Host Lucie Výborné

Virtuální přítelkyně. Tak se jmenuje nový snímek, v němž spoluautorka dokumentu V síti rok sledovala tři tvůrkyně z OnlyFans. „Pro mě bylo důležité ukázat jejich svět, to znamená každodennost. Jestli je tento svět, jak je médii předkládaný, pohádkový, kdy stačí, že se žena svlékne a stane se z ní milionářka,“ říká režisérka Barbora Chalupová. „Je to běh na dlouhou trať a je za tím mnoho práce,“ popisuje Petra Úradníčková, jedna z protagonistek filmu.

Káva, léky či hormonální antikoncepce ovlivňují obratlovce obývající vodní říši obdobně jako člověka. Koloběh lidmi požívaných látek nevyhnutelně končí ve vodě. „Když se podíváme na znečištění, které není vidět pouhým okem, tak je to pěkná kolekce. My tam vypouštíme hodně jako lidi, ať už chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje odborník na vodní živočichy Pavel Vrána. Proč je nepředstavitelné chemii z odpadních vod vyčistit? A jakým nečekaným druhům vyhovují podmínky českých řek?

Film Nepela právě dorazil do kin. Zuzana Mauréry hraje trenérku legendárního krasobruslaře. „Odmítnout to nešlo. Životopisné filmy jsou ošemetné, ale herci se s tím chtějí popasovat,“ říká herečka. V rozhovoru také prozrazuje, co si myslí o konkurenčním filmu a proč dohnala režiséra k slzám.

Mykolog a biochemik Jan Borovička je nejraději, když v lese na houbách nikoho nepotká. Ale přesto se občas stane, že ostatním houbařům koukne do košíku, jestli vůbec houby rostou. „Člověk, který chodí na houby, by měl vědět, co sbírá. Ne vždy to platí,“ usmívá se. Během rozhovoru s moderátorkou Lucíí Výbornou vyprávěl mimo jiné i o tom, proč houby nerostou, i když jsou příznivé podmínky.

V Třešti uvítal Lucii Výbornou malíř a amatérský astronom Petr Mirčev. Mimo jiné je také sběratelem. „Mám rád staré věci. Mají duši, ale zároveň jsou i krásně udělané a zastara ty věci líp fungovaly než dnes, v té instantní době, kdy všechno má fungovat dva roky a pak se to má rozbít,“ vypráví. Před dvaceti lety koupil dům, aby v něm měl galerii, ale nakonec se rozhodl, že v něm bude ubytovávat „problémové“ lidi. Co ho k tomu rozhodnutí vedlo?

„Co se změnilo od začátku války? Začali jsme dostávat instrukce o tom, že vyučující musí vést hodiny jiným způsobem. Dostávali jsme přesné instrukce o tom, jak máme učit, začali jsme dostávat hotové prezentace a videa,“ popisuje učitel na ruské základní škole a spoluautor snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Jaké vzpomínky si spojuje se začátkem invaze? A proč se rozhodl usadit v Česku? Poslechněte si rozhovor.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.

Původně žurnalista, nyní režisér a scenárista Ondřej Moravec je průkopníkem virtuální reality v České republice. Jsou žurnalistika a virtuální realita světy, které se dají spojit? „Určitě. Na poli virtuální reality je silná dokumentaristická linie. Cílem zpravodajství, dokumentaristiky, je přinést realitu co nejblíž publiku. A to ta virtuální realita dokáže zprostředkovat opravdu dobře,“ popisuje Ondřej Moravec.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Na festivalu rozhlasu Prix Bohemia Radio v Olomouci se nejenom hodně poslouchá, mluví a hraje, ale taky oceňuje. Do rozhlasové Síně slávy vstoupil textař, producent a rozhlasák duší i srdcem Michael Prostějovský. „Omdlel jsem. Myslel jsem si, že se museli splést,“ říká skromně. Jaké to je sedět za mikrofonem dobrých 60 let? A jak vzpomíná na éru muzikálu Jesus Christ Superstar, pro který napsal české libreto?

„Mám to hrozně ráda, ale odjakživa, už ze školy mám zafixované, že to je těžká disciplína, která vyžaduje opravdu velkou dovednost, spoustu talentu,“ říká o práci pro rozhlas herečka Lucie Polišenská, která za ztvárnění šansoniérky Evy Olmerové získá Cenu Thálie. Jak probíhala spolupráce s režisérem Alešem Vrzákem? A proč nemá smysl napodobovat slavné osobnosti? Poslechněte si rozhovor.

Spisovatel Josef Formánek se na svoje narozeniny vydal na pouť. Během tří měsíců a 1300 kilometrů se mu v hlavě zrodila kniha. Čtenář se opět setkává s postavou Davida Zajíce, který je tentokrát hlavním hrdinou Zamilovaného poutníka. Jak psát o lásce bez ženy? „Knížka začíná tím, že mi žena řekne, že se chce rozejít. Psát o lásce jsem považoval za nesmyslný úkol. A najednou mi život představil spoustu příběhů a dějů, které jsem nečekal, a o lásce se psalo samo,“ vypráví.

„Hrála jsem romantické holčičky a vypadala jsem romanticky, ale rozhodně jsem nikdy nebyla romantická,“ říká bývalá poslankyně Národní rady, herečka a někdejší československá velvyslankyně v Rakousku Magda Vášáryová. Jak vzpomíná na devadesátá léta? Co ji v její diplomatické kariéře nejvíce zaskočilo? A proč je největší zbraní proti stárnutí práce? Poslechněte si rozhovor.

Umělecká skupina Rafani připravila na Signal festival zvláštní představení nazvané Grill Flame, kdy hostinu sesbíranou ze zbytků jídla spálí na opulentních automobilech. „Obraz může být nepříjemný, ale divákovi něco naznačuje: nežijeme v podivné době, když se takto chováme k jídlu, když se takto chováme k zemi? Když si máme vybrat mezi autem a zemí?“ nastiňuje výtvarník Rafanů Jiří Franta. V jakých obrazech chápe dnešní svět? A jak umělci uvažují o vyvolání šoku?

Spisovatelka a vypravěčka příběhů Dora Čechova vydala knihu Terezko, vrať se – deníkové zápisky matky, jejíž dcera byla postřelena na filozofické fakultě. „Panebože, ať žije. To jsem si opakovala, dokud jsme ji jednu hodinu po půlnoci nenašli v jedné z pražských nemocnic,“ vzpomíná na den, který změnil život celé rodině. Jak těžké bylo vrátit se z temnoty zpět? Co jí dávalo sílu a víru, že všechno dobře dopadne? A dokáže dnes vnímat svět jako bezpečné místo?

„Manželství poskytuje bezpečí a poskytuje právo na chybu. Když je člověk v práci, většinou si nemůže dovolit chybovat. Když vychovává své děti, taky by neměl chybovat. Takže když doma manžel nebo manželka akceptují vaše chyby, je to hezké,“ říká spisovatel Patrik Hartl. Vycházel při psaní románu Manželství z vlastní zkušenosti? Co mu dala účast v televizní soutěži StarDance? A jak velký tlak cítí coby autor několika bestsellerů? Poslechněte si rozhovor.

Na festivalu Designblok si Vojtěch Koval povídal s Mary McCartney, fotografkou, dokumentaristkou a dcerou Paula McCartneyho a jeho dnes už zesnulé ženy Lindy. Do galerie v Rudolfinu přivezla svou výstavu portrétů. Je to první příležitost vidět její fotografie v Praze. „Mám pestrý styl focení. Ráda dělám na zakázku, také osobní projekty nebo chodím po ulicích, dívám se, co mě zaujme, a snažím se to zachytit. Cokoliv může být zajímavé. Snažím se mít oči otevřené,“ popisuje.

„Nejdřív jsme dostávali ocenění za něco úžasného, pak jsme začali dostávat ocenění za to, že jsme něco vyhráli, pak za účast… Jednou se budou dostávat trofeje za to, když si třeba někdo na něco vzpomene, nebo se naopak budou dostávat trofeje za nic,“ komentuje koncept své série Triumf trofejí designér Maxim Velčovský. Co má rád na bleších trzích? Může být unifikovaný design originální? A v čem jej specifické navrhování stanice metra? Poslechněte si rozhovor z Designbloku.

Právě na dnešek, středu 8. října, letos připadá Papučový den. „Je to den, který má otevřít téma závěru života – závěru života v domácím prostředí, kde jsme ve své největší bezpečnosti, intimitě, s vlastní kočkou na peřině. Tam, kde je nám nejlíp,“ vysvětluje ředitelka Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích Monika Marková. Kdo kampaň pořádá? Je v Česku dostatek mobilních hospiců? A lze se připravit na konec života? Poslechněte si rozhovor.

Petr Ostrouchov je hudební producent, skladatel a vydavatel, ale také právník. Usoudil jako hudebník, že potřebuje kvalitní právní ochranu? „Vůbec ne. Abych uspokojil rodiče, dal jsem si kromě historie přihlášku i na práva,“ prozradil. Jak se dostal ke spolupráci s Vladimírem Mišíkem? A jaký příběh se skrývá za nahrávkou koncertu z roku 2019, která tento pátek vychází jako album?

Držiteli stříbrné medaile Senátu Tomáši Slavatovi se povedlo překonat sportem problémy rozvrácené rodiny. Pomáhá dětem z dětských domovů a těm s problémovým dospíváním – pořádá pro ně závody a jiné aktivity. „Lítostí dětem nepomáháme, musíme jim dávat skutečné možnosti,“ vysvětluje filantrop Tomáš Slavata.

Dvě filmové premiéry čekají na podzim herce Jana Dlouhého. V říjnu snímek Fichtelberg, kde se objeví v hlavní roli, a v listopadu film Neporazitelní. Jak snášel Jan Dlouhý davy lidí během předpremiéry Fichtelbergu? „Dost jsem se lekl, to musím říct. Všem jsem chtěl vyhovět, všem něco podepsat... šokovalo mě to,“ vypráví s úsměvem. „Musíš zůstat sám sebou. Nemůžeš se nechat roztrhat,“ vzpomíná na radu své maminky Petry Jungmanové a strýce Michala Dlouhého.

„Myslím si, že u Lukáše to je jakási aura,“ popisuje pověstné charisma judisty Lukáše Krpálka režisér dokumentu Jemný rváč Adolf Zika. Film sleduje nejen sportovní cestu, ale i osobní zákulisí života vrcholového sportovce. Co doteď neznámého dokument odhalí? A může inspirovat mladou generaci sportovců a sportovkyň? Poslechněte si rozhovor.

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?

Dokument Ve službě horám otevírá dveře do světa záchranářů od dramatických zásahů po tichou službu v zákulisí. „Pro mě osobně to v první fázi byla obrovská zodpovědnost,“ říká k filmu jeho spoluautorka, meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická. „Znám ty lidi velmi úzce a měl jsem pocit, že je nesmím zklamat,“ doplňuje režisér Martin Vrbický. Co všechno obnáší práce horských záchranářů? A jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co diváci uvidí ve filmu? Poslechněte si rozhovor.

Moderátorka a influencerka Aneta Kostka ve svých krátkých videích na sítích vysvětluje původ slov a rčení. Poté dostala nabídku sepsat na základě získaných informací knihu a vyšla její publikace Co to meleš. Je podle ní jedním z úkolů influencerů i vzdělávat? „Bojím se, že ne,“ směje se. „Ale bylo by skvělé, kdyby to tak bylo,“ dodává. Nejen o tom, jak vzniklo úsloví „nedělej Zagorku“, si Aneta Kostka povídala s Janem Pokorným.

„Na vrcholu puberty, kdy se člověk snaží objevit leccos, jsem měl posedlost tím být součástí Českého rozhlasu. Snažil jsem se sem jakkoliv dostat, vysílat a být tady,“ vypráví moderátor a někdejší člen Dismanova rozhlasového dětského souboru Libor Bouček. Jak vypadaly jeho začátky v rádiu? Co ho baví na televizních soutěžích? A záleží mu na tom, aby v médiích nebylo „přeboučkováno“? Poslechněte si rozhovor.

Cit pro rytmus jím proudí odmala, ovšem mezi jazzové hvězdy ho dovedla série náhod. „Já slavil úspěšně zdolanou státnici z gynekologie, už pátý den, a bouchal jsem si do kufru. On se rozhodl, že dá telefon Janě Koubkové, že shání perkusistu, ona mi zavolala. Já tam hrál na půjčené kastroly a kýble a takto jsem se stal perkusistou,“ vypráví Imran Zangi, muž mnoha talentů. Jak jdou dohromady bicí a jemná motorika očního lékaře? A čím to, že perkuse dovedou vyvolat extázi?

Animátor a výtvarník Zdeněk Smetana byl autorem řady známých postav z televizních večerníčků, například Křemílka a Vochomůrky, Rákosníčka, Malé čarodějnice nebo psíků Štaflíka a Špagetky. Jak na svého tatínka, jehož sté výročí narození připomene od 1. října výstava v Holešovické tržnici, vzpomíná jeho dcera Petra Kotrlíková? „Hvězdné manýry tatínek neměl. Hodně se mi věnoval, a když se maminka vrátila do práce, převzal péči o mě naplno.“

„Jsem přirozeně asi rádiový, popový člověk,“ říká slovenský zpěvák Adam Ďurica, který slaví 20 let na scéně. „Myslím, že nad tím nemusím krkolomně přemýšlet, ze mě to takto jde,“ dodává. Jak se mu spolupracovalo s Peterem Lipou? Proč se nevydařila jeho nedávná spontánní akce na Karlově mostě? A jak vnímá odkaz Karola Duchoně? Poslechněte si celý rozhovor.

Po linkách ze Spojených států amerických mluvila Lucie Výborná s pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka Charlottou Kotíkovou. Narodila se v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jako mladá si kvůli svému původu užila v komunistickém Československu šikanu, posměšky, vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Také proto, aby podobného osudu ušetřila svoje děti, emigrovala s rodinou do Spojených států amerických.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?

Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka.

O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?

„Věk je určitý související faktor. Na druhou stranu si musíme říct, že máme čtyřicátníky, kteří mají potvrzenou diagnózu časného nástupu Alzheimerovy nemoci,“ upozorňuje Lucie Hájková z České alzheimerovské společnosti. „Pojem stařecká demence je strašně nepřesný,“ dodává. Jak poznat, že je vhodné vyhledat odbornou pomoc? A co je účelem právě probíhajícího Týdne paměti? Poslechněte si rozhovor.

V roce 1996 navštívil Dan Bárta západní části ostrova Nová Guinea. Potom cestoval dalších bezmála 30 let a o svých zážitcích vypráví v podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa. Některé z oněch „nevinností“ nyní vychází i v knižní podobě. Spojil Dan Bárta cesty i s výzkumem vážek? „Časem to dopadlo tak, že jsem jezdil ven více méně jenom kvůli vážkám. Nejdřív jsem je náhodně potkával, pak jsem je jezdil fotit a pak jsem už lítal se síťkou,“ vypráví s úsměvem.

„Mám štěstí na lidi,“ pochvaluje si herečka Zuzana Zlatohlávková. „Zatím ještě nejsem tak na roztrhání, že bych se cítila vyčerpaná,“ dodává. Z DAMU zamířila do Švandova divadla a od té doby střídá filmové role se seriálovými – od Případů 1. oddělení přes Ivetu až po novinku Bratři a sestry. Co ji na herectví pořád baví? A proč se vedle hraní věnuje i čínské medicíně? Poslechněte si rozhovor.

„Je to důkaz, že jsem před 25 lety měl obrovskou drzost, spoustu energie, chuti a síly něco takového valit před sebou. Dneska už bych se v žádném případě neodvážil,“ říká o filmu Tmavomodrý svět jeho režisér Jan Svěrák. Jak probíhalo obsazování hlavních rolí? Kdo naučil Kryštofa Hádka plakat na kameru? A co se o tomto snímku dočtete v nové výpravné knize? Poslechněte si rozhovor.

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Ornitolog Jan Hanel pracuje bezmála dvě desetiletí jako kurátor chovu ptáků v liberecké zoo. Už odmalička jej fascinovali dravci. „Je to důležitá skupina ptáků a přišlo mi, že jsou trošku upozaděni. Možná je to pozůstatek z minulosti, který souvisí i s úbytkem supů – že je to predátor, který lidem potravně konkuroval,“ přemítá Jan Hanel. V sobotu 6. září chystá liberecká zoo speciální program. Zoologické zahrady po celém světě upřou totiž ten den pozornost na supy.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł si povídal s Lucií Výbornou na festivalu WiFič VEN! v Bílovicích. Mimo jiné prozradil, proč je pro něj čeština hudbou, i to, jak český ateismus inspiroval jeho knihu Udělej si ráj. Jak mu Češi pomohli, když ztratil víru? Co ho baví na národních stereotypech a českém humoru? A v čem lze Haškova Švejka připodobnit k dílu Franze Kafky?