Host Radiožurnálu

Humor je brána, kudy lze do duše druhých propašovat mnoho dobrého, tvrdí zkušený pedagog a autor knihy Ámos s námi a zlé pryč Antonín Václavík. Ve své knize sepsal na sto přešlapů, kterých se učitelé dopouštějí – ne ze zlé vůle, ale proto, že si je často ani neuvědomují. Proč je lepší chyby zesměšnit než za ně trestat? Proč je lepší zapomenout na „křišťálovou kouli“? A jak se pozná opravdu dobrý učitel?

Novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup dlouhodobě sledují dění v Rusku, na Ukrajině nebo v Zakavkazí – tedy v prostoru, který je sice geograficky blízko, ale často mu překvapivě málo rozumíme. Teď za to dostanou Cenu Rudolfa Medka. Co člověk pochopí o Rusku až ve chvíli, kdy v něm skutečně žije? Proč je tak snadné se v postsovětském prostoru ztratit? A proč v Rusku přežívá touha po impériu? Poslechněte si rozhovor.

„Když byl český astronaut Aleš Svoboda na konci roku 2022 vybrán do rezervního sboru evropských astronautů, byla to hozená rukavice,“ říká Jan Spratek, popularizátor kosmonautiky a odborný pracovník Planetária Praha, který působí ve vzdělávací kanceláři Evropské kosmické agentury a vedl tým, který vyslal na oběžnou dráhu Země družici Planetum-1. V čem spočívá tzv. parabolický let? A jak na něj vzpomíná účastnice mise Zero-G Julie Beritová? Poslechněte si společný rozhovor.

Šedesát sezón. Šedesát let humoru, který nezestárl, a her, jejichž hlášky zná několik generací Čechů. Divadlo Járy Cimrmana vstupuje do své jubilejní 60. sezóny – a je u toho i herec Vojtěch Kotek. Jaké je hrát Cimrmany v době, kdy jejich humor známe téměř zpaměti? Co na něm pořád funguje a jak se legendární soubor proměňuje s příchodem nové generace herců? A co dalšího chystá Vojtěch Kotek jako herec, režisér a člověk, který se pohybuje mezi divadlem, filmem a televizí?

Dvojnásobný olympijský vítěz, někdejší světový rekordman a muž, který stál za olympijskými hrami v Londýně. Sebastian Coe dnes vede Světovou atletiku. Jak si podle něj stojí královna sportu v konkurenci ostatních odvětví? Jak vzpomíná na přípravy londýnské olympiády a jaké má další plány? Poslechněte si rozhovor Libora Boučka s výjimečným hostem, který navíc první velký úspěch ve světě sportu získal právě v naší metropoli.

Své studenty a studentky se snaží motivovat, aby zůstali v oboru. Lada Stuchlá učí na Střední odborné škole Kladno a zvítězila v prestižní učitelské soutěži Global Teacher Prize. „Studenti přicházejí z praxe nadšení, jak je péče o pacienty naplňuje, i pacienti jim děkují za péči,“ popisuje učitelka. Jak velký problém je, že ve školách není tolik psychologů?

Říká se jí první dáma české violy neboli Lady Viola a patří mezi nejvýraznější hudebníky své generace. Vystupuje po celém světě – v Evropě, Asii i Americe – s prestižními českými i zahraničními orchestry a na prestižních festivalech. Je ale také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu a založila hudební soutěž. „Chci inspirovat mladší houslisty, aby začali uvažovat o viole jako o alternativě, a to ne proto, že by byli špatní na housle, ale protože viola je krásný nástroj.“

Režisérka a dokumentaristka Markéta Ekrt Válková deset let pracovala na dokumentu Amiřiny děti. Mapovala příběh rodiny, která utíká ze Sýrie do České republiky, a to optikou dětí. O filmu na festivalu Soundtrack v Poděbradech mluvila společně s Vojtěchem Nýdlem, členem skupiny Clarinet Factory, která pro film nahrála hudbu.

Návštěvnici Soundtracku Poděbrady si mohou také připomenout atmosféru televizní soutěže Videostop, kterou uváděl moderátor Jan Rosák. „Už jsem znělku neslyšel drahně let, a když ji slyším, tak mi to připomíná nejmilejší chvíle před televizní kamerou,“ říká moderátor, který zavzpomínal i na filmového historika Karla Čáslavského. Jaký film uchvátil Jana Rosáka filmovou hudbou?

Festival filmové hudby tady chyběl, a tak jsem si řekl, že to musíme udělat. A Poděbrady byly ideální místo, vypráví zakladatel a ředitel Soundtrack festivalu Michal Dvořák, podle kterého hudba se zvukem tvoří až 50 procent emocí filmu. „Hudba u mnoha českých i zahraničních režisérů a produkcí je na posledním místě, většinou se dělá na konci filmu, kdy dojdou peníze a čas.“

Filmová hudba tolik nenaznačuje, je velmi nenápadná, často disonantní, je skoro na pomezí sound designu, hodnotí současné trendy hudební skladatel a autor filmové hudby Jan P. Muchow. „Je tam mnohem méně hudebních témat, méně not. Logicky se vyvíjí forma, jakou se vyprávějí příběhy.“

Před 25 lety měl premiéru Tmavomodrý svět, možná nejambicióznější snímek české kinematografie po roce 1989. V kině ho vidělo přes milion lidí a byl to film, který snese srovnání s nejnáročnější hollywoodskou produkcí. Na festivalu Soundtrack v Poděbradech režisér snímku Jan Svěrák zavzpomínal i na filmovou hudbu Ondřeje Soukupa.

Projekt Beats & Blondes nabízí spojení filmových melodií, živých houslí a elektronických beatů pod širým nebem. Za projektem stojí DJ Lucca a houslová virtuoska Martina Bačová. „Jsou to dva odlišné, kontrastní světy, pracujeme také s emocemi,“ popisují. Vybíraly si české i zahraniční filmové melodie, například skladbu z filmů o Jamesi Bondovi.

Ve filmu Tmavomodrý svět jsou i některé originální předměty, s nimiž se piloti zúčastnili skutečné bitvy o Británii. Všechny unikáty pocházejí ze sbírky Miroslava Petrů, který byl leteckým znalcem a sběratelem a během natáčení filmu zastával funkci odborného poradce. „Když někdo zemřel, tak jsem většinou dostal od rodiny věci, uniformy, hodinky. To jsem sbíral,“ popisuje.

Slovenská zpěvačka Tamara Kramar vystoupila na festivalu Soundtrack v Poděbradech. V příštím týdnu ji čeká koncert v newyorském Brooklynu, kde dva roky žije. „Moje hudba, to je křižovatka mezi folk popem a indie soulem. Doufám, že se lidem zalíbí moje texty, píšu velmi osobně a ze života,“ popisuje zpěvačka, která píše především v angličtině, ale i ve slovenštině. „Co se týče psaní skladeb, tak jsem velký samotář,“ dodává. Poslechněte si celý rozhovor.

Na ME v raftingu vybojovala česká posádka ve složení Anna Kašparová, Karolina Kocmanová, Lucie Kolátorová a Lenka Bauerová bronz ve všech třech disciplínách. Hosty Jana Pokorného jsou Karolina Kocmanová a Lucie Kolátorová. Jaká je parta na mezinárodních závodech? „Nedá se říct, že bychom se všichni kamarádili se všemi, ale je dost týmů, se kterými se známe delší dobu, jezdíme společně, vidíme se rádi a zdravě soupeříme,“ usmívá se Lucie Kolátorová.

Jako dítě se stal Václav Kopta známým díky roli Radka ve Sněženkách a machrech, dnes hraje třeba pana Boyeta v komedii Marné lásky snaha. Jak vzpomíná na divadlo Semafor, Hanspaulku a na své rodiče? Proč se nerad vrací ke Sněženkám a machrům? „Když člověk žije v celku zajímavým a bohatým životem, aspoň já se o to snažím, a rád se o své životní příběhy podělí, ale je pořád veden ke stejnému tématu, tak ho to po té šedesátce už trochu otráví,“ směje se.

Organizuje soutěž Czech Press Photo, ráda cestuje, fotografuje a píše. Veronika Souralová se vrátila z umělecké expedice v Kongu v rámci projektu Save-Elephants, který se snaží zvyšovat povědomí o tom, co je potřeba v Africe udělat, aby zvířata a lidé žili vedle sebe v souladu. „Umělci tam nasáli atmosféru a nyní tvoří díla, která budou dražena v aukci přes Artslimit,“ vysvětluje fotografka, která se primárně věnuje fotografování hmyzu.

V roce 1856 stála jeden cent, dnes je známka Britská Guyana vůbec nejdražší na světě. Co může být na malém kousku papíru tak cenného? Jak se pozná skutečná filatelistická rarita a proč jsou některé známky doslova pokladem? O světě nejvzácnějších známek i největší filatelistické události v dějinách České republiky hovořil předseda Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl.

Kolem projektu Zeptej se vědce! se vytvořila komunita vědců a vědkyň, která má ohromnou hodnotu, vysvětluje organická chemička Adéla Šimková. Projekt založila se svou kolegyní jako reakci na veřejnou debatu během covidové doby. „Snažily jsme se ukázat lidem, co se říká ve vědeckých studiích, a srozumitelně to přeložit z vědeckého jazyka, aby tomu každý člověk porozuměl,“ přibližuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.

„Na univerzitě jsme s drony začínali v roce 2015, kdy jsme spájeli první dron, který měl velice krátkou letovou dobu… A teď tady máme na stole velký ovladač s dronem, který má letovou dobu 40 minut, dosah prakticky neomezený podle toho, na co je provozován, výborné senzory, termální kameru,“ srovnává Jakub Polenský z Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity. Jak mohou drony pomáhat zachraňovat zvířata? A jak dlouho trvá, než si člověk osvojí jejich pilotáž?

„Farmaření je samo o sobě dost těžká práce, v nadmořské výšce je to o to těžší. Pro mě, jelikož jsem se tam narodila, je to přirozené a zvládám to dobře. Ale třeba Vojta si na to musel chvíli zvykat,“ usmívá se Anna Hones z Ekologické farmy Highland Horská Kvilda. Nakolik náročné je ve třech lidech provozovat farmu? Jaké zážitky farmáři z Horské Kvildy nabízejí turistům? A jak funguje jejich samoobslužný krámek? Poslechněte si rozhovor z agrosalonu Země živitelka.

„Kdysi jsem pracoval v jednom zemědělském družstvu, kde zrovna toto plemeno měli. Mělo takovou ošklivou nálepku, že je nevychovatelné, že se s ním těžko pracuje. Chtěl jsem dokázat, že to není o zvířatech, ale o přístupu lidí ke zvířatům,“ vypráví farmář a bývalý předseda Českého svazu chovatelů masného skotu František Farka. Nakolik zapojuje své děti do chodu farmy? A jak ji ovlivňuje sucho? Poslechněte si rozhovor ze zemědělského veletrhu Země živitelka.

„Můžeme předpokládat, že po celou dobu, kdy lidé žnuli obilí, měli potřebu ukončení prací oslavit a zároveň si nějak rituálně zajistit další žně, další úrodu. Byl to nekonečný cyklus prací,“ vysvětluje původ tradice Petr Landr, historik a kurátor sbírkových a mobiliárních fondů Národního zemědělského muzea. Poslechněte si rozhovor z veletrhu Země živitelka.

Od roku 2013 působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, po 13 letech tuto pozici Štěpán Macháček opouští. Proč? „Už toho bylo hodně. Cestování, událostí, které nejsou tak hezké, a přesto přibývaly a musel jsem o nich dennodenně referovat,“ popisuje. Jaký je život v Káhiře? A patří Egypt k nejbezpečnějším zemím světa? Moderuje Libor Bouček.

Patří k nejúspěšnějším českým golfistkám současnosti. Loni vybojovala první dva tituly na Ladies European Tour, letos si poprvé v kariéře zahrála víkendová kola na majoru Evian Championship. Jak těžké je prosadit se mezi světovou elitou? Co rozhoduje o výsledku na největších turnajích? „Golf je krásný a strašný v tom, že člověk nemá všechno ve svých rukou a opravdu se může soustředit jenom na to, co může ovlivnit,“ přibližuje golfistka Sára Kousková.

Od vydání písně Hell.o na desce Hearts letos uplynulo 10 let. Nyní přichází Lenny s deskou Good Omens, která vyjde 25. září, v den zpěvaččiných narozenin. Je něco, co si myslela, že bude mít ve 33 letech vyřešené, ale ještě to nestihla? „Já si sny plním. Snažím se žít tak, abych si tuto otázku nemusela pokládat v negativním slova smyslu. Chci žít tak, abych si mohla říct: Co si jdu ještě splnit? No... jediné – chtěla bych dostat Grammy, samozřejmě,“ směje se.

Před 40 lety se na pražské Štvanici odehrál jeden z nejslavnějších tenisových soubojů. Československý tým s Hanou Mandlíkovou a Helenou Sukovou se ve finále Poháru federace utkal s Američankami Chris Evertovou a Martinou Navrátilovou, která se poprvé od emigrace vrátila do Československa. Jak Hana Mandlíková vzpomíná na zápas, ve kterém domácí publikum fandilo hlavně její soupeřce? „Bylo mi to nepříjemné, ona si ale potlesk zasloužila,“ říká čtyřnásobná grandslamová vítězka.

Plavec Miroslav Knedla zvítězil na mistrovství Evropy ve znakařském sprintu. Vyhrál závod na 50 metrů znak v novém českém rekordu 24,11 sekundy. Tímto časem se stal jedním z deseti nejlepších znakařů historie na této trati. „Tohle mistrovství bylo jedno z nejlepších, atmosféra v našem týmu byla skvělá, ale je potřeba se oklepat a pokračovat dál,“ pochvaluje si v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál.

Michaela Váňová se věnuje divadlu v paliativní péči pro dospělé i dětské pacienty. Se svou kolegyní založila organizaci Vlaštovka, která se stará o to, aby problémy, které člověk prožívá ve chvíli, kdy je nemocný, byly menší. Týká se to jak dospělých, tak dětí, pro které hrají třeba v obýváku divadlo a jež se snaží rozveselit. „Divadlo je dělané hodně na míru potřebám, které nemocné děti mají,“ vysvětluje.

Alex Röhrich je uznávaný český bohemista, jazykovědec, vysokoškolský pedagog. Co ho v běžné řeči tahá za uši? Jak se čeština proměňuje a proč bychom ji měli mít rádi? „Z lásky potom pramení to, že češtině rozumíme, že ji chápeme a oceňujeme,“ říká. Co mají společného hostina, knedlíky a čeština? Poslechněte si rozhovor.

Ultramaratonská běžkyně Nikola Ducová pochází z Lounska, ale už přes dvanáct let žije v Austrálii. Původně tam přitom odjela jen na krátký studijní pobyt. Co ji přimělo zůstat a proč říká, že když neběhá, je to s ní k nevydržení?

Jak se zkoumá třepotající se mince? A proč může být fyzika užitečná nejen při konstrukci letadel, ale i při smažení? Odpovědi na tyto otázky znají středoškoláci Daniel Jedlička a Michal Fišer, kteří se svými týmovými kolegy ovládli letošní Mezinárodní turnaj mladých fyziků ve švýcarském Curychu. Co rozhodlo o jejich úspěchu? Poslechněte si rozhovor.

„Kayakcross se neskutečně rychle vyvíjí. Z roku na rok se mění technika, materiál, myšlení, taktika. Je to něco, kde člověk rozhodně nezakrní,“ pochvaluje si čerstvý mistr světa v této disciplíně Vít Přindiš. Čím se kayakcross liší od slalomu? Ovlivňuje podobu sportu sucho? A jak probíhala příprava na šampionát v americké Oklahomě? Poslechněte si rozhovor.

Zpívat Rusalku v češtině je pro barytonistu Jiřího Rajniše přirozené. Jak se s tím ale perou jeho kolegové v La Scale v italském Miláně? V Hostu Radiožurnálu Jiří Rajniš popisuje, jak těžká byla cesta z Opavy až do světové operní špičky, proč má dodnes sbalený kufr a jak mu kariéru v rozhodující chvíli zachránil tatínek.

Zazářila ve filmech a seriálech jako jsou Nemocnice na kraji města nebo Vrchní, prchni. Nyní česká filmová a divadelní herečka a držitelka Českého lva Eliška Balzerová objevuje svět animovaného filmu: mluví postavu Matriarchy v česko-slovensko-chorvatském snímku Tajemství Křišťálové planety. Jaká jsou specifika herecké práce v animovaném filmu? V pořadu Host Radiožurnálu se ptá Jan Pokorný.

Je mu teprve 19 let, přesto už zaujal časopis Forbes, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou i odborníky, kteří ocenili jeho výzkum čištění odpadních vod od antibiotik. Inovátor Tomáš Čermák v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným vysvětluje, proč jsou léky ve vodě jednou z největších ekologických i zdravotních hrozeb nebo proč Česko neumí proměňovat vědu v úspěšné inovace.

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.

Trojnásobná olympijská vítězka, trojnásobná mistryně světa, sedminásobná šampionka sezony a trojnásobná sportovkyně roku. To jsou dosavadní sportovní výsledky české snowboardistky a alpské lyžařky Ester Ledecké. „Je to rozhodně fajn základ, ale ještě mám furt na čem pracovat,“ usmívá se lyžařka. Jak na sobě testuje agenturu pro sportovce, kterou před třemi lety založila? (Repríza z 18. 5. 2026)

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin. (Repríza rozhovoru z 21. 4. 2026)

„Někdy si myslím, že jsem taková na oko silná a že vlastně všechno zvládnu – a zvládla jsem a jsem spokojená, na šťastném místě. Ale muselo to být náročné pro tu mladou Ewu, pro náctiletou Ewu,“ ohlíží se zpěvačka Ewa Farna, která oslavila 20 let na scéně sérií koncertů v pražském Edenu. Jak probíhaly přípravy? Které stereotypy chtěla narušit novou písní Big Mac? A proč ráda přiznává vlastní nedokonalost? Poslechněte si reprízu rozhovoru z 8. června 2026.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.

Zapomenuté barokní kostely a špičkoví hudebníci rozeznívají broumovský region. Mezinárodní festival Za poklady Broumovska, který oživuje jedinečné Dientzenhoferovy perly barokní architektury, přináší pestrý a zároveň ojedinělý program – spojení klasické hudby a oceněných skladeb z počítačových her. „Herní hudba dnes není jenom pouhým doprovodem k vizuálnímu produktu, ale stala se svébytnou kompoziční disciplínou,“ říká umělecká ředitelka festivalu Za poklady Broumovska.

Spalovací auta versus elektromobily? Expert na elektromobilitu a autor videoblogu Akcelerace Electric Radek Forman volí tu druhou variantu. „Do auta se spalovacím motorem už dobrovolně nesednu,“ usmívá se. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem také vyvrací mýty o elektromobilech, popisuje, jak dlouho vydrží baterie a jak ji správně nabíjet, a zamýšlí se nad tím, proč u nás stále není rozvinutá infrastruktura nabíjecích stanic.

Česká televize začala vysílat nové díly série Modrá krev o šlechtických rodinách. „Úplně se změnil vztah lidí k nám. Náhle nejsme nepřátelé,“ říká průvodce cyklem František Kinský. „Lidé pochopili, že to jsou normální lidé se svými starostmi,“ vyzdvihuje v rozhovoru s Janem Pokorným pozitivní dopad, který cyklus má, pokud jde o zažité předsudky české veřejnosti vůči šlechtickým rodům. (Repríza z 12. 1. 2026)

Ve věku 88 let zemřel známý botanik a publicista Václav Větvička, dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady. Patřil ke známým popularizátorům říše rostlin. O své vášni napsal několik knih, účinkoval v médiích, pro zájemce provozoval odbornou poradnu. Hostem Radiožurnálu byl 13. května 2008.

Stále věřím, že to nejlepší nás ještě čeká, říká mistr světa v šermu Alexander Choupenitch, který si pochvaluje svůj tým složený ze skvělých lidí a profesionálů. V rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným se vrátil k finálovému zápasu, do kterého nastoupil s dokonalou disciplínou. Co rozhodlo o životním výkonu? A jaké emoce prožíval po historickém vítězství?

Příběh zbloudilého keporkaka jménem Timmy, který uvízl na mělčině v Baltském moři, sledoval prostřednictvím médií celý svět. Kromě emocí otevírá také zásadní otázky o stavu oceánů a zásazích člověka do přírody. „Není to ani jejich migrační trasa, ani krmná oblast, ani reprodukční zóna,“ říká ochránce přírody Milan Jeglík. Kde leží hranice mezi pomocí a zasahováním do přirozeného běhu věcí? (Repríza rozhovoru z dubna 2026)

„Stalo se to v místě, kudy každý den běhám,“ říká herec Milan Ondrík k tragédii v Nitře, podle níž vznikl film Otec. Snímek zaujal i na festivalu Berlinale. Jak se herec vyrovnával s rolí otce, který zapomene své dítě v autě? Čím si vysvětluje růst nenávistných reakcí ve společnosti? A jak pracoval s emocemi při natáčení? Poslechněte si rozhovor.

Sám sebe s trochou nadsázky označoval za vědeckého turistu. Pohyboval se totiž mezi fyzikou, chemií a biologií. Jedno téma ho ale neustále provázelo, a to slaná voda. „Dřív jsem sledoval, jak ionty solí fungují v atmosféře, dnes jak fungují v lidském těle,“ líčil v rozhovoru s Lucií Výbornou profesor Pavel Jungwirth v lednu 2019.

„Člověk si musí vytáhnout ze skříně svoje vlastní kostlivce a z pekla svoje vlastní démony. Je pravda, že mě to vždycky vyšťaví,“ líčí práci s náročnými tématy spisovatelka a překladatelka Jana Jašová. O čem vypráví její nejnovější román Zapalte hranici? Setkává se s autory, jejichž knihy překládá? A proč se při cestování ráda dívá lidem do oken? Poslechněte si rozhovor.

„Když jsem začal s koňským pólem, byl jsem jím opravdu hypnotizován a řekl jsem si, že toto chci strašně dělat. Ale je pravda, že je to finančně náročný sport,“ přiznává hráč, trenér a komentátor koňského póla Jan Zavázal. Jak se k neobvyklé disciplíně dostal? Jak složitá jsou její pravidla? A kde hledat historii koňského póla v Čechách? Poslechněte si rozhovor.

Dimitris Georgiadis je pokrývačem z Vrbna pod Pradědem a vysloužil si přezdívku „Antarktický pokrývač“. Ze tří set uchazečů byl vybrán, aby v roce 2023 na Antarktidě položil novou střechu na Mendelovu vědeckou základnu, v roce 2026 pak opravoval střechu na polární stanici na ostrově Nelson. Jak se dostal k práci pokrývače, když původně v tomto oboru nebyl vyučený? A jaké vlastnosti jsou v týmu na Antarktidě nejdůležitější?

„Spousta mladých studentů – Romů i Neromů – se mě ptá na různé otázky... že mají sen jít studovat do Ameriky a jak sehnat sponzory, jak se mi to povedlo a koho jsem tehdy oslovoval. Mám vždycky radost z toho, že můžu sdílet svoje poznatky,“ říká klavírista a skladatel Tomáš Kačo. Které vzácné hosty můžeme slyšet na jeho albech? Co bylo v jeho hudebním životě největším zlomem? A jakou kompozici představí na festivalu v Českém Krumlově? Poslechněte si rozhovor.

Kateřina Eklová je expertka na udržitelnou architekturu, zakladatelka organizace Rethink Architecture a působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Když přišla vedra, hledali jsme stín, sháněli ventilátory... Je to tak, že debaty o udržitelnějších, zelenějších městech přijdou s horkem a s ochlazením zase odejdou? „Je to tak, ale jsem ráda, že přijdou alespoň s vedry. Musíme se o tom bavit ve chvíli, kdy si uvědomíme, že ve čtyřicítkách sotva fungujeme,“ říká Kateřina Eklová.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.

Chystáte se doma péct chleba a nevíte, jak na to? Dobře poradí chlebový someliér Stanislav Janíček, který v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou prozradil například to, že správný poměr pšeničné a žitné mouky je půl na půl. Jak se ochutnává chleba? A proč se kvasový chléb znovu vrací do módy?

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.

Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.

Přes den zkoumá společnost, večer ji roztančí. Sociolog a kulturní antropolog David Doubek je pro většinu lidí hlavně Ventolin – muž obklopený syntezátory a nakažlivou energií. „U mě všechno začíná hudbou, ale zároveň si nezávisle na ní dělám poznámky, sbírám různá slova nebo slovní spojení,“ popisuje. Jak se z akademika stane jedna z nejvýraznějších postav české elektronické scény?

„Obal je vytvořen z tzv. lentikulárního tisku, což je speciální technologie, která se používá už docela dlouho. Možná si vzpomenete na takové ty měňavé pohledy,“ přibližuje vizuál nového alba V původním snění zpěvák a bubeník kapely Tata Bojs Milan Cais. Čí zásluhou je skupina bezmála 40 let na scéně? Jak na její technologicky náročné požadavky reaguje nahrávací společnost? A nadinterpretovávají si fanoušci texty? Poslechněte si rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.

„Humor je vlastně kalkul. Když ze sebe dělám debila, tak to dělám cíleně,“ tvrdí Štěpán Kozub. A Jiří Krhut dodává, že podstatné je, jak se vtip podá: „Někdo může nekorektní fór podat tak, že máte pocit, že káže.“ Oba v rozhovoru s Liborem Boučkem v olomouckém studiu ocenili přínos festivalu Colours of Ostrava, porovnali pražské a ostravské diváky a zamysleli se nad tím, co vlastně znamená humor. (Repríza z 15. 7. 2026)

Karlovarský filmový festival v obnovené premiéře představil zrestaurovaný snímek Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam. O filmu přišli do mobilního studia R-stream debatovat členové Divadla Sklep. Zavzpomínali mimo jiné na režisérku Chytilovou a zamýšleli se nad tím, jak se Karlovy Vary změnily od dob normalizace. Diváci se zasmáli také glosám a vtipům v podání členů legendárního souboru Davida Vávry, Tomáše Hanáka, Terezy Kučerové, Milana Šteindlera a Jaroslava Brabce.