Jak to vidí...

„Vláda by se měla také zabývat příčinami, respektive tím, jestli děláme všechno pro to, aby se klimatická situace nezhoršovala,“ zdůrazňuje v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. S jakou strategií sestavovaly strany a hnutí kandidátky pro nadcházející komunální volby? Kdo by se mohl ucházet o prezidentský úřad? A proč kraje příští rok nedostanou peníze na opravy silnic?

Co je smyslem projektu WeLoveŠumava? A proč je název česko-anglický? Patří na Šumavu i ovocné stromy? Proč vrací do šumavské krajiny křížky a čím je zajímavý Kříž pro Popelku? Potkává turisty i při fotografických výpravách za východy slunce? Která opomíjená místa Šumavy stojí za to navštívit? Proč je podle něho nabitý mobil nejdůležitější výbava na výlet? Umí se již lidé chovat v přírodě? Poznal Richard Brož během svých cest po světě místo, kde by žil raději, než na Šumavě?

Válka na Ukrajině pokračuje a její dopady stále výrazněji pociťuje i samotné Rusko. Ukrajinské útoky na ruském území zvyšují tlak na ekonomiku i společnost, v níž podle rusisty Karla Svobody sílí kritika Vladimira Putina. Co se za poslední rok ve válce změnilo? A jak mohou útoky na logistická centra Wildberries ovlivnit ruské zářijové volby?

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?

„Jak se ukazuje, Netanjahu v zákulisí tajně Američanům vyhověl a je připraven plán přijmout. Navenek to ale nikdy nemůže slíbit a oficiálně oznámit, protože by tím popudil pravicové voliče,“ konstatuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Jakou roli mají aktuálně ve vyjednávání Spojené státy? Mohl být incident ve španělské exklávě Ceuta zosnovaný marockou vládou? A jaké je dnes postavení Maroka v sunnitském světě?

„Neohříváme vodu v řece – už i z toho důvodu, že v Česku nemáme tak velké řeky, abychom mohli tímto způsobem chladit. U nás chlazení probíhá uzavřeným cyklem,“ vysvětluje jaderný vědec Radek Škoda, který působí na Českém vysokém učení technickém Technické univerzity v Liberci a Západočeské univerzitě v Plzni. Bude Maďarsko muset začít šetřit energiemi? Kolik vody potřebují ke svému chlazení tzv. malé modulární reaktory? A proč je v Česku nedostatek jaderných vědců?

„Budeme sledovat trendy, které sledujeme vždycky. Žádné velké překvapení tam z hlediska toho, že stejně budou dominovat Sdružení nezávislých kandidátů, není,“ říká k nadcházejícím komunálním volbám politolog a pedagog katedry humanitních věd Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. Nakolik efektivně probíhá komunikace mezi vládou a obcemi? Jak velký je zájem o komunální politiku? A podceňuje Česko aktuální bezpečnostní situaci v Evropě?

Čím jsou stále zajímavé Perseidy? Za jakých podmínek dochází k zatmění Slunce? Proč se zasadil o to, aby jedna z nově objevených planetek dostala jméno Dobré dílo? Čím je mu blízký jeho předek - nakladatel Josef Florian ze Staré Říše? Proč považuje hudbu za obraz vesmíru? Má smysl pořádat koncerty pod hvězdnou oblohou? Čím ho obohacují malí návštěvníci Hvězdárny Žebrák? Čím vesmír děti tak fascinuje? Když padají hvězdy, přeje si něco i Jan Florian?

„Španělsku se nedostalo žádné pomoci, dostalo se jí extrémní kritiky – neinformované a populistické kritiky. Ukazuje se, že pravděpodobně nespravedlivě, protože Španělsko tu situaci zvládlo,“ říká v pořadu Jak to vidí… ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Čím je migrace pro Evropu prospěšná? Proč se z uprchlíků stává pravidelné téma předvolebních kampaní? A zajistí migrační pakt bezpečnost evropských hranic?

„Už od nultých let klimatologové opakovaně upozorňují na to, co nás s velkou pravděpodobností čeká. Ty prognózy se naplňují, ale reakce není z hlediska časové odezvy úplně adekvátní,“ kritizuje v pořadu Jak to vidí… meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák. Jaký klimatický plán má Česko? Kolik tropických nocí bude v budoucnu představovat normál? A kdy přijde vyhlížené ochlazení?

„Je to jako film Na Hromnice o den více, dvanáct let se opakuje neustále to samé. Neustále přemýšlíme o tom, co nabídnout Rusku, jen aby přestalo válčit,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… ukrajinistka Lenka Víchová. Je Severoatlantická aliance připravená jen na minulé války, jak naznačil generál Valerij Zalužnyj? Jak je na tom aktuálně s oblibou u občanů Volodymyr Zelenskyj? A může uspět v příštích prezidentských volbách?

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘,” glosuje někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o diskutované rozpočtové novele, vývoji tzv. bitcoinové kauzy nebo dopadech oslabení japonské měny na evropskou ekonomiku.

„Zaregistroval jsem určité spekulace, že by to Andrej Babiš přece jenom chtěl proti Petru Pavlovi zkusit ještě jednou. Dlouhodobě to sice odmítá, ale dlouhodobě odmítal i to, že by vůbec chtěl kandidovat na prezidenta v předchozích volbách,“ připomíná v pořadu Jak to vidí… vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Promítne se do nacházejících komunálních a senátních voleb téma migrace? A jak velkou volební účast lze očekávat?

Co vedlo novináře žijícího v Káhiře a jeho ženu, že koupili polorozpadlé nádraží v Krušných horách? Proč Macháčkovi přikoupili k nádraží ještě několik vagónů? A proč se jeden z nich jmenuje Alois a další Františka? Jaké bylo setkání někdejších zaměstnanců nádraží Kovářská, které spolek uspořádal? Co v nádražní budově najdou návštěvníci po skončení rekonstrukce? Čím to, že bohemistika na káhirské univerzitě je největší na světě? Co má rád Štěpán Macháček na cestování vlakem?

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

„Možná čtvrtina toků na našem území je taková, že jsme pro konec července zaznamenávali nejnižší hodnoty, které máme napozorovány. To může být doba pozorování typicky od 60. let,“ upozorňuje ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vlivu sucha na kvalitu vody nebo o způsobech, jakými se jiné země adaptují na změny klimatu.

„I bez veta prezidenta se zrovna o tomto problému velmi diskutovalo. Takže pak je otázka na zvážení prezidenta a jeho okolí, zda zrovna v tomto případě veto využít, nebo zda s výhradami zákon podepsat,“ poznamenává komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. V pořadu Jak to vidí… dále hovoří o tom, kdo by mohl kandidovat v příštích prezidentských volbách, a vrací se také k nedávné cestě předsedy Sněmovny do Číny.

Patřila v dětství k těm, kdo vymýšlel aktivity pro své spolužáky a kamarády? Co ji přivedlo na myšlenku zorganizovat pro obyvatele Kutné Hory zájezd do jejich vlastního města? Proč do svých prací ráda zapojuje lidi, kteří s uměním nemají nic společného a vlastně je ani nezajímá? Jak získává jejich důvěru? Co se může na takovém projektu pokazit? Pozná okamžitě ve spleti rodících se nápadů ten pravý? Může účast na jejích projektech lidem změnit život?

Vysoké teploty i geopolitické napětí mění cestovatelské návyky Čechů. Přibývá těch, kteří vyrážejí na sever Evropy nebo plánují dovolenou mimo hlavní sezonu. „Renesanci zažívá i kempování, zejména mezi mileniály,“ říká ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková. Jací jsou Češi cestovatelé?

Uplynulo 100 let od narození spisovatele, novináře a disidenta Ludvíka Vaculíka. Podle publicisty Pavla Kosatíka dokázal Vaculík půl století přinášet společnosti podnětné myšlenky. Jeho román Sekyra považuje za jedno z nejzásadnějších děl o totalitě. „Na rozdíl od jiných nevěřil, že komunistický systém lze opravit. Napsal to už v Sekyře. Popsal to jako systém v rozporu s lidskou přirozeností.“ V čem tkví síla Vaculíkova slova? A čím zaujme posmrtně vydaná kniha Stará postel?

Čeští sportovci podle komentátora a šéfredaktora sportu České televize Michala Dusíka dlouhodobě slaví větší úspěchy v individuálních než kolektivních sportech. Důvod vidí v nedostatečně nastaveném systému práce s mládeží. „Místo radosti z pohybu příliš brzy tlačíme děti k výkonu,“ říká. Jak podle něj správně přivést děti ke sportu? A kde by Česko mohlo hledat inspiraci?

„Centrum Kábulu je lesklé město plné krásných obchodů, ať už se západními šaty, nebo s kroji pro ženy, ale to je taková výkladní skříň. Pak se vyjede kousíček za Kábul, stačí pár kilometrů, a najednou jste v hliněných zemljankách,“ líčí v pořadu Jak to vidí… arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Jak na afghánské ženy dopadne prosazení nového zákoníku? Kde se protestuje proti Tálibánu? A jaké scénaře vývoje americko-íránské války se nyní nabízejí?

Vzpomíná si na svoji první vyluštěnou křížovku? Má smysl vyluštit křížovku do posledního políčka, i když tajenku už známe? Kterou křížovku z více než 200 existujících druhů má Daniel Marek rád? Jak se soutěží v luštění křížovek? Je třeba na takovou soutěž trénovat? Ocení soutěžící podporu fanoušků? Je ostuda používat křížovkářský slovník? Posiluje luštění křížovek cit pro jazyk? Pronikají i do křížovek nové výrazy? Jak se luští křížovky korespondenčně?

„Koření hodně svou kuchyni a pak jsou překvapeni, že z toho někteří kýchají, případně že chtějí taky přikořenit a že konflikt vyvolává – k překvapení Motoristů – další konflikt,“ glosuje jednání představitelů nejmenší vládní strany politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje poslední vývoj „extrémní kohabitace“ nebo nový průzkum agentury STEM/MARK poukazující na zklamaná očekávání voličů.

Do kin vstoupil film Odyssea Christophera Nolana, hvězdně obsazená filmová adaptace starořeckého Homérova eposu o návratu ithackého krále z trojské války. Podle filmového publicisty Pavla Sladkého snímek ukazuje, že i v době streamovacích platforem mohou vznikat velkorozpočtové filmy především jako událost pro kina. Jen díky nim se totiž může zaplatit jejich nákladná produkce.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.

Vláda neprodlouží regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy budou platit naposledy tuto neděli. Od pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit tržními mechanismy. Podle ministerstva financí už mimořádná situace na trhu pominula. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ale varuje, že pokud porostou ceny ropy, může nafta během jediného týdne zdražit až o čtyři koruny na litr. V pořadu Jak to vidí se vyjadřuje také k přesunu Zetoru do Indie nebo k prodloužení provozu Temelína.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.

„Když to zjednoduším, jsme možná jediná země, kde si prezident může vybrat za guvernéra České národní banky, koho chce. Ve výsledku tak nepřímo ovlivňuje i měnovou politiku,“ říká politolog z katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V pořadu Jak to vidí… komentuje dozvuky sporu o summit NATO, vývoj vztahů mezi kabinetem a Ústavním soudem nebo úspěšnost vlády, pokud jde o plnění slibů z programového prohlášení.

Má ráda hlavolamy? Podaří se jí všechny rozlousknout? Co znamená trenérství paměti a jak se k němu dostala? Proč radí: sněz žábu k snídani? O jaké hračky je největší zájem v třebíčské Mozkoherně? Nakolik můžeme svůj život utvářet myšlenkami? Je i pro rozvíjení mozku důležitá všestrannost? Co bychom si na Třebíčsku neměli nechat ujít? Proč potřebujeme rituály? Zkouší Eva Fruhwirtová sama na sobě to, co radí svým klientům? Jak důležité je pro ni ticho?

Summit NATO v Ankaře skončil úlevou. Podle diplomata Bořka Lizce je ale uklidnění transatlantických vztahů jen dočasné. „Sinusoidy nás zřejmě neminou,“ říká. Jaké jsou výsledky summitu Severoatlantické aliance z pohledu Spojených států? Proč Donald Trump stále mluví o Grónsku? A jak Američané vnímají své spojence v Evropě? V rozhovoru se také vrátíme k oslavám 250. výročí nezávislosti Spojených států i k tomu, jakou roli hraje sport v americké společnosti.

Americký prezident Donald Trump označil summit NATO v Ankaře za úspěšný. Chválil atmosféru i závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu. Podle bezpečnostního experta Jana Ludvíka ale největším úspěchem bylo, že se podařilo zachovat jednotu Aliance a vyhnout se sporům. Jaké jsou dnes vztahy Evropy se Spojenými státy? A jak si na summitu vedla česká delegace? Řeč bude i o prioritách nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

V Íránu vrcholí šestidenní série smutečních procesí za někdejšího dlouholetého duchovního vůdce země Alího Chameneího, který byl před více než čtyřmi měsíci zabit při americko-izraelských úderech. Jaký vzkaz vysílají smuteční průvody Spojeným státům a Západu? A co znamenají pro samotné Íránce? Politoložka Lenka Martínková v rozhovoru přiblíží také to, jak v Íránu pokračují represe vůči kritikům režimu a jaká je současná pozice země v regionu Perského zálivu.

„Mám obavy, že nás budou čekat další konfrontační linie, které jsou nesmyslné, poškozují Českou republiku a vůbec nám ubírají jakousi důstojnost,“ říká politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… komentuje také oslavy 250. výročí americké nezávislosti, šestidenní loučení s duchovním vůdcem Íránu nebo priority nového náčelníka armádního generálního štábu.

Byl příchod na Velkou Moravu pro Cyrila a Metoděje velkou změnou životních podmínek? Jaký byl jejich mateřský jazyk a jak to, že staroslovanštinu poznali již v Soluni? Proč jsou v hlaholici zakódovány křesťanské symboly? Jaký rozdíl je mezi hlaholicí a cyrilicí? Proč se na našem území nakonec prosadila latinka? Kde se u Karla IV. vzal zájem o staroslověnskou liturgii? Jak jsme naložili s darem písma, který jsme od Cyrila a Metoděje dostali?

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o účast hlavy státu na summitu Severoatlantické aliance pokračuje i navzdory předběžnému opatření Ústavního soudu. Podle komentátora Petra Šabaty přitom půjde o mimořádně důležité jednání Aliance. „O to překvapivější je, že v klíčových zahraničněpolitických otázkách se Hrad i vláda shodují,“ říká. Proč spor přesto eskaluje? A proč chce nový maďarský premiér odvolat prezidenta?

Před více než 90 lety nacisté označovali vše, co zosobňovala umělecká škola Bauhaus, za zvrhlé. Dnes na nadaci spravující její odkaz útočí Alternativa pro Německo (AfD), která může podle průzkumů výrazně uspět v podzimních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. „Jde o vyvolávání kulturních válek,“ varuje publicista Josef Chuchma. V rozhovoru se ještě vrací ke sporům kolem Knihovny Václava Havla a připomíná jubilejní ročník karlovarského filmového festivalu.

Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.

„Nejnovější modely počítají s tím, že by teplotní odchylka mohla dosáhnout na konci podzimu až +4 °C, což je mimo rozsah stupnice, která se běžně používá pro znázornění odchylek,“ naznačuje závažnost klimatického jevu El Niño meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák. V pořadu Jak to vidí… představuje také predikce počasí na následující týdny a srovnává adaptační opatření z různých koutů světa.

„Možná i někteří z těch politiků, kteří dlouhá léta prosazovali přímou volbu a snažili se zalíbit veřejnému mínění, mají dneska trochu problém s tím, že je tady prezident jako autonomní hráč,“ říká v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. Kromě sporu o summit NATO komentuje také politiku české vlády ve vztahu ke klimatické krizi nebo nedávný incident na folklorním festivalu ve Strážnici.

Sváteční setkání Martiny Viktorie Kopecké se zajímavými lidmi nad neotřelými tématy.

Jak se v hlavách skupiny gymnazistů zrodil nápad vytvořit aplikaci na správu digitálního šatníku? Slouží aplikaxe Fitboxd pouze pro kombinování vlastního oblečení nebo má i nějaký etický rozměr? Co školám nabízí organizace JA Czech? Jak studentské firmy fungují? Co se účastníci projektu během jednoho školního roku naučí? Je užitečné, když i zaměstnanci přemýšlejí podnikatelsky? Moderuje Martina Viktorie Kopecká.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který začíná 3. července, si letos připomíná 80 let od svého založení. „Přežil poválečná léta, normalizaci i proměny společnosti po roce 1989. Naším úkolem je tuto historii připomínat,“ říká výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Jaké postavení má dnes karlovarský áčkový festival na evropské filmové mapě? A jakou roli v jeho novodobé historii sehrál Václav Havel?

Ústavní soud v předběžném opatření nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zatímco ministr zahraničí hovoří o pokusu o ústavní puč a předseda parlamentu o vazalství soudu, politický geograf Libor Jelen takovou kritiku odmítá. „Je to drzost. Oba jen dál prohlubují rozdělení společnosti,“ říká. V rozhovoru se věnuje také polsko-ukrajinskému sporu o historickou paměť nebo vlivu světové politiky na fotbalový šampionát.

Naděje na stabilizaci situace na Blízkém východě přinesly pokles cen ropy i zemního plynu. Podle energetického analytika Jiřího Gavora však trhy stále nevěří, že je krize zažehnána. „Situace zdaleka není dořešena. Naděje je, ale konflikt může vypuknout znovu,“ říká. Jak moc ovlivňuje energetický trh dění na Blízkém východě a co by znamenal návrat íránské ropy na světové trhy?

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.

„Íránský režim je sice vojensky daleko slabší než Izrael a Američané, ale našel jinou zbraň, kterou může čelit těmto nepřátelům a kterou může neutralizovat vojenskou hrozbu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Proč se Írán nechce vzdát svobody obohacovat uran? Dojde k upevnění tamního režimu? A jak velká je naděje, že se ve Švýcarsku podaří najít smírné řešení?

Co způsobil jeden neopatrný skok do rybníka? Jaké další zdravotní problémy sebou poranění míchy přináší? Je těžké si říct o pomoc a přijmout ji? Co ho inspirovalo k cestě na handbiku na Island? Proč je někdy lepší asistence cizích lidí než vlastní rodiny? Jaké dovednosti musí trénovat otec s postižením, když má dvě malé děti? Jakou zprávu většinové společnosti dávají Ceny Olgy Havlové? O co Jiří Čeloud svým úrazem přišel a co naopak získal?

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.

Americký prezident Donald Trump oznámil na summitu G7 posun k dohodě s Íránem. Cílem je zajistit klid zbraní a odblokovat Hormuzský průliv. Podle ekonomky Jany Matesové ale cesta mezi memorandem a skutečnou dohodou může být ještě velmi dlouhá. „Trump slavil kulaté narozeniny a potřeboval něco vzkázat – ne mezinárodnímu společenství, ale svým věrným voličům,“ říká. Jaké škody už uzavření strategické námořní cesty napáchalo?

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.

„V opozici ODS vytahuje takové věci, které často bývaly v českém veřejném mínění považovány za kontroverzní. Třeba snížení pracovní ochrany zaměstnanců, snazší výpovědi ze zaměstnání, možnost školného na vysokých školách, vyšší spoluúčast ve zdravotnictví,“ komentuje politolog Lukáš Jelínek ideovou konfereci ODS. V pořadu Jak to vidí… mluví i o strategii velkých stran do komunálních voleb, o návrhu novely zákona o střetu zájmů nebo o sporu o podobu delegace na summit NATO.

Proč sám o sobě říká, že je především člověk? Co je pro něho největší výzvou v úloze biskupa? Můžeme svět ovlivňovat pokorou? Lze víru ztratit? V čem je uníkátní zvonohra umístěná ve věži Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové? Jaké plány měl s touto věží architekt Josef Gočár? Co dnes lidem zvuk zvonu říká? Pomohla Pavlu Pechancovi ve farářské práci jeho divadelnická zkušenost?

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.

Česko podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potřebuje nový vysokoškolský zákon nebo alespoň jeho novelu. Současná norma podle něj neodpovídá dnešním výzvám vědy a vzdělávání. „Svět se změnil,“ říká. Jak by mělo řízení vysokých škol vypadat? A jak zachovat jejich autonomii?

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

„Je dobře, že se obě strany sporu budou bavit z očí do očí, že to nebude přepinkávání si výroků a vyjádření přes média, přes sociální sítě,“ říká k dnešnímu jednání vlády, kterého se zúčastní také hlava státu, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Just. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje možné důsledky odsunu rozhodnutí o složení delegace na summit NATO nebo podobu schváleného zákona o celostátním referendu.

Co ho přivedlo od herectví k profesi hasiče? Proč musí uchazeč projít kromě zkoušek zdatnosti i psychologickými testy? Co mu dává spolupráce s Mezinárodním vězeňským společenstvím? ? Měl i on zpočátku předsudky vůči vězňům? Proč má smysl pomáhat vězňům i jejich rodinám? Jak probíhá vězeňský Den s dítětem, jehož je Filip Tomsa patronem? Je pro něho létání nebo potápění další adrenalin nebo naopak odpočinek? Poznal díky natáčení seriálu Policie Modrava lépe Šumavu?

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.

Návrh nového mediálního zákona ministra kultury Oty Klempíře, který měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, vláda dál projednávat nebude. Koalice po vlně připomínek hledá jednodušší cestu ke změně financování. Co rozhodlo o pádu zákona a jaké důsledky mohou plánované změny přinést? Mediální analytik Filip Rožánek přiblíží i budoucnost televize Barrandov a start nové platformy Václava Moravce.