Jak to vidí...

Má ráda hlavolamy? Podaří se jí všechny rozlousknout? Co znamená trenérství paměti a jak se k němu dostala? Proč radí: sněz žábu k snídani? O jaké hračky je největší zájem v třebíčské Mozkoherně? Nakolik můžeme svůj život utvářet myšlenkami? Je i pro rozvíjení mozku důležitá všestrannost? Co bychom si na Třebíčsku neměli nechat ujít? Proč potřebujeme rituály? Zkouší Eva Fruhwirtová sama na sobě to, co radí svým klientům? Jak důležité je pro ni ticho?

Summit NATO v Ankaře skončil úlevou. Podle diplomata Bořka Lizce je ale uklidnění transatlantických vztahů jen dočasné. „Sinusoidy nás zřejmě neminou,“ říká. Jaké jsou výsledky summitu Severoatlantické aliance z pohledu Spojených států? Proč Donald Trump stále mluví o Grónsku? A jak Američané vnímají své spojence v Evropě? V rozhovoru se také vrátíme k oslavám 250. výročí nezávislosti Spojených států i k tomu, jakou roli hraje sport v americké společnosti.

Americký prezident Donald Trump označil summit NATO v Ankaře za úspěšný. Chválil atmosféru i závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu. Podle bezpečnostního experta Jana Ludvíka ale největším úspěchem bylo, že se podařilo zachovat jednotu Aliance a vyhnout se sporům. Jaké jsou dnes vztahy Evropy se Spojenými státy? A jak si na summitu vedla česká delegace? Řeč bude i o prioritách nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

V Íránu vrcholí šestidenní série smutečních procesí za někdejšího dlouholetého duchovního vůdce země Alího Chameneího, který byl před více než čtyřmi měsíci zabit při americko-izraelských úderech. Jaký vzkaz vysílají smuteční průvody Spojeným státům a Západu? A co znamenají pro samotné Íránce? Politoložka Lenka Martínková v rozhovoru přiblíží také to, jak v Íránu pokračují represe vůči kritikům režimu a jaká je současná pozice země v regionu Perského zálivu.

„Mám obavy, že nás budou čekat další konfrontační linie, které jsou nesmyslné, poškozují Českou republiku a vůbec nám ubírají jakousi důstojnost,“ říká politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… komentuje také oslavy 250. výročí americké nezávislosti, šestidenní loučení s duchovním vůdcem Íránu nebo priority nového náčelníka armádního generálního štábu.

Byl příchod na Velkou Moravu pro Cyrila a Metoděje velkou změnou životních podmínek? Jaký byl jejich mateřský jazyk a jak to, že staroslovanštinu poznali již v Soluni? Proč jsou v hlaholici zakódovány křesťanské symboly? Jaký rozdíl je mezi hlaholicí a cyrilicí? Proč se na našem území nakonec prosadila latinka? Kde se u Karla IV. vzal zájem o staroslověnskou liturgii? Jak jsme naložili s darem písma, který jsme od Cyrila a Metoděje dostali?

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o účast hlavy státu na summitu Severoatlantické aliance pokračuje i navzdory předběžnému opatření Ústavního soudu. Podle komentátora Petra Šabaty přitom půjde o mimořádně důležité jednání Aliance. „O to překvapivější je, že v klíčových zahraničněpolitických otázkách se Hrad i vláda shodují,“ říká. Proč spor přesto eskaluje? A proč chce nový maďarský premiér odvolat prezidenta?

Před více než 90 lety nacisté označovali vše, co zosobňovala umělecká škola Bauhaus, za zvrhlé. Dnes na nadaci spravující její odkaz útočí Alternativa pro Německo (AfD), která může podle průzkumů výrazně uspět v podzimních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. „Jde o vyvolávání kulturních válek,“ varuje publicista Josef Chuchma. V rozhovoru se ještě vrací ke sporům kolem Knihovny Václava Havla a připomíná jubilejní ročník karlovarského filmového festivalu.

Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.

„Nejnovější modely počítají s tím, že by teplotní odchylka mohla dosáhnout na konci podzimu až +4 °C, což je mimo rozsah stupnice, která se běžně používá pro znázornění odchylek,“ naznačuje závažnost klimatického jevu El Niño meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák. V pořadu Jak to vidí… představuje také predikce počasí na následující týdny a srovnává adaptační opatření z různých koutů světa.

„Možná i někteří z těch politiků, kteří dlouhá léta prosazovali přímou volbu a snažili se zalíbit veřejnému mínění, mají dneska trochu problém s tím, že je tady prezident jako autonomní hráč,“ říká v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. Kromě sporu o summit NATO komentuje také politiku české vlády ve vztahu ke klimatické krizi nebo nedávný incident na folklorním festivalu ve Strážnici.

Sváteční setkání Martiny Viktorie Kopecké se zajímavými lidmi nad neotřelými tématy.

Jak se v hlavách skupiny gymnazistů zrodil nápad vytvořit aplikaci na správu digitálního šatníku? Slouží aplikaxe Fitboxd pouze pro kombinování vlastního oblečení nebo má i nějaký etický rozměr? Co školám nabízí organizace JA Czech? Jak studentské firmy fungují? Co se účastníci projektu během jednoho školního roku naučí? Je užitečné, když i zaměstnanci přemýšlejí podnikatelsky? Moderuje Martina Viktorie Kopecká.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který začíná 3. července, si letos připomíná 80 let od svého založení. „Přežil poválečná léta, normalizaci i proměny společnosti po roce 1989. Naším úkolem je tuto historii připomínat,“ říká výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Jaké postavení má dnes karlovarský áčkový festival na evropské filmové mapě? A jakou roli v jeho novodobé historii sehrál Václav Havel?

Ústavní soud v předběžném opatření nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zatímco ministr zahraničí hovoří o pokusu o ústavní puč a předseda parlamentu o vazalství soudu, politický geograf Libor Jelen takovou kritiku odmítá. „Je to drzost. Oba jen dál prohlubují rozdělení společnosti,“ říká. V rozhovoru se věnuje také polsko-ukrajinskému sporu o historickou paměť nebo vlivu světové politiky na fotbalový šampionát.

Naděje na stabilizaci situace na Blízkém východě přinesly pokles cen ropy i zemního plynu. Podle energetického analytika Jiřího Gavora však trhy stále nevěří, že je krize zažehnána. „Situace zdaleka není dořešena. Naděje je, ale konflikt může vypuknout znovu,“ říká. Jak moc ovlivňuje energetický trh dění na Blízkém východě a co by znamenal návrat íránské ropy na světové trhy?

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.

„Íránský režim je sice vojensky daleko slabší než Izrael a Američané, ale našel jinou zbraň, kterou může čelit těmto nepřátelům a kterou může neutralizovat vojenskou hrozbu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Proč se Írán nechce vzdát svobody obohacovat uran? Dojde k upevnění tamního režimu? A jak velká je naděje, že se ve Švýcarsku podaří najít smírné řešení?

Co způsobil jeden neopatrný skok do rybníka? Jaké další zdravotní problémy sebou poranění míchy přináší? Je těžké si říct o pomoc a přijmout ji? Co ho inspirovalo k cestě na handbiku na Island? Proč je někdy lepší asistence cizích lidí než vlastní rodiny? Jaké dovednosti musí trénovat otec s postižením, když má dvě malé děti? Jakou zprávu většinové společnosti dávají Ceny Olgy Havlové? O co Jiří Čeloud svým úrazem přišel a co naopak získal?

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.

Americký prezident Donald Trump oznámil na summitu G7 posun k dohodě s Íránem. Cílem je zajistit klid zbraní a odblokovat Hormuzský průliv. Podle ekonomky Jany Matesové ale cesta mezi memorandem a skutečnou dohodou může být ještě velmi dlouhá. „Trump slavil kulaté narozeniny a potřeboval něco vzkázat – ne mezinárodnímu společenství, ale svým věrným voličům,“ říká. Jaké škody už uzavření strategické námořní cesty napáchalo?

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.

„V opozici ODS vytahuje takové věci, které často bývaly v českém veřejném mínění považovány za kontroverzní. Třeba snížení pracovní ochrany zaměstnanců, snazší výpovědi ze zaměstnání, možnost školného na vysokých školách, vyšší spoluúčast ve zdravotnictví,“ komentuje politolog Lukáš Jelínek ideovou konfereci ODS. V pořadu Jak to vidí… mluví i o strategii velkých stran do komunálních voleb, o návrhu novely zákona o střetu zájmů nebo o sporu o podobu delegace na summit NATO.

Proč sám o sobě říká, že je především člověk? Co je pro něho největší výzvou v úloze biskupa? Můžeme svět ovlivňovat pokorou? Lze víru ztratit? V čem je uníkátní zvonohra umístěná ve věži Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové? Jaké plány měl s touto věží architekt Josef Gočár? Co dnes lidem zvuk zvonu říká? Pomohla Pavlu Pechancovi ve farářské práci jeho divadelnická zkušenost?

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.

Česko podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potřebuje nový vysokoškolský zákon nebo alespoň jeho novelu. Současná norma podle něj neodpovídá dnešním výzvám vědy a vzdělávání. „Svět se změnil,“ říká. Jak by mělo řízení vysokých škol vypadat? A jak zachovat jejich autonomii?

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

„Je dobře, že se obě strany sporu budou bavit z očí do očí, že to nebude přepinkávání si výroků a vyjádření přes média, přes sociální sítě,“ říká k dnešnímu jednání vlády, kterého se zúčastní také hlava státu, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Just. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje možné důsledky odsunu rozhodnutí o složení delegace na summit NATO nebo podobu schváleného zákona o celostátním referendu.

Co ho přivedlo od herectví k profesi hasiče? Proč musí uchazeč projít kromě zkoušek zdatnosti i psychologickými testy? Co mu dává spolupráce s Mezinárodním vězeňským společenstvím? ? Měl i on zpočátku předsudky vůči vězňům? Proč má smysl pomáhat vězňům i jejich rodinám? Jak probíhá vězeňský Den s dítětem, jehož je Filip Tomsa patronem? Je pro něho létání nebo potápění další adrenalin nebo naopak odpočinek? Poznal díky natáčení seriálu Policie Modrava lépe Šumavu?

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.

Návrh nového mediálního zákona ministra kultury Oty Klempíře, který měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, vláda dál projednávat nebude. Koalice po vlně připomínek hledá jednodušší cestu ke změně financování. Co rozhodlo o pádu zákona a jaké důsledky mohou plánované změny přinést? Mediální analytik Filip Rožánek přiblíží i budoucnost televize Barrandov a start nové platformy Václava Moravce.

V Tichém oceánu se formuje neobvykle silné El Niño. Podle současných modelů by mohlo patřit k nejsilnějším v historii měření a přispět k tomu, že rok 2027 bude nejteplejším rokem od začátku pozorování. „Je velká pravděpodobnost, že ovlivní počasí na velké části planety,“ říká meteorolog Michal Žák. V audiozáznamu ještě prozradí, jak fatální je současné sucho, co čekat od hurikánové sezony i proč je složité spolehlivě předpovídat bouřky.

„Dlouhodobě jsme věděli, že Američané k postupnému stahování směřují, zvláště od nástupu Donalda Trumpa. A nyní jsme k tomu dali mocný impulz,“ kritizuje jednání evropských státníků bývalý velvyslanec v Kanadě a zahraničněpolitický expert Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje také současné vyhlídky na dosažení míru mezi USA a Íránem, blížící se volby do amerického Kongresu nebo možné odtržení Alberty od Kanady.

„Nenechával bych vše beze změn, zapadajíc prachem, ale zároveň bych vše nebořil, protože optimální cestou je, jak se říká, reforma, a ne nutně revoluce,“ zdůrazňuje politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě aktuálních změn na Úřadu vlády také nejnovější průzkumy, podle nichž Češi nedůvěřují politice Donalda Trumpa, obávají se vojenského konfliktu a v pocitu štěstí zaostávají za evropským průměrem.

Co je cílem Mladých ochránců přírody? Jakým programem se daří oslovit širokou veřejnost? Kde se před téměř dvaceti lety zrodila myšlenka Národního registru pramenů a studánek? Co všechno se z registru můžeme dovědět o každém z 18 000 evidovaných zdrojů vody? Jak se na jeho rozvoji může podílet veřejnost? Proč registr nemůže sloužit jako spolehlivý zdroj informací o kvalitě vody ve studánce? Jak o studánku pečovat? Proč je tak důležité, aby měla stříšku?

Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.

Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?

„Možná že se někteří lidi kvůli Okamurovým prohlášením opravdu chvíli báli, ale myslím, že na základě té akce zjistili, že ke strachu nebyl důvod,“ ohlíží se za historicky prvním sjezdem Sudetoněmeckého sdružení na českém území publicista Pavel Kosatík. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o výročí hrdinského činu Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, oceňuje postup úřadů ve věci krádeže lebky sv. Zdislavy nebo komentuje odkaz amerického politologa a diplomata Henryho Kissengera.

„Německý kancléř musel něco vykopnout. Vykopl to a teď se pojďme, pokud možno co nejklidněji, bavit o tom, co skutečně chceme Ukrajině nabídnout,“ vyzývá ekonomický novinář a vysokoškolský pedagog David Klimeš. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje vývoj německé i české ekonomiky, účinnost vládní regulace cen pohonných hmot nebo dění okolo ministra kultury Oty Klempíře.

Vláda plánuje přesunout agendy lidských práv, protidrogové politiky, zdravotně postižených či romských záležitostí z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Současně ministr práce mluví o vzniku takzvané sociální kobry – speciální jednotky pro kontroly zneužívání dávek. Skutečně ale stát novými opatřeními ušetří? Na otázky odpovídala politoložka Vladimíra Dvořáková.

Čím klukovi z paneláku učarovalo Broumovsko? Proč opustil svět IT technologií a online projektů, a začal se starat o krajinu? Pociťuje i Broumovsko, kde dříve o vodu nebyla nouze, nedostatek vláhy? Jak se vrátit k funkční půdě? Proč považuje život v pohraničí za opravdovější? Překvapují ho děti, které díky projektu Péče o krajinu vidí poprvé živý oheň, nebo jsou poprvé ve svém životě v lese? Mohou technologie nahradit kontakt s živou přírodou?

Debata o budoucnosti financování médií veřejné služby znovu otevírá otázku jejich nezávislosti. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje, že přechod na financování ze státního rozpočtu může zvýšit politický tlak. Evropské zkušenosti navíc podle ní ukazují, že současný model patří k méně rizikovým variantám. V čem je podle vlády současný systém poplatků nevyhovující?

Prahu navštívil izraelský ministr zahraničí a šéf české diplomacie Petr Macinka při té příležitosti prohlásil, že Česko nepodpoří žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo zůstat v Evropské unii osamocené. Podle politologa Jana Ludvíka má dlouhodobý proizraelský postoj české politiky historický a psychologický rozměr. „Pro část tuzemských elit je Izrael tím státem, kterým by si Česko přálo být,“ říká.

První kolo přijímacích zkoušek na střední školy proběhlo bez větších problémů a uspělo v něm na 90 procent uchazečů. Důvod k optimismu to ale podle šéfredaktora deníku Právo není. Nastavený systém podle něj prohlubuje nerovnosti, vytváří stres a deformuje výuku na základních školách. „Děti se v devátých třídách učí už jen na test,“ říká. Co má přinést reforma systému? Petr Šabata v audiozáznamu ještě probere turbulence kolem ministra obrany Zůny a změny v maďarské politice.

Podle květnového volebního průzkum agentury NMS by volby do Sněmovny vyhrálo ANO s 32,5 % hlasů. ODS a STAN by volilo mezi 14–15 % voličů. Do Sněmovny by se dostali ještě SPD a Piráti. Těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny se nacházejí Motoristé sobě. „To, že vznikl nový projekt, jako je Naše Česko, zatím s ničím moc nehýbe,“ konstatuje Jakub Bakule. V pořadu Jak to vidí… dále představuje velké šetření týkající se rodinných vazeb v Česku a na Slovensku.

„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně,“ zdůrazňuje politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě debat okolo sudetoněmeckého sjezdu také rozvolnění rozpočtových pravidel nebo reakci katolické církve na krádež lebky svaté Zdislavy.

Co v jeho životě způsobil jeden dávný poslech Dvořákovy Novosvětské? Proč ho čím dál víc zajímá, jakou hudbu poslouchají lidé, se kterými se setká? Jak se zrodila myšlenka komentovaných koncertů pro mladé lidi? Je pro něho radost sledovat, jak si vedou někdejší členové Studentské filharmonie? Proč by orchestry měly nabízet edukativní programy? Čím ho stále znovu překvapuje dětské publikum, které se s klasickou hudbou setkává poprvé?

Případ výskytu hantaviru Andes na výletní lodi u jižního pobřeží Argentiny vyvolal celosvětovou pozornost a znovu otevřel otázku připravenosti na budoucí pandemie. Molekulární genetik Jan Pačes v pořadu Jak to vidí… vysvětluje, jak vážné riziko virus představuje, proč Evropská unie aktivovala preventivní krizový mechanismus, i to, co nás o podobných hrozbách naučil covid.

Po téměř deseti letech se v Pekingu odehrává summit prezidentů Spojených států a Číny. Setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga přichází v době rostoucího geopolitického napětí, obchodních sporů i soupeření o technologickou dominanci. Jak se od poslední návštěvy amerického prezidenta v roce 2017 proměnily vztahy obou velmocí? A může nynější setkání přispět k jejich stabilizaci?

Debata kolem sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má konat příští týden v Brně, nabírá na intenzitě. Zatímco organizátoři vnímají první konání akce na českém území jako symbol dialogu a pokračování odkazu Roku smíření 2015, část české politické reprezentace vystupuje proti a chce její konání zpochybnit parlamentním usnesením. O dopadech vyhrocené debaty na česko-německé vztahy, i o tom, nakolik obě země zpracovaly minulost, hovořila germanistka Zuzana Lizcová.

„Oblast reklamy na sociálních médiích je dneska velmi rozšířená. Spočívá v tom, že zadavatel – firma nebo cestovní agentura – zaplatí většinou zprostředkovateli nebo přímo influencerovi za to, aby propagoval jejich produkt,“ vysvětluje Denisa Hejlová, expertka na strategickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… komentuje také podobu japonské mediální krajiny nebo význam společenských akcí, kde se setkávají novináři s politiky.

Spor o účast hlavy státu na červencovém summitu Severoatlantické aliance trvá. „I prezident má možnost, a sám to říkal, zkomplikovat vládě život. Mělo by to ale vždy být nějak racionální, opodstatněné,“ zdůrazňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje dění okolo sněmu sudetských Němců, skandál fanoušků fotbalové Slavie nebo reputační problémy, kterým čelí ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).

Jak se zrodila myšlenka platformy, která propojuje firmy s matkami malých dětí hledajícími pracovní uplatnění? Co ženám na rodičovské dovolené chybí nejvíc? Je dostatek možností flexibilní práce? A týká se jen rodičů malých dětí? Potvrzují data z dotazníkových šetření zájem rodičů o zkrácené pracovní úvazky? K čemu je platforma používá? Jaké diskuse MUMDOO otevírá, a které mýty vyvrací? Proč Lucie Bášová potřebuje ticho? Jaké to je, dívat se na svět očima malých dětí?

Před jednaosmdesáti lety skončila druhá světová válka v Evropě. Žádný jiný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí a zkázy. Co nám v současnosti říká pojem mír? Jak se proměňuje mezinárodní řád a co nejvíce ohrožuje světovou bezpečnost? Ve svátečním vydání pořadu Jak to vidí... odpovídá odborník na mezinárodní bezpečnost a ředitel pražského Centra pro výzkum míru Michal Smetana.

Meziroční inflace v Česku zrychlila z březnových 1,9 na 2,5 %. „Žádné drama se ale nekoná. Pořád se pohybujeme kolem inflačního cíle,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls. Varování před novým ropným šokem a dramatickým růstem inflace považuje za přehnaná. Situaci podle něj nelze srovnávat s krizí v 70. letech v době jomkipurské války. „Výkyvy se pohybují jen v jednotkách procent. Navíc máme náhradní zdroje energií i jiný systém nabídky a poptávky.“

V Česku dnes podle dat dosáhne na terénní pečovatelské služby pouhých třicet seniorů z tisíce. „Segment není dostatečně podporovaný a dusí ho i přebujelá byrokracie,“ říká gerontoložka Iva Holmerová. Přitom podle prognózy bude péči v roce 2030 potřebovat 633 000 seniorů, a v roce 2035 dokonce 758 000. Jak zvýšit dostupnost dlouhodobé péče, omezit byrokracii v sociálních službách a zlepšit duševní zdraví seniorů? Na to se jí v pořadu Jak to vidí… ptá Vladimír Kroc.

„Dělám si legraci, že pro mladé prvovoliče to už je historický případ. Je to téměř na úrovni stavby nějakých strategických mostů v době středověku,“ glosuje táhlý soudní proces v kauze Čapí hnízdo politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje nejnovější průzkumy, které ukazují nespokojenost občanů s vládou, pokračující spor o složení české delegace na summit NATO nebo smysluplnost Dne české vlajky.

„Má zájem stát se už potřetí člověkem, který i když prohrál volby, tak se pokusí stranu dát dohromady a opět ji vrátit na vítěznou cestu,“ říká o bývalém maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi komentátor Deníku a odborník na dění ve střední Evropě Luboš Palata. V pořadu Jak to vidí… sdílí svá očekávání od nastupujícího ministerského předsedy Pétera Magyara, vysvětluje nedávný konflikt mezi Maďarskem a Slovenskem a komentuje napjaté vztahy uvnitř NATO.

Mohou nás algoritmy manipulovat? Je pro informatika důležitá i etická stránka jeho práce? Existuje něco jako krásný algoritmus? Je možné v počítačovém programu rozpoznat rukopis jeho autora? Jak jeho práci ovlivňuje AI? Jaká rizika AI přináší? Proč není možné algoritmy umělé inteligence kontrolovat? A lze ji vychovávat? Patří elektronika do rukou malých dětí? Co mu dává tvorba videí pro youtubový kanál Polylog? O čem Václav Rozhoň často přemýšlí?

V Česku končí původní regulace cen pohonných hmot, kterou vláda nahrazuje upraveným režimem. Maximální marže prodejců se od 1. května zvýší na tři koruny na litr a změny se dotknou i výpočtu cenového stropu. Snížení spotřební daně přitom zůstává v platnosti. Podle ekonomky Jany Klímové je pokračování regulace obhajitelné, zároveň ale varuje před jejím dlouhodobým zakotvením v ekonomice. Jaké dopady bude mít změna na výsledné ceny pro řidiče?

O dopadech havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 40 lety částečně rozhodovalo i počasí. Radioaktivní mrak dorazil do Švédska dva dny po katastrofě, 25. dubna 1986. Jaká povětrnostní situace tehdy panovala v Evropě? A co by bylo dnes jinak? Meteorolog Michal Žák v rozhovoru vysvětluje i to, jak vážné je letošní sucho v Česku, jak do něj může zasáhnout El Nino i proč se dojemný příběh keporkaka Timmyho dotýká i lidí daleko od moře.

„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.