Týdeník Respekt

Výtah Respektu: Tento týden proběhl summit NATO v Ankaře, který americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil za úspěšný. Spojenci si podle šéfa Bílého domu konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Jak k tomu přistupuje Česko? Přistoupily členské státy Severoatlantické aliance k nějakým závazkům? Jaká byla komunikace mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem? A jak se novinářům a novinářkám pracovalo v zemi, která ještě před summitem zatýkala některé jejich kolegy? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Snažím se bořit mýty. Opravdu doma nechodím v růžovém županu.

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl moderátor Aleš Cibulka. Jak se jako kluk z malého města vyrovnával s homosexualitou a kdo mu radil? Proč se bál o své orientaci říct rodičům? Co mu dalo vyhoření a kde nabíral síly? Co si myslí o plánu vlády změnit financování veřejnoprávních médií a na co se ptal na schůzce ministra Klempíře? 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost

a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Německá krajně pravicová a nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo měla o víkendu sjezd, v jehož závěru zaznělo, že je AfD připravena po záříjových zemských volbách vládnout. A průzkumy naznačují, že by k tomu vzhledem k rostoucí podpoře skutečně mohlo dojít. Jak by taková vláda vypadala? V čem by mohla radikálně změnit třeba školství nebo kulturu? A mohly by jí zabránit protesty, které doprovázely i zmíněný sjezd? I o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.

Ženy XYZ #52: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Jednomu aspektu probíhajícího mistrovství světa ve fotbale se nevěnuje příliš pozornosti: roste během něj výskyt domácího násilí. Jak víme z výzkumů, není za tím jen frustrace z prohry klubu nebo národního týmu. Incidentů přibývá, i když mančaft zvítězí. Ve Velké Británii i letos probíhá osvětová kampaň, která na problém upozorňuje a nabízí pomoc. Jakou roli hraje alkohol? A co by mohlo negativní dopady sportovních klání zmírnit? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.  

Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.

Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.

Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů.

„Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme také související články:

Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?

Jak Trump přepisuje americkou historii

Dělníci kultury #61 mimo jiné o karlovarském filmovém festivalu, novém představení Miřenky Čechové S(t)IGMA a seriálu Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboys

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu. 

Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Poslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: V Srbsku by se za tři nebo čtyři měsíce mohly konat volby. Řekl to prezident Aleksandar Vučič, který oznámil rezignaci na hlavu státu, ale zároveň připustil, že by mohl kandidovat na premiéra. Změnilo by se tím něco v zemi, kterou jen nedávno zasáhly největší protivládní protesty v historii? Proč vlastně lidé demonstrují v Albánii? Proč se na ni zaměřují Američané a proč se Spojené státy dohadují s Evropskou unií o dění v Bosně a Hercegovině? Ve čtvrteční epizodě zaměřené na Balkán vše vysvětluje Magdaléna Fajtová.

Nový film mám hotový, odehrává se ve věznici. Američani byli v šoku, že točím záběrově.

Hostem Barbory Kroužkové v  podcastu Tekutá společnost byl producent a režisér Václav Marhoul. Již tři týdny je hotový jeho nový film, který točil v americké produkci, ale stále se neví, kdy bude mít premiéru. Je možné, že do kin vůbec nepůjde? V rozvovoru prozradil, že se příběh odehrává ve věznici a není tam jediný exteriérový záběr. Ve snímku hrají napříkal Rob Lowe a Jennifer Jason Leighová, za kamerou byl Peter Menzies Jr. Víc detalů se dál nesmí zveřejnit. Jak si Marhoul získal důvěru a respekt amerického štábu a herců? Co si myslí o americké a především české politické scéně a co ho v rozbouřené době uklidňuje?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Od ničivého zemětřesení ve Venezuele, konkrétně od dvou silných, nejsilnějších za posledních víc než sto let, uplynul týden. Katastrofa si doteď vyžádala minimálně devatenáct set obětí, jejich počet ale dál poroste. Pohřešovaných jsou totiž desítky tisíc lidí. Na pomoc do Venezuely přicestovali záchranáři z více než dvou desítek zemí, včetně Česka. Jak ale zareagoval tamní režim? Jaká je pomoc Spojených států, které v lednu ve Venezuele provedly invazi? A jaká je v zemi humanitární pomoc? Ve středeční epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #51: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata 

V červenci 2025 vyšel první díl mezigeneračního feministického podcastu Respektu s názvem Ženy XYZ. Za rok existence si vybudoval takové posluchačské zázemí, až mu to vyneslo sedmé místo v hlasování veřejnosti ve kategorii společenských podcastů ankety Podcast roku. 

Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová oslavují rok “vysílání” dílem, kde odpovídají na otázky posluchačstva. Jaké jsou jejich oblíbené akty mikrofeminismu? Jak reagují na to, když je někdo nepřátelsky naladěný k feministickým myšlenkám? A nadávají někdy v soukromí? 

Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.

Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.

Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    

Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.

Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Výtah Respektu: V jihomoravské Strážnici se o víkendu konal 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A pokud o něm někdo neslyšel doposud, letos nejspíš minul jen málokoho. Na pátečním zahájení tam totiž lidé vypískali ministra kultury Oto Klempíře, a den poté pak i ministra zahraniční Petra Macinku. Místo toho aby politici vzali zpátečku, začali osočovat návštěvníky z toho, že na ně má vliv alkohol, vedra a že se zbláznili. Jejich kolega z Motoristů Boris Šťastný následně dokonce vyzýval k odebrání dotací. Přestože Macinka se po pondělním jednání vlády omluvil, jeho vystoupení vyvolalo ostrou kritiku. Proč se vůbec na pódium dostal? Jaké by víkendové události mohly mít dopady? A jsou něčím srovnatelné se Slovenskem? Nejen o tom se v další epizodě baví Zuzana Machálková s Erikem Taberym.

Dělníci kultury #60 mimo jiné o dokumentu Jana Bušty, hudebním festivalu Pohoda i velké literární příloze Respektu věnované Grónsku.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu

Vládneme, nerušit #66: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Sága o tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na summitu NATO v turecké Ankaře tento týden pokračovala. Petr Pavel si může díky předběžnému opatření ústavního soudu pomalu balit kufry na cestu, rozhodně to ale neznamená konec sporů mezi ním a vládou. Šéf Motoristů Petr Macinka totiž rozhodnutí soudu označil za pokus o ústavní puč, je tak zřejmé, že se s výsledkem celého konfliktu jen tak nesmíří. Jak to bude pokračovat? A jakou roli v tom hraje premiér Andrej Babiš? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Kristýna Jelínková a Filip Zelenka.

S politologem Lubomírem Kopečkem a touhách současné vlády a o tom, kdo vlastně vede opozici. Debatu Respektu moderuje Tomáš Brolík.

Babiš nemá žádný velký plán, jak s veřejnoprávními médii naložit. Jejich vysílání nemusí vypadat jako v Polsku nebo v Maďarsku, říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. Ale taky může - práve proto, že Babiš se teprve rozhodne, jak s mocí, kterou nad ČT a ČRo dostane, naloží.

A je vůbec podstatné, jestli má tuzemská opozice nějakého lídra, bez ohledu na to, že se za něj stále automaticky považuje Martin Kupka jako šéf ODS? A jaké šance mají Martin Kuba a Jan Grolich?

O tom všem jsme mluvili v Brně, na další debatě s Respektem.

Foto: Milan Jaroš

Výtah Respektu: Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva se dotkl mimo jiné i romské agendy. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková kvůli tomu podala rezignaci a tento týden vláda jmenovala její nástupkyni, kterou je Edita Stejskalová. Co přesně se přesunem změní? Dá se na vládním kroku najít pro Romy a Romky něco pozitivního? V čem by se mohly v české společnosti posílit stereotypy? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

Sbírka zlozvyků míří k nové sociální síti.

V podcastu Tekutá společnost mluví konceptuální umělkyně Kateřina Šedá o uzavřenosti lidí a výchově dcer v digitální době. Co chystá dál s Národní sbírku zlozvyků a proč je podle ní současná politická situace tragická? Proč jí vadí, že se nečte?

• Respektu:https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Ženy XYZ #50: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Západní média v posledních týdnech informují, že více íránských žen než dřív se objevuje na veřejnosti bez hidžábu. Íránky jezdící na skútru s rozpuštěnými vlasy se staly symbolem pokračující „občanské neposlušnosti“, i když lednové masové protesty s desítkami tisíc obětí už utichly. Jak začal íránský režim využívat emancipaci žen ke své propagandě? A proč je česká debata o ženách na Blízkém východě zploštělá a nahrává krajně pravicovým stranám? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí.

Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.

Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu.

K tématu také doporučujeme:

Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahu

Evropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnit

Válka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne oznámil, že se kvůli rozhodnutí vlády nevyslat ho na summit NATO v Ankaře obrátí na Ústavní soud. Ten je připravený se případem zabývat přednostně. Je to běžná praxe? O co by se hlava státu mohla opřít? A neměl prezident odmítnout vyslání na valné shromáždění OSN, které může kabinet vnímat jako záminku? Nejen o tom mluví v další epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

- koncerty Ewy Farné v Edenu a její nové album ADHD POP

vládní novelu zákona o veřejnoprávních médiích

výstavu fotografky Leny Knappové I´ll do my own lashes (Moravská galerie Brno)

výstavu diplomových prací Oko bouře na pražské AVU

inscenaci Privatizace (Národní divadlo hostující v divadle La Fabrika)

nedožité 90. narozeniny Heleny Růžičkové

seriál Widow´s Bay (Apple TV+)

knihu Čas srdce – vzájemná korespondence Ingeborg Bachmann a Paula Celana (Pulchra) a soubor povídek Lucie Berlin Večer v ráji (Argo)

knihu fotografií Radka Radúze Dětinského 308 (AVU)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #65: Kabinet bez delší a detailní diskuze v pondělí schválil zákon, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Zaměstnanci ČT a ČRo proto na pondělí vyhlásili výstražnou stávku a Milion chvilek svolal pochod před ČT. Je možné, že Babiš, který nemá rád dav v ulicích, svůj postoj ještě přehodnotí? Budou škrty tak razantní, nebo kabinet ještě ustoupí? A proč je změna financování veřejnoprávních médií pro vládu důležitější než jiné priority? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Tento týden se ve Francii konal summit skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy USA, Německa, Británie, Francie, Japonska, Itálie a Kanady. Přizvány byly i další státy, mezi nimi například i Ukrajina, ale také zástupci EU. Čelní představitelé G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku, navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jak ve čtvrteční epizodě vysvětluje Magdaléna Fajtová, shoda je poměrně překvapivá. Proč k ní tedy došlo? Jakou roli hrál na summitu americký prezident Donald Trump? Jaký význam má G7? A proč summitu předcházely protesty? Moderuje Zuzana Machálková.

Motoristé na MŽP nabourávají odolnost Česka a zavedou nás do skanzenu.

Polární bioložka Marie Šabacká v podcastu Tekutá společnost popisuje, jaké jsou hlavní indikátory zdraví naší planety a které body zvratu překračujeme. Mluví také o tom, proč je psychologicky snazší problémy neřešit a odkládat. Vysvětluje, čím se liší ledovce v tropických oblastech od těch horských a polárních, a jaké to je stát na dně ledovce. Co říká na politiku Motoristů na MŽP a proč ji znepokojují plánované změny financování veřejnoprávních médií?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnosta v mobilní aplikaci Respekt

• YouTube:https://www.youtube.com/respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Stovky zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu se v pondělí 22. června zapojí do jednodenní výstražné stávky. Reagují tak na vládní krok, který chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Z toho by jim mělo jít o skoro miliardu a půl méně. Stávka se projeví ve vysílání, výjimkou budou jen dětské stanice Radio Junior a Déčko. Jde o účinný postup? V čem jsou kroky vlády ANO, SPD a Motoristů v případě ČT a ČRo populistické? Mají veřejnoprávní média nějakou naději? A jak by jejich úpadek dopadl na soukromá média v Česku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Erik Tabery.

Ženy XYZ #49: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Vzhled hraje v populární hudbě zásadní roli desítky let. V poslední době si ale stále více lidí všímá, že ženské popové hvězdy nezřídka vystupují v kostýmu, který připomíná spodní prádlo. Kde leží hranice mezi svobodnou volbou umělkyně a sebeobjektifikací, který negativně ovlivňuje celý hudební průmysl? A čelí tlaku na vzhled i mužští popoví zpěváci? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly Markéta Plíhalová, Silvie Lauder a Clara Zanga. 

Přesně před dvaceti lety nastal ve slovenské politice zlomový okamžik. Robert Fico byl 17. června roku 2006 poprvé zvolen premiérem. Od té doby prošel spojením s nacionalisty, jednobarevnou vládou, vstupem Slovenska do eurozóny, neúspěšným pokusem o to stát se premiérem, odstoupením po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, ale také atentátem na jeho osobu. Jak se za dvě dekády změnil? Co by si Fico z roku 2006 myslel o tom současném? Jakými lidmi se slovenský premiér obklopuje? A co plánuje do budoucna? Nejen o tom mluví v podcastu Respektu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Skupina senátorů a senátorek usiluje o zásadní omezení přístupu k úřední změně pohlaví. V rozporu s výzvami Evropské unie by lidé museli složitě a zdlouhavě dokazovat, že jsou opravdu trans. O tom by rozhodovaly soudy, které na to nemají kapacitu, posunula by se věková hranice, a také by museli podstupovat psychoterapii. To kritizuje mimo jiné i organizace Trans*parent. Clara Zanga v úterní epizodě vysvětluje, jaká pravidla platí pro trans osoby v současnosti, co přesně by se podle senátorského návrhu mělo změnit, ale i to, jaká k tomu byla, respektive nebyla, veřejná diskuze.

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.

Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.

Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.

Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

K tématu doporučujeme také texty:

Reportáž: Stín brexitu dál visí nad Británií

Belfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost

Výtah Respektu: Pár hodin před začátkem velkolepých oslav svých osmdesátých narozenin oznámil americký prezident Donald Trump uzavření dohody s Íránem. Ještě v noci to potvrdil i Pákistán, který byl prostředníkem. Podle něj by k oficiálnímu podpisu mohlo dojít v pátek ve Švýcarsku. Co dohoda obsahuje? Týká se i Izraele a jeho útoků v Libanonu? A splnily Spojené státy své cíle, o kterých šéf Bílého domu mluvil koncem února? I na to odpovídá v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #64: Ministři ve vládě Andreje Babiše za sebou mají první pololetí, premiér bude jejich výkony hodnotit a také přemýšlet o tom, jestli by se někdo z nich neměl z kabinetu poroučet. V současné vládě si dobře vedou zejména zkušené politické figury, ale i někteří nováčci už prokázali, že se ve svěřených resortech cítí jako doma. Čí hvězda stoupá? Kdo je na odstřel? A jak se hodnotí samotní ministři? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Eva Soukeníková. 

Debata Respektu s Lukášem Dolanským a Janem Váškou o tom, kam dospělo Spojené království 10 let od referenda o brexitu.

Proč se britští premiéři a premiérky střídají jako na kolovrátku a může za to odchod Spojeného království z Evropské unie? A přinesl brexit zemi něco pozitivního? Nejen o tom diskutovali bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně Lukáš Dolanský a expert na Velkou Británii Jan Váška z Fakulty sociálních věd Univerzity karlovy v rámci Debaty Respektu v Knihovně Václava Havla. Večerem provázela Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl kordista Michal Čupr, držitel bronzové olympijské medaile. Mluví o tom, zda musí po OH ještě pracovat jako fyzioterapeut a jaká vlna zájmu o šerm se po Olympiádě zvedla. Vrací se také k tomu, kolik času mu věnovali rodiče a jak náročná pro rodinu je příprava špičkového sportovce. Odpovídá i na otázky, co to znamená být dnes moderním rytířem a kdy šermíři chodí do důchodu.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Proč rozhodovaní o expertních otázkách bez diskuse ohrožuje demokracii

Záznam třetí z nové série debat Respektu, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti.

9. 6. 2026, Praha. Hosté: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Věra Jourová, moderuje: Barbora Kroužková

Další termíny Respektování a možnost zakoupení vstupenek na všechny naše akce najdete na https://goout.net/cs/respekt/ozreqng/

Výtah Respektu: Do vzdušného prostoru Lotyšska v týdnu opět pronikl ruský dron. Následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Šlo nicméně o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních týdnech vnikly do vzdušného prostoru zemí NATO. V některých případech navíc nejde o drony ruské, ale ty ukrajinské. Země nicméně odsuzují Moskvu, protože jde o jednu z jejích taktik. Jak se Severoatlantická aliance zvládá bránit? Kde je hranice sebeobrany a potřeby Rusku útok opětovat? Nejen na to ve středeční epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #48: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Říká se, že vlasy jsou korunou (nejen) ženské krásy. Podle délky a úpravy kadeří se ale hodnotí také příslušnost k tomu či onomu pohlaví, politický světonázor, profesionalita, nebo dokonce inteligence. A to přesto, že od slavného výroku kronikáře Kosmy, že dlouhé vlasy znamenají u žen “krátký rozum”, uplynulo více než 800 let. Co se stane, když ale žena přijde o vlasy následkem nemoci, třeba alopecie? A jsou vlasy hodnoceny stejně u mužů? Ve 48. díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Šťastně se cítí pouze polovina z nich. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy, který letos poosmé realizoval UNICEF, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ukázalo se také, že šedesát procent dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem nebo že více než šedesát procent tráví online více času, než by chtěly. K čemu získaná data slouží? Jak stát získává data o duševní pohodě dětí a mladistvých? Mají se na koho obrátit, pokud potřebují pomoc? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Markéta Plíhalová.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.

Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.

„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.

Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

Dělníci kultury #57 o kampani Charli XCX k albu Music, Fashion, Film; knize Constance Debré Jméno nebo výstavě Domácí umění na Zámku Veleslavín.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #63: Když se usadil Andrej Babiš ve Strakově akademii poprvé, okruh jeho nejbližších spolupracovníků byl zcela jiný, než je tomu v současné době. S tím, jak se mění jeho poradci, mění se i politika samotného Andreje Babiše. Jak se to konkrétně projevuje? Kdo jsou nyní jeho poradci a co mu radí? A jak dlouho bude chtít ještě lídr hnutí ANO vládnout Česku? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Jedním z hlavních, ne-li hlavním tématem v tuzemské ekonomice je momentálně zestátnění ČEZ. V týdnu proběhla valná hromada, na které akcionáři schválili, že energetická skupina může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, což je podle analytiků zásadní krok pro připravované zestátnění. To je ostatně jeden z deklarovaných cílů vlády ANO, SPD a Motoristů. Co rozhodnutí na valné hromadě v praxi znamená? Proč vůbec chce kabinet ČEZ zestátnit? Jaké by to mohlo mít pro stát přínosy a jaká jsou rizika? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Zeitgeist #23sanalytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech.

Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici.

Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.

Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy.

O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Jakub Žárský

Mohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové?

https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledove

Studie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:

https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Spojené státy o víkendu provedly údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů. Podle USA šlo o reakci na agresivní kroky Teheránu. Írán v reakci na to zaútočil na neupřesněnou leteckou základnu, která podle nich byla využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Ke vzájemným útokům přitom dochází i přesto, že obě strany v dubnu dojednaly příměří. Znamená to tedy, že už neplatí? Co víme o aktuálně probíhajících jednáních? Jak se pokračující konflikt projevuje na Trumpově podpoře? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Dělníci kultury #56 dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Silvie Lauder debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #62: Atmosféra v Poslanecké sněmovně houstne. Poslanci a poslankyně vlády i opozice se častují čím dál ostřejšími výrazy, délka jednání se protahuje, dohody přestávají platit. Jak v současnosti vypadá prostředí dolní komory a vede k tomu, že dnes není možná spolupráce některé z opozičních stran s vládním hnutím ANO? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.

Jan Saudek už nejspíš nikdy žádný snímek neudělá, říká manželka známého fotografa

Pavlína Saudková mluví v podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové otevřeně o současném životě 91letého fotografa Jana Saudka a jeho i svých traumatech. Proč v rámci terapií zkusila i psychedelika a jak jí pomáhá koupání ve studené vodě? Vnímá kritické pohledy na Saudkovo znázorňování ženského těla? A jak se proměňuje v Česku filantropie?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• YouTube: https://www.youtube.com/respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Role Spojených států coby zprostředkovatele dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších diplomatických otázek na světě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že Washington je dál ochotný hrát roli prostředníka, pokud se objeví reálná příležitost, ale také řekl, že se USA svoji role vzdají, pokud v brzké době nebude jasné, jak válku reálně a rychle ukončit. A to doposud jasné není. Co by odstoupení Spojených států znamenalo pro válku znamenalo? Kdo jiný by mohl být prostředníkem? A jaká je momentálně situace na frontě? Ve středeční epizodě shrnuje Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #46: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Ostře řezaná čelist, uhrančivé oči a co nejnižší procento tuku. Jako vedlejší důsledky poruchy příjmu potravy, neplodnost nebo rozlámané kosti v obličeji. To je ve zkratce looksmaxxing, kdysi okrajový fenomén manosféry, dnes poměrně rozšířené mužské hnutí, které věří, že životní úspěch a štěstí jsou úzce svázány se vzhledem. Jak tento trend mužům a chlapcům ubližuje? Co má společného s eugenikou a kde se vzalo přesvědčení, že ženy na mužích zajímá pouze atraktivní vzhled? O tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Okresní soud v Teplicích v úterý vyhověl žádosti exposlance TOP 09 Dominika Feriho, který je po splnění dvou třetin tříletého trestu na svobodě. Za mřížemi byl za dvě znásilnění a jeden pokus. Zástupce zmocněnkyně poškozených uvedl, že ženy mají strach a obavy. Jak k tomu přistoupil soud? Změnil Feri, který v minulosti neprojevoval upřímnou lítost, postoj? V čem se verdikt soudu změnil oproti lednu, kdy byla Feriho žádost zamítnuta? V úterní epizodě shrnuje Clara Zanga.

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.

Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu?

A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů?

Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.

„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.

Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?

„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území.

„Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

Výtah Respektu: Historický okamžik, slavnost míru, cesta k usmíření, upřímný dialog, ale taky obludnost, provokace a snaha o přepisování dějin - i takové byly výklady sjezdu sudetských Němců v Brně, který skončil právě dnes, a to uctěním památky obětí okupace v Kounicových kolejích. Sjezd se konal od čtvrtka, vůbec poprvé na území Česka, a to v rámci festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími. Právě to ale byla před samotným festivalem velká otázka. V Česku totiž téma vyvolalo velké kontroverze, a třeba sněmovna hlasy vládní koalice přijala usnesení, ve kterém vyzvala organizátory ke zrušení. To se ale nestalo a do Brna se vydali také Eva Soukeníková a Tomáš Lindner. V pondělní epizodě přibližují atmosféru sjezdu, protestů, účast politiků i to, co by víkendové události mohly změnit v česko-německých vztazích.

Dělníci kultury #55 mimo jiné o finále Eurovize, retrospektivě režiséra Jana Němce nebo festivalu Divadelní Flora Olomouc.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #61: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.

Výběr nového náčelníka generálního štábu se vyvíjí nečekaným směrem. Navzdory tomu, že ministr obrany Jaromír Zůna předvybral čtyři ideální kandidáty, ani jeden z nich se novým šéfem armády nestane – do celé záležitosti totiž zasáhl premiér Andrej Babiš, který vládou protlačil Miroslava Hlaváče, proti čemuž ale hlasoval právě šéf resortu obrany. Veřejnost tak byla svědkem již několikátého ponížení Jaromíra Zůny. Co celá záležitost ukázala o fungování vlády? A jaké další změny bez konzultace prosadil Andrej Babiš? O tom si povídali v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S experty Lenkou Martínkovou, Zuzanou Ringlerovou a Filipem Černochem o íránské současnosti, amerických vyhlídkám a hledání nové energie. Moderuje Tomáš Brolík.

Spojené státy vězí vězí až po uši ve válce s Íránem - slovům washingtonského vedení navzdory. Jak americko-izraelský útok změnil íránský režim? Co od něj teď čekat? Jakou roli bude dosavadní blízkovýchodní neúspěch hrát v Trumpově snaze ovládnout americkou politiku a mohla se vůbec Evropa na další energetický karambol připravit?

Výtah Respektu: Vládní čistky, miliardy z Evropské unie a tlak na návrat milionů uprchlíků. Prozatimní syrská vláda pod vedením Ahmada Šary v těchto týdnech mění ministry, vyrovnává se s Asadovým režimem a pragmaticky se otáčí na Západ. Jak se lidem v Sýrii momentálně žije? Co pro Sýrii znamená pomoc od EU? Kdo jsou v současnosti její klíčoví spojenci? A je země připravena na návrat lidí, kteří uprchli před válkou? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry Blízkého východu na Univerzitě Karlově. Moderuje Zuzana Machálková.

Tranzice v Maďarsku bude trvat dlouho, v jednokomorovém systému vždy hrozí monopolizace moci

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl hungarolog Andrej Tóth. Jaké se odkrývají detaily fungování Orbánova režimu? Jakou podobu s maďarskými kroky vůči médiím vidí v plánech české vlády? Kam se posunou česko-maďarské vztahy a proč se nebojí používat termín Felvidék?

——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.

S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů.

Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.

Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. 

Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.

Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal

, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).

Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.

Až vás robot obejme

https://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Výtah Respektu: Izrael se podle agentury Reuters přiblížil k předčasným volbám. Poslanci totiž ve středu předběžně schválili rozpuštění parlamentu. Návrh zákona předložila většina podporující premiéra Benjamina Netanjahua. Vzhledem k tomu, že krok má širokou podporu jak u kabinetu, tak i u opozice, je téměř jisté, že dojde i k finálnímu schválení. Izraelci a Izraelky by tak mohli hlasovat o několik dní dříve. Původně to mělo být koncem října. Proč k rozpuštění vyzvali Netanjahuovi spojenci? Jaká témata budou rozhodující? Má co nabídnout opozice? A budou volby referendem o současném premiérovi? Ve středeční epizodě odpovídá Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #45: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

ožná jste se také ve škole učili, že před patriarchátem existoval bájný matriarchát, jehož dokladem jsou nálezy sošek, takzvaných venuší. Dnes už víme, že to tak nebylo, to ale neznamená, že neexistovala řada rovnostářských společností, v jejichž centru byly ženy. Některá společenství takto fungují dodnes. Čím se od nich můžeme inspirovat? A skončily by všechny války, kdyby světu vládly ženy? Na živém natáčení podcastu Ženy XYZ ve Zlíně si o tom povídaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Výtah Respektu: V říjnu, konkrétně 9. a 10., nás čekají mimo jiné komunální volby. A přestože do hlasování zbývá ještě pár měsíců, v ulicích Prahy už běží kampaň. Ta spočívá v tom, že tradiční spojenectví utrpěla trhliny a ti, kteří vládli doposud, by mohli vyklidit své pozice, naopak ti, kteří byli doteď v opozici, sází na frustraci z dopravy a astronomických cen bydlení. A své postavení by možná mohlo změnit i hnutí ANO, pro které bylo hlavní město dlouho nedobytnou pevností. Spojí se s ODS? Proč ve Spolu pro Prahu nejsou lidovci? Když se hnutí STAN daří celostátně, platí to i pro metropoli? Proč už Piráti nejspíš nebudou vládnout? A je Praha politickou laboratoří pro zbytek republiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #18: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě.

Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.

Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.

Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne.

„Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.

O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku.

„Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Veřejná debata o řádění slávistických fanoušků, vztazích premiéra a prezidenta a sjezdu sudetských Němců

Záznam druhé z nové série debat Respektu, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti.

11. 5. 2026, Brno. Hosté: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Matúš Kostolný, moderuje: Barbora Kroužková.

Další termíny Respektování a možnost zakoupení vstupenek na všechny naše akce najdete na https://goout.net/cs/respekt/ozreqng/

Účinnost a bezpečnost ketaminem asistované terapie (KAT) potvrzují stovky vědeckých studií. Látka, která se využívá u lidí i zvířat jako anestetikum, může pomáhat lidem trpícím depresí, úzkostnými poruchami, PTSD či poruchami příjmu potravy. A KAT pomohla také Kláře. Z dětství i dospělosti si nesla těžká traumata, která se jí nedařilo zpracovat skrze klasickou terapii. Pomohla jí až ta, při které dostala ketamin. Svůj příběh i zkušenost s touto látkou sdílela na další debatě Respektu v Knihovně Václava Havla. Terapeutka Daniela Koubková z pražské psychedelické kliniky Psyon a České psychedelické společnosti zase vysvětlila, jak přesně ketamin na člověka působí, pro koho je terapie vhodná a pro koho nikoliv, jaký je průběh a jak je možné se ke KAT dostat. Moderuje Zuzana Machálková.

V 54. díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar – mimořádně živě na festivalu Svět knihy Praha - debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #60: Více než půl roku po sněmovních volbách má opozice ve svém čele pro mnohé překvapivě hnutí STAN. Starostové od voleb posílili o přibližně pět procentních bodů a přeskočili občanské demokraty. Rozdíly zatím nejsou velké, jde nicméně o jedinou partaj, která pravidelně roste. Čím to je? A přetaví se podpora také ve vyšší volební zisky? O tom si povídali v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #65: Skončí dřív ruská agrese na Ukrajině nebo válka proti Iránu? A co rozhodne o tom, kdo zvítězí? S bývalým ředitelem rozvědky Petrem Mlejnkem mimo jiné o tom, co ze současných válek vyplývá pro budoucí konflikty.

Výtah Respektu: Do summitu NATO v Ankaře nezbývají ani dva měsíce a Česko pořád neví, kdo bude součástí delegace. Zúčastnit se chce i prezident Petr Pavel, kterého tam ale vláda nechce. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš řekl, že o tom, kdo bude součástí delegace, kabinet definitivně rozhodne až po květnovém jednání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kdy bude známý program summitu. Rozhodnutí o složení pak má padnout na konci června, tedy těsně před Ankarou, ve které se mají premiéři a hlavy státu sejít 7. a 8. července. A tak je na stole i kompeteční žaloba. O co by se v ní Petr Pavel mohl opřít? Jaký vliv by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít do budoucna? A stihl by se ÚS s případem vypořádat do začátku července? Ve čtvrteční epizodě odpovídá František Trojan.

Pro politiky, kteří chtějí lidi ovládat, je výhodnější mít je ve zranitelných pozicích.

Hostkou Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byla filozofka Alice Koubová. Proč podle ní špatně fungující sociální systém podrývá odolnost společnosti? Jak je na tom česká demokracie a proč je dehumanizační slovník některých politiků alarmující? Na kterém místě mezi evropskými státy je Česko v zastoupení žen v akademické sféře?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #44: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Blíží se finále nejprestižnější české soutěže krásy Miss Czech Republic, a tak se vynořují články v bulvárních médiích, které vyzdvihují “zadečky a vnady” účastnic. Jsou soutěže krásy v dnešním světě stále ještě relevantní, nebo je to přežitek? Mohou mít i pozitivní rozměr? A jakou roli hrály v upevňování ideálu krásy, rozvoji konzumerismu či kosmetického průmyslu? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Výtah Respektu: Česko má od tohoto týdne zmocněnce pro plnění závazků NATO. Vláda ANO, SPD a Motoristů na pondělním jednání jmenovala Jakuba Landovského, který je bývalým velvyslancem Česka při Severoatlantické alianci. Kromě toho byl v minulosti i náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany či výkonným ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institute. Proč kabinet vytvořil novou funkci i přesto, že při svém nástupu avizoval, že chce jejich počet spíše snižovat? Jaký má Landovský vztah k současné vládě? Proč se nejspíš bude muset vypořádávat s SPD? A jak by jeho působení mohlo změnit pozici Česka v NATO? V úterní epizodě odpovídá Kristýna Jelínková.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.

Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost.

Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: „To, co se odehrálo v závěru sobotního derby ve Fortuna Areně je nejtěžší chvíle v novodobé historii klubu," řekl šéf Slavie Jaroslav Tvrdík poté, co se nedohrál ligový zápas mezi Slavií a Spartou. Stovky fanoušků vršovického klubu totiž pár minut před koncem vtrhly na hřiště, přičemž došlo i k napadení hráčů Sparty. V českých i světových médiích se mluví o ostudě, skandálu a totálním chaosu. K tomu, že se ligový zápas neodehrál kvůli výtržnictví, zároveň v Česku došlo poprvé po celých 23 letech. Jak je možné, že se tolik fanoušků dostalo na hřiště? Šlo tomu nějak předejít? Jak je to s pyrotechnikou na stadionech? Jaké tresty byly za podobné výtržnosti doposud? A jaké tresty by mohly padnout nyní - jak pro fanoušky, tak pro Slavii? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci.

Tentokrát došlo na:

filmy Ďábel nosí Pradu 2 a Michael

knihu Marie Zelbové Táňa / Praha 3 / Žižkov (Petr Štengl)

nové album Tori Amos In Times of Dragons

úmrtí filmové dramaturgyně Marcely Pittermanové

komediální seriál Malcolm v nesnázích

inscenaci Frankenstein (Národní divadlo)

výstavu Anselma Kiefera The Women Alchemists (Královský palác v Miláně)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #59: SPD Tomia Okamury zdárně prosazuje své priority v kabinetu Andreje Babiše, naposledy se jí to podařilo, když přesvědčila své vládní partnery o nutnosti věnovat jednání v poslanecké sněmovně sjezdu sudetských Němců v Brně. To Okamura a SPD vidí jako ohrožení české suverenity. Není to ale jediný případ, lídrovi SPD se daří strhnout předsedu vlády Babiše na svou stranu i v řadě dalších témat jako třeba v případě veřejnoprávních médií, neziskových organizací nebo svobody slova. Je to pro Babiše výhodné, anebo to svědčí o tom, že je slabý premiér? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Filip Zelenka a Erik Tabery. 

Výtah Respektu: Jeden z nejvýraznějších hlasů ochránců přírody, v mnohém inovátor a také člověk, který ovlivnil stovky milionů lidí napříč světem - David Attenborough - v pátek oslaví 100. narozeniny. A své přání k němu mohou skrze speciální webové stránky české pobočky Světového fondu ochrany přírody dostat i Češi a Češky. Ve čtvrteční epizodě o tom mluví mluvčí Lukáš Hrábek. Jak se David Attenborough ke své práci dostal? Čím je jeho kariéra výjimečná? A proč měl na několik generací vliv právě on? Moderuje Zuzana Machálková.

Válka proti Ukrajině je do značné míry Putinova osobní msta a půjde tam, kam mu povolíme dojít. 

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Kolik let ještě potrvá ruská agrese? Jaká je aktuální situace na frontě a co jsou tzv. killzóny? Jak se Ukrajinci snaží i v ostřelovaných oblastech do posledního možného momentu udržet pozůstatky normálního života: Proč by měli politici v Evropě daleko více působit dovnitř svých společností a co ho stále na práci zahraničáře baví?

——

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh dál probíhají boje. A to i přesto, že Izrael a Libanon uzavřely 16. dubna příměří, které sice bylo původně desetidenní, ale nedávno bylo prodlouženo o další tři týdny. Izrael pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí tamní domy a další infrastrukturu. Od začátku března si izraelské útoky vyžádaly přes 2500 obětí a přes milion vysídlených lidí. Hizballáh zase podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a severním Izraeli. Jaká je šance, že by Izrael a libanonská vláda vyjednaly dohodu? Jak se k bojům staví Libanonci a Libanonky - vytvoří tlak na Hizballáh nebo vzroste odpor k Izraeli? A jsou do jednání nějak zapojeni spojenci obou zemí? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #43: Sestavit si rozpočet, nastudovat místo a kulturu, sebrat pas a vyrazit. Tzv. passport bros pojímají hledání partnerky jako obchodní projekt, v němž vyhodnocují náklady a přínosy. Američanům či Evropanům v této rovnici dlouho vycházejí jako ideální ženy z Thajska nebo Vietnamu. Na transakci založené vztahy ale nejsou doménou pouze západních mužů: mladší partnery si v Africe hledají také bohaté Evropanky, po nevěstách v jiných zemích se rozhlížejí také muži z Číny nebo Indie. O tom, jestli je pro passport broes stále zajímavé i Česko a kde jsou kořeny tohoto fenoménou debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Výtah Respektu: Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili v takzvané bitcoinové kauze další tři lidi. Seznam Zprávy, Deník N a iRozhlas v pondělí odpoledne uvedly, že je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve z ODS). Souvisí jeho obvinění s trestním oznámením, které podal současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc z ANO? Čeho se měl Blažek podle obvinění dopustit? Jak by mu jeho argumenty mohly pomoct, pokud se dostane k soudu? V úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Zeitgeist #18 S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., navazování na Františka, napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že Spojené státy budou doprovázet lodě, které v posledních týdnech nemohly opustit Perský záliv s tím, že se tak má dít od pondělí. Podle Teheránu by ale mohlo jít za porušení příměří. Zároveň měly USA koncem týdne odpovědět na poslední návrh mírového plánu, který předložil Teherán. Jaká byla reakce? Jak se šéf Bílého domu staví k zákonné lhůtě, podle které musí další boje konzultovat s Kongresem? A jak doposud pomohl Íráncům a Íránkám? I na to v pondělní epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Pacient cítí bolest, ale lékař ji nepotvrzuje. Data nic neukazují a diagnóza zůstává neznámá. Situace, ve které se ocitá značná část společnosti. Například jen u endometriózy, kterou trpí přibližně deset procent žen, trvá diagnostika mezi sedmi až deseti lety. Vzniká tak propast mezi pacienty, lékaři a vědou. Jak na dialog mezi těmito oblastmi? Jak by měl postupovat pacient, který má potíže, ale nedostává se mu odpovědi, jak je řešit? Co lékařům brání v tom, aby pátrali po možné diagnóze? A jak by vědě prospělo, kdyby v ní byli pacienti rovnými partnery, nikoliv jen "subjekty"? V záznamu z debaty Respektu na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci debatovaly neuroložka Oblastní nemocnice Příbram, lékařská poradkyně SMÁCI z.s. a pacientka s chronickým onemocněním Anežka Dašková, vědecká pracovnice v CREATIC a členka lektorského týmu EUPATI Lenka Součková, která rovněž působí v CZECRIN, a Sára Filipová - doktorandka v oboru Lékařské chemie a klinické biochemie na Univerzitě Palackého v Olomouci, která se zaměřuje na endometriózu. Moderuje Zuzana Machálková.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #64: Kvůli ruské válce na Ukrajině je pro ruské tajné služby obtížné přímo pronikat na území Evropské unie. Stále častěji proto rekrutují běžné občany, aby jim zadávali různé úkoly. Estonská kontrarozvědka KAPO je dlouhodobě v Unii nejúspěšnější v jejich lovení. „Estonci sebevědomě tvrdí, že se nedají bez boje. Ať už se týká ruské špionáže nebo vojenského konfliktu,” říká v nové epizodě velvyslanec v Tallinnu Zdeněk Beránek