Studio N

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Miroslava Němcová po téměř třech dekádách opouští vrcholnou politiku. „Když se dívám na Sněmovnu, tak na to fakt občas nemám nervy,“ říká ve Studiu N. V bilančním rozhovoru mluví o promeškaném čase s rodinou, o tom, proč nechce být senátorkou do svých osmdesáti let, i o tom, proč se v politice za poslední roky zhoršil přístup k ženám. Bývalá šéfka dolní komory v rozhovoru vzpomíná také na zákulisí české politiky: „Vždycky jsem měla v povaze být samotným vojákem v poli. Netrápilo mě, že mě kolegové nebrali s sebou na pivo, kam šli domlouvat nějaké tahy ve Sněmovně,“ říká. Během své kariéry na sebe několikrát upozornila ostrými výroky nebo symbolickými gesty. Ve Studiu N připustila, že několikrát přestřelila: „Možná jsem někdy prchlivá ve výrocích a někdy to přepálím.“ Dodává ale, že za jejími reakcemi stojí obava o směřování země. „Vidím, jak to úsilí, které vyvinula spousta generací před námi, jde vniveč. Jak se dostávají k moci lidé, kteří tam nemají co dělat.“ Řeč přišla také na bilanci polistopadové éry. ODS byla součástí vládní moci po významnou část existence samostatného Česka a nese tak svůj velký díl odpovědnosti za stav země. Co její politická generace podcenila, že dnes Česko trápí nedostupné bydlení, regionální rozdíly, složitý stát i klesající důvěra lidí v instituce? Proč se jí nikdy nepodařilo dostat na nejvyšší politické pozice, o které usilovala? Jak si vysvětluje proruské názory zakladatele ODS Václava Klause? A co demokratické strany zanedbaly, že vyklidily prostor populistům a extremistům? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nejvíc mě trápí válka. A to, jak se k sobě chováme,“ říká slovenská hudebnice Katarzia, která vydala nové album Pozvi ma, neprídem. Ve Studiu N mluví o bezcitnosti, která podle ní prorůstá veřejným prostorem, ale také o tom, proč sama někdy empatii ztrácí a musí ji v sobě znovu hledat. Řeč přišla i na Ficovu vládu, kulturní války nebo Zuzanu Čaputovou. „Slovenskou politiku z devadesáti procent tvoří toxičtí alfa samci a narcističtí sociopati, takže se bývalé prezidentce nedivím, že v životě našla jiný způsob, jak pomáhat lidem,“ říká zpěvačka. To, co se děje v kulturní oblasti pod vedením ministryně Martiny Šimkovičové a vysokého státního úředníka Lukáše Machaly, považuje za katastrofu. „Čekáme, kdy to všechno skončí. Už jsou unavení i lidé, kteří aktivně pořádají protesty. To, co tahle dvojice dělá, je nekonečné a stále přidávají a přidávají. Pád na absolutní dno je ale pro kulturu dobrá terapie,“ myslí si Katarzia. „Kulturní obec to velmi spojilo.“ Proč bychom měli přepsat definici dospělosti? Jak nedostupnost bydlení u mladé generace mění víru v budoucnost? A proč se tak moc bojíme ukazovat zranitelnost? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Na vrcholu žebříčku je takzvaný Chad. Muž se světlou pletí, ostrými rysy, štíhlou, ale svalnatou postavou a očima lovce. „Looxmaxxing je na vrcholu. Není to jen internetový trend, měli bychom nad tím uvažovat i jako nad širší subkulturou, která má vlastní kořeny a historii,“ říká ve Studiu N novinářka Karolína Klinková, která se ponořila do fenoménu maximálního vylepšení mužského vzhledu. „Looxmaxeři mají matematiku toho, jak má vzhled vypadat, pracují například i s úhly ve tváři. Konkrétní pojetí vychází z hypermaskulinních představ o tom, co je to být krásný,“ říká v podcastu Klinková. „Vychází to z poučky incelů, že 80 % žen na seznamovacím trhu si vybírá nejlepších 20 % mužů. A reakcí lookmaxxerů je, že musíš maximalizovat svůj vzhled, aby ses objevil na vrcholu žebříčku,“ vysvětluje novinářka. Jsou veškeré úspěchy a neúspěchy v dnešním světě předurčené vzhledem? Co všechno jsou looksmaxxeři ochotni pro krásu obětovat? Co současný trend říká o politice a postpolitice? A proč jde nakonec looksmaxxerům více o uznání jiných mužů než o zájem žen? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniel Žižka detailně popisuje, co se dělo během českého vystoupení na Eurovizi ve Vídni i po něm. V rozhovoru pro Studio N mluví o technické chybě, kterou česká delegace reklamovala u Evropské vysílací unie, o atmosféře kolem Izraele a proč podle něj už nejde oddělit hudbu od politiky. Před živými přenosy byl český tým pod velkým tlakem. Některé klíčové části vystoupení se podle Žižky nedaly plnohodnotně nacvičit až do vystoupení. „Kameraman si to s námi nemohl nazkoušet. My jsme mu jen popisovali, kde by měl stát a jak by to měl zabírat. Dostal režijní video, kde byly přibližně úhly, ale musel to chytnout na místě,“ popisuje zpěvák. Během vystoupení pak došlo k technické chybě, kvůli níž česká delegace podala námitku k Evropské vysílací unii. Ta ji odmítla. „Myslím si, že jsem měl právo na to to opakovat. Ale snažím se věřit tomu, že kdyby se tento rozsah technického problému stal jakékoliv zemi, rozhodnutí by bylo stejné,“ říká. Podle Žižky se navíc letošní Eurovize definitivně proměnila i v politickou událost. „Chtít po divácích, aby oddělili politiku od hudby, by bylo příliš. Je to reprezentant té země, takže reprezentuje i všechno, co ta země lidem evokuje,“ říká o debatách kolem účasti Izraele. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Jedna zpráva. Jeden tip. A najednou stojíte uprostřed příběhu, který může otřást byznysem, politikou nebo celou zemí. Co stálo na začátku kauz mocných lidí v Česku? Jak se hledají stopy, skládají důkazy a ověřují fakta v klíčových příbězích? A jakému zastrašování čelí investigativní novinářky a novináři? Podívejte se na záznam Studia N live v Olomouci se Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem z investigativního oddělení Deníku N. O zákulisí práce mluvili s Filipem Titlbachem během festivalu Academia Film Olomouc v kině Metropol. Celý záznam najdete na 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough slaví 100 let. „Na jeho životě vidíme, jak se měnil svět – jak ubývaly korály, jak klesá biodiverzita… a mluví o tom s charismatem, které odkapává z televize,“ říká ve Studiu N vědecký novinář a moderátor České televize Daniel Stach. Jeho magnetizující styl vyprávění si uvědomil u jednoho starého videa. „Je to strašně starý šestiminutový záznam, kde stojí mladý Attenborough shrbený v černém obleku a bílé košili, má ruce křížem, vypráví a porušuje u toho drtivou většinu všech televizních pravidel. A já jsem po šesti minutách zjistil, že jsem se poprvé nadechl,“ říká Stach. Jeho hlas označuje za strhující, naplňující a věrohodný. Attenborough podle něj lidskému pokolení připomíná, že je pouhou součástí přírody. „Říká nám, že jsme na ní závislí a že nejsme nic víc. Víme od něj, že žijeme ve světě, který výrazně ovlivňujeme, ale že ho také dokážeme zachraňovat. Dokážeme mu pomáhat, ale musíme chtít,“ shrnuje jeho zásadní myšlenky. Ve Studiu N se moderátor vědeckých pořadů vyjadřuje také k aktuálním hrozbám. „Nikdy v historii nebylo tak snadné a tak levné lhát tolika lidem. A bude to ve velmi blízké budoucnosti ještě jednodušší a cílenější,“ upozorňuje. „Umělá inteligence naučí umělou inteligenci, jak zacílit lež konkrétně na vás. Obávám se, že ztratíme sdílenou realitu a tím se rozpadne společnost. Co bude pravda pro jednoho, nebude pravda pro druhého. Každý bude mít svět vytvořený přímo pro něj, který se nebude protínat se světem těch dalších,“ popisuje Stach. Tento vývoj podle něj může vést k občanským válkám a rozložení společnosti, která se přestane starat o slabší. „Z toho mám obrovskou obavu,“ přiznává. V rozhovoru se dotýká také aktuálního politického tlaku na veřejnoprávní média. „Já doufám, že máme generálního ředitele, který sice nevystupuje silně navenek, ale dokáže dobře vyjednávat v zákulisí,“ říká o vedení České televize. „Doufám, že to Hynek Chudárek dokáže vyjednat tak, aby ČT mohla zůstat nezávislá a byla tam co největší bariéra mezi novináři a politiky. Navenek ale nevidím silná vyjádření, silné výstupy ani bouchání do stolu. Neříkám tím, že nedokáže dostát výsledku, ale zaměstnanci se ozvali hlasitěji než generální ředitel,“ tvrdí. V jaké situaci by opustil Kavčí hory? Co říká na konec Václava Moravce? Proč při každé návštěvě hotelu hledá evakuační cestu? Připadá si při rozhovorech s nobelisty hloupý? Co probíhalo před rozhovorem s dalajlamou? A co je to televizní pravidlo hospody? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Je těžké být spolu dvacet pět let, neprorazit a nedávat jeden druhému za vinu, proč si nás nikdo nevšiml,“ říká standup komička a zpěvačka Ester Pes Kočičková, která společně se skladatelem Lubomírem Nohavicou chystá nové album šansonů. Ve Studiu N otevřeně mluví o tom, proč se nikdy nedostala do mainstreamu, z čeho pramení její sebekritický, místy shazující vztah k vlastnímu vzhledu nebo jak přemýšlí o písničkáři Jarkovi Nohavicovi a jeho místě v české kultuře. Co má proti mužům s knírem? Proč je tak oblíbená mezi queer lidmi? A kdo jsou podle ní současní otec a matka národa? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Co mělo být uzavřenou kapitolou, se vrací. Slovenský queer umělec a čerstvý držitel Thálie Martin Talaga ve Studiu N říká, že se LGBTQ lidé znovu stávají nástrojem politického boje – a společnost si toho všímá příliš pozdě. „Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že tahle témata už nebudou rezonovat společností. Nečekal jsem, že se queer lidé zase stanou terčem.“  Změna podle něj nemusí být dramatická ani viditelná. „Může se to stát strašně rychle, že si toho ani člověk nevšimne,“ varuje s odkazem na vývoj na Slovensku. „Lidem už spousta věcí nevadí, zvykají si. Je pro ně normální, že každý den přijde nějaká kauza, která by v demokratické společnosti měla být zásadní a otřást společností. U nás se řekne: ‚Hm, zase něco‘,“ popisuje. Například ve slovenských veřejnoprávních médiích už podle něj panuje tvrdá cenzura. „Nestalo se to ze dne na den. Už dřív jsme sledovali znaky, které k tomu vedly. Většina prostoru se dává vládní straně Směr a do televizních debat jsou zváni předsedové fašistických stran, to se dřív nedělo,“ míní Talaga. Za největší chybu Čechů a Češek považuje, že podceňují vlastní politickou situaci. „Jste v něčem delulu,“ říká otevřeně. Podle něj chybí včasná reakce na varovné signály. Ve Studiu N připomíná politické útoky na své přátele ze strany českých politiků. „Třeba Tomio Okamura na svých sítích sdílel obrázky mých kamarádů v dragu, ukazoval je jako deviaci,“ dodává. Je Oto Klempíř česká Martina Šimkovičová? Co na jeho virální videa říkají slovenští politici? Proč se mladí umělci a umělkyně vracejí k folkloru? V čem je drag osvobozující? A co přesně rozvířilo vlnu nenávisti kolem vystoupení Ondřeje Brzobohatého v dragu nebo pořadu České televize Chi Chi na gauči? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Jsou senioři nová skupina závislých na internetu? Kde leží štěpné linie, které rozhodují o digitálním vyloučení? Dá se dnes ještě vést dobrý život offline? A proč je seniorem na internetu v principu každý z nás? Ve Studiu N odpovídá spoluautorka série textů o digitálním světě českých seniorů a seniorek Karolína Klinková.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE KE STOVKÁM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Kim Čongun mluvil o tom, že chce v následujících pěti letech napřít veškerou sílu a snahu do armády, vyzbrojování a vývoje jaderných zbraní. V jeho rétorice během sjezdu vládnoucí strany to bylo strašně silné. Zároveň je to pro KLDR ekonomicky výhodné – odhaduje se, že od začátku války na Ukrajině země inkasovala přes 14 miliard dolarů za zbrojení do Ruska,“ říká ve Studiu N koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková. Od doby, kdy Severní Koreu navštívila naposledy, se země výrazně změnila, a to zejména po pandemii covidu. „Přichází digitalizace, v zemi jsou už celkem běžné mobilní telefony a severokorejská vláda na to musí reagovat – zpřísnily se tresty, včetně trestů smrti,“ popisuje s tím, že Kim Čongun vládne tvrdší rukou než jeho předchůdce Kim Čongil. Přesto v zemi existují různé formy tichého odporu: „Projevuje se to například tak, že vyšší kasta sleduje jihokorejské seriály. Skrze to přejímá styl oblékání nebo účesy – existují i domovní kadeřnice, které vás trošku upraví. Lidé začínají přejímat i dialekt, třeba říkají ‚kamaráde‘ jihokorejsky, což už je problém, za to vás může policie trestat,“ říká Špitálníková. Z popkulturního hlediska podle ní v Severní Koreji letí hlavně jihokorejská dramata, ale populární je i západní literatura. „Dá se tam sehnat i Harry Potter nebo časopis Vogue. Jediné, co tam nefrčí, je pornografie, ta je příliš tvrdě trestaná. Velké téma je také oblečení a doplňky – ženy řeší make-up a velkým hitem jsou třeba značkové brýle Dior.“ Koreanistka v podcastu reaguje také na píseň, která oslavuje Kim Čonguna coby laskavého otce národa a stala se populární na sociálních sítích po celém světě. „Severokorejští propagandisté podle mě neočekávali, jaký z toho bude banger,“ směje se Špitálníková. Podceňuje svět vojenskou schopnost KLDR? Nasadil severokorejský režim sofistikovanější propagandu? Proč založila vlastní nakladatelství? A jak se vyvinula kauza Knihobotu, na kterou před časem upozornila? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Máme premiéra, součástí jehož politického úspěchu je vyhýbat se situacím, u kterých by jeho popularita mohla utrpět,“ říká diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský ke sporu o účast zástupců Česka na summitu NATO v Ankaře. V podcastu Studio N kritizuje, že se Andrej Babiš vyhýbá nejen politicky nepříjemným situacím, ale i své ústavní roli. Podle Žantovského premiér nechává věci „na menších hráčích, kteří se radostně chopí příležitosti a dělají potom v české politice dusno“. Tím podle něj přispívá k eskalaci sporu. Celý konflikt podle něj způsobil ministr zahraničí Petr Macinka. „Vidím to jako problém, který způsobil a dále pod ním zatápí jeden ministr, a to z osobních a vnitropolitických důvodů, které nesouvisejí s NATO a s tím, kdo tam bude Česko zastupovat,“ míní. „Je to politická vendeta, ke které se pan Macinka otevřeně přihlásil ve zprávách, které zasílal jednomu z mých kolegů poradců prezidenta. Nyní v tom otevřeně pokračuje a otevřeně škodí zájmům této země, ačkoliv by měl mít jako ministr zahraničních věcí v první řadě na paměti zájmy České republiky. Je to velmi zvláštní způsob chápání své role,“ tvrdí Žantovský. „Já jsem povoláním psycholog a strávil jsem osm let života v psychiatrické léčebně. Mohl bych chování pana Macinky nahlížet i z tohoto úhlu, ale myslím, že bude lepší, když to zatím neudělám,“ říká ve Studiu N. Kdo tahá ve sporu Babišovy vlády s prezidentem za kratší konec ústavy? Proč by podle něj kompetenční žaloba nevedla k vyřešení situace? Jak by se s Petrem Macinkou vypořádal Václav Havel? Má stále ještě smysl udržovat formát V4? A zůstává NATO naší bezpečnostní zárukou, nebo už jde jen o spojenectví na papíře? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Vesmírné závody se vracejí. Místo Sovětského svazu dnes Spojené státy soupeří s Čínou – a Měsíc se znovu stává jedním z hlavních bojišť. „Opět jsou tu dvě supervelmoci, které chtějí být první,“ říká ve Studiu N editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský. „Let na Měsíc je drahá, komplikovaná a riziková záležitost. Z vědeckého hlediska mise Artemis II žádný velký přínos mít nebude. Automaty to mohou dělat daleko levněji a účinněji než lidé,“ podotýká. Ve vesmíru je podle něj řada jiných věcí ke zkoumání – často zajímavějších a atraktivnějších. Do hry ale vstupuje politika a osobnosti. „Donald Trump je bombastický prezident s megalomanskými sklony, který takové milníky potřebuje, aby jimi mohl zkrášlit své prezidentství. Víc by byl po jeho chuti Mars, ale protože je to technicky neuskutečnitelné, musí se spokojit s Měsícem,“ míní Koubský. Jak posádka za letu vyřešila problém s Outlookem a toaletou? Proč Donald Trump během mise ohlásil snížení rozpočtu NASA? A jakou povahu musí člověk mít, aby se stal astronautem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí. 👉🏼 herohero.co/studion

Co víme o lidech, kteří stojí za útokem na pardubickou zbrojovku? Proč se radikalizuje část propalestinského hnutí? A kdo po tomto činu dostal do rukou kladivo na vysoké školy a neziskovky? Ve Studiu N odpovídají reportéři Lukáš Prchal a Karolína Blažková. Celý díl najdete na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Zažil jsem mnoho různých vlád, ale to, co se děje teď, jsem tu ještě nikdy nezažil. Nemáme jistotu, že mají nějakou koncepci. Ministryně ani její náměstek nám neřekli, co plánují. Máme obavu o celé sociální začleňování,“ říká ve Studiu N dokumentarista a romista Lukáš Houdek, který v Agentuře pro sociální začleňování pracuje čtrnáct let. Agentura má být během organizačních změn na ministerstvu pro místní rozvoj sloučena s odborem bydlení a tím de facto zrušena. Tým, ve kterém pracuje víc než stovka lidí, se snaží ve vytipovaných lokalitách předcházet sociálním problémům. Houdek považuje zbavování se expertů na ministerstvech za „snahu potlačit jakékoliv protiproudy“. Že se děje něco zvláštního, pozorují pracovníci ministerstva pro místní rozvoj už nějakou dobu. „Vedoucí pracovníci například opakovaně dostali pokyn, aby lidem na dohodě o pracovní činnosti nebyla zadávána žádná práce na další měsíc,“ popisuje romista. „Že budou odvoláni, se k sedmi vedoucím pracovníkům dostávalo po chodbách nebo od partnerů z lokalit, kde působí,“ doplňuje. To, jakým způsobem se rezort pod vedením hnutí ANO chová ke svým lidem, považuje Houdek za nemorální. „Je jedno, jestli jde o uklízečku, nebo špičkového odborníka na vzdělávání, ale takhle se s lidmi prostě nezachází. Každý má nějaké závazky, máme děti, hypotéky. Žijeme s tím, že nevíme, co se bude dít,“ říká. Mnozí z jeho kolegů a kolegyň mají podle jeho slov strach. „Nemám za cíl bojovat proti této vládě, jsem loajální ke svému zaměstnavateli. Teď ale nastala nějaká hranice. Kdybych zůstal zticha, protivil bych se svým hodnotám a povinnosti na to upozornit. Děje se něco nevídaného,“ tvrdí. Sledujeme konec sociálního začleňování v Česku? Jaké to bude mít důsledky pro celou společnost? A daří se nové vládě mocensky ovládnout státní instituce a úřady? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJETE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Bylo by dobré, kdyby Česká televize měla nějakou povahu. To, co teď ukazuje, mi moc sympatické není. Je to komické a trapné,“ říká ve Studiu N televizní producent a scenárista Tomáš Baldýnský. „Dostat svého moderátora do situace, kdy dává výpověď v přímém přenosu – a myslím, že s Václavem Moravcem se dá domluvit –, jako divák považuji za nezvládnuté.“ Baldýnský v rozhovoru hodnotí také současnou českou seriálovou tvorbu. „Jsme kromě Poláků v postkomunistickém prostoru zázrační tím, že naše seriály jsou hodně kvalitní. Vzhledem k omezeným financím nejsou trapné, máme know-how. Například v true crime jsme na evropské úrovni,“ míní. „Nikdo asi nemůže popřít, že film Sbormistr to myslí dobře. Vznikl s dobrým úmyslem,“ reaguje na otázku, zda podle něj bylo etické použít příběh a shodné jméno jedné z obětí odsouzeného dirigenta Bohumila Kulínského. „Je to chyba, která se v této zemi už nestane. Tím jsem si absolutně jistý. Je dobře, že se to stalo, protože teď jsou všichni zatraceně poučení, jak tyto věci řešit. Pro filmový průmysl je to dobře,“ tvrdí Baldýnský. Co chce v televizi vidět český divák? Jak reaguje na odezvu ke svému novému seriálu Buldok z Poděbrad? A jak hodnotí úřadování ministra kultury Ota Klempíře? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Politicky vzato je náš přístup k Ukrajině jednou táhlou ostudou, a to počínaje Fialovou vládou. Babiš je zřetelný předěl, ale vkročil dveřmi, které minulá vláda nechala otevřené. Pakliže je ta Babišova vládou kolaborantů a chrapounů, Fialova byla vládou vyčůraného pokrytectví – hlavně na tom vydělat,“ říká ve Studiu N historik a ukrajinista David Svoboda. Rusové nás podle Svobody podlomili. „V tomhle kole jsme poražení a dočkáme se dalšího dějství. Mnoho lidí by se s tím, že jsme prohráli, rádo smířilo, protože neumí vítězit a prohry se tolik nebojí. Na dějinné porážky jsme ostatně my Češi zvyklí. Potíž je v tom, že dějiny vždycky nastolí reparát,“ upozorňuje v rozhovoru. Teď podle něj záleží na odolnosti institucí. „Máme vládu, jakou máme. Je ale pravda, že máme také silnou občanskou společnost. Tito lidé nebudou nikdy vnitřně poraženi, ale budou muset spolknout kalich trpkosti. Pozvednout tuto a jiné země z trosek bude o to pracnější,“ myslí si. Ruský režim už nemůže s válčením přestat, tvrdí ukrajinista. „Je takto naladěn a už by postrádal potřebnou a životaschopnou dynamiku, aby přežil.“ V dalším dějství podle něj dojde k úderu na členskou zemi Severoatlantické aliance. „Pravděpodobně na Pobaltí,“ říká. „Rusko teď neválčí jen o Ukrajinu nebo o území, jak se často vkrádá do diplomatického slovníku, jímž se snažíme současné události popsat. Jde o to, že Ukrajina jako politicko-historická entita uráží vkus a samotný zakladatelský mýtus ruského státu v jeho imperiálním výměru. Rusko chce skoncovat s dosavadním mezinárodním řádem. A toho nedosáhne, pokud po Ukrajině nezpochybní integritu a spolehlivost NATO.“ Proč ještě ruský režim ještě nepadl na kolena? Jsme už ve třetí světové válce? A proč je podle Davida Svobody Česko neúspěšnou zemí, která boxuje pod svou váhovou kategorií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Čeká mě teď s mými právníky jedna věc – budu posílat zpátky do České televize peníze, abych se vyvázal z konkurenční doložky,“ říká ve Studiu N moderátor Václav Moravec. V rozhovoru s Filipem Titlbachem reaguje i na kritiku kolegů a kolegyň z Kavčích hor: „Neřekl jsem, že jsou tam zcenzurované ovce, to bych si vůči kolegům v životě nedovolil. Ale že se sami adaptují na prostředí, ve kterém už se já necítím dobře.“ Management zpravodajství podle něj počítal s tím, že do vysílání s Tomiem Okamurou vůbec nedorazí. „Myslím si, že se většina redakce domnívala, že využiju klauzuli svědomí. Michal Kubal v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že Moravec má osobní problém s Okamurou – to byla lež –, a že pokud využiju klauzuli svědomí, budu se na tom pořadu s někým střídat. Oni počítali s tím, že budou hrát příběh mé neprofesionality a egomaniactví,“ tvrdí moderátor. O tom, že se chystá v závěru pořadu oznámit svůj konec v České televizi, věděli na place jen dva lidé. „Nechtěl jsem znervóznit štáb,“ říká Moravec. „Nevěděl jsem, jaký bude Tomio Okamura, ale musím říct, že mě překvapil. Dovolím si říct, že jsme byli oba nervózní. Je fakt skvělý, protože ukázal ostatním politikům cestu, jak dál zraňovat a dostávat do defenzivy médium veřejné služby.“ Moravec ve Studiu N tvrdí, že je překvapený z toho, jak jeho konec zaskočil vedení redakce. „Počítali s tím. Michal Kubal říkal, že když Moravec odmítne, mají připraveného jiného moderátora. Jak mohli být zaskočeni?“ Proč si přinesl na vysílání s Tomiem Okamurou svou výplatní pásku? Co mu napsal půl hodiny po posledních Otázkách expremiér Mirek Topolánek? A neměl odejít už dříve? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když vidím chlapy typu Turek, Macinka nebo Červený, vidím sám sebe, když mi bylo nejhůř,“ říká ekolog, filmař a fotograf divočiny Prokop Pithart. „V přístupu ke klimatické krizi jsme se jako společnost zasekli v narcistické fázi dospívání. Na ministerstvu životního prostředí v přímém přenosu vidíme ztělesnění krize mezi člověkem a přírodou,“ tvrdí ve Studiu N. Jak se klimatická krize propisuje do české krajiny? Jaké důsledky bude mít boj Motoristů s ochranáři a národními parky? A proč se rojí tolik dezinformací kolem větrných elektráren? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Filip Turek dává na poradách ministerstva jasně najevo, že je to on, kdo určuje agendu a kdo to tam řídí,“ popisuje ve Studiu N investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Na některých akcích vidíme ministra Igora Červeného, jak stojí v ústraní. Lidé, kteří mají jednat s ministrem, jsou zaražení, že s nimi za rezort jedná Filip Turek.“ Když přišel ministr Igor Červený na svůj úřad, jeho kancelář už byla obsazená. Reprezentativní místnost s vlastní koupelnou už si zabral vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Místo prostoru splňujícího bezpečnostní parametry se musel člen vlády spokojit s výrazně menší místností po šéfce sekretariátu. „Když jsme napsali o špeluňce současného ministra, byli Motoristé rozzlobení, že se to rozkřiklo. Igor Červený se měl teď podle našich informací přesunout do jiné kanceláře – po jednom z náměstků. V té ministerské stále sedí Filip Turek,“ říká ve Studiu N novinářka. Dvouvládí se podle ní propisuje do každého dne, který se na ministerstvu děje: „Úředníci na ministerstvu jsou z celé situace perplex. Řada lidí je zmatená a neví, komu má z pozice úředníka sloužit.“ Igor Červený nastoupil do ministerské pozice bez předchozí politické zkušenosti. „Neprošel komunální politikou, nebyl ve Sněmovně a k Motoristům se dostal náhodou,“ říká Pokorná. „Dříve se podílel na programech, které dětem vysvětlovaly klima nebo udržitelné chování – tedy přesně to, proti čemu teď brojí v rámci Motoristů. Jsou to paradoxy jeho kariéry.“ Jaké dopady mají personální čistky, které Motoristé rozjeli na ministerstvu životního prostředí? Dělá ministr Červený vše, co vidí na očích zmocněnci Turkovi? Do jakých problémů se kvůli změnám dostávají národní parky nebo Český hydrometeorologický ústav? Proč se Filip Turek setkává s proruskými slovenskými dezinformátory, kteří bojují proti větrným elektrárnám? A co na to všechno říkají sponzoři Motoristů nebo uhlobaron Pavel Tykač? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Společný úder americké a izraelské armády na Írán vyvolává otázku, kdo teď převezme moc po mrtvém nejvyšším vůdci země Alím Chameneím a zda Donald Trump domyslel důsledky války. „Od začátku se vědělo, že rychlá akce v Íránu není možná,“ říká ve Studiu N reportérka Dominika Píhová, která situaci sleduje na Blízkém východě. „Trump svým voličům sliboval, že Spojené státy nebude zatahovat do dalších válek. Tento slib během své druhé éry v Bílém domě docela solidně porušuje,“ tvrdí. Do centra pozornosti se podle ní dostává varianta, že cílem útoku nebyla změna režimu, ale pouze jeho posun. „Mohlo jít jen o přeskupení a výměnu Chameneího za někoho jiného,“ říká reportérka. Snaží se Donald Trump útokem na Írán odklonit pozornost od Epsteinových spisů a dalších domácích problémů? Zhroutí se íránský režim? A dokáže íránská společnost převzít moc nad svou zemí? Poslechněte si celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Peče celá země je náročná soutěž. Když se účastníci dostanou do panické smyčky, že je tlačí čas, do toho se jim srazí krém a Maršálek je za rohem, radím jim, ať okamžitě všeho nechají, jdou do parku, obejmou strom a napočítají do deseti. Musí se nejprve dostat ze zajetí paniky,“ říká ve Studiu N cukrář a porotce televizní soutěže Peče celá země Josef Maršálek. Jak přemýšlí nad tím, že svým hodnocením může amatérské cukráře odradit od dalšího pečení? Zůstal by porotcem v pořadu i v případě, že by politici zestátnili Českou televizi? A jak se vypořádává s nenávistí na sítích? Podívejte se na celý rozhovor na 👉🏼 herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI SLEDUJTE NA HEROHERO.CO/STUDION Když se po sociálních sítích začalo šířit video ženy v těžké životní situaci, Patrik Buday v ní poznal vlastní mámu. Ve veřejné výzvě pak lidi poprosil, aby nesbírali lajky na cizím neštěstí. Ve Studiu N vypráví o dětství po boku matky alkoholičky a násilného otce závislého na automatech, o vlastním propadu i rozhodnutí žít jinak. Chlapec, který v pěti letech skončil v Klokánku a vyrůstal v pěstounské péči, má dnes vlastní rodinu a věnuje se práci s dětmi – má skejtovou školu a dělá přednášky v dětských domovech. „Ve všem negativním se snažím najít něco pozitivního. Jsem jak zas*anej Robin Hood,“ směje se Buday. V rozhovoru přiznává, že dlouho trpěl pocitem, že v jeho životě nic není fér. „Musel jsem si dojít ke klidu, lásce a pocitu, že můžu být šťastný. Na Vánoce jsem se díval do cizích oken a říkal jsem si: ‚To už budu do konce života sám?‘ Záviděl jsem jsem kamarádům jejich rodiny. Ale bylo pro mě důležité je vidět a být v nich. Jaký kluk si nechá v devatenácti vytetovat symbol rodiny na kůži? Cítil jsem, že to chci a potřebuju.“ O svých rodičích mluví ve Studiu N bez idealizace. „Na tátu nemám dobré vzpomínky, proto jsem ho odstřihl. Za celý život jsem u něj necítil dobrotu,“ říká. „Pokud vyčerpáte všechny strategie, jak udržet s rodiči kontakt, aniž by vám ubližovali, pak jediná možnost, abyste byli šťastní, je odstřihnout je. Není jiná volba.“ S mámou se dodnes stýká, ale museli si nastavit jasné hranice. „I když to v životě pos*ala, moje láska vychází z ní. Chlapi ji rubali, chodila nakalená tak, že nemohla mluvit, na hlaváku chodila vyzývavě oblečená a chlapi po ní řvali. Pamatuju si, že jsem se na ně ve čtyřech letech otočil a začal řvát, ať na ni tak nemluví. Měl jsem ochranářský pud už v tak nízkém věku. Máma nás ale hodně milovala. Pamatuju si, jak nás budila, lehla si k nám a říkala: miláčku, vstávej.“ Jak si nastavit hranici s rodiči, kteří propadli alkoholu nebo gamblerství? Kde se v něm vzala síla veřejně sdílet svůj příběh? A kdy si uvědomil, že už se sám dostává do problémů? Podívejte se na celé Studio N na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Čestmír Strakatý říká, že je „prozápadní, proevropský a proti Rusku“, ale odmítá být dogmatický. „Opakovaně dostávám otázku, kde názorově stojím, a vždycky to dopadne tak, že z toho vypadne, že já ty hodnoty nemám. Myslím, že to tak není. Kdo mě poslouchá pravidelně, ten ví, kde stojím – nemusím to nutně definovat. Zároveň jsem připravený své postoje zpochybňovat, protože věci se hýbou,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také vysvětluje, proč si do svého pořadu nezve Tomia Okamuru, proč je clickbait v době předplatného slepá cesta nebo jakou lekcí pro něj byly rozhovory s Jaroslavem Duškem a Kateřinou Konečnou. Otevřeně mluví také o své citlivosti na konflikt nebo o tom, jak se změnil jeho přístup k vlastnímu tělu. 👉🏼 herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta. 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Když lidé demonstrovali na podporu prezidenta, Jan Cina byl zrovna v divadle. Hrál v Šíleně smutné princezně, kterou považuje za aktuální i pro dnešek. „Zlo je v té pohádce zosobněno dvěma rádci – Hranatým a Kulatým. A ať se snaží sebevíc a využívají všechny možné metody, jak dobro a lásku překazit, překroutit, zničit a ohrozit, nakonec zvítězí dobro. Jde jim o to, aby ovládli království, kterému slouží. To také sedí,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také reaguje na výzvu ministra kultury Oto Klempíře, který pozval umělce na úřad, aby si to s nimi „vyříkal z očí do očí“: „Chtěl bych pochopit vidění jeho kulturního světa. Jak uvažuje, co zamýšlí a jaké jsou jeho hodnoty. Potřeboval bych to od něj vysvětlit, protože v tom možná nějakou logiku má. Myslím, že jediný způsob, jak se dva tábory můžou domluvit, je, že se budou poslouchat a diskutovat,“ tvrdí Cina. Proč se vydal do Spojených států a jak se podle něj projevilo, že ve společnosti přituhuje? Jak vnitřně prožíval oslavy 17. listopadu na Národní třídě, kde zpíval Modlitbu pro Martu? A co mu pomohlo, aby dokázal zahrát „svině“? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU I VŠECHNY OSTATNÍ DÍLY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Trestná činnost dětí se každý rok zvyšuje, jen loni musela policie vyjet ke třem stovkám zásahů ve školách. Činy mají navíc čím dál agresivnější podobu. Bavíme se o vraždách, loupežných přepadeních nebo ublížení na zdraví s těžkými následky,“ upozorňuje ve Studiu N nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Děti podle ní často páchají násilí kvůli zážitkům a rituálům. V Česku pro takové případy podle jejích slov chybí detenční zařízení. V podcastu odpovídá také na otázku, jak vnímá spor mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem, který považuje ministrovy zprávy za vyhrožování a vydírání. Řeč přijde i na chyby a selhání při vyšetřování bitcoinové kauzy, politické tlaky, úniky informací nebo na situaci ve Spojených státech, kde dochází ke zneužívání systému vymáhajícího práva. Bradáčová zároveň reaguje na osobní kritiku, s níž se dlouhodobě setkává – včetně nálepky „kariéristky, která neumí uznat chybu“. Otevřeně mluví i o osobní ceně, kterou funkce nejvyšší státní zástupkyně přináší. „Na pivo chodím, ale musím si rozmyslet s kým, kam, kdo mě tam může potkat a co tam říkám. S výkonem naší práce je spojené, že musíme být podezíraví. Ale smutný život to není,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jestli ještě někdy mohl Petr Macinka doufat, že prezident podepíše jmenování Filipa Turka ministrem, tak po jeho smskách je to naprosto vyloučené. Tím spíš, že Andrej Babiš nechce podat kompetenční žalobu. Tady si to Motoristé definitivně zabetonovali,“ myslí si politický analytik Jan Tvrdoň. „Pro Petra Pavla to byla poslední kapka soustavného tlaku,“ říká ve Studiu N investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Petr Macinka vypisoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi soustavně poslední dva měsíce. Tlačil na něj, aby došlo k nějaké dohodě. V kontextu toho, jak ta komunikace dlouhodobě probíhala, si myslím, že už prezidentovi došla trpělivost,“ popisuje zákulisí současného sporu mezi Motoristy a Hradem novinářka. „Petr Macinka v podstatě říká Petru Pavlovi: Pokud mi nevyhovíte a nejmenujete Filipa Turka ministrem životního prostředí, tak se mnou budete mít těžký život,“ interpretuje Macinkovy večerní smsky Tvrdoň. „A to slovo ‚extrémní‘ nám asi naznačuje, že pan Macinka tak nějak pomrkává na prezidenta se sdělením: V zásadě neprosadíte nic, budete úplně zbytečný, možná budete sedět na Hradě a jezdit po Česku, ale to je tak možná všechno, co vám dovolím.“ Proč Deník N dostal zákaz účastnit se tiskové konference ministerstva zahraničí? Je Andrej Babiš slabý premiér, který si kvůli svému vydání neumí došlápnout na vlastní ministry, nebo mu spor Motoristů s Hradem vyhovuje? A proč nechce na Petra Pavla podat kompetenční žalobu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE A VŠECHNY OSTATNÍ EPIZODY V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Film může uklidňovat, ale také otevřít místa, na která nejsme připraveni. Ve Studiu N mluví Filip Titlbach s filmovým historikem a uměleckým šéfem karlovarského filmového festivalu Karlem Ochem o snímku Citová hodnota, o síle emocí v kině a o tom, proč jsou některé filmy přitažlivé právě tím, že z nich máme obavy. Film Citová hodnota režiséra Joachima Triera se stal jedním z nejdiskutovanějších evropských snímků – a to nejen kvůli devíti oscarovým nominacím nebo triumfu na Evropských filmových cenách. „Já si na Trierovi už od jeho mládí vážím jisté zralosti a moudrosti, se kterými přistupuje ke svým postavám. Snaží se být chápavý a celé je to obestřené velmi hustou melancholií,“ popsal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost Och. Filmy rozděluje na ty, kterým věří, a na ty, které mu připadají vycucané z prstu. „Citová hodnota je film, který patří do té první kategorie. Trier tvoří neuvěřitelně komplexní mikrosvět vztahů, melancholie a věrohodných emocí, že se do něj vždycky rád nořím. Někdy z toho mám ale trochu obavy, protože při sledování jeho filmů prožívám velmi silné emoce. Je to přitažlivost a obava zároveň,“ říká. Někdy lidé podle něj prožívají ještě silnější emoce, když se na film dívají podruhé. Diváci a divačky by se podle filmového historika měli rozmýšlet, jestli na určité druhy filmů mají zrovna kapacitu. Film totiž může léčit i zraňovat. Hranice mezi tím, kdy kino pomáhá a kdy už ubližuje, je podle Ocha u každého jinde a souvisí s tím, co si do sálu neseme ze svého vlastního života. „Stalo se mi, že jsem z jednoho filmu odešel už po deseti minutách, protože se v něm odehrávalo něco, co jsem intenzivně prožíval. Představa, že se dívám na zkondenzovanou verzi téhož pro mě byla absolutně fyzicky nepřijatelná,“ přiznává. I proto je někdy legitimní z kina odejít. Ne proto, že by film selhal, ale protože se trefil až příliš přesně. „Je to lepší možnost než se u toho trápit,“ říká. Zažívá Joachim Trier svých warholovských patnáct minut slávy? Co dělá film výjimečným? A jak se vybírají snímky pro karlovarský filmový festival? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N. 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Donald Trump sám o sobě říká, že potřebuje věci psychologicky vlastnit. On je člověk, který rád dává na věci své jméno. Grónsko vidí jako území, o které rozšíří Spojené státy,“ říká ve Studiu N zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová. „Sledujeme jeho klasickou metodu. Dělá velké bub bu, přehání své nároky do nehorázna a pak z nich bude ustupovat. Když skončí na polovině, Dánům se uleví a on bude mít víc než na začátku,“ popisuje. Jaký je pravý důvod Trumpovy snahy o převzetí Grónska? Má nějakou šanci obejít Dánské království a dohodnout se s ostrovany bez něj? A jak se k celé krizi postaví Evropa? Ve Studiu N rozebíráme také zastřelení sedmatřicetileté Renee Nicole Good, kterou zabil agent Úřadu pro migraci a cla. Jak v USA operují agenti ICE? Vytvořil Trump z Ameriky nebezpečný systém? A může to být rozbuška, která vyvolá masivní reakci? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.

STAŇTE SE PŘEDPLATITELI NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY DÍLY BEZ OMEZENÍ „Andrej Babiš si musí ve vládě pohlídat extrémní názory, aby nešel proti tomu, co slíbil svým voličům – tedy že bude líp,“ říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. Terč na záda neziskovým organizacím podle něj kreslí především SPD a Motoristé. „To, co říkají, je tragikomické. I mezi jejich voliči jsou ti, kteří využívají služeb nevládních organizací,“ tvrdí ve Studiu N. Zatímco od prezidenta nedávno převzal státní vyznamenání, nová vláda se netají tím, že chce nevládní organizace přiškrtit. Jak si tento rozpor vysvětluje? Naráží solidarita ve společnosti na své limity? Co dnes Ukrajina reálně potřebuje, ale Západ to nechce vyslyšet? Jak se budeme s odstupem času dívat na český postoj k Izraeli a Palestině? A bude někdy kandidovat na prezidenta, jak ho k tomu před lety vyzýval Václav Havel? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU VÍCE NEŽ HODINOVOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Představte si čip, díky kterému se plně empaticky sesynchronizujete s druhým člověkem. Pokud k tomu dáte svolení, budete se moct cítit tak, jak se v určitý moment cítí váš partner. Bude například naštvaný a vy to najednou ucítíte v práci na poradě,“ popisuje ve Studiu N možnou budoucnost partnerských vztahů psychoterapeut Honza Vojtko. Láska, vztah a blízkost se tak díky technologickému vývoji v budoucnu nejspíš nebudou omezovat jen na slova, gesta nebo sdílené ticho, ale i na přímé sdílení vnitřního světa prostřednictvím neurologického spojení. Co nového víme z poslední doby díky vědě o lásce? Je víc lidí, kteří se kvůli lásce trápí, nebo těch, kteří se díky ní radují? A proč tolik lidí stále věří romantickým mýtům, které jsou už dávno vyvrácené? Podívejte se na celý záznam Studia N live ze křtu knihy Příběh lásky na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když jsem byl malý, rodiče se báli, že jsem schizofrenní. Brzo mi bude padesát let a nechovám se úplně běžně. Naštěstí pracuju v oboru, kde je to tolerováno,“ říká ve Studiu N spisovatel Patrik Hartl. V rozhovoru s Filipem Titlbachem přiznává, že má obavy ze samoty. „Mám rád pop. Zajímá mě, co zajímá hodně lidí. Když něco fascinuje hodně lidí, fascinuje to i mě. Já se totiž bojím, že zůstanu sám. Nechci zůstat nepochopen. Nechci být nemilován, chci být v tom veřejném prostoru společně s ostatními. Čím je jich víc, tím jsem šťastnější,“ popisuje. Aktuálně se podle svých slov obává, že není dobrý manžel. „Když se objektivně podívám na to, jak pracuju, kolik energie dávám do psaní a vymýšlení, a kolik energie zbývá mojí ženě doma, musím říct, že na sebe nejsem pyšný a jsem nešťastný. Vidím, že na ni zbývají zbytky mé energie,“ říká otevřeně autor nové knihy Manželství. „Ve mně je tak moc lásky, že nevím, co s ní. Spoustu jí dávám ženě a dětem, ale oni už ji nechtějí, jsou jí přežraní, je toho na ně moc. Moje žena nevydrží moje neustálé návaly lásky,“ tvrdí. Být šťastný podle něj není normální stav. „Toho člověk musí nějak dosáhnout. Najít šťastné vazby s ostatními, najít spokojenost sebe sama v tom světě,“ říká Hartl ve Studiu N. „Mluvím o zdravých vazbách a pocitu, že je člověk užitečný, že ho společnost chce.“ Během rozhovoru se dostáváme k tomu, jak on sám prožívá vánoční svátky. „Baví mě, že si všichni hrají na to, že je svět hezčí než jindy. Mně nevadí, že Vánoce nejsou moc oduševnělé. Hlavně že je hezky, že to svítí a bliká,“ směje se. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Snažíme se žít šťastný život, ale proč bychom si měli myslet, že život má být šťastný? Jaké potíže si do života nepouštíme, přestože bychom měli? Co by mohlo znamenat přátelství, kdybychom o něm začali uvažovat trochu jinak? A v čem všem se mýlíme, když si vyprávíme o různých generacích? Novinářka Deníku N a autorka nové knihy Lidský rozměr Karolína Klinková vyzpovídala desítky světově uznávaných odbornic a odborníků, se kterými pátrá po povaze dnešního člověka. Ve Studiu N přinášíme nečekanou optiku na věci, které mnohdy považujeme za samozřejmé. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. VÁŽÍME SI VAŠÍ PODPORY! Prezident Petr Pavel má za sebou svůj první velký vnitropolitický zápas. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ve Studiu N tvrdí, že v souboji o to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, obstál. „Myslím, že je to nejvíc, co kdy kdo Andreje Babiše přitlačil ke zdi. Vidím to i v jeho řeči těla – jak se před ním hrbí, nedívá se mu do očí, kouká dolů. Instituce prezidenta je jediná, ke které má Babiš úctu, protože se jednou vidí na Hradě. Proto není tak zahořklý,“ říká v podcastu. Co bude s Filipem Turkem, až ho přestanou bolet záda? Proč se v hnutí ANO rozpoutaly závody v servilitě? Jaké budou první kroky nové vlády? A jak Babiše znovu přijme Evropa? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Pro některé své mladé kolegy jsem trochu úkaz, protože před padesáti lety nebyli na světě ani jejich rodiče. Pro mě je to potvrzení, jak rychle život utíká,“ říká ve Studiu N herečka Taťjana Medvecká, která oslavila půlstoletí v Národním divadle. „Uvnitř si připadám jako ta holka, která přišla před padesáti lety, jen jsem hodně jetá a mám vnoučata,“ směje se. Ve Studiu N otevírá také téma, o kterém jinak nerada mluví. „Je to moje třináctá komnata, kterou jsem otevřela jednou jedinkrát. Byla jsem za minulého režimu ve straně. Na škole mi nabídli členství a já jsem prostě byla strašnej srab. Tak moc jsem se vyděsila, že jsem neměla odvahu říct ne. Beru to jako selhání, protože mi nikdo nestál s kvérem u hlavy,“ říká otevřeně. „V okamžiku, kdy se mě na to paní profesorka zeptala, bylo to jako zásah bleskem – a já jsem věděla hned v ten moment, že tu sílu mít nebudu. Byli i tací, co tu odvahu měli, já ne,“ vzpomíná. V rozhovoru říká, že je pro ni důležité, aby byla v rovnováze sama se sebou a se svým svědomím. „Nejsem ze sebe nadšená, protože jsem tomu napomáhala. Neměla jsem odvahu říct: Proboha, proč máme hrát Kremelský orloj? Umění bylo a svým způsobem je i dnes služkou mocných. Dříve to byly tlaky ideologické, dnes jsou to tlaky ekonomické,“ tvrdí. Co říká na budoucího ministra kultury Oto Klempíře? Jak hodnotí společenskou situaci na Slovensku, kde má po obou rodičích kořeny? A proč si myslí, že mají Češi komplex malého národa? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Našimi castingy prošlo více známých osobností. Ne u všech jsme si ale byli jistí, že by hru nadřadili své skutečné roli v životě. Nikomu totiž nemůžeme slíbit, že si tam nezkazí kariéru,“ říká ve Studiu N režisér úspěšné reality show Zrádci Markus Krug.  V podcastu například popisuje, jak se tvůrci snaží zabránit prozrazení zrádců, když je štáb musí kvůli natáčení přemisťovat na Karlštejn. „Třikrát za noc se stane něco, čemu říkáme ‚elephant walk‘. Do chodby naběhne čtyřicet lidí, kteří dělají strašný bordel. Začnou bušit do všech dveří, bouchají do topení a pouští hlasitou hudbu. A třikrát se to opakuje právě proto, že zrádce musíme odvézt, přivézt a zároveň nikdo nesmí vědět, kterou noc jsme museli vytáhnout ještě někoho dalšího kvůli vydírání,“ odhaluje zákulisí natáčení režisér. Soutěžící zároveň netuší, kdo spí ve vedlejším pokoji, mají zakrytý výhled z oken a zákaz se jakkoliv hlasitě projevovat. „Hráči nikdy nevědí, jestli je ve vedlejším pokoji někdo z hráčů nebo ze štábu. Kdyby se pokusili porušit nastavená pravidla, mohlo by se jim stát, že promluví třeba na asistenta režie,“ zmiňuje Krug. Obsazení pokojů tvůrci navíc postupně prohazují a mění. „Je to psycho, protože musíme rozbíjet jakýkoliv systém. Některé věrné například v noci nabereme do auta a jen s nimi dvě hodiny jezdíme po okolí. Nikdy nesmíte dělat věci úplně stejně,“ říká režisér. Televizní soutěž je náročná nejen pro účinkující, ale i pro tvůrce. „Po druhé sérii jsem věděl, že se tímhle tempem oddělám. Měl jsem podezření na mrtvici, takže jsem odjel sanitkou a z nemocnice se vrátil rovnou zpátky na plac. S asistentem režie jsme tam pro takové případy měli připravené infuze,“ popisuje v rozhovoru Krug. Co nakonec rozhodne o tom, kdo dostane roli věrného a kdo úděl zrádce? Jak si vysvětluje schopnost úspěšné hráčky Mii obelhat všechny okolo? Co v televizi nevidíme? Existují krizové scénáře pro případ, že by se někdo prořekl? Chovají se soutěžící v Česku jinak než v jiných zemích? Nevysílá show do společnosti zprávu, že lhát se někdy vyplácí? A v čem bude jiná třetí série Zrádců? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION I když takzvaná „křídová revoluce“ na Slovensku není revolucí ve smyslu politického převratu, premiér Robert Fico je z ní podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného nervózní. „Nápisy křídami vypadají na první pohled absolutně neškodně a banálně – jako by ničím nemohly pohnout. A přitom to vládě a lidem, kteří stále zůstávají jejími voliči, extrémně vadí. Je to totiž projev svobody: barevný, veselý, nenásilný a politický,“ říká ve Studiu N. Křídové nápisy se začaly šířit po celé zemi jako podpora studentovi gymnázia z Popradu, který touto formou kritizoval Roberta Fica a jejž policie následně odvedla na výslech. „To si umí představit všichni, že vašeho syna, vnuka nebo synovce přijde sebrat policie jen proto, že napsal politický nápis na chodník,“ vysvětluje Kostolný, proč se studentský protest přenesl na chodníky po celé zemi. „Podle mě si ani voliči Roberta Fica nepřejí, abychom žili ve státě, kde policisté buzerují studenty pro vyjádření názoru,“ říká šéfredaktor Denníku N. V rozhovoru se dostáváme také k jeho pohledu na výsledky českých sněmovních voleb. „Nepříjemným způsobem nás kopírujete. Myslím, že bychom vám uměli hodně pomoct, protože vás čekají těžké roky a my už jsme si tím částečně prošli. Zdá se mi, že v české debatě chybí velké části společnosti představivost, co všechno lidé jako pan Turek, Okamura nebo Babiš dokážou udělat. Ta představa, že se v Česku nemůže stát něco takového jako u nás na Slovensku, je podle mě velmi blízko tomu, aby se rozplynula,“ míní. Změna se podle něj v české politice děje v nejhorší možné chvíli. „To, co dělá Putin a Rusko v těchto týdnech na Ukrajině, ale i v Polsku nebo pobaltských zemích, je obrovské varování, že nekráčíme do dobrých časů. A být rozkývaný v takovém období je ještě větší riziko než běžně,“ říká v rozhovoru. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Na sociálních sítích si nadáváme, vyhrožujeme a o porozumění se už často ani nepokoušíme. Průzkumy ukazují, že nedůvěra, strach a frustrace v české společnosti rostou. Jak jsme se do této atmosféry dostali – a je vůbec možné z ní najít cestu ven? Filip Titlbach o tom mluvil na živém natáčení Studia N v Divadle X10 s trojicí žen, které se s konfliktem setkávají každý den, každá z jiné strany: s moderátorkou pořadu Máte slovo na České televizi Michaelou Jílkovou, zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a investigativní reportérkou Deníku N Zdislavou Pokornou. Podívejte se na celý záznam debaty, která byla součástí oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem. 👉🏼 herohero.co/studion

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Spousta lidí se se mnou v dětství nechtěla kamarádit. Nemohl jsem si tenkrát vybírat, a když se ke mně někdo nechoval hezky, musel jsem to překousnout, protože jsem byl rád, že mám aspoň nějakého kámoše,“ říká zpěvák a sportovec Ben Cristovao. Ve Studiu N otevřeně mluví o rasismu, kterému čelí od dětství až dodnes: „Jsem strašně omlácenej, tak strašně oprejskanej, že mám jenom radost z toho, že mě tu lidi berou. Nechtěl bych lidi štvát třeba tím, že tu budu kandidovat na prezidenta. Znám svoje místo.“ V podcastu mluvíme také o tom, proč se vydal na nebezpečnou cestu do Afriky mezi pytláky, kteří zabíjí kriticky ohrožené slony pralesní, jak se vyrovnává s pocity zklamání a neúspěchu a proč se jednou možná stane sochařem. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

„Umělá inteligence je nastavená tak, aby vám šla na ruku,“ popisuje psycholožka. „Dává dětem to, co jim reálný svět nabídnout neumí. Snadno tak propadnou umělé ideální představě, která na rozdíl od reality není komplikovaná. Běhá mi z toho mráz po zádech,“ říká v podcastu. Rodičům doporučuje, aby nad tím měli pevnou kontrolu. Dnešní rodiče své děti podle Bartákové vychovávají lépe než předchozí generace: „Velká část lidí to pořád dělá postaru, často dost hovadsky, ale roste skupina rodičů, kteří se snaží nejen slušně vychovávat, ale zároveň si s dětmi nepokazit vztah.“ Podle ní se výchova neobejde bez emocí, ale klíčem je je zvládat. „Nefackujte své děti – všechny výzkumy ukazují, že čím víc násilí, tím víc násilí. Chápu, že někdy uletí nervy, ale podstatné je nemít pocit, že to je efektivní cesta.“ Pomáhá i drobnost: „Někdy stačí jen odfrknout. Dítě se pak cítí vyslyšené. Když je mozek v nepohodě, slyší totiž jen samo sebe. Nechat ho ventilovat je způsob, jak s ním zůstat napojený. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Šéf ruské pravoslavné církve v Česku čelí závažným podezřením. Ukázaly se totiž jeho vazby na ruské tajné služby a skrytě pořízené záběry ho navíc usvědčují ze sexuálního obtěžování. Reportér Lukáš Prchal a novinářka Petra Procházková ve Studiu N popisují jeho pozoruhodnou cestu do Česka, napojení na maďarskou vládu i ruské oligarchy a příliš blízký vztah k bývalému asistentovi, který od něj za dramatických okolností utekl. Celý díl najdete na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE KE STOVKÁM PODPOROVATELŮ STUDIA N A POSLOUCHEJTE PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD V této epizodě se Vítek Svoboda a Jana Ciglerová vrhají společně s Filipem Titlbachem do rozbouřené debaty o nejnovějším albu Taylor Swift. Zatímco americká zpravodajka Deníku N ho oceňuje jako odvážný hudební posun, kulturní novinář v něm vidí spíš drzé obchodní praktiky.  Přepískla to nejúspěšnější zpěvačka planety se ždímáním peněz, nebo vydala své nejotevřenější album? Připojte se s námi k diskuzi, která právě rezonuje hudebním průmyslem i sociálními sítěmi. „Myslím si, že je tematicky vyčerpaná. Není to kvalita, na kterou jsme zvyklí,“ říká Svoboda s tím, že za básnířku by ji po této desce neoznačil. „Ztratil jsem schopnost se u ní uvolnit a říct si, že je to autentické. Má to příliš promyšlené,“ tvrdí ve Studiu N. Ciglerová s ním nesouhlasí: „Je to nejotevřenější, nejupřímnější a nejspokojenější deska, kterou Taylor Swift kdy vydala. Je zároveň nejvíc sexy a mluví k současným problémům dneška,“ oponuje. Taylor Swift je dnes nejúspěšnější hudebnicí na planetě a album The Life of a Showgirl už teď v prodejích překonalo dosavadní rekordy. „Na cokoliv Taylor Swift sáhne, to promění ve zlato,“ říká Jana Ciglerová. „Spíš na co se podívá…“ komentuje ironicky Vítek Svoboda. Prodáváním desítek různých verzí té samé desky a vybíráním vstupného do kina za promítání videoklipu a písní s textem už podle něj překročila únosnou hranici byznysu. „Taylor Swift je hnaná když ne ziskem, tak přinejmenším úspěchem,“ tvrdí. Podle Ciglerové se naopak ukazuje, že po ní svět baží a ona jen nabízí to, po čem je poptávka. Je to pořád hudba, nebo už jen marketing? A co rozjitřená debata kolem ní vlastně říká o naší době? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Bojím se extremismu, který se převtělí do podoby souseda,“ říká ve Studiu N umělec a romský a LGBTQ aktivista David Tišer. „Menšinami to neskončí, na řadu přijde každý, kdo bude trochu vybočovat. Vždyť už jsme to zažili i tady.“ V rozhovoru kritizuje rasistické chování Filipa Turka i Romy, kteří se rozhodli ho podpořit. Mluví o tom, jak podle něj česká veřejnost reagovala na Turkovy výroky, jak se projevuje rasismus v nabídce hereckých rolí a proč má v České televizi u svého jména červený vykřičník. A také vysvětluje, proč na něj Češi často mluví anglicky. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

STAŇTE SE PODPOROVATELI STUDIA N A SLEDUJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDIO „Donald Trump prezentuje Nobelovu cenu míru jako něco, co mu náleží. Dělá z ní handl,“ říká americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová. I když americký prezident v ocenění doufal, letos si je zasloužil někdo jiný: vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machado, která se musí skrývat před Madurovým režimem na neznámém místě. Podle Ciglerové to může posílit Trumpovu ambici působit ještě více jako mírotvůrce a přinutit ho zásadněji řešit situaci na Ukrajině. Ve Studiu N rozebíráme také další plánovanou schůzku mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, kterou by mělo pořádat Maďarsko. „Orbán pro ně rozvine koberec a dá si na tom velmi záležet,“ říká zpravodajka. „Pro něj to hodně znamená, je to totiž zesílení jeho váženosti a autority na mezinárodní scéně.“ V současné době jsou maďarský premiér Orbán společně se slovenským předsedou vlády Ficem vnímáni v Evropské unii jako političtí outsideři – právě kvůli svým proruským postojům. „Viktor se bude tetelit na mezinárodním výsluní,“ myslí si Ciglerová. Co může prolomit schůzka amerického prezidenta s ruským diktátorem v Maďarsku? Vydrží Trumpem vyjednané příměří mezi Izraelem a Hamásem? A jak se daří Trumpovi řešit své problémy doma ve Spojených státech? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Statistiky sledující duševní zdraví Čechů a Češek ukazují varovná čísla. Namátkou: až čtyřicet procent deváťáků a deváťaček vykazuje známky střední až těžké deprese, čtvrt milionu dětí potřebuje odbornou pomoc s duševním zdravím a žádná ze sedmnácti psychiatrických nemocnic nenaplňuje kritéria kvality péče a dodržování lidských práv podle Světové zdravotnické organizace. Projekt Nevypusť duši proto přišel s koncepcí Odolné Česko, která navrhuje řadu systémových změn. Mají ale politici odvahu se do nich pustit? Ve Studiu N o tom mluví psychoterapeutka Barbora Pšenicová a neurovědkyně Marie Hájek Salomonová. „Máme data, která nám říkají, že víc než polovina dětí se netěší do školy. Že nedůvěřují vzdělávacímu systému. To je pro mě smutná zpráva. Děti nám tím říkají: není nám v tomto světě dobře. A od nás dospělých se očekává, že jim pomůžeme,“ interpretuje výsledky studií psychoterapeutka Pšenicová. Jedním z témat letošních voleb byl i přístup k inkluzi. Mnohé strany se netají tím, že by rády celý systém zrušily. Na to ve Studiu N reagovala neurovědkyně Salomonová: „Inkluzi musíme držet zuby nehty a musíme doufat, že to nakonec nebude tak hrozné, jak to v politických debatách vypadá. Inkluze nás posouvá do moderní společnosti, která lidi s hendikepem neodsouvá za brány institucí, ale naopak je nechává rozvíjet kvalitní život a dává jim možnost participovat ve společnosti.“ Co mohou v lidské psychice vyvolat události, jako jsou volby? Jak absorbovat velký objem negativních zpráv, které produkují dnešní krize? Co si myslí o snahách některých spolků omezit ve školách sexuální výchovu? A jak přesvědčit politiky, aby se okamžitě začali věnovat zhoršujícímu se duševnímu zdraví českých dětí a dospívajících? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR SI POSLECHNĚTE NA HEROHERO.CO/STUDION „Lidé se nás lekli. Nechtěli kombinaci jakés takés levicové politiky s odmítáním Evropské unie a vystoupením z NATO. Podle mě jsme začali vypadat jako nebezpeční,“ komentuje ve Studiu N debakl hnutí Stačilo! expremiér a bývalý předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. A i když se spojením s komunisty nesouhlasí, ve straně dál zůstává. „Věřím ve zmrtvýchvstání sociální demokracie,“ říká. Přestože Socdem utrpěla ve volbách těžkou porážku a ve Sněmovně se neobjeví už druhé volební období po sobě, má podle Špidly stále věcný důvod k existenci: „Musíme se znovu stát sociálním hnutím, holt se budeme muset snažit delší dobu.“ Sociálnědemokratický volič podle něj volil kdekoho, jen ne Stačilo! „Tím jsem si jistý. Stačilo! mělo menší výsledek než samotná Socdem minulé sněmovní volby,“ říká bývalý předseda strany. Lidé, kteří volili Andreje Babiše, podle něj volili politicky daleko zraleji. Lídra hnutí ANO přitom v rozhovoru označuje za „maximálně elastického“. Spojení Socdem s komunisty Špidla považuje za obdobu stranického puče. „Jana Maláčová s Lubomírem Zaorálkem nás do toho vmanévrovali,“ tvrdí. „Když Jana Maláčová říkala, že nebezpečí pro Českou republiku je Evropská komise, a nikoli agresivní Rusko, švejkovsky bych k tomu dodal: Mýlí se chytrý i hloupý. A mýlí se i ministři. To bylo jasné zatemnění.“ Ve Studiu N se zamýšlí také nad tím, v čem coby někdejší tradiční lídr selhal: „Nebyl jsem v některých věcech dostatečně radikální. Přispěl jsem tím k tomu, že se v české politické debatě prosadila pravicová hegemonie a linka, která říká, že chudoba je otázkou osobního selhání a že nemá strukturální příčiny. Mám na tom svůj podíl.“ Proč si myslí, že to dá Andrej Babiš případným koaličním partnerům z řad SPD a Motoristů „vyžrat“? Vyčítá Janě Maláčové, že se spojila s Kateřinou Konečnou a Danielem Sterzikem? A jak hodnotí český sociální systém z pozice důchodce a dědečka autistického vnuka? Podívejte se na celou epizodu. Sledovat nás můžete také na Instagramu @studionpodcast

PŘIDEJTE SE K PODPOROVATELŮM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE ROZHOVORY V PLNÉ VERZI „I volič, který prohrál, může najít několik kladných bodů, pokud chce hledat naději. Pokud k tomu přistupuje s chladnou hlavou a nehodlá propadat hysterii, není to tak složité. Nejpozitivnější moment těchto voleb je propad komunistů, a to z politických i bezpečnostních důvodů. To je prostě dobrá zpráva,“ říká ve Studiu N politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. Další dobrou zprávou je podle Šídla oslabení SPD. „To, že se Češi obrátili k Andreji Babišovi, je vcelku pochopitelné,“ hodnotí výsledek sněmovních voleb komentátor. Zahraniční politiku si podle něj Andrej Babiš bude řídit sám. Bude k tomu ale muset najít vhodné kandidáty na post ministra zahraničí a obrany. V Černínském paláci se vidí například tvář Motoristů sobě Filip Turek. „Co jsem slyšel, z něj by na Hradě velkou radost neměli,“ tvrdí Šídlo. Motoristé jsou podle něj „děti kulturních válek“. Těžké časy teď čekají zejména Českou televizi a Český rozhlas. „Veřejnoprávní média, tak jak jsme je znali, v podstatě můžeme odepsat. Bude to jedna z obětí těchto voleb,“ myslí si novinář. Jak hodnotí odkaz vlády Petra Fialy? Vydrží kabinet Andreje Babiše celé volební období? A dokáže být prezident Petr Pavel silnou protiváhou případného staronového premiéra? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU POVOLEBNÍ ANALÝZU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Andrej Babiš stojí před zásadním rozhodnutím: sestavit vládu společně s SPD a Motoristy sobě, nebo vytvořit menšinovou vládu s jejich podporou? Koalice Spolu si musí odpovědět na otázku, zda má její existence stále smysl, u Pirátů došlo k revoluci žen a Stačilo! utrpělo krutý debakl.  Poslechněte si první povolební podcastovou analýzu ve společné epizodě Studia N a Vrtěti psem. Filip Titlbach a Jan Tvrdoň komentují výsledek voleb a upozorňují na fenomény, které hlasování přineslo. Na herohero.co/studion

Česko stojí před zásadními otázkami: jak reagovat na ruskou agresi, co obětovat pro bezpečnost, jak naložit s napjatými vztahy na Blízkém východě nebo zda přijmout euro. Předvolební debata Studia N ukázala, jak politici vidí naše místo v NATO, vztahy s Izraelem i budoucnost evropské integrace. Na otázky odpovídali Eduard Hulicius (Spolu), Barbora Urbanová (STAN) a Vladimír Votápek (Piráti). Zástupci hnutí ANO, SPD, Stačilo! a Motoristů sobě dali přednost mlčení a debatě o mezinárodní politice se vyhnuli. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Mezinárodní bezpečnostní situace se v posledních letech prudce mění. Kybernetické operace, které probíhají nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v rámci izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzují, že kyberprostor se stal standardním kolbištěm současných konfliktů. Bezpečnostní hrozby navíc nabývají nových podob a jejich původci nových ambicí. Jak si představují budoucnost kybernetické bezpečnosti ti, kteří budou rozhodovat o jejím směřování?  V brněnské předvolební debatě Studia N a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se střetli zástupci politických stran a hnutí, aby obhájili své strategické priority a předložili konkrétní návrhy pro zajišťování kyberbezpečnosti Česka. Pozvání přijali Robert Králíček (ANO), Michal Zuna (TOP 09), Petr Letocha (STAN) a Ondřej Profant (Piráti). Jak by vyvážili právo občanů na zachování soukromí s potřebou státu bojovat s trestnou činností v kyberprostoru? Co by měl stát dělat, aby přitáhl a udržel špičkové odborníky v kyberbezpečnosti? A jak řešit prohlubující se závislost Česka a Evropy na technologiích svých zahraničních rivalů? Podívejte se na celou předvolební debatu Studia N z brněnského výstaviště. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Stovky až tisíce falešných účtů na TikToku se snaží ovlivnit české volby: uměle zviditelňují antisystémové strany, šíří proruský obsah a obcházejí algoritmus platformy. Videa se dostávají ke stovkám tisíc uživatelů. Investigativní reportéři Lukáš Prchal a Zdislava Pokorná ve Studiu N odkrývají, jak celá síť funguje. Máme důkazy o napojení na Rusko? Co o tom vědí české úřady? A dokáže stát takové zásahy do voleb zastavit? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY PŘEDVOLEBNÍ KONFRONTAČNÍ ROZHOVORY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Řadu věcí jsme neudělali tak, jak jsme si představovali. V některých věcech jsme udělali chyby a je poctivé to přiznat,“ reaguje na výčet nesplněných slibů v předvolebním Studiu N ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Považuji za chybu, že jsme se v polovině vládnutí nepostavili před veřejnost a neřekli jsme, že už teď víme, které sliby nejsme schopni splnit,“ říká. Výborný se jako předseda lidovců ve Studiu N distancuje od bohoslužby, která se konala v polovině září v Týnském chrámu v Praze za zavražděného amerického konzervativního aktivistu Charlieho Kirka: „Lidovci se mší za Kirka nemají nic společného.“ Za organizací bohoslužby stál pražský zastupitel za KDU-ČSL Jan Wolf. Přímluvy předčítala lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková, známá například snahou o prosazení odkazů na Hnutí pro život na těhotenské testy. „Žádné výrazné tváře KDU-ČSL tam nebyly,“ říká Výborný. „Wolf je městský zastupitel v Praze a letos za nás nekandiduje.“ Kde by byli lidovci bez koalice Spolu? Proč se téma deagrofertizace objevilo až v posledních týdnech před volbami? Proč vládní strany zvolily útočnou kampaň proti politikům hnutí ANO? V čem je Andrej Babiš dnes jiný než ten, se kterým dříve lidovci spolupracovali? Proč se KDU-ČSL snažila protlačit zakotvení manželství jako svazku muže a ženy do ústavy? A jak si definuje pojem „genderová ideologie“? Podívejte se na celou epizodu na Herohero.co/studion

PŘIDEJTE SE KE KOMUNITĚ VÍC NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮ A PŘEDPLATITELEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE „V Pásmu Gazy neexistuje nikdo, komu by někdo nezemřel, nikdo, kdo by se nikdy nepřesídlil. Takového člověka neznám,“ popisuje ve Studiu N Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic. „V našich klinikách i nemocnicích je cítit, že lidé jsou prázdní, nedůvěřují nikomu a žijí ve strachu. Mají na výběr mezi smrtí a smrtí. A nejhorší je, když vám sami říkají, že jsou připraveni zemřít.“ V Gaze podle Haniakové chybí dostatek úplně všeho. „Dá se získat nějaké množství vody, ale i tak spousta lidí pije znečištěnou. Dá se sehnat mouka, takže můžou dělat nějaké placky, sem tam se dá nově sehnat nějaký kousek zeleniny, například brambory, ale není toho moc. Potraviny jako jsou vejce nebo maso jsou od začátku blokády na trhu dostupné. Lidem chybí proteiny,“ říká. Ve Studiu N předčítá dopis, který napsala její kolegyně zdravotnice: „Smrt se zdá jednodušší než nekonečný cyklus vysídlování. Už se smrti nebojíme. Každý den stejně umíráme kousek po kousku. Ráno se probudíme a předstíráme, že můžeme jít dál. Už ale nedokážu ukonejšit ani vlastní děti. (…) Nevím ještě, jak smrt přesně vypadá, ale představuju si, že asi nějak takhle.“ Lékaři bez hranic na místě pracují často v provizorních podmínkách a řadě lidí nedokáží pomoct. Sami se navíc ocitají v nebezpečí. „Museli jsme v našich složkách zavést nový akronym: ‚Beaten by others‘. Přichází k nám totiž z distribučních míst lidé, kteří mají promáčknutá žebra nebo byli pošlapáni, jak moc tam bylo lidí. Od začátku jsme také zavedli akronym ‚Wounded child, no surviving family‘. Měli jsme plné nemocnice dětí, které neměly nikoho.“ Myšlenku na normální život už Palestinci podle Haniakové dávno vzdali. „Ráno jsem mluvila se svou kolegyní. Ta holka se mi ztrácí před očima. Je strašně hubená a hrozně vyčerpaná. Minulý týden se opět musela přesídlit kvůli bezpečí. Je to cyklus násilí, který nevím, kam vede. Pořád se vám jenom honí hlavou, co dalšího se stane. Za poslední dva roky jsme se pokaždé dostali do fáze, kdy jsme si říkali, že už to nemůže být horší. Ale ono se to vždycky stalo.“ Aktualizace: V epizodě Studia N hovoří Tereza Wyn Haniaková o dvanácti mrtvých kolezích. V čase mezi natáčením rozhovoru a jeho vydáním přišel o život třináctý. Co o realitě války píší přímo lékaři z místa? Jakým lidem kvůli provizorním podmínkám už pomoct nemohou? A jak si vysvětluje netečnost velké části světa k tomu, co se v Gaze děje? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ BILANČNÍ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsem křesťan a myslím si, že součástí naší víry a přístupu k životu je umět odpustit. A pokud se člověk dokáže poučit z věcí, které udělal, má dostat druhou šanci. Má na ni mít nárok i ten, kdo vyjde z vězení – takže proč ne také on,“ říká o Dominiku Ferim končící šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nesmíme ale zapomenout na to, že jsou to věci, které oběti poznamenaly na zbytek života. U něj jsem tu pokoru neviděla a to mě trochu mrzí,“ svěřuje se v bilančním rozhovoru ve Studiu N. Kvůli zdravotnímu stavu se rozhodla letos nekandidovat ve sněmovních volbách. V říjnu přestane být poslankyní a předsedkyní Sněmovny, o měsíc později odevzdá post předsedkyně TOP 09. Politika ale není to, co jí podlomilo zdraví. „Je to souhra několika věcí, není to jedna diagnóza nebo jeden problém,“ říká. Podrobněji se chce k tématu vrátit v připravované knize. „Musím to osvětlit, abych tím ukázala zejména jiným ženám, že nejsme a nemáme povinnost být ze železa. Máme mít možnost si dovolit být v určitých okamžicích zranitelné a křehké,“ popisuje Pekarová Adamová. Po volbách se chce věnovat byznysu. „Chtěla bych rozjet něco svého,“ říká. Ve Studiu N ale připouští, že to není její definitivní konec v politice. Vyjádřila se například ke spekulacím, že by stála o místo pražské primátorky. „Já se toho a priori nezříkám, ale neznamená to, že to plánuji. Mým cílem není být primátorkou, ale umím si představit, že na kandidátce nějak figurovat mohu, abych pomohla kolegům svou známostí. Mám svou fanouškovskou skupinu,“ říká. Jak se za poslední roky změnila politická kultura ve Sněmovně? Proč se o ni bojí její blízcí? A jak zpětně hodnotí své výroky o svetru nebo menstruační chudobě? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. PŘEDPLAŤTE SI NÁS A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Maďarský premiér Viktor Orbán demonstruje svou moc na systematickém ponižování menšin, říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie FF Univerzity Karlovy. „Když mu to prošlo na Romech, na migrantech nebo na trans lidech, projde mu to i na dalších. Společnost, která se proti tomu nepostavila, ztrácí možnost bránit se dál. Je rozdělená a oslabená,“ říká.  Podle reportéra zahraniční rubriky Seznam Zpráv Filipa Harzera už Orbán utáhl šrouby ve společnosti natolik, že stát vykazuje znaky autoritářského režimu. „Neustálá propaganda ve státních a spřátelených médiích médiích je tak servilní, až je směšná. Je to, jako když se Husák v sedmdesátých letech líbal na letišti s Brežněvem.“ Maďarsko Hesová přirovnává k feudální společnosti. „Abyste vystudovali, našli práci, měli zajištění a přístup k lepším zdrojům, musíte se spojit s režimem a jednat tak, jak se od vás očekává. A ideálně vstoupit do strany,“ popisuje. Lidé, kteří jsou protirežimní nebo součástí nějaké menšiny, mají podle ní pocit, že už je pro ně Maďarsko nepřátelským prostředím. „A ti, kteří žijí v souladu s režimem, žijí ve feudálních vztazích. Pro ty, kteří si to uvědomují, je to forma nedůstojného života.“ O Orbánův scénář autokratizace se podle jejího mínění snaží řada evropských politiků. Dají se podle ní rozpoznat podle těchto prvků: „Měli bychom si všímat stigmatizace jakýchkoliv slabých skupin – například menšin nebo cizinců. Časté je také nepřátelství vůči liberalismu, vůči Evropské unii jako takové nebo argumentace národem. Tito politici podněcují k vystupování z dlouhodobých solidárních pozic, například vůči Ukrajině, a extrémně zjednodušují komplikované problémy – třeba Green Deal, u kterého redukují klimatickou krizi na diesel,“ vyjmenovává politoložka. Parlamentní volby se v Maďarsku budou konat v dubnu příštího roku. „Obrazil jsem pár středoevropských voleb a vím, že všechny volby dopadnou hůř, než si teď myslíme,“ říká Harzer. Jak velká je šance, že někdo odstaví Orbána od moci? V jakých skutečných problémech se ocitá jeho země? A jak dnes vypadá v Maďarsku odvaha? Podívejte se na záznam Studia N live z festivalu Prague Pride. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ SPECIÁL STUDIA N NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE K VÍCE NEŽ 1600 PODPOROVATELŮ A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Rusko i Izrael posouvají limity dosavadních konfliktů. Polsko poprvé sestřelovalo ruské drony ve svém vzdušném prostoru a Izrael provedl překvapivý útok na Katar, kde cílil na představitele Hamásu. Dvě zásadní události, které vyvolaly mezinárodní pozdvižení a svět kvůli nim sklouzl do ještě většího napětí. Co tyto výpady znamenají? A balancuje svět na hraně? Odpovědi hledá Filip Titlbach v nové epizodě Studia N s reportérkami zahraniční redakce Deníku N Petrou Procházkovou a Dominikou Píhovou. Sledujte už teď na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsme ve značném průšvihu, brzy se bude rozhodovat o tom, v jakém světě budeme žít. V sázce je bezpečnost evropského kontinentu,“ říká ve Studiu N náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Celou situaci podle něj komplikuje fakt, že se političtí lídři napříč spektrem bojí mluvit o nepříjemných věcech. „Lidé vystrašení nebudou, oni to pochopí a zvyknou si. My jsme racionální národ,“ tvrdí v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Na rozdíl od jiných států východního křídla NATO podle Řehky velké části české populace nedochází vážnost situace. „Dekády se s ničím takovým nepočítalo. Nikdo se na nic nechystal, všechno bylo upozaděné, nedávaly se zdroje do obrany a bezpečnosti. Je potřeba lidi edukovat tak, aby podstatná část společnosti – a nikdy to nebudou všichni – pochopila, co se děje, a logicky tlačila na volené politické lídry a ptala se jich, co s tím dělají,“ upozorňuje náčelník generálního štábu. V rozhovoru padne i téma sporů a komplikovaného vztahu s ministryní obrany Janou Černochovou. „Nic jí nezatajuji. To, co jako ministryně potřebuje vědět, jí říkám,“ reaguje na kritiku své nadřízené. Ve Studiu N připouští, že on sám vadí řadě lidí. „Jsme tu ale i pro lidi, kteří nás nenávidí. Přísaháme, že za ně nasadíme svůj život,“ říká. „Myslím si, že dáváme velký důraz na to, co slyšíme od křiklounů na sítích. Když pak jdete reálně mezi lidi – mimo svou bublinu – a normálně se s nimi bavíte, zjistíte, že ten stav není tak hrozný. Nejvíc jsou slyšet magoři, co blijí nesmysly na sociálních sítích. Šokující sdělení jsou vidět a rezonují, ale pak je tady spousta normálních lidí, která nemá potřebu se k tomu vyjadřovat,“ zdůrazňuje. Jak reaguje na kritiku, že armáda monitorovala politickou opozici a občany kritizující její činnost? Proč si myslí, že je dronové iniciativě Nemesis věnována nestandardně velká pozornost? Jak chce přesvědčit lidi, aby se přidali do prořídlých armádních řad? A ovlivní Putinovo Rusko výsledek českých sněmovních voleb? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Nechápu, proč z toho pan Rakušan dělal takový cirkus,“ komentuje Zdeněk Hřib ve Studiu N svolávání společné akce předsedů Starostů, ODS a Pirátů kvůli vyloučení povolební spolupráce s hnutím ANO. Všichni tři se na sociálních sítích veřejně dohadovali o termínu i důležitosti schůzky. Proč se navzájem musí přesvědčovat o tom, že nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem? A jak nám chtějí vládnout, když se ani neumí domluvit na společném pivu? „Marek Benda je extremista. Já bych určitě neseděl ve vládě, kde bude sedět Marek Benda,“ reaguje Hřib se smíchem na přímou otázku. Piráti mají v povolební strategii napsáno, že v žádném případě nepodpoří vládu, ve které by byli extremisté. Na doplňující dotaz, zda by podpořili vládu, kde by byl Benda na úrovni vedení klubu ODS, Hřib odpovídá: „Ale tak to už je něco jiného.“ Jak si vysvětluje odliv desítek členů a členek Pirátů po svém zvolení předsedou strany? Proč Praha i po sedmi letech působení Pirátů ve vedení metropole zůstává jedním z nejhorších evropských měst z hlediska nedostupnosti bydlení? A proč se ostře pouští do současných komunistů, ale lídrem Pirátů v Karlovarském kraji zůstává člověk, který vyučoval marxismus-leninismus a členem KSČ byl i po revoluci?  Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY „Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové.  Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY Stáli u masových hrobů, viděli rozbombardovaná města, utíkali do krytu před ruskými raketami a dívali se do očí přeživším. Ani to nestačilo, aby trojice protagonistů dokumentu Velký vlastenecký výlet zpochybnila svou víru v ruský výklad války. Režisér Robin Kvapil a producent Jakub Drocár odvezli české popírače k frontové linii, aby se o hrůzách Putinovy invaze přesvědčili na vlastní oči. Ve Studiu N odkrývají zákulisí riskantní cesty a ukazují, jak těžké je otřást vírou, kterou roky budovala kremelská mašinerie. Co se skrývá za jejich nedůvěrou v systém? Proč sami sebe označují za „dezoláty“? A jak reagovaly ukrajinské bezpečnostní složky na nápad přivézt jim do země lidi sympatizující s Ruskem? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY „Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi.„To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky.„Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

PŘIPOJTE SE DO KOMUNITY POSLUCHAČŮ A POSLUCHAČEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE CELÉ EPIZODY Znepokojivá data o rostoucím násilí na školách, prudká radikalizace dospívajících a čím dál hlubší politický rozkol mezi mladými muži a ženami. Filozofka Alice Koubová ve Studiu N rozebírá, co dnes formuje psychiku mladých mužů, proč jsou zranitelní vůči manipulaci a jak algoritmy, společenský tlak i nedostatek mezilidské solidarity vedou ke hněvu, který se obrací proti ženám nebo celé společnosti.Dvanáctiletý chlapec hledá videa o autech. Algoritmus mu nabídne těla žen. O chvíli později srovnání ženy s oslem. Pak narážky na neschopnost žen řídit. A nakonec Andrew Tate. „Nemusí zadat ani slovo násilí nebo zneužívání žen. Algoritmus ho do manosféry dovede sám,“ říká filozofka Alice Koubová.Ve Studiu N mluví o tom, kdo dnes podle jejího výzkumu formuje mladé muže: „Chlapi, kteří mluví o tom, co znamená úspěch, jsou často spojeni se silovou rétorikou. Typicky je to devadesátkový ředitel, který nastoupil jako mladý muž po odchodu komunistické nomenklatury a zvykl si na to, že všechno řídí a je nenahraditelný. Vnímal by jako křivdu, kdyby měl svou pozici předat někomu z mladší generace. Je do sebe zahleděný a glosuje okolí z pozice neotřesitelné moci,“ říká Koubová.Druhým vzorem je typ zahraniční internetové celebrity, jako je Andrew Tate – muž, který chce získat moc silově, bez pochybností a diskuze, „v jistém smyslu až imperialistickým způsobem“, říká filozofka. „Podobné typy bychom našli například kolem politické strany Motoristé.“Rozdíly mezi mladými muži a ženami se netýkají jen hodnot, ale čím dál víc i volebního chování. „U generace Z vidíme zásadní politický rozkol. Mladí muži volí úplně jinak než mladé ženy,“ všímá si Koubová. „Rozdíl mezi tím, koho volí muži a ženy mezi dvaceti a osmadvaceti lety, je největší ze všech generací v mnoha demokraciích světa. Mladí dospělí muži mají statisticky větší tendenci volit pravicové extremistické strany.“V rozhovoru jsme se dotkli i širších společenských souvislostí: jak vypadá odolná společnost, kde máme slepé skvrny i proč bychom měli hlasitěji odmítat násilí – ať už na sítích, nebo v reálném světě. „Demokracie je režim, který aspiruje na to, říkat absolutní ne násilí všeho druhu. Když to necháme jen na některých jedincích, kteří to pak strašným způsobem odnesou, kolaborujeme tím na systému,“ říká Koubová. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION Donald Trump tvrdí, že s Jeffreym Epsteinem dávno přerušil kontakty. Jeho jméno se ale opakovaně objevuje na tisících stranách vyšetřovacího spisu – a ve vzduchu visí otázka, jak moc v aféře figuruje a co přesně skrývá. „Trumpův tým podcenil, že i jeho vlastní voliči chtějí znát pravdu. Existuje řada konspiračních teorií, které vyvolávají podezření. Touha po odhalení záhady se proměnila v sílu, která má potenciál prezidenta vážně ohrozit,“ říká americká zpravodajka Jana Ciglerová. Ve Studiu N mluvíme také o zarážejících obratech v zahraniční politice. Proč ochladly vztahy mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Co vedlo amerického prezidenta k distancování se od Benjamina Netanjahua, kterému ještě nedávno nechal v Gaze volné ruce? Jaký plán má s Evropou, na niž uvalil nová cla? A jak velký vliv má na Trumpovo rozhodování jeho manželka Melania? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

NEZKRÁCENÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Je myšlení, ke kterému použijeme umělou inteligenci, ještě pořád lidské? A co se stane, když AI začne formovat naše hodnoty, názory a společenský konsenzus dřív, než si toho vůbec všimneme? Ve speciální epizodě Studia N live z festivalu Academia Film Olomouc mluví s Filipem Titlbachem evoluční antropoložka a archeoložka umělé inteligence Sara Polak o digitálních lovcích a sběračích, konci národních států, lidských posedlostech a o tom, proč se nemáme bát těch, kteří zpochybňují, že je Země kulatá. „Nedělejte si iluze, kdybyste dali starým Římanům internet, první, na co by se koukali, by bylo porno. Stačí se podívat na Pompeje. Když je archeologové odkryli, všude byly penisy. Jsme posedlí sedmi smrtelnými hříchy,“ říká Sara Polak, která se ve Studiu N zamýšlí nad tím, co je lidem přirozené – a co z nás dělají algoritmy. „Když něco začne jakkoli zavánět digitálem, klademe si otázku, nakolik je to naše. Když si ale zadáte do AI prompt, je to lidská myšlenka. Data, ze kterých AI čerpá, jsou také vytvořena lidmi. Mně to přijde velmi lidské, jen je to prohnané mechanickým algoritmem, nulami a jedničkami,“ tvrdí. Zatímco politici už dnes běžně přijímají rozhodnutí na základě datových podkladů připravených analytiky nebo algoritmy, ve veřejném prostoru se mezitím rozevírají nůžky mezi těmi, kdo AI umí používat, a těmi, kdo zůstávají mimo digitální hru. A zároveň sílí i nové formy manipulace: „Nesmíme dát AI kontrolu nad reálným světem. Větší strach než z umělé inteligence bych ale měla z toho, že se zabijeme sami,“ říká. Co si AI doopravdy myslí o světě? Vytrácí se lidská schopnost rozpoznat pravdu? A jak by mohl vypadat svět, kde místo národních států zaručí lidem bezpečí a komfort digitální identita? Podívejte se na celý záznam z diskuze na herohero.co/studion.

CELÝ ZÁZNAM Z DEBATY STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsou dny, kdy cítím, jako by neexistovala naděje,“ říká ve Studiu N live aktivistka Veroni Gyenge. Společně s bývalým šéfem prezidentské kanceláře Zuzany Čaputové Metodem Špačkem a právničkou iniciativy Jsme fér Luciou Zachariášovou sdílí obavy z politického vývoje, který se rychle mění v otevřenou hrozbu pro menšiny. „Naše zkušenost je rozpolcená,“ říká Metod Špaček. „Od voleb se snažíme pochopit, co se to na Slovensku děje. Na jedné straně jsme měli velké štěstí – narodil se nám syn, máme okolo sebe úžasné lidi, prožíváme štěstí a přijetí. Ale zároveň jsme oba přišli o práci. Nejprve v politických čistkách vyhodili mě, potom i mého partnera. Celý náš kariérní život se otočil naruby. A někdy si řekneme: co se to proboha děje, kam jsme se to dostali.“ Podle něj se situace na Slovensku rychle zhoršuje. „Začínají dominovat emoce strachu. Téma LGBTQ lidí se stává laciným politickým nástrojem. Slovensko jde velmi negativním směrem a Fico je extrémně pomstychtivý člověk,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Veroni Gyenge je etnická Maďarka a vidí ve slovenském vývoji paralely s režimem Viktora Orbána: „Zarazilo mě, jak rychle začali dělat přesně to, co v Maďarsku trvalo deset let. Fico a jeho parta jedou jedno po druhém, jako by to byl checklist.“ Právnička Lucia Zachariášová varuje, že ani Česko není imunní. „Máme u nás síly, které mají podobné tendence. A myslím si, že se ta situace může zvrátit velmi rychle. Možná neviditelně, po malých krůčcích – ale najednou zjistíme, že se nám tu žije hůř.“ Podle ní jsou LGBTQ lidé vděčným terčem pro politiky, kteří chtějí odvést pozornost. „Politici tím zakrývají nevyřešené problémy, které lidi skutečně pálí. A protože queer lidé usilují o rovnoprávnost, je snadné tuto debatu překroutit a vytěžit z ní politické body.“ Podívejte se na záznam celé epizody Studia N live z pražského paláce Dunaj – o tom, co všechno se může stát, když přestaneme být ve střehu. Na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU SI MŮŽETE PUSTIT NA HEROHERO.CO/STUDION „Krátce po coming outu za mnou přišel do zadní části kostela muž, který se po mně sápal. Mluvil o tom, že jsem odporná a že to, jak žiju, je k vyměšování.“ Farářka Martina Viktorie Kopecká a trans aktivistka Lenka Králová se rozhodly pro společenský coming out v různých životních etapách. Ve Studiu N live natáčeném na festivalu Meeting Brno otevřeně mluví o tom, co znamená říct pravdu a jaké to je čelit strachu, nenávisti i absurdním očekáváním. „Když jdu večer po ulici a vidím hloučky mužů pokuřujících před hospodami, tak mě přepadne stres – snažím se jim vyhýbat a přecházet na druhou stranu ulice,“ popisuje vnitřní napětí Lenka Králová. „Stejně tak zažívám menšinový stres ve sprchách nebo na toaletách, snažím se to mít vždy rychle za sebou. Je to totiž téma kulturních válek u trans lidí. Když jsem například byla na konferenci SPD a Tradiční rodiny v Parlamentu, která se jmenovala Jak zachránit děti před genderovou ideologií, tak jsem zvolila taktiku pilotů malých letadel a celý den jsem nepila, abych v tom prostoru nemusela jít na záchod. Cítila jsem se jako na území nepřátel,“ říká Králová. „Pro mě bylo zcela zásadní říct, jak věci jsou,“ vysvětluje Kopecká, proč se rozhodla ke společenskému coming outu. „Než měla knížka, kde hovořím o společném životě s partnerkou, vyjít, tak mě spoutala úzkost, strach a panika z toho, že to možná změní celý můj život. A že to bude mít negativní důsledky na život mých rodičů,“ popisuje své obavy farářka. „Zpočátku nebylo úplně jisté, jestli nebudu muset vrátit talár a klíče od kostela. Tuhle nejistotu prožívá spousta lidí, kteří se rozhodnou jít s pravdou ven,“ říká Kopecká. Ve Studiu N mluví o svém přání, aby otázky identity a sexuality přestaly být pro společnost důležité. Sama se totiž často ocitá v nepříjemných situacích. „Snažím se ty komentáře na sociálních sítích nečíst, protože už nemůžu, buď z toho pláču, nebo zvracím. Nejčastější stesk od mužů ale je, že ‚je mě škoda‘. Je to prý škoda, protože by mě mohl mít nějaký chlap. Takhle absurdní je celá ta diskuze. Podle nich bych mohla být nejenom tažná, ale i chovná. Já holt nejsem chovná a to jim nevyhovuje,“ směje se Kopecká. Pro obě dámy byl veřejný coming out důležitým životním momentem. „Já jsem cítila explozi úlevy. Pro mě to bylo extrémní,“ říká Králová. „Žila jsem v podstatě dvojí život. Jeden v šedém bahně, ve kterém jsem nějak existovala, a druhý ve fantaziích, ve vnitřním světě. A najednou jsem to mohla překlopit a od té doby žiju v každodenní přítomnosti. Je to pro mě nepopsatelný rozdíl.“ Jaké překážky musely obě zdolat a jak je transformovaly? Jak se vypořádávaly s očekáváními blízkých i společnosti? A co díky přijetí vlastní identity objevily? Podívejte se na celou epizodu z natáčení Studia N live na festivalu Meeting Brno na herohero.co/studion.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „V povolebním vyjednávání bych byl ráznější. Nenechal bych si dát limit, co budeme prosazovat.“ Šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan ve Studiu N říká, že by v případě úspěchu příští vládu rád složil na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanázie. Potvrdil také, že jednociferný výsledek Starostů ve sněmovních volbách by spojil s rezignací na předsednickou funkci. „Co bude nad deset procent, je pro mě bratelný výsledek. Kdybychom měli nad patnáct, považoval bych to za úspěch. Dvacet procent je meta, která je hodně vysoko,“ říká Rakušan. „Chceme větší poslanecký klub, než má ODS. Myslím, že na to jako Starostové mířit můžeme.“ V rozhovoru došla řeč také na aktuální politickou kampaň. „Nenávistná kampaň je mnohem amorálnější než to, že konkrétní rodině zcela prokazatelně pomůžete. Využití by to bylo, kdyby ta rodina nevěděla, co a proč jsme tam přijeli dělat,“ reaguje na otázku, zda považuje za morální fotit se s lidmi v nouzi, kteří v rámci předvolební kampaně dostali od Starostů peníze. „Je to kampaň a účelem kampaně je vzbudit pozornost. My to od začátku přiznáváme. Udělal bych to znovu,“ obhajuje Rakušan přístup svého hnutí. Ve Studiu N čelil místopředseda vlády také otázkám, proč čtyři roky ve vládě s luxusní většinou nevyužili k větším reformám. „Museli jsme přijímat kompromisy, které jsme ještě ke všemu blbě prezentovali,“ hodnotí Rakušan působení pětikoalice. „Například ve školství jsme čekali víc, jedničku bychom si nedali. Zasloužili bychom si dvě minus až tři.“ V tom, s jakými stranami a koalicemi by v příští vládě za žádnou cenu nespolupracovali, má jasno: „Nešli bychom do vlády s hnutím ANO, SPD, přebarvenými komunisty Stačilo! a neumím si to představit ani s Motoristy,“ vyjmenovává šéf Starostů. Proč stále coby ministr vnitra neumí občanům podrobně vysvětlit, co se stalo v bitcoinové kauze? Proč byl Dozimetr to nejhorší, co v politice zažil? A co udělala vláda špatně, že se jí nepodařilo zastavit konspirační teorie po rozsáhlém blackoutu? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODÍVEJTE SE NA CELÝ KONFRONTAČNÍ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „S extremisty spolupracovat nechceme,“ tvrdí ve Studiu N místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Na přímou otázku, zda by ANO po volbách vstoupilo do vlády s SPD – stranou, kterou Andrej Babiš v minulosti označil za extremistickou – ale jasně neodpovídá. „Jestli půjdeme s SPD do vlády, odpovím až po volbách,“ říká. Současně odmítá tvrzení šéfa poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, podle kterého už mezi oběma subjekty probíhají debaty o spolupráci. „Nikdo z hnutí ANO s nikým o povolebním uspořádání nemluví,“ popírá Havlíček. Kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nejsou pro hnutí ANO podle Havlíčka natolik zásadní, aby zabránily případné povolební spolupráci obou hnutí. Jeho aféry s nacistickými symboly, lajkováním fotek Adolfa Hitlera, zdviženou pravicí nebo jízdou dvousetkilometrovou rychlostí po dálnici označuje za „klukoviny“. „Pokud hajloval, tak s tím nesouhlasím. Za tyto klukoviny bych ale mezi nás a Motoristy nestavěl bariéru.“ Celostátní lídr Motoristů nově podle serveru Page Not Found navíc čelí trestnímu oznámení od bývalé partnerky, která jej viní ze znásilnění a roky trvajícího násilí. Redakce zveřejnila e-maily, které politikově někdejší přítelkyni chodily z jeho adresy. Pisatel v nich násilí přiznává. Turek obvinění odmítá. „Proč ta dáma nepodala trestní oznámení na Filipa Turka už před pěti nebo deseti lety? Je mi divné, proč se to otevřelo před volbami,“ zastává se Turka Havlíček ve Studiu N. V rozhovoru s Filipem Titlbachem také vysvětluje, proč se hnutí ANO staví proti muniční iniciativě, jak jdou dohromady slova Andreje Babiše s podporou Ukrajiny nebo proč chce hnutí ANO zrušit koncesionářské poplatky a vyvolat debatu o sloučení České televize a Českého rozhlasu. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A POSLOUCHEJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDION, VÁŠ ÚČET MŮŽETE PROPOJIT TAKÉ SE SPOTIFY „Nechci machrovat, ale tolik Vietnamců v Thermalu ještě nebylo,“ rozesmál hlediště při slavnostním uvedení svého snímku režisér Dužan Duong. Jeho debut Letní škola, 2001 je prvním českým celovečerním viet-filmem a přináší na plátno zkušenost, která v domácí kinematografii dosud chyběla. „Vietnamci říkají, že je film v některých momentech dojímá a zároveň jim připadá autentický. To je pro mě velká validace,“ říká Duong ve speciálu Studia N z karlovarského filmového festivalu. „Mainstreamové kinematografie bylo v Čechách už dost, chtěl bych vidět například příběhy z romské komunity. Pojďme koukat i dál,“ říká Duong. Letní škola podle něj není fikce, ale sdílená zkušenost: „Devadesát pět procent věcí, které vidíte ve filmu, se stalo buď mně, nebo mým kamarádům. Je to pravda.“ Silné jsou nejen příběhy, ale i emoce, které film zpracovává. „Vietnamci neumí chválit. Když tě celý život nikdo nechválí, nemůžeš být spokojený. Pro mě osobně je směšné se chválit, neumím to. Ukazovat emoce je pro Vietnamce něco zvláštního. Filmy dělám proto, abych s těmi emocemi mohl pracovat. Je to pro mě forma autoterapie,“ vysvětluje. „Byl bych rád, kdyby si lidé po zhlédnutí filmu uvědomili, jestli mají dobrý vztah se svými rodiči. A pokud ne, tak aby je vzali do kina a pak spolu doma otevřeli nějaké trauma, které mezi nimi visí.“ Ve Studiu N se svěřuje s vlastním traumatem, které by chtěl se svými rodiči probrat on sám. S Filipem Titlbachem se bavili i o českém rasismu, tržnicích jako paralelních světech nebo o tom, proč chce, aby víc příběhů z okrajů pronikalo do českého filmu. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion.