Ptám se já, Marie Bastlová

Hnutí ANO odmítlo dál jednat s vládní koalicí o reformě penzí a odřeklo účast na debatě, kterou svolal prezident Petr Pavel. Vláda má prý o podobě reformy stejně jasno a ANO jí nechce dělat fíkový list. Je ještě šance na dohodu?

Hostem Ptám se já byl hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom a poradce prezidenta David Marek.

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo, že se k poslední schůzce k reformním úpravám penzí nepřipojí, protože nechce podle slov Andreje Babiše „dělat vládě hlupáky“ a účastnit se zbytečných jednání. Podle předsedy ANO se totiž zástupci koalice vyjádřili v tom smyslu, že je názor opozice nezajímá a změny si prosadí i bez souhlasu opozice.

Prezident Petr Pavel snahu o dohodu vládní koalice a opozice na důchodech vzdát nechce. Dveře pro hnutí ANO tak podle jeho poradce Davida Marka zůstávají na další jednání na Hradě stále otevřené. Prezident nevyloučil ani kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky, který by se mohl uskutečnit na přelomu května a června.

Předkladatel návrhu, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSl) se pokusí hnutí ANO znovu oslovit a přizvat i opoziční SPD. Čas hledat shodu podle něj je až do druhého čtení ve Sněmovně, tedy zhruba tři měsíce.

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajina se dostala ve válce s Ruskem do krize. Je v defenzivě, ztrácí území a především má kritický nedostatek potřebného vojenského materiálu. Na nepříznivý zvrat v konfliktu upozornují mnozí analytici. Jaké šance Ukrajina má?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel v pátek povzbudit vojáky bojující na frontě v Doněcké oblasti, kde se Rusům daří pomalu postupovat. Kyjev se v této části snaží budovat obranné linie. Ukrajinští činitelé přitom varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu. Nahrávat jim má početní převaha i to, že se ukrajinská armáda potýká se závažným nedostatkem munice.

Bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský ale upozorňuje, že situace je vážná i na ruské straně fronty: „… .“ Svárovský zároveň narozdíl od některých jiných analytiků  stále věří ve vítězství Ukrajiny. Ovšem za předpokladu, že Západ nepřestane s finanční a vojenskou pomocí pro Kyjev. 

„Až tahle válka skončí - a já jsem o tom přesvědčený a nic nezměním na přesvědčení, že to skončí vítězně pro Ukrajinu, pokud se by tedy západní pomoc nezastavila - tak tam je jedno velké nebezpečí pro různé lidi, i pro našeho náčelníka generálního štábu, které pro ně bude nepříjemné. A sice to, že v příštích 10 až 15 letech se nebude v Evropě opakovat žádný konvenční konflikt, protože ruská armáda na to mít nebude. A v Evropě je řada lidí, kteří to nechtějí slyšet.“

 Lze teď vůbec pomýšlet na porážku Ruska? A jaké scénáře máme před sebou? Poslechněte si celý rozhovor!

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Evropský parlament před týdnem schválil dlouho očekávaný migrační pakt a na české politické scéně to vyvolalo bouři. Podle opozice vláda lhala a schválená podoba je zrada, protože obsahuje skryté kvóty. K čemu nás dohoda zavazuje?

Hostem Ptám se já je europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který hlasoval pro přijetí migračního paktu.

Migrační pakt, který má reformovat stávající ne zcela jasná pravidla pro evropskou migrační a azylovou politiku, rozdělil unii. Zatímco například Německo nebo Řecko považuje deset legislativních návrhů, které Evropský parlament schválil 10. dubna, za historický úspěch, jiné země jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko se proti chystaným změnám bouří.

Téma štěpí i tuzemskou politickou scénu. Na migračním paktu se při hlasování neshodli už sami čeští europoslanci. Na domácí půdě pak dohoda nejvíc rozlítila opozici. Na čtvrteční mimořádné schůzi, svolané na podnět hnutí ANO, označil jeho šéf Andrej Babiš migrační pakt za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky, které se dopustili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)“.

Podle ministra má Česko kvůli velkému množství přijatých ukrajinských uprchlíků výjimku a nebude muset přijímat další migranty ani místo toho platit do společného fondu. Někteří europoslanci ale obvinili Rakušana z mlžení, že taková výjimka neexistuje. Podle opozice Rakušan jednoduše lže a dohoda obsahuje skryté kvóty. O zklidnění situace se pokusila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která před dnešním jednáním Sněmovny napsala, že výjimka pro Česko platí.

Není to jen politické ujištění? Opravdu dohoda neobsahuje tolik diskutované skryté kvóty? A jak se daří kampaň Spolu před eurovolbami?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Bezpečnostní služby se pustily do boje s ruskými dezinformačními kampaněmi, které mají narušit eurovolby. Na povrch vyplouvají jména webů přímo placených Moskvou a jména zapojených politiků. Jak se boj s proruskými sítěmi daří?

HostemPtám se já je bezpečnostní analytik Roman Máca.

Evropská unie čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani, varují unijní představitelé. V obraně proti takovým útokům je proto podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nutné zrychlit.

Eurokomisařka v této souvislosti označila za „velmi znepokojivé“, ale nepřekvapivé, nedávné zjištění české tajné služby ohledně Ruskem placené propagandistické společnosti Voice of Europe. Ta na své platformě vydávala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Aféře se v posledních týdnech věnovala zejména média v Česku a v Německu.

Tajné služby před pár dny ale potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu také v Belgii a v dalších unijních zemích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k vyšetřování přispělo nedávné odhalení v Česku a jde o výsledek mezinárodní spolupráce.

Experti varují, že Moskva už vede dezinformační kampaň i na další frontě - snaží se ovlivnit dění před prezidentskými volbami v USA. Její horká fáze se ale teprve chystá.

Jak ruská dezinformační válka funguje? Jak velký tlak před blížícími se volbami ještě čekat? A proč s proruskými sítěmi spolupracuje tolik evropských politiků?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Vláda, opozice i prezident zatím marně hledají shodu na reformě penzí. Její schválení je přitom zásadní pro konsolidaci českých veřejných rozpočtů. Hnutí ANO ale popírá dohodu na zvýšení věku odchodu do důchodu. Dočkáme se reformy?

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Neshody vládní koalice a opozice ohledně toho, jak by se měl reformovat důchodový systém, se zatím prezidentovi zahladit nepodařilo. Poté, co si Petr Pavel pozval koncem března obě strany na Hrad ke společnému stolu, to chvíli vypadalo nadějně.

ANO ale vzápětí přišlo s prohlášením, že se s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Předkladatel návrhu a šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) kontroval, že ke shodě na schůzce došlo. Tuto verzi podpořila i kancelář prezidenta. Do přestřelky se zapojil i předseda ANO Andrej Babiš s tím, že jeho hnutí navýšení důchodového věku nikdy nepodpoří.

„Ten průběžný systém je možné kalibrovat jenom třemi základními parametry. A jedním z nich je věk odchodu do důchodu, který z mého pohledu prostě objektivně bude muset růst,“ upozornil člen Národní ekonomické rady Jan Pavel. „Z hlediska dlouhodobé stability toho systému samozřejmě není ideální cokoliv prosazovat na sílu. Ale bez úpravy toho parametru to těžko půjde.“

Do úprav důchodového systému chtějí promluvit i odbory. Ty by místo zvyšování věku odchodu do penze raději více podpořily systém na straně příjmů, konkrétně zvýšením porodnosti.

Na jak dlouho navrhované změny důchodů zabezpečí penzijní systém? Jak relevantní jsou návrhy opozice a odborů? A jak se vládě daří zpomalovat zadlužování státu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Už jen dva měsíce mandátu zbývají slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Pak svoji funkci předá Peteru Pellegrinimu. Jak se výměna hlavy státu odrazí na slovenské politice? A co pak bude dělat Zuzana Čaputová?

Hostem Ptám se já je Juraj Rizman, partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, politický poradce a dnes ředitel komunikace slovenské pobočky organizace Post Bellum.

Slovensko si o víkendu zvolilo příštího prezidenta. Současný předseda sněmovny Peter Pellegrini, který ve volbách porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka, ve funkci vystřídá Zuzanu Čaputovou za dva měsíce. Její pětiletý mandát končí 15. června.

„Důležité je, aby od momentu zvolení nový prezident působil tak, aby se žádná část společnosti necítila poražena. Aby radost z vítězství šla ruku v ruce s vědomím služby pro všechny občany Slovenska,“ uvedla slovenská prezidentka, když svému nástupci blahopřála k vítězství.

Sama Čaputová se o úřad znovu neucházela. Veřejnosti své rozhodnutí loni v červnu odůvodnila nedostatkem sil, způsobeného mimo jiné obdobím koronavirové pandemie, války na Ukrajině, ekonomické krize a především dlouhodobě nestabilní politické situace na Slovensku. Prezidentka i její rodina je také dlouhodobě terčem mnoha nenávistných útoků na sociálních sítích, ale i některých slovenských politiků včetně Roberta Fica.

Nenávistné vzkazy dostává i partner Čaputové, Juraj Rizman, který dlouhodobě pracuje v nevládním sektoru. Po boku prezidentky strávil v neoficiální funkci „prvního gentlemana“ čtyři roky.

Jaká je na Slovensku po volbách atmosféra? Jaké budou poslední dva měsíce Zuzany Čaputové ve funkci? A jak dlouho vydrží mimo politiku?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česká televize má už půl roku nového ředitele. Zatímco navenek se zdánlivě mnoho nezměnilo, za oponou změny přibývají. Jednou z výraznějších byla nedávná rezignace Etického panelu. Jak se Janu Součkovi v čele ČT daří?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel ČT Jan Souček.

Všichni členové Etického panelu ČT rezignovali na své funkce na konci března. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem ohledně postupu panelu při posuzování stížnosti na moderátora Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru pro slovenský Denník N, ve kterém se opřel do bývalého prezidenta Václava Klause.

Novému šéfovi ČT se také nelíbilo, jak etický panel přistoupil k jeho žádosti o vyjádření k uniklým spisům z kauzy IKEM, ve kterých figurovalo jméno reportéra Jiřího Hynka (ten momentálně čerpá volno ze zdravotních a rodinných důvodů).

„Oni (členové panelu) konstatovali, že v té záležitosti je vedeno trestní řízení a že tím pádem jim nepřísluší se v té věci vyjadřovat. To ale není pravda. Jiří Hynek, pokud mám správné informace, nebyl obviněn. Požádal jsem je, aby znovu řekli, jaké podklady chtějí, a aby tak učinili do sedmi dnů. Protože to ohrožuje dobré jméno ČT, pokud se k tomu nejsme schopni veřejně nějak postavit. A reakcí etického panelu byla rezignace.“

Souček potvrdil, že členy nového Etického panelu už vybírá ze širokého seznamu jmen. Ta zatím prozradit nechtěl. Uvedl ale, že jedním z prvních úkolů nového panelu bude prozkoumat právě Hynkův případ.

Jaká „bílá místa“ po svém předchůdci nový šéf ČT zatím našel? Proč skončili ředitelé ČT1 a ČT2, kteří teprve nedávno nastoupili? A proč si televize najala lobbistu za zvýšení koncesionářských poplatků?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Předsednictvo lidovců se distancovalo od aktivit svého expředsedy Cyrila Svobody, které se podle něj dlouhodobě se neslučují se směřováním strany. A vyzvalo ho, aby své členství zvážil. Jak výzvu vnímá? A je proruský, jak mu vyčítají?

Hostem Ptám se já byl bývalý předseda KDU-ČSL a exministr zahraničí Cyril Svoboda.

Ten má teď podle vyjádření předsednictva strany svoje členství zvážit, nebo „jednání, které stranu poškozuje, nečinit.“ S požavadavkem na vyloučení Cyrila Svobody z KDU-ČSL přišel současný místopředseda a ministr životního prostředí Petr Hladík, když v neděli v České televiziprohlásil, že Svobodu už dávno za lidovce nepovažuje. A to zejména kvůli jeho dlouhodobým politickým názorům.

Svoboda byl také jedním z tuzemských politiků, kteří poskytli rozhovor pro server Voice of Europe. Ten je od minulého týdne na českém sankčním seznamu, protože ho podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit eurovolby. Předsednictvo KDU-ČSL svému exšéfovi ale mimo jiné vyčítá i předchozí spolupráci s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Dlouholetý lidovec Svoboda, který stranu vedl mezi roky 2001 a 2003 a poté znovu v letech 2009 a 2010, takovou kritiku odmítá: “ Nejsem v konfliktu s členskou záchrannou KDU-ČSL. Konflikt vyvolal ministr Hladík tím, že zavedl stalinskou metodu v KDU-ČSL vylučovat lidi pro názor."

Hladíkovy výroky podle Svobody svědčí o úpadku KDU-ČSL a snaze vyvlékat se pseudokauzami z odpovědnosti za pokles preferencí. Podle posledního volebního průzkumu z března by lidovci získali jen tři procenta hlasů a ani by se tak nepřiblížili pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.

Kam směřují lidovci? Je KDU-ČSL opravdu ve stavu klinické smrti, jak před nedávnem kritizoval Cyril Svoboda?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Slováci si o víkendu budou vybírat nového prezidenta. Šance obou kandidátů jsou podle odborníků vyrovnané. Jak výsledek voleb ovlivní vývoj v zemi? A jak s nimi může zamíchat vstup Andreje Babiše do tamní kampaně?

HostemPtám se jábyl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI.

Novou hlavu státu si Slováci zvolí už v sobotu. Vybírat budou mezi kariérním diplomatem Ivanem Korčokem a předsedou parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. První kolo voleb vyhrál s nečekaně vyšším náskokem Korčok. Podle průzkumů rozhodující druhé kolo favorita nemá. Čeká se proto těsný souboj.

O to vypjatější byl středeční vrchol kampaně. Pellegriniho přijel osobně podpořit i šéf hnutí ANO. „Andrej Babiš trošku zapomněl slovenštinu. Takže pokud si někdo pustil ten jeho mluvený projev, tak nevím, jestli ho to úplně nadchlo, že by proto volil kandidáta, který se vymezuje poměrně silně národně,“ komentoval politilog, podle kterého nebyla Babišova podpora nejšťastnější.

Daleko větší vliv na volby podle Kopečka může mít razantní gesto české vlády, která nedávno v reakci na kroky slovenské diplomacie ve vztahu k Rusku odložila společná jednání kabinetů obou zemí.

Může Babišova podpora skutečně významněji pomoci Pellegrinimu? Máme po volbách čekat nějaký restart v česko-slovenských vztazích? A jak se zatím jednotlivým stranám u nás daří kampaň do eurovoleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Josef Bělica se stal novým hejtmanem Moravskoslezského kraje. Je už třetím politikem hnutí ANO, který region v tomto volebním období povede. Co se děje v moravskoslezském ANO? A kolik funkcí bude Bělica zastávat?

Hostem Ptám se já byl nový hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), který do čela Moravskoslezského kraje nastupuje jako třetí hejtman z hnutí ANO během dvanácti měsíců. 

Funkci nejdřív loni v červnu po ostrých sporech s vedením ANO složil dlouholetý hejtman Ivo Vondrák. Hlasitý kritik Babišova hnutí definitivně upadl v nemilost, když v prezidentské volbě místo svého šéfa podpořil Petra Pavla. Vondráka pak vystřídal tehdejší krajský náměstek pro cestovní ruch a regionální rozvoj Josef Krkoška. I ten ale rezignoval poté, co ho pražský soud koncem března uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině.

Bělica už dříve uvedl, že on sám nemá co skrývat. Na středečním mimořádném jednání ho podpořilo 36 zastupitelů, proti jich bylo 16 a čtyři se zdrželi. Novému šéfovi Moravskoslezského kraje někteří vyčítají, že kumuluje funkce. Je totiž zároveň primátorem Havířova a poslancem ANO.

„Fungování jako primátor nebo hejtman, současně poslanec je poměrně výhodné. Protože spousta těch jednání v Praze probíhá, a ať už jste poslanec, nebo ne, tak do té Prahy jezdit musíte, takže pokud se to dá dobře zkoordinovat, tak to funguje,“ řekl Bělica s tím, že funkce primátora se časem vzdá, kvůli rozdělané práci to ale nepůjde hned.

Vydrží Josef Bělica do konce volebního období, nebo máme čekat další otřesy? Proč hnutí ANO najednou nevadí kumulace funkcí u hejtmanů? A s jakým programem půjde do podzimních krajských voleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Bývalá tvář ODS, exposlanec Boris Šťastný by se rád vrátil do politiky. Usiluje o to, aby mohl za hnutí ANO na podzim kandidovat do Senátu. Proč chce vstoupit do strany, jejíž rétoriku vláda označuje za bezpečnostní riziko?

Hostem Ptám se já je bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.

Lékař a kdysi vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil ve Sněmovně v letech 2006 až 2013. Byl i expertem strany na zdravotnictví a poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Před jedenácti lety ale z řad občanských demokratů odešel, protože podle něj strana „opustila své ideje. Zradila své voliče tím, že nedodržela, co jim před volbami slíbila, a nikdo z vedení se za to neomluvil a ve straně nedošlo k žádné změně“.

Šťastný tehdy také prohlašoval, že by chtěl založit novou politickou stranu pod vedením bývalého prezidenta Václava Klause. Jen ten údajně mohl podle exposlance zachránit ODS a celou českou pravici. I s Klausem se ale Šťastný časem názorově rozešel (ostře kritizoval například jeho výroky během pandemie covidu).

Teď se chce bývalá tvář ODS a současný ošetřující praktický lékař bývalého prezidenta Miloše Zemana do politiky vrátit, tentokrát pod křídly hnutí ANO.

Čím bývalého poslance ODS Babišovo hnutí tak láká? Jak hodnotí názorové otočky Andreje Babiše? A jak je tom zdravotně prezident Miloš Zeman?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Českou ekonomiku snad zase čekají lepší časy. Abychom se ale skutečně hnuli z místa, musí vláda dotáhnout reformu důchodů, rozpohybovat trh práce a osekat zbytečnou byrokracii, říká ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Česká ekonomika začíná po mnoha měsících pesimistického vývoje snad konečně ožívat. Nálada domácností i firem se v březnu začala obracet k lepšímu a opět mají větší chuť utrácet. Naznačují to data Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterých po dvou měsících poklesu důvěra v českou ekonomiku v březnu stoupla a je nejvyšší od loňského května.

„My jsme se tady (v Ptám se já, pozn. red.) o tom bavili v závěru loňského roku a tehdy mi mnoho lidí vyčítalo, že jsem přílišný optimista. Nyní se ukazuje, že jsem nebyl optimista, ale realista. Když jsem hovořil o tom, že porazíme inflaci, tak se tak stalo, inflace je zpátky na cíli (na dvou procentech, pozn. red.),“ prohlásil ekonom Štěpán Křeček. A upozornil, že potraviny v Česku zlevňují nejrychleji v celé Evropské unii a jejich ceny by měly lehce klesat i dál.

Aby se ale ekonomika skutečně zase nastartovala, musí se podle Křečka dotáhnout reformní změny penzí, rozpohybovat trh práce a zjednodušit různé povolovací procesy. Pročistit přebujelou byrokracii se snaží poradce premiéra podle svých slov už dva roky. V rukou přitom má antibyrokratický balíček, jehož poslední verzi připravila Hospodářská komora.

Podle Křečka se ale na české úředníky musí oklikou: „Je potřeba, aby se co nejvíce bodů z toho materiálu prosadilo. Máme na to různé strategie a taktiky, jak obelstít úředníky, aby se to skutečně stalo. Některé už se zrealizovaly. A věřím, že co nejvíce z toho se zrealizuje. Je to kompletní zjednodušování, které jde napříč různými resorty.“

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Josef Středula je znovu šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů. Poté, co neplatil příspěvky, o funkci přišel, na mimořádném sněmu byl ale včera znovu zvolen. Co tenhle příběh ukazuje? Nejsou odbory skomírající institucí?

Hostem Ptám se já byl předseda školských odborů František Dobšík.

Dlouholetý šéf odborářů Josef Středula na sebe i na celé odbory nedávno strhnul velkou pozornost, ne kvůli dosaženým úspěchům, ale když se kvůli neplacení členských příspěvků sám připravil o členství a tedy i funkci předsedy.

Středula to omlouval svým lajdáctvím, které mu zástupci Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) odpustili a v pondělí ho na mimořádném sjezdu znovu zvolili do svého čela. Vítězství to ovšem bylo těsné, získal 57 procent hlasů, protikandidát se nenašel. Část odborářů v čele se Středulovým kritikem Františkem Dobšíkem neúspěšně požadovala, aby se volba odložila na podzim a byl čas nominovat i další kandidáty.

„Výsledek těch voleb svědčí o tom, že nejen my jako školské odbory jsme měli s panem Středulou určitý problém,“ komentoval situaci Dobšík, podle kterého má staronový předseda slabý mandát a bude se muset „restartovat“. „Musíte hořet, abyste mohl zapalovat. Takže pan Středula musí hořet, aby zapálil.“

Proč odbory nebyly schopné najít Středulovi vyzyvatele? Jaké nové impulsy může odborům ještě přinést? A jak jsou pokryté platy nepedagogických pracovníků, na které po velké podzimní stávce ministerstvo školství mělo sehnat peníze?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Menší nemocnice se v posledních týdnech hlasitě ozývají proti plánům ministerstva a pojišťoven na reorganizaci. Bojí se hlavně o dostupnost péče. Dotáhne resort zdravotnictví změny v nemocniční síti? A jak zvýšit její efektivitu?

Hostem Ptám se já byl lékař a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Hroboň.

V Česku se hlasitěji hovoří o centralizaci nebo o redukci sítě nemocnic. Nezaznívá to jen od Ministerstva zdravotnictví, ale i od pojišťoven. Například podle dřívějších vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.

Menší nemocnice se obávají, že změna tvrdě dopadne zejména na ně. A že zdravotní pojišťovny budou chtít promítnout tento tlak už do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. Už proto přišly s vlastními návrhy, které na začátku března představila Asociace českých a moravských nemocnic.

Podle člena NERV Pavla Hroboně transformaci sítě nemocnic skutečně co nejdříve potřebujeme: „(Okresní) nemocnice musí dělat něco jiného, než měly ve zvyku. Infarkty myokardu, mrtvice, onkologická léčba, významné úrazy, tohle všechno se centralizovalo. Protože máme k dispozici moderní technologie, které jsou strašně drahé, nemohou být všude a personál musí mít erudici. Takže ty (okresní) nemocnice hledají novou roli a tam ještě nejsme. Tohle je něco, s čím se bude muset pohnout.“

Jak by se měl systém nemocniční péče zefektivnit? Jak motivovat Čechy ke zlepšení prevence? A co se ne/povedlo ministrovi z jeho plánů, se kterými nastupoval do funkce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo práce má hotový návrh reformy penzí. Hnutí ANO s ním ale nesouhlasí. Debatu mezi koalicí a opozicí chce proto příští týden na společné schůzce moderovat prezident. Jsou navrhovaná opatření neférová, jak tvrdí ANO?

Hostem Ptám se já byl důchodový expert, ekonomický poradce prezidenta Vladimír Bezděk.

Změny v důchodovém systému, které nedávno představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), sice podle mnohých expertů nelze jednoznačně nazvat reformou. Stále se ale jedná o největší úpravy za posledních 13 let. Už na přelomu března a dubna je má projednat vláda. Ta se do úprav pustila kvůli prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Pokud by se nic neudělalo, do třiceti let by se tak mohl pohybovat až kolem 350 miliard.

„Nejsilnější na tom návrhu je určité přiznání reality, která prostě není růžová,“ prohlásil ekonom Bezděk. „Ten návrh, obrazně řečeno, kouše do několika kyselých jablíček. Což jsou kroky, které jsou pro stabilizaci systému nevyhnutelné, ale nikdy nebudou populární,“ dodal.

Jurečkův návrh upravuje mimo jiné růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy nebo dřívější penzi pro náročné profese. Odbory i opozice ale parametry kritizují, podle nich jsou neudržitelné a neférové.

Například s navrhovaným způsobem dřívějšího odchodu do důchodu není spokojen ani Bezděk: „Obávám se toho, že si do prvního státního pilíře uděláme potenciálně velkého trojského koně a že nám tam začnou vznikat dopředu nezamýšlené solidarity, jak se případně bude rozšiřovat výčet těch profesí v budoucnu.“

Jaké jsou nejsilnější a nejslabší stránky navrhovaných úprav? Na jak dlouho stabilizují důchodový systém? A vyplatilo by se příští vládě vracet parametry zpět?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovna řeší, kdo je bezpečnostním rizikem pro Česko. Důvodem schůze je uniklý e-mail Andreje Babiše, ve kterém sháněl informace na ministra Jana Lipavského. Proč vláda kvůli něčemu takovému potřebuje svolat mimořádnou schůzi?

Hostem Ptám se já je ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Poslanci se v úterý odpoledne opět mimořádně scházejí, výjimečně ovšem ne z podnětu opozice, jak bylo poslední měsíce zvykem. Na schůzi s tématem „bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“ chce koalice kárat šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše za jeho uniklý e-mail, ve kterém od svých spolupracovníků požadoval citlivé informace na ministra zahraničí Jana Lipavského a jeho rodinu.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byl zmíněný e-mail bezprostředním impulzem pro schůzi. Koalici ale vadí hlavně to, jak Babiš komentuje zahraničněpolitické události. Například v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru. „Když se podíváte na celou dlouhou sérii výroků, kterou Andrej Babiš má, tak on najíždí na protiukrajinskou rétoriku. Jsou to výroky, které kritizují různé formy pomoci. Evropa se brání ruskému imperialismu, a pokud při obraně začnete mluvit o míru, tak de facto mluvíte o vzdávání se. A to je opravdu velmi nebezpečné,“ prohlásil Lipavský.

„Budeme navrhovat usnesení, které se bude vyjadřovat k bezpečnosti. To jsou základní věci, které nás všechny spojují. Které spojují to, o co by nám tady mělo jít v této bezprecedentně složité situaci, kdy dva roky na evropském kontinentu probíhá největší vojenský konflikt,“ řekl Lipavský. Hnutí ANO podle něj na schůzi dostane možnost s těmito principy souhlasit.

V čem přesně je Andrej Babiš bezpečnostní hrozbou pro Česko? O čem bude premiér jednat za měsíc v Bílém domě? A je česká iniciativa se sháněním munice pro Ukrajinu náš„megaúspěch“?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu už nese ovoce. První dodávky by sice měly dorazit až v červnu, podle komentátorů a expertů ale Ukrajina už teď může zintenzivnit útoky. Jak zásadní vojenský význam tato akce má?

Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik z Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.

V posledních měsících se často skloňuje, že západní pomoc Ukrajině bojující s ruským agresorem není dostačující a nepřichází včas. Podle britského listu The Telegraph teď Západu povedlo přijít konečně v pravý čas, a to díky muniční iniciativě, kterou rozjeli Češi.

Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by se první dodávky z několik set tisíc dělostřeleckých granátů měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu. S takovým množstvím munice na cestě už ale podle expertů ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty. Proto začátkem března zahájily protiútoky.

K české iniciativě, o které informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, se podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo, Nizozemsko nebo Polsko.

Podaří se Ukrajincům získat na frontě převahu? Co je teď z vojenského hlediska pro Ukrajinu zásadní? A lze ve válce letos očekávat nějaký zvrat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovnu příští týden čeká další mimořádná schůze. Koalice chce probrat postup Andreje Babiše v kauze složky s citlivými informacemi na ministra Jana Lipavského a jeho výroky k zahraničním otázkám. Je šéf ANO bezpečnostní hrozbou?

Hostem Ptám se jábyl místopředseda hnutí ANO, stínový premiér Karel Havlíček.

Mimořádná schůze, na které chtějí zástupci koalice prodiskutovat kroky šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, by se měla podle premiéra Petra Fialy (ODS) konat příští týden v úterý.

Bezprostředním impulsem byl podle šéfa kabinetu e-mail, ve kterém Babiš žádal od svých spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), včetně toho, zda má děti. Lídra hnutí ANO rozčílilo, že ho ministr označil kvůli některým jeho krokům za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Právě způsob, jakým Babiš komentuje zahraničně-politické a bezpečnostní otázky chtějí koaliční partneři na schůzi před poslanci probrat také.

Babiš narčení, že sháněl kompromitující materiály na Lipavského hned odmítl. Omluvil se ale za použitý vulgarismus v mailu. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka se nejednalo o nic mimořádného. Zopakoval slova svého předsedy, že jen chtěl podklady pro interpelace na ministra. „Dnes se silně diskutuje Ukrajina, a někteří evropští i čeští politici zvažují, že by se tam poslali vojáci NATO. Proto jsme se chtěli zeptat politiků, jestli by byli připraveni poslat do války i svoje děti,“ dodal Havlíček s tím, že ANO neví, „jak pětikoalice smýšlí“.

Jak by se ANO chtělo postavit ke konfliktu na Ukrajině? Jak hodnotí současnou slovenskou vládu a její rétoriku? A jak hnutí ANO naloží s rekordní podporou, kterou mu ukazují aktuální průzkumy?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Víkendové předávání Českých lvů na sebe letos upoutalo pozornost nejen oceněnými, ale také střetem generací. Přesněji přerušenou děkovnou řečí režisérky Darii Kashcheevy. Existuje konflikt mezi mladými a staršími filmaři?

Hostem Ptám se já je režisér a scenárista Jan Pachl, jehož seriál Volha posbíral na letošním udílení filmových Českých lvů celkem 5 sošek. Vedle cen za hlavní a vedlejší mužský herecký výkon série posbírala ceny i za nejlepší televizní seriál, masky a kostýmy.

I když si Českého lva za nejlepší film odnesl snímek Bratři od režiséra Tomáše Mašína, nejvíce nominací 31. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) proměnily vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy a právě minisérie Volha.

„Reakce na náš seriál mě utvrdily v tom, že česká společnost je hodně názorově rozdělená. Na jednu stranu je to dobře, ale někdy mi to přijde jako angažovaný protest za každou cenu a nepochopení od mladší generace. Například jsme byli obviňováni kvůli některým scénám ze sexismu, ale to byl obraz té doby,“ řekl k úspěchu Volhy Jan Pachl.

Kromě překvapení s úspěchem Volhy komentátoři při hodnocení letošních Českých lvů hlasitě poukazovali na to, že šlo o jeden z nejpodivnějších a nejrozpačitějších ročníků. Postaral se o to mimo jiné i jeho režisér, když okřikl oceněnou filmařku Dariu Kashcheevu za příliš dlouhý proslov o tom, jak náročné pracovní podmínky mají v českém filmu matky.

Jak dokázal seriál Volha převálcovat v letošních cenách filmy? Ukazuje to na zkvalitnění české seriálové tvorby? A jaké podmínky u nás dnes filmaři a filmařky k práci mají?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Česko-slovenské vztahy se dostaly do velké krize. Český kabinet zrušil jednání se slovenskou vládou, protože se rozchází se současnou politikou a rétorikou premiéra Roberta Fica a jeho ministrů. Co od Fica lze ještě čekat?

HostemPtám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka.

Praha a Bratislava za sebou má nevídanou diplomatickou roztržku. Kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině rozhodla česká vláda o pozastavení konzultací s kabinetem premiéra Roberta Fica. Ten na krok českého kabinetu zareagoval varovným vzkazem, že jde o ohrožení česko-slovenských vztahů.

„Je to nebezpečné pro Českou republiku a její státní zájmy, protože národní a státní zájmy Česka jsou na západě, v EU a v NATO. Slovensko ohrožuje všechno to, co Češi 30 let dělají,“ komentoval reakci české vlády sociolog Vašečka.

Situaci se koncem týdne v Praze snažil na schůzkách s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími českými politiky klidnit slovenský opoziční lídr Michal Šimečka. Chtěl podle svých slov vzkázat, že Slovensko není pouze premiér Fico.

Podle sociologa Vašečky ale Fico jenom využívá nálady velké části slovenské společnosti: „Slovensko je podle průzkumů nejvíc protizápadní společností celé střední a východní Evropy, co se týče zemí v EU. Jsme nejvíc proruskou společností, jsme nejvíc proputinovskou společností. A Robert Fico to všechno ví.“

Jakou pozici má ve své zemi současná slovenská vláda? A jak zásadní vliv na další vývoj u našich sousedů bude mít výsledek prezidentských voleb?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Prezident Petr Pavel má za sebou rok ve funkci. Nastoupil do ní výrazně zejména v zahraniční politice. Tu oproti svému předchůdci přesměřoval z východu na západ. Zasáhne teď do zhoršujících se vztahů mezi Českem a Slovenskem?

Hostem Ptám se jáje ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček.

V pátek 9. března to bude rok, co se prezident Petr Pavel ujal funkce. Po nástupu se vrhnul do zahraniční politiky. Navštívil všechny okolní státy, setkal se s představiteli EU a NATO. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyjel na Ruskem napadenou Ukrajinu, jejíž podpora se stala jedním z hlavním témat prezidenta v prvním roce mandátu.

I přes různící se postoje k Ukrajině a obrat politického kurzu na Slovensku po zvolení Roberta Fica premiérem, Pavel ještě na podzim zdůrazňoval potřebu udržení dobrých sousedských vztahů zemí Visegrádské čtyřky.

Zhoršující se vztahy s Bratislavou se teď ale česká vláda rozhodla rázně přetnout. V reakci na vstřícné kroky slovenské diplomacie k Rusku odloží společná jednání kabinetů obou zemí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už není možné zastírat výrazné rozdíly. Podle Fica tím Fialova vláda zásadně ohrožuje česko-slovenské vztahy a má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco Slovensko chce mluvit o míru.

Procházíme největší krizí od rozdělení Československa? Jak zásadní je pro prezidenta iniciativa s municí pro Ukrajinu? A jaké zahraničně-politické plány má pro další období?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Českomoravská konfederace odborových svazů přišla o vedení. Jejímu šéfovi Středulovi zaniklo členství, protože neplatil členské příspěvky. Do čela odborů chce kandidovat znovu. Co se v odborech děje? Jde o vnitřní boj o moc?

Hostem Ptám se já byl předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Konec odborového předáka Josefa Středuly v čele Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyvolal mnoho otázek i spekulací nad stavem odborů a kompetecí samotného Středuly. Ten totiž přišel o členství a tedy i o post šéfa odborů kvůli neplacení členských příspěvků. Středula je nehradil pět měsíců, na což ho jeho domovská odborová organizace už před časem upozornila dopisem.

Středula v pondělí celou bizarní situaci odůvodnil médiím svým „lajdáctvím“, za které se kolegům už omluvil. Takové vysvětlení uznal i předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo: „My bychom si na to měli opravdu dávat pozor, protože jsme vidět a každé sebemenší chybička bude okamžitě potrestána. Na druhou stranu, odbory jsou schopny nějaké sebereflexe, což někdy postrádám u politických stran. A tohle se stát může. Jsme jenom lidé. Mně se taky několikrát stalo, že jsem třeba přehlédl fakturu za energie.“

Ďurčo zároveň popřel spekulace o možném pokusu o svržení dosavadního předsedy odborové centrály, jehož prestiž výrazně utrpěla zejména po neúspěšné prezidentské kandidatuře: „Opravdu to není žádný puč,“ dodal šéf svazu KOVO.

Rada ČKMOS v pondělí dočasně pověřila řízením centrály její místopředsedy Víta Samka a Radku Sokolovou, kteří přebrali pravomoci předsedy. Situaci má vyřešit mimořádný sněm 25. března, na které by se měl Středula o post šéfa odborů znovu ucházet.

Jak si Josef Středula dosud v čele odborů vedl? Jak chtějí odbory rozhýbat český pracovní trh? A jaká opatření vlády jsou pro ně největší "červený hadr"?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu, myslí si český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj se tak Bratislava může dostat do mezinárodní izolace.

Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Když Dvořák před měsícem na vlastní pěst jmenoval svého zmocněnce pro přijetí eura, vyvolal v koalici roztržku. Premiér Petr Fiala, jehož ODS je odpůrcem eura, okamžitě svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice. A pozice zmocněnce byla zrušena.

Dvořák poté odmítal, že by šlo o zradu koaličních partnerů. Podle něj je ale potřeba debatu o euru v Česku posunout a vláda by měla udělat pro přijetí evropské měny maximum. „Jako ministr si mohu jmenovat zmocněnce pro cokoliv,“ říká nyní Dvořák s tím, že ho roztržka v koalici mrzí.

Kritizoval i proruské postoje slovenského premiéra Roberta Fica. „Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu,“ myslí si Dvořák s tím, že našim východním sousedům hrozí v EU izolace. „Ať se zeptá u Putina,“ glosoval plánované stažení italské protivzdušné obrany ze Slovenska, které Fica překvapilo.

Nejde v případě eura jen o snahu zviditelnit hnutí STAN před eurovolbami? Jak vážná je situace u našich sousedů na Slovensku?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Malé nemocnice chtějí po ministerstvu, aby se pustilo do zásadnějších změn v českém zdravotnictví. Žádají redukci velkých nemocnic, podporu měnších, změnu vzdělávání lékařů nebo třeba zavedení spoluúčasti. Čeho můžou dosáhnout?

Hostem Ptám se já byl předseda Asociace českých a moravských nemocnic a předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.

Ministerstvo zdravotnictví v poslední době stále častěji mluví o centralizaci, nebo případné redukci sítě nemocnic. Zástupci regionálních zařízení teď přišli s vlastním návrhem na řešení systémových problémů českého zdravotnictví, stále jim totiž chybí hlubší diskuze nad daty.

„Cítíme se ohroženi. Nikdo nejde s nějakým koncepčním materiálem. Jenom je představa, že když je to ve velké nemocnici, tak je to nejlepší. A že když to bude dělat lékař ve velké nemocnici, tak je logicky specialista a ten v té menší okresní, regionální, to musí dělat špatně,“ vysvětlil předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Návrh asociace počítá zejména s regionální péči jako základem zdravotnictví, změnou vzdělávání lékařů, sjednocením úhrad mezi nemocnicemi a spoluodpovědností pacientů za své zdraví (například s poplatky za pobyt v nemocnici).

„Je potřeba změnit nastavení v hlavě pacientů o tom, že ten systém opravdu není zadarmo, že to není švédský stůl. Že do budoucna tam není prostor. Ale tady já vidím velkou úlohu nejen politiků a politické reprezentace, ale zejména zdravotních pojišťoven,“ dodal Čarvaš.

Změnilo se něco od protestu lékařů na konci loňského roku? Jak zachovat dostupnou nemocniční péči v regionech? A jak moc by se na ní měli spolupodílet sami pacienti?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovna ani tentokrát nedokázala narovnat práva všech lidí na uzavření manželství. Poslanci schválili návrh, který stejnopohlavním párům sice rozšířil práva, ale ne ta rodičovská. Kdo může být s takovým výsledkem spokojen?

Hostem Ptám se jáposlanec za KDU-ČSL a spoluautor schváleného znění partnerství Jiří Navrátil, který se sám veřejně hlásí k homosexuální orientaci.

Poslanci ve středu místo manželství pro všechny schválili pouze kompromisní variantu - návrh poslance Navrátila a Heleny Válkové (ANO), který zavádí pouze partnerství s omezenými právy při osvojování dětí. Pokud novelu občanského zákoníku nakonec podepíše prezident, zákon stejnopohlavním párům narovná práva ohledně dědictví, vdovských důchodů a dalších práv.

Z hlediska rodičovských práv zákon pak umožní takzvané přiosvojení, tedy osvojení si biologického potomka svého partnera. Nezjednoduší jim ale adopce. „Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba. A to bylo pro některé zcela neprůchodné,“ řekl Navrátil.

„Já jsem tedy hledal cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás jako gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se ani zeptat na svého partnera. I přesto, že jste registrovaní,“ řekl Navrátil.

Nazablokuje poslanecký kompromis skutečné narovnání práv? A co o nás ukazují homofobní výroky, které padaly v politické debatě?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?

Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.

S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby.

Jak financovat zbrojní průmysl? Jak se modernizace armády daří? A čekají nás povinné odvody do armády?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Pro české střední školy vypuklo extrémně náročné období. Přes nový elektronický systém jim během února totiž dorazily stovky a mnohdy až tisíce přihlášek na přijímací zkoušky. Stihnou to? A jaké mají s e-přihláškami zkušenosti?

HostemPtám se jábyla ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Na střední školy letos uchazeči podali asi 150 tisíc přihlášek, z toho 135 tisíc přes nový elektronický systém Cermatu. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé škol zadají do systému všechny přihlášky, které žáci podali klasickou papírovou formou, a celkově systém „pročiští“, zejména od duplicitních přihlášek. Stihnout to musí do týdne od skončení termínu pro podání přihlášek, tedy do 29. února. Některé školy jsou přitom doslova zahlcené.

„My jsme mezi těmi školami, které pan ředitel Cermatu ve vašem pořadu označil jako smrtící, my máme opravdu dva tisíce přihlášek,“ uvedla Schejbalová s tím, že v porovnání s loňskem je zájem o studium na pražském gymnáziu Nad Štolou téměř dvojnásobný. Největší nárůst pozoruje u zájemců o šestileté studium. Podobný trend hlásí i ředitelé dalších pražských gymnázií.

Podle Schejbalové se celkové vyhodnocení přihlášek může ještě protáhnout i kvůli možným nesrovnalostem: „Někteří rodiče k tomu přistoupili trošku chaoticky a ne všechny přihlášky se shodují. Třeba nyní ráno jsem objevila v systému zadanou přihlášku na první školu, kde my jsme uvedeni na třetím místě. Ale my tady tu papírovou přihlášku nemáme. Takže se spíš obávám, až to toho 29. února všichni vyčistíme a pustíme do Cermatu, tak se tam najde spousta věcí, které nebudou ladit a které půjdou proti sobě. A bude se to muset ještě možná další týden řešit.“

Jaká slabá místa se v systému elektronických přihlášek zatím ukázala? A jak budou letos střední školy kapacitně stačit zájmu žáků o studium?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Termín pro podání přihlášek na střední školu vypršel. Využilo ho 150 tisíc lidí. Dá se přitom říct, že nový elektronický systém to bez větších problémů zvládl. Větší zkouška ho ale teprve čeká. Odvedl zatím Cermat dobrou práci?

Hostem Ptám se já je Miroslav Krejčí, ředitel organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek.

Elektronický systém přihlášek na střední školy má první milník úspěšně za sebou. Podávání přihlášek se uzavřelo ve středu o půlnoci. A až na počáteční problémy, kvůli kterým musel Cermat systém zvaný Dipsy spustit o den později, k žádným větším výpadkům nedošlo. Elektronickou možnost zároveň využila drtivá většina uchazečů. Z celkových 150 tisíc přihlášených jich 135 tisíc šlo digitální cestou.

Větší zkouška celý systém ale teprve čeká. A sice, zda za dva měsíce dokáže správně rozřadit děti na preferované školy. Programy, které se o to postarají, přitom teprve vznikají. 

I když si ředitelé škol i samotní uchazeči systém většinou pochvalují, sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který si elektronické přihlášky prosadil, hovoří o dosavadním procesu přípravy jako o „osmi měsících guerilly“. Kvůli časovému presu Cermat chystal Dipsy svépomocí, respektive s najatými programátory, kteří na něm dělali doslova do poslední minuty.

Ustojí systém další fázi přijímaček? Jak dlouho je udržitelné, aby stát chystal klíčové projekty „partyzánsky“? A není čas na diskuzi o tom, zda jsou jednotné přijímací zkoušky od Cermatu správně nastaveny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajinská pšenice dráždí evropské zemědělce. Údajně zaplavuje trh a nízkými cenami ničí evropské farmáře. Nejhlasitěji protestují v Polsku, kritika ale zazněla i v pondělí na traktorovém protestu v Praze. O co ve sporu jde? A proč byl svět naivní, když se domníval, že se Putin zastaví?

Hostem Ptám se já byl prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a český podnikatel na Ukrajině Petr Krogman.

Napříč Evropou zní požadavek na lepší regulaci levného ukrajinského zboží mířícího na unijní trh. Proti dovozu z Ukrajiny (a dalším unijním problémům) zahájili tento týden rozsáhlé protesty například polští zemědělci. Blokovali přechody s Ukrajinou a důležité silniční tahy, u hranic dokonce vysypali ukrajinské obilí z vlaku.

Evropská komise dala Ukrajině v roce 2022 výjimku z cel, aby jí pomohla mírnit dopady ruské invaze na ekonomiku. U produktů jako drůbež, vejce a cukr ale může využít takzvanou nouzovou brzdu (při překročení stanoveného objemu dovozu zase zavede cla).

„Zavřít hranice, to je to, co by si přál Putin, protože pak budeme každý zvlášť slabší a Rusko si nás jednoho po druhém vezme. Když budeme jeden velký společný prostor, tak Rusko nemá šanci. To je to, co je potřeba vysvětlovat. Ukrajina vždycky do Evropy vyvážela, i před válkou,“ reagoval na protesty Krogman, jehož firma z Ukrajiny aktuálně nejvíce vyváží obilí do Izraele, Egypta, Itálie a Turecka.

Krogman hodlá svůj zemědělský podnik na Ukrajině udržet i dál. Obdivuhodně se podle něj ale drží hlavně sami místní: „Pro ně ta válka trvá už 10 let… Naplno se ukázala naše naivita, když jsme si mysleli, že se Putin zastaví.“

Jak se na dnešní Ukrajině podniká? A proč jeho firma stále setrvává i v místech v dostřelu ruských raket?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Kdyby se dnes konaly volby do Sněmovny, lidovci by zůstali daleko za její branou. V nejnovějším průzkumu agentury Median je přeskočili i komunisté. Jak se chce KDU-ČSL odrazit ode dna? Bude ještě někdy kandidovat samostatně?

Hostem Ptám se já je vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle dat z lednového volebního průzkumu agentury Median u voličů stále vede hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druhou nejsilnější stranou se stali Piráti se 13 procenty, kteří o jedno procento přeskočili ODS. Do Sněmovny by se podle průzkumu probojovali ještě SPD, Starostové a TOP 09.

Lidovci jako jediný člen vládní pětikoalice zůstávají pod potřebnou pětiprocentní hranicí spolu s komunisty, Sociálními demokraty, Přísahou a PRO 2022.

Nízká podpora trápí KDU-ČSL dlouhodobě. Šéf strany Marian Jurečka si po nedávném celostátním výboru, na kterém jen těsně získal u spolustraníků důvěru, dal ultimátum. Chce obrátit klesající trend preferencí a dovést lidovce k dobrým výsledkům v letošních evropských a především krajských a senátních volbách. Pokud toho nedocílí, kandidovat na předsedu podle svých slov už nebude.

Jak lidovci chtějí získat ztracené voliče? Jakou má strana budoucnost? A prosadí vláda snadnější vyhazovy z práce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?

Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.

Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.

Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.

„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“

Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Gumoví medvídci, sušenky i želé s psychoaktivní konopnou látkou HHC už nebudou k sehnání. Vláda pod tlakem zpráv o předávkovaných dětech rozhodla o urychleném zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek. Je to správný krok?

Hostem Ptám se já je Aleš Kuda, psycholog, adiktolog a ředitel Institutu Origanum, které se zabývá duševním zdravím a závislostmi.

Psychoaktivní látky HHC, HHC-O a THCP budou v Česku zakázané od 1. března. V příštím roce by už měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která bude prodej kanabinoidů regulovat.

Dočasné opatření, které ve středu přes odpor Pirátů odsouhlasila většina vládních stran, musí ještě potvrdit Evropská komise. Kabinet zařadil zmíněné substance na seznam návykových a zakázaných látek poté, co došlo k sérii případů, kdy měly děti a mladiství zdravotní problémy po požití cukrovinek s kanabinoidem HHC.

„Vládě jsme předložili rychlé a efektivní řešení, jak je během pár dnů dostat z prodeje a mimo dosah dětí. ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se místo toho rozhodli pro plošný zákaz všech výrobků s HHC. To je nejen nesmysl, ale bohužel i nebezpečný nesmysl, před kterým varovala řada expertů,“ zkritizoval postup koaličních partnerů šéf Pirátů Ivan Bartoš na síti X.

Plošný zákaz podle něj pouze otevírá cestu k nebezpečnějším produktům. Před tím varoval i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Je situace s HHC skutečně tak závažná? Proč vláda nezakázala i diskutovaný kratom? A věnujeme dostatečnou pozornost problémům dětí, ale i všech ostatních s alkoholem?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V Česku se chystá legislativní úprava náhradního mateřství. Páry, pro které je náhradní matka jediným způsobem, jak mít dítě, se u nás zatím pohybují v šedé zóně. Jakou regulaci surogátního mateřství stát chystá? A pro koho?

Hostem Ptám se já byla poslankyně ODS Eva Decroix.

Téma náhradního mateřství zaznívá v české společnosti v poslední době stále častěji, hlasití jsou zejména jeho odpůrci z řad konzervativců. Zákonná úprava surogátního mateřství přitom stále chybí. Podle poslankyně Decroix by mohlo jít legislativní znění z Ministerstva spravedlnosti do Sněmovny letos na jaře. „Na konci března bychom měli mít nějakou strukturu, se kterou bude následně poté nutné seznámit opozici a diskutovat i s ní tak, aby tam ten kompromis byl, protože je to celospolečenské téma,“ potvrdila poslankyně.

Kompromisy přitom ostatně Decroix připouští. Otázky jsou podle ní například stále nad tím, v jakých případech by páry na náhradní manželství měly podle nového zákona nárok: „Jsou v zásadě tři varianty. A nad čím je stoprocentní shoda, je varianta, pokud je žena, ta takzvaně zamýšlená matka, neplodná.“

Návrh počítá mimo jiné i s tím, že surogátní mateřství by zákon umožňoval pouze heterosexuálním párům, mezi poslanci se ale vede diskuze nad tím, jestli by šlo jen o manžele, nebo také o nesezdané.

Proč se regulace surogátního mateřství řeší právě teď? Hrozí za případné obcházení chystaného zákona nějaké tresty? A jak chce stát zjednodušit rozvody?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Jejich předseda rozjel uprostřed volebního období vlastní kampaň a vymezil se proti premiérovi. Jejich ministr zase jmenoval vlastního zmocněnce pro euro a skončilo to rozepří v koalici. Co tím hnutí STAN sleduje?

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Ještě donedávna panovala ve vládní pětikoalici alespoň navenek vcelku přátelská a poklidná atmosféra. S blížícími se volbami do evropského parlamentu je ale po klidu. V posledních týdnech se o to postaralo hnutí STAN. Po videu, ve kterém se jeho předseda Vít Rakušan nepřímo opřel do premiéra Petra Fialy (ODS) a spuštění série debat s veřejností s kontroverzním názvem Bez cenzury, STAN tento týden odpálil další koaliční rozbušku.

Pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro vyvolalo velmi ostré reakce koaličních partnerů. Kvůli situaci premiér dokonce svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice a pozice zmocněnce byla zrušena.

„Je to reakce hnutí STAN na určité rozpaky z toho, jak vláda působí navenek. A možná jsme chtěli dát najevo, že my máme nějaké svoje priority a že ty priority chceme razantněji formulovat do veřejného prostoru. A že už po těch dvou letech společného vládnutí nechceme být zdvořilými dodavateli 33 poslaneckých hlasů do vládní většiny, kterou řídí dost významně ODS,“ vysvětlil místopředseda STANu Jan Lacina, proč se teď se starostové rozhodli vládou podle svých slov „zatřást“.

Kam až chce hnutí STAN zajít? Chce opustit vládu? A nejsou výkony jeho vlastních ministrů slabé?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Dlouhodobě kritizuje fungování Fialovy vlády a už rozjel kampaň do podzimních krajských voleb. Proč nemá na billboardech logo ODS a má podle něj koalice Spolu vůbec budoucnost?

Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Častý kritik Fialovy vlády překvapivě začal kampaň do krajských voleb billboardy bez stranické příslušnosti. „Když bydlíte v jižních Čechách, tak jméno Martin Kuba je tak jak spjaté s ODS, že to prostě všichni ví. (…) Chci vyzdvihnout osobní zodpovědnost,“ říká Kuba.

Koalicí Spolu v posledních týdnech rezonuje kampaň šéfa Starostů Víta Rakušana. „Mám pro to do určité míry pochopení. Je to klasický obrázek, kdy Starostům přišla nějaká agentura PR poradit, co mají dělat,“ myslí si Kuba. Kauza premiéra Fialy s nepřiznaným milionem v kontroverzní kampeličce podle něj premiéra neohrožuje: „Je to nešťastná záležitost. Nemyslím si, že je úmyslná. Rozhodně jsem v ODS nezaznamenal jediný hlas, který by to nějak hrotil.“

Kdo mu platí kampaň? Může jmenování zmocněnce pro euro ohrozit vládu? A má koalice Spolu ještě smysl?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Systém elektronických přijímaček na střední školy selhal hned první den, jeho spuštění se odkládá. Zdigitalizování přijímaček přitom mělo předejít chaosu, který nastal loni. Daří se ale ve školství posunout ještě něco zásadního?

Hostem Ptám se já byl bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství Ministerstva školství Jakub Drbohlav.

Na Ministerstvu školství patřil Jakub Drbohlav mezi mladé tahouny změn a reforem. Přišel ze soukromého sektoru. Jeho cílem bylo úřad rozhýbat, přivést absolventy nejlepších škol a pomoci odstartovat reformy, které by posunuly české školství do roku 2030 mezi ta nejlepší v Evropě (Strategie 2030+, pozn. red.). Po třech a půl letech z úřadu ale odchází.

Jedním z hlavních důvodů je podle něj neochota politického i úřednického vedení ministerstva provádět odvážnější a náročnější změny. „Jsme tak ve 30 procentech toho, kde bychom potřebovali být. Všem těm stávajícím ministrům školství je nutné přičíst k dobru, že autenticky chtějí zlepšovat české vzdělávání. Základním ideálům a cílům celkem věří. Ale když se podíváte na to, co se pak reálně děje, tak jsou to věci, které jsou spíš jednodušší a mají spíš menší dopad,“ řekl Drbohlav.

„Podívejte se na stránky edu.cz. Můžete se podívat, jak se to daří plnit a tam se nesplnilo z těch plánů skoro nic. Je to i na stránkách Ministerstva školství. Ale nikomu na tom moc nezáleží,“ upozornil expert. Alespoň některé dílčí věci se ale podle něj daří. Mezi nimi třeba zavádění nové informatiky do škol.

V jakých ze slibovaných reforem Ministerstvo školství pokročilo? Proč skončil nadějný projekt Dějepis+? A jak by se mohlo české školství modernizovat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.

Hostem Ptám se jábyl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu už tento čtvrtek 1. února na mimořádném summitu v Bruselu. Cílem je zejména urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.

„Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už musíme probudit,“ apeloval analytik.

Varovánípřed možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Údajně hrozí už do tří let.

„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi.

Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ dodal Votápek.

Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko má za sebou další, byť spíše symbolický, pokrok v digitalizaci. Od poloviny ledna si totiž lidé mohou nahrát své občanské průkazy do mobilu, zatím to ale příliš nevyužijí. Postupuje digitalizace dost rychle?

Hostem Ptám se jábyl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Stát minulý týden spustil aplikaci eDoklady, která má lidem usnadnit prokazování totožnosti při návštěvě úřadů. Hned během prvního víkendu si aplikaci stáhlo asi 150 tisíc zájemců o elektronickou variantu občanského průkazu. Po velkém náporu uživatelů na Identitu občana (NIA) systém kolaboval a problémy ho provázely i v následujících dnech. Výpadky zaznamenali i uživatelé e-Receptu nebo systému pro vyřizování sociálních dávek Jenda.

„Stavíme na starší infrastruktuře, kterou i když jsme ji posilovali, tak nedostačovala. Stále dodáváme další servery a celý systém dále optimalizujeme,“vysvětloval počáteční potíže šéf Digitální a informační agentura (DIA) Martin Mesršmídm, jehož úřad systém spravuje. Podle DIA je v plánu zásadní posílení Identity občana, které ale bude vyžadovat peníze a čas. Pokud se něco nezmění, nebude to dřív než v příštím roce. Podle odborníků by tak mohly výpadky pokračovat.

S občankou v mobilu se můžou lidé prozatím prokázat na několika ústředních správních úřadech či ministerstvech, její širší využití plánuje stát umožnit postupně v příštích měsících.

Proč start elektronických dokladů opět provázel kolaps systémů? A stihne se včas digitalizace stavebního řízení?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Pětikoalice se rozhodla utnout nekončící sněmovní debatu o korespondenční volbě. Nahrává jí i rozhodnutí Ústavního soudu o valorizaci penzí. Ten mimo jiné vzkázal, že opoziční obstrukce musí mít hranice. Jak toho koalice využije?

Hostem Ptám se já je ústavní právník Marek Antoš.

Ústavní soud pod novým předsedou Josefem Baxou spolu se zamítnutím ústavní stížnosti hnutí ANO na omezení mimořádné valorizace penzí vyslal do Sněmovny jasný vzkaz. Opoziční hnutí ANO a SPD nemůžou na jedné straně hodiny a dny obstruovat a na straně druhé se dožadovat práva na nekonečnou debatu.

Jak hned upozornil premiér Petr Fiala (ODS), pro vládní většinu to může být povzbuzením a také nástrojem, kterým proti opozičním obstrukcím zakročit. „(Ústavní soud) upozornil na limity obstrukcí, upozornil, kde jsou limity ochrany. A myslím, že to je precedentní rozhodnutí pro souboje v budoucnosti,“ ocenil soud Fiala.

A s odkazem na blokování rozpravy o korespondenční volbě v posledních dnech také zdůraznil, že pro současnou opozici obstrukce nejsou mimořádným nástrojem, ale staly se pravidlem.

Kde mají sněmovní obstrukce své hranice? A je důvod obávat se zavedení korespondenční volby?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Loňský zásah vlády do valorizace penzí byl podle rozhodnutí Ústavního soudu v souladu s ústavou a platí. Rozhodnutí ale nebylo jednomyslné. Pro koho je verdikt dobrou zprávou? A jak dál by měla vláda postupovat v úpravě penzí? 

Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI, poradce ministra práce a sociálních věcí a člen důchodové komise Filip Pertold. 

Důchodci si finančně nepolepší. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí. Valorizační mechanismus jednorázově upravila vláda loni v době zvýšené inflace. Průměrnému důchodci se tak penze snížila zhruba o tisíc korun měsíčně. 

Kabinet tehdy odůvodnil krácení valorizace snahou o rozpočtovou odpovědnost. Jen za loňský rok díky tomu ušetřil 19,4 miliardy korun. Ústavní soud podpořil vládu v tom, že podle něj neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů nebo kopírování růstu inflace, stát musí aktuální stav veřejných financí zohledňovat. 

Finančně si senioři nepomohou ani v roce 2025. Měla by totiž začít platit důchodová reforma, do které se vláda pustila kvůli stále se prohlubujícímu deficitu systému penzijního pojištění a snaze o celkové ozdravení veřejných financí. 

„Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil. Může pokračovat ve vysvětlování důchodové reformy. Protože pokud to veřejnost nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ní,“ podotkl ekonom Pertold. 

Na čem slibovaná reforma důchodového systému drhne? Proč ještě není seznam náročných profesí? A jak bychom se měli na stáří nejlépe zajistit?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Hnutí STAN naplno rozjelo předvolební kampaň. Vít Rakušan nejprve ve videu zkritizoval vlastní vládu a opřel se do koaličních partnerů, včera absolvoval první ze série debat s veřejností v Karviné. Co od takové kampaně čeká?

HostemPtám se já je vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Šéf Starostů a nezávislých odstartoval předvolební kampaň minulý týden. Video, ve kterém se nepřímo opřel do vládní koalice a premiéra Petra Fialy (ODS) a prohlásil, že „je třeba českou politiku přitvrdit a důrazně dělat jen to, co je správné“, vyvolalo rozruch.

Ke kampani už se kriticky vyjádřili někteří koaliční partneři, zejména z řad ODS, kteří Rakušana obvinili z toho, že není týmový hráč.

Ten zároveň rozjel sérii debat s veřejností v regionech s názvem Debaty bez cenzury. A hned první z nich byla opět poměrně vyhrocená. V přeplněné pivnici v Karviné si v pondělí večer Rakušan od místních vyslechl urážky, posměšky i volání po demisi.

Jak se kampaň Starostům vyplatí? Jaká jsou klíčová témata, u kterých hnutí nebude dělat kompromisy, jak slibuje? A jak se jeho kampaň odrazí na dalším fungování vlády?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Reformy ani velké změny už jako vláda nechystáme, řekl nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura a vyvolal tím rozruch. Narážel tím na to, že kabinet je v poločase a boj o nepopulární ozdravný balíček má za sebou. Co tedy chystá?

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.

Žádné velké změny ani reformy už od nás v tomto volebním období nečekejte, prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Žádné další změny už podle něj nechtějí ani voliči. Kabinet, který má za sebou půlku volebního období, proto dosavadní reformní úsilí utlumí a bude se soustředit na dotažení rozjetých úprav důchodového systému, digitalizaci nebo snížení byrokracie.

O velkých reformách v poslední době přestává mluvit i šéf kabinetu Petr Fiala (ODS), který ještě před půl rokem představoval vize na příští roky a ambiciózní projekty, pomocí kterých se může Česko zase zařadit mezi evropskou špičku.

Poradkyně premiéra Helena Horská odmítla, že by experti nebo vláda přestali pracovat. Připravují teď podle ní ale spíše dlouhobější systémové změny, které nepřinesou tak rychlé výsledky. „Určitá pauza v reformním úsilí je nadechnutí. Ale neznamená to, že bychom měli zůstat stát, spíš bychom měli z toho maratonu, který jsme běželi v minulém roce, najít udržitelné tempo běhu. A to jsou právě opatření, která jsme připravili. Která míří i za rámec této vlády i za její volební období.“

Dočkáme se od vlády ještě nějakých zásadních reforem? A kdy se ekonomický vývoj v Česku obrátí k lepšímu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko má zásadní problém se soudními znalci. Na dlouhodobý problém teď upoutal pozornost případ dívky, kterou dva roky znásilňoval otčím a soud mu s odkazem na posudek zmírnil trest na podmínku. Kdo kvalitu práce znalců hlídá?

HostemPtám se já byl advokát, bývalý ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martin Richter.

Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem soudních znalců, kteří jsou často přetížení. „Je to zásadní až fatální problém. Nutno říct, že je to obor od oboru. Nepřekvapivě máme problém sehnat psychology a psychiatry i pro soudně znaleckou činnost,“ vysvětlil Richter.

Na problematiku teď upozornil případ znásilněné dívky, který pobouřil odborníky i veřejnost. Muži, který dva roky znásilňoval svou nevlastní dceru, zmírnil odvolací Krajský soudu v Brně minulý týden tříletý trest na podmínkou. Soud přitom odkazoval mimo jiné na znalecký posudek, podle kterého by nemělo mít opakované znásilňování na dívku do budoucna zásadní negativní dopad. Ta se ale pár dní po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v péči odborníků. Na život si navíc nesáhla poprvé.

Zda došlo k pochybení soudu a samotného znalce, teď přezkoumá Ministerstvo spravedlnosti i Nejvyšší státní zastupitelství. Richter v té souvislosti upozornil, že stát nemá činnost znalců pod kontrolou, protože ministertvu na to chybí úředníci: „Nic mu formálně nebrání, aby plnilo svoji roli a dohlíželo na kvalitu znaleckých posudků. Ale pokud nemáte lidi, nemáte na to tabulky, nemáte na to rozpočet, tak vám samozřejmě dohledová činnost z úřední činnosti vymizí.“

Jde z tohoto případu jasně vyčíst chybu znalce? Jak řešit kritický nedostatek znalců v Česku? A jaké změny systém znalců potřebuje?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

U lidovců to vře. Strana je nespokojená s předsedou Marianem Jurečkou, sílí hlasy po jeho konci. Spouštěčem byly jeho vytáčky ohledně vánočního večírku na ministerstvu po střelbě na Filozofické fakultě. Co bude s KDU-ČSL dál?

Hostem Ptám se jáje poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL).

Mezi lidovci sílí tlak na konec stranického předsedy Mariana Jurečky. Důvodem je zejména jeho přešlap s večírkem na ministerstvu práce a sociálních věcí v den střelby na Filozofické fakultě. Který Jurečka po tragické události nejenže neukončil, ale následně okolo něj dlouho mlžil.

Není to ale jediný důvod. Po změně lidovci volají už delší dobu. Straně se propadají preference, podle některých členů je v krizi a je potřeba ji očistit. Podle informací Seznam Zpráv z širšího vedení lidovců je ve hře i možnost, že by Jurečka, který je současně místopředsedou vlády a ministrem práce, některou z funkcí složil sám.

Situace ve straně bude tématem pro celostátní konferenci svolanou na pátek 26. ledna. Členové konference mimo jiné posoudí, zda se podzimní volební sjezd nepřesune na dřívější termín.

Skončí Marian Jurečka v čele lidovců? Jaký by to mohlo mít dopad na stabilitu vládní koalice? A jaké jsou podmínky ve vysoké politice pro ženy s dětmi?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Už ve středu začne ve Sněmovně další tvrdá bitva mezi vládou a opozicí. Tentokrát o schválení korespondenční volby. Ta by podle návrhu měla fungovat už v roce 2025, bude ale složitější, než se možná čekalo. Prosadí koalice své?

Hostem Ptám se já je předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ke koaličnímu návrhu na možnost korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se poslanci sejdou na mimořádné schůzi ve středu. A očekává se, že to bude opět velká politická bitva. Téma korespondenční volby provázejí silné emoce, hlasitá je přitom zejména opozice, která je razantně proti a hrozí obstrukcemi.

Koalice předložila vlastní návrh korespondeční volby po dvou letech příslibů. Voliči by ji mohli začít využívat už v příštích sněmovních volbách v roce 2025. V těch posledních v říjnu 2021 v zahraničí hlasovalo jen asi třináct tisíc lidí. Aktuálně totiž mohou Češi v zahraničí hlasovat pouze na velvyslanectvích, což je podle zastánců korespondeční volby časově i finančně nákladné pro voliče žijící daleko od zastupitelských úřadů.

Poštu by podle očekávání koalice mohlo k hlasování využít až několik set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Opoziční hnutí ANO a SPD ale takovou možnost odmítají s tím, že by to mohlo vést k možnému ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Proč koalice nastavila u voleb ze zahraničí tak složitá pravidla? Nebojí se toho, že bude volby někdo zpochybňovat? A jaké největší třenice čekají vládu v časech, kdy jsme se začali blížit k dalším volbám?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Ministr dopravy Martin Kupka podle rozhodnutí soudu svévolně zabránil tomu, aby vláda jmenovala whistleblowera šéfem drážního dohledového úřadu. „Šlo o odvetné opatření,“ uvádí rozsudek. Kupka nyní podává kasační stížnost.

Hostem Ptám se já je ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na českých dálnicích a silnicích se letos očekává stavební boom. Jen dálniční síť by se měla rozrůst o rekordních 118 kilometrů. Největší část přibude na písecké D4, jihočeské D3 a jihomoravské D55. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na to bude mít podle šéfa rezortu dopravy více než 79 miliard korun.

Na konci roku bylo podle Ministerstva dopravy zároveň rozestavěných přes 189 kilometrů dálnic. Podle ministra Kupky tak máme šanci dohnat vlak, který nám ve výstavbě dálnic už dlouho ujíždí. „Polsko nám v dálnicích hodně uteklo,“ přiznal Kupka. „Nebudeme stavět tak rychle jako Polsko, ale zlepšíme se,“ slíbil.

Ministerstvo dopravy nedávno prohrálo soud s úředníkem Pavlem Kodymem, který jako šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře poslal do Bruselu zprávu, že miliardová injekce do Českých drah a může být nelegální. Vláda mu následně zrušila úřad a Kodym se soudil s tím, že nešlo o náhodu. Soud mu dal za pravdu s tím, že šlo o odvetné opatření ministerstva. S tím Kupka ale nesouhlasí. „Podávám kasační stížnost,“ řekl k rozsudku.

Z čeho chce vláda enormní výstavbu dopravní infrastruktury financovat? Jak reaguje na výtky opozice, že kabinet dává víc peněz na obranu než na dopravu? A jak chce vláda získat zpět ztracené voliče?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Obžaloba viní známého psychiatra Jana Cimického ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Mění tato kauza a soud s Dominikem Ferim pohled na znásilnění a jejich oběti?

HostemPtám se jábyla advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje oběti.

Jana Cimického obvinilo ze sexuálního obtěžování nebo přímo napadení několik jeho pacientek. Obžaloba ho viní ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Státní zástupkyně pro něj navrhuje tříleté vězení, známému psychiatrovi přitom hrozí maximálně pětileté vězení.

„Za kolik poškozených tedy bude těch pět let? Budeme čekat na kauzu, kde bude poškozených 200 nebo 300? Bude ještě někdo, kdo jich bude mít víc, abychom ten trest, těch pět let mohli dát? To je otázka, kterou by si měly orgány činné v trestním řízení položit,“ upozornila Lucie Hrdá.

Některé z poškozených mají podle obžaloby dlouhodobé následky. Žádají proto náhradu újmy v částkách od 80 tisíc do půl milionu korun.

Dohromady po psychiatrovi žádají téměř šest milionů korun. Podle Hrdé jde vzhledem k dopadům na její klientky o symbolické částky.

Cimický před soudem, který začal celou kauzu projednávat minulý týden, jakoukoliv vinu popřel.

Kde je dnes nejslabší místo při vyšetřování sexualizovaného násilí v Česku? Jsou tresty v těchto případech dostatečně přísné? A mění se postoj policie a soudů k obětem?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Post šéfa strany obhajuje Ivan Bartoš, proti němu kandiduje europoslankyně Markéta Gregorová, patřící mezi levicové křídlo a kritiky pirátské účasti ve vládě. Jak jinak by chtěla stranu vést?

Hostem Ptám se já byla europoslankyně a kandidátka na předsedkyni Pirátů Markéta Gregorová.

Celostátní Pirátské fórum si v Brně o víkendu zvolí nové předsednictvo. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš, který vede Piráty s přestávkou už téměř 15 let, chce o křeslo předsedy usilovat i tentokrát.

Bartošovi se povedlo dovést stranu do Sněmovny i do vlády a pod jeho vedením získala také mandáty v krajských a evropských volbách. V posledních volbách do Sněmovny ale Piráti přišli o 18 křesel. Bartošova vyzyvatelka Markéta Gregorová, která je za Piráty v Evropském parlamentu od roku 2019, se netají tím, že ona sama byla odpůrkyní vstupu strany do současné vládní koalice.

Piráti by podle ní měli mít jasnou strategii, kdy a za jakých podmínek z vlády odejít. Už dříve uvedla, že by se to mělo stát před příštími volbami do Poslanecké sněmovny.

Co dělají dnes Piráti dobře a co špatně? A proč by podle Gregorové měli o odchodu z vlády uvažovat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Odborníci varují, že v Česku opět nastupuje covid-19. Počítají s tím, že na konci ledna by mohlo být hospitalizovaných až čtyři tisíce lidí. Situaci komplikuje hlavně malá proočkovanost populace. Jak vážná je současná varianta viru?

Hostem Ptám se jábyl biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.

Po svátečním útlumu v Česku opět nabírá na síle covid-19. Odborníci předpokládají, že se zvedne i počet hospitalizací. Ohrožení jsou zejména starší lidé a chronicky nemocní. Epidemiolog Roman Chlíbek odhaduje, že na konci ledna by mohlo být s covidem v nemocnicích až čtyři tisíce lidí.

Podle biochemika Jana Konvalinky potvrzují prudký nárůst covidu v populaci v posledních týdnech i data z pražských vodovodů a kanalizací: „Máme pozitivně testovaných vlastně velmi málo, ta čísla jsou skoro zanedbatelná. Vedle toho mám data z pražských vodovodů a kanalizací od kolegů z VŠCHT. A oni vidí úplně bezprecedentní nárůst toho viru, je tam toho mnohem víc, než toho zatím kdykoliv bylo. Letělo to až do Vánoc nad všechny hodnoty, které jsme viděli v dobách největšího rozšíření epidemie.“

Zejména nejrizikovějším skupinám proto Konvalinka doporučuje očkování. Očekává zároveň, že díky velké promořenosti covidem by závažných případů končících v nemocnicích nemuselo být tolik. „Už jsme se s ním (virem) prakticky úplně všichni setkali, někteří z nás opakovaně a většina z nás byla očkovaná, takže imunitní aparát, výzbroj organismu už je připravena na to, že ho relativně slušně zvládáme. Ale pořád je to závažné onemocnění a pořád umírají lidé. Na to musíme myslet,“ dodává expert.

Jak účinná jsou dnes očkování? Proč se Češi nenechávají očkovat více? A jak nebezpečná může být opakovaná nákaza covidem?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Vrah z filozofické fakulty byl legálním držitelem zbrojního průkazu. Jako 24letý student si na jaře koupil hned několik útočných zbraní. Nebyl přitom myslivec, ani sportovní střelec. Jak přesně v Česku registry zbraní fungují?

HostemPtám se já byl ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia Milan Prchal.

Vrah, který 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravil o život 14 lidí a další necelé tři desítky zranil a sám poté spáchal sebevraždu, byl legálním držitelem zbrojního průkazu a měl vlastnit osm zbraní typu B. „Když uvede důvod pro povolení a ten může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost,(..) tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu zkoumat, proč to vlastně chce,“ vysvětlil Prchal, jak je možné, že mladý student mohl mít tolik zbraní.

Zájem o zbraně v Česku přitom v posledních letech roste. V roce 2021 vlastnilo zbrojní průkaz 308 990 lidí, na konci prosince 2023 jich bylo podle Prchala 316 859. Počet registrovaných zbraní se zvýšil na více než milion.

Většina odborníků i politiků se shoduje, že zbraňová legislativa je v Česku dostatečná. Šéf rezortu Vít Rakušan (STAN) nicméně oznámil, že už příští týden ve Sněmovně u kulatého stolu představí novelu zbraňového zákona, která by měla přinést zpřísnění pravidel.

Než připravovaný zákon vstoupí v platnost, policie podle Prchala alespoň vyzvala k ostražitosti prodejce zbraní pomocí takzvané červené dlaždice v Centrálním registru zbraní. Zároveň už také jedná s ministerstvem zdravotnictví o vylepšení evidence osob.

Sledují policisté dostatečně lidi, kteří si pořizují větší množství nebezpečných zbraní? A máme opravdu přísně nastavená pravidla pro jejich držení?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Univerzita Karlova řeší, jak po předvánoční tragické střelbě na filozofické fakultě zvýšit bezpečnost. Škola se zároveň snaží pomoci všem, kdo byli přímo i nepřímo událostí zasaženi. Co se teď změní na českých vysokých školách?

Hostem Ptám se jábyla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, týkat by se mohla například vnášení zavazadel do budov univerzit. Studenti a zaměstnanci škol zároveň projdou intenzivním školením o bezpečnosti. Školy také navážou spolupráci s policií a bezpečnostními experty.

Rektoři se na tom dnes shodli s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a zástupci ministerstva vnitra a policie. Schůzka se konala v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny. Střelec, který nakonec sám spáchal sebevraždu, připravil o život 14 lidí, dalších 25 zranil, část velmi těžce.

Některé vysoké školy začaly bezpečnostní opatření řešit bezprostředně po útoku, omezily třeba pohyb osob v budovách nebo zavedly povinnost vstupu na zaměstnaneckou či studentskou kartu. Univerzita Karlova chce podle rektorky Králíčkové zavádět opatření individulně podle potřeb jednotlivých fakult. Přímo na půdě filozofické fakulty chce vedení školy připravit bezpečnostní opatření do začátku února, kdy startuje letní semestr.

Jak se můžou české vysoké školy v budoucnu lépe chránit? A jak tragédii zvládají studenti i pedagogové?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat?

Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.

Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají.

Podle sociologa Buchtíka slova premiéra o špatné náladě potvrzují i průzkumy. Lidé jsou ale spíše celkově frustrovaní a komunikace vlády nepomáhá. „Premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem. A pak sklízí kritiku za nešikovnou komunikaci. Myslím, že všichni cítí, že nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídi,“ uvedl sociolog.

Kabinet v polovině svého mandátu čelí rekordní nedůvěře lidí. Podle Buchtíka členům vlády často chybí kontakt s realitou. „Když už problémy řešit nechcete, tak přitom nemusíte tak strašně naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten nurofen prostě najdou. To tak prostě nemůžete dělat,“ dodal sociolog.

Z čeho mají lidé největší obavy a k čemu upínají naděje? Má vláda šanci odvrátit prudce klesající popularitu? A kdo vyhraje příští volby?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Trojanovice jsou malou obcí v samotném srdci Beskyd. Už 17 let mají ve svém čele starostu, který se rozhodl obec posunout dál. A daří se mu to - udělal z ní architektonický klenot. Jak těžké je pro dnešní starosty naplňovat vize?

Hostem Ptám se já byl starosta obce Trojanovice Jiří Novotný (nez.).

Beskydské Trojanovice, ve kterých žijí necelé tři tisíce obyvatel, jsou považovány za průkopníka v tom, jak na venkov dostat kvalitní architekturu. U odborníků i milovníků designu si proto obec dokonce vysloužila přezdívku beskydský zázrak.

Vesničku pod Radhoštěm tak zdobí designová restaurace, zvonička, fotbalový klub, informační centrum nebo kavárna (v prostorách bývalých garáží). Redesignu se dočkala třeba i místní prodejna potravin. Stavby už obdržely mnohá ocenění.

Tím ale proměna obce nekončí. V běhu už je první projekt participativního bydlení v Česku, do jehož přípravy se zapojí i sami budoucí obyvatelé. Zároveň se chystá velký projekt na přestavbu uzavřeného dolu Frenštát na multifunkční objekt, ve kterém budou například obecní byty pro mladé i bydlení pro seniory, školka, místo pro podnikání, komunitní zahrada, sad, dětská hřiště i místo pro sport.

Za všemi projekty stojí právě starosta Jiří Novotný, který je v čele obce už 17 let a který dlouhodobě úzce spolupracuje s architektem Kamilem Mrvou.

„Každá obec je specifická. Žádná řešení nejdou dělat copy paste, co jsou v jiných obcích nebo ve světě. My jako obec máme své DNA, ve které máme zapsáno, co dělali naši předci a my z toho ve velkém čerpáme. Taky musíte mít trošku odvahu, musíte do těch věcí jít a změnit je. Ale my hlavně vytváříme podmínky pro to, aby se to, co máme ve své DNA, mohlo dál rozvíjet,“ popsal recept na trojanovický úspěch Novotný.

V čem stát malým obcím pomáhá a v čem jim hází klacky pod nohy? A proč je důležité mít obecního architekta?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Téma bratrů Mašínů patří v české politické i společenské debatě mezi ty nejožehavější a nejkontroverznější vůbec. Jejich příběh teď znovu otevřel film Bratři. Jak veřejnost snímek přijala?

Hostem Ptám se já byl režisér filmu Bratři Tomáš Mašín

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Dlouhé roky jsme sledovali zprávy o hromadných střelbách a útocích v zahraničí. Od včera má Česko vlastní tragickou zkušenost. Jak změní útok na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy přístup k bezpečnostním opatřením?

HostemPtám se já byl bezpečnostní expert a bývalý příslušník elitní jednotky vojenské policie SOG Lumír Němec.

Čtvrteční útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru Prahy stál život 14 lidí, 25 osob je zraněných, po smrti je i pachatel. Vláda kvůli nejtragičtějšímu případu střelby v historii České republiky vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek. Rektorka UK Milena Králíčková oznámila, že se začalo také jednat o možnostech bezpečnostních opatření v budovách univerzity.

Podle bezpečnostního experta Lumíra Němce je alespoň nějaké zvýšení opatření namístě: „Nikdy to stoprocentně nevyloučíme, ale můžeme přijmout opatření, která to budou alespoň částečně eliminovat. Pokud dáte jenom třeba příkaz k tomu, že budete prohlížet rozměrné batohy nebo tašky, tak na to nepotřebujete nějak speciálně proškoleného člověka.“

Připomněl i základní pravidla při podobných útocích. „Obecně jsou tři: Uteč, ukryj se a bojuj. Ale když jste někde ve čtvrtém patře a je tam jedno schodiště, tak budete utíkat těžce. Takže zabarikádovat se, ukrýt se. V okamžiku teroristických útoků nebo útoků aktivního střelce se mluví o pravidle prvních zavřených dveří. Ten člověk, když poprvé vystřelí, tak ví, že mu běží čas. Takže když se uzamknete v místnostech, ty zabarikádujete, lehnete si, je to to nejbezpečnější,“ dodal Němec.

Jak zvládly zásah české bezpečnostní složky? A jaké poučení do budoucna si lze vzít?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko má za sebou náročný rok, ekonomika neroste, lidem klesly reálné příjmy a inflace je pořád na vysokých hodnotách. Vláda slibuje, že příští rok bude lépe. Bude dál výhodné jezdit na nákupy potravin za hranice?

Hostem Ptám se jábyl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

I když inflace v Česku nadále klesá, podle aktuálních dat Eurostatu ji máme pořád nejvyšší v celé Evropské unii. Vysoké ceny se drží hlavně ve službách. U zboží, zejména u potravin, je situace pro zákazníky zatím spíše příznivější.

Potravináři ale nedávno oznámili, že po Novém roce budou muset zase zdražovat. Některé obchody přesto slibují, i v souvislosti s blížím se snížením DPH na potraviny, zlevňování některého zboží. Jak moc a jak rychle se budou od ledna nakonec přepisovat cenovky v obchodech, je zatím nejasné.

Mnozí analytici se ale domnívají, že pro zvýšení cen potravin důvod není. Naopak podle nich existuje prostor pro snížení. S tím souhlasí i premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček: „Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byla vymyšlená, na vodě.“

Jak to bude příští rok s cenami potravin? Neodloží se zdražení jen o pár měsíců? A udělala už vláda některé ze svých slibovaných kroků k „nakopnutí“ ekonomiky?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

„Nemocný muž Evropy“, „zadrhnutá ekonomika“, „země na křižovatce“. Tato i další podobně nelichotivá hodnocení zaznívala pravidelně v posledních měsících na konto České republiky. Opravdu jsme na tom tak špatně? A kdy bude líp?

Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.

Zbrzdit prohlubující se zadlužování státu si stanovila pětikoalice jako jeden z hlavních cílů svého čtyřletého vládního období. Jak se jí to v poločase vlády zatím daří? Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že minimálně pro letošek se plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun skutečně dodržet podaří (deficit pro rok 2023 zároveň počítá s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun).

Podle ekonoma Davida Marka je dobře, že pro ozdravení veřejných financí tato vláda něco skutečně podniká. Na brzdu ale kabinet dupnul pozdě. „To jsou šílená čísla, ale opravdu šílená. Já chápu, že do velké míry je to dědictví předchozí vlády, do jisté míry je to daň za priority, které se musí platit, ať je to obrana, nebo školství. Nicméně ztrácíme čas. Fiskální balíček mohl být připraven ideálně o rok dříve. Proto by i ten rozpočtový schodek, o kterém se bavíme na konci letošního roku, nemusel být 295 (miliard korun, pozn. red.), mohl být 195.“

Vládní ozdravný balíček, který začne platit od ledna a podle ministerstva financí by měl v příštích dvou letech snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, mohl být podle poradce prezidenta také mnohem tvrdší. „Při vysokých nerovnováhách ve fiskální politice je asi občas nutné i za cenu recese přijmout poměrně drastická opatření, abyste se dostali do kondice,“ prohlásil Marek. „Abychom docílili to, co je hlavní, abychom stabilizovali veřejné finance, tak to naplněno nebude. A schází ale opravdu málo.“

Marek mimo jiné také ostře zkritizoval nedávno ohlášený plán vlády dát energeticky náročným firmám na pomoc s cenami energií 3,5 miliardy korun: „Nejen v Česku, ale i v celé řadě dalších evropských zemí energeticky náročná odvětví nemají budoucnost. Tyto, když to řeknu drsně, dinosaury průmyslu prostě dlouhodobě vykrmovat nemůžeme, protože to krmivo by bylo lepší využít efektivněji v ekonomice někde jinde.“

Ministr financí před diváky slíbil, že jeho vláda v následujících dvou letech udělá všechno pro to, aby své kroky lidem lépe vysvětlila a u voličů v příštích volbách obstála. Úsporná opatření podle něj kabinet udělat musel. (Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete pustit zde.)

Lehce optimistický byl i David Marek, který očekává, že minimálně příští rok přinese firmám i domácnostem jistou úlevu: „Z krátkodobého pohledu bude naprosto zásadní, že nám v brzké době přestane klesat reálná mzda a že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a že si oddechneme, že se nám ta naše reálná životní úroveň začne opět pomaličku zase zvyšovat.“

Měla by vláda v současné ekonomické situaci raději finančně podporovat velké firmy, zatímco třeba požadavky škol nevyslyšela? A jak se kabinetu daří slibované škrty v dotacích, nebo změny penzijního systému?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Vláda si může ke konci roku oddechnout. Přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček i státní rozpočet. Přestála i velké protesty odborů, lékařů a škol. Kde a na kom chce stát dál šetřit?

Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s hlavním ekonomem Deloitte a poradcem premiéra Davidem Markem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jedním z hlavních programových bodů kabinetu Petra Fialy (ODS) bylo zpomalit hrozivé tempo zadlužování státu a zvětšující se schodky veřejných rozpočtů. Pro letošek vláda prosadila deficit 295 miliard korun s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun. A podle ministra financí se plánovaný schodek skutečně dodržet podaří: „Mám čísla k včerejšímu dni (k 13. 12., pozn. red.). Ono se to nedá úplně predikovat přesně na stovky milionů, ale je vysoce pravděpodobné, že ten schodek bude dodržen. To znamená, že nepřekročíme plánované výdaje.“

Pro příští rok vláda plánuje výdaje snižovat a počítá se schodkem 252 miliard korun. Pomoci jí k tomu má i konsolidační balíček, který přes obstrukce ze strany sněmovní opozice schválily obě komory parlamentu a později podepsal prezident. Přijatá opatření vyvolala velké protesty proti vládě, na přelomu listopadu a prosince stávkovaly podniky, úřady, školy i lékaři.

Těm se nakonec podařilo vyjednat dohodu o zvýšení výdělků podle stupně vzdělání a dostali příslib na další změny v systému přetíženého českého zdravotnictví. Stanjura ohodnotil dohodu jako rozumnou.

K protestu ve školách naopak zopakoval, že pro něj doteď nevidí žádný důvod. „Já jsem fakt těm důvodům stávky ve školství nerozuměl, a to jsem schopný si obhájit. Za poslední čtyři roky nám přibylo 7,5 procenta žáků a studentů a 20 procent pracovních míst. Tam nevidíte souvislost. A ten systém financování základních škol nastavili socialisti a je socialistický, tudíž neufinancovatelný,“ řekl Stanjura.

Důvodem stávky ve školách byla i snaha o navýšení prostředků pro nepedagogické pracovníky, kteří se podle ředitelů za současné mzdy shánějí jen těžko. „Tak to prostě je, to neurčuje vláda, to určuje pracovní trh. Některé profese jsou prostě honorované lépe a některé hůře,“ komentoval to šéf státní kasy s tím, že například platy personálu ve školních jídelnách nejsou horší než v soukromém sektoru. „V této chvíli Ministerstvo školství porovnává pro tyto profese platy ve veřejné sféře a privátní sféře. A podle prvních výsledků, ale nejsou ještě konečné, tam žádný rozdíl není. Jejich odměňování je stejné ve veřejné i v soukromé sféře.“

Jak chce vláda problémy ve školách řešit? Vyplatilo se snižování DPH na potraviny? Jaké dotace hodlá stát škrtat? A jak chce kabinet opět získat u voličů popularitu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Nejvyšší kontrolní úřad vystavuje v posledních letech státu jeden varovný účet za druhým. Upozorňuje na hluboce deficitní hospodaření a plýtvání veřejnými penězi i na to, že se z Česka stala dotační ekonomika. Jak z toho ven?

Hostem Ptám se já je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.

Výdaje státu stále bobtnají. A to hlavně kvůli vysokým a stále rostoucím povinným výdajům státního rozpočtu. Jak nedávno upozornil ve své zprávě NKÚ, jen v letošním prvním pololetí tvořily mandatorní závazky přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.

To má vliv i na vysoký strukturální deficit státní kasy a naše rostoucí zadlužení. Hospodaření státního rozpočtu skončilo jen za první pololetí letošního roku schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii Česka. A situace se podle NKÚ za současných podmínek jen tak nezlepší.

Na hluboce deficitní hospodaření státu, ale třeba také na neefektivitu státní správy a plýtvání s veřejnými prostředky nebo dotacemi upozorňuje NKÚ poslední roky opakovaně.

Daří se alespoň některé nedostatky zlepšovat? Jak v tom pomáhá šetření, které si předsevzala současná vláda? A podaří se nám vymanit z dotační ekonomiky, ve které jsme podle šéfa NKÚ uvázli?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Protest v nemocnicích je zatím zažehnán. Lékaři, kteří si stěžovali na neúnosnou míru přesčasů a pracovní vyčerpání, se nakonec spokojili se zvýšením platů. Co pro sebe vlastně získali mladí? A byla na místě žádost o výsluhy?

Hostem Ptám se já byl viceprezident České lékařské komory a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda.

Většina nemocnic se tento týden vrací k běžnému provozu. Prosincový protest mladých zdravotníků proti přesčasům ukončila minulý pátek dohoda zástupců lékařů, odborů, Všeobecné zdravotní pojišťovny a Ministerstva zdravotnictví. Dohoda mimo jiné zajistí navýšení odměn lékařů. Z peněz, které půjdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, vyčleňuje na růst odměňování zaměstnanců 9,8 miliardy korun.

Lékaři, kteří podali od prosince z přesčasové práce výpovědi, by je teď měli zase stahovat. Ne všude to ale hodlají udělat. Zaznívá mezi nimi kritika a zklamání, že čekali od dohody víc. Protože problémy, nejen s přesčasy, o které šlo protestujícím na začátku nejvíce, zůstaly nevyřešené.

Ministerstvo zdravotnictví i zástupci lékařů slibují, že dohodou o růstu platů nic nekončí. Naopak jde podle nich o začátek pro vyjednávání změn, které jsou v tuzemském zdravotnickém systému tolik potřeba.

„Ta druhá strana ví, že tu páku máme a ví, že jsme ji schopni použít zase. Držet lidi pod tlakem další měsíce by nebylo úplně šťastné,“ říká k tomu Přáda.

Opravdu nešlo lékařům jen o peníze? Mají jasné představy o tom, jak přesně bude přesčasová práce podle nových pravidel vypadat? A jsou připraveni protestovat znovu, pokud změny ve zdravotnictví co nejdříve nezačnou?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko by mělo pokračovat v podpoře Ukrajiny a přesvědčovat o tom i spojence. Shodli se na tom nejvyšší ústavní činitelé. Jakou roli v tom může naše země sehrát? A jak jsou vládní politici spokojeni se situací na domácím poli?

Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Nejvyšší ústavní činitelé jsou ohledně zásadních zahraničních otázek ve shodě. Prezident Petr Pavel to prohlásil ve čtvrtek po schůzce se šéfem Senátu Vystrčilem, premiérem Petrem Fialou (ODS), šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Prezident s nimi probral plánované zahraniční návštěvy i bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Na další podpoře Kyjeva se přitom nejvyšší ústavní činitelé jednoznačně shodli.

Cílem je podle Pavla přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. „Máme společný cíl – nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu,“ dodal.

Jakým směrem má naše zahraniční politika pokračovat? Můžeme dopustit porážku Ukrajiny? A jak chtějí vládní politici opět získat důvěru voličů?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Bývalý europoslanec Petr Mach vstoupil už do čtvrté politické strany. V evropských volbách povede kandidátku SPD. Hlavním bodem jeho programu přitom zůstává snaha o vystoupení z EU. Je to dobrý nápad v době války na Ukrajině?

Hostem Ptám se jáje bývalý europoslanec a ekonom Petr Mach (SPD).

Mach, který v minulosti byl členem ODS, stál v čele Svobodných a pak přešel do Trikolory, nově povede společnou kandidátku opozičního hnutí SPD a neparlamentní Trikolory pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce. Šéf SPD Tomio Okamura to oznámil na nedávné celostátní konferenci hnutí. Dvojkou na kandidátní listině bude nynější europoslanec SPD Ivan David, trojkou někdejší poslankyně ODS a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová.

Cílem je podle nich získat v europarlamentu alespoň tři mandáty. Hlavními tématy kampaně budou migrace, energetika, zachování české koruny jako národní měny, obrana svobody projevu, ale také tažení proti zelené evropské politice.

S tím se podle svých slov ztotožňuje i Petr Mach, který působil v Evropském parlamentu v letech 2014 až 2017 a vždy se prezentoval zejména jako hlasitý odpůrce eura a našeho setrvání v Unii. „Tím dalším hlavním ekonomickým tématem pro mě bude právě Green Deal, zelené šílenství, které zdražuje energie,“ dodal.

Co pojí liberálního ekonoma s hnutím, jehož členové bývají označováni za extremisty? A čeho chce v europarlamentu dosáhnout?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Rusové po několika měsících opět přecházejí do útoku. Ukrajinská protiofenziva z léta ke zvratu na bojišti nestačila. Prezident Petr Pavel naznačil, že je na vině mimo jiné i Západ. Polevuje naše podpora Ukrajině?

Hostem Ptám se jábyl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Válka na Ukrajině je s příchodem zimy podle prezidenta Volodymyra Zelenského v nové fázi. Kyjev se i přes neúspěch letní protiofenzivy nechce vzdát a soustředí se teď na posílení domácí zbrojní výroby.

Zelenskyj proto vyzval spojence, aby jeho zemi poskytli výhodné půjčky a licence na výrobu a opravy zbraní. „To je cesta ven,“ prohlásil ukrajinský prezident s poznámkou, že nic neděsí Rusko víc než vojensky soběstačná Ukrajina.

Pomoc Ukrajině byla tento týden opět tématem i na zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu. „Procento pomoci se navyšuje. Země investují do svého obranného průmyslu. Na čele jsou pořád Spojené státy, na Evropu se tady v tom ohledu trošku čeká, samozřejmě čas je kritický, ale nikde nezaznívalo, že by byla podlomená politická vůle,“ ubezpečoval Landovský.

Co by měly západní země v pomoci Ukrajině dál dělat? A platí slova amerického historika Timothyho Snydera, že neexistuje omluva pro to, abychom jako Západ tuto válku s Ruskem prohráli?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Tisíce lékařů nebudou v prosinci sloužit ve svých nemocnicích přesčasové služby. Pacienti napříč republikou už dostávají zprávy o odkladu plánovaných výkonů a nemocnice se připravují na omezení péče. Může protest něco odvrátit?

HostemPtám se já bylpředseda představenstva Nemocnice Prachatice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Dobrovolné přesčasy nebude podle České lékařské komory (ČLK) od prosince sloužit zhruba šest tisíc z 13 tisíc lékařů, kteří v nemocnicích do služeb nastupují. Zástupci protestujících uvedli, že se proto odloží tisíce vyšetření a stovky operací. Ředitelé nemocnic ale uklidňují s tím, že prosinec je měsícem, kdy je výkonů tradičně plánováno nejméně.

Odvrátit protest se zatím nepovedlo ani přes opakovaná jednání ministerstva a zástupců lékařů. Ve čtvrtek by se měly odbory a ČLK sejít i s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ty požadavky obou stran jsou tak vyhraněné, že ani kompromis mezi tím se v tuhle chvíli nezdá být reálný. To jednání (s premiérem, pozn. red.) určitě nedopadne napoprvé. Že by se něco zvrátilo v prosinci, tomu už nevěřím. On se bude chtít zorientovat v tom problému a nepředpokládám, že by na první schůzce potopil svého ministra,“ prohlásil Čarvaš.

Ministerstvo nabídlo 6,8 miliardy korun z meziročního navýšení plateb pro nemocnice na odměňování lékařů. Při dalších jednáních ještě zvedlo částku o necelé dvě miliardy. Zástupci odborů i lékařské komory to ale odmítli, protože by se zvýšení podle nich netýkalo všech doktorů.

Je protest, který odstartovali mladí lékaři, oprávněný? Co čeká pacienty v nemocnicích po Novém roce? A jak řešit současné problémy zdravotnictví?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko včera zažilo stávku. Odboráři slibovali, že bude největší od sametové revoluce. Do Prahy se sjely jen tisíce odborářů a nejviditelnější tak byl protest škol. Byla akce proti vládě úspěšná? A jak se kabinetu Petra Fialy daří?

Hostem Ptám se já je první místopředseda hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček.

Opoziční hnutí ANO vyzvalo v pondělí kabinet Petra Fialy (ODS), aby okamžitě odstoupil. Reagovalo tak na pondělní protesty odborů vůči vládě. Ty jsou podle šéfa opozičního hnutí Andreje Babiše výsledkem toho, že vláda nezvládla inflaci, způsobila zvýšení cen elektřiny a odehnala ze země investory.

Babiš se také opřel do premiéra, který podle něj nekomunikuje a škodí: „Každý by čekal, že vystoupí a bude situaci smířlivě řešit.“ Předseda vlády podle šéfa ANO vystupuje arogantně a protesty dehonestoval. „Zatímco po celé zemi je největší stávka od listopadu 1989, premiér Fiala se jezdí dívat na krávy k bratrovi pana Jurečky,“ dodal později na síti X, když komentoval premiérovu pondělní návštěvu zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Brněnsku. Jeho ředitelem je bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Lukáš Jurečka.

Fiala v pondělí zkritizoval odbory s tím, že dialog s nimi mohl fungovat dobře, obě strany by se ale musely chtít dohodnout. A zopakoval, že vláda nemůže ustoupit tlaku a ustat ve snaze ozdravit veřejné finance a zpomalit zadlužování země.

Jaký recept má hnutí ANO na rostoucí zadlužení státní kasy? Je připraveno za současné krize vládnout? A s kým?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Školy po celé republice budou v pondělí stávkovat. Vadí jim změny ve financování, které chystá vláda. Učitelé tvrdí, že bojují proti rušení hodin i škrtům v penězích na nepedagogy. Jak by se to ve školách konkrétně projevilo?

Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička. Jeho škola se připojila ke stávce, ale bude mít otevřeno. Se studenty uspořádá projektový den na téma stávky a demonstrace v demokracii.

Více než polovina základních a středních škol v Česku se v pondělí 27. listopadu zapojí do jednodenní výstražné stávky. Část z nich bude úplně zavřená, jiné budou fungovat v omezeném režimu. Oznámily to školské odbory, které očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od 90. let.

Odbory chtějí stávkou prosadit více peněz do školství. Vadí jim vládní návrh, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu. V praxi by to podle nich znamenalo výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce a omezení možnosti škol dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější. Zároveň by se zvyšoval počet žáků ve třídách, školy by omezovaly volitelné předměty nebo by se ohrozila existence malotřídek. Stávkou chtějí odbory také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který ještě tento týden s odbory i řediteli jednal, se snaží uklidňovat situaci s tím, že dopady škrtů nebudou tak dramatické. Premiér Petr Fiala (ODS) stávce ve školství nerozumí a je podle něj nezodpovědná: „Školství patří k oblastem, kde navzdory složité rozpočtové situaci vláda zohledňuje, že je důležité, takže přidává prostředky.“

Co bude úspěchem stávky? Co říkají ředitelé na slova politiků, kteří jejich protest označili za nezodpovědný a neopodstatněný? A kam české školství směřuje?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Stále z více stran slyšíme, že se Česká republika zastavila na místě. Zejména český průmysl a podnikatelé začali volat po restartu země, odbory za týden chystají další protivládní stávku. Ujíždí nám vlak, nebo už ujel?

Hostem Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Česká ekonomika se stále - jako jediná v Evropské unii - nedokázala vrátit do předpandemické kondice. I proto nás nedávno německý deník Die Welt označil jako „skutečně nemocného muže Evropy“. Český hospodářský model je podle listu zastaralý a země je lapena v průměrnosti. Na to, že na jiné evropské státy začínáme výrazně ztrácet, se letos pokusili upozornit vládu také zástupci firem i zaměstnanců a vyzvali kabinet k okamžitému jednání.

Podle šéfa Hosporářské komory Zdeňka Zajíčka je situace opravdu vážná, ještě ale máme šanci s tím něco udělat: „Dokázali jsme to v devadesátých letech, kdy jsme byli po listopadu 1989 premianti Evropy. Přišla generace podnikatelů, byznysmanů, ale i osobností společenského života, kteří měli představu, kam jít, vložili do toho obrovskou energii. My jsme z toho těch 30 let žili a teď se to vyčerpalo. Proto je potřeba si znovu říct, pojďme znovu to nakopnout, pojďme dál.“

Podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se Česko na předcovidovou úroveň letos už nedostane. Odborníci zemi navíc předpovídají slabý hospodářský růst i v příštím roce. Že půjde o rok těžkých výzev hlásá ostatně i průmysl, který se několik měsíců v řadě potýká s propadem a od ledna ho navíc čeká skokové zdražení energií.

Zaslouží si Česko opravdu tak špatné hodnocení? Proč se o problémech tuzemské ekonomiky začalo intenzivně mluvit až v poslední době? A jaký na ně má Hospodářská komora recept?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podle nejnovějšího průzkumu České školní inspekce v testech z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvních ročníků středních škol. O soudobém dění se totiž učí málo nebo vůbec. Co s tím mohou učitelé dělat?

Hostem speciálního natáčení Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl Roman Göttlicher, učitel ze Střední průmyslové školy, obchodní akademie a jazykové školy ve Frýdku-Místku a letošní vítěz mezinárodní soutěže Global Teacher Prize pro nejinspirativnější učitele.

Podle nedávného zjištění České školní inspekce (ČŠI) se v českých školách neučí moderní dějiny dostatečně. Asi 70 procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. Chtěly by proto na studium více času. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech přitom neučí až dvě třetiny pedagogů.

Zlepšit to doteď pomáhal třeba projekt Dějepis+ zaštítěný odborníky z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu. Ten ale letos končí.

„Každá doba měla, má, bude mít své výzvy. A o to je důležitější, abychom jako učitelé měli kvalitní podporu, abychom se síťovali, abychom vytvářeli nějaké profesní učící se komunity. Protože já potřebuju podporu, potřebuju inspiraci, potřebuju sdílení a s tímhle tím jde všechno snadněji,“ komentoval situaci ve školství Roman Göttlicher.

Školní inspekce na tristní stav výuky soudobých dějin upozornila v době, kdy české školy čeká v důsledku plánovaných škrtů mimo jiné i omezení počtu vyučovaných hodin. Ministerstvo školství totiž plánuje snížit strop odučených hodin, které bude ředitelům proplácet. V praxi by to mohlo znamenat méně seminářů, dělených hodin, výuky druhých cizích jazyků nebo méně času pro nadané studenty. Případně méně času na přípravu na přijímačky a maturity.

Jak vlastně dnes nejlépe učit o našich dějinách? Co z historie dnešní děti zajímá? A je na tom naše školství opravdu tak špatně?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Robert Fico se počtvrté stal premiérem a Evropa čeká, nakolik změní politické směřování Slovenska. Už stihl přijít s ostrým výpadem proti médiím i neziskovým organizacím, chce brzdit vojenskou pomoc Ukrajině. Co Slovensko čeká?

Hostem speciálu Ptám se já je slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která si do Česka ve čtvrtek přijela připomenout výročí 17. listopadu.

Slovenská prezidentka navštívila Prahu ve stejný termín i v předchozích dvou letech, kdy uctila památku výročí revoluce z roku 1989 na Národní třídě a setkala se s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Schůzku s hlavou státu nevynechala ani tentokrát. Se svým partnerem Jurajem Rizmanem dorazila dopoledne na Pražský hrad, kde ji přivítal Petr Pavel s manželkou Evou. V plánu má opět také uctění památky sametové revoluce na Národní třídě.

Čaputová dorazila do Česka necelé dva měsíce po předčasných parlamentních volbách na Slovensku, které vyhrála strana Smer-sociální demokracie Roberta Fica. Nová vláda staronového premiéra ve svém programovém prohlášení, které v těchto dnech projednává slovenská sněmovna, plánuje mimo jiné zvýšení daní, vyšší finanční podporu důchodců i zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině.

Fico, který je premiérem už počtvrté, také dlouhodobě vystupuje proti médiím a nevládnímu sektoru. Jeho kabinet už oznámil, že chystá například rozsáhlé škrty v podpoře nevládních organizací. Čtyřem redakcím včetně nejsledovanější televize Markíza chce také zamezit vstupu na úřad vlády. Což zkritizovala opozice i prezidentka Čaputová.

Co čeká Slovensko pod další Ficovou vládou? Co od něj můžeme čekat my? A jaké výzvy před Evropu kladou současné krize na Ukrajině a v Izraeli?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká národní banka se rozhodla pro velmi opatrné uvolňování měnové politiky. I v listopadu nechala úrokové sazby na sedmi procentech a naděje, že tak konečně zase začnou zlevňovat peníze, opět odsunula. Proč se rozhodla sazby držet?

Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait.

Česko se stále jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Německý deník Die Welt tento týden dokonce označil Českou republiku za „skutečně nemocného muže Evropy“, který je lapen v průměrnosti.

A podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu se na předpandemickou úroveň určitě nedostaneme ani letos, a zřejmě ani příští rok, kdy se očekává jen slabý hospodářský růst. Za jeden z faktorů zadušení ekonomiky přitom odborníci považují i příliš brzké zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.

Přestože část trhu jejich první snížení už očekávala, bankovní rada ČNB zatím ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.

Jaké pro to má důvody? Jak rychlý pokles pak máme čekat? A opravdu nebrzdí drahé úvěry až přespříliš českou ekonomiku?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Některé školy zůstanou v pondělí 27. listopadu zavřené, jejich učitelé budou stávkovat. Odbory žádají po vládě víc peněz pro školství. Podle koalice ale pedagogům jako jedněm z mála příští rok stoupnou platy. O čem stávka je?

HostemPtám se jáje místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.

Odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních i mateřských škol na pondělí 27. listopadu. A už oznámily, že pokud se do ní školy nějakým způsobem zapojí, budou o tom muset informovat tři dny dopředu, aby měli rodiče čas se připravit.„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ prohlásila tento týden Seidlová.

Cílem stávky je získat víc peněz do rozpočtu školství na příští rok. Ministr Mikuláš Bek (STAN) se chce se zástupci odborů setkat znovu příští týden. Zároveň slibuje, že se pokusí vyjednat s koaličními lídry do rozpočtu rezortu pět miliard korun navíc.

Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sice řekl, že stávku respektuje, ale zároveň se ohradil, že požadavky odborů jsou nefér směrem k ostatním profesním skupinám, které nemají zajištěnou výši mzdy zákonem jako učitelé.

Postačí odborům hrozba stávkou, nebo budou děti 27. listopadu opravdu doma? Jakou má zatím protest podporu? A jde odborům jen o platy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?

HostemPtám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.

Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.

I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.

Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.

Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Letos končí vládní zastropování cen energií a stát navíc ukončí výjimku, kdy za spotřebitele platí poplatek za obnovitelné zdroje. Firmy i lidé se proto děsí, kam jim příští rok vyšplhají účty za energie. Jaká bude realita?

Hostem Ptám se já je investor, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Domácnosti i firmy se opět obávají vysokých faktur za energie. Ty by měly podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od ledna podražit. Stát končí s doplácením na energie, a ERÚ proto musí do regulační složky ceny pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.

Plán vyděsil domácnosti a hlavně firmy. Představitelé vlády hned začali uklidňovat, že o výrazné navýšení ve skutečnosti nepůjde. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) už také apeloval na ERÚ, že musí pro snížení regulované složky ceny elektřiny udělat maximum.

Jak ceny energií porostou? Je možné se na kolísání jejich cen nějak připravit? A kdy bude Česko energeticky soběstačné?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká ekonomika zůstává poslední v Evropě, která se ještě nedokázala vrátit na předcovidovou úroveň. Ke špatným číslům se přidaly zprávy o možném strmém růstu cen za energie v příští roce. Bude muset stát firmám opět pomáhat?

Hostem Ptám se jábyl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Ceny energií příští rok nejspíš zdraží. Stát už na ně totiž nebude doplácet. Energetický regulační úřad (ERÚ) v souvislosti s tím oznámil, že musel do regulační složky energií pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. To začali okamžitě hlasitě kritizovat jak opoziční politici, tak zástupci průmyslu.

Bouři protestů začal uklidňovat premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent: „Cena silové elektřiny neustále klesá, lidé tak budou platit převážně jako letos, nebo maximálně v průměru o jednotky procent více. Žádné navýšení o desítky procent nehrozí, žádné drastické navýšení cen energií se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak lže a šíří paniku.“

Jak náročnou situaci před sebou tuzemské podniky mají? A kdy se nám konečně podaří odrazit ode dna?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Potraviny v Česku po mnoha měsících mnohdy strmého růstu zlevňují. A Ministerstvo zemědělství nezapomíná zdůrazňovat, že na tom má zásluhu. Jak se budou ceny potravin vyvíjet dál? Co chystá rezort, aby se situace zase nezhoršila?

HostemPtám se jábyl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Některé potraviny v tuzemských obchodech dál zlevňují. Podle posledních dat Eurostatu nabralo zlevňování v Česku nejvýraznější tempo v celé Evropské unii. Ministr Výborný to v uplynulých týdnech vysvětloval nadprůměrnou sklizní i svým tlakem na velké obchodní řetězce.

Zástupci osmi z nich na jednání na Ministerstvu zemědělství už ujistili představitele vlády, že do cenovek se od Nového roku také propíše chystané snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S přesunutím potravin ze současné 15procentní sazby DPH do 12procentní totiž počítá projednávaný konsolidační balíček.

Výborný zopakoval, že jeho rezort netvoří ceny v obchodech, chce ale dál pracovat na tom, aby se českému zákazníkovi zajistil přístup ke kvalitním potravinám jako v okolních zemích. „Je samozřejmě ještě jedna věc, která na to má vliv, na to se zapomíná, a to je hozená rukavice spotřebitelům, česká fascinace slevovými akcemi. Na to jsme experti,“ uvedl Výborný. „Musíme se bavit i s řetězci, jestli ten trend, že všechno prodáte ve slevových akcích, potom nevede k celkové deformaci trhu.“

Jaká témata chce ministr s řetězci řešit v dalších měsících? Jak dlouho ještě budou lidé jezdit nakupovat za hranice? A jak to bude se zdaněním tichého vína?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Loni vznikli. Letos na jaře převzali štafetu protivládních demonstrací. Psalo se o nich jako o možné konkurenci pro SPD a částečně i pro ANO. Podpora strany PRO ale drhne, opustila ji část vedení. Co chce dělat v europarlamentu?

Hostem Ptám se jábyl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Loni na jaře převzal Rajchl se svou novou politickou stranou štafetu od organizátorů protivládních demonstrací. A požadoval po vládě rychlé změny s tím, že protestní akce nestačí a musejí přijít nátlakové akce po celém Česku. Jeho nástup tehdy zneklidnil mimo jiné parlamentní hnutí SPD, které se rozhodlo do příštích voleb spojit s Trikolorou.

Na avizované generální stávky a větší blokády úřadů ale nedošlo. A podpora PRO od léta chladne. Na poslední demonstraci v září přišly podle policie desítky tisíc lidí. Kvůli názorovým sporům z vedení strany také nedávno odešli klíčoví lidé.

Proč projektu Jindřicha Rajchla klesá podpora? Proč nedotáhl své sliby o nátlakových akcích na vládu? A co by chtěl dělat v europarlamentu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Spolu postaví v eurovolbách jednotnou kandidátku. Šéfové stran si prosadili to, proti čemu mnozí v jejich frakcích už měsíce brojí. Jak bude fungovat kandidátka lidí s často opačnými názory na klíčové momenty evropské politiky?

HostemPtám se já byl europoslanec, bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS).

I nadále společně. Navzdory názorovým rozdílům půjde koalice Spolu do voleb do Evropského parlamentu s jednotnou kandidátkou.

Podle opozičního hnutí ANO trojice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společnou kandidaturou rezignuje na program a spáchá podvod na voličích. Skeptičtí jsou i někteří příznivci ODS. Mezi nimi i bývalý předseda strany Mirek Topolánek, který označil společnou evropskou kandidátku za nepřijatelnou.

K hlasitým odpůrcům patřil v posledních měsících i sám Alexandr Vondra. Ten ale nakonec jednotné kandidátce Spolu bránit nebude. Odkazuje přitom na programové desatero, které si strany schválily: „Převážil názor, že máme jít společně, a já to respektuji jako demokrat. My jsme našli shodu nad desaterem, vlastně takovými principiálními programovými zásadami, s nimiž do těch voleb půjdeme. A až si to desatero přečtete, tak zjistíte, že odráží všechny principy, zásady evropské politiky tak, jak je v ODS hájíme, jak se k nim hlásím.“

Jaké má společná kandidátka výhody a nevýhody? Co máme v kampani čekat? A jak by měla Evropa pokračovat v podpoře Izraele a řešení migrační politiky?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Koalice Spolu vstoupila do druhé půlky volebního období. Důvěra v její vládu přitom zůstává nadále nízká, věří jí čtvrtina lidí. Už také stihla čelit třem pokusům o vyslovení nedůvěry, které ustála. Proč je tak nepopulární?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty. V létě ale začala klesat. Kabinetu pětikoalice teď podle průzkumu CVVM důvěřuje jen 25 procent lidí, z toho pouze 3 procenta dotázaných uvedla, že vládě rozhodně důvěřují.

Podle šéfa kabinetu Petra Fialy (ODS) ale vláda v říjnu vstoupila do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Podařilo se jí zvrátit trend zadlužování a zpomalit inflaci, uvedl Fiala na sociální síti X.

Na zrychlení ekonomického růstu Česka se chce v druhé půlce volebního období zaměřit právě TOP 09. Ta nedávno představila vlastní plán, podle kterého jí půjde hlavně o podporu nových investic, zlepšení trhu práce a zefektivnění fungování státu. Tedy podobné recepty, jaké voliči slýchají od konkurenčních politických stran, naposledy v září od premiéra Fialy.

Proč TOP 09 přichází s další vizí? Dělá koalice opravdu reformy, které slíbila? A jak chce uspět s jednotnou kandidátkou v eurovolbách?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident poprvé narazil u Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Senátoři totiž neschválili nominaci Pavla Simona. Prezident si vzápětí posteskl, že jsou na jeho kandidáty přísnější než dřív. Vybírá své kandidáty dobře?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník a poradce prezidenta pro právní otázky a ústavu Jan Kysela.

Senát nepodpořil kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce. Hlasovalo pro něj 23 zákonodárců ze 73 přítomných. Simon se tak stal prvním z nominantů prezidenta Petra Pavla, který v horní komoře neuspěl. Výsledek přitom nebyl nečekaný. Senátoři rozhodli v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly.

Simon čelil kritice kvůli svému rozhodování, ale také kvůli svým mimosoudním aktivitám. Konkrétně kvůli společnému podniku s manželkou i kvůli tomu, že v případě kurzů čínského cvičení čchi-kung používá místo plného akademického titulu jen variantu Dr.

Nepomohlo mu ani, že ho do Senátu přišel osobně obhajovat prezident. „Soudce Simon patří k těm, které považuji za zdrženlivé,“ uvedl Pavel. A pozastavil se nad tím, co je za detailním prověřováním kandidátů, které v minulosti nebylo běžné: „Je to nějaký vzkaz? Kde je hranice veřejného zájmu?“

Prezident už jmenoval ústavními soudci se souhlasem Senátu pět svých kandidátů na ústavní soudce. Ještě letos by měl nominovat další dva adepty.

Jsou senátoři na kandidáty prezidenta přísnější než byli dříve? A podle jakých kritérií bude Petr Pavel rozhodovat o udělování milostí?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prahou tento týden prošel protestní pochod na podporu Palestiny a Palestinců. Účastnily se ho stovky lidí, kteří drželi transparenty s hesly jako Okupace není mír, Izrael zabíjí. Čeho chtějí demonstracemi docílit?

Hostem Ptám se já je Zdeněk Jehlička z iniciativy Ne naším jménem! – iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, která v Praze propalestinské akce pořádá.

Asi 300 příznivců Palestiny se sešlo ve středu večer na Staroměstském náměstí. Na akci vlály palestinské vlajky a transparenty s hesly Svobodu Palestině nebo Okupace není mír, Izrael zabíjí. Účastníci se pak vydali na pochod k Úřadu vlády. Na celou akci dohlížela policie. Protest pořádala iniciativa Ne naším jménem!, která stála i za vzpomínkovou akcí za civilní oběti v Izraeli a Palestině v neděli na Václavském náměstí.

Propalestinské i proizraelské demonstrace se tento týden konaly také v mnoha dalších arabských a evropských městech. Na akcích na podporu Palestinců v Berlíně a v Tunisku už došlo k násilnostem.

Rozsáhlý brutální útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října v izraelském pohraničí si vyžádal zhruba 1400 obětí. Dalších 200 lidí Hamás odvlekl do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy už zemřelo zhruba 3300 lidí.

Jak dnes pořádat demonstrace na podporu Palestiny, aby nepůsobily jako akce, které relativizují teroristické útoky? A odkud podporovatelé Palestiny čerpají informace o obětech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Americký prezident se chystá na návštěvu Izraele. Obě země budou řešit izraelskou odvetu proti teroristickému hnutí Hamás, které zavraždilo začátkem října více než 1300 Izraelců, další tisíce zranilo a stovky zajalo. Co zemi čeká?

Hostem Ptám se jábyl zástupce velvyslankyně v Izraeli, diplomat a arabista Cyril Bumbálek.

Izrael se podle aktuálních zpráv připravuje na další fáze války s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Podle mluvčího armády přitom nemusí jít jen o pozemní ofenzivu, kterou v posledních dnech zmiňují média.

Rozsáhlý a brutální útok Hamásu ze 7. října si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů. Zhruba 200 lidí při něm teroristé unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování, které země spustila v protireakci, má podle palestinských úřadů už přes 2800 obětí, polovina z toho jsou ženy a děti. V Pásmu Gazy se zároveň dále zhoršuje už tak krizová humanitární situace.

„To, co provedli teroristé Hamásu, je něco, co je v některých ohledech dokonce horší než terorismus Islámského státu. To je faktorem, který je hybatelem razantní odpovědi, kterou lze očekávat. Nehovořil bych o odplatě, ale o tom, že je tady odhodlání zabránit do budoucna tomu, aby se něco takového mohlo opakovat,“ uvedl k dalšímu možnému vývoji války diplomat Bumbálek.

Jde poslat humanitární pomoc lidem do Pásma Gazy, aniž by ji ukořistil Hamás? Přistoupí Izrael na výměnu zajatců za propuštění tisíců palestinských vězňů a vězeňkyň? A jakou roli chce a bude hrát Írán?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Několik repatriačních letů zajišťuje převoz Čechů z Izraele. První skupinu přitom do Čech evakuoval speciál s ministrem zahraničí Lipavským. Ten jako první západní ministr navštívil Izrael po útoku Hamásu. Jaké to bylo gesto?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Na letišti v pražských Kbelích ve čtvrtek po poledni přistálo další letadlo z Izraele se zhruba 40 evakuovanými českými občany. V pořadí třetí vládní speciál přepravil Čechy, kteří se chtěli vrátit domů a v Izraeli uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských radikálů.

V noci na středu se prvním letem se šéfem rezortu zahraničí Janem Lipavským, který navštívil Izrael po cestě z ministerského zasedání EU v Ománu, vrátilo 34 Čechů. V noci na čtvrtek dalších asi 40. Lipavský přitom přijel do Izraele po sobotním teroristickém útoku Hamásu jako první západní ministr.

Do země zasažené válkou mají odletět ještě další tři repatriační lety, vrátit se do Česka chce ještě asi 130 lidí. Některými vládními speciály se do Izraele z České republiky vrátí po dohodě české a izraelské strany i tamní občané, jak dnes potvrdilo Ministerstvo zahraničních věcí.

Nabídne Česko Izraeli další pomoc? Jak to bude s přesunem ambasády do Jeruzaléma? Kdy budeme mít velvyslance v Rusku? A ovlivní válka v Izraeli západní podporu Ukrajiny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Reportérech ČT se děly nepřijatelné věci, prohlásil nový šéf České televize Jan Souček poté, co si prostudoval závěry vyšetřování, které zkoumalo obtěžování a bossing na Kavčích horách. Co na to říká jeho předchůdce?

Hostem Ptám se jáje bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Dvořáka po 12 letech v čele České televize vystřídal 1. října Jan Souček, který donedávna vedl brněnské studio. Nový šéf ČT v úterý oznámil, že se už stihl seznámit se závěry vyšetřovací komise zabývající se údajným bossingem a obtěžováním v redakcích pořadů Reportéři ČT a 168 hodin. Stížnosti podané na šéfa Reportérů ČT Marka Wollnera vedly letos v lednu k jeho odchodu z televize.

„Pokud jde o tým Reportérů ČT a Marka Wollnera, musím říci, že protokoly obsahují popisy situací, se kterými jsem se za 30 let své profesní dráhy v médiích nikdy nesetkal a které považuji za nepřijatelné,“ prohlásil Souček, podle kterého komise konstatovala, že k popsaným situacím s nejvyšší pravděpodobností došlo. Nový ředitel ČT dodal, že ho lidsky mrzí, že takový způsob jednání měl v televizi vůbec prostor.

V případě šéfky pořadu 168 hodin Nory Fridrichové komise podle Součka nedospěla ke zjištěním, která by nešla řešit domluvou. Wollner se proti slovům nového generálního ředitele ostře ohradil a označil je za další svou profesní likvidaci.

Po jeho odchodu ČT uvedla, že z interního vyšetřování nevyplynulo, že by Wollnerovo jednání neslo znaky trestného činu. Případ odložila i policie s tím, ženedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku.

Vyřešil bývalý management ČT kauzu dostatečně? Nekryl nevhodné chování? A jaká bude televize pod novým ředitelem?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Velké firmy nedávno vyzvaly vládu k restartu Česka. Následně požádaly, aby z lidskoprávních i ekonomických důvodů podpořila manželství pro všechny. Jak má kabinet ekonomice pomoci? A nebrzdí její kondici drahé mobilní služby?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel společnosti Vodafone Petr Dvořák.

Česko přešlapuje na místě a hrozí mu, že se stane skanzenem, upozorňují zástupci firem i zaměstnanců. A volají po co nejrychlejším restartu ekonomiky. Premiér Petra Fialy (ODS) vidí cestu z problémů hlavně v podpoře inovací a energetiky. Dosáhnout toho chce zejména pomocí strategických investic.

Jak upozorňují zástupci podniků i ekonomové, zaspali jsme hlavně v investicích do dopravní i energetické infrastruktury. Podle části firem, v jejich čele stál i Vodafone, je také potřeba narovnat podmínky zaměstnanců, k čemuž by pomohlo právě zmiňované uzákonění manželství pro všechny.

Například podle ekonomky Jany Matesové ale máme stále co dohánět i v oblasti telekomunikací a drahých mobilních a datových služeb. S tím se ale podle šéfa Vodafonu souhlasit nedá: „Když se podíváme na okolní země a podíváme se jenom na neomezené tarify, kde to srovnání je velmi jednoduché, kromě jednoho operátora na Slovensku, který nemá pokrytí, tak máme naprosto konkurenceschopné ceny. Nejnižší ze všech okolních států.“

Jsme na to s cenami volání a dat opravdu tak dobře? A proč je i v současných složitých ekonomických časech prosazení manželství pro všechny pro firmy zásadní?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko je na prahu sezony respiračních nemocí. Lékaři zároveň hlásí výrazný nárůst počtu streptokokových infekcí, jako je spála nebo angína. Někteří to spojují s oslabenou imunitou právě po covidu. Měli bychom se opět očkovat?

Hostem Ptám se já byla imunoložkaa bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky Blanka Říhová.

Někteří lékaři upozorňují, že v letošním roce je počet případů streptokokových infekcí jako spála nebo angína výrazně vyšší, než byli zvyklí vidát v předcovidových letech. A dávají to do souvislosti s naší oslabenou imunitou po pandemii covidu-19. Před jeho dalším nástupem s příchodem sezony respiračních onemocnění tento týden varoval i ministr zdravotnictví. A doporučil lidem, aby se očkovali, ideálně proti covidu i chřipce zároveň.

Imunoložka Blanka Říhová by dospělým zájemcům o vakcínu proti covidu doporučovala nejdřív zjistit si hladinu protilátek. U dětí by pak zvážila očkování jen v případě jejich snížené imunity: „Já bych je především poslala ven, aby běhaly a aby se otužovaly. Ale kdybych měla děti, které jsou citlivější na některé infekce, tak bych o tom asi uvažovala. Takové ty děti, které problémy nemají, které jsou růžolící a dobře jedí, dobře se učí, dobře spí, zlobí - a je dobře, že zlobí - tak u těch bych to zatím nedávala, pokud by se neukázalo, že to zase v populaci vzplane.“

Podle Říhové mají v současné době zásadní dopad na naše zdraví také výpadky klíčových léků jako penicilin a ministr zdravotnictví by na to měl více upozorňovat. „Penicilin je to nejlepší, co můžeme mít. Že není, jsem považovala za velké selhání. Všechna ostatní antibiotika, ať jsou sebelepší, poškozují i ostatní buňky v těle nebo dokonce mikrobiom ve střevech, který je velmi důležitý. Chápu, že mu nic jiného nezbývá, ale bylo by správné říct to na rovinu,“ řekla imunoložka.

Jaké onemocnění dnes covid vlastně je a co udělal s naší imunitou? Kdo všechno by se měl proti covidu letos očkovat? A co může pro budoucnost očkování znamenat Nobelova cena za technologie mRNA vakcín?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zdravotnictví se propadá do stále hlubší propasti. Problémy s nedostatky léků, zdravotníků i peněz rostou. Reformní ani koncepční změny ale nepřicházejí a ministr místo toho jen hasí nejpalčivější požáry. Zažene protesty lékařů?

Hostem Ptám se já je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Sloužit přesčasy odmítne od prosince asi pět tisíc lékařů, jak tento týden informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Zdravotníci se tím snaží brojit proti novele zákoníku práce, která začala platit od října a která umožňuje, aby lékaři mohli legálně pracovat 832 hodin přesčasů. Dosud to byla jen polovina.

Nejen oni upozorňují, že zákonem navýšené možnosti přesčasů mohou vést k přepracování zdravotníků nebo jejich odlivu do zahraničí. Ministr Válek nejdřív úpravy zákona obhajoval. S rostoucím tlakem lékařů později oznámil, že chce kontroverzní části novely změnit.

Lékaři hrozící výpovědí přesčasů ale nejsou jediným akutním problémem českého zdravotnictví. Válkův resort dlouhodobě čelí také kritice kvůli výpadkům léků. Stále chybí například klíčová antibiotika jako penicilin. Díry v dodávkách by do budoucna mohla podle ministra řešit i obnovená výroba léčiva v tuzemsku. Začít by se mohlo do roka a půl.

Budou v Česku zase dostupné léky? Podaří se ministrovi dohodnout s nespokojenými lékaři? A proč není prostor na skutečné reformy českého zdravotnictví?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Klima, nedostatek pracovníků, vztahy Čechů a Ukrajinců nebo vláda ODS s ANO. I o tom debatovali moderátorka Ptám se já Marie Bastlová a šéfredaktor SZ Jiří Kubík s prezidentem Petrem Pavlem a zástupci regionu v blanenském kině.

Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko.

V druhé části večera mohli hlavě státu pokládat své dotazy také tři zástupci regionu: starosta města Blanska Jiří Crha (ODS), místopředsedkyně okresní Hospodářské komory Romana Špačková a ředitel univerzitního kina Scala Radek Pernica. Ptát se prezidenta měli možnost i diváci v sále a čtenáři Seznam Zpráv.

Starosta Blanska Crha upozornil zejména na nedostatečnou infrastrukturu v kraji a chybějící dálniční spojení. Spolu se zástupkyní firem Špačkovou se také shodli na problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců v regionu. Zatímco v prvním případě prezident ujistil, že jde o jeden z bodů, kterým se chce věnovat, v oblasti pracovního trhu na jižní Moravě - narozdíl od jiných krajů - takový problém nevidí: „V tom můžu pomoct i já při těch debatách v dalších krajích, případně s ministry. Ptát se, proč to jde v Jihomoravském kraji, proč to nejde jinde? Myslím, že touto cestou krůček za krůčkem se k tomu můžeme dopracovat možná rychleji a lépe než snažit se vytvořit nějakou celostátní strategii, kampaň. Protože pak by to skončilo opět tak, že budeme rok pracovat na strategii, a když ji dopracujeme, tak ji strčíme do šuplíku a budeme si stěžovat, že nám to nejde.“

Petr Pavel se s blanenským starostou shodl, že důležité je zároveň zajistit dostatek pracovních sil ze zahraničí. Například zjednodušením vízové povinnosti. „To už běží. Vláda na to reaguje. Je to jedna z cest, jak tomu jít naproti. Ale musí to jít zároveň ruku v ruce s tím, že budeme lidem vysvětlovat, že určitá forma kontrolované migrace je pro nás nezbytná, pokud si chceme zachovat nějakou nasycenost pracovního trhu. Budeme-li říkat, že k nám nepřijmeme ani migranta, tak lidem lžeme a řežeme si větev pod vlastním zadkem, protože s ohledem na demografii se bohužel náš pracovní trh vylidňuje,“ řekl prezident.

Za jednu ze svých priorit Pavel označil také klima a uvedl, že už má pro tuto oblast svého poradce. Prezident také komentoval současné napětí ve společnosti a vztahy mezi Čechy a Ukrajinci v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Jejím občanům žijícím na našem území bychom podle hlavy státu neměli přestat pomáhat.

Rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel pokračuje v cestách do regionů, které si na začátku mandátu stanovil jako jednu z priorit. Sliboval přitom, že s sebou bude vozit konkrétní řešení jejich problémů. Co hlava státu chce a může pro kraje udělat?

Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko. Své dotazy mohli hlavě státu pokládat i zástupci regionu, lidé v publiku a čtenáři.

Debatou završil prezident první den své dvoudenní návštěvy v Jihomoravském kraji. Jak na úvod řekl, do regionu jel s vědomím, že nemá takové problémy jako třeba Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský kraj, které navštívil předtím: „Přece jenom některé problémy společné jsou, jako například dostupnost lékařské péče v okrajových částech kraje nebo dopravní infrastruktura. Ať už to jsou chybějící vlakové spoje, nebo tak zastaralé, že cesta z Brna do Znojma trvá dvě hodiny,“ řekl Pavel.

Pomalou výstavbu dálnic či vysokorychlostních tratí kritizoval i v souvislosti s rozvojem Česka. Podle prezidenta oproti sousedům zaostáváme:„Polsko na rozdíl od Česka poslední dekádu využilo mnoho peněz z evropských zdrojů k tomu, že masivně investovalo do stavby dálnic, železnic, vysokorychlostních tratí. My jsme peníze těch 10 let strkali víceméně do kupování voličů. Dnes se stáváme ostrůvkem, který bude lepší objet.“

Prezident se v rozhovoru také několikrát opřel do vlády Petra Fialy (ODS). Uvedl, že její konsolidační balíček očekával tvrdší. Kabinet podle něj zároveň dělá rozhodnutí na poslední chvíli, jako například v souvislosti s penzijní novelou.

Pavel také zhodnotil svůj dosavadní půlrok ve funkci. Podle něj se Hrad více otevřel, jak si prezident předsevzal. Uznal ale, že by měl o svých krocích veřejnost více informovat. Komentoval i personální změny na Hradě s tím, že jde o standardní výměnu na funkcích: „Celý organismus kanceláře postupně hledá svoji cestu. Někdy to dře víc, než je zdrávo. Pokud taková situace nastane, musí dojít k řešení,“ dodal.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ministerstvo vnitra spustilo informační kampaň vysvětlující vládní politiku, která vyjde na 40 milionů korun. A to v době úspor, kdy se kabinet tváří, že neutrácí marně ani korunu a škrtá, kde může. Není podobná kampaň nevhodná?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

O rozsáhlé kampani za 42 milionů korun poukazující na kroky vlády informovala média minulý týden ve čtvrtek. Ministr ji obratem hájil například na sociální síti X: „Pořád slyším, že stát s lidmi nekomunikuje. A když s nimi komunikuje, tak je to taky špatně.“

Kampaň, kterou má Rakušanův resort na starosti, má prý za cíl předávat základní informace lidem, kteří nesledují mainstreamová média nebo online zdroje. Ministerstvo přitom vychází z průzkumu, který si nechalo zpracovat a ze kterého vychází, že přibližně polovina lidí nemá o aktuálním dění dostatek informací. Vytvořilo proto web nenaletet.cz a od září také chystá rozsáhlou plakátovou kampaň ve veřejném prostoru. Běžet má déle než rok.

Podle opozice si ale pětikoalice jen dělá promo za peníze daňových poplatníků.

Rakušan v rozhovoru reagoval i na informaci, že používal šifrovaný telefon, která zazněla v rozhovoru spolustraníka Stanislava Polčáka v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Z hnutí ANO se snesla na Rakušana kritika, že stejný telefon používali ve stejné době i lidé zapojení do kauzy Dozimetr. „Ať si Andrej Babiš vzpomene s kým tancoval na svatbě paní Vildumetzové v kolečku za ruku,“ uvedl Rakušan v narážce na Babišův kontakt s podnikatelem Zakaríou Nemrahem.

Co chce ministerstvo v kampani lidem říct? Je nutné, aby za to v době škrtů platilo desítky milionů korun? A pomůže tím zlepšit komunikaci vlády, kterou kritizují odborníci i občané?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Letos na jaře poslanci schválili zákon, podle kterého musí mít učitelé plat alespoň 130 procent průměrné hrubé mzdy. Půl roku poté ovšem vláda ukázala, jak vlastní závazky bere vážně. Platy budou o dost nižší. Co na to učitelé?

Hostem Ptám se jábyl ředitel Základní školy Chýně na Praze-Západ Jaroslav Novák.

„V době krize neměli učitelé úplně naivní představy o tom, že se platy budou zvyšovat. A myslím si, že vlastně spousta z nich ani nevěřila vládě, že ten slib dodrží,“ komentuje sliby politiků Novák.

Vláda kvůli nutným škrtům nakonec zřejmě nedodrží příslib, který má v programovém prohlášení a potvrdila ho i v zákoně, že budou platy kantorů v příštím roce na 130 procentech průměrné hrubé mzdy. Základem pro výpočet valorizace by podle ministerstva školství měla být průměrná mzda za rok 2022, platy by se tak měly pohybovat kolem 113 procent průměrné mzdy.

Otazníky stále visí také nad tím, kolik v rozpočtu zbyde na nepedagogické pracovníky jako jsou účetní, hospodářky, školníci, kuchařky nebo uklízečky. „Jsou to důležité postavy, na kterých škola do jisté míry stojí,“ upozorňuje ředitel Novák. Nejen kvůli nízkým platům je ale podle něj problém nějakou kuchařku nebo uklízečku vůbec sehnat: „Přijde mi, že permanentně hledáme uklízečku i pracovníky do kuchyně. Kuchaře jsem sehnal vlastně po roce. V kuchyni ten podstav je více méně trvalý.“

U koho je problém s platy ve školách největší? Šli by učitelé do stávky, jak vyhrožují odbory? A věří ředitelé slibům ministra, že se v letošním školním roce už nebude opakovat chaos s přijímačkami na střední?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Petr Pavel má za sebou půlrok ve funkci. Když přicházel na Hrad, sliboval velkou změnu: v komunikaci, chování prezidenta i spojování společnosti. Jak nakládá s velkou voličskou podporou, kterou měl i v chudších oblastech země?

Hostem Ptám se jábyl sociolog a zakladatel výzkumné agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Prezident Petr Pavel má za sebou prvních šest měsíců v čele České republiky. Podle posledních dat se stále těší velké oblibě – důvěřuje mu 58 procent lidí. Češi mu tak věří stejně jako na jaře, jak vyplývá z průzkumů, které dělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také v dubnu a květnu.

Důvěra v Pavla je stále vyšší než u jeho předchůdce Miloše Zemana. Tomu po většinu času jeho vládnutí na Hradě důvěřovalo necelých 50 procent lidí, loni se jejich důvěra propadla dokonce pod 30 procent.

Petr Pavel je od začátku svého mandátu hodně aktivní na poli zahraniční politiky. Z té tuzemské se stihl zabývat třeba nominacemi soudců Ústavního soudu nebo úpravami penzí. Jako jeden ze svých cílů si ale prezident předsevzal také návštěvy českých a moravských regionů, kde chce mimo jiné naslouchat i těm, kteří ho nevolili.

Zvedá Petr Pavel regionální témata dostatečně? Jak se mu zatím daří zahlazovat příkopy, které ve společnosti prohloubily i poslední prezidentské volby? A co by hlava státu měla dělat, aby se podařilo pohnout alespoň s částí strukturálních problémů v chudších regionech?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po letní přestávce zase startuje Nová zelená úsporám. Od 26. září můžou lidé žádat také o peníze z programu Oprav dům po babičce. Díky zateplení by mohly domácnosti významně uspořit. Dostanou dotace ti, kteří to potřebují?

Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Stát po letní pauze opět otvírá dotační program Nová zelená úsporám. Žádosti o dotace pro bytové domy je možné podávat ode dneška a na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce přesně za týden, tedy od 26. září. Celkem by si mohli zájemci rozdělit až 40 miliard korun, které půjdou z prodeje emisních povolenek.

Podle ministra Hladíka mají dotace oživit zájem vlastníků rodinných i bytových domů o zateplování a velké renovace, které přinesou významné úspory. „Budou se tak podílet na snižování celkové spotřeby energií a emisí skleníkových plynů na celorepublikové úrovni,“ komentoval význam programů dříve šéf resortu životního prostředí.

Ministr v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy také obhajoval plánované vyhlášení národního parku Křivoklátsko. „Už komunisti v roce 1978, když vyhlašovali CHKO Křivoklátsko, směřovali k národnímu parku,“ řekl Hladík k plánům, které narážejí na odpor místních. Na to zareagovali starostové tamních obcí s tím, že ministr uvedl „minimálně deset nepravd“ o plánovaném parku.

Jak dotace pomůžou domácnostem v boji s drahými energiemi? Jakou má stát strategii v oblasti obnovitelných zdrojů a jakou cestou bychom se měli vydat, pokud se odstřihneme od uhlí?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už je to více než pět let, co musel Robert Fico opustit post slovenského premiéra. Smetla ho vlna obřích protestů po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Teď má ale šanci se do čela Slovenska vrátit. Kam země směřuje?

HostemPtám se já byl bývalý slovenský ministr financí a současný poradce prezidentky Zuzany Čaputové Ivan Mikloš, který dříve radil i prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému.

Slováci už na konci září rozhodnou v předčasných parlamentních volbách o svém dalším směřování. Jako možný vítěž voleb je stále častěji skloňován expremiér Robert Fico. Jeho strana Směr-sociální demokracie aktuálně vede v průzkumech s dvaadvacetiprocentní podporou voličů.

Na druhém místě je dosud mimoparlamentní hnutí Progresivní Slovensko, na třetím pak strana Hlas-sociální demokracie. Naopak koalice vedená hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) dalšího expremiéra Igora Matoviče by aktuálně sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila (Matovič na sebe ale tento týden upozornil bitkou s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem na předvolebním mítinku Smeru).

Komentátoři se shodují, že letošní kampaň je nezvykle vyhrocená, a to i díky výrazné proruské, antisystémové a protiimigrační rétorice Roberta Fica. Zaznívají proto obavy z návratu mafiánského prostředí na Slovensku, jehož symbolem se v roce 2018 stala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

„Dokonce to může být ještě nebezpečnější, protože i ten Smer se mezitím posunul, nejen rétorika, ale potom i reálná politika by mohla být ještě horší jako byla před rokem 2018. (…) I kvůli tomu, že Robert Fico, jak moc získá, tak se celkem určitě bude chtít mstít,“ myslí si Mikloš.

Má Robert Fico znovu nakročeno do premiérského křesla? Co by to znamenalo pro Slovensko a celou Evropu? A obrátila by se země pod jeho vedením proti pomoci Ukrajině?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V lékárnách už řadu měsíců chybí mnoho základních léků. Lidé musí často obcházet lékárny a někde místo medikamentů dostávají jen číslo na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Co dělá resort pro zlepšení situace?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Výpadky léků v Česku pokračují. Týdny chybí penicilin, léky na cholesterol nebo léky proti průjmu. V zimě dlouho nebyly k sehnání například dětské sirupy proti horečce. Lidé při shánění medikamentů obcházejí až desítky lékáren, a jak zjistily Seznam Zprávy, někde místo léků dostávají jen číslo na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Ten uklidňuje, že výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300 tisíc balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Měl by ho tak být dostatek. Už tento týden mělo přijít do tuzemských lékáren 30 tisíc balení penicilinu od společnosti BB Pharma.

Problém podle ministra také není v tom, že by léků nebyl dostatek, ale že nejsou ve všech lékárnách. Potíže s distribucí i nedostatky léků by měla řešit vládní novela zákona o léčivech, kterou má právě na stole Sněmovna. Část lékárníků ale chystanou úpravu kritizuje, podle nich situaci nevyřeší.

Proč už nefunguje online přehled o zásobách lékáren? Proč nezdraží penicilin, pokud v Česku chybí kvůli nízké ceně? A čekají nás letos v zimě podobné problémy s výpadky léků jako loni?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mladým lékařům vadí systém přesčasů. Slouží mnoho hodin nad rámec toho, co povolují zákony. Vláda proto mění zákoník práce a nově umožní větší množství legálních přesčasů. Je to řešení?

HostemPtám se jábyl ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev.

Sporná novela zákoníku práce umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Zejména mladí lékaři pracující v nemocnicích poukazují na to, že jde o nebezpečné pracovní vypětí. Požadují, aby se přesčasová práce ukotvila jinak. V opačném případě přestanou od prosince tyto dobrovolné přesčasy sloužit.

O novele by měla tento týden znovu hlasovat Sněmovna. „Navýšení je o možnosti, nijak se nemění povinnost, co je v  zákoníku práce. Zaměstnavatel může nařídit 150 hodin ročně. Všechno ostatní je o dohodě,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Odpůrci změny zákona s tím ale nesouhlasí. K přesčasům nad tento rámec jsou podle svých slov na pracovištích tlačeni a odmítnout je prakticky není možné.

Jak nemocnice s přesčasy lékařů zachází? Mají skutečně takový nedostatek personálu? A jakou změnu by české zdravotnictví v budoucnu potřebovalo?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podnikatelé a byznys vyzvaly vládu k restartu Česka. Země podle nich stojí. Brzdí ji chybějící velké investice, politická vize, ale i byrokracie a nedostatek pracovních sil. Kdo a jak dokáže zemi nastartovat?

Hostem Ptám se já byla prezidentka a majitelka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Svoje vize, kam by se mělo Česko v dalších 30 letech ubírat, představili zástupci největších oborových svazů a firem před týdnem. A jako už dříve apelovali na vládu, aby odstranila překážky, které brání zemi uskutečňovat strategické investice. Na konferenci Česko na křižovatce promluvil i premiér Petrv Fiala (ODS), který slíbil, že na strategické projekty budou v příštích letech vynaloženy biliony korun.

Jak přesně by se ale mělo Česko zase vrátit k růstu? Recept má vládě pomoci najít nová pracovní skupina, která vznikla v rámci NERVu. Její členkou je i Zuzana Ceralová Petrofová. Ta sama přiznává, že její firma už na případná opatření vlády čekat nemůže.

„Lehko se sbalí firma, která nemá takovou historickou zátěž a tradici jako my. Příští rok budeme slavit 160 let a máme určité postupy, které nechceme úplně měnit a vlastně díky tomu jsou naše výrobky tak oblíbené ve světě. Ale prostě jsme došli do bodu zlomu. Takže se koukáme po světě, kde by bylo nejlepší umístit například ty nejnižší modelové řady,“ vysvětlila majitelka legendární české značky klavírů.

S jakými problémy se v posledních letech potýkají tuzemské firmy? Kdy by mohlo dojít k očekávaným krokům k nastartování naší ekonomiky? A věří ještě podnikatelé, že to někam povede?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Veřejnoprávní média by se po 15 letech mohla dočkat zvýšení svých příjmů. Vláda chce navýšit poplatek za televizi i rozhlas. Proč se k tomu kabinet odhodlal, když před rokem tvrdil opak?

Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Takzvané koncesionářské poplatky by se měly navýšit od roku 2025. Televizní se pravděpodobně zvedne o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, na jejímž návrhu se shodli zástupci vládní koalice.

Kromě toho by se měl podle ministra Baxy navyšovat i počet plátců, a to až o 230 tisíc. Nově by totiž měli koncesionářské poplatky hradit také ti, kteří mají nějaké zařízení umožňující příjem veřejnoprávních médií – tedy i mobil, tablet nebo počítač. Změny čekají i firmy. Platit budou ty, které mají více než pět zaměstnanců. Menší podniky a osoby samostatně výdělečně činné budou od poplatků osobozeny.

Jak chce stát poplatky vybírat? Bude jejich jednorázové navýšení stačit? A jak chce vláda zajistit dlouhodobě udržitelné financování médií veřejné služby?
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu, jak si loni vedlo Česko. A není to veselé čtení. Byli jsme opět nejrychleji se zadlužující zemí, reálné mzdy poklesly nejvíce v historii. Jakou ozdravnou kúru by zavedla špičková ekonomka?

HostemPtám se jábyla ekonomka a bývala zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová.

Na stále zhoršující se kondici české ekonomiky už poukazuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve své poslední zprávě upozornil, že se Česko stalo v posledních letech nejrychleji zadlužující se zemí. Ne jinak tomu bylo i loni, kdy jsme se navíc potýkali s pátou nejvyšší inflací v Evropské unii a historicky nejvyšším poklesem reálných mezd.

Po restartu hospodářství volají také přední představitelé tuzemských firem. Minulý týden na jejich společné konferenci premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Česko se podle něj musí stát křižovatkou Evropy, a to zejména v inovacích či energetice. Dosáhnout toho chce zejména pomocí strategických investic.

Jak českou ekonomiku zase nakopnout? A proč se v Česku zatím nedaří větší systémové změny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už v pondělí začíná nový školní rok a čeká ho řada výzev. Akutně je třeba vyřešit nedostatek míst ve školách, chaos kolem přijímaček na střední školy a zajistit dostatek peněz na slibované zvýšení platů učitelů. Dočkáme se letos?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

České školství čekají podle plánů šéfa resortu postupně velké změny. Na některé by podle představ Mikuláše Beka mělo dojít už nadcházejícím školním roce. Ministr například doufá, že se mu podaří prosadit digitalici přihlášek na střední školy. A zabránit tím tomu, aby se opakoval chaos a stres kolem přijímacího řízení, kterým si museli projít žáci a jejich rodiče letos na jaře.

Uchazeči o středoškolské studium přitom budou mít v roce 2024 dva pokusy, přičemž přihlášky budou moci zřejmě podávat celkem tři. Zda už to půjde elektronickou cestou ale záleží na tom, jestli zákonodárci stihnou schválit změnu zákona.

Ministr také slibuje, že už v letošním školním roce se promění celková nabídka středních škol ve prospěch většího počtu gymnaziálních a lycejních stříd, o které je v některých krajích nebo velkých městech větší zájem. „Je tady významná část odborné veřejnosti, která není nakloněna víceletým gymnáziím. Na druhé straně je po nich očividně velká poptávka. Je rozumné, abychom hledali nějaký kompromis. Já si umím představit, že bychom mohli umožnit tam, kde je převis poptávky obrovský, i otevření některých nových tříd šestiletých gymnázií nad rámec té dosavadní regulace,“ řekl Bek.

Jaké další změny ministr chystá? Nebojí se, že se bude opakovat dramatická situace kolem přijímaček na střední školy? A proč nemá pochopení pro stávky učitelů?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.