Jak to vidí...

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.

Česko podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potřebuje nový vysokoškolský zákon nebo alespoň jeho novelu. Současná norma podle něj neodpovídá dnešním výzvám vědy a vzdělávání. „Svět se změnil,“ říká. Jak by mělo řízení vysokých škol vypadat? A jak zachovat jejich autonomii?

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

„Je dobře, že se obě strany sporu budou bavit z očí do očí, že to nebude přepinkávání si výroků a vyjádření přes média, přes sociální sítě,“ říká k dnešnímu jednání vlády, kterého se zúčastní také hlava státu, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Just. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje možné důsledky odsunu rozhodnutí o složení delegace na summit NATO nebo podobu schváleného zákona o celostátním referendu.

Co ho přivedlo od herectví k profesi hasiče? Proč musí uchazeč projít kromě zkoušek zdatnosti i psychologickými testy? Co mu dává spolupráce s Mezinárodním vězeňským společenstvím? ? Měl i on zpočátku předsudky vůči vězňům? Proč má smysl pomáhat vězňům i jejich rodinám? Jak probíhá vězeňský Den s dítětem, jehož je Filip Tomsa patronem? Je pro něho létání nebo potápění další adrenalin nebo naopak odpočinek? Poznal díky natáčení seriálu Policie Modrava lépe Šumavu?

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.

Návrh nového mediálního zákona ministra kultury Oty Klempíře, který měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, vláda dál projednávat nebude. Koalice po vlně připomínek hledá jednodušší cestu ke změně financování. Co rozhodlo o pádu zákona a jaké důsledky mohou plánované změny přinést? Mediální analytik Filip Rožánek přiblíží i budoucnost televize Barrandov a start nové platformy Václava Moravce.

„Vypadá to, že skupina se skutečně konstituovala a radikalizovala v prostředí domácí krajní levice propojené s militantně naladěnými obhájci palestinské věci,“ říká o skupině, která se přihlásila ke žhářskému útoku v Pardubicích, politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. V pořadu Jak to vidí… popisuje, za jakých okolností může být čin klasifikován jako terorismus, a komentuje nedávné útoky na kritickou infrastrukturu v Německu nebo fenomén nihilistické radikalizace.

„Na jednu stranu může vypadat sympaticky, že se vláda okamžitě snaží něco dělat, ale na druhou stranu je zde riziko, že zákony nejsou řádně připomínkovány a že nemusí být kvalitní,“ ohlíží se Petr Hartman za 100 dny vlády. Zita Senková zaměřuje pozornost na vztahy v koalici, rétoriku a sdílení falešné fotografie. Pořad Jak to vidí... se zabýval také spekulacemi kolem kandidátů na primátora Prahy, fotbalových sázek a energetických surovin. Co lze usuzovat z pozice komentátora?

Jak se na konci 90. let ve Žďáře nad Sázavou zrodila myšlenka uvést v život pašijové hry? Proměnil se od té doby scénář? Proč každoroční zkoušky začínají již v lednu? Co při nich na 180 účinkujících zažívá? Jak do představení, které se koná každý rok v úterý Svatého týdne, může zasáhnout nepřízeň počasí? Čím pašijový příběh inspiruje diváky v 21. století? Proč Miroslava Kellera tak zasáhl právě výstup Petra a Jidáše? Považuje za odměnu, že si v pašijových hrách může i zahrát?

Spojené státy zvažují vyslání tisíců vojáků na Blízký východ a nevylučují vojenský úder na Írán. Donald Trump mluví o pokroku v jednáních, Teherán ale jakékoli rozhovory odmítá. „Informační prostor je zahlcený a cíle konfliktu nejsou jasně definované,“ říká politický geograf Libor Jelen v pořadu Jak to vidí… Kdo nebo co rozhodne o konci války s Íránem a jaké další konflikty válka zastínila? Ptá se moderátorka Zita Senková.

V Tichém oceánu se formuje neobvykle silné El Niño. Podle současných modelů by mohlo patřit k nejsilnějším v historii měření a přispět k tomu, že rok 2027 bude nejteplejším rokem od začátku pozorování. „Je velká pravděpodobnost, že ovlivní počasí na velké části planety,“ říká meteorolog Michal Žák. V audiozáznamu ještě prozradí, jak fatální je současné sucho, co čekat od hurikánové sezony i proč je složité spolehlivě předpovídat bouřky.

„Dlouhodobě jsme věděli, že Američané k postupnému stahování směřují, zvláště od nástupu Donalda Trumpa. A nyní jsme k tomu dali mocný impulz,“ kritizuje jednání evropských státníků bývalý velvyslanec v Kanadě a zahraničněpolitický expert Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje také současné vyhlídky na dosažení míru mezi USA a Íránem, blížící se volby do amerického Kongresu nebo možné odtržení Alberty od Kanady.

„Nenechával bych vše beze změn, zapadajíc prachem, ale zároveň bych vše nebořil, protože optimální cestou je, jak se říká, reforma, a ne nutně revoluce,“ zdůrazňuje politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě aktuálních změn na Úřadu vlády také nejnovější průzkumy, podle nichž Češi nedůvěřují politice Donalda Trumpa, obávají se vojenského konfliktu a v pocitu štěstí zaostávají za evropským průměrem.

Co je cílem Mladých ochránců přírody? Jakým programem se daří oslovit širokou veřejnost? Kde se před téměř dvaceti lety zrodila myšlenka Národního registru pramenů a studánek? Co všechno se z registru můžeme dovědět o každém z 18 000 evidovaných zdrojů vody? Jak se na jeho rozvoji může podílet veřejnost? Proč registr nemůže sloužit jako spolehlivý zdroj informací o kvalitě vody ve studánce? Jak o studánku pečovat? Proč je tak důležité, aby měla stříšku?

Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.

Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?

„Možná že se někteří lidi kvůli Okamurovým prohlášením opravdu chvíli báli, ale myslím, že na základě té akce zjistili, že ke strachu nebyl důvod,“ ohlíží se za historicky prvním sjezdem Sudetoněmeckého sdružení na českém území publicista Pavel Kosatík. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o výročí hrdinského činu Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, oceňuje postup úřadů ve věci krádeže lebky sv. Zdislavy nebo komentuje odkaz amerického politologa a diplomata Henryho Kissengera.

„Německý kancléř musel něco vykopnout. Vykopl to a teď se pojďme, pokud možno co nejklidněji, bavit o tom, co skutečně chceme Ukrajině nabídnout,“ vyzývá ekonomický novinář a vysokoškolský pedagog David Klimeš. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje vývoj německé i české ekonomiky, účinnost vládní regulace cen pohonných hmot nebo dění okolo ministra kultury Oty Klempíře.

Vláda plánuje přesunout agendy lidských práv, protidrogové politiky, zdravotně postižených či romských záležitostí z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Současně ministr práce mluví o vzniku takzvané sociální kobry – speciální jednotky pro kontroly zneužívání dávek. Skutečně ale stát novými opatřeními ušetří? Na otázky odpovídala politoložka Vladimíra Dvořáková.

Čím klukovi z paneláku učarovalo Broumovsko? Proč opustil svět IT technologií a online projektů, a začal se starat o krajinu? Pociťuje i Broumovsko, kde dříve o vodu nebyla nouze, nedostatek vláhy? Jak se vrátit k funkční půdě? Proč považuje život v pohraničí za opravdovější? Překvapují ho děti, které díky projektu Péče o krajinu vidí poprvé živý oheň, nebo jsou poprvé ve svém životě v lese? Mohou technologie nahradit kontakt s živou přírodou?

Debata o budoucnosti financování médií veřejné služby znovu otevírá otázku jejich nezávislosti. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje, že přechod na financování ze státního rozpočtu může zvýšit politický tlak. Evropské zkušenosti navíc podle ní ukazují, že současný model patří k méně rizikovým variantám. V čem je podle vlády současný systém poplatků nevyhovující?

Prahu navštívil izraelský ministr zahraničí a šéf české diplomacie Petr Macinka při té příležitosti prohlásil, že Česko nepodpoří žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo zůstat v Evropské unii osamocené. Podle politologa Jana Ludvíka má dlouhodobý proizraelský postoj české politiky historický a psychologický rozměr. „Pro část tuzemských elit je Izrael tím státem, kterým by si Česko přálo být,“ říká.

První kolo přijímacích zkoušek na střední školy proběhlo bez větších problémů a uspělo v něm na 90 procent uchazečů. Důvod k optimismu to ale podle šéfredaktora deníku Právo není. Nastavený systém podle něj prohlubuje nerovnosti, vytváří stres a deformuje výuku na základních školách. „Děti se v devátých třídách učí už jen na test,“ říká. Co má přinést reforma systému? Petr Šabata v audiozáznamu ještě probere turbulence kolem ministra obrany Zůny a změny v maďarské politice.

Podle květnového volebního průzkum agentury NMS by volby do Sněmovny vyhrálo ANO s 32,5 % hlasů. ODS a STAN by volilo mezi 14–15 % voličů. Do Sněmovny by se dostali ještě SPD a Piráti. Těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny se nacházejí Motoristé sobě. „To, že vznikl nový projekt, jako je Naše Česko, zatím s ničím moc nehýbe,“ konstatuje Jakub Bakule. V pořadu Jak to vidí… dále představuje velké šetření týkající se rodinných vazeb v Česku a na Slovensku.

„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně,“ zdůrazňuje politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě debat okolo sudetoněmeckého sjezdu také rozvolnění rozpočtových pravidel nebo reakci katolické církve na krádež lebky svaté Zdislavy.

Co v jeho životě způsobil jeden dávný poslech Dvořákovy Novosvětské? Proč ho čím dál víc zajímá, jakou hudbu poslouchají lidé, se kterými se setká? Jak se zrodila myšlenka komentovaných koncertů pro mladé lidi? Je pro něho radost sledovat, jak si vedou někdejší členové Studentské filharmonie? Proč by orchestry měly nabízet edukativní programy? Čím ho stále znovu překvapuje dětské publikum, které se s klasickou hudbou setkává poprvé?

Případ výskytu hantaviru Andes na výletní lodi u jižního pobřeží Argentiny vyvolal celosvětovou pozornost a znovu otevřel otázku připravenosti na budoucí pandemie. Molekulární genetik Jan Pačes v pořadu Jak to vidí… vysvětluje, jak vážné riziko virus představuje, proč Evropská unie aktivovala preventivní krizový mechanismus, i to, co nás o podobných hrozbách naučil covid.

Po téměř deseti letech se v Pekingu odehrává summit prezidentů Spojených států a Číny. Setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga přichází v době rostoucího geopolitického napětí, obchodních sporů i soupeření o technologickou dominanci. Jak se od poslední návštěvy amerického prezidenta v roce 2017 proměnily vztahy obou velmocí? A může nynější setkání přispět k jejich stabilizaci?

Debata kolem sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má konat příští týden v Brně, nabírá na intenzitě. Zatímco organizátoři vnímají první konání akce na českém území jako symbol dialogu a pokračování odkazu Roku smíření 2015, část české politické reprezentace vystupuje proti a chce její konání zpochybnit parlamentním usnesením. O dopadech vyhrocené debaty na česko-německé vztahy, i o tom, nakolik obě země zpracovaly minulost, hovořila germanistka Zuzana Lizcová.

„Oblast reklamy na sociálních médiích je dneska velmi rozšířená. Spočívá v tom, že zadavatel – firma nebo cestovní agentura – zaplatí většinou zprostředkovateli nebo přímo influencerovi za to, aby propagoval jejich produkt,“ vysvětluje Denisa Hejlová, expertka na strategickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… komentuje také podobu japonské mediální krajiny nebo význam společenských akcí, kde se setkávají novináři s politiky.

Spor o účast hlavy státu na červencovém summitu Severoatlantické aliance trvá. „I prezident má možnost, a sám to říkal, zkomplikovat vládě život. Mělo by to ale vždy být nějak racionální, opodstatněné,“ zdůrazňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje dění okolo sněmu sudetských Němců, skandál fanoušků fotbalové Slavie nebo reputační problémy, kterým čelí ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).

Jak se zrodila myšlenka platformy, která propojuje firmy s matkami malých dětí hledajícími pracovní uplatnění? Co ženám na rodičovské dovolené chybí nejvíc? Je dostatek možností flexibilní práce? A týká se jen rodičů malých dětí? Potvrzují data z dotazníkových šetření zájem rodičů o zkrácené pracovní úvazky? K čemu je platforma používá? Jaké diskuse MUMDOO otevírá, a které mýty vyvrací? Proč Lucie Bášová potřebuje ticho? Jaké to je, dívat se na svět očima malých dětí?

Před jednaosmdesáti lety skončila druhá světová válka v Evropě. Žádný jiný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí a zkázy. Co nám v současnosti říká pojem mír? Jak se proměňuje mezinárodní řád a co nejvíce ohrožuje světovou bezpečnost? Ve svátečním vydání pořadu Jak to vidí... odpovídá odborník na mezinárodní bezpečnost a ředitel pražského Centra pro výzkum míru Michal Smetana.

Meziroční inflace v Česku zrychlila z březnových 1,9 na 2,5 %. „Žádné drama se ale nekoná. Pořád se pohybujeme kolem inflačního cíle,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls. Varování před novým ropným šokem a dramatickým růstem inflace považuje za přehnaná. Situaci podle něj nelze srovnávat s krizí v 70. letech v době jomkipurské války. „Výkyvy se pohybují jen v jednotkách procent. Navíc máme náhradní zdroje energií i jiný systém nabídky a poptávky.“

V Česku dnes podle dat dosáhne na terénní pečovatelské služby pouhých třicet seniorů z tisíce. „Segment není dostatečně podporovaný a dusí ho i přebujelá byrokracie,“ říká gerontoložka Iva Holmerová. Přitom podle prognózy bude péči v roce 2030 potřebovat 633 000 seniorů, a v roce 2035 dokonce 758 000. Jak zvýšit dostupnost dlouhodobé péče, omezit byrokracii v sociálních službách a zlepšit duševní zdraví seniorů? Na to se jí v pořadu Jak to vidí… ptá Vladimír Kroc.

„Dělám si legraci, že pro mladé prvovoliče to už je historický případ. Je to téměř na úrovni stavby nějakých strategických mostů v době středověku,“ glosuje táhlý soudní proces v kauze Čapí hnízdo politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje nejnovější průzkumy, které ukazují nespokojenost občanů s vládou, pokračující spor o složení české delegace na summit NATO nebo smysluplnost Dne české vlajky.

„Má zájem stát se už potřetí člověkem, který i když prohrál volby, tak se pokusí stranu dát dohromady a opět ji vrátit na vítěznou cestu,“ říká o bývalém maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi komentátor Deníku a odborník na dění ve střední Evropě Luboš Palata. V pořadu Jak to vidí… sdílí svá očekávání od nastupujícího ministerského předsedy Pétera Magyara, vysvětluje nedávný konflikt mezi Maďarskem a Slovenskem a komentuje napjaté vztahy uvnitř NATO.

Mohou nás algoritmy manipulovat? Je pro informatika důležitá i etická stránka jeho práce? Existuje něco jako krásný algoritmus? Je možné v počítačovém programu rozpoznat rukopis jeho autora? Jak jeho práci ovlivňuje AI? Jaká rizika AI přináší? Proč není možné algoritmy umělé inteligence kontrolovat? A lze ji vychovávat? Patří elektronika do rukou malých dětí? Co mu dává tvorba videí pro youtubový kanál Polylog? O čem Václav Rozhoň často přemýšlí?

V Česku končí původní regulace cen pohonných hmot, kterou vláda nahrazuje upraveným režimem. Maximální marže prodejců se od 1. května zvýší na tři koruny na litr a změny se dotknou i výpočtu cenového stropu. Snížení spotřební daně přitom zůstává v platnosti. Podle ekonomky Jany Klímové je pokračování regulace obhajitelné, zároveň ale varuje před jejím dlouhodobým zakotvením v ekonomice. Jaké dopady bude mít změna na výsledné ceny pro řidiče?

O dopadech havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 40 lety částečně rozhodovalo i počasí. Radioaktivní mrak dorazil do Švédska dva dny po katastrofě, 25. dubna 1986. Jaká povětrnostní situace tehdy panovala v Evropě? A co by bylo dnes jinak? Meteorolog Michal Žák v rozhovoru vysvětluje i to, jak vážné je letošní sucho v Česku, jak do něj může zasáhnout El Nino i proč se dojemný příběh keporkaka Timmyho dotýká i lidí daleko od moře.

„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.

„To, jak se lidovci prezentují od pátečního a sobotního sjezdu, je představa, že jsme noví lidovci, máme nové logo, novou značku. Vlastně je to určitá čára za minulostí. To dokonce i Jan Grolich řekl opakovaně v rámci sjezdového projevu,“ komentuje změny ve vedení KDU-ČSL politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o nedávných výrocích poslance Filipa Turka nebo o stále častějších útocích na politiky v USA.

Co ji přivedlo k práci průvodkyně turistů? Co charakterizuje dobrého průvodce? V čem jsou specifičtí turisté z Asie? S čím se musí potýkat obyvatelé turisticky atraktivního města? Proč stojí za to navštívit Český Krumlov v pozdním odpoledni? Co u nás zahraniční turisté oceňují? Co ji přivedlo k založení projektu Stop sečení srnčat? Jak ochráncům zvířat pomáhají drony? Proč bychom podle Pavly Benettové měli cítit odpovědnost za stav přírody a život i drobných živočichů?

Vláda Andreje Babiše navrhuje převést financování ČT a ČRo z koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Návrh, kterému předchází zrušení poplatků pro seniory nad 75 let, už vyvolal kritiku opozice i stávkovou pohotovost obou institucí. „Vlády si zvykly tlačit změny na sílu bez širší diskuse,“ říká analytik Josef Šlerka. Co by takový krok znamenal pro veřejnoprávní média? A jaký vliv má AI na novinařinu a vzdělanost?

Válka v Perském zálivu a s tím související omezení dopravy přes Hormuzský průliv dál ovlivňuje světové ceny energií i evropskou energetickou bezpečnost. „Zbavili jsme se potrubní závislosti na jednom dodavateli, ale stali jsme se závislými na námořních trasách,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonom Lukáš Kovanda. Kudy jinudy k nám ropu dostat? A kde hledat alternativy pro dovoz leteckého paliva?

Většina domácností zvládá pokrýt své potřeby, přesto roste obava, že bude hůř. Vyplývá to z aktuálních průzkumů Centra pro studium veřejného mínění. Na čem lidé šetří nejvíc? „Typicky omezují stravování mimo domov, dovolené, cestování a luxusní zboží. Naopak koníčky a zájmové činnosti se snaží do poslední chvíle neomezovat. Stejně jako výdaje na zdravotní péči, léky a pomůcky či spoření,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí… socioložka Paulína Tabery.

„Když se dostanete i do širších nominací v Magnesii Liteře, tak se o té knize najednou ví mnohem víc, než se vědělo předtím,“ popisuje vliv ocenění na knižní trh kulturní publicista Josef Chuchma. V pořadu Jak to vidí… popisuje, co ukázaly letošní ceny Magnesia Litera, a hovoří o významu médií veřejné služby pro českou kulturní scénu. Oceněnou knihu Dory Kaprálové Mariborská hypnóza najdete k poslechu zdarma na audioportálu a v aplikaci mujRozhlas.

Vláda Andreje Babiše podstupuje první velké zkoušky: nárůst cen benzínu a spor s prezidentem o tom, jestli pojede na summit NATO. Co vládě, která voličům slibovala ulevit peněženkám, vadí víc? Jak se koalici daří spolupracovat a jak silný premiér je zatím Andrej Babiš? Politolog Petr Just se v pořadu Jak to vidí… zamýšlí i nad výsledkem voleb v Maďarsku. Moderuje Věra Štechrová.

Jak pestrá je dnes škála dobrovolnictví? Jaký je smysl celorepublikové akce Dny dobrovolnictví? Co přivádí nejen seniory k dobrovolnictví? Má většina z nás co nabídnout? Proč je potřeba o dobrovolníky pečovat? Co pro ně dělá organizace Letokruh? Jaké pohádky čte Daniela Říčařová dětem v mateřské škole? Co čeká nového dobrovolníka, který chce být užitečný? Jak důležitá je v dobrovolnictví kontinuita? Co znamená darovat svůj čas druhému člověku?

Česko chce podle premiéra Andreje Babiše dostát svým závazkům vůči NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Markem Ruttem se tak znovu otevírá otázka, jakým způsobem chce vláda zajistit navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP do roku 2035. „Čekají se od nás praktické věrohodné kroky, ne zaobalené řeči,“ říká komentátor Petr Šabata. V rozhovoru ještě hodnotí konec vlády Viktora Orbána v Maďarsku i to, nakolik může být tamní volební obrat inspirací pro slovenskou opozici.

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře, pokud Američané nepřestanou s blokádou jeho přístavů. Pentagon chce navíc v příštích dnech vyslat do regionu dalších šest tisíc vojáků. To všechno jen pár dní po jednání o míru v Islámábádu. „Obě strany záměrně vytvářejí mlhu. Jednají i zbrojí, aby si vynutily ústupky,“ říká analytik Břetislav Tureček. Jaké dopady může mít dvojí blokáda Hormuzského průlivu? A co přináší nový izraelský zákon zavádějící trest smrti za terorismus?

„Mluví o modernizaci, ale vracejí se k heslu BBC z minulého století,“ říká mediální analytik Filip Rožánek k návrhu ministra kultury Oty Klempíře na nové financování veřejnoprávních médií. Od ledna příštího roku mají Česká televize a Český rozhlas místo koncesionářských poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, vycházející z úrovně roku 2024 s každoroční valorizací. Jak rozumět změně, kvůli níž přijdou obě média o miliony? A jak chce vláda garantovat jejich nezávislost?

„Pokud se nemýlím, na všech summitech NATO vystupovala vždycky hlava státu. Už jenom z toho pro některé politiky možná nepodstatného faktu, že prezident je vrchní velitel ozbrojených sil,“ komentuje spor o složení české delegace na summit NATO politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V audiu dále hovoří o zakázaném podcastu Armády ČR s prezidentem, o výsledku voleb v Maďarsku a tom, co očekávát od mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.

Triumf opozičního lídra Pétera Magyara v parlamentních volbách v Maďarsku může otřást systémem středoevropské spolupráce. Proč by měli vývoj v Maďarsku bedlivě sledovat Češi a Slováci? Jak konec šestnáctileté éry dosavadního mnohonásobného premiéra Viktora Orbána ovlivní dění ve Visegrádské čtyřce? A jak se bude dál vyvíjet vztah mezi Budínským hradem a Kremlem?

Petra Káčerová a Jakub Vokurka z Liga férového fotbalu. Setkání sestry Angeliky se zajímavými lidmi nad neotřelými tématy.

Americký prezident Donald Trump oznámil úplné vítězství nad Íránem. Jak ale operace „Epická zuřivost“ dopadla pro Spojené státy? „Situace zdaleka není uzavřená. Hlavně na domácí půdě v USA i v rámci NATO,“ říká bývalý diplomat Bořek Lizec. Jak šéf Bílého domu naloží se spojenci v Severoatlantické alianci, kteří ho ve válce proti Íránu nepodpořili? A proč Spojeným státům tolik záleží na tom, aby se nezměnily současné politické poměry v Maďarsku?

Co ropný šok, který spustily americko-izraelská operace proti Íránu, odhalil o globální ekonomice, o energetické bezpečnosti i soběstačnosti? Pomůže tuzemskému trhu zastropování cen benzínu? A oživí krize zájem o obnovitelné zdroje elektřiny? Na to se v pořadu Jak to vidí… ptá Zita Senková Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií, konzultanta a spoluzakladatele společnosti ENA a nově předsedy obchodní sekce Svazu energetiky České republiky.

„Už jenom to, jak je to zarámováno, na jaké body nakonec Američané byli ochotni kývnout v rámci započetí vyjednávání, svědčí o tom, že Donald Trump už neměl příliš s čím hrát,“ říká politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vývoji situace v Hormuzském průlivu, blížící se schůzce šéfa NATO s americkým prezidentem nebo o tom, jakou roli v celém konfliktu hraje Saúdská Arábie.

„Kdyby se změnila vláda v Maďarsku, tak čeští vládní politici nebudou úplně nadšení, ani ti slovenští, ale na druhou stranu se přece jenom ukáže, že i ve Visegrádu můžou uspět politické síly, které nejsou čistě jenom konzervativní,“ říká k možné změně politického kurzu v Maďarsku politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výroky Filipa Turka na adresu Hnutí DUHA nebo nová opatření proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot.

Jak prožívá letošní Velikonoce? Proč křesťanství postavilo svůj největší svátek na tak křehkém lidském příběhu? Co může církev nabídnout lidem 21. století? Chtěl by sám někdy usednout za hrací stůl nových varhan ve Svatovítské katedrále? V čem vidí hlavní úkol své nové služby? Jak chápat jeho biskupské heslo, které zní Pax vobis, tedy Pokoj vám? Co je myšlenkou Roku smíření, který vyhlásil v litoměřické diecézi? Proč Stanislav Přibyl otevírá i pro církev bolavá témata?

Země Evropské unie zavádí opatření proti dalšímu zdražování pohonných hmot. Přistoupí k nim i Česko? A jak by mohlo pomoct snížení spotřební daně? „Kdyby vláda snížila ten základ, z kterého se potom vypočítává to procento DPH, tak se i celková cena ještě o něco sníží,“ vysvětluje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. V pořadu Jak to vidí… komentuje také roli České národní banky nebo soubor opatření Mezinárodní energetické agentury.

České školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pedagogů. Jak motivovat mladé lidi ke studiu učitelských oborů? „Mohou dávat třeba stipendia pro studenty pedagogických škol, aby je zatraktivnili,“ navrhuje biochemik, lékař a emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje novelu zákona o vysokých školách, demografický vývoj nebo nově zřízenou funkci dětského ombudsmana.