Týdeník Respekt

Vládneme, nerušit #76: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Petr Macinka má za sebou možná nejtěžší týden ve vysoké politice. Nejprve musel voličům vysvětlovat, proč se jeho strana podílí na historicky druhém nejvyšším schodku státního rozpočtu a na konci týdne pak žehlil skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností naletěl, když přišel na rozhovor s převlečenými aktivisty. Opravdu nevěděl, že nemluví s Thomasem Pauknerem? Jak moc mluvili Motoristé do rozpočtu a chtějí do něj vůbec mluvit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 76. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na svých sociálních sítích zveřejnil video z Pásma Gazy, kde mluví o tom, že Izrael není na odchodu a zůstává v takzvané žluté linii. Z velké části se podle něj podařilo dosáhnout toho, že území nepředstavuje pro Izrael ohrožení. Do toho ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že má země připravené plány odsunu Palestinců a Palestinek z Pásma Gazy. V takovém případě by však šlo o válečný zločin. Izraelská armáda mezitím vyšetřuje jiný možný zločin, a to zabití pětileté palestinské dívky Hind Rajab, jejíž příběh byl zfilmován ve snímku s názvem Hlas Hind Rajab. Co přesně se v jejím případě stalo? Bude vyšetřování nezávislé? Jaká je situace v Pásmu Gazy a co se děje na okupovaném Západním břehu? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl ekonom a univerzitní učitel Dominik Stroukal. Co hrozí, když budeme mít velké rozpočnové schodky? Jak velkou moc mají technologické firmy a jak je zdanit? Proč se máme omlouvat dětem a jak velkou vášní mohou být rajčata?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠

• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠

• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Je tomu přesně týden, co vysokohorský masiv Himaláje zasáhla ničivá blesková povodeň, která se přehnala pohraniční oblastí mezi Nepálem a Tibetem. Spouštěčem byl kolaps skalního podloží a zřícení části ledovce. Do horských údolí se následně uvolnily miliony tun ledu, kamení a roztáté vody. Během pouhých pár minut povodeň doslova smetla celé vesnice, silnice i klíčovou infrastrukturu. Vyžádalo si to víc než tisíc obětí, další tisíce jsou pohřešovány, mezi nimi zhruba pětistovka cizinců. V Nepálu je v tuto chvíli i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš, který ve středeční epizodě popisuje, co na místě viděl, jak se k zasaženým lidem dostává pomoc, co ji komplikuje, jak se Nepálci vyrovnávají s šokem i v čem jim pomáhá tamní kultura. Moderuje Zuzana Machálková.

S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilými

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?

Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt  – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.

Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeita řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.

Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.

Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.

Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.

Reportáž najdete zde:

Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovou

úmrtí countryové hvězdy Dolly Parton 

knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)

koncert Kurta Vila

romantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc 

výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)

nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton 

finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)

Vládneme, nerušit #75: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

První čtvrtina třetí vlády Andreje Babiše se blíží ke konci. Měsíce po jmenování kabinetu a zisku důvěry ukázaly, koho premiér a ministři vnímají jako své hlavní soupeře v politickém boji. Zatím se mezi ně neřadí opozice, naopak pozice se mění vůči Ústavnímu soudu. Jak budou spory s úředníky, prezidentem nebo neziskovým sektorem pokračovat? A kdy se stane opozice relevantním hráčem? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 75. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

„Když ne zločin, tak zlý čin vůči příštím generacím", „kreditní karta, bianco šek na další stovky miliard na dluh", „znásilnění rozpočtové odpovědnosti", „největší lumpárna". Tak opozice mluví o sporné novele rozpočtových pravidel, kterou tento týden ve sněmovně prosadila vládní koalice a podle očekávání tak přehlasovala prezidentovo veto. Lídři opozičních stran už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně brání, že potřebuje upravená pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet. Co přesně vládní koalice navrhuje? Je opoziční kritika oprávněná? Jak změny dopadnou nejen na mladé lidi? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Dlouho jsem si nepřipouštěl, že sám potřebuji terapie. Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl bývalý vládnízmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na jaké limity státunarazil, když končil ve funkci? Kdy zjistil, že potřebuje terapii a jak mluvits dětmi, aby se nevydaly cestou zla?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnosta v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Kanada od 8. září zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Země to oznámila v úterý navečer. Kanadský premiér už o víkendu řekl, že se jeho země ocitla v obchodní válce s USA, což byla reakce na krach obchodních jednání z konce minulého týdne, po kterém Washington zavedl padesáti procentní clo na dovoz kanadského zboží. Čeho přesně se cla týkají? Jak to na obě země dopadne ekonomicky i politicky? Jak se k obchodní válce staví americká i kanadská společnost? A kdo by z aktuální situace mohl profitovat? I na tyto otázky odpovídá ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #59: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Šestatřicetiletá americká politička Alexandria Ocasio-Cortez se rozhodla na sociálních sítích v reálném čase sdílet proces zmrazení vajíček. Rozhodla se tak, aby měla “svůj život více pod kontrolou”. Na proceduru si ale také musela šetřit, a poukazuje tak na to, že je tato reprodukční “pojistka” v americkém systému pro běžné ženy nedostupná. Mělo by se mražení vajíček hradit z veřejného zdravotního pojištění? A jaké je zažít hormonální stimulaci a odběr vajíček na vlastní kůži? O tom si v podcastu Ženy XYZ povídaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Eva Soukeníková. 

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Zeitgeist #35 Josefem Šlerkou o „nedožitých“ narozeninách WWW, internetu a médiích v zajetí sociálních sítí, technologických gigantů a AI.

„World Wide Web je rozsáhlý projekt pro vyhledávání hypermediálních informací, jehož cílem je poskytnout všeobecný přístup k obrovskému množství dokumentů,“ psalo se na první webové stránce spuštěné 6. srpna 1991. Stál za ní britský informatik Tim Berners Lee, který vyvinul a rozjel web jako vedlejší projekt při práci v CERNu a poskytl ho zdarma celému světu.

Postupné globální propojení lidí s využitím počítačů a hypertextu podnítilo digitální revoluci, která změnila od základů to, jak komunikujeme a vnímáme svět. Web se stal všudypřítomnou internetovou pavučinou zprostředkovávající přístup ke stránkám s obrovským množstvím informací k níž jsme takřka neustále připojení, čím dál častěji s využitím chytrých telefonů. Pětatřicet let od spuštění prvních webů se už ovšem do velké míry vytratilo nadšení, idealismus a étos spjatý s počátky nebývalého informačního propojení lidstva.

Mýtická kybernetická síť pulzující toky jedniček a nul od člověka k člověku se postupně stala samozřejmostí a povstalo z ní velké množství nejrůznějších digitálních služeb, platforem a firem. Mnohé společnosti se ovšem posléze obrátily zády k některým z prvotních idejí a hodnot otevřeného webu a leccos podřídily maximalizaci zisku. Jak se i pod vlivem vyhledávačů, sociálních sítí, médií a posléze i velkých jazykových modelů proměnil zárodečný web z nějž vyrostly, v místy zahnívající prostor a síť, kde už dnes většinu provozu tvoří boti a AI agenti, a kde je svoboda internetu ohrožena na mnoha úrovních? Podle vynálezce webu ovšem ještě není pozdě na to ho opravit. Jak by se dal negativní vývoj zvrátit? Nejen o tom mluví semiotik, datový analytik a novinář se serveru Investigace Josef Šlerka, který vyučuje na Studiích nových médií na FF UK. 

Výtah Respektu: Evropská komise schválila nové dodávky obranného materiálu pro Ukrajinu, a to v hodnotě víc než šesti miliard eur, v přepočtu tedy skoro sto padesát miliard korun. Stalo se tak v den, kdy válkou zasažená země slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti. Při té příležitosti v Kyjevě jednají zástupci víc než třiceti zemí z koalice ochotných, včetně nového britského premiéra, pro kterého jde o první zahraniční cestu. Co to Ukrajině přinese? Jak se vypořádává s nedostatkem střel do systémů Patriot? A jak ve válkou zasažené zemi pokračuje debata o možných volbách, ke kterým vyzval bývalý ministr obrany Fedorov? Proč je Zelenskyj odmítá? Nejen na tyto otázky odpovídá v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #74: O aktuálním politickém dění v Česku s Evou Soukeníkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

TOP 09 má několik měsíců nové vedení, ale pořád ty staré problémy: preference se pohybují dlouhodobě hluboko pod pěti procenty podpory nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Proč se straně nedaří? Proč do strany nemíří nové osobnosti a jakou má TOP 09 budoucnost? O tom v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit mluví Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

Výtah Respektu: S Evou Soukeníkovou o rozporuplném poslaneckém návrhu vlády, který ohrožuje památky i ochranu přírody a jeho návratu do Poslanecké sněmovny. Moderuje Štěpán Sedláček.

Senát vrátil po bezmála pěti hodinové rozpravě Poslanecké sněmovně novelu stavebního zákona. Zamítl poslanecký návrh většinou padesáti pěti hlasů z šedesáti šesti přítomných. Jaké hlavní námitky ke sporné koaliční legislativě na plénu zazněly? Jaký další osud ji může čekat a co o ní koluje v kuloárech? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu

S ředitelem skupiny sociálních podniků o tom, jak stát neumí zaměstnat znevýhodněné, kdy se dá z handicapu udělat výhoda a proč opustil práci novináře

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl ředitel skupiny sociálních podniků Etincelle Jakub Knězů. Proč opustil svět médií a začal pracovat s handicapovanými? Jak nastavuje ceny v kavárnách, pekařství a pizzerii? Kdy ukázat svět znevýhodněných lidí dětem a jak na jeho pracovištích plyne čas?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

Výtah Respektu: Ve Spojených státech se rekordně rychle šíří spalničky. Momentálně je nejvíc případů za posledních 35 let. Jen za letošek zatím na 2400, vyžádalo si to i několik obětí. K očkování nyní vyzývají i politici, kteří doposud byli jeho odpůrci, například ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší. Jak se k vakcinaci vyjadřoval doposud a co teď říká ke spalničkám? V čem se liší přístup prezidenta Donalda Trumpa? Jak na rozporuplná tvrzení o dopadech očkování reaguje americká společnost? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #58: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Víme, že rovné příležitosti mužů a žen se liší v různých zemích. Mnohem méně se genderovou optikou zkoumají regionální rozdíly. První podobné srovnání přinesla před časem rozsáhlá studie EU Mapping the Glass Cieling, která zkoumala nejen vzdělání či příjmy, ale také pocit bezpečí a celkovou spokojenost. Co jsme se dozvěděli o Česku? A je tato optika přítomná v politickém rozhodování? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder a Clara Zanga. 

Zeitgeist #34 s Matoušem Horčičkou o šesti měsících války z pohledu Teheránu, proměně vládnoucích špiček režimu, skrytém ajatolláhovi a pomstě americkému prezidentovi.

Spojené státy a Írán v červnu uzavřely memorandum s lhůtou šedesáti dní, během nichž měly dojednat trvalé příměří. Ale brzy se ukázalo, že jde spíše o symbolický krok, který k mírové dohodě spíše nepovede. Lhůta v pondělí 17. srpna vypršela a válka podle všeho pokračuje.

Donald Trump v reakci uvedl, že íránský režim nedosáhne dohody jakou by si přál a dodal, že nesmí získat jadernou zbraň. Také zopakoval, že své tvrzení, že průliv má být americký. V rozhovoru pro Fox News následně uvedl, že by se Teherán měl vzdát a také pohrozil bombardováním Ománu, který s Íránem jedná o obnově komerční dopravy v Hormuzském zálivu.

Vysoký íránský představitel po vypršení termínu z memoranda sdělil agentuře Reuters, že Írán bude eskalovat napětí v Hormuzském průlivu i mimo něj a přejde do útoku, pokud Spojené státy během několika týdnů nesplní body z červnového memoranda. Íránská státní média také informovala, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, dokud USA podmínky nesplní.

Mělo čtrnáctibodové memorandum vůbec šanci na úspěšné dosažení míru? Kam po bezmála šesti měsících dospěla válka z pohledu režimu v Teheránu? Jak se za tu dobu proměnily vedení a cíle íránského režimu i represe uvnitř Íránu? Usilují o život amerického prezidenta, který kvůli potenciální hrozbě odletěl ze summitu NATO jiným letadlem? A jak důležitá je pro Írán vazba na Čínu? Nejen o tom mluví expert na Írán Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v novém díle podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme vaší pozornosti také:

⁠Vzdorovitý, unavený, zoufalý, ale také plný naděje. Co odhalila cesta válečným Íránem ⁠(reportáž NYT)

⁠Tajná operace Izraele: Jak chtěl Mosad naverbovat bývalého íránského prezidenta Ahmadínežáda

Výtah Respektu: Zatímco Evropa jen před nedávnem řešila události, kdy se desítky tisíc migrantů dostaly z Maroka do španělské Ceuty, přičemž to doprovázely populistické výroky některých politiků, a to včetně českého premiéra nebo italské premiérky, protiimigrační nálady se šíří i v jiné části světa. V Jihoafrické republice. Především pak skrze hnutí s názvem March & March. Kdo za ním stojí? Jak se odpor vůči přistěhovalcům projevuje v jejich každodenním životě? V čem se situace podobá Spojeným státům? I na to v úterní epizodě odpovídá Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Po dvoutýdenním volnu se ministři a ministryně vlády Andreje Babiše v pondělí vrátili do Strakovy akademie. Na programu měli mimo jiné i akce spojené s komunálními a senátními volbami. Jedna z nich proběhla už o víkendu, a to výstup na Lysou horu. Se šéfem ANO, ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem byl na místě i František Trojan, který v nové epizodě popisuje, jak celá akce probíhala, jaký vliv by mohla mít na komunální a senátní volby, ale také čemu u nich stojí za to věnovat pozornost. Jednání vlády shrnuje Eva Soukeníková.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Pavel Turek debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #73: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Speciální díl podcastu Vládneme, nerušit na základě otázek posluchačů. Budou senátní a komunální volby referendem o vládě, nebo o opozici? Měli by novináři bojkotovat tiskové konference ministra Petra Macinky, který některým novinářům brání v přístupu? A jsou lidé v dnešní době mnohem více apatičtí vůči selhání politiků než tomu bylo v minulosti? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Vedení Prahy tento týden vrátilo kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na Letné do tržního řádu. Bude tak moct dál fungovat. Jaký je význam tohoto místa? Proč pražský magistrát už loni nechtěl centru prodloužit nájemní smlouvu? Do jaké míry hraje roli politika? A jaký je podle radních plán s objektem Kasárna Karlín? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Pavel Turek.

S českým pilotem a astronautem o jeho blížící se kosmické misi, setkání s Rusy na ISS i dopadu jeho odloučení na rodinu

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl stíhací pilot a astronaut Aleš Svoboda. Za rok poletí do vesmíru – jak se teď změní příprava? Bude těžší zvládnout technické úkoly nebo psychiku? Co říká na tvz. overview efekt? Jak situaci zvládá rodina a co chtějí jeho děti poslat do vermíru?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Sjednocení šesti planet, zatmění Slunce i meteorický roj Perseidů. Unikátní souhra astronomických jevů, které je možné ve středu sledovat. Co přesně se při nich na obloze děje? Čím je to tak výjimečné? Kdy a odkud je pozorovat? A jak to dělat správně, aby byla dodržena bezpečnost? Nejen o tom mluví v nové epizodě Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #57: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Svět starého Egypta, jak souhrnně říkáme starobylé civilizaci existující více než tři tisíce let, po generace fascinuje fanoušky historie. Stejně jako další obory i egyptologii, která má v Česku navíc dlouhou, úspěšnou tradice, proměňuje nová generace vědkyň. Mimo jiné na zapojení žen do náboženských rituálů či správy státu během tzv. Nové říše se specializuje Dana Bělohoubková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ s redaktorkou Silvií Lauder mluví o tom, že ženy starého Egypta vlastnily i dědily majetek, uměly číst a psát nebo hrály důležitou roli v náboženském životě. 

Výtah Respektu: Ve Spojených státech v úterý vychází paměti britského akademika Jasona Ardaye s názvem Great and Unfortunate Things. Jde o sociologa z Cambridge, kterého univerzita před pár lety, když mu bylo sedmatřicet, jmenovala nejmladším černošským profesorem ve své historii. Nedávno proti němu ale spustila vyšetřování a následně Arday oznámil, že z Cambridge odchází. Jak se proslavil? Čeho se měl dopustit? A jakou roli má v celé kauze rasismus? I o tom mluví v nové epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist #33 s Tomášem Brolíkem o prvních 100 dnech vlády strany Tisza, nové hlavě státu a mezích moci ústavní většiny v Maďarsku. Moderuje Štěpán Sedláček.

Maďarsku už přes tři měsíce vládné strana Tisza v čele s Peterem Magyarem, která má v maďarském parlamentu ústavní většinu. Premiér poměrně rychle mění pořádky, které v zemi 16 let budoval Viktor Orbán se svou stranou Fidesz. Mimo jiné zahájil přestavbu veřejnoprávních médií v nezávislé instituce a pomocí ústavních dodatků omezil funkční období politiků. U jednotlivých předsedů vlád na maximálně osm let ve funkci, což vylučuje návrát Orbána v roli premiéra. U poslanců pak jde o maximálně dvanáct let. Parlament také předčasně ukončil mandát prezidenta Tamáse Sulyoka a schválil vznik nového úřadu, který má prošetřit zneužívání veřejných prostředků a korupci. Na post hlavy státu Tisza posléze nominovala někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku.

Viktor Orbán a jeho příznivci mnohé z těchto kroků vnímají jako útlak a tyranii. Sledujeme bourání a znovuzakládání maďarského státu, budování spravedlivější demokracie nebo jde především o střídání politických garnitur a boj o moc? Jaké první přešlapy udělal nový premiér? Rychlé politické změny v Maďarsku rozebírá v novém díle Zeitgeistu zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: „Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, které mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti," řekl o víkendu listu Bild am Sonntag německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který tím reagoval i na incident z minulého týdne v Lipsku. Na letišti tam byl nalezen dron s výbušninou, a to poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Zároveň došlo ke srážce nákladního letounu společnosti DHL s jiným neznámým objektem. Mohlo by za tím být Rusko? Co by tím sledovalo? A je to selhání německých bezpečnostních složek? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

pohřeb a smuteční slavnost za Glena Hansarda

naši novou Státní kulturní politiku

seriály Weissensee (Das Erste) a Ann Droid (BBC)

studentského Oscara pro film Volklore Viktorie Štěpánové

výstavu Václava Žáka Křehké surovosti (Galerie Art Brut Praha) a povídkový film Perličky na dně

marketingové kampaně hollywoodských blockbusterů

profil hudebního dramaturga klubu Fuchs 2 a koncertních nocí UGOT Marka Mikiče

film režisérky Ildikó Enyedi Tichá přítelkyně

knihu Martina Kořánka Nemohli jsme přihlížet (Pointa)

hudební festival Brutal Assault (Josefov v Jaroměři)

studentský festival Mítap fest (Fabrika 1861 v Semilech)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #72: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Občanům starším 40 let vypršela tento týden lhůta pro podání registrace k senátním volbám a začínají se tak skládat souboje v jednotlivých obvodech. Proč Motoristé rezignovali na ambici získat mandáty v horní komoře? Dává smysl, aby STAN a ODS „šli“ proti sobě? Získá hnutí ANO konečně silnou senátní pozici? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Vedení ministerstva zdravotnictví nechalo zpracovat analýzu, kdy několik týdnů monitorovali, co zaměstnanci dělají na pracovních počítačích. Ti kvůli způsobu a okolnostem, za jakých k tomu celému došlo, vytvořili petici a reakce přišla také od odborů. Kdo analýzu zadal? Na jaké informace z pracovního zařízení má zaměstnavatel nárok a dodržel to rezort? Jde o běžnou praxi? A na kolik monitoring vyšel? I na to odpovídá ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Cítím, že v Americe nastupuje autoritářský režim a nedokážu se s tím smířit

Do podcastu Tekutá společnost přišla byla aktivistka a spluzakladatelka RadioFree America Natálie Kocábová. Kdy přesně se rozhodla mapovat dění v USA aveřejně o trumpismu informovat? Bojí se o budoucnost demokracie v Americe au nás? Co ji nabíjí a jak současné aktivity dopadají na její soukromý život?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který podpořily Spojené státy. Píše o tom server Times of Israel. V týdnu se přitom Netanjahu sešel s vysokým představitelem pro tuto oblast, což je Nikolaj Mladenov, aby jednali o dalším postupu. Na čem se jednání zasekávají? Jaká je v Pásmu Gazy situace? A jak eskaluje dění na okupovaném Západním břehu? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #56: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Začal proces s Američankou Lindsay Clancy, která je obžalovaná z vraždy svých tří dětí, a nejen v USA se rozběhla náročná debata o tom, jestli je pachatelka chladnokrevně plánující monstrem nebo ji k činu přivedly dlouhodobé, vážné duševní potíže, jimiž trpěla po porodu. Poporodní blues totiž zážívá většina žen, část z nich postihne poporodní deprese a nejvážnější - i když velmi vzácnou - formou je psychóza. Lze podobným tragédiím zabránit? A v čem je česká debata i péče o nastávající a nové matky výrazně napřed? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: Ministři vnitra států EU se v úterý sešli na videokonferenci, kde řešili události, ke kterým minulý týden došlo ve španělské Ceutě. Z Maroka tam pronikly desítky tisíc migrantů, stovka lidí přišla o život. Přestože někteří evropští politici, a to včetně italské premiérky nebo českého premiéra Andreje Babiše, ihned kritizovali španělského premiéra a liberální migrační politiku Španělska, ministři vnitra se na mimořádném jednání shodli, že země náročnou situaci zvládla a pochválili ji za rychle přijatá opatření. Kdo tedy selhal, když ne Španělsko? Jaké jsou scénáře toho, proč se takový počet lidí v jediný den vydal do Evropy? I o tom mluví v nové epizodě Tomáš Lindner.

Zeitgeist #32 s hydrologem Oldřichem Rakovcem a bioklimatologem Miroslavem Trnkou o vodě, požárním počasí a změně klimatu.

Extrémní lesní požáry ve Francii a Španělsku vyhnaly na čas z domovů stovky tisíc lidí. Sílu a rychlý postup plamenů umocňují vlny veder a sucho zintenzivněné postupujícím zahříváním planety, která je dnes v průměru o zhruba 1,4 stupně Celsia teplejší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Mezinárodní uskupení vědců World Weather Attribution na konci července zveřejnili analýzu v níž mimo jiné upozorňují, že klimatická změna vyvolaná člověk zvyšuje pravděpodobnost vhodných podmínek pro vznik takových požárů v jihozápadní Francii nejméně dvojnásobně a ve středním Španělsku dvacetinásobně. Vědci z WWA také vydali studii o současném suchu v Evropě a jeho souvislostech se změnou klimatu. Co se v koloběhu vody mění, když se zahřívá atmosféra, co čekat do budoucna a jak se na to lépe přípravit. O tom všem bude řeč v dnešním Zeitgeistu s hydrologem Oldřichem Rakovcem a posléze bioklimatologem Miroslavem Trnkou.

Výtah Respektu: Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli tzv. bitcoinové kauze. Je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek, dříve z ODS, kterému hrozí přes šest a půl roku za mřížemi. Čeho se měl dopustit? Kdo jsou další obžalovaní? Jak v kauze postupuje současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc za ANO? A proč v souvislosti s tímto případem rezignovala státní zástupkyně Petra Lastovecká? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

Vládneme, nerušit #71: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Magdalénou Fajtovou a Filipem Zelenkou

V historii Česka nebyla patrně žádná vláda, která by se v rétorické rovině tak moc vymezovala proti politice Evropské unie. Svůj vliv na to má přítomnost SPD ve vládě, tedy hnutí, které na odporu proti EU postavila svou existenci, a také názorový vývoj Andreje Babiše. Už při usazení do vládních pozic politici z koalice mluvili o tom, že budou tvrdě vystupovat proti některým unijním legislativám. Jak se to projevuje v praxi? A může být Andrej Babiš novým Viktorem Orbánem? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Magdaléna Fajtová a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V mezirezortním připomínkovém řízení čeká již pár týdnů i návrh změny zákona, který by rozšířil možnost umělého oplodnění i pro ženy bez partnera. Prosazuje to mimo jiné ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z ANO. Jak ale nedávno upozornil server iRozhlas, ne všichni koaliční partneři by pro to hlasovali. Vojtěch by se tak musel spolehnout i na hlasy z opozice. Jaké jsou argumenty pro a proti přijetí tohoto návrhu? A jak se ministr zdravotnictví staví ke střetu zájmů svého šéfa z hnutí ANO? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

 S dokumentaristou a ekologem o tom, co člověku dává a co ho učí krajina, o její ochraně a o tom, že občas je dobré pozvat si do života něco neznámého 

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl dokumentarista a ekolog Prokop Pithart. Mluvil o narcisistní fázi krize člověka a přírody a také o terapiích jako nutné součásti svého života. Co mu dává práce s dětmi? Cítí se být českým Davidem Attenboroughem? A jaký bude přírodovědný Večerníček? Řeč byla také o nádherných proměnách dětí v přírodě a rodinných kořenech.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Vědkyně a vědci z iniciativy World Weather Attribution, mezi kterými jsou i vědci z České zemědělské univerzity, nedávno zveřejnili výsledky nové studie, v níž se zabývali tím, do jaké míry aktuální sucho v Evropě souvisí s klimatickou změnou. Přestože srážky podle nich výrazněji neubývají, stále vyšší teploty vedou k vyššímu výparu vody z krajiny, a tím pádem dopady sucha prohlubují. Jaké to má praktické dopady? Je v něčem specifické konkrétně Česko? A dají se poznatky zmíněné studie aplikovat i na současné katastrofální požáry ve Francii a Španělsku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Štěpán Sedláček.

Ženy XYZ se Silvií Lauder a Dominikou Perlínovou o problematickém vztahu amerického prezidenta vůči ženám.

Když se Donald Trump stal v roce 2016 poprvé prezidentem, nastoupil do čela USA politik s vysoce problematickým vztahem k ženám. To se záhy začalo projevovat v krocích, které měly dopad nejen na Američanky, ale kvůli omezení zahraniční pomoci i na ženy po celém světě. Jaké následky měla další rozhodnutí, například zrušení federálního práva na interrupce nebo politika namířená proti trans lidem? A jak vážně je nutné brát nově otevřenou debatu o tom, jestli americké ženy opravdu potřebují právo z nejzákladnějších, tedy volební? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Dominika Perlínová.

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea

(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)

V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...

Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:

⁠Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu⁠

Výtah Respektu: Letiště Praha bude mít už tento týden, konkrétně od 1. srpna, nového předsedu představenstva. Bude jím Radomír Lašák, který byl v minulosti u rozkladu ČSA. Nejen kvůli jeho jménu vstoupily odbory do stávkové pohotovosti, obávají se však i možné privatizace letiště. Ministryně financí Alena Schillerová je sice uklidňovala, že tyto obavy nejsou namístě, přesto záhy poté premiér Andrej Babiš, oba z ANO, uvedl, že část akcií by mohla vstoupit na burzu už v roce 2028. Jak si jejich protichůdné výroky vysvětlit? Co by z uvedení na burzu měl stát a co letiště? A bylo výběrové řízení na nové vedení transparentní? I na to odpovídá v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V Indii o víkendu rezignoval ministr školství Dharmendra Pradhán. Podlehl tak víc než měsíc trvajícím masovým protestům kvůli uniklým testům. Demonstrace svolalo nově vzniklé recesistické hnutí Švábí lidová strana. Ta v reakci na ministrovu rezignaci demonstrace ukončila, byly totiž naplněny její hlavní požadavky. Podle organizátorů, kterými jsou mladí lidé, tímto zvítězila demokracie. Čeho přesně se květnový skandál ve školství týkal? Jaké další byly požadavky protestujících? Kde se vzal název "švábího" hnutí? A jaké politické dopady by události posledních týdnů mohly mít? I o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #70: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Eva Soukeníková a Filipem Zelenkou

Velkou část politické kariéry Andreje Babiše ovlivnilo jeho spojenectví s bývalým maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který českého předsedu vlády navigoval ve vodách zahraniční politiky. Po jeho odchodu si ale Babiš musí poradit sám a zdá se, že odkaz maďarského politika zřejmě neponese. Kam povedou jeho kroky? Jakými principy se řídí Babišova zahraniční politika? A proč stále udržuje vřelé vztahy s francouzským prezidentem Macronem? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a Filip Zelenka.

Předseda Rady slovenského Fondu na podporu umění Matúš Oľha ve čtvrtek oznámil, že končí ve funkci. Zdůvodnil to mimo jiné mediálním lynčem. Ve slovenských médiích, ale také na sociálních sítích se v minulých dnech šířilo video, na kterém novináři Oľhovi pokládají otázky týkající se údajného odposlouchávání zaměstnanců fondu. Ti totiž ve svých kancelářích našli odposlouchávací zařízení, přičemž případem se již zabývá policie. Oľha se však místo odpovědí rozhodl pro až bizarní útěk, který se stal virálním. Proč se novinářům vyhýbal, když podezření nepadá přímo na něj? Co o odposlouchávání zaměstnanců víme? Jaký význam má na Slovensku Fond na podporu umění a jakou roli v něm má právě Oľha? Vysvětluje šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Bratři Andrew a Tristan Tateovi jsou po zadržení policií v Miami ve vazbě, přičemž zkraje příštího týdne je čeká soud. O vydání bratrů žádá Británie, a to kvůli podezření ze znásilnění, obchodování s lidmi i zveřejňování nevhodných snímků dětí. Vyšetřování ale Tateovi čelí vedle USA a Británie také v Rumunsku. Jakým novým obviněním hvězdy manosféry čelí? Proč se jich některé ženy, včetně expartnerky jednoho z nich, zastávají? Co bude s Tateovými dál? A jak je možné, že se jim tak dlouho daří unikat spravedlnosti? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Silvie Lauder.

Se známou infektoložkou o rychlém rozvoji oboru a rodině jako kotvě v hektickém životě.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové byla infektoložka, primářka infekční kliniky pražské nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Mluvila o tom, že léky nejsou všemocné, vrátila se k pacientovi, které byl Na Bulovce v bioboxu s podezřením na ebolu a přidala recept na dlouhotrvající manželství. Řekla také, co jí bezpečně rozesměje a proč nikdy nechtěla odjet na misi do zahraničí.

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel ve středu odpoledne oznámil, že vetuje vládní novelu, která by umožnila rozvolnění rozpočtových pravidel. Je to vůbec poprvé, co hlava státu k tomuto svému ústavnímu právu přistoupila. Co chce kabinet novelou změnit? Co prezident novele vytýká? Jde o pokračování konfliktu mezi hlavou státu a vládou? I o tom mluví v nové epizodě Kristýna Jelínková.

Ženy XYZ #54: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Evropská vysílací unie (EBU) ve spolupráci se sportovkyněmi vydala doporučení pro televize, jak citlivěji přistupovat k natáčení atletek během sportovního výkonu. Podle autorů a autorek dokumentu je dobré se vyhnout natáčení z podhledu či přehnanému využívání zpomalených záběrů. Cílem je ochránit atletky před objektifikací a šikaně na sociálních sítích, kde nelichotivé záběry ze sportovních přenosů žijí vlastním životem. Proč jsou nová doporučení odrazem k další kulturní válce? Jak zobrazování sportovkyň souvisí s tím, co mají na sobě? A čemu při sportu čelí muži? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.  

Zeitgeist #30 s Filipem J. Scherfem o vládnoucí elitě a sílící destabilizaci Ruska agresivní válkou proti Ukrajině a útoky dronů

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje pátý rok, zdevastovala miliony životů a rozhodně má daleko od prvotního Putinova cíle zabrat celou Ukrajinu. Ruské rakety a drony nadále cílí na ukrajinská města. Ale válka v poslední době palčivěji dopadá také na životy běžných Rusů daleko od fronty, kde už podle propočtu americké nevládní organizace CSIS zemřelo více než 450 tisíc ruských vojáků.

Ukrajinské drony útočí na energetickou infrastrukturu po celém Rusku a černý kouř ze zasažených zásobníků ropy a dalších budov se vznáší nad řadou velkých měst včetně Moskvy. Obyvatelé v posledních týdnech stojí v dlouhých kolonách u čerpacích stanic. Agentura Reuters tento měsíc informovala, že Rusko, coby jeden z největších vývozců a zpracovatelů ropy na světě, kvůli výpadkům začalo dovážet benzín od Indie. Problémy s nedostatkem paliva ostatně veřejně přiznal i prezident Vladimir Putin, který označil za důsledek teroristických útoků.

Jak rostoucí nespokojenost lidí v Rusku dopadá na vládnoucí režim a elity? Jakých scénářů dalšího vývoje se obávají a na jaké trumfy můžou spoléhat? Na jakých principech a lidech stojí v Rusku mocenská pyramida s Vladimirem Putinem na vrcholu? Jak lze číst veřejné vystoupení jednoho z nejbohatších ruských oligarchů Andreje Melničenka, jehož esej a profil otiskl britský týden The Economist? A jak se jeví pokus o vzpouru Jevgenije Prigožina s odstupem tří let? Nejen na to odpovídá v podcastu Zeitgeist expert na Rusko a evropskou bezpečnost Filip J. Scherf z University of St Andrews ve Velké Británii, který je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska (Host, 2024) a právě odevzdal rukopis druhé knihy s názvem Faustové: Tragédie Putinovy elity. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Spojené státy už desátou noc v řadě podnikly noční několikahodinovou vlnu vzdušných úderů na Írán. Každý den o tom informuje oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Íránské revoluční gardy zase v reakci na to útočí na americké vojenské cíle v Kuvajtu, Bahrajnu, ale taky v Jordánsku. Proč USA doposud nemluví o válce? Hrozí další eskalace? A jsou nyní na stole nějaká jednání? I o tom je úterní epizoda s Dominikou Perlínovou.

Výtah Respektu: Tisíce lidí v několika ukrajinských městech v posledních dnech demonstrují proti změnám ve vládě. Tamní parlament ve čtvrtek jmenoval nový kabinet, přičemž premiérka Julija Svyrydenko byla ve funkci pouhý rok. Protesty se ale konají především odvolání mezi Ukrajinci oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. Proč se ho prezident Volodymyr Zelenskyj zbavil? A jaká je momentálně situace na frontě? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.

Vládneme, nerušit #69: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Stojaté vody prázdninové politiky rozvířil čestný prezident Motoristů Filip Turek svou nehodou v centru Prahy. Jakmile se objevily v médiích záběry z incidentu, začala politická bouře a v současné chvíli to poprvé od vstupu Turka do politiky, že by to mohlo znamenat značnou komplikaci pro jeho další kariéru. Ke konci ve funkci vládního zmocněnce ho totiž vyzvali oba koaliční partneři, ANO i SPD, ale jen v případě, pokud policie prokáže jeho vinu. Do té doby ale Turek nebude za vládu bojovat proti Green Dealu, sám z této pozice, možná jen dočasně, odstoupil. Jaký to bude mít vliv na dění ve vládě? A jak se za poslední roky změnila politická kultura? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Tento týden o tom informovaly Seznam Zprávy. Filip Zelenka ve čtvrteční epizodě vysvětluje, čeho se vyšetřování týká, v čem je tato kauza bezprecedentní, ale také co by to celé mohlo znamenat pro Česko. Moderuje Zuzana Machálková.

Se známou herečkou o obavách ze zákroků vlády proti kultuře a médiím, o terapii tmou i mateřství.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové byla herečka Kristýna Frejová. Jejím hnacím motorem je v životě humor. Kritizuje kroky ministra kultury Oty Klempíře, bojí se o osud veřejnoprávních médií a obává se, že bezdotací zanikne mnoho výrazných malých divadelních scén. Mluví také o psaní scénáře pro celovečerní film, sdílí svůj přístup k výchově dcery a vrací se k terapii tmou.

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Poslanec za Motoristy Filip Turek v úterý večer oznámil, že dokud policie nerozhodne o viníkovi nehody, ke které došlo zkraje týdne, nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. Pokud by prý byl označen za viníka, na post rezignuje. Jak se k dalšímu Turkovu incidentu staví předseda vlády Andrej Babiš? Jaký vliv může mít ministr zahraničí Petr Macinka, který za zmocněncem pevně stojí? A mohlo by to znamenat konec Turkovy politické kariéry? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Kristýna Jelínková.

Ženy XYZ #53: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Je mikrofeminismus jen trendem ze sociálních sítí, nebo může být efektivním doplňkem "velkého" aktivismu a tlaku na systémové změny? Jak může vypadat? Je pro každého? A jak s ním začít? O tom debatovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga pod širým nebem na Černé louce v Ostravě na akci Léto v centru.

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen zkraje týdne dostala od zvláštního expertního panelu pro bezpečnost dětí na internetu závěrečnou zprávu o vlivu sociálních sítí. Přibývá totiž zemí, které volají po tom, aby k nim děti do určitého věku neměly přístup. Které k tomuto kroku již přistoupily a které o tom uvažují? Jaký přístup má k zákazu sociálních sítí pro děti Česko? A jaká jsou pro a proti podle odborníků a odbornic? I o tom mluví v úterní epizodě Eva Soukeníková.

Zeitgeist #29 s Janem Pačesem o sílící epidemii eboly, přípravě na nebezpečné viry i umělé inteligenci nahrazující vědce.

Epidemii eboly v Demokratické republice Kongo se podle Světové zdravotnické organizace bohužel stále nedaří dostat pod kontrolu a virus se v zemi dál šíří. Dva měsíce po vyhlášení epidemie evidovala WHO přes 1926 nakažených a více než 700 mrtvých (data z 11. července).  Vývoj zatím podle všeho směřuje spíše k pesimističtějším epidemiologickým scénářům s mnohanásobně větším počtech nakažených. Jde přitom o kmen filoviru s názvem Bundibugyo proti němuž zatím není vyvinuté očkování ani účinná léčba.

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zvýšilo na konci června úroveň reakce na epidemii eboly na nejvyšší stupeň, jakkoliv rozšíření nemoci do USA zůstává nízké. Dobrá zpráva podle WHO je, že se podařilo přinejmenším proteď zamezit šíření v sousední Ugandě, kde nákaze také podlehlo několik lidí ale v době natáčení nebyl už více než dva týdny evidován nový případ nákazy.

Ebola patří k nejsmrtelnějším nemocem a rizika spojená s jejím šířením nelze brát na lehkou váhu nikde na světě. Pomoc zastavit její šíření můžete například příspěvkem v krizové sbírce organizace Lékaři bez hranic, která zasahují přímo v ohniscích nákazy a posiluje zdravotnickou péči v postižených oblastech.

Tento virus se naštěstí nešíří vzduchem a jde tak o spíše nepravděpodobného kandidáta na původce příští pandemie, která by mohla ochromit podstatnou část světa podobně jako covid. Vědci upozorňují na jiné patogeny. Navíc se ukazuje, že nezanedbatelné riziko může pramenit také od generativní AI, která je za jistých podmínek ochotná nabídnout podrobný plán na vytvoření biologické zbraně třeba ve formě nebezpečného viru.

Zmíněné webové stránky o ebole a hantaviru, které Jan Pačes vytváří spolu s Michaelou Liegertovou a pomocí AI agentů najdete zde:

https://titan.img.cas.cz/ebola

https://titan.img.cas.cz/hantavirus

Doporučená literatura k tématu epizody od Jana Pačesa:

Jonathan Kennedy - Pathogenesis: A History of the World in Eight Plague (2023) ISBN: 978-0593182963 

Evoluční a historický pohled na to, jak infekční nemoci formovalylidskou civilizaci – od neolitické revoluce po COVID-19. Autor jeepidemiolog na Queen Mary University of London. Kniha byla velmidobře přijata odbornou i populárně-vědeckou kritikou a představuje jeden z nejlepších titulů posledních let na pomezí evoluční biologie, historie a epidemiologie.⁠https://en.wikipedia.org/wiki/Pathogenesis:_A_History_of_the_World_in_Eight_Plagues⁠Michael T. Osterholm & Mark Olshaker - The Big One: How We Must Prepare for Future Deadly Pandemics (2025) ISBN: 978-0-316-58027-8

Osterholm patří mezi nejrespektovanější epidemiology světa, ředitel Center for Infectious Disease Research and Policy (CIDRAP), dlouhodobý poradce americké vlády pro pandemickou připravenost. Kniha je o tom, co jsme se (ne)naučili z COVID-19 a jak se připravit na příští pandemii, která může být výrazně smrtnější než SARS-CoV-2. Autoři rozebírají i výrobní řetězce léčiv, vakcíny a biologickou bezpečnost. ⁠https://www.youtube.com/watch?v=PakbsI6WjvE⁠David Quammen - Spillover: Animal Infections and the Next Human Pandemic (2012) ISBN: 9780393066807

David Quammen je špičkový vědecký publicista, kniha vznikala nazákladě rozhovorů s předními virology a ekology. Nejlepší kniha ovzniku zoonóz a přeskoku virů mezi druhy.⁠https://davidquammen.com/spillover⁠

Výtah Respektu: Ve slovenském Trenčíně, který drží titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se o víkendu konal 30. ročník festivalu Pohoda. Přišlo na něj třiatřicet tisíc lidí, přičemž lístky se vyprodaly v rekordně krátkém čase. Na akci, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepších středně velkých festivalů v Evropě, byl i vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, který v pondělní epizodě Výtahu Respektu popisuje dojmy z účinkujících, atmosféru na Pohodě i čím je vlastně výjimečná, ale také to, proč jsou vůči tomuto festivalu tak kritičtí slovenští vládní politici. Moderuje Zuzana Machálková.

Současný český prezident a bývalá slovenská prezidentka se setkali na 30. ročníku trenčínského festivalu Pohoda. Společně vystoupili v debatě zaměřené na demokratické hodnoty a výzvy dnešní střední Evropy. Moderoval Erik Tabery.

Dělníci kultury #62 mimo jiné o výběrovém řízení na vedení Národní galerie Praha nebo albu Gaanz Lukáše Vydry z Dukly a Patrika Nagyho z Berlin Manson

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu

Vládneme, nerušit #68: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.

Add paragraph

Summit Severoatlantické aliance v Ankaře je za námi. Je za námi i vnitropolitický spor mezi Pražským hradem a vládou Andreje Babiše v čele s Petrem Macinkou? Má summit vítěze a poražené a byl nakonec Donald Trump nazlobený na českou vládu pro nedodržení aliančních závazků na výdaje na obranu? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Tento týden proběhl summit NATO v Ankaře, který americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil za úspěšný. Spojenci si podle šéfa Bílého domu konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Jak k tomu přistupuje Česko? Přistoupily členské státy Severoatlantické aliance k nějakým závazkům? Jaká byla komunikace mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem? A jak se novinářům a novinářkám pracovalo v zemi, která ještě před summitem zatýkala některé jejich kolegy? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Snažím se bořit mýty. Opravdu doma nechodím v růžovém županu.

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl moderátor Aleš Cibulka. Jak se jako kluk z malého města vyrovnával s homosexualitou a kdo mu radil? Proč se bál o své orientaci říct rodičům? Co mu dalo vyhoření a kde nabíral síly? Co si myslí o plánu vlády změnit financování veřejnoprávních médií a na co se ptal na schůzce ministra Klempíře? 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost

a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Německá krajně pravicová a nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo měla o víkendu sjezd, v jehož závěru zaznělo, že je AfD připravena po záříjových zemských volbách vládnout. A průzkumy naznačují, že by k tomu vzhledem k rostoucí podpoře skutečně mohlo dojít. Jak by taková vláda vypadala? V čem by mohla radikálně změnit třeba školství nebo kulturu? A mohly by jí zabránit protesty, které doprovázely i zmíněný sjezd? I o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.

Ženy XYZ #52: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Jednomu aspektu probíhajícího mistrovství světa ve fotbale se nevěnuje příliš pozornosti: roste během něj výskyt domácího násilí. Jak víme z výzkumů, není za tím jen frustrace z prohry klubu nebo národního týmu. Incidentů přibývá, i když mančaft zvítězí. Ve Velké Británii i letos probíhá osvětová kampaň, která na problém upozorňuje a nabízí pomoc. Jakou roli hraje alkohol? A co by mohlo negativní dopady sportovních klání zmírnit? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.  

Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.

Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.

Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů.

„Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme také související články:

Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?

Jak Trump přepisuje americkou historii

Dělníci kultury #61 mimo jiné o karlovarském filmovém festivalu, novém představení Miřenky Čechové S(t)IGMA a seriálu Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboys

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu. 

Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Poslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: V Srbsku by se za tři nebo čtyři měsíce mohly konat volby. Řekl to prezident Aleksandar Vučič, který oznámil rezignaci na hlavu státu, ale zároveň připustil, že by mohl kandidovat na premiéra. Změnilo by se tím něco v zemi, kterou jen nedávno zasáhly největší protivládní protesty v historii? Proč vlastně lidé demonstrují v Albánii? Proč se na ni zaměřují Američané a proč se Spojené státy dohadují s Evropskou unií o dění v Bosně a Hercegovině? Ve čtvrteční epizodě zaměřené na Balkán vše vysvětluje Magdaléna Fajtová.

Nový film mám hotový, odehrává se ve věznici. Američani byli v šoku, že točím záběrově.

Hostem Barbory Kroužkové v  podcastu Tekutá společnost byl producent a režisér Václav Marhoul. Již tři týdny je hotový jeho nový film, který točil v americké produkci, ale stále se neví, kdy bude mít premiéru. Je možné, že do kin vůbec nepůjde? V rozvovoru prozradil, že se příběh odehrává ve věznici a není tam jediný exteriérový záběr. Ve snímku hrají napříkal Rob Lowe a Jennifer Jason Leighová, za kamerou byl Peter Menzies Jr. Víc detalů se dál nesmí zveřejnit. Jak si Marhoul získal důvěru a respekt amerického štábu a herců? Co si myslí o americké a především české politické scéně a co ho v rozbouřené době uklidňuje?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Od ničivého zemětřesení ve Venezuele, konkrétně od dvou silných, nejsilnějších za posledních víc než sto let, uplynul týden. Katastrofa si doteď vyžádala minimálně devatenáct set obětí, jejich počet ale dál poroste. Pohřešovaných jsou totiž desítky tisíc lidí. Na pomoc do Venezuely přicestovali záchranáři z více než dvou desítek zemí, včetně Česka. Jak ale zareagoval tamní režim? Jaká je pomoc Spojených států, které v lednu ve Venezuele provedly invazi? A jaká je v zemi humanitární pomoc? Ve středeční epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #51: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata 

V červenci 2025 vyšel první díl mezigeneračního feministického podcastu Respektu s názvem Ženy XYZ. Za rok existence si vybudoval takové posluchačské zázemí, až mu to vyneslo sedmé místo v hlasování veřejnosti ve kategorii společenských podcastů ankety Podcast roku. 

Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová oslavují rok “vysílání” dílem, kde odpovídají na otázky posluchačstva. Jaké jsou jejich oblíbené akty mikrofeminismu? Jak reagují na to, když je někdo nepřátelsky naladěný k feministickým myšlenkám? A nadávají někdy v soukromí? 

Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.

Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.

Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    

Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.

Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Výtah Respektu: V jihomoravské Strážnici se o víkendu konal 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A pokud o něm někdo neslyšel doposud, letos nejspíš minul jen málokoho. Na pátečním zahájení tam totiž lidé vypískali ministra kultury Oto Klempíře, a den poté pak i ministra zahraniční Petra Macinku. Místo toho aby politici vzali zpátečku, začali osočovat návštěvníky z toho, že na ně má vliv alkohol, vedra a že se zbláznili. Jejich kolega z Motoristů Boris Šťastný následně dokonce vyzýval k odebrání dotací. Přestože Macinka se po pondělním jednání vlády omluvil, jeho vystoupení vyvolalo ostrou kritiku. Proč se vůbec na pódium dostal? Jaké by víkendové události mohly mít dopady? A jsou něčím srovnatelné se Slovenskem? Nejen o tom se v další epizodě baví Zuzana Machálková s Erikem Taberym.

Dělníci kultury #60 mimo jiné o dokumentu Jana Bušty, hudebním festivalu Pohoda i velké literární příloze Respektu věnované Grónsku.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu

Vládneme, nerušit #66: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Sága o tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na summitu NATO v turecké Ankaře tento týden pokračovala. Petr Pavel si může díky předběžnému opatření ústavního soudu pomalu balit kufry na cestu, rozhodně to ale neznamená konec sporů mezi ním a vládou. Šéf Motoristů Petr Macinka totiž rozhodnutí soudu označil za pokus o ústavní puč, je tak zřejmé, že se s výsledkem celého konfliktu jen tak nesmíří. Jak to bude pokračovat? A jakou roli v tom hraje premiér Andrej Babiš? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Kristýna Jelínková a Filip Zelenka.

S politologem Lubomírem Kopečkem a touhách současné vlády a o tom, kdo vlastně vede opozici. Debatu Respektu moderuje Tomáš Brolík.

Babiš nemá žádný velký plán, jak s veřejnoprávními médii naložit. Jejich vysílání nemusí vypadat jako v Polsku nebo v Maďarsku, říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. Ale taky může - práve proto, že Babiš se teprve rozhodne, jak s mocí, kterou nad ČT a ČRo dostane, naloží.

A je vůbec podstatné, jestli má tuzemská opozice nějakého lídra, bez ohledu na to, že se za něj stále automaticky považuje Martin Kupka jako šéf ODS? A jaké šance mají Martin Kuba a Jan Grolich?

O tom všem jsme mluvili v Brně, na další debatě s Respektem.

Foto: Milan Jaroš

Výtah Respektu: Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva se dotkl mimo jiné i romské agendy. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková kvůli tomu podala rezignaci a tento týden vláda jmenovala její nástupkyni, kterou je Edita Stejskalová. Co přesně se přesunem změní? Dá se na vládním kroku najít pro Romy a Romky něco pozitivního? V čem by se mohly v české společnosti posílit stereotypy? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

Sbírka zlozvyků míří k nové sociální síti.

V podcastu Tekutá společnost mluví konceptuální umělkyně Kateřina Šedá o uzavřenosti lidí a výchově dcer v digitální době. Co chystá dál s Národní sbírku zlozvyků a proč je podle ní současná politická situace tragická? Proč jí vadí, že se nečte?

• Respektu:https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD 

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Ženy XYZ #50: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Západní média v posledních týdnech informují, že více íránských žen než dřív se objevuje na veřejnosti bez hidžábu. Íránky jezdící na skútru s rozpuštěnými vlasy se staly symbolem pokračující „občanské neposlušnosti“, i když lednové masové protesty s desítkami tisíc obětí už utichly. Jak začal íránský režim využívat emancipaci žen ke své propagandě? A proč je česká debata o ženách na Blízkém východě zploštělá a nahrává krajně pravicovým stranám? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí.

Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.

Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu.

K tématu také doporučujeme:

Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahu

Evropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnit

Válka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne oznámil, že se kvůli rozhodnutí vlády nevyslat ho na summit NATO v Ankaře obrátí na Ústavní soud. Ten je připravený se případem zabývat přednostně. Je to běžná praxe? O co by se hlava státu mohla opřít? A neměl prezident odmítnout vyslání na valné shromáždění OSN, které může kabinet vnímat jako záminku? Nejen o tom mluví v další epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.