Spotlight

Ukrajinci nedávno úspěšně zaútočili na ruské klíčové uzly pro export ropy na severu i na jihu země a také na některé důležité továrny. Jak je možné, že drony zasáhly strategická místa? Proč ruská obrana nedokáže reagovat? A vystoupí USA z NATO? A co hrozí příměří v Íránu? O tom v pořadu Spotlight News hovoří bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Maďarsko čekají o víkendu klíčové volby, které mohou po šestnácti letech ukončit vládu Viktora Orbána. Bývalý maďarský velvyslanec v Česku György Varga ve Spotlight Terezy Engelové popisuje náladu nejen předvolení náladu ale i manipulační praktiky, které Viktor Orbán používá, aby volby zůstaly svobodné ale nikoliv férové.

„Po válce všichni říkají, že zvítězili, ale uvidíme za dva až pět let. Nikdo nedokáže předpovědět, co se stane v Íránu. Jestli za půl roku nevyjdou Íránci do ulic“, tvrdí analytik Tomáš Pojar z Hudson Institute. „Ale cílem Donalda Trumpa bylo maximálně omezit iránský jaderný program, a iránský jaderný program dnes rozhodně není v lepším stavu, než byl před šesti týdny.“

Užívání kratomu si za loňský rok v Česku vyžádalo život 17 lidí. Mezi mladými a dospívajícími podle odborníků spotřeba kratomu v posledních letech prudce roste. Děti ani rodiče přitom často netuší o rizicích. Proč je kratom tak populární? Jak se závislost na něm projevuje a jak se léčí? Ve Spotlightu Terezy Engelové vysvětlil lékař, adiktolog a primář Sanatoria Libella, Petr Popov.

V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).

„Původní podání senátorů k Ústavnímu soudu ve věci konkordátu byl vlastně takový kavalírský návrh,“ vysvětluje advokát Jakub Kříž.  „Shrnoval některé pochybnosti ohledně smlouvy a předkládal je Ústavnímu soudu, aby je posoudil. Byl takový až neurčitý. Pan prezident se ale vyjádřil podstatně tvrději, razantněji než senátoři.“

Maďarsko zavedlo cenové stropy během první energetické krize v roce 2022 a výsledkem byl nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích a fronty. Tady bychom se měli poučit, radí hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka nedávno zrušené Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr,“ prohlásil. Podle bývalého českého velvyslance u NATO Jakuba Landovského dělá Evropská unie chybu, že se k Američanům nepřidala. „Evropa nemá alternativu, bez USA se neubráníme.“

V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru s Jaroslavem Synčákem pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.

Za několik dní to budou tři měsíce, kdy už uplynula lhůta, během které měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů, jak sliboval. Zatím k tomu nedošlo. Právník a expert na obchodní právo Aleš Rozehnal v pořadu Spotlight News vysvětlil, proč si myslí, že k tomu nikdy nedojde.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami, podle opozice jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona, který vznikl už v roce 2022. Jaké to je být zahraniční agent? A jak se zákon postupně v Rusku změnil? O tom v pořadu Spotlight News mluví známý ruský moderátor Kirill Nabutov.

Dražší pohonné hmoty, dražší vytápění plynem, draží potraviny, dražší plasty a dražší v podstatě jakékoliv zboží, které se musí vyrobit v energeticky náročném provozu anebo někam přepravit. Tak líčí efekt války v Perském zálivu na světovou ekonomiku ekonom Petr Bartoň. Zároveň vysvětluje, proč některé dopady nebudou tak  tragické.

Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně-levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, dívka je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně-levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.

Je to pár dní, co se Alžběta Karásková a Radovan Síbrt vrátili z amerického Los Angeles, kde osobně převzali od Americké filmové akademie ocenění Oskara za nejlepší celovečerní dokument. Získali ho s filmem Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v dánsko-české koprodukci a prostřednictvím hlavního protagonisty a spolurežiséra Pavla Talankina sleduje působení ruské válečné propagandy na základní škole v uralském Karabaši. „Pro mě je Oscar oceněním toho, že práce, kterou děláme, dává smysl,“ říká k úspěchu filmu producentka Karásková.

Dostanete se do roztržky na ulici nebo jste jejím svědkem a většina lidí odvrací zrak nebo si scénu točí na mobil. Málokdo pomůže. Jsou lidé tak zlí nebo mají jenom strach? Instruktor první pomoci Martin Bartl a Lucie Laitlová, koordinátorka vzdělávání Centra současného umění DOX v novém díle Spotlightu vysvětlují, proč je většina lidí při konfliktních situacích na veřejných místech pasivní a jak to zvrátit, aniž byste ohrozili sebe či druhé.

Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.

Nikdo nejsme připravení, všichni jsme zaspali. I bohaté arabské státy, které věřily, že mají na vše dost peněz. Ale když se podíváme třeba do České republiky, tak my nejsme připraveni vůbec na nic, varuje bezpečnostní expert Milan Mikulecký, který pět let pracoval pro vládu v Abú Dhabí.

Richard Chlad, sponzor Motoristů a totalitní ideolog svazáků a lektor KSČ, do strany vstoupil proto, aby ji ničil zevnitř, tvrdí on sám. Historik Petr Blažek říká, že takoví odbojáři či agenti, kteří pak skončili na popravišti, skutečně existovali. Tohle prý ovšem případ Chlada nebude. O realitě 80. let Blažek mluvil v pořadu Spotlight News, kde byl hostem reportéra Ondřeje Stratilíka.

Digitální závislost funguje jako každá jiná droga. „Je to hrozně rychlé a vzniká to nepozorovaně,“ upozorňuje expert na protidrogovou politiku Jindřich Vobořil. „Lidi nenapadne, že se to v těle překrývá stejnými procesy jako třeba heroin. Zní to neuvěřitelně, ale opravdu to tak je a zbavit se toho je hrozně těžké.“

„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.

Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.

Pochody savanou v tropickém vedru, gorily jen pár metrů od lodě i nečekaná honička s policií. Fotografka Alžběta Jungrová ve Spotlightu Aktuálně.cz vypráví o expedici českých umělců do Republiky Kongo, která má upozornit na ohrožené druhy zvířat a pytláctví.

Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.

Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generaci Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“

Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.

Představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že po konci bombardování Íránci svrhnou stávající režim, je naivní. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou to tvrdí expertka na Írán z Karlovy univerzity Zuzana Kříhová.

„Konečně! Díky Bohu!” komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS) včerejší projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na jaderném summitu. Německá politička, která sama hlasovala pro odchod od jádra, v něm prohlásila, že snížení podílu jaderné energie v Evropě bylo strategickou chybou. „Byly doby, kdy na mě zelení křičeli, že slovo jádro nesmím vůbec vyslovit,” vzpomíná Vondra.

Operace proti Íránu byla dobře a dlouze připravována. Možná i několik let, myslí si bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Poukazuje přitom na obrovský technologický náskok Američanů před zbytkem světa, ale zároveň varuje před podceněním Íránců. „Stát, který je schopen vyrábět balistické rakety, nikdy nepodceňujte!“

Průjezdnost Hormuzského průlivu se snížila na desetinu. Je to dáno tím, že dramaticky narostly ceny pojistek za lodní přepravu. Některé pojišťovny dokonce situaci vyhodnocují jako natolik rizikovou, že zcela zrušily nebo pozastavily pojištění válečných rizik. Kvůli nemožnosti vyvézt energie do cílových destinací zavládla na trzích panika, konstatuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Česko od začátku ruské invaze podporuje pomoc Ukrajině, nyní ale hrozí její omezení. Plánované škrty vlády Andreje Babiše mohou podle Martina Kroupy, zakladatele organizace Strong Europe a člena správní rady Paměti národa, znamenat nejen konec konkrétních projektů, ale i mezinárodní ostudu. Paradoxem zůstává, že ukrajinští uprchlíci do českého rozpočtu přinesli více peněz, než kolik stát na pomoc vydal.

Zatímco svět s napětím sledoval nedávné útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstalo jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?

Jak to nakonec dopadne, je nakonec do jisté míry trochu překvapení i pro nás samotné, říká ke vzniku nového alba skupiny Tata Bojs Milan Cais. Jedenáct nově napsaných písní prý vznikalo šest let. „Jestli to album bude dobré nebo špatné, nad tím se tolik nezamýšlíme. Snažíme se vždy udělat tu jednotlivou písničku jak nejlíp to jde."

Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.

„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.

Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi, prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Pořežete se na cirkulárce a s prsty v sáčku se dopravíte někam na ambulanci. Tam vás ošetří, abyste nevykrváceli a pak řeknou: „Chirurg tady zrovna není, takže zhruba tak za dva, za tři měsíce…“ Přibližuje aktuální stav české psychiatrické a psychologické péče o děti a mladistvé ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.

Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.

Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.

Umělá inteligence je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.

V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně popsali nejen vlastní zkušenosti, ale i mechanismy, které podle nich vedly k dlouholetému mlčení.

Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.

„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí.  Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.

Ukrajinci dovedou válku inovovat. Protože musí – bojují o přežití,“ říká novinář a analytik serveru The Kyiv Independent Adam Sybera. Obává se, že Vladimir Putin válku nemůže ukončit, protože na ní stojí celý jeho systém. „Stále hledáme nějakou logiku, ale Vladimir Putin není racionální hráč,“ konstatuje.

Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe, než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav toho obyvatelstva je horší, než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.

Prezident je v Česku stabilizačním symbolem, kterému veřejnost přisuzuje větší moc, než ve skutečnosti má. Podle historika Martina Gromana si do hlavy státu stále promítáme představu panovníka. A zatímco se upínáme k Hradu, skutečnou moc často přehlížíme jinde.

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.

Bezpečnostní konference v Mnichově nepřinesla podle šéfredaktora Voxpotu Vojtěcha Boháče zásadní posun v podpoře Ukrajiny ani jasnější vizi evropské bezpečnosti. Mezitím Rusko pokračuje v hybridní válce.  Právě vlivové ruské operace se Boháčovu týmu podařilo rozkrýt až k neprůhledným zahraničním strukturám a kontaktům sahajícím do ruského prostředí.

Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.

Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.

Bývalý ministr obrany, zahraničí i kultury a někdejší diplomat Martin Stropnický říká, že si už od politiky drží odstup. Přílišné sledování veřejného dění podle něj člověku „škodí zdraví“. Přesto se rozhodl znovu veřejně vystupovat, protože má pocit, že nastala chvíle, kdy není možné jen přihlížet. Situaci označuje za složitou a zároveň varuje před povrchností současné politické debaty.

Zrušení televizních a rozhlasových poplatků je podle místopředsedkyně STAN Michaely Šebelové zásadním útokem na demokracii. V rozhovoru Spotlight Zuzany Tvarůžkové mluví o oslabeném premiérovi Andreji Babišovi, obhajuje účast politiků na demonstracích a kritizuje kroky vlády ve zdravotnictví i zahraniční politice. Opozice je podle ní připravena jít do masivních obstrukcí.

V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála událost, která vešla do dějin: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do CIA. Zatímco západní média událost sledovala s mimořádnou pozorností, ve východním bloku téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.

„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 % Čechů připouští, že věštění budoucnosti může fungovat nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.

Do mrazivé Ukrajiny vyrazila spolupracovnice Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s dobrovolníkem Macem přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.

„Čeští influenceři, kteří mají desetitisíce sledovatelů, dnes propagují nelegální kasína. A je to nabídka, která je extrémně dostupná,“ říká ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. Podle průzkumu mezi účastníky hazardních her ve věku 16 a 17 let, se prý více než polovina z nich často nebo velmi často na sociálních sítích influencerů setkává s nabídkou nelegální her.

Napětí ve Spojených státech se podle spisovatelky a scenáristky Natálie Kocábové dlouhodobě stupňuje a v posledních týdnech dosahuje nové intenzity. Protesty proti postupům imigračních agentů ICE podle ní nezačaly náhle, ale probíhají soustavně už měsíce. „Začaly protestovat vlastně okamžitě v únoru. Protestují soustavně rok, ve velkých i malých skupinách, mají harmonogramy,“ popisuje Kocábová.

V Polsku vede pravicový prezident a liberální vláda zákopovou válku, vysvětluje z Varšavy konzultant Jan Lupoměský.  Polsko kvůli tomu nemá obsazeno padesát velvyslanectví, včetně toho nejdůležitějšího v USA.  Prezident nedostává informace od tajných služeb a na oplátku nejmenuje nové generály.

„Václav Moravec nemá co dostávat jakékoliv povolení. Zaměstnavatel v takovém případě – při vší úctě – není v pozici, že by to mohl povolovat,“ komentuje novinář, moderátor a pedagog Jakub Železný situaci, kdy jeho kolegovi Václavu Moravcovi nebylo povoleno účastnit se rozhovoru mimo Českou televizi. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Spotlight.

Zveřejnění SMS zpráv mezi předsedou Motoristů Petrem Macinkou a poradcem prezidenta Petrem Kolářem podle Jana Zahradila nepředstavuje žádné vydírání, ale tvrdé politické vyjednávání, jaké je v zákulisí běžné. „Když se podíváte, jak je vydírání kodifikováno v zákonech, tak je jasné, že z právnického hlediska to žádné vydírání nebylo,“ uvedl Zahradil v podcastu Spotlight.

Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybyláková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.

Může současné umění ztvárnit příběh reálných postav, aniž  by s tím souhlasily? Téma, které v Česku odstartovala kauza kolem filmu Sbormistr a jeho volném pojetí příběhů dívek. Podle režiséra Jiřího Havelky se v Česku pomalu učíme definovat pravidla pro umělecké pojetí „skutečných příběhů“ a jejich „majitelé“ v něm podle něj mají důležitý hlas.

Petr Macinka se rozhodl odhodit rukavice a jde s prezidentem republiky do ostrého čelního střetu, komentuje kauzu SMS zpráv ministra zahraničí prezidentovu poradci Petru Kolářovi ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Domnívá se, že od šéfa Motoristů šlo o jasný záměr s cílem dát sportu velkou publicitu.

V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.

Motoristé nejsou pravice a nevěřím, že vzali Občanské demokratické straně jednoho jediného voliče, říká místopředseda ODS Pavel Drobil. Své přesvědčení opírá třeba o skutečnost, že nová vláda chystá návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard.

Prezident Petr Pavel zveřejnil soukromé SMS, které ministr zahraničí Petr Macinka poslal jeho poradci Petru Kolářovi, a označil je za vydírání v souvislosti se sporem o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle zkušeného diplomata a prezidentova poradce Michaela Žantovského nejde jen o tvrdé vyjednávání, ale o bezprecedentní překročení hranic politické komunikace.

I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.

V zimním období se méně pohybujeme, takže bychom měli také méně jíst a daleko víc pít, říká naturopatka Helena Neumannová. Při pití nálevů z biocertifikovaných bylin člověk klidně zvládne jednou za čas chlebíček, pár piv nebo rajskou se šesti, tvrdí zakladatelka levandulové farmy. „Tělo potom vlastně automaticky vyloučí ty toxiny přirozenou cestou a nepotřebujete léky.“

„Prezident by sám od sebe žádnou nabídku letadel nedával,“ myslí si bezpečnostní expert Milan Mikulecký. „S požadavkem přišel Kyjev a prezident ten požadavek nějakým způsobem pustil do éteru.“ O převodu strojů L-159 na Ukrajinu totiž jednala už předchozí vláda. A armáda údajně potvrdila, že čtyři stoje může postrádat. „Myslím si, že je na čase, aby se s tím doporučením veřejnost mohla seznámit.“

Se současnou českou vládou toho máme mnohem více společného, než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“Díky úspěchu hnutí ANO v tuzemských volbách má navíc unijní frakce Patrioti už dva premiéry. „Z hlediska významu je velký rozdíl, pokud jste na Evropské radě sám nebo máte spojence. Je to úplně jiná situace. A když do této skupiny připočteme ještě slovenského premiéra, pak mohu říct, že vzniká velmi speciální a velmi silná středoevropská skupina.“

Pokud jde o postoj nové české vlády k problematice lidských práv, představitelé koaličních stran by neměli dělat z populistických důvodů ze zranitelných laciný terč. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru, zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách, a to nejen ochrany klimatu. Z toho důvodu už prý Klára Šimáčková Laurenčíková dál nemohla důstojně vykonávat svou roli zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky tzv. Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude případně vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.

ODS nebyla připravená na vládnutí, je rozbředlá a vládne v ní ohlušující ticho. Vítá kandidaturu Radima Ivana, která rozvíří stojaté vody v ODS. Martina Kupku považuje za dobrého ministra, ale příliš navázaného na éru Petra Fialy. Bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer vstoupil do předvolebního dění v ODS zveřejněním tzv. Olomouckých artikulů, které formulují konzervativní vizi ODS.

Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO.  To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.

Před pár týdny propukly v několika iránských městech protivládní nepokoje, které se mezitím rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se v tam tedy skutečně děje?

Češi ročně vypijí 57 litrů mléka na osobu. „Je to o šestnáct litrů víc než v Německu,“ říká Jiří Kopáček předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského v rozhovoru pro Spotlight News. Spotřeba mléka prý nijak výrazně neklesá a to je podle něj dobrá zpráva.

Muniční iniciativa je pro Ukrajinu velmi užitečná a Ukrajina bude extrémně vděčná České republice za to, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál vydělávat, odmítá cokoliv dát. Předseda Sněmovny Tomio Okamura je dokonce zcela proti, čímž se podle ní zcela zjevně staví na stranu Ruské federace.

„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým“, říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.

Po žhářském útoku na kabelový most u elektrárny Lichterfelde v Berlíně v sobotu 3. ledna 2026 zůstalo v teplotách okolo nuly několik dní bez proudu přibližně 45 000 domácností. Část lidí musela být ubytována v tělocvičnách, pečovatelská zařízení byla evakuována, školy uzavřeny. Teprve před dvěma dny došlo k úplnému obnovení dodávek elektřiny.

Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček. „Všichni teď přebírají tu linku – kdo je proti zásahu, obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.

Pokud bylo cílem Donalda Trumpa bylo eliminovat Nicolása Madura, protože je to pro něj nějaký symbol, slaví americký prezident velké vítězství, říká politolog a odborník na Latinskou Ameriku Jaroslav Bílek. Pokud se ale ptáme na to, do jaké míry se tím podaří řešit situaci ve Venezuele, tak tady už jsem velmi skeptický, dodává.

Obě strany vedou na Ukrajině závody ve zbrojení, ze kterých má zisk ten třetí – Čína. „Všichni nakupujeme ve stejném obchodě“, říká s nadsázkou Radim z organizace Aerorozvědka ČR, která vyvíjí, testuje, montuje a dodává na Ukrajinu každý rok tisíce dronů. Rusové ale získávají i západní komponenty.

“Sdílet fotku dítěte v plavkách na sítích je velmi nebezpečné,” varuje odbornice na kyberbezpečnost a ředitelka neziskové organizace Linkin Sphere Diana Burdová. Podle ní by rodiče neměli sdílet ani snímky, kde je dětem vidět do obličeje. “Někteří lidé díky generativní umělé inteligenci získali mocný nástroj. AI dokáže dítě i svléknout,” upozorňuje.

Klášter bosých karmelitánů Fortna jsme otevřeli pro veřejnost jako nízkoprahový prostor, kam může člověk přijít takzvaně z ulice, říká mnich a terapeut Jan Glogar. A dodává, že jde o místo s úžasným geniem loci, kde je úzdravné i jen tak pobýt.

„Na tátu jsem byl pyšnej,“ říká Adam Mišík o uvedení Vladimíra Mišíka do síně slávy na letošním předávání ocenění Český slavík. Má radost, že organizátoři chtěli jeho otce do síně slávy uvést i přesto, že se na slavnostní předávání nemohl dostavit osobně. „Myslím, že jeho to taky dojalo a byl velmi překvapený, že se to stalo.“

Dětský fond OSN (UNICEF) už přes 50 let pomáhá v Bhútánu se vzděláváním, výživou nebo ochranou dětí. Ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba zemi několikrát navštívila a považuje ji za jedinečnou. Například v tom, jak velmi rychle se vyvíjí, přičemž se snaží udržet místní tradice. „Neznám jiný stát, kde by lidé byli tak hrdí na svou zemi a opravdu upřímně, nefalšovaně měli rádi svého krále.“

Hudebnici Terezii Kovalové microdosing psychedelik (užívání velmi nízkých dávek) zachránil život. „Kdybych to měla říct natvrdo, tak jsem už pak neměla chuť se zabít,“ říká s tím, že efekt pocítila okamžitě. „Hned po prvním užití v ten den jsem věděla, že je něco jinak,“ doplňuje.

Flusance a hejty na sociálních sítích schytal hlavně poté, co jeho otec veřejně vyjádřil podporu Ukrajině. „Občas jsem měl tendenci rozklikávat ty profily, abych dokázal alespoň skrze jejich zeď zjistit, s kým mám vlastně co do činění a kdo mě posílá na smrt do zákopu,“ přiznává herec Josef Trojan. Zjistil prý ale, že naprostá většina z nich jsou trollové.

„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.

„Bez víry bychom nebyli schopni žít,“ konstatuje pražský arcibiskup Jan Graubner. Má prý přitom na mysli víru v nejobecnějším smyslu. „Kdybych nevěřil, že tramvaj jede tam, kam má napsáno, tak do ní nenasednu.“ Jsou ale věci v duchovní rovině, nad kterou každý tak úplně nepřemýšlí, říká se vzpomínkou na primáře, který mu kdysi svěřil, že už v životě viděl mnoho ateistů, ale žádného neviděl umírat.

Šermíř Jiří Beran vybojoval ve svých 42 letech jako nejstarší člen české olympijské výpravy medaili, se svými týmovými kolegy přivezl z Paříže bronz. Kromě profesionálního sportu se věnuje i osvětě.

„Mám-li nějakou představu pekla, pak to, že ležím v LDN se třemi jinými stařečky, beží televize a já už nemůžu vstát, abych to vypnul,“ říká filosof a spisovatel Stanislav Komárek. Sám patří k těm, kdo volají o povolení eutanázie.

„Kudy uteču, kdyby se něco stalo? Jakým schodištěm půjdu? Dokážu zamknout dveře? Které zdi jsou z betonu a které z umakartu?“ To by si člověk měl předem uvědomit, pokud chce být připraven na útok, jaký se stal před dvěma lety na fakultě, radí dlouholetý policejní instruktor Zdeněk Charvát. A varuje: „kdyby se útok nestal v Praze, kde je velká koncentrace policistů, ale někde na okresním městě, obětí je mnohem více.

Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.

Nová vláda Andreje Babiše na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt EU. Podle koalice jde o zadní vrátka k povinným kvótám na migranty. Podle bývalého ministra vnitra Rakušana tím vláda naopak odmítla přísnější kontrolu nelegální migrace.

Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz bude Rada Evropy rozhodovat ke konci týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).