Zaostřeno

Velká Británie v poslední době nevzkvétá. Shodují se na tom odborníci na ekonomiku a podle průzkumů také britská veřejnost. Přesto v ostrovní zemi i po Brexitu zůstává hodně lidí s českým pasem. Drtivá většina jich dorazila v posledních dvou nebo třech desetiletích za prací nebo partnerem. České velvyslanectví sice nemá přesnou statistiku, ale podle mluvčího Michala Žižlavského jistou celkem spolehlivou představu má na základě informací britských úřadů.

Je to 20 let, co byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Jednu z nejdramatičtějších údálostí novodobé rozhlasové historie připomene pořad Zaostřeno a jeden z aktérů tehdejších událostí Vít Pohanka. (repríza)

Když ve druhé polovině 19. století pokládali francouzští, holandští a britští inženýři koleje na asijském kontinentu, jejich největším nepřítelem bylo okolní prostředí. Malárie, žlutá zimnice, tyfus. Někdy i nepřátelsky naladění domorodci. Ve Vietnamu, v Indonésii nebo na Srí Lance koloniální úzkokolejky slouží dodnes. Současně platí, že nikde jinde na světě nejde boom železniční dopravy tak rychle kupředu jako v Asii.

Umělá inteligence se naplno dostává do našich životů, dokonce i tam, kde by to laik asi nečekal – do péče o kulturní dědictví. Archeologický park v italských Pompejích slouží jako jakási výzkumná laboratoř pro využití nových technologií a postupů – ať už v ochraně, archeologii i restaurátorství.

Průměrný Čech urazí vlakem každý rok přes tisíc kilometrů při 18 jednotlivých cestách. Vypovídají o tom statistiky organizace Litra, která usiluje o podporu veřejné hromadné dopravy v Evropě. Češi jsou v tomhle ohledu na devátém místě žebříčku, ve kterém dlouhodobě vedou Švýcaři a uzavírají ho Řekové. Na jednu stranu jsou na tom české železnice nejlíp z bývalých komunistických zemí, na druhou stranu pořád zaostávají třeba za těmi v Německu, Rakousku nebo ve Francii.

„Když jsem se před lety stal ředitelem Městské knihovny v Praze, měli jsme plno politiků, kteří otevřeně říkali, že nechtějí stavět nové budovy, protože všechno je přece na internetu. Dnes už nikdo takový – pokud si tedy přeje být znovu zvolený –, takovou věc nikdy neřekne,“ je přesvědčený ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Knihovny totiž nejsou jen o informacích uložených v knihách, ale plní ve společnosti celou řadu funkcí.

V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, ale začíná přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, ale mají své kritiky. Jaké jsou argumenty obou stran? Odpověď hledá Zaostřeno Víta Pohanky.

Téměř každá druhá žena v Česku zažila nějakou formu psychického násilí v domácnosti a každá pátá se setkala dokonce s fyzickým nebo sexuálním násilím. Vyplývá to z dat Agentury EU pro základní práva. Oběti přitom domácí násilí často nenahlásí, protože se bojí, že jim nikdo neuvěří nebo se stydí. Kdo nebo co by mohlo téma odtabuizovat? Co pro oběti může udělat stát a co třeba zaměstnavatelé? Téma pro Zaostřeno, které připravil Vojtěch Koval.

Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly a jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkouší stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí. Kdo tyhle experimenty zaplatí? Jak megalomanské plány přijímají obyvatelé a jak se s nimi vyrovná příroda? A kde všude už se ke změně odhodlali? Téma pro Zaostřeno a Davida Jakše.

Až 60 procent všech obyvatel Země žije ve městech. Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly, jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkoušejí stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí.

Dvakrát před soudem a dvakrát nevinní, zatím tedy nepravomocně. Taková je bilance v dotační kauze známé jako Čapí hnízdo. Pražský městský soud v únoru zprostil obžaloby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho tehdejší spolupracovnici Janu Nagyovou. Jak celé soudní líčení vypadalo a co vlastně řekl soudce?

Jak prožívají už druhý rok války lidé na Ukrajině a jak se daří těm, kteří před ruskou agresí utekli do Česka, přiblíží čtyři výpovědi v pořadu Zaostřeno. Natočil je Vít Pohanka.

Válka na Ukrajině trvá už dva roky. Zprávy z fronty přitom nejsou příznivé: Rusové dobyli Avdijivku u Doněcka, o kterou se sváděly tvrdé boje od začátku agrese v roce 2022. Teď zřejmě začala další ruská ofenziva směrem na Západ. A to za situace, kdy je v americkém Kongresu zablokovaná další naléhavě nutná finanční a zbraňová pomoc, takže schází munice i zbraně.

Na jaké překážky naráží darování jídla? Proč nemají povinnost darovat neprodejné zboží i výrobci? Je vůbec možné darovat už uvařené porce třeba z jídelen?

Po víc než deseti letech se do Vysočina Areny v Novém Městě na Moravě vrátilo Mistrovství světa v biatlonu. Je to samozřejmě hlavně prvotřídní sportovní událost globálního dosahu. Ale pro Nové Město a vlastně i celou Vysočinu, má také obrovský ekonomický a kulturně-společenský význam. I když letos počasí zase nepřeje, očekává se 200 tisíc návštěvníků.

S dvoudenním zpožděním se před týdnem v Česku spustil dlouho očekávaný systém pro elektronické podávání přihlášek na střední školy. Jmenuje se DiPSy, ministerstvo školství si od něj slibuje, že se nebude opakovat stejný chaos jako loni. To museli někteří rodiče stát dlouhé fronty před školou se zápisovými lístky, mnozí žáci pak dlouho nevěděli, jestli se na nějakou školu vůbec dostali. Letos Cermat odhaduje, že 80 procent uchazečů se umístí už po prvním kole.

Etiopie je nejlidnatější vnitrozemská země světa, má víc než 110 milionů lidí. Je i významnou mocenskou silou v regionu Afrického rohu. Zatímco federální vláda o rostoucí populaci, ekonomiku a přírodní zdroje země opírá mocenské ambice, větší část Etiopanů pořád pracuje v zemědělství a nemá přístup k vodě nebo ke zdravotní péči. S tím jak se mění klima, a dál v zemi přibývá lidí, řeší i otázky jak zajistit obživu pro sebe a své rodiny.

Amerika prožívá kulturní válku. Přejmenovávají se školy, vojenské základny a jiné veřejné instituce, a to proto, aby Američanům už víc nepřipomínaly památku politických a vojenských představitelů jižanských států, případně otrokářů.

Poslanecká sněmovna tento týden schválila v prvním čtení korespondenční volbu pro krajany žijící v zahraničí. Debata poslanců trvala 63 hodin, legislativní proces tím zdaleka nekončí. Dalším krokem tak bude druhé čtení novely zákona, které by mohlo začít asi za dva měsíce.

Za rok 2024 bude pro desítky velkých českých společností poprvé povinné veřejně informovat o mnoha nefinančních aspektech jejich provozu. Mimo jiné o tom, jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí. Do výroční zprávy za rok 2024 to budou muset uvést organizace s více než 500 zaměstnanci a všechny, které mají akcie na burze dostupné k obchodování veřejností. V dalších letech se tato povinnost rozšíří i na menší podniky, ale nepřímo se jich to týká už teď.

Ve zdravotnictví chybí podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) nejméně 3 tisíce sester a bratrů. Personální krizi si uvědomují jak zdravotnická zařízení, tak politici – řešení je zatím ale v nedohlednu.

Česká společnost zažila trauma. Předvánoční tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasáhla hlavně oběti, jejich nejbližší a přátele. A také studenty, vyučující a zaměstnance, kteří teď mají pokračovat ve studiu a práci. Jenže zasažená byla celá česká společnost, alespoň to tvrdí sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.

Tchaj-wan je rozlohou až hluboko ve druhé stovce států, počtem obyvatel ve druhé padesátce. Proč čínští komunisté tolik prahnou po nadvládě nad ostrovem? Proč tohle zlaté vejce nechtějí – spolu s Tchajwanci i nadále leštit a profitovat z něj? A proč prezidentské volby na Tchaj-wanu sledují se zatajeným dechem prezidenti a premiéři v Moskvě, Pekingu, Washingtonu nebo Tokiu?

Ukrajina poprvé v novodobé historii oslavila Vánoce v prosinci, tedy stejně jako většina evropských států. Dřív je většina lidí slavila 7. ledna – podle juliánského kalendáře, a to stejně jako v Rusku. Jenže je války, a tak datum Vánoc ukrajinské ortodoxní církve, a následně i úřady, posunuly. Chtějí se tak co nejvíc odstřihnout od ruského pravoslaví i Ruska samotného.

Česko finančně podporuje školy pro krajany v zahraničí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s nimi uzavírá smlouvu o zajištění vzdělávání občanům České republiky v období plnění povinné školní docházky. Podle náměstka ministra Jaroslava Millera je to skoro vlastenecká povinnost.

Jeden ze dvou hlavních křesťanských svátků – Vánoce – má původ v předkřesťanských rituálech a oslavách slunovratu. Dodnes se to projevuje silně například na Českomoravské vrchovině, vysvětluje etnoložka Ilona Vojancová z Národního muzea v přírodě Vysočina. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla to nijak nesnižuje význam těchto svátků pro křesťany: „Lidé slavili slunovrat nebo rovnodennost, tak se k tomu přidal i křesťanský obsah.“

Skupina dobrovolníků Team4Ukraine pod vedením Jana Heřmánka alias Sullyho podniká riskantní cesty na východní Ukrajinu, aby doručila humanitární pomoc na frontu. Jejich cesta vede přes Mykolajiv až do Chersonu, kde se setkávají s ukrajinskými vojáky a poskytují jim pomoci do válečných postižených oblastí. Na cestě s nimi byl i zpravodaj Ľubomír Smatana a natočil na ní Zaostřeno. Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.

I na tom záleží, pokud chceme zabránit nejhorším dopadům změny klimatu. Téma pro Zaostřeno, které připravil Jan Kaliba.

Lidé migrují odpradávna. Kvůli počasí, vodě nebo válkám. A ve 20. století se přidal i další důvod – práce a odpovídající odměna za ni. Za největšího strašáka přílivu nezvaných migrantů je dlouhodobě považována Afrika. Jenže největší potenciál číhá v Asii.

Je to 300 let, co zemřel architekt Jan Blažej Santini Aichel. Pořad Zaostřeno připomíná nejen jeho odkaz, ale snaží se zapátrat také po tom, jak by se mu projektovalo a stavělo v dnešní době přísného památkového dozoru a veřejné diskuze o tom, co je a není přípustné při přeměně budov a prostranství, která sdílíme a ve kterých žijeme.

V Dubaji začala 28. klimatická konference OSN. Jak to bude s penězi pro chudé, zranitelné země, kde změna klimatu už ničí majetek a vyhání lidi z domovů. A může se skoro 200 zemí vůbec společně na něčem ohledně ochrany klimatu dohodnout, když některé z nich spolu válčí a situace ve světě je velmi napjatá? Víc se dozvíte v pořadu Zaostřeno Jana Kaliby.

Vojenské využití vesmírného prostoru pro kontrolu toho, co se děje na Zemi roste. Severní Korea úspěšně vypustila před několika dny vlastní špionážní družici. Prvním krokem Ruska hodinu před fyzickou invazí Ukrajiny v únoru 2022 byl kyberútok na komunikační systémy celé země zajištěný přes družice americké společnosti Viasat.

Produkce i spotřeba kávy rok od roku roste. Jen loni se jí na celém světě vyprodukovalo devět miliard kilogramů. Není proto překvapením, že se stala druhým nejvíce dováženým zbožím na světě. Víc už se vyváží jen ropa. Jak naše rostoucí spotřeba ovlivňuje pěstitele?

Víc peněz, víc možností odkud je čerpat a větší transparentnost v hospodaření divadel, muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. To by měl řešit zákon o veřejných kulturních institucích, který po letech slibů konečně předložilo ministerstvo kultury.

Snaha Evropy zbavit se energetické závislosti na Moskvě byla jinde ve světě velkým impulsem pro petrochemický průmysl. Mimo jiné to oživilo skomírající projekty na zpracování a export zkapalněného zemního plynu (LNG) v Severní Americe.

Téměř polovinu světového odpadu tvoří rostlinné a živočišné zbytky. Velké množství tohoto bio a gastroodpadu přitom končí na skládkách, kde při jejich rozkladu vzniká metan, což zhoršuje změnu klimatu. Přitom tento typ odpadu můžeme naopak využívat jako cennou surovinu, a zároveň tím klima chránit. Proč se to zatím moc neděje a jaké přesně máme možnosti a plány? Téma pro Jana Kalibu a jeho Zaostřeno.

Česko chce skončit se spalováním uhlí do roku 2033. V energetickém mixu dál počítá s obnovitelnými zdroji energie, jadernou energetikou, ale i plynovými elektrárnami, které by měly sloužit jako záložní zdroj. Proč to nebudou elektrárny uhelné jako v Polsku? A co nakonec skutečně uhelné elektrárny zavře? Téma pro Janu Karasovou a její Zaostřeno.

Česko má vzhledem k počtu obyvatel enormní počet obcí a starostů. V 16 krajích je 76 okresů a 6 249 obcí. Ve městech přitom žije 70 procent obyvatel. V Evropě je na tom podobně už jen Francie. „Vyjadřuje to potřebu lidí rozhodovat sami o sobě. Já si myslím, že je to spíš pozitivní,“ říká Petr Drahovzal, starosta Velkého Oseku na Kolínsku a místopředseda Svazu měst a obcí.

Poslechněte si svědectví redaktorky Jany Karasové z vesnice Peremoha, která byla na začátku války na Ukrajině měsíc okupována ruskými vojáky. Pořad se dostal mezi finalisty mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v kategorii Dokument. Jana Karasová ho natočila dva měsíce po začátku invaze, respektive v dubnu 2022.

„Chtěl bych lidem z Česka poděkovat, protože nám pomáhají od prvních dní války – jak civilnímu obyvatelstvu, tak vojákům,“ říká Jurij Stepko, který střídavě spolupracuje s Čechy a bojuje na východní ukrajinské frontě. „Předali nám už hodně aut, což byla velká pomoc. A musím se zmínit také o organizaci Koridor UA, protože mne nepřestává udivovat, co všechno dokážou tito mladí lidé a jak jsou ohromně motivováni,“ dodává.

Možná byste to neřekli, ale v Česku je pětkrát víc koní než před 30 lety. „V 90. letech jich tady bylo asi 20 tisíc, teď jich je přes 100 tisíc. Jejich počty i rozšíření jezdeckého sportu tak neuvěřitelně vzrostly,” říká Zuzana Šancová, která má v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem na starosti Plemennou knihu.

Říká se, že tamní jídlo, noční zábava a relax u moře nemají po celé Asii konkurenci. Jenomže za širokými úsměvy se skrývá tvrdý politický boj, vysoká míra korupce a paragraf, který už dostal do vězení tisíce lidí. Proč je Thajské království politicky tak neklidné? Téma pro Davida Jakše.

Thajsko je miláčkem turistů a cestovních kanceláří celého světa. Taky už před lety sebe samo překřtilo na Zemi úsměvů. Říká se, že jídlo, noční zábava a relax u moře nemá v Asii konkurenci. Jenže za širokými úsměvy se skrývá tvrdý politický boj, vysoká korupce a spojenectví, která už mnoho lidí dostalo do vězení. Proč je Thajské království tak politicky neklidné?

V pořadu Zaostřeno nabídneme shrnutí toho nejdůležitějšího a položíme si několik zásadních otázek. Je nutné, aby se z nás kvůli záchraně planety stali asketové? Jaký dopad má snažení jednotlivce? A může být klimatická krize příležitostí ke změně? Pořad připravila Šárka Fenyková.

Česko má nesmírně bohaté a různorodé historické dědictví. Stát oficiálně registruje desítky tisíc nemovitých památek. Mnoho z nich spravují soukromí vlastníci, jako je Václav Macháček-Rieger v Malči na Havlíčkobrodsku: „Já bych se musel stydět, kdybych to neudělal. Považuju to za svou povinnost,“ vysvětluje, proč se rozhodl zřídit na zámku muzeum svých předků Františků Palackého a Riegera, a ne třeba hotel nebo wellness centrum.

Místo županu nosí uniformy a na hrudi se jim blýskají medaile. Neobvyklí pacienti začali přijíždět do lázní Darkov u Karviné. Mají za sebou léta bojů na východní frontě a také těžká zranění, která utržili v těžkých střetech s ruskými okupanty. Na Ukrajině je podle hrubých odhadů několik desítek tisíc převážně mladých mužů, kteří přišli o jednu nebo víc končetin. I to bude jeden z úkolů, se kterými se bude muset po válce ukrajinská společnost vypořádat.

O suchu slýcháme v souvislosti se změnou klimatu čím dál častěji. Prázdnější studny a zákazy napouštění bazénů ale nejsou jediným dopadem změn na Zemi. Ještě drtivější dopad má sucho na organismy, které žijí ve vodě a v její těsné blízkosti.

Ukrajinská ofenziva sice postupuje pomalu, vedení země ale stále deklaruje odhodlání osvobodit celé Ruskem okupované území. To má pod svou správou část Chersonské a Záporožské oblasti. Území Luhanska, Donbasu a Krymu pak Rusové kontrolují neuvěřitelných devět let.

Planeta se otepluje. Letošní léto bylo z globálního pohledu nejteplejší v historii měření. A v budoucnu to nebude lepší. Jsme na to jako lidstvo připravení? Mají stát, kraje nebo města a obce své adaptační plány? Po tom celé léto pátrala Šárka Fenyková, víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno.