Týdeník Respekt

Výtah Respektu: Robert Fico nyní není jen slovenský premiér, ale dočasně taky ministr životního prostředí. Prezident Peter Pellegrini totiž ve středu odvolal dosavadního ministra Tomáše Tarabu, kterému parlament tento týden vyslovil nedůvěru. Prosadily to přitom nejen hlasy opozice, ale také vládní Slovenské národní strany, která Tarabu do funkce nominovala. Nakonec ale usilovala o jeho konec. Jak celý spor začal? Jakým byl Taraba ministrem? Jak se předseda SNS poprvé zastal LGBT+ lidí, aby následně ponížil hlavu státu? A rozpadá se Ficovi vláda, nebo by současná situace mohla vyčistit vzduch? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.

Tekutá společnost #26: S programovou ředitelkou NFNZ o politických tlacích na média i hře na tibetské mísy

Do podcastu Barbory Kroužkové přišla Veronika Vlachová z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Co ohrožuje média v Česku? Proč jsou klíčové i menší mediální buňky? Jakou inspiraci našla v Berlíně, jak se dá meditovat v tramvaji a jak dnes využívá muzikoterapii?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně už druhým dnem jednají o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu hlasů je nicméně předem téměř jisté, že opoziční strany neuspějí. Proč tedy s návrhem přesto přišly? Proč jsou vláda s opozicí rozhádané jako už dlouho ne? Kolik takové dva jednací dny stojí daňové poplatníky? I o tom mluví ve středeční epizodě přímo z Poslanecké sněmovny Eva Soukeníková.

Ženy XYZ #64: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata 

Ženy stále tlachají o nedůležitých věcech, neumí mluvit napřímo, jsou to drbny, co nezavřou ústa. Muži jsou skoupí na slovo, neumí číst mezi řádky, zato hovoří vždy k věci. To jsou časté stereotypy o tom, jak odlišně komunikují muži a ženy, sociolingvistické výzkumy však vyvracejí drtivou většinu z nich, případně pro ně existuje pádné vysvětlení vycházející z toho, jak odlišně jsou dívky a chlapci vychováváni. Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pchingpřednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.

Výtah Respektu: Právě v úterý 29. září byl nejdřívější termín, kdy mohl švédský parlament jmenovat nového premiéra nebo premiérku. Tou se mohla stát lídryně středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Andersson, jejíž strana zvítězila. Výsledky však byly velmi těsné a vyjednávání tak složité, že v pondělí oznámila, že v současné situaci vládu sestavit nedokáže. Kdo by tedy ve Švédsku mohl složit vládu? Proč tak dlouho trvalo zveřejnění výsledků? Co lidé ve Švédsku nejvíc řeší? I o tom mluví v nové epizodě Jakub Lucký ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.

S Jakubem Janegou a Karlem Páralem o tom, co se ANO naučilo a jak rozumět slovům, která premiéř říká o neklidném světě. Moderuje Tomáš Brolík

Udrží si Babiš radnice, ale hlavně – ovládne konečně senát? Nejen o tom v Debatě Respektu diskutovali politologové Karel Páral a Jakub Janega zUniverzity Palackého v Olomouci se zástupcem šéfredaktora Respektu Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Pavel Turek debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Vládneme, nerušit #79: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Jednání byla podle aktérů intenzivní, ale výsledek je velice konzervativní: rozpočet nakonec míří do Poslanecké sněmovny s deficitem, který je jen o 3 miliardy nižší oproti původnímu návrhu. Je 386 skutečně maximum, které šlo v aktuální situaci vytěžit? Proč menší strany tolik ustupují hnutí ANO a je realistické, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky tak, jak slibuje? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Respektování s Erikem Taberym, Silvií Lauder a Jánem Markošem v Českých Budějovicích. Moderuje Barbora Kroužková.

Výtah Respektu: Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh na zmrazení platů vrcholných politiků a političek v příštích pěti letech. Většina opozičních klubů ale zablokovala možnost schválení novely zrychleně v prvním čtení, letos tedy asi ještě účinná nebude. Nicméně, ještě minulý týden to vypadalo, že dolní komora tento týden otevře jedno z nejzásadnějších politických, a vlastně i kulturních, témat posledních měsíců, a to zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Nakonec se ale vládní koalice dohodla, že k tomu dojde až po volbách. Jak debata uvnitř vlády probíhala? Jak se opozice chystá na obstrukce? A jak se na změny připravuje vedení obou médií? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě František Trojan.

Tekutá společnost #25: S frontmanem kapely Rybičky 48 o muzice, politice i respektující výchově

Hostem Barbory Kroužkové je frontman Rybiček 48 Kuba Ryba. V roce 2027 budou mít jediný koncert. Co bude jinak dělat? Proč se vztahy v kapele pomáhá terapeutka a jak zvládá výchovu dvou synů? Mluví také o politické angažovanosti, moci psychedelik a relaxu u ohně.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Výtah Respektu: Letos na jaře Organizace Neposeda společně s výzkumným týmem z Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a Národního centra sociálních studií informovaly o unikátním českém projektu New Leaf, ve kterém čtyřicet lidí bez domova dostalo sto tisíc korun bez jakýchkoliv podmínek. V první části projekt boural stereotypy. Ukázalo se totiž, že lidé nedávali peníze do drog a alkoholu, nýbrž do bydlení, oblečení a jídla. Potvrdilo se taky, jak přínosné může být, je-li součástí začlenění do společnosti sociální pracovník či pracovnice, kteří mají kapacitu se člověku věnovat. Nyní výzkumný tým zveřejnil ekonomická data, podle kterých lidé bez domova vyjdou stát ročně na něco přes dvě miliardy korun. MPSV přitom uvádí částku vyšší než osm miliard korun. Kam tedy mizí šest miliard? V čem je Česko v práci s bezdomovectvím neefektivní? A jak projekt s daty naloží? I o tom mluví ve středeční epizodě vedoucí projektu i Katedry Melanie Zajacová. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #63: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Kdo kolik vydělává a jak se s penězi bude nakládat, bývá v partnerském vztahu ožehavé téma. Pároví terapeuti popisují, že dvojice mnohdy tuto otázku poprvé otevřou až u nich v ordinaci. Výši výdělku si přitom lidé stále spojují se sebehodnotou, mírou nezávislosti či úspěšnosti, což může do vztahové dynamiky silně promlouvat. Finance také mohou být mocným nástrojem kontroly. Jak si peníze rozdělit co nejférověji? Stačí se držet principu 50/50? Jak do toho vstupují děti? A kdo má zaplatit útratu na prvním rande? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

S Ondřejem Bajgarem, Stanislavem Fortem, Kristinou Fort i Josefem Šlerkou o znepokojivém vývoji umělé inteligence. Moderuje Štěpán Sedláček.

O bezpečnosti umělé inteligence se vede debata už dlouho. Ale v poslední době této diskusi začíná věnovat pozornost podstatně víc lidí. Jednou z příčin je to, že vývoj generativní AI už dospěl od dob spuštění ChatGPT před necelými čtyřmi lety velmi daleko - a umělá inteligence už je schopná samostatně konat divy včetně řešení nejkomplikovanějších matematických problémů i nacházení slabin v softwaru.

S tím se pojí bezpečnostní incident, kdy velké jazykové modely od firmy OpenAI "po vlastní ose" ve velkém počtu utekly z testovacího prostoru a koordinovaně hackovaly systémy firmy Hugging Face a napadly i servery samotné OpenAI. Od té doby se vyjevila řada podobných incidentů, které oznámily společnosti Anthropic, Meta - a nejnověji také Google.

Model Gemini během rutinního testu kyberbezpečnostních dovedností podle amerického deníku WSJ dostal za úkol hackovat fiktivní firmu, která ovšem měla jméno jako skutečná společnost - a když měly testované modely v jistou chvíli přístup na internet, podnikly útok na servery dané firmy, a přitom narušily systémy další dvou společností.

Druhý důvodem jsou dlouhodobé obavy vývojářů, které jsou kromě podobných incidentů posilovány i tím, že firmy vyvíjející velké jazykové modely aktivně směřují k rekurzivnímu sebezlepšování (RSI), kdy by už vyvíjela další generace modelů víceméně sama umělá inteligence. To může proces výrazně zrychlit, ale také snížit naše již tak omezené porozumění tomu, jak AI funguje - a proč dělá, to co dělá.

Mnozí lidé ve firmách vyvíjejících AI cítí, že teď ještě mají možnost ovlivnit vývoj hnaný konkurenční dynamikou a že je nejvyšší čas něco udělat; a zpomalit. Ukazuje se, že nové modely jsou čím dál schopnější, ale podle všeho mnohdy postrádají etické zábrany – jinými slovy nejsou dostatečně sladěné s lidskými hodnotami. A v důsledku by podobně jako při incidentu Hugging Face mohly dojit k nebezpečným, těžko předvídatelným záměrům, či posloužit lidem, kteří je chtějí zneužít.

S tím se pojí varování Jacoba Coxona, který odešel z firmy Anthropic, i dalších lidí z oboru, kteří argumentují, že za několik let by mohla AI představovat existenční riziko pro lidstvo a v krajním případě nás vyhladit. Což je v oboru dlouhodobá obava s různě stanovenou pravděpodobností. V neposlední řadě samy přední firmy z oboru v USA různými způsoby upozorňují, že rychlý vývoj AI není i kvůli pomyslnému závodu dostatečně regulovaný. Po vydání výzvy Daria Amodeiho většina z nich vyjádřila ochotu ke konkrétním krokům - včetně nezávislého dohledu uvnitř firem.

Donald Trump nicméně zatím podle všeho víc než většině znepokojených Američanů naslouchá lidem ve svém okolí, kteří chtějí naopak rychle vyvíjet umělou inteligenci bez jakýchkoliv federálních regulací. S tím se pojí totiž velké investice nakumulované v tomto sektoru i růst americké ekonomiky. Rizika, na která upozorňují vývojáři AI a přední vědci, označil Trump za hoax i konspiraci - a vyslovil se pro rychlou výstavbu dalších datových center.

Související debata je ovšem vrstevnatější. Řada lidí viní firmy vyvíjející AI z přehánění kvůli vstupům na burzu i z nemístné antropomorfizace a přeceňování možností velkých jazykových modelů; stejně jako ze snahy odvracet pozornost od problémů, které už ve vztahu k AI řešíme - od těch ekonomických a environmentálních až po psychologické.

Kam generativní AI v průběhu posledních let dospěla, je obdivuhodné a bude to mít následky, s nimiž je třeba se každopádně vyrovnat. Po čtyřech letech je tady nová technologie transformující řadu oborů lidské činnosti včetně matematiky, programování, biologie či kyberbezpečnosti. Citelně nám ovšem chybí nezávislý monitoring vývoje AI, standardy, regulace i mezinárodní kooperace. I o tom je řeč v aktuálním Zeitgeistu.

Doporučujeme také článek:Kdo přežije ve věku AI

https://www.respekt.cz/tydenik/2026/39/kdo-prezije-ve-veku-ai

Výtah Respektu: Spojené státy se v těchto dnech připravují na tzv. midterms, tedy volby, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, v tomto případě Donalda Trumpa. A průzkumy potvrzují, že jeho popularita je extrémně nízká. Týká se to i republikánských voličů a voliček? Co lidé v USA řeší? Co by se v Trumpově administrativě změnilo, kdyby Kongres ovládli Demokraté? A kdo se rýsuje jako jejich možný prezidentský kandidát? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová, která je právě v Pensylvánii.

Výtah Respektu: V Rusku o víkendu proběhly první parlamentní volby od roku 2022, kdy Moskva rozpoutala plnohodnotnou válku na Ukrajině. Po sečtení většiny hlasů se zdá, že Vladimira Putina podporující strana Jednotné Rusko získá rekordní počet mandátů. Pro jaké další strany mohli Rusové hlasovat? Kdo je v Rusku opozicí? V čem by Kreml mohl volby, které jsou zfalšované, použít proti Ukrajině? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #78: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Rusko by mohlo během následujících měsíců eskalovat vztahy se státy Evropské unie, vyloučit se nedají další sabotáže, varoval své spoluobčany polský premiér Donald Tusk. V reakci na to český premiér Andrej Babiš uznal, že jsme v hybridní válce s Ruskem a že i české tajné služby počítají s podobným rizikem. Ve stejnou dobu je ale součástí vlády hnutí SPD Tomia Okamury, jehož představitelé opakovaně mluví o hrozbě z Bruselu místo Moskvy, a Motoristé sobě, kteří jsou tradičně nepředvídatelní. Způsobí ruský tlak na EU otočku v pozice české vlády? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 78. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: V indickém Dillí se před pár dny konal další summit členských zemí uskupení BRICS. Název vychází ze zakládajících států, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Nyní jsou tam i další. Podle agentury Reuters došlo k velkému diplomatickému průlomu, země totiž dospěly ke společné deklaraci k americko-íránské válce a vyzývají ke klidu na Blízkém východě. Jaký je význam BRICS? Jak v něm mohou společně fungovat demokratické a autoritářské státy? Jak uskupení vnímají USA a Evropa? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Tekutá společnost #24: Se švagrovou Václava Havla Dagmar Havlovou o jeho nedožitých devadesátinách, absurdní situaci kolem knihovny, ale také o harmonickém životě s Ivanem Havlem, umělé inteligenci a farmě Košík. 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Ženy XYZ #62: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen měla před Evropským parlamentem ve Štrasburku nejdůležitější projev roku. Šlo o každoroční zprávu o stavu EU, v níž letos mluvila primárně o řešení klimatické krize, rizicích, která s sebou nese umělá inteligence, ale také o migraci ve španělské Ceutě či o rozšíření spolupráce s Kanadou. V čem je poslední jmenované téma klíčové? Co v projevu šéfky EK naopak nezaznělo? A jaký moment byl překvapivý? I o tom mluví ve středečním Výtahu Magdaléna Fajtová, která se připojila přímo z EP ve Štrasburku.

Výtah Respektu: Polský premiér Donald Tusk i ministr obrany Radoslaw Sikorski v těchto dnech čím dál více mluví o tom, že v příštích týdnech a měsících bude Rusko eskalovat útoky a mohlo by se to dotknout právě i našeho souseda, navíc člena NATO. Naposled to zaznělo v reakci na to, že ruský dron o víkendu zasáhl osobní vlak jedoucí z Ukrajiny do Polska, přičemž zaútočil asi dva kilometry od polských hranic. Tusk kvůli tomu svolal zvláštní poradu, kde byli kromě ministrů i zástupci zpravodajských služeb. Vyplynula z toho nějaká reakce? Jak se Polsko na možný útok připravuje? Shoduje se vláda a opozice, potažmo polská společnost, na tom, že je potřeba zbrojit a bránit se? I o tom mluví v úterní epizodě Tomáš Brolík.

Zeitgeist s novinářem a arabistou Štěpánem Macháčkem o situaci v Egyptě, Sýrii či Izraeli, odkazu prodemokratických protestů a Blízkém východě ve víru válek i modernizace.

„Dříve se poukazovalo na náboženský radikalismus v islámských zemích. Dnes ho bohužel najdete u moci spíše v Izraeli ve formě nacionalistického naboženského radikalismu,“ říká dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu, arabista a islamolog Štěpán Macháček, když se zamýšlí nad tím, jak se proměnila situace ve vybraných blízkovýchodních zemích v průběhu patnácti let po masivních prodemokratických protestů známých jako Arabské jaro. Jak se za tu dobu proměnil Egypt, kde žije bezmála dvacet let? Jak se vyvíjí situace v Sýrii, Tunisku i dalších státech regionu, kde v důsledku protestů padly dlouholeté režimy? Čemu bychom na blízkém východě měli věnovat větší pozornost? A proč se po třinácti letech rozhodl skončit na postu blízkovýchodního zpravodaje ČRo. Nejen o tom mluví Štěpán Macháček se Štěpánem Sedláčkem v novém Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Výtah Respektu: Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) měl dnes vládu informovat o aktuální situaci na Šumavě. Je tomu týden, co společně s poslancem za Motoristy Filipem Turkem informovali o tom, že na území národního parku Šumava unikají nebezpečné látky. Červený uvedl, že jeho resort řeší přírodní katastrofu. Jak rozsáhlá je? Co se na místě bude dít? Pochybilo předchozí vedení pod Petrem Hladíkem z KDU-ČSL? Nesnaží se tím Motoristé odvést pozornost od faux pas svého předsedy Petra Macinky? V pondělní epizodě odpovídá Filip Zelenka.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #77: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Začátek školního roku se zatím nese ve znamení konfliktů mezi ministrem školství Robertem Plagou a předsedou vlády Andrejem Babišem. Veřejné neshody se vážou k návrhu rozpočtu, který podle Plagy v kapitole školství není dostatečné vysoký, premiér mu ale přes média vzkazuje, ať si nestěžuje. Ministr obrany Jaromír Zůna má zase svým způsobem opačný problém: jeho rezort dostal oproti letošnímu roku o 36 miliard navíc, to se ale zase nelíbí předákům hnutí SPD, za které Zůna sedí ve vládě. Oba politici se tak dostávají pod tlak a začíná se spekulovat o jejich konci. Jak je to pravděpodobné? A kdo by je mohl nahradit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 77. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Tzv. dětský certifikát, který je součástí novely trestního zákoníku, má začít platit od prvního ledna roku 2027. Část politické reprezentace proti němu začíná opět vystupovat, například bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS nebo její spolustraník, poslanec Marek Benda. Jaké mají výhrady? Je dětský certifikát připravený tak, aby za zhruba tři a půl měsíce mohl skutečně začít platit? A jak by mohl pomoct v diskutovaném případu zneužívání dvou chlapců, za které pachatel dostal podmínku? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

Tekutá společnost #23: S modelkou Martinou Šmukovou o tom, jak těžké je přijmout stárnutí, drastických metodách v modelingu a o pomoci mladým lidem s rakovinou

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠

• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠

• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Ukrajinští vládní i armádní představitelé už měsíce volají po střelách do protivzdušných systémů Patriot. Jejich nedostatku využívá Rusko, které intenzivně útočí hlavně na Kyjev. V úterý ale ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara oznámil, že válkou zasažená země získá asi tisícovku střel. O významné pomoci následně informovala Británie i Německo. Proč taková podpora přichází právě nyní? Co vzešlo z návštěvy vyslanců Donalda Trumpa v Moskvě i Kyjevě? V čem se podobá přístup k Ukrajině u americké administrativy a české vlády? I o tom mluví ve středeční epizodě Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #61: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata 

Když Gloria Steinem v roce 1957 podstoupila v Londýně interrupci, musela ošetřujícímu lékaři slíbit dvě věci: že nikomu nesdělí jeho jméno a že bude žít svůj život přesně podle sebe. První slib porušila, ale až v roce 2015, když už za kdysi nelegální čin nic nehrozilo. Druhý ovšem naplnila vrchovatě - když v 92 letech zemřela, měla za sebou mimořádný život. Vynikající novinářka, zakladatelka úspěšného feministického magazínu, aktivistka. Která témata otevřela jako první a v čem změnila nejen americkou společnost? A v čem mají pravdu její kritici? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: V Bělehradě se lidé zkraje týdne loučili s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladićem. Bylo mu 84 let, když na konci srpna zemřel ve vězeňské nemocnici v Haagu. Právě odtud o pár dní později zamířilo do hlavního srbského města letadlo, které přepravovalo Mladićovo tělo. Srbský ministr spravedlnosti totiž už předtím informoval, že muž, který zavinil tragickou smrt tisíců lidí, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami. I proto do Bělehradu zamířila Magdaléna Fajtová, která sledovala jak sobotní pietu, tak i pondělní pohřeb. Proč se ho zúčastnilo tolik lidí? Mohly by postoj k válečnému zločinci změnit příští generace? Poslechněte si v úterní epizodě.

Zeitgeist #37 s Ondřejem Bajgarem o varovném bezpečnostním incidentu v OpenAI, konspiracích AI agentů a různých scénářích budoucnosti.

Početná skupina velkých jazykových modelů ve formě autonomních agentů při celkem rutinním testu uprchla z izolovaného testovacího prostředí. Dokázala se připojit na internet, zřídit si opakovaně diskuzní fórum, kde utvořili kolektiv a společně se domluvili a motivovali ke kyberútoku na systémy společnosti Hugging Face. Tvůrce těchto modelů a celého testu - společnost OpenAI červencový útok odhalila až s velkým odstupem. A jak se postupně ukazuje, zdaleka nejde o ojedinělý incident? Mnozí experti v reakci na tyto události zesílili volání po mezinárodní dohodě na regulacích AI a zpomalení vývoje. Varují před potenciálně existenčními riziky. Co přesně útoku na Hugging Face předcházelo a co se během něj dělo? A z jakých důvodů je tento příklad tak varovný? Jaké scénáře budoucího vývoje umělé inteligence se v tomto světle nabízejí a co můžeme dělat, aby se lidstvo neskončilo jako v nějaké dystopii? Nejen o tom na velké ploše mluví s matematik a výzkumník v oboru AI Safety Ondřej Bajgar:

„Incident Hugging Face dobře ilustroval, že schopnosti systémů jsou mimořádné pokročilé a  že bezpečnostní opatření a sladění s lidskými hodnotami nejsou na takové úrovni, na jaké by měla být. Také to leccos vypovídá o bezpečnosntí kultuře v společnostech vyvíjející AI a o tom, jak vážně k bezpečnosti přistupují. Je to varovný signál ve všech třech zmíněných oblastech,“ říká odborník, který dlouho působil na univerzitě v Oxfordu nebo v IBM a od letoška zkoumá otázky spojené s bezpečností AI na ČVUT. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Vybrané zdroje a doporuční na další čtení:

Vytvářejí superinteligenci a připravují se na moment, kdy se jejich vynález pokusí zničit lidstvo (Nicolas Killian, Die Zeit, přel. Respekt)

https://www.respekt.cz/technologie/vytvareji-superinteligenci-a-pripravuji-se-na-moment-kdy-se-jejich-vynalez-pokusi-znicit-lidstvo

Technická zprává o incidentu HUgging Face od OpenAI (26. 8. 2026)

https://openai.com/cs-CZ/index/hugging-face-incident-and-the-road-ahead/

Analýza od METR a Redwood Research (26. 8. 2026)

https://metr.org/blog/2026-08-26-openai-hugging-face-incident-investigation/

Výzva vývojářů LLMs

https://www.pacingthefrontier.com/

https://ai-2040.com/

Preliminary Report of the Independent International Scientific Panel on AI: Evidence-based assessment of opportunities, risks and impacts of AI (OSN červenec 2026)

https://www.un.org/independent-international-scientific-panel-ai/en/preliminary-report

Výtah Respektu: K víkendovým volbám v Sasku-Anhaltsku přišlo téměř 80 procent lidí. Oproti volbám v roce 2021 je to o 17 procentních bodů více. S velkým náskokem zvítězila Alternativa pro Německo, kterou zemská zpravodajská služba vede už roky za prokazatelně pravicově extremistickou. Získala bezmála 44%, čímž víc než zdvojnásobila zisk v posledních volbách. Oproti tomu CDU si z víkendových voleb odnáší pouhých 17%. V čem voliče a voličky na východě Německa zklamala? Do jaké míry jsou sliby AfD splnitelné? Bude mít s kým vládnout, když nemá v novém parlamentu většinu? A mohla by se nějak změnit německá celonárodní zahraniční politika, například směrem k Rusku? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Lindner.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Vládneme, nerušit #76: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Petr Macinka má za sebou možná nejtěžší týden ve vysoké politice. Nejprve musel voličům vysvětlovat, proč se jeho strana podílí na historicky druhém nejvyšším schodku státního rozpočtu a na konci týdne pak žehlil skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností naletěl, když přišel na rozhovor s převlečenými aktivisty. Opravdu nevěděl, že nemluví s Thomasem Pauknerem? Jak moc mluvili Motoristé do rozpočtu a chtějí do něj vůbec mluvit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 76. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na svých sociálních sítích zveřejnil video z Pásma Gazy, kde mluví o tom, že Izrael není na odchodu a zůstává v takzvané žluté linii. Z velké části se podle něj podařilo dosáhnout toho, že území nepředstavuje pro Izrael ohrožení. Do toho ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že má země připravené plány odsunu Palestinců a Palestinek z Pásma Gazy. V takovém případě by však šlo o válečný zločin. Izraelská armáda mezitím vyšetřuje jiný možný zločin, a to zabití pětileté palestinské dívky Hind Rajab, jejíž příběh byl zfilmován ve snímku s názvem Hlas Hind Rajab. Co přesně se v jejím případě stalo? Bude vyšetřování nezávislé? Jaká je situace v Pásmu Gazy a co se děje na okupovaném Západním břehu? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl ekonom a univerzitní učitel Dominik Stroukal. Co hrozí, když budeme mít velké rozpočnové schodky? Jak velkou moc mají technologické firmy a jak je zdanit? Proč se máme omlouvat dětem a jak velkou vášní mohou být rajčata?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠

• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠

• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Je tomu přesně týden, co vysokohorský masiv Himaláje zasáhla ničivá blesková povodeň, která se přehnala pohraniční oblastí mezi Nepálem a Tibetem. Spouštěčem byl kolaps skalního podloží a zřícení části ledovce. Do horských údolí se následně uvolnily miliony tun ledu, kamení a roztáté vody. Během pouhých pár minut povodeň doslova smetla celé vesnice, silnice i klíčovou infrastrukturu. Vyžádalo si to víc než tisíc obětí, další tisíce jsou pohřešovány, mezi nimi zhruba pětistovka cizinců. V Nepálu je v tuto chvíli i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš, který ve středeční epizodě popisuje, co na místě viděl, jak se k zasaženým lidem dostává pomoc, co ji komplikuje, jak se Nepálci vyrovnávají s šokem i v čem jim pomáhá tamní kultura. Moderuje Zuzana Machálková.

S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilými

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?

Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt  – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.

Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeita řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.

Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.

Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.

Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.

Reportáž najdete zde:

Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovou

úmrtí countryové hvězdy Dolly Parton 

knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)

koncert Kurta Vila

romantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc 

výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)

nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton 

finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)

Vládneme, nerušit #75: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

První čtvrtina třetí vlády Andreje Babiše se blíží ke konci. Měsíce po jmenování kabinetu a zisku důvěry ukázaly, koho premiér a ministři vnímají jako své hlavní soupeře v politickém boji. Zatím se mezi ně neřadí opozice, naopak pozice se mění vůči Ústavnímu soudu. Jak budou spory s úředníky, prezidentem nebo neziskovým sektorem pokračovat? A kdy se stane opozice relevantním hráčem? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 75. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

„Když ne zločin, tak zlý čin vůči příštím generacím", „kreditní karta, bianco šek na další stovky miliard na dluh", „znásilnění rozpočtové odpovědnosti", „největší lumpárna". Tak opozice mluví o sporné novele rozpočtových pravidel, kterou tento týden ve sněmovně prosadila vládní koalice a podle očekávání tak přehlasovala prezidentovo veto. Lídři opozičních stran už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně brání, že potřebuje upravená pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet. Co přesně vládní koalice navrhuje? Je opoziční kritika oprávněná? Jak změny dopadnou nejen na mladé lidi? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Dlouho jsem si nepřipouštěl, že sám potřebuji terapie. Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl bývalý vládnízmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na jaké limity státunarazil, když končil ve funkci? Kdy zjistil, že potřebuje terapii a jak mluvits dětmi, aby se nevydaly cestou zla?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnosta v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Kanada od 8. září zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Země to oznámila v úterý navečer. Kanadský premiér už o víkendu řekl, že se jeho země ocitla v obchodní válce s USA, což byla reakce na krach obchodních jednání z konce minulého týdne, po kterém Washington zavedl padesáti procentní clo na dovoz kanadského zboží. Čeho přesně se cla týkají? Jak to na obě země dopadne ekonomicky i politicky? Jak se k obchodní válce staví americká i kanadská společnost? A kdo by z aktuální situace mohl profitovat? I na tyto otázky odpovídá ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #59: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Šestatřicetiletá americká politička Alexandria Ocasio-Cortez se rozhodla na sociálních sítích v reálném čase sdílet proces zmrazení vajíček. Rozhodla se tak, aby měla “svůj život více pod kontrolou”. Na proceduru si ale také musela šetřit, a poukazuje tak na to, že je tato reprodukční “pojistka” v americkém systému pro běžné ženy nedostupná. Mělo by se mražení vajíček hradit z veřejného zdravotního pojištění? A jaké je zažít hormonální stimulaci a odběr vajíček na vlastní kůži? O tom si v podcastu Ženy XYZ povídaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Eva Soukeníková. 

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Zeitgeist #35 Josefem Šlerkou o „nedožitých“ narozeninách WWW, internetu a médiích v zajetí sociálních sítí, technologických gigantů a AI.

„World Wide Web je rozsáhlý projekt pro vyhledávání hypermediálních informací, jehož cílem je poskytnout všeobecný přístup k obrovskému množství dokumentů,“ psalo se na první webové stránce spuštěné 6. srpna 1991. Stál za ní britský informatik Tim Berners Lee, který vyvinul a rozjel web jako vedlejší projekt při práci v CERNu a poskytl ho zdarma celému světu.

Postupné globální propojení lidí s využitím počítačů a hypertextu podnítilo digitální revoluci, která změnila od základů to, jak komunikujeme a vnímáme svět. Web se stal všudypřítomnou internetovou pavučinou zprostředkovávající přístup ke stránkám s obrovským množstvím informací k níž jsme takřka neustále připojení, čím dál častěji s využitím chytrých telefonů. Pětatřicet let od spuštění prvních webů se už ovšem do velké míry vytratilo nadšení, idealismus a étos spjatý s počátky nebývalého informačního propojení lidstva.

Mýtická kybernetická síť pulzující toky jedniček a nul od člověka k člověku se postupně stala samozřejmostí a povstalo z ní velké množství nejrůznějších digitálních služeb, platforem a firem. Mnohé společnosti se ovšem posléze obrátily zády k některým z prvotních idejí a hodnot otevřeného webu a leccos podřídily maximalizaci zisku. Jak se i pod vlivem vyhledávačů, sociálních sítí, médií a posléze i velkých jazykových modelů proměnil zárodečný web z nějž vyrostly, v místy zahnívající prostor a síť, kde už dnes většinu provozu tvoří boti a AI agenti, a kde je svoboda internetu ohrožena na mnoha úrovních? Podle vynálezce webu ovšem ještě není pozdě na to ho opravit. Jak by se dal negativní vývoj zvrátit? Nejen o tom mluví semiotik, datový analytik a novinář se serveru Investigace Josef Šlerka, který vyučuje na Studiích nových médií na FF UK. 

Výtah Respektu: Evropská komise schválila nové dodávky obranného materiálu pro Ukrajinu, a to v hodnotě víc než šesti miliard eur, v přepočtu tedy skoro sto padesát miliard korun. Stalo se tak v den, kdy válkou zasažená země slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti. Při té příležitosti v Kyjevě jednají zástupci víc než třiceti zemí z koalice ochotných, včetně nového britského premiéra, pro kterého jde o první zahraniční cestu. Co to Ukrajině přinese? Jak se vypořádává s nedostatkem střel do systémů Patriot? A jak ve válkou zasažené zemi pokračuje debata o možných volbách, ke kterým vyzval bývalý ministr obrany Fedorov? Proč je Zelenskyj odmítá? Nejen na tyto otázky odpovídá v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #74: O aktuálním politickém dění v Česku s Evou Soukeníkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

TOP 09 má několik měsíců nové vedení, ale pořád ty staré problémy: preference se pohybují dlouhodobě hluboko pod pěti procenty podpory nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Proč se straně nedaří? Proč do strany nemíří nové osobnosti a jakou má TOP 09 budoucnost? O tom v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit mluví Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

Výtah Respektu: S Evou Soukeníkovou o rozporuplném poslaneckém návrhu vlády, který ohrožuje památky i ochranu přírody a jeho návratu do Poslanecké sněmovny. Moderuje Štěpán Sedláček.

Senát vrátil po bezmála pěti hodinové rozpravě Poslanecké sněmovně novelu stavebního zákona. Zamítl poslanecký návrh většinou padesáti pěti hlasů z šedesáti šesti přítomných. Jaké hlavní námitky ke sporné koaliční legislativě na plénu zazněly? Jaký další osud ji může čekat a co o ní koluje v kuloárech? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu

S ředitelem skupiny sociálních podniků o tom, jak stát neumí zaměstnat znevýhodněné, kdy se dá z handicapu udělat výhoda a proč opustil práci novináře

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl ředitel skupiny sociálních podniků Etincelle Jakub Knězů. Proč opustil svět médií a začal pracovat s handicapovanými? Jak nastavuje ceny v kavárnách, pekařství a pizzerii? Kdy ukázat svět znevýhodněných lidí dětem a jak na jeho pracovištích plyne čas?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

Výtah Respektu: Ve Spojených státech se rekordně rychle šíří spalničky. Momentálně je nejvíc případů za posledních 35 let. Jen za letošek zatím na 2400, vyžádalo si to i několik obětí. K očkování nyní vyzývají i politici, kteří doposud byli jeho odpůrci, například ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší. Jak se k vakcinaci vyjadřoval doposud a co teď říká ke spalničkám? V čem se liší přístup prezidenta Donalda Trumpa? Jak na rozporuplná tvrzení o dopadech očkování reaguje americká společnost? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #58: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Víme, že rovné příležitosti mužů a žen se liší v různých zemích. Mnohem méně se genderovou optikou zkoumají regionální rozdíly. První podobné srovnání přinesla před časem rozsáhlá studie EU Mapping the Glass Cieling, která zkoumala nejen vzdělání či příjmy, ale také pocit bezpečí a celkovou spokojenost. Co jsme se dozvěděli o Česku? A je tato optika přítomná v politickém rozhodování? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder a Clara Zanga. 

Zeitgeist #34 s Matoušem Horčičkou o šesti měsících války z pohledu Teheránu, proměně vládnoucích špiček režimu, skrytém ajatolláhovi a pomstě americkému prezidentovi.

Spojené státy a Írán v červnu uzavřely memorandum s lhůtou šedesáti dní, během nichž měly dojednat trvalé příměří. Ale brzy se ukázalo, že jde spíše o symbolický krok, který k mírové dohodě spíše nepovede. Lhůta v pondělí 17. srpna vypršela a válka podle všeho pokračuje.

Donald Trump v reakci uvedl, že íránský režim nedosáhne dohody jakou by si přál a dodal, že nesmí získat jadernou zbraň. Také zopakoval, že své tvrzení, že průliv má být americký. V rozhovoru pro Fox News následně uvedl, že by se Teherán měl vzdát a také pohrozil bombardováním Ománu, který s Íránem jedná o obnově komerční dopravy v Hormuzském zálivu.

Vysoký íránský představitel po vypršení termínu z memoranda sdělil agentuře Reuters, že Írán bude eskalovat napětí v Hormuzském průlivu i mimo něj a přejde do útoku, pokud Spojené státy během několika týdnů nesplní body z červnového memoranda. Íránská státní média také informovala, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, dokud USA podmínky nesplní.

Mělo čtrnáctibodové memorandum vůbec šanci na úspěšné dosažení míru? Kam po bezmála šesti měsících dospěla válka z pohledu režimu v Teheránu? Jak se za tu dobu proměnily vedení a cíle íránského režimu i represe uvnitř Íránu? Usilují o život amerického prezidenta, který kvůli potenciální hrozbě odletěl ze summitu NATO jiným letadlem? A jak důležitá je pro Írán vazba na Čínu? Nejen o tom mluví expert na Írán Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v novém díle podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme vaší pozornosti také:

⁠Vzdorovitý, unavený, zoufalý, ale také plný naděje. Co odhalila cesta válečným Íránem ⁠(reportáž NYT)

⁠Tajná operace Izraele: Jak chtěl Mosad naverbovat bývalého íránského prezidenta Ahmadínežáda

Výtah Respektu: Zatímco Evropa jen před nedávnem řešila události, kdy se desítky tisíc migrantů dostaly z Maroka do španělské Ceuty, přičemž to doprovázely populistické výroky některých politiků, a to včetně českého premiéra nebo italské premiérky, protiimigrační nálady se šíří i v jiné části světa. V Jihoafrické republice. Především pak skrze hnutí s názvem March & March. Kdo za ním stojí? Jak se odpor vůči přistěhovalcům projevuje v jejich každodenním životě? V čem se situace podobá Spojeným státům? I na to v úterní epizodě odpovídá Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Po dvoutýdenním volnu se ministři a ministryně vlády Andreje Babiše v pondělí vrátili do Strakovy akademie. Na programu měli mimo jiné i akce spojené s komunálními a senátními volbami. Jedna z nich proběhla už o víkendu, a to výstup na Lysou horu. Se šéfem ANO, ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem byl na místě i František Trojan, který v nové epizodě popisuje, jak celá akce probíhala, jaký vliv by mohla mít na komunální a senátní volby, ale také čemu u nich stojí za to věnovat pozornost. Jednání vlády shrnuje Eva Soukeníková.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Pavel Turek debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #73: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Speciální díl podcastu Vládneme, nerušit na základě otázek posluchačů. Budou senátní a komunální volby referendem o vládě, nebo o opozici? Měli by novináři bojkotovat tiskové konference ministra Petra Macinky, který některým novinářům brání v přístupu? A jsou lidé v dnešní době mnohem více apatičtí vůči selhání politiků než tomu bylo v minulosti? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Vedení Prahy tento týden vrátilo kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na Letné do tržního řádu. Bude tak moct dál fungovat. Jaký je význam tohoto místa? Proč pražský magistrát už loni nechtěl centru prodloužit nájemní smlouvu? Do jaké míry hraje roli politika? A jaký je podle radních plán s objektem Kasárna Karlín? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Pavel Turek.

S českým pilotem a astronautem o jeho blížící se kosmické misi, setkání s Rusy na ISS i dopadu jeho odloučení na rodinu

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl stíhací pilot a astronaut Aleš Svoboda. Za rok poletí do vesmíru – jak se teď změní příprava? Bude těžší zvládnout technické úkoly nebo psychiku? Co říká na tvz. overview efekt? Jak situaci zvládá rodina a co chtějí jeho děti poslat do vermíru?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Sjednocení šesti planet, zatmění Slunce i meteorický roj Perseidů. Unikátní souhra astronomických jevů, které je možné ve středu sledovat. Co přesně se při nich na obloze děje? Čím je to tak výjimečné? Kdy a odkud je pozorovat? A jak to dělat správně, aby byla dodržena bezpečnost? Nejen o tom mluví v nové epizodě Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #57: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Svět starého Egypta, jak souhrnně říkáme starobylé civilizaci existující více než tři tisíce let, po generace fascinuje fanoušky historie. Stejně jako další obory i egyptologii, která má v Česku navíc dlouhou, úspěšnou tradice, proměňuje nová generace vědkyň. Mimo jiné na zapojení žen do náboženských rituálů či správy státu během tzv. Nové říše se specializuje Dana Bělohoubková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ s redaktorkou Silvií Lauder mluví o tom, že ženy starého Egypta vlastnily i dědily majetek, uměly číst a psát nebo hrály důležitou roli v náboženském životě. 

Výtah Respektu: Ve Spojených státech v úterý vychází paměti britského akademika Jasona Ardaye s názvem Great and Unfortunate Things. Jde o sociologa z Cambridge, kterého univerzita před pár lety, když mu bylo sedmatřicet, jmenovala nejmladším černošským profesorem ve své historii. Nedávno proti němu ale spustila vyšetřování a následně Arday oznámil, že z Cambridge odchází. Jak se proslavil? Čeho se měl dopustit? A jakou roli má v celé kauze rasismus? I o tom mluví v nové epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist #33 s Tomášem Brolíkem o prvních 100 dnech vlády strany Tisza, nové hlavě státu a mezích moci ústavní většiny v Maďarsku. Moderuje Štěpán Sedláček.

Maďarsku už přes tři měsíce vládné strana Tisza v čele s Peterem Magyarem, která má v maďarském parlamentu ústavní většinu. Premiér poměrně rychle mění pořádky, které v zemi 16 let budoval Viktor Orbán se svou stranou Fidesz. Mimo jiné zahájil přestavbu veřejnoprávních médií v nezávislé instituce a pomocí ústavních dodatků omezil funkční období politiků. U jednotlivých předsedů vlád na maximálně osm let ve funkci, což vylučuje návrát Orbána v roli premiéra. U poslanců pak jde o maximálně dvanáct let. Parlament také předčasně ukončil mandát prezidenta Tamáse Sulyoka a schválil vznik nového úřadu, který má prošetřit zneužívání veřejných prostředků a korupci. Na post hlavy státu Tisza posléze nominovala někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku.

Viktor Orbán a jeho příznivci mnohé z těchto kroků vnímají jako útlak a tyranii. Sledujeme bourání a znovuzakládání maďarského státu, budování spravedlivější demokracie nebo jde především o střídání politických garnitur a boj o moc? Jaké první přešlapy udělal nový premiér? Rychlé politické změny v Maďarsku rozebírá v novém díle Zeitgeistu zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: „Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, které mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti," řekl o víkendu listu Bild am Sonntag německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který tím reagoval i na incident z minulého týdne v Lipsku. Na letišti tam byl nalezen dron s výbušninou, a to poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Zároveň došlo ke srážce nákladního letounu společnosti DHL s jiným neznámým objektem. Mohlo by za tím být Rusko? Co by tím sledovalo? A je to selhání německých bezpečnostních složek? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

pohřeb a smuteční slavnost za Glena Hansarda

naši novou Státní kulturní politiku

seriály Weissensee (Das Erste) a Ann Droid (BBC)

studentského Oscara pro film Volklore Viktorie Štěpánové

výstavu Václava Žáka Křehké surovosti (Galerie Art Brut Praha) a povídkový film Perličky na dně

marketingové kampaně hollywoodských blockbusterů

profil hudebního dramaturga klubu Fuchs 2 a koncertních nocí UGOT Marka Mikiče

film režisérky Ildikó Enyedi Tichá přítelkyně

knihu Martina Kořánka Nemohli jsme přihlížet (Pointa)

hudební festival Brutal Assault (Josefov v Jaroměři)

studentský festival Mítap fest (Fabrika 1861 v Semilech)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #72: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Občanům starším 40 let vypršela tento týden lhůta pro podání registrace k senátním volbám a začínají se tak skládat souboje v jednotlivých obvodech. Proč Motoristé rezignovali na ambici získat mandáty v horní komoře? Dává smysl, aby STAN a ODS „šli“ proti sobě? Získá hnutí ANO konečně silnou senátní pozici? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Vedení ministerstva zdravotnictví nechalo zpracovat analýzu, kdy několik týdnů monitorovali, co zaměstnanci dělají na pracovních počítačích. Ti kvůli způsobu a okolnostem, za jakých k tomu celému došlo, vytvořili petici a reakce přišla také od odborů. Kdo analýzu zadal? Na jaké informace z pracovního zařízení má zaměstnavatel nárok a dodržel to rezort? Jde o běžnou praxi? A na kolik monitoring vyšel? I na to odpovídá ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Cítím, že v Americe nastupuje autoritářský režim a nedokážu se s tím smířit

Do podcastu Tekutá společnost přišla byla aktivistka a spluzakladatelka RadioFree America Natálie Kocábová. Kdy přesně se rozhodla mapovat dění v USA aveřejně o trumpismu informovat? Bojí se o budoucnost demokracie v Americe au nás? Co ji nabíjí a jak současné aktivity dopadají na její soukromý život?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který podpořily Spojené státy. Píše o tom server Times of Israel. V týdnu se přitom Netanjahu sešel s vysokým představitelem pro tuto oblast, což je Nikolaj Mladenov, aby jednali o dalším postupu. Na čem se jednání zasekávají? Jaká je v Pásmu Gazy situace? A jak eskaluje dění na okupovaném Západním břehu? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #56: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Začal proces s Američankou Lindsay Clancy, která je obžalovaná z vraždy svých tří dětí, a nejen v USA se rozběhla náročná debata o tom, jestli je pachatelka chladnokrevně plánující monstrem nebo ji k činu přivedly dlouhodobé, vážné duševní potíže, jimiž trpěla po porodu. Poporodní blues totiž zážívá většina žen, část z nich postihne poporodní deprese a nejvážnější - i když velmi vzácnou - formou je psychóza. Lze podobným tragédiím zabránit? A v čem je česká debata i péče o nastávající a nové matky výrazně napřed? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: Ministři vnitra států EU se v úterý sešli na videokonferenci, kde řešili události, ke kterým minulý týden došlo ve španělské Ceutě. Z Maroka tam pronikly desítky tisíc migrantů, stovka lidí přišla o život. Přestože někteří evropští politici, a to včetně italské premiérky nebo českého premiéra Andreje Babiše, ihned kritizovali španělského premiéra a liberální migrační politiku Španělska, ministři vnitra se na mimořádném jednání shodli, že země náročnou situaci zvládla a pochválili ji za rychle přijatá opatření. Kdo tedy selhal, když ne Španělsko? Jaké jsou scénáře toho, proč se takový počet lidí v jediný den vydal do Evropy? I o tom mluví v nové epizodě Tomáš Lindner.

Zeitgeist #32 s hydrologem Oldřichem Rakovcem a bioklimatologem Miroslavem Trnkou o vodě, požárním počasí a změně klimatu.

Extrémní lesní požáry ve Francii a Španělsku vyhnaly na čas z domovů stovky tisíc lidí. Sílu a rychlý postup plamenů umocňují vlny veder a sucho zintenzivněné postupujícím zahříváním planety, která je dnes v průměru o zhruba 1,4 stupně Celsia teplejší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Mezinárodní uskupení vědců World Weather Attribution na konci července zveřejnili analýzu v níž mimo jiné upozorňují, že klimatická změna vyvolaná člověk zvyšuje pravděpodobnost vhodných podmínek pro vznik takových požárů v jihozápadní Francii nejméně dvojnásobně a ve středním Španělsku dvacetinásobně. Vědci z WWA také vydali studii o současném suchu v Evropě a jeho souvislostech se změnou klimatu. Co se v koloběhu vody mění, když se zahřívá atmosféra, co čekat do budoucna a jak se na to lépe přípravit. O tom všem bude řeč v dnešním Zeitgeistu s hydrologem Oldřichem Rakovcem a posléze bioklimatologem Miroslavem Trnkou.

Výtah Respektu: Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli tzv. bitcoinové kauze. Je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek, dříve z ODS, kterému hrozí přes šest a půl roku za mřížemi. Čeho se měl dopustit? Kdo jsou další obžalovaní? Jak v kauze postupuje současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc za ANO? A proč v souvislosti s tímto případem rezignovala státní zástupkyně Petra Lastovecká? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

Vládneme, nerušit #71: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Magdalénou Fajtovou a Filipem Zelenkou

V historii Česka nebyla patrně žádná vláda, která by se v rétorické rovině tak moc vymezovala proti politice Evropské unie. Svůj vliv na to má přítomnost SPD ve vládě, tedy hnutí, které na odporu proti EU postavila svou existenci, a také názorový vývoj Andreje Babiše. Už při usazení do vládních pozic politici z koalice mluvili o tom, že budou tvrdě vystupovat proti některým unijním legislativám. Jak se to projevuje v praxi? A může být Andrej Babiš novým Viktorem Orbánem? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Magdaléna Fajtová a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V mezirezortním připomínkovém řízení čeká již pár týdnů i návrh změny zákona, který by rozšířil možnost umělého oplodnění i pro ženy bez partnera. Prosazuje to mimo jiné ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z ANO. Jak ale nedávno upozornil server iRozhlas, ne všichni koaliční partneři by pro to hlasovali. Vojtěch by se tak musel spolehnout i na hlasy z opozice. Jaké jsou argumenty pro a proti přijetí tohoto návrhu? A jak se ministr zdravotnictví staví ke střetu zájmů svého šéfa z hnutí ANO? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

 S dokumentaristou a ekologem o tom, co člověku dává a co ho učí krajina, o její ochraně a o tom, že občas je dobré pozvat si do života něco neznámého 

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl dokumentarista a ekolog Prokop Pithart. Mluvil o narcisistní fázi krize člověka a přírody a také o terapiích jako nutné součásti svého života. Co mu dává práce s dětmi? Cítí se být českým Davidem Attenboroughem? A jaký bude přírodovědný Večerníček? Řeč byla také o nádherných proměnách dětí v přírodě a rodinných kořenech.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Vědkyně a vědci z iniciativy World Weather Attribution, mezi kterými jsou i vědci z České zemědělské univerzity, nedávno zveřejnili výsledky nové studie, v níž se zabývali tím, do jaké míry aktuální sucho v Evropě souvisí s klimatickou změnou. Přestože srážky podle nich výrazněji neubývají, stále vyšší teploty vedou k vyššímu výparu vody z krajiny, a tím pádem dopady sucha prohlubují. Jaké to má praktické dopady? Je v něčem specifické konkrétně Česko? A dají se poznatky zmíněné studie aplikovat i na současné katastrofální požáry ve Francii a Španělsku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Štěpán Sedláček.

Ženy XYZ se Silvií Lauder a Dominikou Perlínovou o problematickém vztahu amerického prezidenta vůči ženám.

Když se Donald Trump stal v roce 2016 poprvé prezidentem, nastoupil do čela USA politik s vysoce problematickým vztahem k ženám. To se záhy začalo projevovat v krocích, které měly dopad nejen na Američanky, ale kvůli omezení zahraniční pomoci i na ženy po celém světě. Jaké následky měla další rozhodnutí, například zrušení federálního práva na interrupce nebo politika namířená proti trans lidem? A jak vážně je nutné brát nově otevřenou debatu o tom, jestli americké ženy opravdu potřebují právo z nejzákladnějších, tedy volební? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Dominika Perlínová.

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea

(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)

V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...

Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:

⁠Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu⁠

Výtah Respektu: Letiště Praha bude mít už tento týden, konkrétně od 1. srpna, nového předsedu představenstva. Bude jím Radomír Lašák, který byl v minulosti u rozkladu ČSA. Nejen kvůli jeho jménu vstoupily odbory do stávkové pohotovosti, obávají se však i možné privatizace letiště. Ministryně financí Alena Schillerová je sice uklidňovala, že tyto obavy nejsou namístě, přesto záhy poté premiér Andrej Babiš, oba z ANO, uvedl, že část akcií by mohla vstoupit na burzu už v roce 2028. Jak si jejich protichůdné výroky vysvětlit? Co by z uvedení na burzu měl stát a co letiště? A bylo výběrové řízení na nové vedení transparentní? I na to odpovídá v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V Indii o víkendu rezignoval ministr školství Dharmendra Pradhán. Podlehl tak víc než měsíc trvajícím masovým protestům kvůli uniklým testům. Demonstrace svolalo nově vzniklé recesistické hnutí Švábí lidová strana. Ta v reakci na ministrovu rezignaci demonstrace ukončila, byly totiž naplněny její hlavní požadavky. Podle organizátorů, kterými jsou mladí lidé, tímto zvítězila demokracie. Čeho přesně se květnový skandál ve školství týkal? Jaké další byly požadavky protestujících? Kde se vzal název "švábího" hnutí? A jaké politické dopady by události posledních týdnů mohly mít? I o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #70: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Eva Soukeníková a Filipem Zelenkou

Velkou část politické kariéry Andreje Babiše ovlivnilo jeho spojenectví s bývalým maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který českého předsedu vlády navigoval ve vodách zahraniční politiky. Po jeho odchodu si ale Babiš musí poradit sám a zdá se, že odkaz maďarského politika zřejmě neponese. Kam povedou jeho kroky? Jakými principy se řídí Babišova zahraniční politika? A proč stále udržuje vřelé vztahy s francouzským prezidentem Macronem? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a Filip Zelenka.

Předseda Rady slovenského Fondu na podporu umění Matúš Oľha ve čtvrtek oznámil, že končí ve funkci. Zdůvodnil to mimo jiné mediálním lynčem. Ve slovenských médiích, ale také na sociálních sítích se v minulých dnech šířilo video, na kterém novináři Oľhovi pokládají otázky týkající se údajného odposlouchávání zaměstnanců fondu. Ti totiž ve svých kancelářích našli odposlouchávací zařízení, přičemž případem se již zabývá policie. Oľha se však místo odpovědí rozhodl pro až bizarní útěk, který se stal virálním. Proč se novinářům vyhýbal, když podezření nepadá přímo na něj? Co o odposlouchávání zaměstnanců víme? Jaký význam má na Slovensku Fond na podporu umění a jakou roli v něm má právě Oľha? Vysvětluje šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Bratři Andrew a Tristan Tateovi jsou po zadržení policií v Miami ve vazbě, přičemž zkraje příštího týdne je čeká soud. O vydání bratrů žádá Británie, a to kvůli podezření ze znásilnění, obchodování s lidmi i zveřejňování nevhodných snímků dětí. Vyšetřování ale Tateovi čelí vedle USA a Británie také v Rumunsku. Jakým novým obviněním hvězdy manosféry čelí? Proč se jich některé ženy, včetně expartnerky jednoho z nich, zastávají? Co bude s Tateovými dál? A jak je možné, že se jim tak dlouho daří unikat spravedlnosti? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Silvie Lauder.

Se známou infektoložkou o rychlém rozvoji oboru a rodině jako kotvě v hektickém životě.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové byla infektoložka, primářka infekční kliniky pražské nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Mluvila o tom, že léky nejsou všemocné, vrátila se k pacientovi, které byl Na Bulovce v bioboxu s podezřením na ebolu a přidala recept na dlouhotrvající manželství. Řekla také, co jí bezpečně rozesměje a proč nikdy nechtěla odjet na misi do zahraničí.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel ve středu odpoledne oznámil, že vetuje vládní novelu, která by umožnila rozvolnění rozpočtových pravidel. Je to vůbec poprvé, co hlava státu k tomuto svému ústavnímu právu přistoupila. Co chce kabinet novelou změnit? Co prezident novele vytýká? Jde o pokračování konfliktu mezi hlavou státu a vládou? I o tom mluví v nové epizodě Kristýna Jelínková.

Ženy XYZ #54: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Evropská vysílací unie (EBU) ve spolupráci se sportovkyněmi vydala doporučení pro televize, jak citlivěji přistupovat k natáčení atletek během sportovního výkonu. Podle autorů a autorek dokumentu je dobré se vyhnout natáčení z podhledu či přehnanému využívání zpomalených záběrů. Cílem je ochránit atletky před objektifikací a šikaně na sociálních sítích, kde nelichotivé záběry ze sportovních přenosů žijí vlastním životem. Proč jsou nová doporučení odrazem k další kulturní válce? Jak zobrazování sportovkyň souvisí s tím, co mají na sobě? A čemu při sportu čelí muži? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.  

Zeitgeist #30 s Filipem J. Scherfem o vládnoucí elitě a sílící destabilizaci Ruska agresivní válkou proti Ukrajině a útoky dronů

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje pátý rok, zdevastovala miliony životů a rozhodně má daleko od prvotního Putinova cíle zabrat celou Ukrajinu. Ruské rakety a drony nadále cílí na ukrajinská města. Ale válka v poslední době palčivěji dopadá také na životy běžných Rusů daleko od fronty, kde už podle propočtu americké nevládní organizace CSIS zemřelo více než 450 tisíc ruských vojáků.

Ukrajinské drony útočí na energetickou infrastrukturu po celém Rusku a černý kouř ze zasažených zásobníků ropy a dalších budov se vznáší nad řadou velkých měst včetně Moskvy. Obyvatelé v posledních týdnech stojí v dlouhých kolonách u čerpacích stanic. Agentura Reuters tento měsíc informovala, že Rusko, coby jeden z největších vývozců a zpracovatelů ropy na světě, kvůli výpadkům začalo dovážet benzín od Indie. Problémy s nedostatkem paliva ostatně veřejně přiznal i prezident Vladimir Putin, který označil za důsledek teroristických útoků.

Jak rostoucí nespokojenost lidí v Rusku dopadá na vládnoucí režim a elity? Jakých scénářů dalšího vývoje se obávají a na jaké trumfy můžou spoléhat? Na jakých principech a lidech stojí v Rusku mocenská pyramida s Vladimirem Putinem na vrcholu? Jak lze číst veřejné vystoupení jednoho z nejbohatších ruských oligarchů Andreje Melničenka, jehož esej a profil otiskl britský týden The Economist? A jak se jeví pokus o vzpouru Jevgenije Prigožina s odstupem tří let? Nejen na to odpovídá v podcastu Zeitgeist expert na Rusko a evropskou bezpečnost Filip J. Scherf z University of St Andrews ve Velké Británii, který je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska (Host, 2024) a právě odevzdal rukopis druhé knihy s názvem Faustové: Tragédie Putinovy elity. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Spojené státy už desátou noc v řadě podnikly noční několikahodinovou vlnu vzdušných úderů na Írán. Každý den o tom informuje oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Íránské revoluční gardy zase v reakci na to útočí na americké vojenské cíle v Kuvajtu, Bahrajnu, ale taky v Jordánsku. Proč USA doposud nemluví o válce? Hrozí další eskalace? A jsou nyní na stole nějaká jednání? I o tom je úterní epizoda s Dominikou Perlínovou.

Výtah Respektu: Tisíce lidí v několika ukrajinských městech v posledních dnech demonstrují proti změnám ve vládě. Tamní parlament ve čtvrtek jmenoval nový kabinet, přičemž premiérka Julija Svyrydenko byla ve funkci pouhý rok. Protesty se ale konají především odvolání mezi Ukrajinci oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. Proč se ho prezident Volodymyr Zelenskyj zbavil? A jaká je momentálně situace na frontě? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.