev.

„Neurologie byla vždycky velmi konzervativní disciplína, a až do 60. let minulého století neurologové nepřipouštěli, že tady jde o zánět, který by se dal nějak léčit,“ říká o výzkumu roztroušené sklerózy vedoucí Centra vysoce specializované péče pro roztroušenou sklerózu na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Kubala Havrdová, která byla oceněna hlavní cenou Nadace Neuron za rok 2025. Poslechněte si rozhovor.

Ani dva ošklivé pády mu nezabránily potlačit dakarskou touhu. Po jedenácti závodech na motorce se Ondřej Klymčiw na Dakar vrátil – tentokrát v automobilu a v jiné rovině, než je mezi závodníky běžné. Svou vášeň pro extrémní rallye spojil s pomocí druhým a část projektu věnoval Centru Paraple. „Co takhle někomu prostě pomoct?“ popisuje moment, kdy se rozhodl propojit Dakar s charitou. Proč se podle něj vyplatí riskovat a plnit si sny i po těžkých pádech?

Herečka Jitka Čvančarová považuje pomoc druhým za přirozenou součást života – ať už jde o rodiny dětí s nemocí motýlích křídel, nebo o ochranu horských goril v Africe. V rozhovoru s Janem Pokorným vysvětluje, proč se nebojí veřejně říkat svůj názor a proč podle ní sláva ani červené koberce nic zásadního neznamenají. „Pokud mám energii, čas a prostředky pomoci, tak tam žádné zaváhání není,“ říká.

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.

V pátek začínají v Itálii zimní paralympijské hry. Poslední medaili ze zimních paralympijských her pro Česko získala Anna Pešková, a to bronzovou medaili v Super G ve Vancouveru v roce 2010. Velkou nadějí letošní paralympiády je Simona Bubeníčková. Sedmnáctiletá sportovkyně, která se původně věnovala plavání, se představí hned ve dvou disciplínách – v běhu na lyžích a parabiatlonu. Jak probíhá při sjezdu navigace trasérem?

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.

Ředitel a kantor střední pedagogické školy a učiliště na Kladně vyhrál anketu Zlatý Ámos za Středočeský kraj. Čím si vysloužil oblibu? Jak přistupuje k umělé inteligenci? A jak těžké je uřídit školu? „Spoustu věcí musíme dělat mimo systém, abychom implementovali právě umělou inteligenci a další věci. Ale potřebovali bychom usnadnění rámcově vzdělávacích programů, jakým způsobem to flexibilněji dělat, ne aby to ředitelé dělali na koleni,“ popisuje Středočeský Ámos Petr Paták.

Z bývalého vojenského prostoru v Milovicích vznikla jedna z největších rezervací velkých kopytníků v Česku. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však nejde jen o návrat divokých koní, zubrů a praturů, ale o obnovu přirozených procesů, které po tisíciletí utvářely krajinu. „To, co vidíme dnes, není původní krajina. Za přítomnosti kopytníků byla pestřejší – plná květin, motýlů i vody,“ říká. Jak kopytníci přírodě pomáhají a podaří se i návrat divokého osla?

Doufám, že se mi podařilo Lupyna vybarvit, říká o postavě zloděje ve filmu Poberta herec Matyáš Řezníček, který snímek charakterizuje mimo jiné jako určitou hru archetypů. Zloděj Lupyn má na jednu stranu špatnou pověst, zároveň chce být nějakým způsobem užitečný. A stejně tak jsou nejednoznačné i postavy zkorumpovaného policisty nebo mafiána-podnikatele. „Je to na české poměry nečekaný film, který překvapuje,“ hodnotí herec.

„V Evropě jsou pouze tři národní programy časné detekce rakoviny plic, a to u nás, v Chorvatsku a v Polsku. Takže můžeme být opravdu hrdí,“ říká přednostka pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková. Jak škodlivé jsou e-cigarety? Ovlivňuje funkci plic roční období? A je pneumologie lákavým oborem pro mladé studenty medicíny? Poslechněte si rozhovor.

„Po revoluci jsme se snažili hodně informovat. Přijde mi, že v poslední době je žurnalistika spíš – tak jako všechno – objektem byznysu a že jde o to hlavně vydělat peníze,“ myslí si novinářka, spisovatelka a lektorka tvůrčího psaní Dana Emingerová. Jak její kariéru ovlivnil Arnošt Lustig? Jak vznikla sbírka historických povídek Tajemství zámku Loučeň? A na čem právě teď pracuje? Poslechněte si rozhovor.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.

Široký záběr aktivit výtvarníka a hudebníka skupiny Tata Bojs zahrnuje bubny i zpěv, moderování pořadu Sedmé nebe i uměleckou práci s trhavinou. Proč vytvořil sochu z jednoho z posledních kusů oceli ze slévárny v Mariupolu? A jak ztvárňuje své představy V původním snění? „Když se člověk probudí a snaží se vybavit si sen, který měl tu noc, také je všechno takové mlhavé. Chtěl jsem, aby tam tento pocit byl přítomný,“ říká Milan Cais, když představuje po šesti letech nové album.

„Stalo se to v místě, kudy každý den běhám,“ říká herec Milan Ondrík k tragédii v Nitře, podle níž vznikl film Otec. Snímek zaujal i na festivalu Berlinale. Jak se herec vyrovnával s rolí otce, který zapomene své dítě v autě? Čím si vysvětluje růst nenávistných reakcí ve společnosti? A jak pracoval s emocemi při natáčení? Poslechněte si rozhovor.

„V plánu jsem měla končit po Pekingu, ale pak jsem se chtěla rozloučit s fanoušky, které mám doma, a řekla jsem si, že se zkusím probojovat do Milána,“ popisuje rychlobruslařka a nejúspěšnější česká sportovkyně v historii zimních olympijských her Martina Sáblíková. I když měla hodně trablů, tak si olympiádu pochvaluje: „Zážitky je to nejvíc, co si člověk může odvézt. Jsem spokojená, že jsem tu mohla být a znovu to prožít.“ Čím je Metoděj Jílek výjimečný?

Biatlonistka Tereza Voborníková v sobotu dopoledne vybojovala v Anterselvě svoji první olympijskou medaili. V závodu s hromadným startem získala bronz a českému biatlonu tak pomohla po dlouhých osmi letech přerušit čekání na cenný kov z olympijských her. Co se odehrávalo v její hlavě těsně před závěrečnou střelbou, která jí zajistila medaili? Jak se vyrovnávala s vysokou nadmořskou výškou? A co ji vlastně od baletu a kytary přivedlo k biatlonu?

Už patnáct let upozorňuje na problémy chrtích dostihů jako hazardního průmyslu, kde jsou zvířata po skončení výkonnosti často nemilosrdně likvidována. Kolik psů takto ročně mizí? Co se stane se šampionem, když přestane vítězit? „Je to stejné, jako když si koupím mašinku. Rozbije se, tak ji vyhodím a nahradím novou,“ říká Hana Kellermannová ze spolku Chrti v nouzi. Jak se jí daří vracet psům důstojnost i nový domov?