Osobnost Plus

Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.

Hnutí ANO se podle posledních průzkumů nezadržitelně řítí k triumfu v říjnových volbách. Andrej Babiš (ANO) ale ví, že sestavit vládu nebude jednoduché. S kým bude nejpravděpodobněji ANO skládat koalici a koho by se měl Babiš spíše obávat? „Obojí je SPD Tomia Okamury. Společně Babišem mají pohodlnou většinu, problémem ale mohou být osobní spory,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus Václav Dolejší, politický reportér webu Seznam Zprávy.

Hledá se asi 408 kilo íránského uranu obohaceného na 60 procent, který je nyní nezvěstný. Objasnit, kde se nachází, je podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho naprosto nezbytné. „Pokud ho mají Íránci, může být kdekoliv. A potom je téměř nemožné ho najít,“ obává se analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík.

Velká část stran jde do voleb s více nebo méně závažnými korupčními aférami – jak vládní, tak opoziční. „Jsem si bohužel téměř jist, že nebudou mít vůbec žádný vliv na voličské chování,“ komentuje tento fakt advokát a bývalý ministr spravedlnosti ve vládách Václava Klause Jan Kalvoda. „Politické strany jsou do značné míry rozděleny, jsou to fankluby jejich čelních tváří,“ hodnotí v v pořadu Osobnost Plus.

Léto pro většinu z nás znamená slunce, výlety a dobrodružství, někdo má ovšem před očima statistiky s vyšším výskytem úrazů. „Jenom v hlavním městě denně zavolá na tísňovou linku zhruba 700 volajících, což je opravdu velké množství,“ říká pro Český rozhlas Plus Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. V pořadu Osobnost ji doplňuje kolega Karel Kirs. Oba se na podzim představí jako průvodci druhé série oblíbeného podcastu Urgent.

Stal se tváří rebelů v ODS. Kritizuje, že strana v koalici Spolu sklouzává k bezideovému středovému mainstreamu a nabízí recepty typické pro levici. „Pro mě by byl nejlepší výsledek, kdyby koalice uspěla. A kdyby současně s tím Občanská demokratická strana prošla hlubokou sebereflexí,“ říká k nadcházejícím sněmovním volbám ve vysílání Českého rozhlasu Plus bývalý ministr vnitra a bývalý místopředseda ODS Ivan Langer.

Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

Českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici v květnu podpořila vláda a o pár týdnů později ji odhlasovala i rada Evropské kosmické agentury. „Je ještě spousta práce, která se musí udělat, a spousta věcí, které se musí stát. Ale těším se, až to bude hotové a bude jasno, že poletíme,“ říká pro Český rozhlas Plus bojový pilot a astronaut Aleš Svoboda, který by se mise mohl nejdřív za dva roky zúčastnit.

Myšlení je projevem intelektuální poctivosti, je přesvědčený Martin Poliačik, odborník na komunikaci a kritické myšlení a také bývalý politik. „Klíčová je vnitřní motivace, díky které můžeme věci kolem nás zpochybňovat a přemýšlet o nich,“ říká pro Český rozhlas Plus. V knize Pořádek v hlavě začíná přirovnáním: „V letadle svého života si můžeš vybrat – budeš pilotem, nebo jen pasažérem? A pokud jsi pasažérem, zeptej se sám sebe: kdo vlastně řídí?“

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.

„Drahý Donalde, gratuluji vám a děkuji vám za vaši rozhodnou akci v Íránu, bylo to něco mimořádného, něco, co se nikdo jiný neodvážil udělat,“ napsal generální tajemník NATO Mark Rutte Donaldu Trumpovi po jeho útoku na Írán. „Rutte to říká upřímně,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus českoamerický investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Byl to důkaz americké vojenské moci a politicky to Trumpovi neuškodilo,“ míní.

Blíží se říjnové volby do Sněmovny. Při oslovování voličů je klíčová autenticita, je přesvědčený politický marketér, spisovatel a producent Jakub Horák. „Bohužel, lidem se to nemá říkat ‚profesorsky‘, ale má se jim taky trochu zalichotit, jak to ti populisté umí,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus. „Komu se daří předstírat, že je autentický, je Andrej Babiš (ANO). Včetně těch jeho výlevů,“ tvrdí. Na „inteligentnější voliče“ vládních stran by to ale podle něj nefungovalo.

V noci ze soboty na neděli zaútočily Spojené státy na jaderný program Íránu. Použily 14 bomb, kterými disponují jako jediné na světě a které jsou určené k průniku do hluboce ukrytých objektů, jako stál v íránském Fordo. „V některých případech lze situaci řešit jenom vojensky. Ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení,“ je přesvědčený v pořadu Osobnost Plus bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech Michael Žantovský.

Psychopat je rozený vůdce stáda, nesmrdí potem strachu, je charismatický, přesvědčivý a prolže se vším, prohlásil nestor české psychiatrie Radkin Honzák z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Moc je pro tohoto člověka největší afrodiziakum. Dostat se výš na sociálním žebříku znamená mít menší příděl agrese, která padá shora,“ říká Honzák pro Český rozhlas Plus. „Psychopati jsou nesmírně šikovní, takže je to automaticky vynáší nahoru jak bublinky v sodovce.“

Dobrého a špatného rodiče nerozlišují jednotlivosti, ale schopnost napravovat své přešlapy. Je o tom přesvědčená psycholožka a psychoterapeutka Vlaďka Bartáková, podle které je velice důležité navázat s dítětem kontakt a napojení. „Ve chvíli, kdy se s námi dítě cítí bezpečně, tak je pak mnohem ochotnější k našemu káznění, k našemu vedení,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve Sněmovně opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry kvůli takzvané bitcoinové kauze. „Já si možná paradoxně myslím, že sice otřesená důvěra voličů v současnou vládu je, ale ten otřes se rozhodně nepropíše do toho, jak se budou voliči vlády chovat u voleb,“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Pro voliče vlády je podstatné, že nesnáší Andreje Babiše (ANO). To stačí. Oni ho nesnáší až fyzicky.“

Svět nyní žije vyostřením konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Rusko z něj podle novináře Alexandra Mitrofanova dokáže vytěžit hned několik výhod. „Je to součást velké hry, kterou Vladimíi Putin hraje se světem a v níž má nezastupitelnou roli jeho faktický spojenec, americký prezident Donald Trump,“ říká v pořadu Osobnost Plus. „Svět se tolik nebude dívat na Ukrajinu, vidíte, že Putin okamžitě bezprecedentně zaútočil na Kyjev,“ nastiňuje jeden z možných dopadů eskalace.

Optimální by bylo, kdyby se Viktor Orbán, Robert Fico a Andrej Babiš odebrali rychle do politického důchodu, prohlásil před lety bývalý eurokomisař a místopředseda Europarlamentu Pavel Telička. Neposlechl ani jeden, a tak má Unie zahraniční politiku mnoha směrů. Může se ovšem stát taková Evropa globálním hráčem? „Její zrání v zahraničně-politických dimenzích na pozadí konfliktu na Ukrajině přináší určité výsledky,“ uznává Telička pro Český rozhlas Plus.

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.

Český film se po třiceti letech dostal do oficiálního soutěžního programu festivalu v Cannes. Hlavní roli si ve snímku Karavan zahrála Aňa Geislerová. „Můj přístup je takový, že se do toho sama snažím vkládat, investovat, přemýšlet a dělat svoji práci dobře. Ale když se najde někdo, kdo chce po vás víc, vyvede vás z komfortní zóny, nebo řekne ‚líbí se mi, jak to děláš, ale budeme to dělat trošku jinak‘, je to výzva. A to mě vždycky baví,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

Českou nejen politickou scénou hýbe kauza bitcoinů, které ministerstvu spravedlnosti daroval provozovatel darknetového tržiště Tomáš Jiřikovský. „Jeho cílem bylo získat nějaký dokument, kde bude napsáno, že stát potvrzuje, že tyto bitcoiny jsou v pořádku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus člen umělecké skupiny Ztohoven, spoluzakladatel Paralelní Polis David Brudňák, známý jako Roman Týc.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl si údajně vysloužil přezdívku „muž, kterého každý cituje a nikdo neposlouchá“. „Pokud mohu soudit z ohlasů, které dostáváme, tak řadu čtenářů máme, ať už jsou to analytici, když se to týká odborné veřejnosti, když se to týká důchodu, tak lidé z penzijních fondů, taky z ministerstev,“ říká Hampl v pořadu Osobnost Plus k doporučením, která Národní rozpočtovou radu vytváří.

Česko čekají na podzim sněmovní volby. V současné době ve volebních modelech vede hnutí ANO, aktuálně se jeho podpora pohybuje okolo 34 procent. „Andrej Babiš (ANO) lituje, že ve svém druhém mandátu za pandemie, kdy ‚prokopl‘ pětisetmiliardové schodky, toho ‚neprokopl‘ víc, aby tehdy vyhrál volby,“ říká v pořadu Osobnost Plus hlavní analytička Czech News Center Lenka Zlámalová.

Roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejbohatším mužem světa, podnikatelem Elonem Muskem ovládla sociální sítě. Kdo má v souboji zatím navrch? „Řekl bych, že ten, kdo má nabito lépe na první výstřel, je Donald Trump. On má bezprostřední vliv na Elona Muska, může jeho firmám výrazně uškodit,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus Bořek Lizec, bývalý generální konzul v Chicagu a někdejší velvyslanec v Kanadě, expert CEVRO univerzity.

„Každá diktatura se ráda prezentuje jako věčný řád, ale každá věčnost jednou skončí,“ připomíná rusista a autor knihy Ruská duše neexistuje Tomáš Glanc. Název jeho publikace odkazuje k často zmiňovanému mýtu ruského národního charakteru, který je ale podle jeho slov mylný. „Představa, že by duši mohly mít heterogenní celky, jako je obyvatelstvo určitého národa, je chybná, iluzorní a nesmyslná,“ vysvětluje. Proč jsou Rusové přesto dál loajální ke stále agresivnějšímu režimu?

„Mám klidné spaní, protože vím, že jsem pro každého pacienta udělal maximum. A i když to nedopadne dobře, usínám s jistotou, že by pro toho člověka nikdo neudělal víc,“ říká lékař záchranné služby a influencer Marek Dvořák.

„Už si nepamatuji, jaká jsem byla před válkou,“ říká novinářka a válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová, která s kameramanem Jánem Schürgerem přináší zprávy z válečné Ukrajiny. „Měla jsem chuť se do války už nevrátit, ale cítím, že když už jsem to začala, tak bych to měla dokončit. A bylo by mi to líto, kdybych skončila,“ přiznává v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

„Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ říká o diktátorech Daniel Kroupa, filozof, někdejší politik, disident. V pořadu Osobnost Plus hovoří o mizení etiky z politiky a o tom, že by vláda Petra Fialy (ODS) měla sama požádat Sněmovnu o důvěru kvůli bitcoinové kauze Pavla Blažka (ODS).

Izrael pokračuje ve vojenských operacích, civilní oběti narůstají a mezinárodní kritika sílí. „Seriózní odhad, jak dlouho ještě bude konflikt trvat, dnes nikdo nemůže mít. Je to otázka velmi dlouhodobá, protože Blízký východ má úplně jiné časové harmonogramy a navíc obě strany věří, že čas dělá pro ně,“ říká bývalý důstojník zpravodajské služby na Blízkém východě Libor Kutěj.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Vadí mi trpící pacienti, na pitevně už ale člověk netrpí, glosuje soudní lékař František Vorel. V knižním rozhovoru s názvem Tady Vorel, pitevna uvádí na pravou míru mýty o svém povolání. Za víc než 40 let se podílel na vyšetřování 17 tisíc případů a mnohdy viděl těla v ohavném stavu, třeba když to byly oběti vražd. „Provádíme pitvy těl i ve vysokém stupni hniloby. A to je pro lidi obecně nepříjemný zápach,“ uznává ve vysílání Českého rozhlasu.

„Oproti Česku máme smůlu, že každých pár roků stojíme v bahně a vždycky potřebujeme chvilku, abychom se z něj vyhrabali. Doufám, že hlouběji už to nepůjde a že se z něj budeme postupně dostávat,“ říká slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová pro Český rozhlas Plus. Slovenský prezident Peter Pellegrini nedávno při popisu slovenské společnosti upozornil na krutost a tvrdost politiky a atmosféru strachu a frustrace. Kovačič Hanzelová raději mluví o tlakovém hrnci.

Při předávání Českých lvů si rýpnul do amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do USA jezdí opakovaně a o tamním dění na politické scéně natočil také video s názvem Co se děje v USA. „Když se blížilo vydání (videa), každý den se situace dynamicky měnila, což pokračuje neustále. Takže jsme neustále upravovali a přetáčeli jednotlivé pasáže videa tak, aby odpovídalo realitě, když vyšlo,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.

Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.

Od útoku na Sergeje Skripala víme, že jsou ruští zpravodajci ochotní jít až na tu nejzazší mez, dokonce vraždit. Zastrašování je pro ně naprosto běžné, je přesvědčený Jaroslav Spurný, investigativní reportér týdeníku Reportér a autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. „Aktivních vlivových agentů Ruska je u nás několik set. Ale lidí, kteří aktivně šíří jejich narativy a plány, jsou asi čtyři procenta české populace,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Jak se doopravdy žije v severokorejské totalitě, není snadné zjistit. Vhled nabízí spisovatelka a koreanistka Nina Špitálníková, která mluvila se severokorejskými uprchlíky a jejich příběhy na podzim vydá v knize Svědectví o životě v KLDR 2. Některé osudy už teď vysílá Český rozhlas Plus jako Radioknihu. „Jestli je v jejich příbězích sto procent pravdy, nemůžu říct. A vlastně je mi to jedno. I to, jakým způsobem tito lidé pracují s pravdou, je pro mě zajímavé,“ říká.

Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. „Rusové v některých věcech nejsou schopni se vcítit do myšlení odlišného národa. A tím pádem představa, že by ruská armáda měla zdroje a počet lidí, kteří by ovládli celou Ukrajinu a dokázali statisícům ozbrojených Ukrajinců dál klást odpor, je čirá iluze,“ je přesvědčený bývalý politik a zakladatel ODA Pavel Bratinka v pořadu Osobnost Plus.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.

Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

Poláci budou v neděli v prvním kole rozhodovat o tom, kdo bude jejich příští prezident. Vládě i společnosti jde o hodně. „Buď přijde nová hlava státu, která dá konečně zelenou reformám, které prosazuje vláda Donalda Tuska, nebo je bude nadále torpédovat, jak to dělá dosavadní prezident Andrzej Duda,“ přibližuje bývalý diplomat a znalec Polska Petr Janyška.

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“

V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

Vlastu Parkanovou, českou ministryni obrany v letech 2007 až 2009, vydali poslanci v roce 2012 policii kvůli nákupu letounů CASA. Údajně měla připravit stát o 658 milionů korun. Parkanová s tím žila až do roku 2021, kdy ji soudy definitivně zprostily obžaloby. „Obavu z toho, že bych měla být odsouzena, jsem si vůbec nepřipouštěla. Natolik mám důvěru k našim orgánům, k právnímu státu,“ zdůrazňuje Parkanová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.