Filtrar por género

Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

Výjimečné autorské rozhovory, které jdou do hloubky témat i příběhů lidí, kteří by Vás měli zajímat. Za měsíční předplatné na Herohero.co/cestmir dostanete obsah bez reklam a v plné délce. Budeme v kontaktu a vy budete u dalšího rozvoje a nových výhod.

484 - Jindřich Šídlo. Babišova nevypočitatelnost, Okamura jako prvotní hřích vlády, Letná proti zoufalství i opozice v depresi
0:00 / 0:00
1x
  • 484 - Jindřich Šídlo. Babišova nevypočitatelnost, Okamura jako prvotní hřích vlády, Letná proti zoufalství i opozice v depresi

    CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA⁠⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ ⁠A⁠⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR ⁠

    „Andrej Babiš už takhle neuvažuje,“ říká politický komentátor Jindřich Šídlo o premiérově neochotě vysvětlovat voličům nepopulární rozhodnutí. V neděli se přitom na pražské Letné sešly statisíce lidí protestovat proti vládě. Premiér a jeho koaliční partneři podle něj sami vytvořili podmínky pro takto masivní občanskou mobilizaci. Zvolením Tomia Okamury předsedou Poslanecké sněmovny, způsobem prosazování změn financování veřejnoprávních médií i dalšími kontroverzními rozhodnutími poskytli svým odpůrcům důvody k protestům. Šídlo ale pochybuje, že by Babiš pod tlakem ulice ustoupil. Zároveň si nemyslí, že by premiér „seděl na tygrovi“, ze kterého už nemůže slézt. Demonstrace přesto považuje za důležité. „Oni prostě potřebují mít pocit, že v tom zoufalství a nespokojenosti, nejsou sami,“ říká o protestujících. Připomíná také rok 2019, kdy podle něj demonstrace přispěly ke sjednocení tehdejší opozice. Šídlo upozorňuje, že splnění některých požadavků demonstrantů, například odvolání Okamury, by prakticky znamenalo konec vládní koalice. Na takový scénář ale podle něj není připravena ani opozice. Česká politika je už deset let rozdělená do dvou obtížně prostupných bloků a její možnosti dlouhodobě omezuje také neuzavřená kauza Čapí hnízdo. Mluví dokonce o úvahách nad prezidentskou abolicí, kterou však v současnosti odmítá. Premiéra zároveň popisuje jako stále nevypočitatelnějšího, i když zrušení koncesionářských poplatků Šídlo nepovažuje samo o sobě za problém. „Ty poplatky prostě nebudou,“konstatuje a zdůrazňuje, že zásadní je budoucí podoba financování a nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritizuje ale také předchozí vlády, které debatu o veřejnoprávních médiích dlouhodobě odkládaly. Obavy má rovněž z přístupu současné koalice k obraně a Ukrajině. Upozorňuje, že Babiš nechce svým voličům otevřeně vysvětlovat některé bezpečnostní hrozby a varuje před dalším vyostřováním kulturních válek. Problémy přitom vidí i na straně opozice. „Ta strana je teď v šílené depresi,“říká o ODS, která podle něj musí najít nový směr. Starostové sice posilují, ale jejich postavení zůstává nejisté. Může Letná skutečně něco změnit? Co by mohlo rozložit Babišovu vládu? Dokážou si veřejnoprávní média uchovat nezávislost? A má opozice vůbec plán, jak současnou vládu nahradit? Pusťte si celý rozhovor.



    Tue, 17 Nov 2026 - 28min
  • 483 - Věra Roubalová Kostlánová. Návrat normalizace, strach jako zbraň, traumata uprchlíků, vytěsněné dětství a vlastní terapie

    CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR 

    „Že se v dnešní době vrací normalizace, to je úplně nabíledni. To, co nám tehdy vadilo, k tomu teď spějeme,“varuje disidentka, signatářka Charty 77 a psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová. Podle ní se znovu objevují praktiky, které dobře zná z komunistického režimu - zastrašování, čistky nebo snahy ovlivňovat kulturu a média. Kritizuje především ministra kultury Otu Klempíře, který podle ní zavádí nový druh cenzury.„On vlastně pokračuje v tom, co dělal. A to je to hrozné,“ říká o jeho spolupráci s StB a současném působení ve vládě. Připomíná také, že česká společnost se dostatečně nevypořádala s morálními selháními minulosti: „Je hrozně důležité říct, co je dobře a co je špatně.“ Věří ale, že ještě není pozdě vývoj zvrátit a přála by si, aby se do protestů výrazněji zapojili studenti. Roubalová Kostlánová prožila mimořádně dramatické dětství. Pochází z židovské rodiny poznamenané holokaustem, její rodiče byli přesvědčení komunisté a otec se později sám stal obětí režimu. Když byl vězněn, strávila se svým mladším bratrem tři roky v dětském domově. „Z dnešního pohledu je něco strašného dát děti do dětského domova, kam za nimi můžete jezdit jednou za šest týdnů na dvě hodiny,“ vzpomíná. Přesto svou matku neodsuzuje. Přiznává, že sama neví, jak by se v její situaci zachovala. V rozhovoru mluví také o rodinném mlčení, zkušenosti s okupací v roce 1968, Janu Palachovi nebo o podpisu Charty 77, ke kterému se s manželem rozhodli navzdory riziku perzekuce. Po sametové revoluci se začala intenzivně věnovat pomoci uprchlíkům. Pracovala s lidmi z Bosny i Čečenska, dnes pomáhá především ukrajinským ženám. Jejich statečnost obdivuje, zároveň upozorňuje na dlouhodobé psychické i zdravotní následky války a kritizuje český přístup k lidem s dočasnou ochranou. „My jim ještě ubíráme sil,“říká. Odmítá také tvrzení, že je česká společnost válkou unavená. Sama přiznává, že ruská invaze v ní znovu oživila vzpomínky na sovětské tanky v Praze. Jak blízko jsme podle ní návratu normalizace a proč považuje kroky současné vlády za nebezpečné? Dokáže pochopit lidi, kteří ze strachu spolupracovali s StB a kde leží hranice odpuštění? Jak ji poznamenalo odloučení od rodičů a smrt prvního manžela? A proč má pocit, že se k ukrajinským uprchlíkům nechováme tak, jak bychom měli? I to se dozvíte v rozhovoru.


    Sun, 15 Nov 2026 - 29min
  • 482 - Tomáš Kopečný. České zbraně pro Ukrajinu, Babišovy strategické chyby i tlaky Černochové, ruské útoky na Evropu a Trumpova proruská budoucnost

    CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR 

    „Dřív jsme byli na předních stranách světových médií. Z téhle pozice se najednou dostáváme do role černého pasažéra,“ říká Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny. Česko podle něj dokázalo hrát světovou ligu v diplomacii a stalo se jedním z lídrů vojenské pomoci Ukrajině. Dnes ale o své postavení přichází. „Prakticky by stačilo jen změnit slovník a materiálně by nemuseli změnit skoro nic,“říká na adresu současné vlády. Problém přitom nevidí ani tak v pokračování českých dodávek zbraní na Ukrajinu jako v přístupu k vlastní obranyschopnosti. Kvůli politické averzi vůči Ukrajině podle něj Česko přichází o příležitosti, které mohou rozhodovat o jeho budoucí bezpečnosti. Kopečný otevřeně mluví také o zákulisí české pomoci Ukrajině, politických konfliktech a tlaku firem i lidí, kteří se snažili vydělat na obchodu se zbraněmi.„Najednou do mého světa přišli lidé, které jsem znal jako prodejce hrnců. Se zbraněmi neměli žádnou zkušenost, ale nabízeli i tanky,“popisuje situaci po začátku ruské invaze, kdy se do zbrojního byznysu pokoušeli proniknout i lidé z úplně jiných oborů. Ještě náročnější pro něj ale byly spory uvnitř ministerstva obrany. Popisuje neustálé kontroly a tlak, kterému podle svých slov čelil za působení tehdejší ministryně obrany Jany Černochové.„Tohle mi za celou dobu způsobilo nejvíc stresu. Všechno ostatní bylo zvládnutelné,“ přiznává. Varuje přitom, že ruská hrozba se zdaleka neomezuje na Ukrajinu. Sabotáže, dronové útoky a narušování bezpečnosti evropských států považuje za součást dlouhodobé ruské strategie, která bude podle něj stále agresivnější. „Budou to stále více fyzické útoky,“ předpovídá. Rozsáhlý vojenský konflikt sice nepovažuje za nevyhnutelný, očekává ale pokračování ruských sabotáží, dronových útoků a narušování hranic států NATO, především v Pobaltí. Zároveň upozorňuje na Donalda Trumpa, který podle něj může být po oslabení své pozice v Kongresu ještě nevyzpytatelnější. „Jsem přesvědčený, že se bude projevovat víc prorusky, protievropsky, protizápadně a rozhodně protiukrajinsky,“říká. Rozhovor má ale také osobní rovinu. Kopečný přiznává, že ho zkušenosti z Ukrajiny připravily o lehkost a bezstarostnost.„Hodně mě to semlelo. Viděl jsem spoustu ošklivých věcí, které se mnou zůstávaly dlouho,“popisuje. Pomohly mu terapie, odchod ze státní služby a také napsání knihy V bojovém režimu. Co všechno zažil při organizování české pomoci Ukrajině? Proč považuje současný přístup české vlády za strategickou chybu? Jak vážně hrozí, že Rusko zaútočí na další evropské země? A dokáže se Evropa ubránit i bez spolehlivé americké podpory? Poslechněte si celý rozhovor.


    Thu, 12 Nov 2026 - 28min
  • 481 - Jaroslav Kmenta. Proč zabili kmotra Mrázka, tajné nahrávky expremiéra a moc miliardářů v politice

    CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR 

    „Myslím, že právě vztahy s vládou, respektive s politiky, ho nakonec stály život,“ říká o vraždě mafiánského bosse Františka Mrázka investigativní novinář a spisovatel Jaroslav Kmenta. Ve své nové knize Proč zabili Mrázka se vrací k jedné z nejznámějších neobjasněných vražd české historie. Po dvaceti letech pátrání je přesvědčený, že našel její motiv. Podle něj mohl mít Mrázek kompromitující nahrávky z bytu bývalého premiéra Stanislava Grosse, které měly zachycovat i údajné převzetí úplatku. „Jsem přesvědčený, že jeho okolí tomu chtělo zabránit, aby se nikde nedostalo na světlo světa, že si bývalý premiér prostě bral úplatky,“ tvrdí Kmenta. Kdo si vraždu objednal, ale zatím nechce říct. Naznačuje však, že už je na stopě. Zásadní roli v Kmentově pátrání hraje také vražda podnikatele Jiřího Kubína, který měl pořizovat kompromitující nahrávky z Grossova bytu a prodávat je Mrázkovi. Novinář je přesvědčený, že obě vraždy spolu souvisejí a vyjadřuje pochybnosti o odsouzení Vladimíra Petruse, kterého soud označil za objednavatele Kubínovy vraždy. Podle Kmenty mohl být Petrus do případu účelově zapleten, aby byl znevěrohodněn jako důležitý svědek. Upozorňuje přitom i na možné nedostatky policejního vyšetřování, při kterém se podle něj nepodařilo dostatečně objasnit skutečný motiv vraždy. Připomíná také, že v den Mrázkovy smrti byla od jeho sídla, kde byl zastřelen, odvolána policejní sledovací dodávka. Kmenta má navíc podezření, že někteří lidé uvnitř policie mohli vyšetřování záměrně komplikovat kvůli svým vazbám na tehdejší politiky. V příběhu figuruje také Andrej Babiš, který byl podle Kmenty Mrázkovým významným obchodním protivníkem a měl blízké vztahy se Stanislavem Grossem. Novinář se ale nedomnívá, že by Babiš byl do samotné vraždy zapojen. „Říkalo se, že kdyby Mrázek žil, že Babiš nebude nikdy premiérem,“ vzpomíná. Zároveň upozorňuje, že propojení politiky a byznysu nezmizelo, pouze se proměnilo. Zatímco před dvaceti lety podle něj s politikou prorůstal organizovaný zločin, dnes se politická moc výrazně propojuje s miliardáři a velkým byznysem. „Kdybych se bál, tak tady nesedíme,“ odpovídá Kmenta na otázku, jestli nemá strach pokračovat v pátrání. Věří, že by se případem mělo znovu zabývat státní zastupitelství, a naznačuje, že jeho další kniha by mohla nést název Kdo zabil Mrázka. Proč je přesvědčený, že za vraždou stála politika? Jaké stopy podle něj policie dostatečně neprověřila? Co mohl o celém případu vědět Andrej Babiš? A jak moc se za dvacet let změnilo propojení peněz, politiky a moci v Česku? I to se dozvíte v rozhovoru.


    Tue, 10 Nov 2026 - 28min
  • 480 - Schneider a Beneš. Trumpův drtivý výprask, hrozba pomsty, Putin a Trump jako gangsteři a budoucnost Ameriky

    CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR 

    Americké volby v polovině prezidentského mandátu přinesly demokratům drtivé vítězství a Donaldu Trumpovi jednu z největších politických porážek od jeho návratu do Bílého domu. Co to znamená pro budoucnost Spojených států a jak se může změnit chování prezidenta, který přišel o významnou část své moci? Podle amerikanisty Jana Beneše a novináře Matěje Schneidera, spoluautorů podcastu Redneck & Beneš, může být Trumpův další postup ještě méně předvídatelný. „Jsou velké obavy, že si Trump může vybíjet zlost různými směry,“ upozorňuje Schneider. Především v zahraniční politice totiž nadále disponuje rozsáhlými pravomocemi. Obavy vzbuzuje pokračující válka s Íránem, ale také jeho vztah k Rusku a Vladimiru Putinovi. „Je otázka, do jaké míry můžou být kamarádi dva gangsteři, kteří si možná v nějakém momentě půjdou do zelí,“ přibližuje Beneš jejich vzájemný vztah. „Trump špatně přečetl, jak velký má mandát a pro co má mandát. A tohle je to zúčtování,“ hodnotí celou situaci Schneider. Výsledek voleb podle něj není ani tak přijetím demokratické vize jako především odmítnutím dosavadní republikánské politiky. Američané jsou unavení kulturními válkami, vysokými životními náklady i válkou s Íránem. Republikáni podle Beneše vsadili na Donalda Trumpa a ideologická témata, zatímco přestali dostatečně řešit každodenní problémy voličů. Právě to se jim vymstilo mimo jiné v Texasu, který byl dlouhá desetiletí konzervativní baštou. Vítězství demokratů ovšem automaticky neznamená změnu k lepšímu. „Je to mandát to zkusit. A jestli to zkusí blbě, tak za dva roky dopadnou podobně jako teď republikáni,“ upozorňuje Schneider. Demokratická strana navíc sama čelí rozporům mezi tradičním liberálním establishmentem a sílícím levicovým křídlem. Podle Schneidera přitom americkou politiku dlouhodobě deformuje především vliv peněz. „Ten systém je responzivnější k tomu, co chtějí donoři a ne k tomu, co chtějí voliči,“říká. Hosté zároveň rozebírají Trumpovu korupci, obchodní zájmy jeho rodiny i otázku, proč republikáni jeho jednání tak dlouho tolerovali. Je volební výprask začátkem konce Donalda Trumpa a celého trumpismu? Může se poražený prezident stát ještě nebezpečnějším a co od něj čekat ve vztahu k Putinovi, Ukrajině a Íránu? Dokážou demokraté své vítězství proměnit ve skutečné změny? A kdo může po Trumpovi převzít Bílý dům? I to se dozvíte v podcastu s autory Redneck & Beneš.


    Sun, 08 Nov 2026 - 29min
Mostrar más episodios