Prostor X

Tou sbírkou žije momentálně celé Česko i Slovensko. Zatímco vládní představitelé mluví v Bratislavě o tom, že na Ukrajinu nepošlou ani jeden náboj, obyčejní Slováci založili sbírku, ve které za necelé dva dny vybrali 2 miliony eur na nákup munice pro Ukrajinu. Tedy zhruba 50 milionů korun. S tím, aby peníze skončily na správném místě a byl za ně největší možný užitek, pomůže spolku Mier Ukraině, který sbírku pořádá, česká vláda i české organizace, které se pomoci Ukrajině dlouhodobě věnují. Více o sbírce zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, který vedl s jednou ze zakladatelek iniciativy Zuzanou Izsákovou.

Fungování státní správy, hospodaření s veřejnými prostředky, nebo smysluplnost projektů financovaných ze státních peněz. To jsou některé z oblastí, nad kterými bdí Nejvyšší kontrolní úřad. Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá řada nelichotivých poznatků o tom, jak se ve které agendě stát chová. Proč se nám nedaří digitalizace? Proč jsou byrokratické procesy zdlouhavé? A kde stát plýtvá penězi? I na tyto otázky odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku ukazuje, že většina slovenské společnosti nikdy nepřijala za svůj západní způsob života, říká v pořadu Prostor X slovenský spisovatel a komentátor Arpád Soltész. „Lidé na Slovensku chtějí jen materiální výdobytky západu, chtějí jen ty mercedesy, ale ne pravidla,“ myslí si Soltész, který se loni po volbách do parlamentu přestěhoval do Česka. Premiér a budoucí prezident Slovenska jsou dle něj spíše pragmatičtí spojenci. „Fico a Pellegrini mají velmi špatný vztah. Fico Pellegrinim určitým způsobem pohrdá, Pellegrini se jeho zase bojí,“ komentuje vztah lídrů dnešního Slovenska. V Česku dle něj vývoj podobný Slovensku nehrozí. „Andrej Babiš není Robert Fico, to je častý omyl, že jsou si podobní. Babiš má všechny své ekonomické zájmy na západě,“ dodává. Jak Arpád Soltész zpětně hodnotí přestěhování do Čech? A proč jsou dle něj Slováci podobní spíše Maďarům než Čechům? I na tyto otázky odpovídá v podcastu Prostor X.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil spolupracuje již s šestou vládou, a čím dál více pociťuje frustraci, protože se nedaří prosadit správnou protidrogovou politiku. Na jedné straně jsou data a zkušenosti, na straně druhé politická hesla, a zabetonovaná státní správa. Proč se nedaří prosazovat rozumnou protidrogovou politiku? Kdo má zájem na tom, aby drogy proudily do Evropy a Ameriky? A kdy bude legální konopí?

Letošní přijímací zkoušky na střední školy by neměly přinést podobný kolaps, jaký nastal před rokem. „Předpokládá se, že 90 % dětí se dostane na jednu z prvních třech škol, které si vybraly,“ říká v pořadu Prostor X Miroslav Hřebecký z institutu EDUin. Dle něj je do budoucna nutné změnit strukturu středoškolských oborů, kde chybí především ty všeobecné.  „Dívejme se u řemesel na to, kolik lidí po absolutoriu tu práci dělá, to jsou zlomky," dodává Hřebecký. Ačkoli by Česko potřebovalo více všeobecných oborů na úrovni středních škol, naopak víceletých gymnázií je dle Hřebeckého příliš a nejsou pro vzdělávací systém efektivní. „Víceletá gymnázia vůbec neměla vzniknout. Když vznikala po revoluci, byla to spíš taková nostalgie po první republice. Způsobuje to růst nerovností. Vadí to mimo jiné proto, jak potom vypadají druhé stupně. Pokud chceme kvalitní druhý stupeň a budeme z něj vyzobávat rozinky, tak to spíš kvalitu zhoršuje." komentuje gymnázia programový ředitel společnosti EDUin. Proč si Hřebecký myslí, že školství není pro Fialovu vládu priorita? A za co oceňuje ředitele CERMATu Miroslava Krejčího? Nejen na tyto otázky odpovídá Hřebecký v podcastu Prostor X.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil vládě svou reformu penzí. Na tom, že je potřeba modernizovat důchodový systém, panuje ve vládní koalici shoda. Reforma by se měla během několika týdnů objevit ve sněmovně a ministr by byl rád, kdyby se stihla projednat do prázdnin. Podaří se stabilizovat penzijní systém? A v kolika letech půjdeme do důchodu? I na tyto otázky odpovídá ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Na pohřbu byl někdy skoro každý. Většinou to vypadá podobně – smuteční síň nebo krematorium, květiny a proslov. Situace je často neosobní a hektická. Takhle ale pohřeb vypadat nemusí a možnosti toho, jak může poslední rozloučení vypadat, jsou takřka neomezené. Proč je důležité smrt a pohřeb správně prožít a zpracovat, vysvětluje pohřební průvodce Oleg Vojtíšek.

Advokáti ex offo, kteří hájí zranitelné oběti trestných činů, za svou práci leckdy nedostávají řádně zaplaceno. Soudy často advokátům snižují odměny pod rámec zákonného tarifu. Advokátka Lucie Hrdá se svou kanceláří z tohoto důvodu přestává od ledna 2024 oběti obhajovat ex offo. Proč advokáti nedostávají dostatečně zaplaceno a jak to ovlivňuje oběti trestných činů jsme probrali v rozhovoru Prostor X.

Slovenský premiér Robert Fico v minulém týdnu vzbudil rozruch svými slovy o Ukrajině. Dle ředitelky Centra pro informovanou společnost Andrey Michalcové je proti-ukrajinská rétorika na Slovensku populární, protože Slováci u Ruska hledají národní identitu: „Jedním z důvodů je idea panslavismu, že jsme Slované a proto tam vždy byla velká inklinace k Rusku,“ říká v pořadu Prostor X.  Dalším důvodem proruských postojů slovenské společnosti je podle ní uherská historie Slovenska. „Rozdíl mezi Českem a Slovenskem je, že Slováci byli tisíc let součástí Velkého Uherska. Ta idea národní identity u Slováků chybí. Proto nikdy tolik nepřemýšleli, kdo jim vládne, stačila jim populistická hesla,“ popisuje východiska slovenské společnosti. „Určitě je tam také velký vliv ruských informačních operací,“ říká ještě Michalcová. Jak můžou situaci na Slovensku změnit prezidentské volby? A proč se Robert Fico tolik změnil z politika, který byl kdysi pro-evropský a chválil si přijetí eura na Slovensku? Na to odpovídá Andrea Michalcová v podcastu.

V současnosti probíhají dva ostře sledované konflikty, válka na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt. V obou s největší pravděpodobností dochází k válečným zločinům. Bude někdy možné je vyšetřit a potrestat viníky? A mohou národy, jež si provedly hrozné činy, znovu někdy najít porozumění a mír? I na tyto otázky odpovídá bývalý vyšetřovatel válečných zločinů a šéf Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN Vladimír Dzuro.

V Česku žije více než pět let. Ruská novinářka Ekaterina Kanakova pracovala pro rádiovou stanici Echo Moskvy, než ji Vladimir Putin po útoku na Ukrajinu zakázal. Kdyby se vrátila do Ruska, skončí minimálně na 15 let ve vězení. O své rodné vlasti mluví drsně a bez příkras. S Rusy v Česku se prakticky nestýká, před Ukrajinci se stydí projevovat smutek i radost. Jak vnímá válku na Ukrajině, jak se jí žije v Česku a vrátí se někdy do Ruska? Nejen to se dozvíte v Prostoru X, kde byla Ekaterina Kanakova hostem Martina Bartkovského.

Rozvolňování opatření je nebezpečné, vláda nemá analýzy, o koronaviru pořád nevíme prakticky nic, říká ekonom Daniel Münich, který je členem poradního týmu krizového štábu. Na jednání expertů na ministerstvu zdravotnictví se dostal do sporu s náměstkem Romanem Prymulou, který ho z něj vykázal. Münich je kritický k přístupu státu k epidemii.

Před rokem se ujala vlády nová koalice na pražském magistrátu. Spojení na vládním půdorysu předcházelo zdlouhavé jednání, teď ale koalice funguje, říká v rozhovoru náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. Za jednu z priorit Hřib považuje reformu parkování, které je dle něj moc levné. „Dotujeme to více než MHD, kterou jsme se zavázali prioritizovat,“ říká v pořadu Prostor X bývalý primátor za Piráty. Hřib také tvrdí, že dopravu v Praze nelze řešit jen dostavbou okruhů kolem města. „Neexistuje žádný odborník, který by byl ochoten se někam postavit a říct, že dopravu v Praze vyřeší okruh," myslí si pražský lídr Pirátů.  Proč by měla Praha zdražit rezidentům parkování? A co se bude dít s Libeňským mostem, jehož část je opět mimo provoz? Nejen na to odpovídá Zdeněk Hřib v rozhovoru.

Poslanec za TOP 09 Ondřej Kolář spolu s bývalými diplomaty Vladimírem Votápkem a Michalem Žantovským připravili návrh zákona, který by umožnil vyvlastnit nemovitosti cizích států v České republice, pokud tyto státy znamenají bezpečnostní hrozbu. Za jakých podmínek by proběhlo vyvlastnění? O jaké státy a nemovitosti by se jednalo? A skutečně se tak sníží bezpečnostní rizika pro Českou republiku? Na otázky k tématu odpovídá poslanec Ondřej Kolář.

Odvolací soud zrušil zprošťující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Případ se tak vrací zpět k Městskému soudu v Praze, který jej začíná znovu projednávat tento týden. Proč byl prvoinstanční verdikt zrušen? Jaké budou nové důkazy? A můžeme se dočkat zásadní změny v rozsudku? I na tyto otázky odpovídá advokát Jiří Kučera, který se kauzou dlouhodobě zabývá.

„Nevím, kdo to vymyslel a proč to udělal,“ kritizuje Tomáš Cikrt národní informační kampaň postavenou na myšlence, že s koronavirem je možné definitivně skoncovat. Udělat tečku je podle šéfredaktora Zdravotnického deníku a bývalého mluvčího ministerstva zdravotnictví nemožné. Proto by volil cestu papeže Františka, který říká, že očkování je aktem lásky a že pokud jde o boj s epidemií, jsme všichni na jedné lodi. Výhrady má i k dobrovolnému očkování zdravotníků, o kterém by vůbec nediskutoval a lékařům a sestrám ho nařídil.

ČSSD by prospělo, kdyby zůstala po volbách v opozici, říká poradce ministryně Maláčové a kandidát za ČSSD do sněmovny Matěj Stropnický. Na pracovní podmínky se tu podle něj 30 let kašlalo, kontroly tedy budou pokračovat, i s jeho účastí. Chce spravedlivější společnost, která je podle něj i demokratičtější. Bytovou otázku chce mimo jiné řešit zdaněním investičních bytů.

Spletl jsem se jen v tom, že koronavirus má menší smrtnost než chřipka, jinak si za vším stojím, říká rektor Univerzity Karlovy, biochemik Tomáš Zima. V rozhovoru hájí ideu promořování mladých, nesmyslnost plošného testování i plošného nošení roušek. Mladé lidi by neočkoval. Při obraně před novými mutacemi podle něj není klíčové sekvenování.

Zpěvák a vystudovaný ekolog Dan Bárta měl 17. listopadu společně s J.A.R. vystoupit na pravidelném koncertu k výročí pádu komunismu. Poprvé se neodehrál kvůli epidemii koronaviru. Bárta říká, že přechod do online přenosu dává kultuře nové možnosti a je svým způsobem dobře, že to přišlo. Koncertování mu ale chybí a velké zlepšení v blízké době nečeká. V osobním rozhovoru popisuje své úplné začátky, 4 roky na drogách i pohled na dnešní Česko. A vzpomíná na svůj 17. listopad 1989.

Zpěvačka Lenka Dusilová má venku nové album Řeka. Je pro ni hodně osobní a i jeho prostřednictvím se snaží terapeuticky vyrovnat se svou minulostí. Říká, že i současná covidová doba je pro nás něco jako zrcadlo. Silně cítí její dopady, ale nepláče nad nimi, jsme v nich tak trochu všichni. Plánuje mimo jiné najít si brigády.

V USA probíhají primárky, ve kterých Demokraté i Republikáni, vybírají kandidáty do prezidentských voleb. Ačkoliv se konaly zatím jen v několika státech, jeví se na obou stranách kandidáti poměrně jasně a vypadá to, že se bude opakovat souboj Donalda Trumpa a Joe Bidena. Jsou letošní primárky jen formalita? Zakáže soud Trumpovi kandidovat na prezidenta? A připadá v úvahu do Bílého domu někdo další? I na tyto otázky odpovídá redaktor serveru Voxpot Matěj Schneider.

Vládní návrh na korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí zřejmě není v rozporu s ústavou, jeho načasování na parlamentní volby ale působí ale jako účelové, říká profesor ústavního práva Jan Kysela. „Tajnost voleb je garantovaná méně, než když jdete hlasovat za plentu,“ uznává jednu z častých výhrad. Dodává však, že významnější je dle něj princip všeobecnosti voleb, který bude naopak posílen. Ostře odmítá používání pojmu nová totalita ze strany Andreje Babiše. „Je to hloupé, nechutné a nebezpečné. Ze znaků totalitního režimu nenajdete v České republice nic,“ dodává poradce prezidenta Pavla v rozhovoru v podcastu Prostor X s Oliverem Adámkem. Jak se zpětně dívá na zavedení přímé volby prezidenta? A směřuje Česko k situaci z USA, kdy část společnosti neuznává výsledky voleb? Nejen na to odpovídá Kysela v rozhovoru.

Veronika Ivanets je Češka, která se kvůli manželovi přestěhovala během zuřící ruské války na Ukrajinu. Ve výškové budově v Kyjevě, ve které nyní bydlí, se snaží žít normální život, který ale v žádném aspektu normální není. Ruské rakety a letadla mohou přiletět prakticky kdykoli, a oni tak žijí v permanentním strachu. Paradoxně má ale větší strach, když je na otočku zpátky v Česku. Proč? Nejen to se dozvíte v Prostoru X, kde byla Veronika Ivanets hostem Martina Bartkovského.

K období, které prožíváme, máme tendenci být kritičtější, přitom vždy tu byl někdo, kdo měl víc a kdo míň. Cestou z utápění se v nostalgii a frustraci není podle Moniky Rybové verifikace názorů ve vlastní bublině, ale v dialogu s lidmi mimo ni. Sama z komfortní zóny vystoupila, když si vyzkoušela práci popelářky. „Když akademik tři týdny neodpřednáší přednášku, tak je to asi v pohodě, ale když tihle kluci, kteří jsou mimo majoritní společnost, přestanou fungovat, máme všichni velký problém. Řekla jsem jim, že si moc vážím jejich práce, a podle toho, jak se pak ke mně chovali, to bylo poprvé, co jim někdo projevil uznání. A to jsou malé věci, které můžeme i do té debaty přinést, abychom si chtěli víc naslouchat,“ myslí si historička a publicistka.

Po šestiletém studiu konzervatoře v anglickém Leedsu chtěla Dominika Hašková zkusit s kapelou štěstí v Londýně. Její plány ale překazila pandemie. Uzavření veřejných podniků nepřálo koncertování, ani práci za barem, kterou si zpěvačka přivydělávala už během školy. A tak se rozhodla vrátit zpátky do tehdy rozvolněného Česka. S vidinou toho, že si společně zahrají na letních festivalech, ji následovali oba norští spoluhráči. I ta se ale záhy rozplynula. „Přišli jsme sem s tím, že jsme se těšili na koncerty, a pak já jsem byla první, kdo dostal covid, a potom se nakazili kluci. Když jsme byli konečně hotoví s karanténou, tak šlo Česko do lockdownu,“ popisuje Hašková souhru okolností, která se navzdory všem překážkám ukázala jako šťastná. Už 12. května bude totiž česko-norské trio, které si říká We Are Domi, reprezentovat Českou republiku na Velké ceně Eurovize 2022.

„Jakákoli pomoc by měla znát své hranice,“ je přesvědčená Vilma Cibulková, pro kterou je altruismus celoživotní téma. Odmalička k němu byla vedená rodiči, maminka jí budila v půl čtvrté ráno, aby zametla dělníkům autobusovou zastávku a oni odjížděli do práce z čistého nástupiště. Coby uznávaná herečka platila azyl bezdomovcům, kteří se na ubytovně prali, a jejímu majiteli na nechápavé otázky, proč to dělá, odpovídala, že chce pomáhat. „Dopadlo to katastrofálně,“ přiznává s tím, že nelituje, ale poučila se. I tak ale nechává dveře svého domu odemčené, aby do něj mohl vstoupit kdokoli. „Vykradli mě asi 15x v životě a v tu chvíli jsem si uvědomila, že se zamykat nebudu, nechci mít strach,“ má jasno. Svou vlastní cestu si po dvacetileté abstinenci musela najít i k alkoholu.

Když se Radůza svěřila při úvodním sezení psychoterapeutce, čím si prošla, následovala udivená reakce, že to snad není možné, aby jednoho člověka potkalo tolik útrap. Sama zpěvačka hodnotí svůj život jako pestrý a bolestný proces a na otázku, jestli něčeho lituje, bezprostředně a pobaveně odpovídá, že jen toho, že se vdala. Hned v další větě ale dodává: „Vlastně nelituju. Všechno, co se mi stalo, ze mě udělalo takového člověka, kterým jsem.“ S vědomím toho a novým dvojalbem Nebe je odemčené uzavírá nejen jednu životní kapitolu, ale i třicet let písničkářské práce, a stojí na prahu nové. V té dává naplno průchod svým balkánským kořenům, které u ní odhalily genetické testy, i všemu, co k ní přichází. Po patnácti letech tak začala psát francouzsky a materiálu už má na další desku a půl.

Je to pro mě osobní, stydím se za Bělorusko, říká Andrej Poleščuk. Ten přišel se svou rodinou před 18 lety z Běloruska do Česka. Teď ho i tahle jeho minulost přiměla k tomu, aby o konfliktu na Ukrajině, kterého se Bělorusko aktivně účastní, začal intenzivně informovat. Na Twitteru ho sledují desetitisíce lidí a mezi nimi zřejmě i běloruské úřady. Tvrdí, že do své rodné země se už vrátit nemůže, protože by tam pro něj nebylo bezpečno. Názory svých známých v Bělorusku radši nezmiňuje, aby nebyli potrestáni. Vadí mu, jak je tu někdy aplikován princip kolektivní viny. Chtít po lidech, kteří žijí třeba v Česku, aby deklarovali, na které straně jsou, je podle něj špatně. Doma jejich rodinám totiž hrozí persekuce.

Rusko je duší impérium a impérium se musí rozpínat, protože ve chvíli, kdy jeho pnutí poleví, tak se rozpadne, je přesvědčen Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a poradce premiéra Fialy. Expandovat, nebo to aspoň zkoušet umožnovala někdejší supervelmoci nestabilní hranice se sousedními evropskými státy, která se v minulosti posouvala tisíce kilometrů tam a zpět, i absence přirozené bariéry v podobě pohoří nebo velkých řek. Teď ale narazila na obdivuhodné odhodlání. Posunout frontu jen o sto metrů stojí ruskou armádu obrovské úsilí, a to už nasadila své nejlepší zbraně. Pravdou je, že ne ty nejbrutálnější a že sofistikovaný a cílený boj jí není vlastní. Dokáže jen ničit a zabíjet, bez ohledu na počty mrtvých. Na obou stranách. Režimu nejde o lidi, ale o moc.

„Učitelé by se neměli povinně očkovat. To, že nedosáhneme 100 % očkovaných, je pravda, na druhou stranu vyhazovat někoho ze školy proto, že se nechce očkovat, nevidím jako moudré,“ říká Petr Gazdík, budoucí ministr školství. Jako nesmyslný hodnotí i ústup od testování ve školách nebo návrh hlavní hygieničky, že by PCR testování dětí měli zajišťovat jejich rodiče. „Chceme nastavit větší kapacity testování,“ avizuje jeden z kroků, o které se chce zasadit hned po Novém roce. Dalším bude uplatňování metody Test to Stay, která umožnuje pokračovat ve výuce i tehdy, když se ve třídě objeví pozitivní žák. V takovém případě nebudou muset ostatní spolužáci do karantény, ale po dobu jejího trvání se budou denně testovat antigenními testy. Pro tento účel využije státních hmotných rezerv, do kterých sice koncem ledna přibude 14 milionů antigenní testů, což ale nemusí stačit. Při zhoršení situace už uzavření škol nevylučuje. „Budeme se snažit, aby to bylo lokálně. Chtěli bychom dát větší pravomoci ředitelům a zřizovatelům,“ upřesňuje. Zastání u něj najdou také pedagogové stran jejich finančního ohodnocení. Během svého funkčního období navíc plánuje změnu vzdělávací koncepce, maturit nebo výuky dějin 20. století.

Čeká nás největší vlna pandemie a bojím se, že to v lednu nezvládneme, říka evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. Lidé budou díky očkování a promořenosti méně končit v nemocnici, proto podle něj politici opět zareagují pozdě. Lockdownu se ale asi nevyhneme. Pak už ale pandemie v Česku skončí. Flegr míní, že svými předpověďmi a varováními zachránil lidské životy.

Farmaceut Stanislav Havlíček má za sebou 5 misí Lékařů bez hranic. Poznal zblízka smrt i utrpení, ale i sounáležitost rodin a hodnoty, na které jsme jakoby zapomněli. Ta zkušenost ho změnila. V rozhovoru otevřeně popisuje své zkušenosti a vysvetluje, proč jsou migranti hlavně lidé. Doufá, že jeho svědectví jednou uslyší někdo, kdo má moc věci změnit.

Uzavření průmyslu by mělo přijít co nejdřív, stále prosazujeme „velikonoční pomoc zdravotnictví“, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Vláda podle něj dává přednost průmyslu před zdravím lidí. V rozhovoru popisuje vyostřené jednání s ministry, kde se premiér s dalším členem kabinetu překřikovali. Vyzývá, aby vzniklo něco jako podpůrný covidový program pro občany, který by zlepšil třeba podmínky lidí v nezaměstnanosti, a taky přiznává, že zvažuje kandidaturu na prezidenta.

Nejdříve vybereme suroviny, pak až tvoříme menu, začíná to ráno na tržnici, říká šéfkuchař Oldřich Sahajdák z restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, která už mnoho let opakovaně obhajuje prestižní michelinskou hvězdu. Kvůli koronavirovým opatřením teď rozváží své jídlo v ešusech. Není to ziskové, jde spíš o udržení týmu. K situaci se staví čelem, upravil třeba menu a zlevnil. V rozhovoru mimo jiné prozrazuje, co dělá jeho koprovku tak speciální.

Buď jsme nesvéprávní, nebo se k nám chovají, jako bychom byli nesvéprávní, říká šéfkuchař a restauratér Ondřej Slanina, známý také z pořadu Kluci v akci. Klíčová by teď podle něj měla být zodpovědnost nás všech, ne zákazy a zavírání podniků. Nošení roušek a respirátorů, dodržování rozestupů a hygiena, případně přístup k rizikovým skupinám obyvatel, včetně vlastních příbuzných.

Herečka Jenovéfa Boková je jednou z hlavních tváří nové minisérie České televize Herec, zasazené do 50. let. Říká, že podobné ztvárnění té doby lidé v Česku zatím vidět nemohli. Jde o tísnivý příběh o rozhodování se mezi osobní statečností a spoluprací s režimem. Boková sama neví, jestli by se v tak těžké situaci dokázala rozhodnout správně.

Sociolog Daniel Prokop, zakladatel PAQ Research, sleduje v projektu Život během pandemie dopady koronaviru na českou společnost. Lidé podle něj teď neberou situaci tak vážně jako v březnu. O práci se bojí prakticky stejně, ale chrání se méně. Prokop říká, že opravdové dopady můžou teprve přijít. Zasažená je totiž hlavně šedá ekonomika. Roušky už podle něj lidé z většiny přijali.

Chceme upozornit na obrovský problém, o kterém se nemluví, říká herečka Tereza Těžká, která se ve filmu V síti nechala v roli 12leté dívky lovit sexuálními predátory na sociálních sítích. Sama má podobnou zkušenost, před lety se ji muž zřejmě smyšleným příběhem o své nemoci snažil vylákat na schůzku. Teď věří, že film a její role v něm pomůže věci změnit. Velmi mladé dívky jsou totiž daleko vyspělejší, než si rodiče a učitelé myslí. Obsah plný sexu a erotiky je dostupný velmi lehce a je i kolem nás.

Společnost ČEPRO, kde je jediným akcionářem ministerstvo financí, koupila za 4,5 miliardy síť 75 čerpacích stanic společnosti Robin Oil. Kolem transakce bylo nebývalé ticho a mezi vládními ministry panuje nesoulad v tom, kdo o nákupu věděl. Šedá místa rozkryl Jan Novotný z e15. Proto byl hostem Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, kde rozebírá všechny detaily státního nákupu. Bylo to pro stát výhodné a kolik to nakonec celé stálo? Nejen to se dozvíte v rozhovoru.

Tento týden opět začíná kampaň Suchej únor, která vyzývá lidi, aby si zkusili měsíc žít bez pití alkoholu. Přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský říká, že i měsíc abstinence může člověku zdravotně prospět, například zlepšit spánek. Naopak rezolutně odmítá, že by zdravý mohl být alkohol, a to ani sklenička piva či vína za den: „Všechny ty studie, které za tím stály, jsou vycucané z prstu,,“ říká v pořadu Prostor X.  Poukazuje i na to, že zmíněné studie byly sponzorovány výrobci alkoholu: „Bavíme se o studiích, do kterých šly prostředky alkoholového průmyslu. Dnes už není tajemstvím, že velká část kolegů z různých oborů se nechávala uplácet a korumpovat, měli placené různé kongresy, případně nadstandardně placenou výzkumnou činnost,“ dodává Miovský. Proč není alkohol zdravý v žádném množství? A jak člověk sám u sebe pozná, že se může stát závislým? Na to odpovídá Michal Miovský v podcastu Prostor X.

Můžete ji vidět ve druhé řadě seriálu Dobré ráno, Brno! nebo v novém filmu Aristokratka ve varu. Hraje v seriálu Zlatá Labuť, má několik rolí v divadle a zrovna dokončuje DAMU. Herečka Simona Lewandowska zažívá úspěšný rozjezd kariéry. Na kterém projektu se jí pracovalo nejlépe? Jakou roli by si chtěla zahrát a na co si ještě netroufá? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Prostor X.

Před čtyřiceti lety vydala společnost Apple první generaci počítače Macintosh. Ten tehdy přinesl revoluční uživatelské rozhraní a do značné míry předurčil, jak počítače vypadají dnes. Ostatně řada Mac existuje stále. Co stojí za globálním úspěchem společnosti Apple? Jakými produkty dokázali a možná ještě dokážou změnit svět? A jak budou vypadat počítače v budoucnosti? I na tyto otázky odpovídá fanoušek technologií a Applu Petr Mára.

Celé Česko momentálně žije příběhem Aničky. Tehdy nezletilou dívku roky systematicky znásilňoval její otčím. Ten si své jednání natáčel a vyhrožoval jí zveřejněním. Když se případ dostal konečně k soudu, násilník odešel s podmínkou. Důvod? Musí živit rodinu a Anička si z jeho jednání neodnese trvalé následky. Jenže si je odnesla a pokusila se potřetí o sebevraždu. Nejen o tomto případu, ale hlavně o tom, co by mohl změnit, mluví v rozhovoru v Prostoru X Michaela Studená.

Část lidí ho miluje a část nenávidí. Chce mít doma ty největší a nejdivočejší zvířata, na ženách obdivuje ta největší prsa a v MMA, kterému se věnuje polovinu života, chtěl vždy patřit k nejlepším. Tak by se dal shrnout zápasník Karlos Vémola a totéž o něm říká i dokument Karlos, lvi žerou první, který míří 25. ledna do tuzemských kin. Proč je v dokumentu víc Ivo Rittiga než jeho vlastního otce? Co bude dělat po konci kariéry? A proč si neužil svou první svatbu s manželkou Lelou? Nejen to zjistíte v rozhovoru v pořadu Prostor X, kde Karlose Vémolu zpovídá šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.

Patnáctého ledna začínají v Americe primárky. Během nich strany vybírají kandidáty na prezidenta. Nehledě na tyto volby se však zdá jisté, že se v prezidentské volbě utkají minulí rivalové, a sice úřadující prezident Joe Biden a Donald Trump. Může se situace předních kandidátů ještě nějak změnit? Jak s kandidaturou Donalda Trumpa zahýbají jeho četné soudy? A budou doprovázet volební výsledky násilné protesty jako v minulosti? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Nesmíte se bát, říká fotografka Radka Leitmeritz. Sama odvahu prokázala, když v necelých dvaceti odešla s prázdnou kapsou do Paříže. Neuměla tehdy ani slovo francouzsky a angličtinou nevládla o moc líp, což byla jedna z mnoha překážek na cestě za jejím snem stát se módní fotografkou. „Neměla jsem moc na výběr. Jediný způsob, jak to dělat, bylo těžce makat a hodně věřit tomu, že se to třeba povede,“ vzpomíná, co předcházelo tomu, než se stala vůbec první Češkou, jejíž snímky se dostaly na stránky magazínů jako Vanity Fair, Variety nebo Wall Street Journal. Kromě tisíců modelek zvěčnila také celou řadu hollywoodských hvězd. Za portrét oscarové herečky Nicole Kidman získala prestižní cenu American Press.

„Všichni, kdo jsme Jana znali, řešíme pořád dokola: Co jsme mohli udělat jinak, aby se to nestalo,“ přiznává investigativní novinářka Pavla Holcová čtyři roky po vraždě svého kolegy Jána Kuciaka. Sama se opakovaně dostala pod palbu výhružek, v Peru se dokonce ocitla tváří v tvář narkobaronovi, když se propašovala až k jeho cele a on si ji otevřel zevnitř. Pro oba investigativce proto byly výhrůžky kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera spíš zdrojem pobavení než reálné hrozby. Před nimi se rýsovala vidina sólokapra, společně pracovali na textu o propojení nejmocnější italské mafie 'Ndrangheta s tehdejším předsedou vlády Robertem Ficem. Dřív, než ho stihli dokončit, otřásla Slovenskem zpráva o chladnokrevné vraždě mladého novináře a jeho snoubenky.

„Diskuze se za rok a půl velmi dramaticky polarizovala, dneska už to není ani diskuze, ale deklarace osobních stanovisek a poměrně významná míra neochoty přijmout argumenty druhé strany,“ říká profesor Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví. „Není to ani tak o vědě, ale o politických preferencích řečníka. Věda je pouze kolbištěm, dominantní sílou je politické přesvědčení,“ přitakává ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. Protože tento trend odmítají, přijali pozvání ke společnému rozhovoru. Na neshodu dojde i během něj, když je řeč o nošení roušek a respirátorů, zavírání škol nebo lockdownech. Poslechněte si, čím oba odborníci argumentují.

Premiéra nového filmu Zátopek Davida Ondříčka se blíží a režisér neskrývá nervozitu. Na filmu od úplného počátku pracoval 14 let. V rozhovoru popisuje, jak težké bylo sehnat peníze, jak šílené bylo místy natáčení a proč může být příběh Emila Zátopka atraktivní pro celý svět. Zároveň vzpomíná, jak ho jeho otec, kameraman Miroslav Ondříček několikrát kriticky srazil a jak ho srovnávání se slavným otcem trápilo i motivovalo. Režisér na začátku roku předpovídal, že kultura po covidu rychle ožije, což se zatím nevyplnilo. Stále ale doufá, že druhý dech a evoluce pro ni přijde.

Sledujeme v reálném čase konvergenční evoluci, vznikají podobné mutace koronaviru v různých částech světa, říká docent Marian Hajdúch, lékař a ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny UP v Olomouci. Důležité teď podle něj je co nejrychleji očkovat, nadějí jsou přitom multikomponentní vakcíny a taky nově vyvíjené léky. Tvrdí, že imunita po prodělání nemoci zřejmě není tak dlouhá, jak se občas zmiňuje, a že na podzim může přijít další velká vlna epidemie.

Dlouhá cesta od zmatku v hlavě a převlíkání se v dětství až po poslední operaci. Tereza Španihelová tvrdí, že teď už je žena a je šťastná. Prošla si hormonální léčbou, plastikou, bolestivou vaginoplastikou, ale bojovala taky s úřady a lékaři. Otevřeně popisuje, jak těžké bylo přiznat si, že je žena, a jak se musela vyrovnávat s odmítavou reakcí svého okolí.

Již jsou známy údaje o státním hospodaření za minulý rok. Byl naplněn plánovaný schodek rozpočtu, ale podrobný rozpis příjmů a výdajů vzbuzuje mnohé otázky. Stejně tak i novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který poměrně nečekaně hovořil o přijetí eura. Proč prezident o euru mluvil? Co přispělo k dodržení schodku státního rozpočtu? A má vláda vizi ekonomické prosperity? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Její život se odvíjel spokojeně. Dostala přidáno v práci a těšila se na skvělou budoucnost. Jenže ruská invaze na Ukrajinu tyhle sny zničila. Anastasia Sihnaievska musela 24. února všechno ve svém životě změnit. Po 14 dnech pomoci na Ukrajině musela po raketovém útoku, kterému jen zázrakem unikla, uprchnout do Česka. Tady už dva roky vede iniciativu Hlas Ukrajiny a pomáhá rozkrývat podíl vlivných Rusů v českých firmách i to, jak obcházejí sankce. Podívejte se na rozhovor s ní v pořadu Prostor X, který moderuje Martin Bartkovský.

Nedávná tragédie na Filozofické fakultě zasáhla duševní zdraví mnoha lidí, nejen jejích studentů a učitelů. Jak se s takovým traumatem lze vypořádat a jak dlouho to potrvá? „Po takovém zážitku může stres v těle přetrvávat. Lidé můžou vnímat napětí, mít poruchy spánku, vnímat střípky z těch událostí, kterým byli vystaveni,“ říká psycholog Tomáš Holcner v pořadu Prostor X. Dle něj je také důležité, aby se studenti do prostor fakulty vraceli společně. Podpořit je mohou i rituály, jako bylo symbolické obejmutí budovy. Čím si v takto těžkých chvílích mohou lidé pomoct? Jaké další kroky by mohly pomoct studentům k návratu do fakultní budovy? A jakými metodami dnešní psychologie léčí posttraumatickou stresovou poruchu? Na tyto a další otázky odpovídá Tomáš Holcner v podcastu Prostor X.

V České republice žije v soukromých chovech více velkých kočkovitých šelem než v zoologických zahradách. Dle řady dat jsme chovatelská velmoc a to v kontextu nelegálního obchodu s ohroženými druhy zvířat není zrovna lichotivý údaj. Jak vypadá černý trh s chráněnými druhy? Jaké kuriózní záchyty se podaří české inspekci životního prostředí? A jaké ilegální přírodniny můžete mít doma, aniž byste o tom měli tušení? I na tyto otázky odpovídá vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES Jindřich Novák.

Střelec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zavraždil 14 lidí a další desítky zranil. Bezprecedentní útok vyvolal řadu otázek. Mimo jiné také jak v obdobné situaci minimalizovat riziko a jak se útočníkovi ubránit. Jak se má zachovat jednotlivec a jak celá společnost? A jaký by měl být správný přístup médií? I na tyto otázky odpovídá instruktor sebeobrany a kriminolog Pavel Houdek.

V příštím roce se odehrají dvoje důležité prezidentské volby. V USA a v Rusku. Každé tyto volby budou jiné, nicméně obě mohou mít potenciál zahýbat globální politikou. Válka na Ukrajině, konflikt mezi Izraelem a Palestinou, ale i vnitrostátní pnutí, jsou tématy, které se těchto voleb bytostně týkají. Proč je americká společnost polarizovaná? Jak se bude lišit tamní předvolební kampaň od reálné politiky? A jaká budoucnost čeká Vladimira Putina? I na tyto otázky odpovídá publicista Jefim Fištejn.

Poslanci připravují regulaci energetických nápojů, které se negativně podepisují na zdraví dětí a dospívajících. Návrh má podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, a tak se dá očekávat, že bude uveden v platnost. Jaké dopady na děti má nadměrné užívání energetických nápojů? Jak bude regulace vypadat? A bude mít reálný dopad na zdraví mládeže? I na tyto otázky odpovídá poslankyně za TOP 09 Martina Ochodnická.

Dva měsíce po útoku Hamásu na Izrael konflikt v Gaze stále pokračuje. Podle ředitele Centra pro studia Blízkého východu Metropolitní univerzity Břetislava Turečka se Izraeli daří ničit vojenské kapacity Hamásu, zároveň ale nezvykle silně zasahuje i civilisty: „61 % mrtvých Palestinců jsou civilisté, to uvádějí sami Izraelci a to je nebývalé,“ říká Tureček v pořadu Prostor X. Česká vláda dle něj nekritickým přístupem ke konfliktu nepomáhá paradoxně ani samotnému Izraeli. Dohodu mezi Izraelem a Palestinci však podle Turečka výrazně oddálil také masakr ze strany teroristického hnutí Hamás. Kdy naposledy Izraelci i Palestinci věřili, že by konflikt mohl skončit dohodou? A jak současná situace ovlivní rovnováhu sil v dalších zemích na Blízkém východě? Na tyto a další otázky odpovídá bývalý zpravodaj Českého rozhlasu z Izraele Břetislav Tureček v rozhovoru.

„Čekal jsem, že politici, kteří čekali na vstup do vlády osm let, se lépe připraví,“ říká o Fialově vládě poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v pořadu Prostor X. Koalice podle něj válcuje opozici a vysmívá se demonstrantům: „Není možné legitimně demonstrovat proti vládě, aniž by byl protest diskvalifikován tím, že to jsou dezoláti, proruští trollové, že nemají zuby,“ komentuje protivládní protesty. Odmítá také, že by hnutí ANO bylo populistické. Jak se Nacher zpětně dívá na dobu covidu a časté střídání ministrů? A v čem podle něj média škodí současné opozici a naopak pomáhají koalici? To a mnohé další říká v rozhovoru s Oliverem Adámkem v Prostoru X.

Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické zrušila klasické bakalářské práce. Podle vedení fakulty jejich dosavadní forma není ideální způsob testování schopností absolventů bakalářského oboru. Mimo to je ale i důvodem pro zrušení bakalářských prací rozmach umělé inteligence, se kterou lze při psaní práce podvádět. Co nahradí zrušené bakalářské práce? Jak se na studium vysoké školy podepisuje umělá inteligence? A jak se dá podvodům s umělou inteligencí na školách bránit? I na tyto otázky odpovídá děkan FPH VŠE profesor Jiří Hnilica.

Josef Maršálek se na vrcholu popularity vrhl mimo komfortní zónu a stal se možná největším překvapením soutěže Stardance. Populární cukrář se jako outsider dostal mezi pět nejlepších, má zástupy věrných fanoušků, na sociálních sítích se však dočítá i nenávistné komentáře. „Co lidé píšou na sítě, to je jejich realita. Z mé strany k nim cítím jen lítost,“ říká Maršálek. Svou cestou prý předvádí, jak lze překonávat běžné limity: „Nejsme dokonalí. A já lidem ukazuju, že nemusíte vypadat jako bůh tance a můžete jít do soutěže. Aspoň to zkusit, to není málo." Mluví také o rozdílu mezi životem v luxusu obchodního domu Harrods a jihočeské vesnice, i jak přišel na to, že už v životě „nechce řešit sr*čky." Co Maršálka ve StarDance překvapilo a proč se z ruchu velkoměsta odebral na jihočeský venkov, vypráví v rozhovoru Olivera Adámka v pořadu Prostor X.

České zdravotnictví se potýká s málo známými fenomény, které však zásadně ovlivňují život lékařů i pacientů. Podle lékařů z mezinárodní iniciativy Choosing Wisely dochází k nadužívání léků i diagnostických prostředků. Proč k takové praxi dochází a jak může nadměrné užívání léků a vyšetření ohrozit pacienty? I na tyto otázky odpovídá lékař internista Dan Rakušan.

Hnutí Univerzity za klima minulý týden opět pořádalo studentskou stávku. „Každý systém si zaslouží kritiku. Musíme směřovat k alternativám, které budou spravedlivější," říká v pořadu Prostor X mluvčí studentského hnutí Jan Voves. Co studenti kritizují na oslavách 17. listopadu a jak by měla vypadat alternativa dnešního ekonomického systému? A proč jsou i radikální formy protestu jako polévání obrazů či blokáda dopravy dle aktivistů legitimní? Na tyto a další otázky odpovídá Voves v rozhovoru.

Ještě týden po 17. listopadu měla armáda připraveny scénáře zákroku proti demonstrantům. V tom nejhorším možném scénáři bylo velitelství připraveno nasadit přes 14 tisíc vojáků a 155 tanků. Jak moc reálný tenhle scénář byl? Báli se v listopadu 1989 lidé armády? V jaké kondici byla naše vojska a co si o revoluci myslela sovětská okupační armáda? Nejen na to odpovídá v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.

Svým břitkým humorem baví Tomáš Břínek alias TMBK český internet 14 let a nedostatkem inspirace při tom rozhodně netrpí. Česká republika ho „furt překvapuje“. Největší limity cítí ze strany sociálních sítí. Koláže, se kterými sbíral první lajky na Facebooku, by dnes na stejné platformě publikovat nemohl, během pár hodin by byla jeho stránka zablokovaná. „Kdysi jsem mohl udělat Hitlera, co přijde do pekárny a chce půlku Šumavy. Teď už ne,“ říká digitální umělec a influencer s tím, že vtipy o nacistickém vůdci mu byly zpětně odstraněny i z fotogalerie. Aby tvůrčí omezení minimalizoval, nutí ho to být kreativnější a hledat stále nové cestičky. Možnost svobodně se projevit je pro něj klíčová, i když se rozhoduje, s kým bude spolupracovat. Častokrát nabídky odmítá.

„Málokterá rodina odevzdala téhle republice a boji za svobodu a nějaký vlastenecký étos v tom nejlepším slova smyslu víc než rodina bratří Mašínových,“ myslí si režisér Tomáš Mašín. Záměrně své vyjádření nevztahuje pouze na sourozence Josefa a Ctirada, stejnou míru odvahy podle něj projevily jejich matka se sestrou. Bez nich by se jeden z největších příběhů studené války dost možná ani neodehrál. Pro režiséra bylo proto důležité vytáhnout ženské postavy na světlo a mít je napříč celým filmem, což se spoustě lidí hrubě nelíbilo. Testosteronový mýtus ale není jediným, který Mašín snímkem Bratři narušuje. Už teď se dočítá, že je „hajzl“, a s blížící se premiérou naplánovanou na 26. října očekává, že invektiv bude přibývat, protože „v naší zemi má na příběh bratrů Mašínových názor skutečně každý.“

Že by Státní ústav pro kontrolu léčiv neplnil povinnosti, slyším poprvé, pozastavuje se jeho dosavadní ředitelka Irena Storová nad kritikou ministra Válka. Ta zaznívá krátce po jejím odchodu z funkce, přitom osobní setkání s šéfem rezortu zdravotnictví, ani hodnocení její práce nenasvědčovala tomu, že by selhávala. Lékový ústav není podle ní všespásný, je jedním z řady subjektů ovlivňujících dostupnost léků, nezajišťuje jejich výrobu a systém, jehož vznik Storová iniciovala, informuje pouze o dodávkách léčiv do ČR, nikoli o tom, kde jsou v prodeji. „Aby tohle mohla dělat státní instituce, tzn. mít online připojení na skladové zásoby v lékárnách, je potřebná legislativa a taky vůle a upřímně, když jsme o tom v minulosti jednali s lékárníky, většina z nich tomu nebyla příliš nakloněna,“ říká.

Sebereflexe nám nechybí, je přesvědčená Markéta Pekarová Adamová. S čistým svědomím může předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 říct, že vláda si je vědoma svých chyb a dělá, co může. Každý se o tom bude moct přesvědčit, chce to ale čas. „Nejde všechno vyřešit okamžitě nějakým zázračným receptem,“ brání vládní pětikoalici přirovnáním k silničářům. Veřejné finance je potřeba opravit stejně jako vozovku a je trochu nespravedlivé se kvůli tomu zlobit, protože jde o kroky nutné k tomu, aby jednou vše znovu fungovalo. Necouvá ani ze svého přesvědčení, že Igor Stříž neměl být jmenován nejvyšším státním zástupcem. Jeho odvolání je podle ní stále ve hře.

Svou kandidaturu do Evropského parlamentu vysvětluje Danuše Nerudová záměrem aktivně hájit národní zájmy v Bruselu, protože neexistuje oddělená evropská a domácí politika. „Brusel jsme my,“ říká s tím, že už tak zaostáváme a bez EU nepřežijeme. Jiné motivace odmítá a brání se i kritice, kterou vyvolalo její vyjádření, že pokud by padla vláda a ona byla požádána sestavit novou, výzvu by přijala. Její slova byla vytržená z kontextu, navíc na danou hypotetickou otázku, neexistuje podle ní správná odpověď. „Kdybych odpověděla, že ne, v titulku by bylo napsáno, že Nerudové je jedno Česká republika,“ je bytostně přesvědčená a upozorňuje na nebezpečí „doby titulkové“, která generuje mylné závěry.

„Zpětně je vidět, že jsme skutečně proráželi nějakou cestu, ale v tu chvíli to nevidíte,“ ohlíží se za víc než třicetiletou historií Radia 1 hudební publicistka a dýdžejka Jana Kománková. Do prvního českého soukromého rádia nenastupovala v roce 1993 s vědomím, že bude s kolegy „přepisovat dějiny“ rozhlasového éteru. Chtěla pouštět písničky a byla nadšená, že muziku, kterou má ráda, může posílat dál, přičemž největší výzvou bylo zvládnout mezi vstupy přehodit a přetočit kazety, ze kterých se přehrávaly reklamy. Radost z toho, že můžou dělat, co je baví, a patřičná dávka kreativity ale pomohly zvítězit nejen nad dřevními technologiemi, ale i překonat složité období změny majitelů, kteří z nich chtěli udělat „normální rádio a eliminovat divnosti“, a vydržely jim dodnes.

„Nejsem ministr cenotvorby a nesedím na ministerstvu, kde bych ráno se svými poradci vzal tužku a řekl: Dneska chleba za 23, kilo jablek za 38 a kostka másla za 41,“ argumentuje Marek Výborný, který přesně před dvěma měsíci vystřídal v čele resortu zemědělství svého stranického kolegu Zdeňka Nekulu. Od té doby podle svých slov vyvíjí tlak na všechny části potravinové vertikály, aby jejich marže byly přiměřené. Pokud by nabyl dojmu, že je například obchodní řetězce výrazně přestřelily a český spotřebitel na to doplácí, mohl by být uplatněn Zákon o cenách. Ten ale spadá pod ministerstvo financí, Výborný sám žádný nástroj kromě onoho neformálního vlivu nemá. „Rozumný člověk pochopí, že ve finále je to o tom, jestli všichni dodrží fér pravidla,“ věří.

Místopředseda sněmovny Jan Skopeček považuje stranického kolegu z ODS Pavla Blažka za jednoho z nejlepších ministrů ve vládě, jeho setrvání v čele resortu spravedlnosti proto vnímá jako pozitivní věc. Nepopírá, že jeho schůzka s podnikatelem Martinem Nejedlým, byla politickou chybou. Nechce ji zlehčovat, na druhou stranu ho intenzita, s níž na ni zareagovaly média i veřejnost, překvapily. Oceňuje, že prvotní „nešťastné vysvětlování“ chtěl ministr spravedlnosti napravit, a přijde mu „prapodivné“, že k tomu nedostal šanci. Že by celá kauza byla dominantním obrazem toho, jak vláda funguje, a ovlivnila výsledek příštích voleb, si nemyslí. Rozhodne, zda se podaří dotáhnout všechny reformy do konce a vysvětlit, proč jsou nezbytné.

Množství vody, které použijí k uvaření litru piva, z nich dělá světový unikát. Zatímco v jiných pivovarech padnou na výrobu tupláku víc než 4 litry životodárné tekutiny, Plzeňský Prazdroj stáhl spotřebu pod 3 a nošovický Radegast, který je jeho součástí, zašel ještě dál. Litr jednoho z nejoblíbenějších českých piv připravuje z 2,29 litrů vody. Nově navíc představil ležák Futur vyrobený ze vzduchu, jehož prostřednictvím chce poukázat na alarmující úbytek vody v krajině. „Pokud tady chceme být dalších 180 let, tak s krátkodobým přemýšlením v horizontu jednoho roku, dvou, pěti let se nikam nedostaneme,“ říká Ivan Tučník, který má udržitelnost v největším tuzemském pivovaru na starost. Bez toho, aniž by firmy reflektovaly svou společenskou odpovědnost, to podle něj do budoucna nepůjde.

Drahé potraviny si jednoduše vysvětlujeme kartely a nečestnými praktikami, ale skutečné příčiny jsou jinde, upozorňuje Petr Mlsna, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ze sektorového šetření, ve kterém kontrolní orgán srovnal vývoj cen pěti základních potravin od roku 2018, vyplývá, že nejvýrazněji výši marží u mléka, vajec, nebo kuřecího masa ovlivnila energetická krize a s ní související nejistota, co bude dál. Že by ÚOHS ve své činnosti selhal, Mlsna odmítá. „Nad trhem bdíme, a to velmi bedlivě, ale nejsme cenotvorný orgán. Nežijeme před rokem 89, aby tady byla státní instituce, která vstoupí do trhu a řekne: Tato cena je již neetická. Cenu určuje nabídka a poptávka,“ říká s tím, že řešením je drahé zboží nekupovat, nebo změnit spotřební návyky.

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra nevidí problém v tom, že se ministr spravedlnosti Pavel Blažek potkal s kontroverzním spolupracovníkem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Podle Vondry se znají i díky tomu, že úkolem Blažka bylo mít s minulým vedením Pražského hradu dobré vztahy. Europoslanec taky říká, že Česko má chtít mít v příští Evropské komisi konečně důstojné místo. Doteď jsme prý byli za užitečné idioty. ODS by navíc měla jít do voleb do Evropského parlamentu sama.

Bývalá moderátorka a novinářka České televize Jolana Voldánová má před sebou další výzvu. Jako ředitelka se ujala Nadace Charty 77 a říká, že se do tajů organizace musí teprve ponořit. Propůjčuje jí své jméno a značku, kterou roky budovala právě v České televize. To, že odchodem z Událostí zájem veřejnosti o ní upadl, jí nevadí, právě naopak. Je za to ráda. V rozhovoru jsme mluvili o odchodu z ČT, o začátcích v novinařině i o tom, kam se média posunula.

V reakci na kresbu čápa letícího s dotacemi do Čapího hnízda mu expremiér Andrej Babiš poslal zprávu: „S tímhle vtipem jste mě nasral, pane Kemel,“ vypráví karikaturista Miroslav Kemel a kvituje, že společenská poptávka po korektnosti, jakkoli se její mantinely posunuly, nezašla tak daleko, že by takový vtip nemohl vyjít. Uvědomuje si, že když někoho nakreslí, může se ho dotknout a je připraven nést následky. „Od toho máme svobodnou společnost, v krajních případech soud, aby rozhodl, kdo má pravdu, nebo jestli je to už za čarou,“ má jasno. Sám žádné žalobě nikdy nečelil, urážlivý humor nemá rád. „Mým motivem je pobavit sám sebe, a když se k tomu někdo přidá, je to výhra,“ říká s nadsázkou. Profesionálním kreslířem na volné noze je už 32 let.

Žijeme v hyperpropojeném světě, co dřív bylo zlomyslné, je dnes smrtící, říká v souvislosti s rychlostí a dosahem, jakým se maligní informace šíří na sociálních sítích Alexandra Alvarová. Pro srovnání uvádí analytička, spisovatelka a spoluautorka podcastu Kanárci v síti praktiky sovětské propagandy, která v 80. letech hlásala, že virus HIV vznikl v americké laboratoři Fort Detrick za účelem likvidace černochů. Trvalo šest let, než hoax zasáhl cílovou skupinu, zarezonoval u stovek tisíc Američanů a tzv. Operation Infektion se stala nejúspěšnější operací studené války. O tři dekády později svět obletělo dezinformační video Plandemic zpochybňující závažnost pandemie koronaviru. Dosáhnout 30 milionů sdílení mu trvalo šest týdnů.

Režisér Pavel Soukup má za sebou Emmy oceněnou sérii #martyisdead, která se snažila edukativně věnovat nástrahám digitální doby. Teď na téma i formu navazuje #annaismissing, nejprve film, který je už v kinech, a později seriál. Soukup říká, že film nabízí plnohodnotný zážitek, v seriálu pak bude leccos navíc a bude odvážnější. Filmaři chtěli obsah, který je podle nich důležitý, dostat k co nejvyššímu počtu lidí na různých platformách.

Kdo dělá něco, co má pocit, že je užitečné, tak tomu dneska říká udržitelné, poukazuje Vladimír Kočí na zaklínání se udržitelností za účelem zvýšení atraktivity všemožných produktů a služeb. Jako příklad takového greenwashingu uvádí hejt, který se snesl na festival Colours of Ostrava kvůli používání jednorázových kelímků. „Aby opakovaně používaný kelímek měl smysl environmentálně, musíte zajistit, že se použije víc než 10x,“ upozorňuje vedoucí ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze a podotýká, že to je ve vítkovickém areálu, kde jsou pouze dva přívody vody, nereálné. Kelímky by se musely vozit k mytí do Brna a zpět, což by znamenalo větší ekologickou zátěž než jejich recyklace.

K překonání mezidruhové bariéry dochází u virů poměrně často, říká epidemiolog Rastislav Maďar. Ne nutně musí vždy přenos znamenat celosvětový problém. „Pokud to zůstane někde na venkově v Číně, tak tam umře pár lidí na záhadné horečnaté onemocnění, ale nikdo to dál neřeší. Pokud se ale současně stane to, že se někdo dostane do lidnaté oblasti, například do velkého města jako je Wu-chan na tržiště, tak odtamtud to šíření může rychle akcelerovat. Takže jsme v podstatě v rukách náhody a jediné, co nám zbývá, je být poctivě připraven,“ konstatuje s tím, že Česko zkušenost s covidem příliš nepoučila. Přitom řada jeho zahraničních kolegů registruje množství savců nakažených virem ptačí chřipky H5N1, který by mohl způsobit globální pandemii poměrně jednoduše.

Pořád se přizpůsobovat je jediná strategie, která umožní lidstvu přežít, je přesvědčená archeoložka Sara Polak. Lpění na dogmatech považuje za cestu do záhuby, brání nám totiž přemýšlet reálně, evolučně a užitečně. Jako překonaný se tímto prizmatem jeví model národního státu, který sama coby autoritu neuznává, a proto nevolí. „Je to moje životní filozofie a často mě šokuje, že první reakce, když člověk přijde třeba do hospody na pivo a řekne to, tak není: Super, zajímavý, pojďme si o tom povídat, ale: Za co jsme cinkali klíčema?“ podivuje se. Fakt, že něco nerespektuje, přitom ještě neznamená, že to chce zabít a zničit, aspoň podle ní. Pro řadu jejích excelentně vzdělaných přátel je taková paralelita nepochopitelná.

Použili jsme víc trikových záběrů, než je ve filmu Bod obnovy, což je sci-fi, říká Vratislav Šlajer, producent nového thrilleru #annaismissing, který volně navazuje na seriál #martyisdead oceněný mezinárodní cenou Emmy. Připouští, že globální a pro Českou republiku historický úspěch tvůrcům nejen otevřel dveře do zahraničí, ale stal se pro ně i závazkem při tvorbě avizovaného pokračování. O nic menšího než být „bigger and better“ usilovat nechtěli. „Dlouho jsme se trápili s hledáním tématu a často se nám stalo, že jsme už napsali scénář a pak se ukázalo, že zestárnul během půl roku. Ještě když jsme začínali točit, ve scénách byl YouTube a teď už je tam TikTok,“ poukazuje na proměnlivost světa sociálních sítí, na jehož nástrahy snímek upozorňuje.

Nic jako zlý Brusel, který kazí naše světlé zítřky, neexistuje, ohrazuje se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák proti narativu, který oslabuje důvěru Čechů v EU. Ve skutečnosti je tu sedmadvacítka zemí, která hledá průnik toho, co a jak můžou dělat společně a lépe. „Jsem skálopevně přesvědčen, že v situaci, ve které jsme, a jsme někde mezi Západem a Východem a naší volbou je jenom svoboda a nesvoboda, tak chceme-li zůstat v té části, kde je svoboda, nemáme jinou šanci než spolupracovat s našimi partnery na Západě. A Evropská unie je jednou z platforem, kde se to dá dělat,“ má jasno s tím, že útoky na Brusel jen posilují Rusko. Reflexe chyb podle něj nechybí, nedostatečná je odvaha kroky EU obhajovat.

Slovo herečka má pro Terezu Dočkalovou „hořký ocas“. Nejednou se setkala s jeho pejorativní deklamací, nic dobrého si o jejím budoucím povolání nemyslela ani maminka. „Když se před 20 lety dozvěděla, že chci jít na konzervatoř studovat herectví, tak po mně začala házet špinavé ponožky z koše a křičela, že v tomhle oboru se někam dostanu jenom přes postel,“ vzpomíná držitelka dvou Thálií. Sama se nikdy s žádnými sexuálními návrhy podmiňující zisk role nesetkala. Zároveň připouští, že v prostředí, ve kterém se pohybuje, nepanují rovné podmínky. Donedávna byly mladé herečky předurčeny ztvárňovat naivky, sem tam nějakou pěknou roli s přesahem a pak už pouze maminky a babičky, nebo když se chtěly stereotypu vzepřít, nabízela se ještě postava alkoholičky.

„Takových log ti udělám dvacet za minutu, ty p* pražská,“ vzpomíná grafický designér a porevoluční art director Reflexu Aleš Najbrt, jak obtížně se někteří obyvatelé sžívali s novou vizuální identitou Ostravy, se kterou před pěti lety přišel a která je dnes nedílnou součástí města. Na hejty si od roku 1994, kdy založil eponymní studio, zvykl. Přicházeli i od akademiků, když rebrandoval Masarykovu univerzitu, nebo po tiskovce ke karlovarskému festivalu, na níž představil grafické ztvárnění 49. ročníku – připomínalo prase. „Umím si představit, že někteří lidi mají pocit, že už nás bylo dost, a tomu i rozumím. Ale co mám dělat? Mám s tím praštit? Mě to furt baví. A když tu práci dostáváme, neříkáme si o ni, klienti přichází za námi, tak proč bych se tomu měl bránit,“ říká.

Člověk by si měl uvědomit, že na některé věci už není čas, a pokud je v rodině s někým rozhádaný řešit to dřív, než bude pozdě, říká režisér Dan Svátek. Ten se tématem rodinných vztahů zabývá v novém filmu Dvě slova jako klíč, který natočil podle knižní předlohy Josefa Formánka a prostřednictvím postav jím navazuje na jejich předchozí spolupráci na Úsměvech smutných mužů. Drama vznikalo v Indii, Dánsku, Francii, USA nebo Indonésii. A právě setkání s obyvateli ostrova Siberut, kteří ve snímku také hrají a svou přirozeností plynoucí z neznalosti filmu jako média zdárně sekundují Ivanu Fraňkovi a Davidu Švehlíkovi, na něj silně zapůsobilo. „To, jak se chovají ke svým dětem a blízkým, nebo k umírajícím, jim můžeme závidět,“ je přesvědčený.

Ani smrt českého medika, kterého v půlce března zasáhl do hlavy šrapnel a který o dva měsíce později svým zranění v pražské vojenské nemocnici podlehl, je neodradila od toho, aby se se na Ukrajinu vrátili. Musí. Už kvůli tomu, aby jeho tragická smrt nebyla zbytečná. „Obětoval tomu svůj život, byl zakladatelem Fénixu, a myslím si, že kdybychom se na to vykašlali, tak by přišel ze záhrobí a všechny nás proliskal. Je to bez něj strašidelné, ale je potřeba se tomu postavit,“ shodují se dobrovolníci Karolína a Fox. Zatímco Foxovi nedělá problém se o hrůzách, kterých jsou svědky, bavit s dalšími členy týmu, a tím si ulevit, Karolína přiznává, že nebýt odborné psychologické pomoci, které se jí dostává od kamarádky, už by „šňupala koks a hulila trávu“.

V uplynulých 30 letech dělal stát pro Romy minimum, není proto divu, že jejich nespokojenost sílí. „Paradoxem je, že se teď Romové dostávají do spárů narativů, které byly dlouhodobě proti nim, to znamená, že s nimi manipulují skupinky nejrůznějších extremistů, kteří je do té doby považovaly za největší nebezpečí téhle společnosti,“ upozorňuje ministr vnitra Vít Rakušan, podle kterého je třeba pokusit se dát nejpočetnější menšině v Česku nějakou životní perspektivu a zároveň jí vyslat jasný vzkaz, že šíření absolutních nepravd o tom, jak někdo unáší děti, anebo vyzývá k násilí, je trestný čin. Stejně tak považuje za důležité, aby bylo zřejmé, že policie nenechá nikomu ubližovat, je ale nutné nechat jednat ji a následně soudy, ne brát spravedlnost do vlastních rukou.

Kolik je mu let, přiznal štábu až po natáčení. Bál se, aby neztratil respekt. „Kdyby zjistili, že nemám ani prvák ekonomky, tak nevím, co by dělali,“ připouští pobaveně dnes devětadvacetiletý Matěj Chlupáček, který svůj první snímek natočil před dvanácti lety. Od té doby má coby režisér nebo producent na kontě desítku filmů i seriálů, přičemž za šestidílný thriller Zrádci získal Českého lva a za videoklip k písni Vladimíra Mišíka Jednou cenu Anděl. Stejně jako mu nechyběla odvaha jít si za svým dětským snem, nebojí se ani demytizace národních témat. V dramatu Úsvit, na jehož realizaci sehnal během jednoho roku 85 milionů korun, zbavuje patosu první republiku a nekritického obdivu se od něj nedočkají ani čeští obrozenci v připravované komedii Dcera národa.

Nic takového na světě neexistuje, říká výtvarnice Eliška Podzimková o multimediálním projektu Plešouni, který má připravit onkologicky nemocné děti a jejich rodiny na to, co bude následovat během léčby. Sama jí jako patnáctiletá prošla a uvědomila si, že ačkoli na oddělení patřila k těm starším, i tak byla konfrontována se spoustou neznámých, které jí naháněly strach. Málokdo totiž skutečně ví, co malé pacienty čeká. „Trochu chybí odbourávání strachu z maličkostí, ať už jde třeba o magnetickou rezonanci, což je šílený přístroj, kterého se pětiletý špunt logicky strašně bojí, protože neví, jestli to bude bolet, jestli to bude trvat dvě hodiny, nebo 20 minut, a tyhle věci se dají krásně skrz animaci a skrz tvorbu vysvětlovat, a to je náš cíl,“ popisuje se zaujetím.

Musíme si říct, jestli nad jednotkami mrtvých denně mávneme rukou, říká biochemik Jan Trnka. Další vlna epidemie je podle něj už tady, díky dovoleným a dalším věcem ale zřejmě bude odložená a tím i zesílená. V rozhovoru popisuje, proč může být nejlepší cesta povinné očkování, proč není možné postavit zjištěné protilátky v krvi na úroveň vakcinace, proč je i pro Česko nejlepší cestou tzv. “zero covid” a proč byla chyba slibovat lidem, že očkování všechno vyřeší.

Výrazné zdražování elektřiny, zásadní rozhodování o budoucnosti energetiky, konec uhelných elektráren. To jsou věci, které nás v příštích letech podle odborníka na energetiku a investora Michala Šnobra zcela jistě čekají. Tvrdí, že jaderná energetika pro nás není řešení, musíme jít jinou cestou. A stejně jako další země sledovat, kudy půjde vědecký pokrok. Šnobr ostře kritizuje ČEZ, který prý dělá chyby, a často jde hlavně o to, aby si vydělali lidé na něj napojení.

Byl to nejhorší rok života, nikdy jsem nezažil nic horšího, nikomu byt to nepřál. Tinnitus je záhadná věc, říká o chronickém pískání v uších cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura. Poprvé otevřeně a detailně promluvil o svých zkušenostech s ním. Chce, aby se o tinnitu víc mezi lidmi vědělo, doufá totiž, že to může někomu pomoct. Popisuje svoje zoufalství, když skončil doma v lockdownu pár týdnů poté, co se mu pískání zhoršilo. I díky němu se mu rozpadl vztah. Není to ale všechno černé, zdůrazňuje. Nakonec si všichni zvyknou. Tedy ti, co si radši nesáhnou na život.

Víra mi dala smysl života, říká v jednom z prvních osobnějších a otevřenějších rozhovorů předseda ODS a kandidát koalice Spolu na premiéra Petr Fiala. Boha našel postupně, rozumově. Víra určuje jeho přístup k životu i politice, včetně otázek podle něj etických, jako je třeba manželství homosexuálních párů. Fiala zdůrazňuje svobodu, což je i odkaz, který mu zůstal po nedávno zemřelém otci.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář vystřídal na kandidátce koalice Spolu Dominika Feriho. Věří v úspěch a zároveň říká, že slova o tom, že bylo Feriho chování normální, která pronesli Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman, jsou pro něj prostě špatně. I jeho názor na celou věc se vyvinul. Prezidenta má stále za zlodědka a je to prý ještě to nejslušnější, co by o něm řekl.

Dějiny se neopakují, ale rýmují, říká historik, kandidát na rektora Univerzity Karlovy a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík. Politici dějiny podle něj zneužívají, třeba i při argumentaci Hitlerem nebo fašismem. V rozhovoru detailně popisuje, v čem je nebezpečí relativizace historie, proč ta rodinná lidí často vede k tomu, že komunistický režim neodsuzují, ale taky představuje, s čím kandiduje do čela největší české univerzity.

Senátorka Miroslava Němcová /ODS/ je přesvědčená o tom, že Miloš Zeman by měl být zbaven funkce prezidenta. Nevykonává ji tak, jak by měl. Je ale podle ní třeba postupovat podle zákona a počkat na splnění nutných podmínek. O své kandidatuře říká, že je stále víc rozhodnutá. Podzimní volby podle ní budou o rozbití bloku Zeman-Babiš, řešit se ale musí taky školství.