Zaostřeno

Každá pátá žena, každý desátý muž. Osobní zkušenost s partnerským a domácím násilím má 17 až 40 procent lidí. Co tato čísla znamenají?

Na okraji Prahy vzniká nové datové centrum Českých Radiokomunikací. Česko ho chce rozšířit a na jeho základě vybudovat také jednu z evropských AI gigafactories. Vláda projekt představuje jako strategickou investici, která má posílit evropskou konkurenceschopnost a technologickou nezávislost. Datová centra ale vyžadují obrovské množství elektřiny a ve Spojených státech proti jejich výstavbě sílí odpor.

Dožít a zemřít doma chce podle průzkumů až 80 procent lidí v Česku. Ne vždy je to ale možné a často se nedaří ani najít volné místo v domovech pro seniory. Vzniká tak díra na trhu, kterou zaplňují nelegální služby. Taková zařízení se podle Asociace poskytovatelů sociální péče snaží vyhnout kontrolám, nezaměstnávají kvalifikovaný personál a mohou si účtovat vyšší poplatky než registrovaná zařízení. Do některých z nich se vydala reportérka Alena Hesová.

Víno bez alkoholu, hroznový mošt a jemně perlivé vinné nápoje s malým množstvím alkoholu nebo úplně bez něj. To, co ještě před pár lety bylo okrajovou záležitostí, dnes požaduje stále více zákazníků, hlavně mladší generace. Většina vinařství proto tyto produkty zařazuje do své nabídky. Ke zmapování trhu přistoupilo i Národní vinařské centrum.

Pražské zastupitelstvo velkou většinou podpořilo návrat pomníku maršála Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí. Zastánci připomínají jeho uměleckou hodnotu i význam Radeckého pro české dějiny. Najdou se ale také odpůrci, kteří v něm vidí symbol nedemokratické habsburské monarchie. Pořad Zaostřeno se ptá, co spory o pomníky vypovídají o společnosti, která je staví, odstraňuje a někdy znovu vrací.

Rekordní návštěvnost, nadšení fanoušků, velké nejen sportovní příběhy a euforie vítězných Španělů, ale také politické zásahy do turnaje, kontroverze s rozhodnutími videorozhodčích, nesnesitelná vedra nebo stížnosti výpravy Íránu na šikanu od amerických úřadů a odmítnutí vpustit do země některé účastníky. Máme za sebou největší sportovní akci roku. Jan Kaliba vás zve na reportážně analytickou procházku mistrovstvím světa ve fotbale v Severní Americe.

Dvacet let bojovala s depresemi a loni o Vánocích plánovala, jak vše ukončit. Mladé ženě nakonec pomohla terapie s podáním ketaminu na pražské klinice, kterou díky sociálnímu grantu Evropské unie a podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí dostala v rámci nového výzkumného projektu zcela zdarma. Inovativně jsou k terapii přiděleni sociální pracovníci, kteří pacientům pomáhají i v běžném životě. Funguje to? Dozvíte se v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus.

Stáří a stárnutí je přirozenou součástí života. Členové amatérského hereckého souboru v reportáži vypráví své motivace, proč na divadle otevírají otázky stáří nebo perspektivu strachu. „Jeden z nejčastějších stereotypů je stáří jako chudé, osamělé a nemocné,“ říká pro Zaostřeno Českého rozhlasu Plus socioložka Lucie Vidovičová. Svůj pohled na stáří a stárnutí přidává i psycholožka Hana Georgi. Jací jsou tedy současní senioři a seniorky? A proč se bojíme stárnout?

Střední Evropa včetně České republiky má za sebou první letošní dlouhou vlnu veder. Na vině je mimo jiné změna klimatu. Ještě intenzivněji dopadají její důsledky na Asii. Před dvěma lety se tématu věnoval v pořadu Zaostřeno David Jakš. Připomeňme si, že výkyvy teplot a prudké deště mají na asijském kontinentu vliv nejenom na lidské zdraví, ale také na úrodu obilovin, kukuřice a rýže.

Sucho, přívalové srážky i rostoucí teploty mění způsob, jakým česká města a obce přemýšlejí o vodě. Od chytrého sledování úniků v Plzni po nové parky a zasakovací pásy na venkově se hledají cesty, jak lépe hospodařit s každou kapkou. O tom, co funguje a co bude potřeba do budoucna, vysvětlují starostové i odborníci v pořadu Zaostřeno.

Přes 41 tisíc lidí připlulo loni na loďkách z Francie do Velké Británie. Jde o nejvyšší číslo od roku 2022. Britské vlády přitom slibují zastavení příchodu migrantů, zničení převaděčských gangů a platí stovky milionů eur Francii, aby zabránila uprchlíkům v cestě přes kanál La Manche. Pomůže migraci zastavit nová dohoda mezi Londýnem a Paříží? Jaké jsou příběhy těch, kteří na cestě do Británie riskují životy? A může migrace ovlivnit nadcházející prezidentské volby ve Francii?

Češi se rychle učí, jak sdílet elektřinu, kterou si sami vyrobí. Už více než rok platí série zákonů, která to umožňuje. Podle údajů Elektroenergetického datového centra si Češi za tu dobu nasdíleli přibližně 80 gigawatthodin elektřiny. To odpovídá objemu roční spotřeby asi 30 tisíc domácností. Nejčastěji Češi komunitně vyrábějí a odebírají elektřinu vyrobenou ze slunce, existují ale i projekty na komunitní větrníky.

Poprvé v historii budou moci Češi žijící v zahraničí hlasovat v parlamentních volbách korespondenčně – bez nutnosti docházet na ambasádu nebo konzulát. Změna, o kterou dlouho usilovali, ale vyvolává také ostré reakce současných opozičních stran a hnutí. V pořadu Zaostřeno přináší reportér Vít Pohanka názory českých emigrantů i poslanců, kterým se novinka nelíbí.

Zaostřeno se vydalo na Pouť smíření, která se letos konala ve výjimečné atmosféře historicky prvního sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Akce připomínající tragické poválečné vyhnání brněnských Němců přilákala rekordní počet účastníků i hlasité protestující. Událost ukázala, jak silné emoce česko-německá minulost stále vyvolává.

Téměř čtyři z deseti patentů, které vytvoří čeští vynálezci, vlastní zahraniční firmy. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat Technologická agentura České republiky. Takzvaný patentový offshoring podle autorů studie ukazuje, že Česko sice dokáže vytvářet technologicky hodnotné inovace, často je ale neumí dlouhodobě udržet doma a ekonomicky využít.

Cesta za dobrým výdělkem v jihovýchodní Asii se jim změnila v noční můru, které se budou už těžko zbavovat. Kvůli vysokým cenám, exotické nemoci ani nebezpečným zvířatům to ale nebylo. Osudným se jim stala tzv. scam centra, díky kterým přijdou miliony lidí po celém světě každoročně o miliardy dolarů. A mizí v nich i lidé. Hrozí nebezpečí také Čechům? Fenomén asijských scam center je námětem dalšího dílu pořadu Zaostřeno.

Zatímco u chlapců si hyperaktivity všimne okolí obvykle brzy, u dívek zůstává ADHD často skryté pod nánosem společenských očekávání. Mnoho žen se naučí své symptomy skrývat, aby byly přijímané okolím. Desítky let pak žijí v přesvědčení, že jsou porouchané.

Malé modulární reaktory patří k nejčastěji skloňovaným plánům budoucnosti české energetiky. Pořad Zaostřeno se vrací k tomu, co si pod nimi vlastně představit a jak by mohly doplnit dnešní jaderné zdroje. Vedle toho nabízí i reportáž z Temelína, která ukazuje, jak elektřina vzniká už dnes — a co by se v budoucnu mohlo změnit.

Ukrajinští váleční veteráni se po těžkých zraněních snaží vrátit do běžného života. Podle neoficiálních údajů ukrajinských médií provedli zdravotníci od začátku ruské invaze zhruba 100 tisíc amputací, oficiální čísla úřady nezveřejňují. Po celé zemi proto vznikají rehabilitační kliniky, které pomáhají nejen vojákům, ale i civilistům. Vyrábějí protézy a připravují i speciální sportoviště.

Jsou protiváhou toho, co nazýváme největšími technickými zázraky a úspěchy našeho světa. Kompenzují lidskou pýchu a omyl, že člověk už všechno pochopil, vysvětlil a ovládl. Pro Japonce Jokhai, pro Číňany Jinkui, pro Thajce Phí. Ezoterické bytosti, kterých se bojí lidé od Indie po Japonsko a od Mongolska po Jávu. A přeci jsou to právě ony, na které Asiat spoléhá, když je mu nejhůř a všechny materiální berličky už se zlomily.

Zámek Jezeří na Mostecku patřil ve své době ke skvostům mezi českými rodovými sídly. V dobách své největší slávy hostil například hudební skladatele Ludwiga van Beethovena nebo Christopha Willibalda Glucka, hostem býval i básník Johann Wolfgang Goethe. Za první republiky na zámek dojížděl za Lobkowiczi i Jan Masaryk.

S tím, jak na Zlínsku roste počet volně žijících vlků, rostou starosti chovatelům ovcí. Jak se hledá funkční rovnováha mezi ochranou vlků a ochranou hospodářských zvířat? Co pro farmáře může udělat stát? Jaká je role vlka v ekosystému a dá se říct, kolik jich naše krajina unese?

Česká příroda a krajina potřebují podle přírodovědců zásadní pomoc, aby zvládaly sucha, povodně i pěstování jídla. Česko je také silně závislé na dovozu ropy a plynu, které teď prudce zdražují. V této situaci česká vláda na péči o životní prostředí začíná výrazně šetřit, odklon od fosilních paliv není priorita a z ministerstva mizí odborníci. Jaké má vláda plány a bude mít přednost ochrana přírody, nebo zájmy podnikatelů?

Druhý československý prezident Edvard Beneš stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Muži v zemích s vysokými příjmy páchají sebevraždy v průměru třikrát častěji než ženy. Vyplývá to ze statistik Světové zdravotnické organizace. Česká data dokonce mluví o poměru čtyři ku jedné. Praxe terapeutů zase ukazuje, že si muži často neříkají o pomoc a o svých problémech nemluví ani s nejbližšími. Co to vypovídá o duševním zdraví mužské populace? A co se v této oblasti mění během posledních let? Téma pro Lenku Pištěkovou.

Jak náročné může být pro divoká zvířata putování střední Evropou ukázal příběh losa Emila, mladého samce migrujícího z Polska na Šumavu. Dálnice, železnice, ale i rozlehlé zemědělské plochy představují pro řadu živočichů bariéry, které překonávají jen s obtížemi. Na dopady tzv. fragmentace krajiny i na to, proč se Emil choval tak nebojácně, se zaměřil další díl pořadu Zaostřeno.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.

Dělnických kolonií z poválečné doby je v Česku ještě plno, postupně ale mizí. Ostravská Bedřiška se ovšem proslavila tím, jak zarputile za ni její obyvatelé bojují a jak nekompromisně tamní radnice prosazuje plán na její likvidaci. „Vybaví se mi rodinná atmosféra, pomoc, to, že místní stojí při sobě,“ popisuje studentka Klára, podporovatelka kolonie. „Je tam blízko silnice, ale je tam i příroda. Působí to vesnicky a bezpečně.“ Kdo a proč chce Bedřišku zbourat?

V Praze vrcholí boj o podobu veřejného osvětlení. Vedení města částečně ustoupilo požadavkům petice, která požadovala zastavení výměny starších lamp za nová LED svítidla s bílou barvou. Jejich odstín podle kritiků do noční doby nepatří, protože škodí zdraví.

Brazílie rozjela nový fond na ochranu světových pralesů, kterých stále ubývá hlavně kvůli kácení a přetváření na zemědělskou půdu či pastviny. Ve spolupráci s vládami dalších zemí či nevládními organizacemi také rozjíždí nové dílčí programy v Amazonii, která je největším tropickým deštným lesem světa a většinově leží právě v Brazílii.

V největším regionu světa Asii a Oceánii sedí aktuálně ve vězení víc než 4,5 milionu lidí – je to víc než má celá Čína vojáků, dokonce včetně aktivních záloh. Odsouzenců skokově přibývá hlavně v jihovýchodní Asii. Proč Asiaté trestají, zatímco Evropa napravuje? Otázky pro pořad Zaostřeno Davida Jakše, který vysíláme v repríze.

Proč Asiaté trestají, zatímco Evropa napravuje? Je doživotí nebo dokonce trest smrti dostatečně odstrašujícím nástrojem nebo jen podporuje klišé o krutých a bezcitných Asiatech? Téma pro Davida Jakše.

Nepořádek, hluk a nebezpečí – tak nečastěji popisují obyvatelé Jablonce nad Nisou problémy, které pro ně představuje ubytovna Neptun v Liberecké ulici. Kdo je za současný stav zodpovědný? Jak se k situaci staví magistrát Jablonce a má nějaké řešení pro místní obyvatele i nájemníky ubytovny? Na to se pokouší odpovědět pořad Zaostřeno.

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.

Je to už více než 300 let, co zemřel architekt Jan Blažej Santini Aichel. Pořad Zaostřeno připomíná nejen jeho odkaz, ale snaží se zapátrat také po tom, jak by se mu projektovalo a stavělo v dnešní době přísného památkového dozoru a veřejné diskuze o tom, co je a není přípustné při přeměně budov a prostranství, která sdílíme a ve kterých žijeme.

Jedinou zlatou československou medailistkou z Olympijských her v Melbourne v roce 1956 se stala diskařka Olga Fikotová-Connollyová. Tuto výjimečnou sportovkyni, která na dalších třech olympiádách reprezentovala USA, silně ovlivňovaly politické poměry, do kterých se narodila a ze kterých odešla se svým americkým manželem za oceán. I to mapuje část pozůstalosti, kterou Česku nedávno věnovala její nejstarší dcera. (Vysíláme v repríze.)

Čeští jeskyňáři ve spolupráci se speleology mnoha dalších národností pravidelně vyrážejí do všech koutů světa, aby objevovali a dokumentovali neznámé podzemí. Patří k nim i účastníci expedice Medúza, kteří se letos znovu vydali do útrob Černé Hory.

Jestli Evropská unie potřebuje lithium, ať si ho vytěží na svém území, třeba v Česku. Tento sentiment se šíří mezi Srby, kteří jsou proti vzniku nového dolu na svém území. Někteří dokonce viní Unii z kolaborace s vlastní vládou, proti které se v Srbsku vytrvale protestuje.

Český rozhlas digitalizoval rozsáhlý záznam procesu s K. H. Frankem z jara roku 1946. Objevuje se v něm pasáž, která popisuje události z listopadu 1939. Razie německé okupační správy proti vysokoškolským studentům tehdy znamenala pro devět z nich smrt a pro stovky dalších věznění. Autentické vzpomínky přímých aktérů těchto událostí vybral David Hertl. Pořad vysíláme v repríze.

H. Frankem z jara roku 1946. Objevuje se v něm pasáž, která popisuje události z listopadu 1939. Razie německé okupační správy proti vysokoškolským studentům tehdy znamenala pro 9 z nich smrt a pro stovky dalších věznění. Autentické vzpomínky přímých aktérů těchto událostí vybral David Hertl.

Po staletí existovaly vedle sebe a vzestup a sláva jedné znamenaly úpadek druhé. Letos v létě ale přerostla odvěká rivalita do krveprolití. Kambodža a Thajsko sáhly po zbrani a výsledkem jsou desítky mrtvých, 300 tisíc lidí na útěku a cestovní ruch v ohrožení. Proč spolu Kambodžské a Thajské království válčí? Proč je mír tak křehký a obě strany tvrdí, že nevěří jedna druhé? A jaký podíl na tom nesou autoritářské režimy v obou královstvích?

Na Ukrajinu, která se brání ruské invazi, už několik let putují auta českých dárců. Cesta s dobrovolníky organizace Neohnutí, která vozí auta potřebným, umožnila autorce této reportáže setkat se se ženam v předpolí války, v Charkově, Izjumu a Slovjansku.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2025.)

Skupina senátorů z klubu ODS/TOP 09 podala k Ústavnímu soudu dokument, který navrhuje neřešit příčiny změny klimatu a práci vědců v oboru přirovnává k vědeckému komunismu. „Neberu to osobně. Odborně je ten text ale plný nesmyslů. Je to na úrovni hospodských řečí,“ zaznívá od předních českých klimatologů. „Já mám svoje vědce a ti říkají něco jiného,“ argumentuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Jirsa z ODS.

O křesla ve Sněmovně se letos uchází 26 politických uskupení, o čtyři víc než před čtyřmi lety. Jakou si Češi přejí vládu a jak se ve srovnání s minulými volbami proměnily kandidátky jednotlivých stran? A jaká je zatím předvolební kampaň? Jak do kampaně promlouvají sociální sítě?

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

„Za katastrofu z roku 2022 nikdo nepřijal odpovědnost. Odra, stejně jako ostatní řeky v Polsku, spadá pod ministerstvo infrastruktury, ne pod ministerstvo životního prostředí. S tím systémem je něco velmi špatně,“ říká zakladatel občanského hnutí Osoba Odra, novinář a spisovatel Robert Rient.

HEMA (Historical European Martial Arts), tedy historická evropská bojová umění, jsou oblíbená i u nás – registrováno je tu přes 40 klubů. Je to zábava pro milovníky historie, nebo sport s jasně danými pravidly? Uslyšíte v repríze pořadu Zaostřeno.

Kam přijede, tam bourá sály. Je ztělesním soucitu a po světě chodí proto, aby zmírňoval lidské trápení. Kdo ho potkal osobně, ten říká, že je to úplně obyčejný chlapík, ale má nakažlivě dobrou náladu. Přesto jsou na světě politici, dokonce i celé státy, které by ho rády viděly v naprosté izolaci. Bojí se ho víc než ekonomických sankcí, víc než občanské války. Mluvíme o Jeho Svátosti 14. dalajlámovi, občanským jménem Tändzin Gjamccho, který nedávno oslavil 90. narozeniny.

Transgender lidé mají přinejmenším na první pohled co slavit. 1. července 2025 vstoupil v platnost zákon, který umožnil změnu pohlaví bez hormonální léčby a chirurgického zákroku. To znamená bez kastrace. V postsovětském prostoru je to opravdu přelom. Jenže životní realita transgender osob je komplexnější a často odmítavý až nenávistný postoj části většinové společnosti se nedá změnit přijetím jednoho zákona.

Ovládání počítače nebo mobilu očima pro ty, kteří se nehýbou a nemluví. Počítačové myši, které si poradí s omezeným pohybem rukou. Speciální zařízení, kterým se dá počítač obsluhovat pohybem úst... Díky těmto pomůckám dnes mohou lidé s handicapem komunikovat s okolím nebo dokonce pracovat. Poslechněte si příběh programátora Filipa Bicana a webdesignérky Aleny Šmachové, kteří pomůcky využívají.

Napětí ve společnosti, polarizace, rozdělení. Spojené státy bývají v posledních letech líčeny jako země rozštěpená hlubokými příkopy mezi demokraty a republikány, mezi městy a venkovem, mezi lidmi různého původu a názorů. Ale jak moc je tohle rozdělení znát v běžném životě? Julie Urbišová, novinářka, která žije už řadu let v New Orleans, tedy ve městě známém svou otevřeností a pestrou komunitou a přiznává, že napětí se postupně dostává i do jejího okolí.

Mobilní telefony, sociální sítě i výslechy – imigrační kontroly ve Spojených státech umí být tvrdé. A není tomu tak až s příchodem Donalda Trumpa. Čeští hudebníci, novináři i politik potvrzují, že nepříjemná překvapení zažívali i s předcházejícími administrativami.

Vynálezce, továrník, vlastenec, starosta. Pod těmito slovy se skrývá jedna výrazná osobnost, na kterou se skoro zapomnělo. Valašský rodák Josef Sousedík se narodil v roce 1984 ve Vsetíně, zemřel o 50 let později při výslechu na gestapu.

Každý den vypraví několik tisíc různých leteckých společností po celém světě přibližně 45 tisíc letů – komerčních, humanitárních, zásobovacích nebo vojenských. Ve Spojených arabských emirátech mají domov hned dvě letecké společnosti, které patří do světové top desítky leteckých přepravců.

Víc než desetina lidí v Česku má často nebo stále problémy s dopravou, občas má potíže s cestami do školy, do práce, za nákupem nebo k lékaři víc než čtvrtina společnosti. Mezi nejohroženější pak patří ti nízkopříjmoví z odlehlých obcí do 5 tisíc obyvatel.

Další konvoj sanitek a kamion plný humanitární pomoci dopravila na Ukrajinu nezisková organizace Post Bellum. Dlouhá cesta za volantem by se neobešla bez spousty dobrovolníků. Ti, jak sami říkají, nechtějí jen přihlížet, ale přispět svou kapkou v moři napadené zemi.

Co kdyby nám vinice nebo ovocné sady nesloužily jen pro pěstování plodin, ale mohli bychom na nich zároveň získávat i elektřinu? Přesně tak funguje tzv. agrovoltaika, kdy si zemědělec na svou půdu instaluje i solární panely a pěstuje třeba vinnou révu nebo ovoce. Fotovoltaické konstrukce jednak převádějí sluneční energii na elektřinu a zároveň poskytují plodinám stín. Což bude s ohledem na klimatické změny čím dál důležitější.

Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry symbolizující politické rozdělení světa. Existovala reálná šance, že za pár let zmizí. V současném světě je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80. A vznikají další.

Když řekneme, že „je něco na houby,“ obvykle tím myslíme, že je to k ničemu, bezcenné, nezajímavé. Ale na houby chodí každý rok většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Dá se o nich bádat, zároveň má lidové houbaření v kultuře a životním stylu naší země velmi silné a pevné kořeny. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)

Vzpomínáte na euforii ze začátku 90. let? Sovětský svaz tehdy zmizel z mapy světa, Čína hledala místo v mezinárodním společenství a Indie měla vlastních, vnitrostátních problémů nad hlavu. Zdálo se, že armády, vojáci a stroje na zabíjení se postupně ze světa vytratí – teď je ale všechno jinak. Zbrojaři vydělávají nejlíp v historii, zuří válka na Ukrajině a na spadnutí je těžký konflikt na Tchaj-wanu, nebo na Korejském poloostrově. Poslechněte si reprízu pořadu.

Zemědělství prochází obrovskou revolucí, pokud chcete používat nové technologie, dokážete sledovat téměř každou rostlinku na poli. Jedním z průkopníků je i Jan Bezděk – původně pražský „ajťák“, teď už velkoproducent sena na Benešovsku.