Týdeník Respekt

Výtah Respektu: Tisíce zaměstnanců a zaměstnankyň České televize a Českého rozhlasu v úterý vstoupily do jednodenní stávky, kterou reagují na vládní snahy zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Pracovníci ČT a ČRo se pochodem vydali z hlavních budov v hlavním městě do centra, na Václavské náměstí, kde se setkali se stávkujícími studenty a zástupci kultury, kteří stávku podpořili. Jak to v metropoli vypadalo? A jak na to reagují politici? V úterní epizodě to přímo z terénu shrnují reportérky a reportéři Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

Záznam z nové série debat, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti. 21. 10. 2026, Brno. Hosty Respektování byli: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Kateřina Šedá, moderovala: Barbora Kroužková

YouTube záznam: https://www.youtube.com/watch?v=eplxZC-Hrko

Výtah Respektu: Obsazení ústavního soudu, přestřelka mezi prezidentem a soudkyní i slova o státním převratu a posílání premiéra za mříže. Události, které byly koncem minulého týdne v Polsku, a které byly vyhrocené i na chvílemi dramatickou tamní politiku. O co přesně vláda s opozicí bojovaly? Má ústavní soud v sousední zemi nějakou váhu? A proč ženy v Polsku před pár dny protestovaly kvůli potratům? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.

📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.

🔔 Odebírejte Respekt na YouTubeNenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber

ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.

#tezkytyden #respekt #satira #politika

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury - tentokrát natočeném živě na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava - spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #84: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.

Česko se po nočním hlasování o koncesionářských poplatcích, po komunálních a také senátních volbách mění. Lidé vycházejí do ulic, k protestům se přidávají další a další instituce. Vyhovuje situace opozici, nebo je vláda vlastně spokojená, protože na konfliktu může vydělat? O tom si na Inspiračním fóru v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Vládnímu hnutí ANO se začíná vracet to, jakým způsobem byl z pátku na sobotu ve sněmovně projednán zákon, který má zrušit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. V Turnově hnutí Andreje Babiše přišlo o své městské zastupitele, kteří prý nechtějí být zatížení celostátní politikou. Navazuje to přitom na události ze Semil, kde tento týden vůbec poprvé v tomto volebním období vystoupil poslanec z politického subjektu, za který byl do Sněmovny zvolen. Jde o poslance právě z ANO Davida Pražáka. Jaké jsou důvody jeho odchodu? Jaké další dopady má záměr kabinetu zrušit koncesionářské poplatky? A jak se dál vyvíjí povolební vyjednávání? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Tekutá společnost #30: S Dominikem Haškem o odvaze veřejně vystupovat proti zločinům Vladimira Putina, kritice NHL, nutnosti nazývat věci pravými jmény a také o výchově malých dětí. 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Jde o trend patrný napříč mnoha zeměmi: klukům se ve škole daří hůř než dívkám. Může za to rozdíl v socializaci, fakt, že známky neodrážejí jen vědomosti, i stereotypy o tom, že zatímco dívky mají znalosti našprtané, chlapci se nemusejí tolik snažit. Jeden další důvod odhalila francouzská výzkumnice Clotilde Napp, když se ponořila do výsledků testů PISA z let 2012 a 2018 a zjistila, že ve všech jedenašedesáti zemích přikládají patnáctileté dívky vzdělání mnohem větší důležitost než stejně staří chlapci. Čím je rozdílný názor způsoben? Jak by na zaostávání chlapců měla reagovat škola? A jak rodina? V nejnovějším díle podcastu Ženy XYZ o tom diskutují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Výtah Respektu: V Izraeli se konají volby, ve kterých lidé rozhodnou o rozložení sil ve 120 členném Knesetu. Jsou považovány za jedny z nejzásadnějších v novodobé historii země. Mimo jiné i proto, že jsou to první volby od teroristického útoku Hamásu ze 7. října roku 2023, a tedy i od války v Pásmu Gazy, ale také od války s Íránem, libanonským Hizballáhem nebo jemenskými Hútíi. Jaká jsou hlavní volební témata? Jak to vypadá pro premiéra Benjamina Netanjahua a jeho současnou vládu? Jak se Izraelci a Izraelky staví k Pásmu Gazy a okupovaném Západním břehu? A s čím přichází opozice? I o tom mluví v úterní epizodě zpravodajka Českého rozhlasu na Blízkém východě Jana Karasová. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist s Dominikou Perlínovou o tématech nadcházejících kongresových voleb i možné modré vlně a vítězství demokratů v Texasu i na dalších nezvyklých místech. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Do amerických kongresových voleb (midterms) zbývá týden. O jak velkou část mandátů v obou komorách by mohli přijít vládnoucí republikáni? Budou volby referendem o prezidentství Donalda Trumpa? A co jsou klíčová témata a otázky, které před těmito volbami ve Spojených státech rezonují? Nejen o tom mluví Dominika Perlínová na základě reportážní cesty po USA v Zeitgestu. Ptal se jí Štěpán Sedláček.

K tématu také doporučujeme tyto reportáže a rozhovory z USA:

Socialismus už Američany neděsí. Levicoví demokraté se snaží přesvědčit, že se dokážou domluvit

Přijdeme o vodu, vzduch i klid. A kvůli čemu? Aby nějací miliardáři ještě víc zbohatli?

Trump do války s Íránem jít musel. Pak ale udělal všechno špatně, říká íránsko-americký analytik

Američané jsou teď cyničtější a Trumpa považují za součást běžné politiky

Výtah Respektu: Srbsko zažilo historický moment. V neděli večer Alexander Vučić, dosavadní prezident, který na konci září rezignoval, protože se chtěl stát premiérem, oznámil, že jeho strana v předčasných parlamentních volbách prohrála a zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Byla podpora dostatečná, nebo se bude muset s někým spojit? Znamená to konec Vučićovy éry? Mohla by mít tato zásadní politická změna v zemi vliv na vztah s Ruskem a EU? A kdo vlastně za Studentskou kandidátkou stojí? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.

📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.

🔔 Odebírejte Respekt na YouTube

Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber

ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.#tezkytyden #respekt #satira #politika

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

divoké změny plánované ministerstvem kultury

film Andreje Zvjaginceva Minotaur

seriál Jana Prušinovského Oddíl B (OnePlay)

knihy spisovatelky Ley Ypi Indignity: A Life Reimagined (Penguin Books) a kritičky Nathalie Olah Bad Taste (Dialogue Books)

album Dopamine Chamber kapely Fontaines D.C.

výstavy malíře Jana Knapa Okna do ráje (Arcidiecézní muzeum Olomouc) a Rajzovní deníky, mapy a průvodce – Ilustrátorstvo na cestách od renesance po současnost (Letohrádek Hvězda)

mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (od 24. října) a výstavu Romana Košťála Voyer (od 29. října v Bold Gallery)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #83: Vládní koalice odstartovala plnění jednoho z hlavních předvolebních slibů: zestátnit Českou televizi a Český rozhlas. Pro většinu opozičních, ale také vládních politiků k tomu překvapivě přistoupila v pátek a schválila noční i víkendové jednání. Jak zareaguje opozice? Věděl o zařazení bodu alespoň ministr kultury Oto Klempíř? O tom si povídají Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a František Trojan v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit.

V příštích několika dnech nás čekají parlamentní i prezidentské volby hned v několika evropských i mimoevropských zemích - prezidenta si bude vybírat Bulharsko a Brazílie a parlament Srbsko a Izrael. „Například Benjamina Netanjahua přímo podpořil americký prezident Donald Trump. To je poprvé, kdy americký prezident vstoupil aktivně do izraelských voleb. A Netanjahu toho v kampani využívá,“ říká v podcastu Dominika Perlínová. Jak? A o co se hraje v Bulharsku, Srbsku a Brazílii?

Tekutá společnost #29: Se známým galeristou o cenách obrazů, aukčních rekordech i emocích kolem prodejů. Proč sází zase na Fillu i Toyen? Mluví také o rodinné tradici a získávání lásky k umění v přírodě.

Hostem podcastu Barbory Kroužkové byl galerista Martin Kodl. Proč i v další velké aukci sází na Emila Fillu a Toyen? Jak často doma za komunistů sundávali obrazy ze zdi a schovávali je? Jaký největší dar mu dal jeho otec a jak se předává láska k umění. Jak vybírá, co podpoří? A proč je to obrovská zodpovědnost i boj s vkusem?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

Denisa Boháčková je jediná Češka, která dlouhodobě žije v nejnebezpečnějším ukrajinském městě Chersonu. Pomáhá dodávat vybavení do tamních nemocnich a škol a je v kontaktu s místními dronaři. Mluví o tom, jak se situace v dřívějším oblíbeném letovisku u řeky Dněpr den ode zhoršuje, místní ale přesto zůstávají. “Kdyby odešli, města by se zmocnili Rusové a to nikdy nedovolí,” říká Boháčková. Moderuje Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markétou Plíhalovou.

Vychází speciál Respektu Děti z říše za displejem. Do Výtahu témata, která se týkají dětí narozených zhruba mezi lety 2010-2024, přišla představit Markéta Plíhalová. „Myslím si, že velkým tématem je teď odolnost. Mluví se o tom, že českým dětem, i dětem po celém světě, není úplně dobře. A někdo to rámuje, že děti nejsou odolné. Já si z toho ale vzala, že bychom měli přehodnotit, co odolnost je. Potom, co jsem pracovala na speciálu, vidím tu cestu v porozumění svým emocím a generace Alfa to bude zvládat lépe než my,“ shrnuje redaktorka.

Kolik času české děti tráví online? Ví se, jaký vliv to má na jejich duševní zdraví? A proč děti a dospívající tolik pijí energetické nápoje?

Do Senátu se dostalo historicky nejméně žen od jeho založení v roce 1996 – jedna. Tím kleslo jejich celkové zastoupení v horní komoře ze 17 na 14. Senát však není homogenní jen genderově, ale také věkově nebo socioekonomicky. Proč je pro ženy těžké v těchto volbách uspět? A dařilo se jim na komunální úrovni lépe? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou a Kristýnou Jelínkovou.

Povolební vyjednávání pokračují. V Praze si zřejmě vítězní Starostové a druzí Spolu přiberou třetího koaličního partnera. Nabídku v pondělí dostali Piráti. „Vypadá to, že nabídka bude složitá na přijmutí. Piráti mají priority v otázce bydlení, tam se do velké míry shodnou se Starosty, o něco méně se Spolu. V současné době to vyhodnotit je složité. Víme skoro jistě, že by neměli mít dopravu,“ říká v podcastu Filip Zelenka. Čeká se ale ještě na schůzku hnutí STAN s Prahou sobě.
Mezitím v Brně už to vypadá na finální dohodu. „V úterý zástupci pěti subjektů oznámili, že vytváří koalici, smlouvu chtějí podepsat v pátek. V uplynulých dvou týdnech se diskutovali už o programu,“ shrnuje Kristýna Jelínková. Kdo v druhém největším českém městě složí koalici? A jaký příběh se odehrál v Ostravě?

Zeitgeist #43 s Radkem Bubnem o prezidentských volbách v Brazílii, nástupu pravice v Jižní Americe a zájmech Donalda Trumpa i Evropy v regionu. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

V druhém kole brazilských prezidentských voleb proti sobě stane stávající hlava státu a nestor brazilské levice Luiz Inácio Lula da Silva, díky němuž se těší Amazonie větší ochrany, a proti němu pravicový senátor Flavio Bolsonaro. Vítězi prvního kola, synovi exprezidenta odsouzeného za pokus o puč, dávají průzkumy o něco větší šanci na vítězství. Bolsonaro by v mnohém navázal na politiku svého otce a také chce budovat vazby na Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa.

„Vítězství Flavia Bolsonara by znamenalo nástup nejvíce protrumpovského politika do druhé největší demokracie na západní polokouli. Americký kontinent by se stal kompletně trumpovským s výjimkou Kanady, Mexika a Uruguaye. Americký prezident by si mohl dovolit konat mnohem víc v rámci své takzvané Donroeovy doktríny, než dosud mohl, a také by se patrně dostal ke vzácným zeminám a surovinám v Brazílii,“ říká politolog a expert na Latinskou AmerikuRadek Buben.

Jaká jsou rozhodující témata a voličské skupiny ve volbách jedné z největších demokracií světa? Co se změní, pokud většina Brazilců 25. října dá svůj hlas dalšímu Bolsonarovi? Jak s volbami v Brazílii souvisí náboženská víra? A jak vývoj v zemi s více než 220 miliony obyvatel zapadá do širších politických trendů v Jižní Americe i jinde ve světě? Nejen o tom mluví Radek Buben, který vede Oddělení latinskoamerických studií FF UK v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt. Ptal se Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s redaktorkou Magdalénou Fajtovou. Moderuje Eva Soukeníková.

„Studentské protesty se rozšířily, staly se násilnějšími než doposud. Teď přerostly až do situace, kterou nejsme zvyklí vnímat snad ani ve Francii - rabování, zapálení radnice, těžce ranění, tisíce lidí ve vazbě,“ popisuje v podcastu redaktorka Magdaléna Fajtová, jak vypadala Francie o víkendu. Protesty pokračují i tento týden a premiér Sébastien Lecornu v této souvislosti vyzval některá města, aby zvážila dočasný zákaz vycházení. Proč se jsou Francouzi v ulicích? Jak se k problémům staví prezident Emmanuel Macron a francouzská vláda? A kdo nyní v kulisách hořící Paříže hraje o Elysejský palác?

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.

📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.

🔔 Odebírejte Respekt na YouTube. Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber

ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.

#tezkytyden #respekt #satira #politika

Druhé kolo senátních voleb má jasné výsledky, vládní hnutí ANO totiž nezískalo ani jeden mandát a naopak opoziční síly v podobě hnutí STAN a ODS obhájily své pozice. Při volbách se ale neopakoval trend z loňských sněmovních voleb, kdy voliči vyslali mezi zákonodárce rekordní množství žen, do horní komory se dostala z 27 kandidátů pouze jediná žena. Jak se promění dynamika vysoké politiky? Je STAN definitivně lídr opozice? A jak zareaguje na špatný volební výsledek Andrej Babiš? O tom se v podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- složení komise ministra kultury pro výběr nového vedení Národní galerie Praha - změny v grantové politice ministerstva kultury- festival dokumentárních filmů Ji.hlava- stažení knih Sally Rooney z prodeje ve Velké Británii- plánované pokračování seriálu Girls (HBO)- seriál Lanterns (HBO)- album She´s the Best Troye Sivana- desku Große Liebe písničkářky Nichtseattle- rozhovor s legendou hnutí Fluxus Kenem Friedmanem- výstavu Dominiky Fišerové a Ondřeje Navrátila Zahrada Hesperidek (Bold Gallery), album Dopamine Chamber a chystaný pražský koncert kapely Fontaines DC (30. října ve Sportovní hale Fortuna), výstavy Anna Jagellonská (1503-1547). Královna na prahu nové doby (od 22. října ve Valdštejnské jízdárně NGP) a Design pro Václava Havla (od 21. října v Jízdárně Pražského hradu)

(Omlouváme se za zhoršenou kvalitu zvuku.)

Uplynul týden od komunálních voleb, na řadě míst už je o novém vedení radnic jasno, někde - jako třeba v Praze, v Brně nebo v Ostravě - se ještě jedná. Jak do skládání koalic prostupuje celostátní politika? Probíhá v hnutí STAN generační střet? A v čem je pro celostátní opozici inspirací Ústí nad Labem? Proč někde hnutí ANO vadí a jinde ne? O tom je Vládneme, nerušit #82 s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou, kteří vyrazili do terénu sledovat povolební jednání.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s analytikem Pavlem Havlíčkem z AMO

Bulharsko zažívá velmi turbulentní dny: v úterý balkánská země ohlásila, že někdo zaútočil na lodě v těsné blízkosti jejích výsostných vod. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle úřadů se několik lidí pohřešuje. Šlo přitom už o druhý takový útok za předchozí týden. Bulharský premiér Rumen Radev nejdříve připustil, že logicky by z takového útoku těžila Ruská federace - ve čtvrtek ale na setkání lídrů EU v Bruselu zdůraznil, že žádné důkazy tomu podle něj zatím nenasvědčují.
Není to přitom jediný incident, který Bulharsko tento týden řeší - někdo totiž zaútočil na pozemní antény satelitní internetové služby Starlink nedaleko Sofie. Radev tvrdí, že to byli žháři - opozice opět viní Rusko. "Bulharsko čekají zanedlouho další předčasné volby a společnost je nesmírně rozdělená - jednou z dělících linií je právě i vztah s Ruskou federací. Současný premiér Radev reprezentuje proruský směr, přesto připustil, že by útoky v Černém moři nejvíce hrály do karet Rusku," říká analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. "Je to zatím velmi čerstvá věc a mnoho toho nevíme. Opozice útok na antény Starlink okamžitě přiřkla Rusku a je tedy jasné, že i tyto incidenty a jejich interpretace zapadají do toho, jak je bulharská společnost ve vztahu s Ruskem rozdělená," dodává.

Tekutá společnost #28: Se spisovatelem a cestovatelem o jeho nové knize, historickém strachu v Sudetech, kouzlu Krušných hor, stavu občanské společnosti a radosti z prvního dítěte.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

S Ondřejem Kundrou o prvním slyšení v historickém špionážním případu a souvislostech s osudem Aleše K., kterého uvěznil Peking.

U Městského soudu v Praze začal ostře sledovaný soud s údajným čínským špionem Jang I-mingem. Je viněný z trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc a je vůbec prvním stíhaným za tento paragraf v Česku. Na pozadí tohoto případu se ovšem hraje o výměnu vězňů - Čecha Aleš K. kterého v Číně zadrželi na konci června. Čeho se měl údajný agent s Číny pod novinářským krytím dopustit? A jak s tím souvisí tzv. únosová diplomacie? Nejen o tom mluví po první dnu soudního slyšení Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Ženy XYZ #66: V pondělí se konala demonstrace skupiny nevládních organizací požadující odvolání tří nových členů Rady vlády pro lidská práva: právníka Jakuba Kříže, aktivisty Daniela Blacka a filantropky Taťány Kuchařové. Vadí chybějící odbornost i fakt, že zejména první dva jmenovaní dlouhodobě požadují omezování práv určitých skupin - reprodukční svobodu žen nebo práva LGBT+lidí. Můžou protesty ovlivnit složení vládního orgánu? A je kritika oprávněná? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky  Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s emeritním ústavním soudcem Davidem Uhlířem o tom, proč Univerzita Karlova neinformovala studenty a pozůstalé, že mají nárok na satisfakci po tragédické střelbě a proč se tak klopotně zjednává náprava. “Jsem zvědav, jak se to dál vyvine, sleduji to s velkým napětím. Brzy to budou tři roky, co k tragédii došlo. Hrozí, že nároky studentů a pozůstalých se promlčí,” říka v podcastu (Ne)bezpečí Uhlíř. Moderuje Ondřej Kundra.

Výtah Respektu s analytikem Petrem Vidomusem o kampaních odmítajících výstavbu větrných elektráren. Moderuje Štěpán Sedláček.

Pouze v jednom z jednadvaceti referend, které se konala během komunálních senátních voleb se lidé vyjádříli pro stavbu větrných turbín v katastru obce. Důvody pro to mají lidé různé, ale na řadu z nich mají vliv dezinformační kampaně a lidí z nichž se mnozí snaží na tématu boje proti větrníkům získat politický vliv. Jak v tom uspěli? Jejich působení dlouhodobě mapuje analytik AMO Petr Vidomus, který téma přibližuje ve Výtahu Respektu.

Zeitgeist #42 se Zuzanou Harmáčkovou a Lenkou Suchou o čtyřech různých verzích budoucího světa a Česka do roku 2100 sestavených vědci z ústavu Czechglobe, na které se můžeme připravit.

Jak by mohl vypadat život v Česku za dvacet let a jak za sedmdesát let? Budou generace našich dětí žít v nehostinějším světě a společnosti nebo si poradí s krizemi a technologickými revolucemi a ve výsledku na tom budou lépe? To nikdo s jistotu neví, ale rozhodně se lze připravit na různé verze vývoje včetně zářné budoucnosti s vyšší kvalitou života či totálního rozpadu a bojůvek znepřátelených skupin na troskách kdysi prosperující společnosti. Budoucnost se ostatně rodí teď z našich nynějších rozhodnutí a aktivit.

Čtyři vybrané Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 sestavili v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde hledali odpovědi na to - Jak mohou současné společenské, ekonomické, technologické nebo environmentální změny ovlivnit kvalitu života, fungování veřejné správy nebo podobu krajiny? K čemu došli, jak nad tím přemýšleli? Čím jsou jejich scénáře podložené? Co je překvapilo a jak nám to všem může pomoct? I na to hledá odpovědi dvojice spoluautorek studie Zuzana Harmáčková a Lenka Suchá v tomto Zeitgeistu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu s Tomášem Lindnerem o eskalaci druhé fronty války s Íránem a bojích v Jemenu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Při útoku na mezinárodní letiště v Rijádu o víkendu zemřelo nejméně 13 lidí a více než tři sta jich je zraněných. Na terminál dopadly rakety jemenských islamistů – Hútijů, kteří na západě země bojují se silami jemenské vlády podporované saudským letectvem. Letiště v saudské metropoli v pondělí zůstalo zavřené a Hútíjové vyslali na Saudskou Arábii další rakety i bezpilotní letouny. Rijád už slíbil odvetu. Co Hútijové útoky sledují? Zapojí se do konfliktu saudští spojenci Pákistán, Turecko nebo USA? A jak to teď vypadá s ohrožením dopravy v rudomořském průlivu Báb-al-Mandab? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.

📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.

🔔 Odebírejte Respekt na YouTube

Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše podcasty 👉 https://www.respekt.cz/ytodber

ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.

Satirický pořad věnující se české politice

Speciální díl podcastu Vládneme, nerušit s Kristýnou Jelínkovou, Evou Soukeníkovou, Filipem Zelenkou a Ondřejem Kundrou.

Senátní a komunální volby odhalily několik posunů na české politické scéně a to napříč spektrem. Vládní strany ANO, SPD a Motoristé sobě utrpěly řadu špatných výsledků, nejsilnější vládní strana oslabila ve většině krajských měst. Na druhou straně spektra, tedy v opozičním táboře, se zase na čele pelotonu definitivně usídlilo hnutí STAN, které dokázalo vyhrát volby v Praze i v Brně. Jak se to Starostům podařilo? Co může znamenat úspěch v prvním kole senátních voleb předsedy lidovců Jana Grolicha? O tom se ve speciálním díle podcastu Vládneme, nerušit bavili Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Vládneme, nerušit #81: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouHejtman Jan Grolich dostává v posledních týdnech předvolební kampaně značnou dávku pozornosti od předních osobností hnutí ANO, jeho jméno začal zmiňovat i sám premiér Andrej Babiš. Obává se nejsilnější vládní hnutí jeho možného úspěchu? Volební kampaň před komunálními a senátními volbami naznačila i odpovědi na další důležité politické otázky: bude chtít liberální hnutí STAN vládnout s liberály? Potvrdí Motoristé sobě svojí pozici v české politice? A v jaké formě je současná ODS? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Přemyslem Jiruškou, Vítem Svobodou a Martinem Uhlířem o letošných vědeckých nobelovkách.

Jaké objevy si letos vysloužily Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii? A jak změnily dané obory? Nejen to ve zvláštním vydání Výtahu Respektu přibližuje profesor Přemysl Jiruška, vedoucí Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty UK, Vít Svoboda z VŠCHT Praha a vědecký novinář Martin Uhlíř. Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme také článek:

⁠Nobelovu cenu za fyziku získal „lovec“ částic přilétajících ze vzdálených galaxií⁠

Tekutá společnost #27: S bývalou ředitelkou Českého centra v Tbilisi o ruském útlaku, stavu veřejné debaty nejen v Gruzii i výchově k demokracii
v multikulturní rodině

Do podcastu Barbory Kroužkové přišla Ivana Bursíková,bývalá šéfka Českého centra v Tbilisi. Jak na centrum dopadá politika ministra Macinky? Proč Gruzii dál ovládají traumata ze sovětské minulosti a kdy posílí demokratická část společnosti? V jakém stavu je česká veřejná debata a na co si musíme dát pozor? 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Speciální Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Univerzity KarlovyGenerace Z vstoupila do Poslanecké sněmovny. Dvacátníci a třicátníci tak již naplno spolurozhodují o našich životech a to navíc v rekordním množství. Mají ale reálnou moc a jsou svými staršími kolegy vyslyšeni? Jaká jsou jejich témata? A umí se spolu domluvit lépe i napříč opozicí a koalicí, na rozdíl od starších kolegů? O tom si v Kampusu Hybernská u příležitosti zahájení akademického roku Karlovy univerzity povídali Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a František Trojan.

Výtah Respektu: Už 9. a 10. října budou Češi rozhodovat o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech sedět v zastupitelstvech. Zhruba třetina země bude volit také své zástupce a zástupkyně do horní komory Parlamentu. O co ve volbách jde? Jak v komunálních volbách volit jednotlivé strany či kandidáty? Jak konkrétně chtějí splnit své sliby týkající se dostupného bydlení? A co se nepovedlo první dámě? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě František Trojan.

Ženy XYZ: Většinu dějin platilo, že vládnou muži. Královen, které přesto usedly na trůn, tak nebylo moc, většina z nich ale zanechala výraznou stopu: Amanirenas, vládkyně starověkého království Kuš, anglické královny Alžběta I. i II., ruská carevna Kateřina Veliká nebo jediná žena na českém trůně - Marie Terezie. Platilo také u panovnic moderní klišé, že ženy do politiky přinášejí klid a jemnost? A co přinese Evropě éra královen, která ji zanedlouho čeká? V další živém natáčení podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

S Irenou Kalhousovou o blížících se volbách v Izraeli a jejich zatížení událostmi ze 7. října. Moderuje Ondřej Kundra.

Izrael směřuje ke klíčovým parlamentním volbám, které rozhodnou o dalším osudu Benjamina Netanyahua a které mohou výrazně ovlivnit další směřování Izraele. Co od voleb očekávat? Jak moc budou tyto volby zatížené událostmi ze 7. října? A jak mohou volby v Izraeli ovlinit situaci v Gaze a na Západním břehu? Debata s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Foto: ČTK / AP/ Ronen Zvulun

Výtah Respektu: „Írán znovu otevře Hormuzský průliv až poté, co Spojené státy splní jeho podmínky," řekl podle íránských médií předseda íránského parlamentu, načež v pondělí večer tisková agentura Fars zveřejnila slova íránského prezidenta, podle kterého jednání s USA nemají žádný smysl. A tak se, na což v posledních týdnech upozorňují i světové agentury, obě země ocitly kromě války také ve slepé uličce. Kdy bylo poslední jednání Spojených států a Íránu? Jak je to nyní v Hormuzském průlivu? A jak by dění mohlo ovlivnit to, že se Američané stáhli z Iráku? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist s polským novinářem a bohemistou Aleksanderem Kaczorowským o odkazu prezidenta Václava Havla u nás a ve světě i jeho zneužívání. Připravil a Moderuje Štěpán Sedláček.

„Ať už si myslíte o současném stavu světa cokoliv – členství v Severoatlantické alianci nám umožnilo vstup do Evropské unie a zajistilo čtvrtstoletí prosperity. Polsko nezažilo takový klid a prosperitu tři sta let. Udělali jsme velký civilizační pokrok, za nějž vděčíme lidem jako byl Václav Havel,“ říká polský slavista a publicista Aleksander Kacorovski o odkazu první české hlavy státu.

Václav Havel by 5. října oslavil devadesátiny. Dramatik, disident, esejista, vůdčí intelektuální postava, autor absurdních her, otevřeného dopisu Gustavu Husákovi, Moci bezmocných a jeden z hlavní organizátorů Charty 77 strávil v komunistickém vězení celkem 5 let. Posléze se stal prvním porevolučním prezidentem a politikem, světovou ikonou a v Česku takřka mýtickou postavou i „značkou“ o kterou se vedou kulturní boje. Význam neztrácí ani v zahraničí, jak potvrdil například liberální kanadský premiér Mark Carney, který na Světovém ekonomické fóru v Davosu sklidil potlesk ve stoje za projev o zlomu ve světových pořádcích rámovaný tezemi z eseje Moc bezmocných (1978).

Jak se význam a odkaz Václava Havla jeví z odstupu patnácti let od jeho smrti? To v rozhovoru přiblíží jeden z Havlových životopisců – polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem knižního rozhovoru s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským a nejnověji i biografie Milana Kundery: Życie za zasłoną.

„Je velmi dobré číst Václava Havla simultánně s Milanem Kunderou, který svůj slavný román začíná úvahou o lehkosti a těžkosti bytí. Kundera je reprezentantem oné lehkosti. Měl za to, že věci o kterých si myslíme, že jsou v životě velmi důležité, jako je identita, ztotožnění se s nějakou ideologií, systémem hodnot, stranou, zemí nebo druhými lidmi,  vám ve výsledku spíše brání v dosažení skutečné svobody. Václav Havel je protikladem tohoto přístupu a reprezentantem oné těžkosti bytí,“ srovnává Kaczorowski dva nejslavnější české intelektuály druhé poloviny minulého století.

Jaký klíč doporučuje k lepšímu porozumění Václavu Havlovi? Jak se dnes jeví polemika s Kunderou o českém údělu a roli střední Evropy, kterou vedli po invazi v roce 1968? V čem podstatném změnila disidenta a nezávislého intelektuála prezidentská role? Co je nedůležitějšíím odkazem Václava Havla v zahraniční politice? A proč nebyl českým Mahátmou Gándhím, k němuž Havla připodobňoval Bill Clinton nebo Barack Obama?

„Havel nebyl Gándhí. Nikdy neříkal, že by se neměla vůbec používat síla, a uvědomil si, že v mezinárodních vztazích to není tak jednoduché. Česká republika má výhodu, že žije v relativním klidu. I válka na Ukrajině je pro vás stále poměrně daleko. Ale jsou tady země, které ohrožení terorismem a dalšími věcmi čelí každý den. Když jste politik takového státu, musíte dělat velice těžká rozhodnutí. Proto pravděpodobně politika není pro intelektuály,“ dodává autor biografie Havel: Pomsta bezmocných (XYZ, 2021).

Jak by se dnes asi stavěl k prezidentovi Donaldu Trumpovi a co by říkal na to, jak zmíněný Carney naložil s jeho zelinářem a obratem k životu v pravdě? Co je klíčová idea v Havlově díle a proč to není pravda a láska? Jak vnímají prvního českého prezidenta a jeho dílo v Polsku? Co říká na osud Knihovny Václava Havla a kde jsou v životě bílá místa, které by stálo za to prozkoumat? Nejen o tom mluví Aleksander Kaczorowski v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Přečtěte si takévybrané texty k havlovskému výročí.

Doporučujeme také podcast o eseji Moc bezmocných:

Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě

Výtah Respektu: Španělsko zanedlouho čekají předčasné volby. Premiér Pedro Sánchez je vyhlásil na 29. listopadu. K tomuto kroku byl dotlačen událostmi posledních dnů až týdnů, kdy ve Španělsku byly velké protesty kvůli krizi bydlení. Protesty nicméně sužují i sousední Francii, tam je ovšem důvodem školství. Co jsou v obou případech hlavní důvody? Jaká je ve státech situace oproti zbytku Evropy? A jaká by mohla být řešení? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci

Tentokrát došlo na:

Vládneme, nerušit #80: O aktuálním politickém dění v Česku s Erikem Taberym, Františkem Trojanem a Kristýnou Jelínkovou. 

Komunální a senátní volby se blíží. Poslanci většinu týdne ale místo v ulicích s kandidáty trávili čas v poslaneckých lavicích. Opozice totiž svolala mimořádnou schůzi. Vláda druhé hlasování o nedůvěře ale pohodlně ustála. Mělo jednání hlubší smysl, nebo šlo jen o předvolební show? A proč se místo toho jednotlivé strany nesoustředí spíše na témata, která voliče opravdu zajímají? A jak moc bere hnutí ANO, ale i opozice senátní volby vážně? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Erik Tabery, František Trojan a Kristýna Jelínková. 

Výtah Respektu: Robert Fico nyní není jen slovenský premiér, ale dočasně taky ministr životního prostředí. Prezident Peter Pellegrini totiž ve středu odvolal dosavadního ministra Tomáše Tarabu, kterému parlament tento týden vyslovil nedůvěru. Prosadily to přitom nejen hlasy opozice, ale také vládní Slovenské národní strany, která Tarabu do funkce nominovala. Nakonec ale usilovala o jeho konec. Jak celý spor začal? Jakým byl Taraba ministrem? Jak se předseda SNS poprvé zastal LGBT+ lidí, aby následně ponížil hlavu státu? A rozpadá se Ficovi vláda, nebo by současná situace mohla vyčistit vzduch? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.

Tekutá společnost #26: S programovou ředitelkou NFNZ o politických tlacích na média i hře na tibetské mísy

Do podcastu Barbory Kroužkové přišla Veronika Vlachová z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Co ohrožuje média v Česku? Proč jsou klíčové i menší mediální buňky? Jakou inspiraci našla v Berlíně, jak se dá meditovat v tramvaji a jak dnes využívá muzikoterapii?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně už druhým dnem jednají o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu hlasů je nicméně předem téměř jisté, že opoziční strany neuspějí. Proč tedy s návrhem přesto přišly? Proč jsou vláda s opozicí rozhádané jako už dlouho ne? Kolik takové dva jednací dny stojí daňové poplatníky? I o tom mluví ve středeční epizodě přímo z Poslanecké sněmovny Eva Soukeníková.

Ženy XYZ #64: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata 

Ženy stále tlachají o nedůležitých věcech, neumí mluvit napřímo, jsou to drbny, co nezavřou ústa. Muži jsou skoupí na slovo, neumí číst mezi řádky, zato hovoří vždy k věci. To jsou časté stereotypy o tom, jak odlišně komunikují muži a ženy, sociolingvistické výzkumy však vyvracejí drtivou většinu z nich, případně pro ně existuje pádné vysvětlení vycházející z toho, jak odlišně jsou dívky a chlapci vychováváni. Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pchingpřednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.

Výtah Respektu: Právě v úterý 29. září byl nejdřívější termín, kdy mohl švédský parlament jmenovat nového premiéra nebo premiérku. Tou se mohla stát lídryně středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Andersson, jejíž strana zvítězila. Výsledky však byly velmi těsné a vyjednávání tak složité, že v pondělí oznámila, že v současné situaci vládu sestavit nedokáže. Kdo by tedy ve Švédsku mohl složit vládu? Proč tak dlouho trvalo zveřejnění výsledků? Co lidé ve Švédsku nejvíc řeší? I o tom mluví v nové epizodě Jakub Lucký ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.

S Jakubem Janegou a Karlem Páralem o tom, co se ANO naučilo a jak rozumět slovům, která premiéř říká o neklidném světě. Moderuje Tomáš Brolík

Udrží si Babiš radnice, ale hlavně – ovládne konečně senát? Nejen o tom v Debatě Respektu diskutovali politologové Karel Páral a Jakub Janega zUniverzity Palackého v Olomouci se zástupcem šéfredaktora Respektu Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Pavel Turek debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Vládneme, nerušit #79: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Jednání byla podle aktérů intenzivní, ale výsledek je velice konzervativní: rozpočet nakonec míří do Poslanecké sněmovny s deficitem, který je jen o 3 miliardy nižší oproti původnímu návrhu. Je 386 skutečně maximum, které šlo v aktuální situaci vytěžit? Proč menší strany tolik ustupují hnutí ANO a je realistické, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky tak, jak slibuje? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Respektování s Erikem Taberym, Silvií Lauder a Jánem Markošem v Českých Budějovicích. Moderuje Barbora Kroužková.

Výtah Respektu: Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh na zmrazení platů vrcholných politiků a političek v příštích pěti letech. Většina opozičních klubů ale zablokovala možnost schválení novely zrychleně v prvním čtení, letos tedy asi ještě účinná nebude. Nicméně, ještě minulý týden to vypadalo, že dolní komora tento týden otevře jedno z nejzásadnějších politických, a vlastně i kulturních, témat posledních měsíců, a to zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Nakonec se ale vládní koalice dohodla, že k tomu dojde až po volbách. Jak debata uvnitř vlády probíhala? Jak se opozice chystá na obstrukce? A jak se na změny připravuje vedení obou médií? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě František Trojan.

Tekutá společnost #25: S frontmanem kapely Rybičky 48 o muzice, politice i respektující výchově

Hostem Barbory Kroužkové je frontman Rybiček 48 Kuba Ryba. V roce 2027 budou mít jediný koncert. Co bude jinak dělat? Proč se vztahy v kapele pomáhá terapeutka a jak zvládá výchovu dvou synů? Mluví také o politické angažovanosti, moci psychedelik a relaxu u ohně.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Výtah Respektu: Letos na jaře Organizace Neposeda společně s výzkumným týmem z Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a Národního centra sociálních studií informovaly o unikátním českém projektu New Leaf, ve kterém čtyřicet lidí bez domova dostalo sto tisíc korun bez jakýchkoliv podmínek. V první části projekt boural stereotypy. Ukázalo se totiž, že lidé nedávali peníze do drog a alkoholu, nýbrž do bydlení, oblečení a jídla. Potvrdilo se taky, jak přínosné může být, je-li součástí začlenění do společnosti sociální pracovník či pracovnice, kteří mají kapacitu se člověku věnovat. Nyní výzkumný tým zveřejnil ekonomická data, podle kterých lidé bez domova vyjdou stát ročně na něco přes dvě miliardy korun. MPSV přitom uvádí částku vyšší než osm miliard korun. Kam tedy mizí šest miliard? V čem je Česko v práci s bezdomovectvím neefektivní? A jak projekt s daty naloží? I o tom mluví ve středeční epizodě vedoucí projektu i Katedry Melanie Zajacová. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #63: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Kdo kolik vydělává a jak se s penězi bude nakládat, bývá v partnerském vztahu ožehavé téma. Pároví terapeuti popisují, že dvojice mnohdy tuto otázku poprvé otevřou až u nich v ordinaci. Výši výdělku si přitom lidé stále spojují se sebehodnotou, mírou nezávislosti či úspěšnosti, což může do vztahové dynamiky silně promlouvat. Finance také mohou být mocným nástrojem kontroly. Jak si peníze rozdělit co nejférověji? Stačí se držet principu 50/50? Jak do toho vstupují děti? A kdo má zaplatit útratu na prvním rande? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

S Ondřejem Bajgarem, Stanislavem Fortem, Kristinou Fort i Josefem Šlerkou o znepokojivém vývoji umělé inteligence. Moderuje Štěpán Sedláček.

O bezpečnosti umělé inteligence se vede debata už dlouho. Ale v poslední době této diskusi začíná věnovat pozornost podstatně víc lidí. Jednou z příčin je to, že vývoj generativní AI už dospěl od dob spuštění ChatGPT před necelými čtyřmi lety velmi daleko - a umělá inteligence už je schopná samostatně konat divy včetně řešení nejkomplikovanějších matematických problémů i nacházení slabin v softwaru.

S tím se pojí bezpečnostní incident, kdy velké jazykové modely od firmy OpenAI "po vlastní ose" ve velkém počtu utekly z testovacího prostoru a koordinovaně hackovaly systémy firmy Hugging Face a napadly i servery samotné OpenAI. Od té doby se vyjevila řada podobných incidentů, které oznámily společnosti Anthropic, Meta - a nejnověji také Google.

Model Gemini během rutinního testu kyberbezpečnostních dovedností podle amerického deníku WSJ dostal za úkol hackovat fiktivní firmu, která ovšem měla jméno jako skutečná společnost - a když měly testované modely v jistou chvíli přístup na internet, podnikly útok na servery dané firmy, a přitom narušily systémy další dvou společností.

Druhý důvodem jsou dlouhodobé obavy vývojářů, které jsou kromě podobných incidentů posilovány i tím, že firmy vyvíjející velké jazykové modely aktivně směřují k rekurzivnímu sebezlepšování (RSI), kdy by už vyvíjela další generace modelů víceméně sama umělá inteligence. To může proces výrazně zrychlit, ale také snížit naše již tak omezené porozumění tomu, jak AI funguje - a proč dělá, to co dělá.

Mnozí lidé ve firmách vyvíjejících AI cítí, že teď ještě mají možnost ovlivnit vývoj hnaný konkurenční dynamikou a že je nejvyšší čas něco udělat; a zpomalit. Ukazuje se, že nové modely jsou čím dál schopnější, ale podle všeho mnohdy postrádají etické zábrany – jinými slovy nejsou dostatečně sladěné s lidskými hodnotami. A v důsledku by podobně jako při incidentu Hugging Face mohly dojit k nebezpečným, těžko předvídatelným záměrům, či posloužit lidem, kteří je chtějí zneužít.

S tím se pojí varování Jacoba Coxona, který odešel z firmy Anthropic, i dalších lidí z oboru, kteří argumentují, že za několik let by mohla AI představovat existenční riziko pro lidstvo a v krajním případě nás vyhladit. Což je v oboru dlouhodobá obava s různě stanovenou pravděpodobností. V neposlední řadě samy přední firmy z oboru v USA různými způsoby upozorňují, že rychlý vývoj AI není i kvůli pomyslnému závodu dostatečně regulovaný. Po vydání výzvy Daria Amodeiho většina z nich vyjádřila ochotu ke konkrétním krokům - včetně nezávislého dohledu uvnitř firem.

Donald Trump nicméně zatím podle všeho víc než většině znepokojených Američanů naslouchá lidem ve svém okolí, kteří chtějí naopak rychle vyvíjet umělou inteligenci bez jakýchkoliv federálních regulací. S tím se pojí totiž velké investice nakumulované v tomto sektoru i růst americké ekonomiky. Rizika, na která upozorňují vývojáři AI a přední vědci, označil Trump za hoax i konspiraci - a vyslovil se pro rychlou výstavbu dalších datových center.

Související debata je ovšem vrstevnatější. Řada lidí viní firmy vyvíjející AI z přehánění kvůli vstupům na burzu i z nemístné antropomorfizace a přeceňování možností velkých jazykových modelů; stejně jako ze snahy odvracet pozornost od problémů, které už ve vztahu k AI řešíme - od těch ekonomických a environmentálních až po psychologické.

Kam generativní AI v průběhu posledních let dospěla, je obdivuhodné a bude to mít následky, s nimiž je třeba se každopádně vyrovnat. Po čtyřech letech je tady nová technologie transformující řadu oborů lidské činnosti včetně matematiky, programování, biologie či kyberbezpečnosti. Citelně nám ovšem chybí nezávislý monitoring vývoje AI, standardy, regulace i mezinárodní kooperace. I o tom je řeč v aktuálním Zeitgeistu.

Doporučujeme také článek:Kdo přežije ve věku AI

https://www.respekt.cz/tydenik/2026/39/kdo-prezije-ve-veku-ai

Výtah Respektu: Spojené státy se v těchto dnech připravují na tzv. midterms, tedy volby, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, v tomto případě Donalda Trumpa. A průzkumy potvrzují, že jeho popularita je extrémně nízká. Týká se to i republikánských voličů a voliček? Co lidé v USA řeší? Co by se v Trumpově administrativě změnilo, kdyby Kongres ovládli Demokraté? A kdo se rýsuje jako jejich možný prezidentský kandidát? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová, která je právě v Pensylvánii.

Výtah Respektu: V Rusku o víkendu proběhly první parlamentní volby od roku 2022, kdy Moskva rozpoutala plnohodnotnou válku na Ukrajině. Po sečtení většiny hlasů se zdá, že Vladimira Putina podporující strana Jednotné Rusko získá rekordní počet mandátů. Pro jaké další strany mohli Rusové hlasovat? Kdo je v Rusku opozicí? V čem by Kreml mohl volby, které jsou zfalšované, použít proti Ukrajině? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #78: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Rusko by mohlo během následujících měsíců eskalovat vztahy se státy Evropské unie, vyloučit se nedají další sabotáže, varoval své spoluobčany polský premiér Donald Tusk. V reakci na to český premiér Andrej Babiš uznal, že jsme v hybridní válce s Ruskem a že i české tajné služby počítají s podobným rizikem. Ve stejnou dobu je ale součástí vlády hnutí SPD Tomia Okamury, jehož představitelé opakovaně mluví o hrozbě z Bruselu místo Moskvy, a Motoristé sobě, kteří jsou tradičně nepředvídatelní. Způsobí ruský tlak na EU otočku v pozice české vlády? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 78. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: V indickém Dillí se před pár dny konal další summit členských zemí uskupení BRICS. Název vychází ze zakládajících států, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Nyní jsou tam i další. Podle agentury Reuters došlo k velkému diplomatickému průlomu, země totiž dospěly ke společné deklaraci k americko-íránské válce a vyzývají ke klidu na Blízkém východě. Jaký je význam BRICS? Jak v něm mohou společně fungovat demokratické a autoritářské státy? Jak uskupení vnímají USA a Evropa? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Tekutá společnost #24: Se švagrovou Václava Havla Dagmar Havlovou o jeho nedožitých devadesátinách, absurdní situaci kolem knihovny, ale také o harmonickém životě s Ivanem Havlem, umělé inteligenci a farmě Košík. 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Ženy XYZ #62: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen měla před Evropským parlamentem ve Štrasburku nejdůležitější projev roku. Šlo o každoroční zprávu o stavu EU, v níž letos mluvila primárně o řešení klimatické krize, rizicích, která s sebou nese umělá inteligence, ale také o migraci ve španělské Ceutě či o rozšíření spolupráce s Kanadou. V čem je poslední jmenované téma klíčové? Co v projevu šéfky EK naopak nezaznělo? A jaký moment byl překvapivý? I o tom mluví ve středečním Výtahu Magdaléna Fajtová, která se připojila přímo z EP ve Štrasburku.

Výtah Respektu: Polský premiér Donald Tusk i ministr obrany Radoslaw Sikorski v těchto dnech čím dál více mluví o tom, že v příštích týdnech a měsících bude Rusko eskalovat útoky a mohlo by se to dotknout právě i našeho souseda, navíc člena NATO. Naposled to zaznělo v reakci na to, že ruský dron o víkendu zasáhl osobní vlak jedoucí z Ukrajiny do Polska, přičemž zaútočil asi dva kilometry od polských hranic. Tusk kvůli tomu svolal zvláštní poradu, kde byli kromě ministrů i zástupci zpravodajských služeb. Vyplynula z toho nějaká reakce? Jak se Polsko na možný útok připravuje? Shoduje se vláda a opozice, potažmo polská společnost, na tom, že je potřeba zbrojit a bránit se? I o tom mluví v úterní epizodě Tomáš Brolík.

Zeitgeist s novinářem a arabistou Štěpánem Macháčkem o situaci v Egyptě, Sýrii či Izraeli, odkazu prodemokratických protestů a Blízkém východě ve víru válek i modernizace.

„Dříve se poukazovalo na náboženský radikalismus v islámských zemích. Dnes ho bohužel najdete u moci spíše v Izraeli ve formě nacionalistického naboženského radikalismu,“ říká dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu, arabista a islamolog Štěpán Macháček, když se zamýšlí nad tím, jak se proměnila situace ve vybraných blízkovýchodních zemích v průběhu patnácti let po masivních prodemokratických protestů známých jako Arabské jaro. Jak se za tu dobu proměnil Egypt, kde žije bezmála dvacet let? Jak se vyvíjí situace v Sýrii, Tunisku i dalších státech regionu, kde v důsledku protestů padly dlouholeté režimy? Čemu bychom na blízkém východě měli věnovat větší pozornost? A proč se po třinácti letech rozhodl skončit na postu blízkovýchodního zpravodaje ČRo. Nejen o tom mluví Štěpán Macháček se Štěpánem Sedláčkem v novém Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Výtah Respektu: Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) měl dnes vládu informovat o aktuální situaci na Šumavě. Je tomu týden, co společně s poslancem za Motoristy Filipem Turkem informovali o tom, že na území národního parku Šumava unikají nebezpečné látky. Červený uvedl, že jeho resort řeší přírodní katastrofu. Jak rozsáhlá je? Co se na místě bude dít? Pochybilo předchozí vedení pod Petrem Hladíkem z KDU-ČSL? Nesnaží se tím Motoristé odvést pozornost od faux pas svého předsedy Petra Macinky? V pondělní epizodě odpovídá Filip Zelenka.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #77: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Začátek školního roku se zatím nese ve znamení konfliktů mezi ministrem školství Robertem Plagou a předsedou vlády Andrejem Babišem. Veřejné neshody se vážou k návrhu rozpočtu, který podle Plagy v kapitole školství není dostatečné vysoký, premiér mu ale přes média vzkazuje, ať si nestěžuje. Ministr obrany Jaromír Zůna má zase svým způsobem opačný problém: jeho rezort dostal oproti letošnímu roku o 36 miliard navíc, to se ale zase nelíbí předákům hnutí SPD, za které Zůna sedí ve vládě. Oba politici se tak dostávají pod tlak a začíná se spekulovat o jejich konci. Jak je to pravděpodobné? A kdo by je mohl nahradit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 77. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Tzv. dětský certifikát, který je součástí novely trestního zákoníku, má začít platit od prvního ledna roku 2027. Část politické reprezentace proti němu začíná opět vystupovat, například bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS nebo její spolustraník, poslanec Marek Benda. Jaké mají výhrady? Je dětský certifikát připravený tak, aby za zhruba tři a půl měsíce mohl skutečně začít platit? A jak by mohl pomoct v diskutovaném případu zneužívání dvou chlapců, za které pachatel dostal podmínku? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

Tekutá společnost #23: S modelkou Martinou Šmukovou o tom, jak těžké je přijmout stárnutí, drastických metodách v modelingu a o pomoci mladým lidem s rakovinou

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠

• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠

• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Ukrajinští vládní i armádní představitelé už měsíce volají po střelách do protivzdušných systémů Patriot. Jejich nedostatku využívá Rusko, které intenzivně útočí hlavně na Kyjev. V úterý ale ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara oznámil, že válkou zasažená země získá asi tisícovku střel. O významné pomoci následně informovala Británie i Německo. Proč taková podpora přichází právě nyní? Co vzešlo z návštěvy vyslanců Donalda Trumpa v Moskvě i Kyjevě? V čem se podobá přístup k Ukrajině u americké administrativy a české vlády? I o tom mluví ve středeční epizodě Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #61: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata 

Když Gloria Steinem v roce 1957 podstoupila v Londýně interrupci, musela ošetřujícímu lékaři slíbit dvě věci: že nikomu nesdělí jeho jméno a že bude žít svůj život přesně podle sebe. První slib porušila, ale až v roce 2015, když už za kdysi nelegální čin nic nehrozilo. Druhý ovšem naplnila vrchovatě - když v 92 letech zemřela, měla za sebou mimořádný život. Vynikající novinářka, zakladatelka úspěšného feministického magazínu, aktivistka. Která témata otevřela jako první a v čem změnila nejen americkou společnost? A v čem mají pravdu její kritici? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: V Bělehradě se lidé zkraje týdne loučili s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladićem. Bylo mu 84 let, když na konci srpna zemřel ve vězeňské nemocnici v Haagu. Právě odtud o pár dní později zamířilo do hlavního srbského města letadlo, které přepravovalo Mladićovo tělo. Srbský ministr spravedlnosti totiž už předtím informoval, že muž, který zavinil tragickou smrt tisíců lidí, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami. I proto do Bělehradu zamířila Magdaléna Fajtová, která sledovala jak sobotní pietu, tak i pondělní pohřeb. Proč se ho zúčastnilo tolik lidí? Mohly by postoj k válečnému zločinci změnit příští generace? Poslechněte si v úterní epizodě.

Zeitgeist #37 s Ondřejem Bajgarem o varovném bezpečnostním incidentu v OpenAI, konspiracích AI agentů a různých scénářích budoucnosti.

Početná skupina velkých jazykových modelů ve formě autonomních agentů při celkem rutinním testu uprchla z izolovaného testovacího prostředí. Dokázala se připojit na internet, zřídit si opakovaně diskuzní fórum, kde utvořili kolektiv a společně se domluvili a motivovali ke kyberútoku na systémy společnosti Hugging Face. Tvůrce těchto modelů a celého testu - společnost OpenAI červencový útok odhalila až s velkým odstupem. A jak se postupně ukazuje, zdaleka nejde o ojedinělý incident? Mnozí experti v reakci na tyto události zesílili volání po mezinárodní dohodě na regulacích AI a zpomalení vývoje. Varují před potenciálně existenčními riziky. Co přesně útoku na Hugging Face předcházelo a co se během něj dělo? A z jakých důvodů je tento příklad tak varovný? Jaké scénáře budoucího vývoje umělé inteligence se v tomto světle nabízejí a co můžeme dělat, aby se lidstvo neskončilo jako v nějaké dystopii? Nejen o tom na velké ploše mluví s matematik a výzkumník v oboru AI Safety Ondřej Bajgar:

„Incident Hugging Face dobře ilustroval, že schopnosti systémů jsou mimořádné pokročilé a  že bezpečnostní opatření a sladění s lidskými hodnotami nejsou na takové úrovni, na jaké by měla být. Také to leccos vypovídá o bezpečnosntí kultuře v společnostech vyvíjející AI a o tom, jak vážně k bezpečnosti přistupují. Je to varovný signál ve všech třech zmíněných oblastech,“ říká odborník, který dlouho působil na univerzitě v Oxfordu nebo v IBM a od letoška zkoumá otázky spojené s bezpečností AI na ČVUT. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Vybrané zdroje a doporuční na další čtení:

Vytvářejí superinteligenci a připravují se na moment, kdy se jejich vynález pokusí zničit lidstvo (Nicolas Killian, Die Zeit, přel. Respekt)

https://www.respekt.cz/technologie/vytvareji-superinteligenci-a-pripravuji-se-na-moment-kdy-se-jejich-vynalez-pokusi-znicit-lidstvo

Technická zprává o incidentu HUgging Face od OpenAI (26. 8. 2026)

https://openai.com/cs-CZ/index/hugging-face-incident-and-the-road-ahead/

Analýza od METR a Redwood Research (26. 8. 2026)

https://metr.org/blog/2026-08-26-openai-hugging-face-incident-investigation/

Výzva vývojářů LLMs

https://www.pacingthefrontier.com/

https://ai-2040.com/

Preliminary Report of the Independent International Scientific Panel on AI: Evidence-based assessment of opportunities, risks and impacts of AI (OSN červenec 2026)

https://www.un.org/independent-international-scientific-panel-ai/en/preliminary-report

Výtah Respektu: K víkendovým volbám v Sasku-Anhaltsku přišlo téměř 80 procent lidí. Oproti volbám v roce 2021 je to o 17 procentních bodů více. S velkým náskokem zvítězila Alternativa pro Německo, kterou zemská zpravodajská služba vede už roky za prokazatelně pravicově extremistickou. Získala bezmála 44%, čímž víc než zdvojnásobila zisk v posledních volbách. Oproti tomu CDU si z víkendových voleb odnáší pouhých 17%. V čem voliče a voličky na východě Německa zklamala? Do jaké míry jsou sliby AfD splnitelné? Bude mít s kým vládnout, když nemá v novém parlamentu většinu? A mohla by se nějak změnit německá celonárodní zahraniční politika, například směrem k Rusku? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Lindner.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Vládneme, nerušit #76: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Petr Macinka má za sebou možná nejtěžší týden ve vysoké politice. Nejprve musel voličům vysvětlovat, proč se jeho strana podílí na historicky druhém nejvyšším schodku státního rozpočtu a na konci týdne pak žehlil skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností naletěl, když přišel na rozhovor s převlečenými aktivisty. Opravdu nevěděl, že nemluví s Thomasem Pauknerem? Jak moc mluvili Motoristé do rozpočtu a chtějí do něj vůbec mluvit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 76. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na svých sociálních sítích zveřejnil video z Pásma Gazy, kde mluví o tom, že Izrael není na odchodu a zůstává v takzvané žluté linii. Z velké části se podle něj podařilo dosáhnout toho, že území nepředstavuje pro Izrael ohrožení. Do toho ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že má země připravené plány odsunu Palestinců a Palestinek z Pásma Gazy. V takovém případě by však šlo o válečný zločin. Izraelská armáda mezitím vyšetřuje jiný možný zločin, a to zabití pětileté palestinské dívky Hind Rajab, jejíž příběh byl zfilmován ve snímku s názvem Hlas Hind Rajab. Co přesně se v jejím případě stalo? Bude vyšetřování nezávislé? Jaká je situace v Pásmu Gazy a co se děje na okupovaném Západním břehu? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl ekonom a univerzitní učitel Dominik Stroukal. Co hrozí, když budeme mít velké rozpočnové schodky? Jak velkou moc mají technologické firmy a jak je zdanit? Proč se máme omlouvat dětem a jak velkou vášní mohou být rajčata?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠

• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠

• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Je tomu přesně týden, co vysokohorský masiv Himaláje zasáhla ničivá blesková povodeň, která se přehnala pohraniční oblastí mezi Nepálem a Tibetem. Spouštěčem byl kolaps skalního podloží a zřícení části ledovce. Do horských údolí se následně uvolnily miliony tun ledu, kamení a roztáté vody. Během pouhých pár minut povodeň doslova smetla celé vesnice, silnice i klíčovou infrastrukturu. Vyžádalo si to víc než tisíc obětí, další tisíce jsou pohřešovány, mezi nimi zhruba pětistovka cizinců. V Nepálu je v tuto chvíli i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš, který ve středeční epizodě popisuje, co na místě viděl, jak se k zasaženým lidem dostává pomoc, co ji komplikuje, jak se Nepálci vyrovnávají s šokem i v čem jim pomáhá tamní kultura. Moderuje Zuzana Machálková.

S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilými

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?

Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt  – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.

Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeita řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.

Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.

Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.

Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.

Reportáž najdete zde:

Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovou

úmrtí countryové hvězdy Dolly Parton 

knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)

koncert Kurta Vila

romantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc 

výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)

nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton 

finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)

Vládneme, nerušit #75: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

První čtvrtina třetí vlády Andreje Babiše se blíží ke konci. Měsíce po jmenování kabinetu a zisku důvěry ukázaly, koho premiér a ministři vnímají jako své hlavní soupeře v politickém boji. Zatím se mezi ně neřadí opozice, naopak pozice se mění vůči Ústavnímu soudu. Jak budou spory s úředníky, prezidentem nebo neziskovým sektorem pokračovat? A kdy se stane opozice relevantním hráčem? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 75. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

„Když ne zločin, tak zlý čin vůči příštím generacím", „kreditní karta, bianco šek na další stovky miliard na dluh", „znásilnění rozpočtové odpovědnosti", „největší lumpárna". Tak opozice mluví o sporné novele rozpočtových pravidel, kterou tento týden ve sněmovně prosadila vládní koalice a podle očekávání tak přehlasovala prezidentovo veto. Lídři opozičních stran už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně brání, že potřebuje upravená pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet. Co přesně vládní koalice navrhuje? Je opoziční kritika oprávněná? Jak změny dopadnou nejen na mladé lidi? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.