Týdeník Respekt

Vládneme, nerušit #38: Jednání o vládě se chýlí ke konci. Na začátku byla velká neznámá: zvládne (politicky) nezkušený Petr Pavel svou největší výzvu? Jak tedy obstál? Zvládl jednání s Andrejem Babišem, svou komunikaci s veřejností a jak si poradí s Filipem Turkem, který podle něj ve vládě být nemá? To vše probírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovější epizodě Vládneme, nerušit.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček

Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek mluvil s dalšími nominanty na ministry příští vlády. Tentokrát za ním na Pražský hrad dorazil předseda Motoristů Petr Macinka, který je kandidátem na ministra zahraničí, nominant SPD na ministra zemědělství Martin Šebestyán a další nominant tohoto hnutí, tentokrát na ministra obrany, Jaromír Zůna. Právě o někdejším prvním zástupci náčelníka generálního je čtvrteční epizoda podcastu Výtah Respektu, ve které Ondřej Kundra popisuje Zůnovu dosavadní kariéru, jeho možný střet zájmů, motivaci k tomu stát se ministrem i postoj k pomoci Ukrajině a přístup k Rusku či Číně jako bezpečnostním hrozbám nejen pro Česko.

(Ne)bezpečí #59 s herečkou Sarah Haváčovou o tom, proč ji armáda netankovala a proč musela do služby v ní dozrát.

Herečka Sarah Hlaváčová letos vstoupila do aktivních záloh. Zacházet se zbraní pro ni nebylo snadné. "Nešlo mi to, probrečela jsem to. Musela jsem se s ní nějakztotožnit a skámošit. Někdy jsme si připadala jako Mr. Bean, jak jsem byla nemotorná," popisuje svůj výcvik. Co ji přimělo jít do armády, jak se dívá na ruskou válku na Ukrajině a proč si myslí, že může přijít i do Česka. Ptal se Ondřej Kundra.

Spojené státy v posledních měsících podnikají největší nasazení armády v Karibiku za několik dekád. Pentagon to zdůvodňuje potřebou bojovat proti lodím, které pašují drogy. V polovině měsíce dokonce USA do oblasti přemístily největší vojenské plavidlo na světě, letadlovou loď USS Gerald R. Ford, přičemž útoky si doposud vyžádaly přes osm desítek životů. Zvláštní pozornost Bílý dům věnuje Venezuele, u které Donald Trump oznámil úplné uzavření vzdušného prostoru a nevyloučil ani pozemní útoky. Je za tím skutečně pašování drog nebo snaha svrhnout venezuelského autoritáře Nicoláse Madura? Co by se s Venezuelou dělo poté? A hrozí v Karibiku válka? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #22: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Nový Gender Equality Index je venku. Mapuje, jak je na tom s nerovnostmi mezi pohlavími Evropská unie a jednotlivé členské státy. Například v kategorii zastoupení žen ve vrcholné politice jsou rozdíly obrovské. Jaké nové ukazatele výzkumníci a výzkumnice prozkoumali? Jak se liší náhled na genderové stereotypy mezi mladými muži a ženami - a co to může přinést? A jak v žebříčku dopadli Češi a Češky? Ve 22. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

V textu Proč zemřel zápasník a pražský bezdomovec Vráťa Šourek Marek Švehla přibližuje konkrétní příběh člověka žijícího na ulici i to, jakým způsobem s těmito osobami pracují nejen sociální a zdravotní služby v Česku, ale také hlavní město. V úterní epizodě podcastu Výtah Respektu pak vysvětluje, proč chybí data o počtu lidí bez domova i v čem má Praha, ve které se přitom (zvlášť v některých částech) daří komplikované téma bezdomovectví zvládat, ještě mezery.

S politologem Petrem Petrem Jurkem ze Západočeské univerzity v Plzni a Stanislavem Havlíčkem z organizace Lékaři bez hranic o situaci lidí v Pásmu Gazy a vyhlídkách na mír s ohledem na dohodu mezi Hamásem a Izraelem pod taktovkou amerického prezidenta. Debatu Respektu v Plzni moderovala Dominika Perlínová.

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize Výjimečný stav. Věnuje se v ní různým podobám fašismu i tomu, jak v době, kdy je mu nakloněno čím dál více lidí, lidsky obstát. Se šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v rámci křtu debatoval nejen o knize, ale také o aktuální politické situaci v Česku a na Slovensku. Moderuje novinářka Denníku N Monika Tódová.

Dělníci kultury #33: v dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

poslední řadu seriálu Stranger Things (Netflix)

budoucnost ministerstva kultury po Martinovi Baxovi

hudební anketu Český slavík

50 výročí singlu Bohemian Rhapsody kapely Queen

seriál I Love LA (HBO)

film Pak Čchan-uka Není jiná možnost

knihy Martina Steckera a Jana Havla Cvičení FAMU (Nakladatelství AMU) a Lenka Sýkorová: Můj úžasný život se Zdeňkem Sýkorou (Galerie Zdeněk Sklenář)

výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni (Museum Kampa)

blížící se prodej společnosti Warner Bros Discovery

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.

Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.

Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.

A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.

Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.

foto: Antonio Scorza/COP30

Vládneme, nerušit #37: Už známe jména politiků, které chtějí ANO, SPD a Motoristé sobě vyslat do vlády jako své ministry. Andrej Babiš tato jména ve středu přinesl Petru Pavlovi. Známe už také jméno politika, s kterým má Petr Pavel problém: Filip Turek. Jakou strategii má Hrad? Co chce dělat předseda ANO? A co nás čeká s novými ministry? O tom všem si povídali političtí reportéři a reportérka Respektu Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v podcastu Vládneme, nerušit.

Poslanci na čtvrteční podvečer svolali mimořádnou schůzi kvůli střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Vysvětlení od něj chce i hlava státu, která tím podmiňuje Babišovo jmenování premiérem. Ke jmenování nové vlády má ale i další výtky, například problematickou osobu Filipa Turka z Motoristů v ministerské pozici. Ve středu přitom Babiš Petru Pavlovi přinesl seznam jmen na posty ministrů a ministryní, přičemž Turka Motoristé přeřadili z ministerstva zahraničí na resort životního prostředí. Co na to prezident? Kdy by Česko mohlo mít novou vládu? A co očekávat od mimořádného jednání dolní komory? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu František Trojan.

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.

Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.

Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Největší krize za poslední desetiletí - tak píší světové agentury o aktuálním dění v britské BBC, ve které tento měsíc rezignovali generální ředitel Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness. Reagovali tak na únik interní zprávy, která upozorňovala na sestříhaný projev současného amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna roku 2021. Podle kritiků na základě sestřihu vznikl dojem, že Trump své stoupence přímo vyzval k napadení Kapitolu. Jak ve Výtahu Respektu říká šéfredaktor Erik Tabery, selháním není samotná chyba, ke kterým nevyhnutelně dochází, ale to, že se k tomu instituce nepostavila čelem: „Ta redakce o tom věděla a nezareagovala. Obecně média tím, že reagují, a zvlášť zpravodajské weby, téměř ve vteřinách, kdy se něco děje, k chybám dochází. To může být i drobnost. Co je ale úplně klíčové není to, že se stane chyba, ale jak se s ní pracuje. Vždy jsem dával za příklad americké noviny, které když člověk otevřel, dole byl seznam oprav z předchozích vydání." V případě BBC ale došlo k omluvě až po tlaku šéfa Bílého domu, který chce navíc odškodné ve výši miliardy dolarů. Ke kauze navíc došlo poté, co byla instituce kritizována i v souvislosti s pokrýváním jiných témat, a to například trans osob nebo dění v Pásmu Gazy. Ovlivní to pověst a fungování BBC? Jaký vliv to bude mít na veřejnoprávní média v jiných zemích? A zneužijí to tuzemští politici, kteří mají posvíceno na ČT a ČRo?

Ženy XYZ #21: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Srbská aktivistka chtěla během protivládních protestů jen vyjádřit svůj názor, od policisty si pak ale musela vyslechnout výhrůžky znásilněním a v celostátní televizi se vysílaly její intimní fotky. Proč sexuální nátlak spolehlivě funguje jako taktika proti ženám? Jak vynalézaví jsou pachatelé sexuálního násilí ve válečných konfliktech? Jaké dopady to má na životy žen i celých národů? Ve 21. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Magdaléna Fajtová.

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.

České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.

Doporučujeme také texty:

Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války

Nová železná opona napříč Ukrajinou

Dělníci kultury #32: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

- zimní kulturní přílohu Respektu Sezona

- knihu Elijaha Walda Jelly Roll Blues – Censored Songs & Hidden Histories (Hachette)

- seriály Slow Horses (Apple TV+) a Štěstíčku naproti (OnePlay)

-profil plzeňské kapely Ida The Young

- knihu Pabla de Saxe Tak pravil svatý Vincent (Okraj)

- výstavu Karolíny Netolické Vlnění (Galerie Pekelné sáně)

- virtuální výstavu Stranger Than Kindness: The Nick Cave

- dokumentární film Babo – Die Haftbefehl Story (Netflix)

- klikovou hřídel na barokní kašně v kroměřížské Květné zahradě

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #36: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.

Vláda Andreje Babiše, Motoristů sobě a SPD se stále rodí. V tuto chvíli stojí a padá zejména s tím, zda a jak vyřeší předseda ANO svůj střet zájmů, což obnáší i vyjasňování vzájemné pozice s prezidentem. Nejde ale jen o Babiše. Tématem na Malé Straně a na Hradě zůstává Filip Turek a jeho ambice stát se ministrem zahraničí. Jak to nakonec dopadne? Koho strany navrhnou na další vládní posty a jak vypadalo setkání Andreje Babiše s občany ve Frýdku-Místku, kam ve čtvrtek vyrazil? To vše v podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.

Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

S Filipem Zelenkou o jednání rozpočtového výboru a hlavních dírách v navrhovaných státních výdajích a příjmech. Moderuje Štěpán Sedláček.

Zhruba čtyři hodiny rokovali zákonodárci a zákonodárkyně v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Konce s hlasováním o stanovisku výboru se nedobrali. Pokračovat budou v pondělí. Jak obhájil odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 286 miliard korun? Kolik peněz v něm chybí navíc nejen podle opozice? I o tom mluví Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu. Doporučujeme také článek: Jak je to s „chybějícími“ penězi na důchody, superdávku nebo nemocenskou?

Ženy XYZ #20: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Zvyšující se počet žen v politice či vědě proměňuje různé obory i společnost jako celek. Stále hlasitěji je ale slyšet názor, že tyto změny nejenže nejsou pozitivní, mají na zmíněná prostředí přímo destruktivní dopad. Americká novinářka a spisovatelka Helen Andrews pak “velkou feminizaci” viní i z extrémních forem hnutí za sociální spravedlnost nebo fenoménu veřejného zostuzení a ostrakizování (tzv. cancel culture). V českém kontextu pak podobný pohled nabídl arcibiskup Jan Graubner, který na pohřbu Dominika Duky prohlásil, že kardinál tvořil výjimku v “současné zženštilé kultuře”. Na čem je tento názor založen? A proč tomuto pohledu věnovat pozornost? Ve 20. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Speciální epizoda Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Korza Národní ze 17. listopadu.

Petr Pavel na Národní třídě upřesnil své podmínky pro předsedu ANO ohledně střetu zájmů. Řešení střetu zájmů musí vysvětlit „uspokojivě“. Pak jej může jmenovat premiérem. Co pak lze čekat od nové vlády? V čem bude konzervativní, co chystá s veřejnoprávními médii a co s neziskovými organizacemi? A budou na to peníze? O tom v Divadle X10 debatovali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v rámci natáčení podcastu Vládneme, nerušit, které bylo součástí oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.

Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Dělníci kultury #31: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #35: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.

Situace kolem jmenování Andreje Babiše premiérem se komplikuje. Za komplikacemi stojí slovní spojení staré skoro stejně dlouho, jako politická kariéra předsedy ANO: střet zájmů. Prezident trvá na tom, aby Babiš veřejně vysvětlil, jak svůj střet zájmů hodlá vyřešit. Jak spor může dopadnout a kdo v něm nakonec ustoupí? A co se děje se státním rozpočtem, kde podle nastupující vlády chybí desítky miliard na mandatorní výdaje? To vše probírají v dalším díle Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.

Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

Ženy XYZ #19: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Lotyšský parlament na konci října odhlasoval odstoupení země od Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy. Následovaly masivní protesty a po zásahu prezidenta se nakonec finální rozhodnutí o rok odložilo. Přesto je osud úmluvy, která řeší násilí vůči ženám, nahnutý: na odporu proti dokumentu populistická strana Lotyšsko na prvním místě postaví předvolební kampaň před parlamentními volbami v říjnu 2026. Které další země uvažují o tom, že od smlouvy odstoupí? A jak se k úmluvě, která dosud nebyla v Česku ratifikována, staví vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů? V 19. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

(Ne)bezpečí #58: Se Šimonem Pánkem o rizicích omezování neziskového sektoru i pomoci Ukrajině.

„Neziskové organizace doručují služby a pomoc v hodnotě sto dvacet pět miliard korun za rok a čerpají na to desetinu. Pokud stát bude chtít všechny tyto služby zachovat a zároveň rozhodne, že neziskové organizace nejsou ty správné, tak bude muset vyčlenit odhadem nejméně o padesát procent víc financí na stejný objem služeb, protože půjde-li to ziskové organizaci, tak samozřejmě majitelé budou chtít zisk. To je podstata podnikání. Jestli si takhle představuje budoucí vláda šetření, tak to šetření není, právě naopak,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. V podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou dále mluví o pomoci Ukrajině a vyznamenání od prezidenta.

S Romanou Jungwirth Březovskou o klimatické konferenci OSN COP30 v Brazílii ve stínu Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.

Svět zažil sérii rekordně horkých let a sílících extremních projevů počasí související ze zahříváním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů. Bezmála dvě stě států se před deseti lety v Paříži shodlo na tom, že se vynasnaží omezit nárůst teploty na základě dobrovolných závazků ke snižování emisí oxidu uhličitého či metanu. V Brazílii tento týden začala jednání na klimatické konferenci OSN, která prověří jestli země dokáží v ochraně klimatu dále spolupracovat i když jeden z největších emitentů skleníkových plynů opustil jednací stůl a globální emise stále rostou.

„Pařížská dohoda nestojí ani nepadá s jedním státem...USA stejně nebyly šampionem v ochraně klimatu,“ podotýká Romana Jungwirth Březovská. Jaká očekávání má analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a Czechglobe, která se účastnila řady summitů, od konference COP30 v Brazílii? A o co se tam především "hraje"? Nejen na to se ve Výtahu Respektu ptá Štěpán Sedláček.

Souhrn dne , postřehy Josefa Šlerky a Josefa Holého z Wikikonference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedie ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.

Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.

Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.

S politology Jiřím Lechem a Lucií Tungul o tom, jak může vypadat nová česká zahraniční politika.

Je sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny čistě symbolické gesto, nebo se Česko připojí k proruskému bloku zemí jako je Slovensko a Maďarsko? A jak si premiér Andrej Babiš z hnutí ANO bude hlídat vlastní zájmy v Evropské unii? Volby skončily a vládní strany nyní musí své předvolební sliby převést do reality, která je ale často komplikovanější, než voličům tvrdili. Okolní státy už nyní varují před nástupem nové vlády a změnou české pozice. Co to pro nás bude znamenat a v čem může nová vláda na tu předchozí navázat. O tom diskutovali politologové Jiří Lech a Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Divadle nacucky v Olomouci na Debatě Respektu, kterou moderovala Dominika Perlínová.

V 30. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

knihu Martina M. Šimečky Výjimečný stav (Respekt)

rodinné pozadí starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho

nové album Iconoclasts od Anny von Hausswolff

koncert Ethel Cain v Lucerně

nové trendy ve filmovém castingu

rozhovor s výtvarníkem Epos 257

seriály Chad Powers (Disney+) a Monstrum z Florencie (Netflix)

výstavu Sáry Konečné Heat (Hidden Gallery)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Nová rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů má za sebou první zkoušku jednoty, jelikož se hlasovalo o šéfovi Sněmovny. Tím se stal Tomio Okamura, i když se před hlasováním spekulovalo, že nemusí být všem poslancům hnutí ANO po chuti. Jaký bude předseda SPD šéfem Poslanecké sněmovny? A jak budou reagovat opoziční strany? O tom se v 34. epizodě podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři František Trojan, Filip Zelenka redaktorka Kristýna Jelínková.

Takzvaný shutdown platí v USA rekordní 37. den. Doposud byl rekordním ten z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který trval 35 dní. Situaci nicméně odnáší miliony Američanů a Američanek. Federální zaměstnanci buď nemohou chodit do práce a musí si přivydělávat jinde, anebo chodí, ale nedostávají plat. Ohroženi jsou i lidé, kteří pobírají potravinové dávky, na kterých ve Spojených státech závisí zhruba 42 milionů osob. Trump přitom mezitím uspořádal party ve stylu Velký Gatsby, na kterou pozval donory, kteří mu pomáhají s rekonstrukcí Bílého domu. Co na to Američané? Má těm, kteří se kvůli shutdownu dostávají do nouze, kdo pomoct? A jaký je vlastně jeho důvod? I na to ve čtvrtečním Výtahu Respektu odpovídá Dominika Perlínová.

Poslanci a poslankyně se ve středu sešli na pokračující ustavující schůzi, na které mají mimo jiné zvolit vedení dolní komory. Debata se ale zasekla u návrhu na šéfa Sněmovny. Zatímco končící vláda navrhla Jana Bartoška z KDU-ČSL, hnutí ANO přišlo se jménem šéfa SPD Tomiem Okamurou. U toho zejména poslanci a poslankyně vládní koalice, ale také Piráti, připomínají řadu jeho rasistických a útočných výroků i soudy SPD kvůli možnému extremismu. Podle stále ještě současného premiéra Petra Fialy z ODS by byl Tomio Okamura, kterého nazývá proruským politikem, především bezpečnostním rizikem pro Česko. Jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů by měl totiž přístup k těm neutajovanějším informacím. Jak tomu předejít? S čím chce jít do čela dolní komory sám Okamura? A jak má probíhat samotná volba? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny František Trojan.

Ženy XYZ #18: Zmínky o "boyfriends" mizí ze sociálních sítí a být single je čím dál víc cool. Zatímco někteří se obávají, že svět ovládnou svobodné majitelky koček, ženy jen vzkazují, že než mít špatný vztah, to raději žádný. Jakou budoucnost čekají heterosexuální vztahy? Jaký vliv bude hrát zvyšující se vzdělanost žen? A kolik single mužů vlastní psa? V 18. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?

Jedním z bodů programového prohlášení nastupující vlády v Česku, které má Respekt k dispozici, je zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Když vidím, co nastupující kabinet říká, se zkušeností ze Slovenska mám za to, že to není nic než cesta k tomu, aby veřejnoprávní média byla poslušná vůči vládní koalici a politikům," říká v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Příští česká vláda, kterou bude tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé, přitom stejně jako současná slovenská vláda Roberta Fica, míří nejen na média, ale také na nevládní organizace. I v tom je povolební situace v ČR podobná tomu, co se děje na Slovensku, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Myslím, že si mnohdy sami neumí uvědomit, co všechno by se začalo hroutit, kdyby nevládní organizace přestaly fungovat. Jsou to desítky a desítky miliard, které neziskový sektor ušetří státu tím, že supluje některé jeho role." Proč tedy někteří politici a političky útočí zrovna na tyto oblasti? Co čeká Český rozhlas a Českou televizi? A jak omezení financování, potažmo činnosti neziskovek dopadne na běžné občany? Moderuje Zuzana Machálková.

Poslanci a poslankyně se v pondělí vůbec poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb a složili slib, díky němuž se mohou stát členy dolní komory. Zároveň, jen chvíli předtím nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a AUTO podepsala koaliční smlouvu. Co je v ní překvapivého? Jaký je program možného příštího kabinetu? Jak to vypadá s přístupem k veřejnoprávním médiím, neziskovým organizacím, ale také k ekonomickým otázkám? A jaké dohady jsou kolem vedení Sněmovny mezi končící a budoucí vládou? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan.

Co všechno se děje, než modelky a modelové vyjdou na přehlídkové molo a působí jako dokonalá stvoření? Stres, chaos a shon v zákulisí pařížského Fashion Weeku už osmým rokem zaznamenává slovenská fotografka Lena Knappová. V jejích snímcích se prolíná přímost a syrovost dokumentu s přiznanými nánosy módního nátěru a to vše ještě doplňuje punkovou drzostí a jistou poťouchlostí. Nejen o světě módy a komerčních zakázkách ale i o autorské tvorbě a výstavách mluvila držitelka ceny Czech Grand Design v kategorii Fotografka roku 2024 s Pavlem Turkem.

Odhalení ruského útoku na muniční sklad ve Vrběticích byl přelomem v boji proti ruské špionáži. Vláda byla donucena vypovědět desítky ruských agentů a vycouvat z nápadu svěřit jadernou zakázku ruskému Rosatomu. Detailněji vše popisuje kniha Jaroslava Spurného Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Změnila ho ale dlouhodobě? Jaké jsou tu nyní, po rozpoutání ruské agrese na Ukrajině, aktivity ruské špionáže? A vzroste její vliv poté, co do vlády Andreje Babiše míří SPD, které chce vystoupení Česka z NATO? Debatu s Jaroslavem Spurným z jihlavského festivalu moderuje Ondřej Kundra.

Dělníci kultury #29: V dalším díle podcastu týdeníku Respekt natočeném na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

knihu Alany S. Portero Zlozvyk (Prostor)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #33: Sestavování nové vlády pokračuje, ale stejně tak startuje také souboj o to, kdo se stane lídrem opozice. Zdeněk Hřib i Vít Rakušan mohou své volební výsledky považovat za úspěšné, ODS si pak v lednu zvolí nového předsedu, od kterého bude očekávat novou energii. Největším favoritem zůstává Martin Kupka, ale má své vyzyvatele. Kdo z této trojice se nakonec ukáže jako nejschopnější opozičník? To rozebírali v nové epizodě političtí reportéři Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a František Trojan.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres důrazně odsoudil smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou izraelskými leteckými útoky v Gaze. Reagoval tak na to, že izraelská armáda podle agentury AFP, která se odkazuje na pět místních nemocnic, tento týden v Pásmu Gazy zabila přes sto Palestinců a Palestinek, přičemž děti tvořily víc než třetinu. Dvě stovky lidí pak byly zraněny. V oblasti přitom od 10. října platí příměří. „Izraelská armáda odůvodňuje z porušování příměří Hamás. Její jednotky se podle ní v oblasti Rafáhu dostaly pod palbu, ale Hamás tvrdí, že s tím nemá nic společného," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc tvrdí, že Hamás důsledně nevrací ostatky mrtvých rukojmích, kteří zůstávají v Pásmu Gazy." I přesto americký prezident Donald Trump, jehož administrativa společně s Katarem a Egyptem pomohla příměří dojednat, mluví o tom, že jeho mír přetrvává. Jak je to s porušováním dohody? Jaké jsou její další fáze? A jak se momentálně v Pásmu Gazy žije civilistům?

V Česku se dál šíří žloutenka typu A, a to nevídaně rychle. Jen pražští hygienici tento týden informovali, že v hlavním městě letos zachytili téměř tisícovku případů, což je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. „Poslední velkou epidemii jsme zažili v roce 1979, kdy k nám byly dovezeny polské jahody. Poté byly nějaké drobnější špičky zhruba v desetiletých intervalech. A jednom z nich jsme právě nyní," řekl Respektu předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Zatímco v minulosti byl tento typ žloutenky spojen se špatnou hygienou například ve vyloučených lokalitách, v současnosti se nemoc šíří i v širší populaci. Pomoci by mohla proočkovanost, která v současnosti roste. Od ledna bylo podáno na 130 tisíc dávek, což je oproti celému minulému roku víc než dvojnásobek. Kdo u nákazy žloutenkou typu A patří mezi rizikové skupiny? V čem dalším se současná epidemie liší od těch předchozích? A jak je to s účinností a dostupností vakcín? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř.

Ženy XYZ #17: O neplodnosti se psalo už v Bibli a dlouho byla považována výhradně za záležitost ženy. Dnes už přitom víme, že potíže bývají na straně žen a mužů přibližně stejně často. Neplodnost je také opředená řadou mýtu, od toho, že je vše jen v hlavě a stačí se nestresovat, až po to, že v případě potřeby vždy pomůže umělé oplodnění. V neposlední řadě mohou být neplodné ženy za svůj zdravotní stav zostuzovány a uráženy, což nyní zažívá i končící předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V 17. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57: O zrušení muniční iniciativy mluvili představitelé ANO ještě předtím, než hnutí Andreje Babiše zvítězilo ve sněmovních volbách. Nejistota ohledně další podpory válkou zasažené země však pokračuje i poté, ačkoliv po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Babiš zjemnil rétoriku. Ukrajinská hlava státu má za to, že o další spolupráci bude se šéfem ANO, který by se mohl stát příštím českým premiérem, mluvit osobně. V další epizodě podcastu (Ne)bezpečí proto Ondřej Kundra probírá s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným nejen to, zda se pomoc Ruskem napadené zemi zastaví, ale také o jeho konci ve funkci.

Prezident Petr Pavel v pondělí pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Možné personální obsazení vlády ale na dvouhodinové schůzce na Pražském hradě neřešili. Koaliční smlouvu a programové priority by měl Babiš hlavě státu předat v druhé polovině týdne. Panuje mezi ANO, SPD a Motoristy shoda na programu? Jak to bude s Filipem Turkem v čele ministerstva zahraničí, když ho tam možný budoucí premiér ani prezident nechtějí? A kdy by Česko mohlo mít novou vládu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.

Dělníci kultury #28: Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar tentokrát debatují o:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #32: Jednání o vládě pokračují i v třetím týdnu po volbách, tentokrát bez fyzicky přítomného Andreje Babiše. Na 14 schůzkách si zástupci ANO, Motoristů sobě a SPD řekli, co chtějí s Českem v jednotlivých oblastech následující 4 roky dělat. Jak jednání probíhají? Kde jsou největší „třecí plochy“? A bude nakonec Filip Turek ministr, nebo místopředseda Sněmovny? To vše rozebírají v další epizodě Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.

Na začátku týdne vyšly paměti Virginie Giuffre, jedné z nejvýznamnějších postav sexuální kauzy amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, která v dubnu spáchala sebevraždu. Kniha poukazuje mimo jiné i na další detaily toho, jak měl být do kauzy zapletený také mladší bratr britského krále Karla III., princ Andrew. Toho Giuffre v minulosti i žalovala. „Měl ji v jejích sedmnácti letech znásilnit, což se řešilo už v minulosti, nyní ale vyšly najevo další informace. Například se ji snažil zdiskreditovat. Právní tým prince najal internetové trolly, aby na ni útočili a zdiskreditovali ji v očích veřejnosti, aby její slova neměla váhu. Také se měl obrátit na metropolitní policii a jednoho z nejvyšších poradců královny s žádostí o pomoc s touto diskreditací. Je to víc kauz, které se kolem něj momentálně objevují. Andrew jakožto velmi oblíbený syn královny Alžběty se až nyní vzdal svého titulu vévody z Yorku, princem nicméně zůstává dál," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Jaké detaily ze zapojení prince do Epstainovy sexuální kauzy vyšly s vydáním pamětí jedné z obětí najevo? Bude to britská královská rodina, která případ za života královny tutlala, dál řešit? A jak řeší vyšetřování Epsteina ve Spojených státech?

Šéfka KSČM Kateřina Konečná dává k dispozici svoji funkci. Reaguje tím na volební neúspěch hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté součástí. Podle mluvčího strany Romana Rouna by mohlo být o jejím nástupci jasno v prosinci, kdy se má v Praze konat mimořádný sjezd komunistů. Ti s dalšími uskupeními ve Stačilo dostali 4,3 procenta a dál jsou tak mimo dolní komoru. Bylo to selhání Konečné nebo celého hnutí? Jak to vlastně bude dál s vedením komunistů? A udrží se na politické scéně i když už se dvakrát nedostali do Sněmovny? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Marek Švehla.

Ženy XYZ #16: Genderové stereotypy se prolínají snad všemi oblastmi života, jídlo a stravování nevyjímaje. Hostkou 16. dílu feministického podcastu Ženy XYZ byla antropoložka jídla Eva Ferrarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V diskusi s redaktorkami Respektu Clarou Zanga a Markétou Plíhalovou mluvila o tom, jak gender vstupuje do toho, co jíme, proč pečující ženy málokdy vaří to, na co mají skutečně chuť, i jak se mění vztah k jídlu u starších žen, které ovdověly. 

Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?

Vítěz sněmovních voleb v Česku, tedy hnutí ANO, jedná o vládní koalici s SPD a Motoristy. Otazník momentálně visí nad resortem zahraničních věcí, do jehož čela by měl jít Filip Turek z Motoristů, u něhož se policie v současnosti zabývá příspěvky na sociálních sítích a výroky, které byly rasistické, misogynní a s nacistickou tématikou. Kritika se ale vzedmula i u ministerstva životního prostředí, kterého se má ujmout Petr Macinka, také z Motoristů, který se dříve nechal slyšet, že pokud se tak stane, poteče zelená krev. Jak přitom v nové epizodě Československého podcastu upozorňuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery, všechny tyto případy odvádějí pozornost od možného budoucího premiéra Andreje Babiše, který je středobodem jiných kauz, a zůstává tedy neznámou, jak se zachová. Novinář a spisovatel Martin M. Šimečka má za to, že by u šéfa ANO mohlo dojít ke stejnému scénáři jako u slovenského premiéra Roberta Fica, který ze sebe v minulosti udělal politickou oběť a zradikalizoval se. Hrozí to i u Babiše? Co by to v praxi znamenalo pro česko-slovenské vztahy? A jaké časy Česko po volbách čekají? Moderuje Zuzana Machálková.

Česko s největší pravděpodobností začne příští rok v rozpočtovém provizoriu. Končící vláda Petra Fialy z ODS sice návrh státního rozpočtu předložila, a to se schodkem 286 miliard korun, nicméně nová dolní komora se jím zabývat nemůže. Po volbách je potřeba návrh předložit znovu, což ale dosluhující kabinet doposud odmítal. V pondělí Fiala uvedl, že vláda začátkem příštího měsíce vyhodnotí aktuální situaci a rozmyslí se, jestli má tento krok nějaký smysl. Možná příští koalice takový přístup označuje za arogantní a dětinský. Podle Filipa Zelenky se nicméně obě strany vyhýbají odpovědnosti za své návrhy: „Schodek státního rozpočtu už by se nemohl zvyšovat. Sněmovna by tedy nejspíš návrh vrátila k předělání ministerstvu financí současného kabinetu, kdy by se pravděpodobně stalo, že by vláda Petra Fialy musela přiznat, že na některé věci nejsou peníze. Jsou tam zákonné limitace. Ale nastupující vláda Andreje Babiše taky v rozpočtu nemá peníze na svoje priority," vysvětluje ve Výtahu Respektu. Může do toho tedy nějak zasáhnout prezident? A jak by se rozpočtové provizorium dotklo běžných občanů?

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.

„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.

Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

Teroristická organizace Hamás propustila všechny unesené ze 7. října 2023. Izrael ukončil válku v Gaze, při které byly zabity desítky tisíc civilistů. Nastalo příměří. Jak dlouho může trvat a je šance na trvalý mír? Záznam debaty s Irenou Kalhousovou z brněnské Reduty. Moderuje Ondřej Kundra.

Vládneme, nerušit #31: Vyjednávání o vládě nabraly nový spád poté, co Deník N odkryl starší vyjádření Filipa Turka s rasistickými a xenofobními prvky. V současné době to vypadá, že se kvůli tomu nestane šéfem diplomacie, k čemuž předešlá jednání s hnutím ANO a SPD směřovala. Co to může znamenat pro další vývoj? Jaká je politická budoucnost Filipa Turka? A jak se rýsuje personální obsazení dalších vládních postů? O tom v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a jejich nová kolegyně Kristýna Jelínková.

S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje.

Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.

Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Ženy XYZ #15: Tradiční průvod protipotratového a antigenderového Hnutí pro život má konkurenta. Prahou o víkendu prošel stejnojmenný Pochod pro život, jehož účastníci naopak požadují, aby byl přístup k interrupcím ještě širší než dnes, a poukazují na to, že "pro život" jen těžko může být někdo, kdo chce rozhodnutí jít na potrat ženám vzít, čímž je - jak ukazují tragické případy z USA či Polska - mnohdy na životě ohrožuje. Co můžeme v tomto ohledu čekat od nové sněmovny a vlády? Je pravděpodobné, že se právo na interrupci objeví v Ústavě? Nebo naopak musíme být na pozoru před pokusy o jeho omezení? O tom v 15. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.

Doporučujeme také články:

Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů

Prezident pro Respekt: Pokud jsou Turkovy posty autentické, podle mě ho to diskvalifikuje z jakékoli ministerské pozice

S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa.

Dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.

V sedmadvacátém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

výběr nové hlavy ministerstva kultury

reality show Naked Attraction

novinkách tanečnice Miřenky Čechové Co já? Co ty? (Paseka) a Rukojmí (Palác Akropolis)

film Sirat

přehlídku Designblok

alba Za 5 dvanáct od 58G a Silver Bleeds the Black Sun... od AFI

výstavu ZEB ONE: End to End (Platforma 15)

knihu editorky Denisy Šťastné Jana Preková: Radost až na kost (Institut umění – Divadelní ústav)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S politology Jakubem Janegou a Jakubem Lyskem o sestavování vlády a možných scénářích dalšího vývoje. V olomouckém Divadle na cucky moderoval Tomáš Brolík.

Můžou být SPD a Motoristé stabilní koaliční partneři? A co když ne? Fungoval ve volbách antifiala a antibabiš? Jaké méně viditelné faktory pomohly Babišovi k vítězství a jak se Pirátům podařilo „povstat z popela“? Co může přinést víc žen ve vysoké politice? A jak pravděpodobné je, že dojde na slovenský scénář? Nejen na to hledali odpovědi politologové z Univerzity Palackého v Olomouci Jakub Janega a Jakub Lysek v Debatě Respektu se zástupcem šéfredaktora Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

Vládneme, nerušit #30: Ačkoliv se mohlo zdát, že Andrej Babiš složí novou vládu hned první týden po volbách, tak se ukazuje, že vyjednávání mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy má své úskalí. Obsazení jednotlivých resortů je problematické a mění se každý den, ambice jednotlivých stran a politická nezkušenost celé vyjednávání komplikuje. Jak probíhá skládání nové vlády? O tom se bavili v 30. dílu podcastu Vládneme, nerušit redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenk a Ondřej Kundra.

Ani ne týden po sněmovních volbách už se začíná rýsovat, kdo v příští vládě zasedne do čela jednotlivých ministerstev. Pravděpodobný budoucí premiér a šéf ANO Andrej Babiš chce mít jasněji do pátku. Scénář je ale zatím takový, že zdravotnictví, finance nebo vnitro by si nechalo právě ANO. Ministrem zahraničí by mohl být Filip Turek, ministr životního prostředí Petr Macinka, obranu by mohlo dostat SPD, stejně jako šéfa Sněmovny, a například kulturu by mohl mít Oto Klempíř za Motoristy, který se nechal slyšet, že by to v případě nabídky přijal. Jak ve Výtahu Respektu říká vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, je velkou otázkou, co od tohoto dvaašedesátiletého muže, který se doposud pohyboval jak ve světě kultury, tak i politického marketingu, očekávat: „Od července funguje status umělce, se kterým Motoristé mají problém. Záleží tedy, co s tím Oto Klempíř udělá. Pak máme otázku veřejnoprávních médií, se kterými mají problém všechny ty strany. Klempíř je zatím hájil, zároveň jsou ale Motoristé velmi radikální, takže on by nebyl jasná záruka toho, že se jako ministr kultury postaví tlakům, které jdou hlavně ze strany ANO a SPD. Tam to může být velký hukot. Zároveň, tím, že sleduju výtvarné umění, není žádným tajemstvím, že Andrej Babiš měl velký problém se šéfkou Národní galerie, to může být jedna z věcí, které teď spolu řeší." Jakou kariéru za sebou Klempíř má? Jak se vyjadřuje ke kultuře? A s jakými jinými politickými subjekty před Motoristy spolupracoval?

Vyjednávání o vládě se začíná komplikovat. Poté, co šéf SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí má zájem mimo jiné o ministerstvo vnitra a dodal, že pokud by se tak stalo, SPD by usilovalo o výměnu policejního prezidenta kvůli Okamurovu stíhání kvůli loňským předvolebním rasistickým plakátům, šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že policejní prezident se měnit nebude. A jak ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, Okamurovo hnutí tak nejspíš definitivně přišlo o vnitro: „Jestli k té změně dojde, ministerstvo by téměř jistě připadlo hnutí ANO, což je ale taky problém. Máme tady případ Čapího hnízda, střetu zájmů, takže ani toto není dobré řešení. U této vlády vlastně není žádné dobré řešení na obsazení pozice ministra vnitra, protože jednotliví představitelé budoucích zřejmě vládních stran mají různé problémy, včetně pana Turka z Motoristů." Proč chtěl ale Tomio Okamura odvolat policejního prezidenta Martina Vondráška, který o trestním stíhání politika nerozhoduje? Jaký jiný resort by SPD dostalo a co by s ním zamýšlelo? A jak Sněmovna rozhodne o případném vydání Okamury?

(3/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pátek a sobota. Připravil Štěpán Sedláček.

Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(2/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - středa a čtvrtek. Připravil Štěpán Sedláček.

Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(1/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pondělí a úterý. Připravil Štěpán Sedláček.

Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

Ženy XYZ #14: Zastoupení žen v Poslanecké sněmovně poprvé dosáhlo jedné třetiny, což je podle odborníků také důležitá psychologická hranice. Nestojí zatím však systematická podpora politických stran, ale aktivita liberálních voličů, kteří ženám hojně udělovali preferenční hlasy. Reakce na některé zvolené poslankyně přitom kopírují ty nejprimitivnější stereotypy včetně těch o údajné toxicitě ženských kolektivů. Bojí se politici vůle voličů projevené kroužky? A co mužští voliči liberálních stran, nebudou se teď cítit odsunutí na druhou kolej? Ve 14. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová, Silvie Lauder a Clara Zanga.

Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?

Prezident Petr Pavel během neděle a pondělí mluvil se všemi lídry stran a hnutí, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Zkraje týdne potvrdil, že nový kabinet může vznikat na půdorysu hnutí ANO, Motoristů a SPD. Otázkou ale zůstává, jak by si rozdělili vládní posty. „Motoristé usilují o zahraničí, kde si představují Filipa Turka. Ve hře je i životní prostředí pro Petra Macinku. Případně je tu zdravotnictví a ministerstvo sociálních věcí pro Borise Šťastného, které chce ale hnutí ANO. U zdravotnictví Andrej Babiš nechce slevit, vidí tam Adama Vojtěcha. SPD by chtělo vnitro nebo obranu," říká ve Výtahu Respektu František Trojan, který potvrzuje prezidentova slova, že klíčové bude i složení Sněmovny. Do jejího čela by totiž teoreticky mohl nastoupit Tomio Okamura. Co by to v praxi znamenalo? Čím by hnutí SPD mohlo Babišovi posloužit? A k jakým dalším politickým posunům od víkendových voleb došlo?

Vítězství ANO ve sněmovních volbách není nijak překvapivé. Rozdíl mezi hnutím Andreje Babiše a doposud vládnoucí koalicí Spolu je však šokující. Tvoří totiž jedenáct procentních bodů. Znamená to konec uskupení, které tvoří ODS, TOP 09 a lidovci? Jak se bude skládat příští kabinet a kdo by mohl být v jeho čele? V čem se liší politika ANO, Motoristů a SPD, kteří by příští vládu mohly sestavit? Co se Sněmovnou udělá rekordní počet zvolených žen a jak to vlastně bude fungovat s postojem Motoristů? I na tyto otázky odpovídá ve speciálním povolebním podcastu redakce Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

V dalším díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury #26 spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #29: Zbývá už jen pár hodin do vyhlášení výsledků voleb, které rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny na další čtyři roky. Co si budeme pamatovat z letošní kampaně? Bude stačit životní výkon Petra Fialy k dalším čtyřem rokům vládnutí? A co může za zmrtvýchvstání Pirátů? O tom se v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit baví redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka. 

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.

Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. 

Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.

Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi. 

Filip Zelenka:Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila. 

Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Přesně před deseti lety byla při náletu bojového vrtulníku AC-130U letectva Spojených států amerických zničena nemocnice provozovaná Lékaři bez hranic v afghánském Kundúzu. Přestože šlo o do té doby nejtragičtější útok na zařízení této organizace, incident podle jejích zástupců nebyl dostatečně vyšetřen. A od té doby se situace v různých konfliktech napříč světem jen zhoršuje, říká ve Výtahu Respektu šéf komunikace MSF Tomáš Bendl: „Nedávno jsme dávali dohromady statistiky, jak se trend útoků na zdravotní péči vyvíjí. Jen od roku 2015 jsme čelili více než 800 případů nějakého druhu útoku. Může se to jednoho dne dostat do fáze, kdy garance pro zdravotníky a nemocniční personál budou tak malé nebo v podstatě neexistující, že projekty v ozbrojených konfliktech nebudeme moct otevírat. Pokud se svět neprobudí a nebudeme jako mezinárodní společenství trvat na tom, aby se dodržovala základní pravidla války, nemůžeme pracovat tam, kde se na nás střílí. Mrtvý doktor nikomu nepomůže," uzavírá. V čem je pro Lékaře bez hranic specifická situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou? V čem je bezprecedentní situace v Pásmu Gazy? A jak se na vymáhání mezinárodního humanitárního práva podílí Česko?

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.

Ivana Svobodová:Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil. 

František Trojan:Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.

Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.

Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

S podzimem je v Česku další vlna covidu-19. Podle dat na webu ministerstva zdravotnictví týdně přibývají nižší tisíce nakažených. Jen za úterý to je 1065, což jsou nicméně pouze evidované případy, nejsou do toho započítáni lidé, kteří se testují sami a onemocnění nikde nenahlásí. Podle Státního zdravotního ústavu tvoří mezi vzorky od nemocných s infekcemi dýchacích cest skoro polovinu právě SARS-COV-2, který covid-19 způsobuje. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Martin Uhlíř, ve většině případů jde o novou variantu Stratus: „Je to varianta Omikronu a šíří se rychleji než jeho předchozí mutace. Společně s variantou Nimbus se šíří v mnoha státech včetně Česka. Například ve Spojených státech byla silná letní vlna, která teprve začíná odeznívat. Stratus je směs genetického materiálu ze dvou jiných variant Omikronu, má několik dalších mutací na spike proteinu, který umožňuje vstup do buňky, přičemž toto všechno z něj dělá nakažlivější variantu, která snáze obchází imunitu lidí, kteří už covid-19 v minulosti měli nebo byli očkování proti jiným variantám." Očkuje se i proti těm novým? Komu a kdy se vakcína doporučuje? A jaké jsou příznaky nové varianty?

Ženy XYZ #13: Představa o ženách udržujících oheň v jeskyni a mužích na lovu je v popkultuře tak zakořeněná, že se využívá k ospravedlňování neférového rozdělení péče, špatné orientace mužů v supermarketu i rozdílech v odměňování. Výzkum z posledních let ale ukazuje, že taková představa paleolitu je naprosto mylná. Nejnovější metody analýzy proteinů a DNA dokládajé, že ženy lovily stejně často a se stejnou vervou jako muži. Studie také naznačují, že anatomie žen může být pro některé druhy lovu dokonce lépe uzpůsobená. Odkud se nepřesný obraz prehistorie vzal a co přesně se o pravěkých ženách zjistilo? Ve třinácté epizodě podcastu Ženy XYZ debatují Silvie Lauder a Clara Zanga.

V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury.

Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská.

---------------------------------------------------------------------------

Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):

Mary Shelley: Frankenstein

Lewis Carroll: Alenka v říši divů

Bram Stoker: Dracula

Fritz Lang: Metropolis

H. P. Lovecraft: V horách šílenství

Jerry Siegel a Joe Shuster: Superman

Bill Finger a Bob Kane: Batman

J. R. R. Tolkien: Pán prstenů

Elvis Presley: Elvis Presley

Leonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story

Alfred Hitchcock: Psycho

Andy Warhol: Campbell's Soup Cans

Guy Hamilton: Goldfinger

Gene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)

Bob Dylan: Highway 61 Revisited

The Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band

Stanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)

Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical

Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar

Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)

David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from Mars

George Lucas: Star Wars IV – VI

Michael Jackson: Thriller

Shigeru Miyamoto: Super Mario Bros.

Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)

David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)

Quentin Tarantino: Pulp Fiction

-----------------------------------------------------------------------------

Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):

Božena Němcová: Babička (1855)

Jan Karafiát: Broučci (1876)

Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)

Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)

Josef Váchal: Krvavý román (1924)

Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)

Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)

Josef Lada: O Mikešovi (1934)

Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)

Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)

Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)

Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)

Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)

Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)

Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)

Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)

Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)

Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)

Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)

Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)

Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)

Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967)

Zdeněk Svěrák: Akt (1967)

Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)

Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)

Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)

Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)

Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)

Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)

Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)

Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)

Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy

Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

V 25. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Petr Horký a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:

obnovení talk show Jimmy Kimmel Live!

knihy Andrzeje Sapkowského Zaklínač – Rozcestí krkavců (Leonardo) a Vratislava Brabence Kůň mimochodník (Maťa)

StarDance Tour

účast filmů Nevděčné bytosti a Kafka na festivalu v San Sebastiánu

seriály Černý králík, Zaklínač a Bluey

retrospektivu Aleše Veselého Alešville a výstavu Dominika Adamce na Chalupeckého ceně (obě Veletržní palác NGP)

tvorbu malířské dvojice Convict (Conrad Eric Armstrong a Viktor Valášek)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #28: Do voleb zbývá týden. Co ukazují průzkumy? Mají ještě vládní strany šanci na úspěch, nebo vyhraje ANO a další opoziční strany? Která ze stran se nakonec dostane do sněmovny a bude mít STAN pět procent, nebo patnáct? O tom všem byla další speciální epizoda podcastu Vládneme, nerušit. Hosty byli výzkumníci Tereza Friedrichová (NMS), Pavel Ranocha (Kantar) a Martin Kratochvíl (STEM).

„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.

Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.

„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací(Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera.

„Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.

„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.

Ženy XYZ #12: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata .

Začíná podzimní semestr na vysokých školách a společně s vrcholící předvolební kampaní to znamená další kolo debaty o tom, kdo studuje na tuzemských univerzitách a k čemu nám to bude. Vedle dlouhotrvajícího ohrnování nosem nad humanitními a společenskovědními obory, které jsou v podání populistických a antisystémových stran zbytečné, se stále větší pozornost věnuje poměru studentů a studentek. Na vysokých školách totiž studuje stále více mladých žen, a to i v oborech, kde to dříve nebylo tolik zvykem. Podle údajů MŠMT z letošního ledna tvoří studentky více než 70 procent studentů oborů zdravotní a sociální péče a te podle mnoha politiků i zdravotnických profesionálů problém, který bude jen dále narůstat. Proč to problém být nemusí, ale naopak to může být šance na lépe fungující zdravotnictví a pružnější trh práce ve dvanáctém díle podcastu Ženy XYZ probírají Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Severoatlantická aliance se v úterý sešla v Bruselu na žádost Estonska, a to kvůli pátečním incidentu, při němž tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, ve kterém byly téměř čtvrt hodiny. NATO ruské kroky odsoudilo a uvedlo, že ruské letouny z Estonska doprovodilo. Nešlo prý o bezprostřední hrozbu. Odsouzení Moskvy přišlo také na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž Spojené státy přislíbily, že jsou připraveny bránit každý centimetr NATO. Děje se tak v týdnech, kdy Rusové narušili vzdušný prostor členských států již poněkolikáté, a to v době, kdy proběhlo vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025. „Bezpochyby to spolu souvisí. To cvičení má letos jiný náboj, než třeba před pěti lety," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Teď jsme ve válce s Ruskem, jenom to není napsané na papíře. Ale reálně ta válka probíhá. Zatím ne těmi nejbrutálnějšími prostředky, ale probíhá." Jak konkrétně na to státy Severoatlantické aliance reagují? Jak se připravují na možné další kroky ze strany Ruska? A mohlo stát i za přeletem dronů nad kodaňským letištěm zkraje týdne, který dánská premiérka označila za nejzávažnější útok na tamní infrastrukturu?