Jak to vidí...

Bankovní rada ČNB dnes rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Ekonom Richard Hindls očekává, že základní sazba zůstane na 3,75 procenta. Do konce roku ale její zvýšení nevylučuje. „Inflační tlaky tu pořád jsou,“ říká. Co by mohlo inflaci v příštích měsících nejvíce zvýšit? V rozhovoru také vysvětluje, jak si může Evropská unie uchovat konkurenceschopnost a nezávislost na Číně nebo jak by mohla vypadat ekonomická spolupráce Evropy a Kanady.

Vláda odložila rozhodnutí o návrhu změny zákona o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit mimo jiné očkování proti chřipce v lékárnách. „Není to klíčový problém českého zdravotnictví,“ míní biochemik a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Proč by podle něj mělo očkování zůstat v rukou lékařů? V audiozáznamu také vysvětluje, jak daleko je příprava vysokoškolského zákona nebo co přináší centralizace onkologických center.

„Dneska na mladé útočí spousta podnětů. Část toho je určitě je rozšíření smartphonů a roztřesenost pozornosti, která působí na pokles schopnosti číst a podobně, ale jsou tam další věci – zejména to, jak se učí,“ komentuje velkou srovnávací studii žáků zemí OECD Daniel Prokop, sociolog a ředitel výzkumné společnosti PAQ Research. Které země v šetření uspěly? Proč chce vláda legalizovat tzv. švarcsystém? A co chybí v návrhu státního rozpočtu na příští rok?

„Poslední měsíce jsme se bavili o tom, že je trošku nestandardní, že nejvyšší politické špičky v našem systému minimálně v oblastech, do kterých mají co mluvit z ústavy, nekomunikují, nekoordinují… Takže je dobře, že se to vrací do nějakého klidu, do nějakých kolejí,“ oceňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V jakém duchu se zatím nese kampaň před komunálními a senátními volbami? A jaký dopad bude mít přejmenování Knihovny Václava Havla?

Co všechno obnáší opravit památku? Proč se lidé rozhodnou koupit chátrající památku nebo se podílet jako dobrovolníci na její záchraně? Stačí jen okouzlení místem a nadšení? Komu a jak pomáhá projekt Máme vybráno? Čím si ji získal spolek Náš kostel? Čím to, že správce nebo majitel historického objektu tam mnohdy vede sociální podnikání? Přitáhnou hry a soutěže k zájmu o historii a památky děti? Čeho si Anna Svobodová všímá při putování krajinou?

Od teroristických útoků na Spojené státy 11. září 2001 uplynulo 25 let. Jak se za tu dobu proměnil terorismus a co dnes bezpečnostní experty znepokojuje? Terorismus jako metoda prosazování zájmů se podle politologa Miroslava Mareše odstranit nepodařilo. Alarmujícím trendem je ale radikalizace stále mladších lidí. „K primitivnímu džihádismu se hlásí lidé už třeba od dvanácti let věku,“ upozorňuje. Jakou roli hrají sociální sítě, internetové komunity nebo herní chaty?

Většina Čechů má pocit, že se může svobodně vyjadřovat na veřejnosti. Kde ale podle nich končí svoboda slova a začíná nenávistný projev? „Hranice mají existovat zejména v tom, jak mluvíme, než v tom, o čem mluvíme,“ říká socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. Co průzkumy ukazují o svobodě slova a postojích české společnosti k Romům?

Vláda chce zvyšovat výdaje, nezvyšovat daně a zároveň postupně snižovat rozpočtové schodky. „To je kulatý čtverec,“ míní šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata. Proč plánovaný deficit 389 miliard podle něj nemůže zachránit ekonomický růst? V rozhovoru zazní také hodnocení aktuálního dění na Slovensku i knihy Trojúhelník moci finského prezidenta Alexandera Stubba.

„Tato spolková země má s těžkým tvořením koalic své zkušenosti, ale tentokrát je to úplně jiná liga – protože aby měla nějaká vláda většinu, musela by ji sestavit proti AfD, ale skutečně z celého politického spektra,“ konstatuje Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak volební úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku ovlivní celostátní politiku? Co je cílem ruských hybridních útoků na území Německa? A jak na tamní průmysl dopadne restrukturalizace Volkswagenu?

„Centrální strany mají šanci konečně do svého argumentáře řešení vtáhnout témata, která jsou naprosto legitimní a která souvisí s vnitřní bezpečností a sociálním systémem,“ říká politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje rozhovor vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky s maskovaným aktivistou, probíhající kampaň před komunálními volbami a výhrady menších koaličních stran k plánovanému schodku ve výši 389 miliard.

Co studentku medicíny překvapilo, když během pandemie covidu působila jako sanitářka v nemocnici? Jak vypadá první rok mladého lékaře po promoci? Proč si Anna Šusová vybrala jako svoji specializaci internu? Jaký je rozdíl mezi akutní medicínou a působením lékaře v centru návazné péče? Proč je nejhorší chybou v rámci první pomoci neudělat nic? Jaký smysl vidí v paliativní medicíně? Připravilo ji studium dostatečně na situaci, kdy musí pacientovi sdělit špatnou zprávu?

Vláda Andreje Babiše počítá v návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, druhým nejhlubším v historii Česka, a s výrazným růstem výdajů. Je tak vysoký deficit obhajitelný? Co dnes českou ekonomiku táhne vpřed a na čem by měl stát její budoucí růst?

Vlny veder jsou v Evropě častější, delší a intenzivnější. Letošní léto bylo podle klimatologa Aleše Fardy dokonce o 15 let napřed oproti klimatickým projekcím. Česko přitom leží na rozhraní dvou oblastí, které se budou vyvíjet velmi odlišně. Je pravděpodobné, že se přikloníme spíše k vysychajícímu jihu Evropy a začne se k nám šířit stepní klima. Jak se na změny připravit a bez jakých opatření se neobejdeme?

Islanďané v referendu odmítli obnovit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Odpůrci vyhráli o dvanáct tisíc hlasů. Jsou debaty o obnovení jednání definitivně ze stolu? „Téma teď pravděpodobně zapadne na mnoho let, ne-li dekád,“ říká analytik ČRo pro evropské záležitosti Viktor Daněk. V rozhovoru se Zitou Senkovou mluví také o hybridních hrozbách ze strany Ruska a nebo o nástupu nového norského krále Haakona VIII. Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.

„Částka pro Českou televizi a Český rozhlas by měla být povinná ze státního rozpočtu, to znamená, že by se nemohla měnit z roku na rok, maximálně by se zohlednila inflace. Tento rozpočtový automat je podle vlády dostatečnou pojistkou nezávislosti, ale podle mě to tak není,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Proč ministerstvo zahraničí omezuje přístup některých novinářů na tiskové konference? A jaká budoucnost čeká televizi Barrandov?

„Lídr je někdo, kdo vytváří strategie, základní koncepce a podobně. A to skutečně, ať člověk zkoumá pana prezidenta jakkoliv, on opravdu není,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Jak hodnotí nový debatní formát České televize? Usmíří se hlava státu s ministrem zahraničí? A proč v průzkumech posiluje hnutí STAN?

Čím je tamější školní jídelna tak výjimečná? Jaká kouzla používají boršické kuchařky, aby děti jedly i neoblíbené suroviny, třeba luštěniny? Co dokáží v pokrmech bylinky? A chutnají dětem více, když si je ve škole samy vypěstují? Co Kateřinu Slabíkovou vedlo k tomu, že začala prosazovat nápadité vaření ze základních surovin? Daří se omezit plýtvání potravinami? Jak v boršické školní jídelně vypadají tematické dny? Proč dává přednost lokálním dodavatelům?

V Česku se objevila dezinformační kampaň, která se snaží zhoršit vztahy mezi Čechy a Poláky. Kam se posouvá úroveň dezinformací a jaká by měla být vládní odpověď ? Nehodila by se teď strategická komunikace? A proč se u nás zaměňuje za propagandu? Expertka Denisa Hejlová v rozhovoru vysvětluje i to, jak funguje značka Meghan a Harry a jak může ovlivnit image Velké Británie nebo co vše prozrazují japonská kimona.

Ukrajina si připomněla 35 let nezávislosti v době, kdy jí spojenci přislíbili další pomoc v obraně proti Rusku. Evropská komise schválila dodávky obranného materiálu v hodnotě přes šest miliard eur, kriticky ale chybějí kapacity protiraketové obrany. Zároveň se rychle mění samotný způsob válčení. „Měli bychom se poučit, jak se vede moderní válka,“ upozorňuje politický geograf Libor Jelen. Jakou roli dnes hrají tanky a proč bojišti stále více dominují drony?

Schodek státního rozpočtu se může příští rok vyšplhat ke 400 miliardám korun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ještě neznamená rozvrat veřejných financí, o konsolidaci ale také nejde. „Rozvolnění rozpočtových pravidel je bianko šek,“ upozorňuje. Jaké riziko představuje překročení hranice tří procent HDP? A vyplatí se teď fixovat ceny energií?

„Nejnověji, a to je asi morálně nejpokleslejší záminka, Kanadu zasáhly ničivé požáry. Donald Trump ji ztrestal 50procentními cly mimo jiné na dřevo a podobně – kvůli tomu, že šel do Spojených států kouř,“ upozorňuje bývalý velvyslanec České republiky v Kanadě Bořek Lizec. Jak může postup Kanady vůči USA ovlivnit referendum v provincii Alberta? Budou nacházející „midterms“ testem pro Donalda Trumpa? A proč se mu nedaří ukončit válku s Íránem?

„V české politice jsou věci, které jsou nevyzpytatelné… Takže nemůžeme stoprocentně vyloučit, že by se do toho boje Andrej Babiš pustil. Ale v tuto chvíli se to jeví jako málo pravděpodobné,“ konstatuje v pořadu Jak to vidí… komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. Přehlasuje dolní komora senátní vratky? Posílí vládní koalice v nadcházejících senátních volbách? A nakolik bude rezonovat téma sucha?

Proč musí být vědec extrémně odolný vůči stresu a neúspěchu? Co ho přivedlo ze zahraničních pracovišť zpátky do laboratoře VŠCHT? Má české vědecké prostředí oproti zahraničí nějakou výhodu? Bere jako pochvalu, že studenti údajně poslouchají jeho přednášky jako dobrý podcast? Proč považuje popularizaci za primární cíl vědy? Je těžké zodpovídat dotazy na platformě Zeptej se vědce srozumitelně a jednoduše? Proč je důležité, aby vědecky ověřené informace byly dostupné v češtině?

Modlitba pro Martu, Bratříčku, zavírej vrátka nebo film Vlny. Umění dokáže podle šéfa České filharmonie Davida Marečka přiblížit historii i lidem, kteří ji nezažili. „Emoce jsou nositeli paměti, jsou jejím zesilovačem,“ říká. Jak připomínat srpen 1968 dalším generacím?

Jednání vlády o státním rozpočtu na příští rok vstoupilo do své závěrečné fáze. Hlavními prioritami by podle premiéra Andreje Babiše i ministryně financí Aleny Schillerové měly být investice do dopravní infrastruktury, do dostupného zdravotnictví, energetické bezpečnosti, školství a bydlení. „Všechno je priorita. Příjmy ale nerostou tak rychle,“ říká ekonomická analytička Jana Klímová. Jaké požadavky vznášejí jednotlivé resorty? A jak se daří hospodařit samosprávám?

Vlny veder jsou častější, intenzivnější a také delší. Evropa má za sebou už pátou vlnu rekordních teplot. Jak zvýšit kvalitu bydlení a připravit města na horko? „Architektura má, stejně jako člověk, oblečení. Klimatizace je až poslední vrstva ochrany. Pokud se nepřipravíme teď, za deset dvacet let nás to dožene,“ říká architekt Lukáš Janáč.

„Každá z těch zemí má naprosto rozdílné podmínky, rozdílnou bezpečnostní i politickou situaci. Právě proto dává smysl, aby se spojily,“ říká k novému paktu, který mezi sebou uzavřely Saúdská Arábie, Pákistán a Turecko, politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně Lenka Martínková. Proč Trump hrozí Ománu bombardováním, pokud se postaví do cesty vyjednávání s Íránem? A lze očekávat další umenšování role Spojených států v globální politice?

„Vláda by se měla také zabývat příčinami, respektive tím, jestli děláme všechno pro to, aby se klimatická situace nezhoršovala,“ zdůrazňuje v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. S jakou strategií sestavovaly strany a hnutí kandidátky pro nadcházející komunální volby? Kdo by se mohl ucházet o prezidentský úřad? A proč kraje příští rok nedostanou peníze na opravy silnic?

Co je smyslem projektu WeLoveŠumava? A proč je název česko-anglický? Patří na Šumavu i ovocné stromy? Proč vrací do šumavské krajiny křížky a čím je zajímavý Kříž pro Popelku? Potkává turisty i při fotografických výpravách za východy slunce? Která opomíjená místa Šumavy stojí za to navštívit? Proč je podle něho nabitý mobil nejdůležitější výbava na výlet? Umí se již lidé chovat v přírodě? Poznal Richard Brož během svých cest po světě místo, kde by žil raději, než na Šumavě?

Válka na Ukrajině pokračuje a její dopady stále výrazněji pociťuje i samotné Rusko. Ukrajinské útoky na ruském území zvyšují tlak na ekonomiku i společnost, v níž podle rusisty Karla Svobody sílí kritika Vladimira Putina. Co se za poslední rok ve válce změnilo? A jak mohou útoky na logistická centra Wildberries ovlivnit ruské zářijové volby?

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?

„Jak se ukazuje, Netanjahu v zákulisí tajně Američanům vyhověl a je připraven plán přijmout. Navenek to ale nikdy nemůže slíbit a oficiálně oznámit, protože by tím popudil pravicové voliče,“ konstatuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Jakou roli mají aktuálně ve vyjednávání Spojené státy? Mohl být incident ve španělské exklávě Ceuta zosnovaný marockou vládou? A jaké je dnes postavení Maroka v sunnitském světě?

„Neohříváme vodu v řece – už i z toho důvodu, že v Česku nemáme tak velké řeky, abychom mohli tímto způsobem chladit. U nás chlazení probíhá uzavřeným cyklem,“ vysvětluje jaderný vědec Radek Škoda, který působí na Českém vysokém učení technickém Technické univerzity v Liberci a Západočeské univerzitě v Plzni. Bude Maďarsko muset začít šetřit energiemi? Kolik vody potřebují ke svému chlazení tzv. malé modulární reaktory? A proč je v Česku nedostatek jaderných vědců?

„Budeme sledovat trendy, které sledujeme vždycky. Žádné velké překvapení tam z hlediska toho, že stejně budou dominovat Sdružení nezávislých kandidátů, není,“ říká k nadcházejícím komunálním volbám politolog a pedagog katedry humanitních věd Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. Nakolik efektivně probíhá komunikace mezi vládou a obcemi? Jak velký je zájem o komunální politiku? A podceňuje Česko aktuální bezpečnostní situaci v Evropě?

Čím jsou stále zajímavé Perseidy? Za jakých podmínek dochází k zatmění Slunce? Proč se zasadil o to, aby jedna z nově objevených planetek dostala jméno Dobré dílo? Čím je mu blízký jeho předek - nakladatel Josef Florian ze Staré Říše? Proč považuje hudbu za obraz vesmíru? Má smysl pořádat koncerty pod hvězdnou oblohou? Čím ho obohacují malí návštěvníci Hvězdárny Žebrák? Čím vesmír děti tak fascinuje? Když padají hvězdy, přeje si něco i Jan Florian?

„Španělsku se nedostalo žádné pomoci, dostalo se jí extrémní kritiky – neinformované a populistické kritiky. Ukazuje se, že pravděpodobně nespravedlivě, protože Španělsko tu situaci zvládlo,“ říká v pořadu Jak to vidí… ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Čím je migrace pro Evropu prospěšná? Proč se z uprchlíků stává pravidelné téma předvolebních kampaní? A zajistí migrační pakt bezpečnost evropských hranic?

„Už od nultých let klimatologové opakovaně upozorňují na to, co nás s velkou pravděpodobností čeká. Ty prognózy se naplňují, ale reakce není z hlediska časové odezvy úplně adekvátní,“ kritizuje v pořadu Jak to vidí… meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák. Jaký klimatický plán má Česko? Kolik tropických nocí bude v budoucnu představovat normál? A kdy přijde vyhlížené ochlazení?

„Je to jako film Na Hromnice o den více, dvanáct let se opakuje neustále to samé. Neustále přemýšlíme o tom, co nabídnout Rusku, jen aby přestalo válčit,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… ukrajinistka Lenka Víchová. Je Severoatlantická aliance připravená jen na minulé války, jak naznačil generál Valerij Zalužnyj? Jak je na tom aktuálně s oblibou u občanů Volodymyr Zelenskyj? A může uspět v příštích prezidentských volbách?

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘,” glosuje někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o diskutované rozpočtové novele, vývoji tzv. bitcoinové kauzy nebo dopadech oslabení japonské měny na evropskou ekonomiku.

„Zaregistroval jsem určité spekulace, že by to Andrej Babiš přece jenom chtěl proti Petru Pavlovi zkusit ještě jednou. Dlouhodobě to sice odmítá, ale dlouhodobě odmítal i to, že by vůbec chtěl kandidovat na prezidenta v předchozích volbách,“ připomíná v pořadu Jak to vidí… vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Promítne se do nacházejících komunálních a senátních voleb téma migrace? A jak velkou volební účast lze očekávat?

Co vedlo novináře žijícího v Káhiře a jeho ženu, že koupili polorozpadlé nádraží v Krušných horách? Proč Macháčkovi přikoupili k nádraží ještě několik vagónů? A proč se jeden z nich jmenuje Alois a další Františka? Jaké bylo setkání někdejších zaměstnanců nádraží Kovářská, které spolek uspořádal? Co v nádražní budově najdou návštěvníci po skončení rekonstrukce? Čím to, že bohemistika na káhirské univerzitě je největší na světě? Co má rád Štěpán Macháček na cestování vlakem?

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

„Možná čtvrtina toků na našem území je taková, že jsme pro konec července zaznamenávali nejnižší hodnoty, které máme napozorovány. To může být doba pozorování typicky od 60. let,“ upozorňuje ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vlivu sucha na kvalitu vody nebo o způsobech, jakými se jiné země adaptují na změny klimatu.

„I bez veta prezidenta se zrovna o tomto problému velmi diskutovalo. Takže pak je otázka na zvážení prezidenta a jeho okolí, zda zrovna v tomto případě veto využít, nebo zda s výhradami zákon podepsat,“ poznamenává komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. V pořadu Jak to vidí… dále hovoří o tom, kdo by mohl kandidovat v příštích prezidentských volbách, a vrací se také k nedávné cestě předsedy Sněmovny do Číny.

Patřila v dětství k těm, kdo vymýšlel aktivity pro své spolužáky a kamarády? Co ji přivedlo na myšlenku zorganizovat pro obyvatele Kutné Hory zájezd do jejich vlastního města? Proč do svých prací ráda zapojuje lidi, kteří s uměním nemají nic společného a vlastně je ani nezajímá? Jak získává jejich důvěru? Co se může na takovém projektu pokazit? Pozná okamžitě ve spleti rodících se nápadů ten pravý? Může účast na jejích projektech lidem změnit život?

Vysoké teploty i geopolitické napětí mění cestovatelské návyky Čechů. Přibývá těch, kteří vyrážejí na sever Evropy nebo plánují dovolenou mimo hlavní sezonu. „Renesanci zažívá i kempování, zejména mezi mileniály,“ říká ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková. Jací jsou Češi cestovatelé?

Uplynulo 100 let od narození spisovatele, novináře a disidenta Ludvíka Vaculíka. Podle publicisty Pavla Kosatíka dokázal Vaculík půl století přinášet společnosti podnětné myšlenky. Jeho román Sekyra považuje za jedno z nejzásadnějších děl o totalitě. „Na rozdíl od jiných nevěřil, že komunistický systém lze opravit. Napsal to už v Sekyře. Popsal to jako systém v rozporu s lidskou přirozeností.“ V čem tkví síla Vaculíkova slova? A čím zaujme posmrtně vydaná kniha Stará postel?

Čeští sportovci podle komentátora a šéfredaktora sportu České televize Michala Dusíka dlouhodobě slaví větší úspěchy v individuálních než kolektivních sportech. Důvod vidí v nedostatečně nastaveném systému práce s mládeží. „Místo radosti z pohybu příliš brzy tlačíme děti k výkonu,“ říká. Jak podle něj správně přivést děti ke sportu? A kde by Česko mohlo hledat inspiraci?

„Centrum Kábulu je lesklé město plné krásných obchodů, ať už se západními šaty, nebo s kroji pro ženy, ale to je taková výkladní skříň. Pak se vyjede kousíček za Kábul, stačí pár kilometrů, a najednou jste v hliněných zemljankách,“ líčí v pořadu Jak to vidí… arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Jak na afghánské ženy dopadne prosazení nového zákoníku? Kde se protestuje proti Tálibánu? A jaké scénaře vývoje americko-íránské války se nyní nabízejí?

Vzpomíná si na svoji první vyluštěnou křížovku? Má smysl vyluštit křížovku do posledního políčka, i když tajenku už známe? Kterou křížovku z více než 200 existujících druhů má Daniel Marek rád? Jak se soutěží v luštění křížovek? Je třeba na takovou soutěž trénovat? Ocení soutěžící podporu fanoušků? Je ostuda používat křížovkářský slovník? Posiluje luštění křížovek cit pro jazyk? Pronikají i do křížovek nové výrazy? Jak se luští křížovky korespondenčně?

„Koření hodně svou kuchyni a pak jsou překvapeni, že z toho někteří kýchají, případně že chtějí taky přikořenit a že konflikt vyvolává – k překvapení Motoristů – další konflikt,“ glosuje jednání představitelů nejmenší vládní strany politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje poslední vývoj „extrémní kohabitace“ nebo nový průzkum agentury STEM/MARK poukazující na zklamaná očekávání voličů.

Do kin vstoupil film Odyssea Christophera Nolana, hvězdně obsazená filmová adaptace starořeckého Homérova eposu o návratu ithackého krále z trojské války. Podle filmového publicisty Pavla Sladkého snímek ukazuje, že i v době streamovacích platforem mohou vznikat velkorozpočtové filmy především jako událost pro kina. Jen díky nim se totiž může zaplatit jejich nákladná produkce.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.

Vláda neprodlouží regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy budou platit naposledy tuto neděli. Od pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit tržními mechanismy. Podle ministerstva financí už mimořádná situace na trhu pominula. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ale varuje, že pokud porostou ceny ropy, může nafta během jediného týdne zdražit až o čtyři koruny na litr. V pořadu Jak to vidí se vyjadřuje také k přesunu Zetoru do Indie nebo k prodloužení provozu Temelína.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.

„Když to zjednoduším, jsme možná jediná země, kde si prezident může vybrat za guvernéra České národní banky, koho chce. Ve výsledku tak nepřímo ovlivňuje i měnovou politiku,“ říká politolog z katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V pořadu Jak to vidí… komentuje dozvuky sporu o summit NATO, vývoj vztahů mezi kabinetem a Ústavním soudem nebo úspěšnost vlády, pokud jde o plnění slibů z programového prohlášení.

Má ráda hlavolamy? Podaří se jí všechny rozlousknout? Co znamená trenérství paměti a jak se k němu dostala? Proč radí: sněz žábu k snídani? O jaké hračky je největší zájem v třebíčské Mozkoherně? Nakolik můžeme svůj život utvářet myšlenkami? Je i pro rozvíjení mozku důležitá všestrannost? Co bychom si na Třebíčsku neměli nechat ujít? Proč potřebujeme rituály? Zkouší Eva Fruhwirtová sama na sobě to, co radí svým klientům? Jak důležité je pro ni ticho?

Summit NATO v Ankaře skončil úlevou. Podle diplomata Bořka Lizce je ale uklidnění transatlantických vztahů jen dočasné. „Sinusoidy nás zřejmě neminou,“ říká. Jaké jsou výsledky summitu Severoatlantické aliance z pohledu Spojených států? Proč Donald Trump stále mluví o Grónsku? A jak Američané vnímají své spojence v Evropě? V rozhovoru se také vrátíme k oslavám 250. výročí nezávislosti Spojených států i k tomu, jakou roli hraje sport v americké společnosti.

Americký prezident Donald Trump označil summit NATO v Ankaře za úspěšný. Chválil atmosféru i závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu. Podle bezpečnostního experta Jana Ludvíka ale největším úspěchem bylo, že se podařilo zachovat jednotu Aliance a vyhnout se sporům. Jaké jsou dnes vztahy Evropy se Spojenými státy? A jak si na summitu vedla česká delegace? Řeč bude i o prioritách nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

V Íránu vrcholí šestidenní série smutečních procesí za někdejšího dlouholetého duchovního vůdce země Alího Chameneího, který byl před více než čtyřmi měsíci zabit při americko-izraelských úderech. Jaký vzkaz vysílají smuteční průvody Spojeným státům a Západu? A co znamenají pro samotné Íránce? Politoložka Lenka Martínková v rozhovoru přiblíží také to, jak v Íránu pokračují represe vůči kritikům režimu a jaká je současná pozice země v regionu Perského zálivu.

„Mám obavy, že nás budou čekat další konfrontační linie, které jsou nesmyslné, poškozují Českou republiku a vůbec nám ubírají jakousi důstojnost,“ říká politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… komentuje také oslavy 250. výročí americké nezávislosti, šestidenní loučení s duchovním vůdcem Íránu nebo priority nového náčelníka armádního generálního štábu.

Byl příchod na Velkou Moravu pro Cyrila a Metoděje velkou změnou životních podmínek? Jaký byl jejich mateřský jazyk a jak to, že staroslovanštinu poznali již v Soluni? Proč jsou v hlaholici zakódovány křesťanské symboly? Jaký rozdíl je mezi hlaholicí a cyrilicí? Proč se na našem území nakonec prosadila latinka? Kde se u Karla IV. vzal zájem o staroslověnskou liturgii? Jak jsme naložili s darem písma, který jsme od Cyrila a Metoděje dostali?